|
Aspoň nějaká změna. Ovšem otázka jestli to stihnou dřív, než Starship od SpaceX...
https://spaceflightnow.com/2020/01/13/dynetics-sierra-nevada-partnering-on-human-rated-lunar-lander-proposal/ |
|
citace:
Díky Číně by se Američani mohli konečně dokopat zpět na Měsíc.
https://www.fool.com/investing/2019/10/20/could-chinese-astronauts-beat-nasa-back-to-the-moo.aspx
Tomu moc nerozumím:
A successful unmanned test flight next year could theoretically lay the foundation for a manned flight later in the year. So while for now China publicly disclaims an interest in landing taikonauts on the moon in the next decade, there's at least a chance China could accomplish this before NASA can reach the moon with its "Project Artemis" (which is targeting a 2024 date for moon landing).
S CZ-5 by asi dokázali pasivní oblet Měsíce, jestli i přechod na LLO, to netuším, ale na přistání bez CZ-9 můžou stoprocentně zapomenout, a tu do roku 2024 rozhodně mít nebudou. |
|
| To pravděpodobně ne. Taky mluví o třicátých létech a v článku je to taky uvedeno. Ovšem o roku 2024 pro Artemis lze taky pochybovat. A pak už můžeme mluvit o možná až nízkých jednotkách let mezi návratem Američanů na Měsíc a příletem Číňanů. Nepříjemně nízký náskok. Tak jsem ten článek pochopil. |
|
citace:
S CZ-5 by asi dokázali pasivní oblet Měsíce, jestli i přechod na LLO, to netuším, ale na přistání bez CZ-9 můžou stoprocentně zapomenout, a tu do roku 2024 rozhodně mít nebudou.
Ne, CZ-5 nedokáže jedním startem poslat novou kosmickou loď k Měsíci. Pro takový let, byť na pasivní oblet Měsíce, zatím nosná raketa neexistuje. Nepilotovaný let, plánovaný na letošní říjen, má být na oběžné dráze Země. Připravovaný letový exemplář lodi o hmotnosti 20 tun pro říjnový let je na fotografii. Bude použita nosná raketa CZ-5B, což je verze CZ-5 bez horního stupně. Při dalších startech má CZ-5B vynášet moduly kosmické stanice na nízkou oběžnou dráhu Země, ke které se později mají připojovat mj. i tyto nové lodě, ale ve 14tunové verzi se zkráceným servisním modulem.
 |
|
| CZ-5 by mohl teoreticky vynést kosmickou lod s posádkou 1-2 lidi pro oblet Měsíce, ale loď by musela mít hmotu jako měl kdysi Sojuz 7k-L1, označený např. Zond 7, který měl hmotu jen cca. 7 tun. Byl vynesen Protonem a CZ-5 má nosnost jen mírně vyšší, na TLI má nosnost 8,2 tuny. Aby kvůli nějakému prvenství v obletu Měsíce konstruovali takto minimalizovanou loď je asi vyloučené, oni zase tak nespěchají. [upraveno 19.1.2020 11:03] |
|
| Zond vážil cca 5,5 tuny, Shenzhou včetně orbitálního modulu 7,8 tuny. Ale jak píšete, je to vyloučené. Rozhodujícím momentem (nebo chcete-li, důkazem) je právě to, že CZ-5 nemá letos v říjnu vynést upravenou bezpilotní Shenzhou na TLI, ale novou lunární kosmickou loď k jejímu prvnímu letu na LEO. |
|
citace:
Zond vážil cca 5,5 tuny, Shenzhou včetně orbitálního modulu 7,8 tuny. Ale jak píšete, je to vyloučené. Rozhodujícím momentem (nebo chcete-li, důkazem) je právě to, že CZ-5 nemá letos v říjnu vynést upravenou bezpilotní Shenzhou na TLI, ale novou lunární kosmickou loď k jejímu prvnímu letu na LEO.
Z toho mi ale vyplývá, že musejí mít v rukávu nějakou jinou variantu, než CZ-9. Na LEO je 20 tun těžká loď zbytečná, aby vozila pár kosmonautů na čínskou stanici. A mít tu loď 10 let "v šuplíku" pro budoucí superraketu (snad okolo 2030) mi taky nepřijde rozumné, protože ta loď bude za 10 let morálně zastaralá. Takže třeba dodatečný stupeň na CZ-5? |
|
citace:
Z toho mi ale vyplývá, že musejí mít v rukávu nějakou jinou variantu, než CZ-9. A mít tu loď 10 let "v šuplíku" pro budoucí superraketu (snad okolo 2030) mi taky nepřijde rozumné, protože ta loď bude za 10 let morálně zastaralá. Takže třeba dodatečný stupeň na CZ-5?
https://spacenews.com/china-developing-new-launch-vehicle-for-human-spaceflight-future-moon-missions/
citace:
Na LEO je 20 tun těžká loď zbytečná, aby vozila pár kosmonautů na čínskou stanici.
O pár příspěvků výše (v 07:42) jsem psal, že pro lety ke kosmické stanici má být používána 14tunová verze se zkráceným servisním modulem. |
|
citace:
Na LEO je 20 tun těžká loď zbytečná, aby vozila pár kosmonautů na čínskou stanici.
O pár příspěvků výše (v 07:42) jsem psal, že pro lety ke kosmické stanici má být používána 14tunová verze se zkráceným servisním modulem.
OK, děkuji, toho jsem si nevšiml, ale to pořád neřeší otázku, k čemu loď těžká přes 20 tun, když pro ni nebude raketa a ani využití? |
|
citace:
OK, děkuji, toho jsem si nevšiml, ale to pořád neřeší otázku, k čemu loď těžká přes 20 tun, když pro ni nebude raketa a ani využití?
Četl jste můj odkaz na www.spacenews.com v příspěvku z 16:07? [upraveno 19.1.2020 16:58] |
|
citace:
Četl jste můj odkaz na www.spacenews.com v příspěvku z 16:07?
Nečetl, kaju se, přečetl jsem si to až teď. No dobrá, takže Číňani plánují něco mezi CZ-5 a CZ-9, to by pak dávalo smysl, jen škoda, že tam nebyl žádný aspoň rámcový termín. |
|
citace:
No dobrá, takže Číňani plánují něco mezi CZ-5 a CZ-9, to by pak dávalo smysl, jen škoda, že tam nebyl žádný aspoň rámcový termín.
Ten článek je z listopadu 2018. O rok později, v říjnu 2019, vyšla zpráva, že raketa úspěšně prošla akceptačním přezkumem, čímž skončila studijní fáze a měl by začít vývoj. Rámcové termíny nebyly oznámeny. Zpráva z 12.10.2019 je tady: http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6807844/content.html |
|
citace:
Nepilotovaný let, plánovaný na letošní říjen, má být na oběžné dráze Země. Připravovaný letový exemplář lodi o hmotnosti 20 tun pro říjnový let je na fotografii.
Přestože například v plánu startů na NSF stále figuruje tento let v říjnu 2020, kosmická loď byla včera dopravena na kosmodrom Wenchang a podle agentury Xinhua má být vynesena na oběžnou dráhu Země již v první polovině roku 2020: http://www.xinhuanet.com/english/2020-01/20/c_138721451.htm
Podle tohoto tweetu má být start v dubnu 2020: https://twitter.com/EL2squirrel/status/1219248956414103552
Podle hlavního konstruktéra lodi má tento prototyp absolvovat třídenní misi na oběžné dráze Země, zakončenou vysokorychlostním vstupem do atmosféry z vysoce eliptické dráhy jako Orion EFT-1.
|
|
Aby nedocházelo k nějakým nedorozuměním : Výše uvedené články jasně rozlišují: „core modul“ , což je základní modul nové KOSMICKÉ STANICE, která má délku 16,6 m a hmotu 22,5 tuny a nová KOSMICKÉ LOĎI , která má délku 8,8 m (zřejmě se servisním modulem) a hmotu 21,6 tun.
Obě tyto části bud přepraveny na kosmodrom Wenchang na ostrově Hainan, přičemž:
- prototyp Core module bude ověřován pro integraci s nosnou raketou Long March 5B, ale ještě nebude vypuštěn.
- kosmická loď bude touto raketou vypuštěna v první polovině tohoto roku.
|
|
citace:
Aby nedocházelo k nějakým nedorozuměním
Jen upřesním, že všechny dosavadní příspěvky tomto vláknu se týkaly nové kosmické lodi. |
|
Přestože například v plánu startů na NSF stále figuruje tento let v říjnu 2020, kosmická loď byla včera dopravena na kosmodrom Wenchang a podle agentury Xinhua má být vynesena na oběžnou dráhu Země již v první polovině roku 2020: http://www.xinhuanet.com/english/2020-01/20/c_138721451.htm
Podle tohoto tweetu má být start v dubnu 2020: https://twitter.com/EL2squirrel/status/1219248956414103552
Podle hlavního konstruktéra lodi má tento prototyp absolvovat třídenní misi na oběžné dráze Země, zakončenou vysokorychlostním vstupem do atmosféry z vysoce eliptické dráhy jako Orion EFT-1.
Byla by to příjemná změna, kdyby Čína začala přidávat plyn (a nahradila v tomto směru Blue Origin, u kterých už opravdu nevím, jestli jen dělají divadlo, anebo jestli své kosmické aktivity myslí vážně). Příští roky by díky tomu mohly být docela zajímavé. |
|
Jestli se Číně osvědčí raketa LM-5 a nová kosmická loď, budou mít velkou výhodu proti lodím Sojuz, Starliner a Dragon 2 – zřejmě větší prostor a výkonnější servisní modul (asi jako Orion).
Nová kosmická stanice bude zřejmě moderní, schopná rozšiřování i když asi nikdy nebude tak rozsáhlá, jako ISS.
Raketou LM-5B mohou vysílat i těžké sondy k Měsíci, na Měsíc i jinam. Má na GTO nosnost 14.000 kg a na TLI 8200 kg. Má ještě vrchní stupeň (obdoba ruských Breeze), umožňující přesné vyvedení. Navíc kosmodrom na Hainan je relativně blízko rovníku, takže asi tele-komunikační a jiné satelity budou vynášet přímo na GO. Číňané jdou sice pomalu, ale až budou míz LM -9, budou velkými konkurenty
|
|
Odpovídám panu Hoškovi z vlákna Space X Starship:
Dosud se vždy mluvilo o cestě na Měsíc přes Gateway a i já si myslím, že je to nejlepší varianta, zvláště z perspektivního hlediska. O možnosti letu přes LLO jsem napsal, když vy jste 9.2.2020 na vláknu Starship uvedl, že NASA otevírá možnost spojení Orionu s landerem na lunární oběžné dráze NRHO bez Gateway Já jsem ale úplně přehlédl to NRHO a tak jsem začal psát o spojení přes LLO. Moc se omlouvám. Teď je jasné, že NASA plánuje Artemis jen přes NRHO, ať je tam již Gateway nebo ne. Myslím si také, že je to nejlepší cesta
Obecně je vhodné, aby TLI vyvedlo sestavu na dráhu s automatickým návratem k Zemi (viz Apollo 13). Přechod na NRHO nebo LLO je možný, až když je všechno v pořádku..
Jinak spojení na LLO umožňuje teoreticky různé kombinace rozdělení úkolů pro poslední stupeň rakety, servisní modul lodě a lander. Např. u rakety N1 měl poslední stupeň dopravit sestavu až na LLO a po rozdělení lodě a landeru dokonce provézt hlavní zbrzdění landeru až si 3 km nad povrch Měsíce a pak teprve dobrzdil Lander. Ten mohl být proto lehký a jednostupňový. Po návratu na LLO se měl spojit s lodí a návrat k Zemi zajistil již její servisní modul.
Gluško dokonce plánoval s raketou UR 700 přímý let na Měsíc a zpět. Nevím, jak by přistával celý Starship, asi také přímým letem.
|
|
citace:
Já jsem ale úplně přehlédl to NRHO a tak jsem začal psát o spojení přes LLO.
OK, díky za upřesnění. |
|
Předkládám svůj názor na možností, jak „spářit“ SH/SS s projektem NASA na Měsíc. V prvých dvou variantách předpokládám 2 lety rakety n NRHO pro jedno přistání na Měsíci (podobně jako to bude s SLS), v třetí jeden let.
1/ Pokud Superheavy bude mít stejný výkon,jako měl 1.st rakety Saturn 5 (nezapomínejme, že bude mít značně větší suchou hmotu), pak na něj posadit obdobu druhého a třetího stupně Saturnu 5 s motory J2. Prvým letem vynést lander i s palivem, druhým Orion se servisním modulem , záchrannou LAS a lidmi. Hmotově na NRHO to bude víc než dostatečné.
2/Pokud by měl SH/SS nosnost na LEO 140-150 tun (což dost pochybuji), mohl by exspendable Starship být upraven jen na nosič nákladů a doplněn 3.stupněm s motorem J2. Dvěma lety by vynesl na NRHO vše jako v bodě 1/. Je možné, že by se i takto upravený Starship mohl s malým množstvím paliva vrátit na Zemi.
3/ Pokud se podaří odzkoušet dotankování na LLO, mohl by Starship upravený jako nosič nákladů při 2-4 dotankování vynést pak jedním letem celou sestavu Orionu s posádkou a landeru na NRHO. Ovšem Orion s posádkou a pravděpodobně i lander by musela na LEO po dotankování dopravit jiná raketa. Orion a záchranná věž LAS by byly na její špici , ab mohla případně oddělit Orion. Zda by takto upravený Starship po vyložení nákladu na MRHO mohl přistát zpět na Zemi je otázka, Kolik by bylo třeba tankování není možno spočíst, pokud neznáme přesně nosnost Starshipu na LEO ani jeho suchou hmotu.
[upraveno 14.2.2020 16:48] |
|
Zubrin by raději posílal Dragon...
https://www.washingtonpost.com/opinions/2020/06/22/send-spacex-dragon-moon/ |
|
https://spaceflightnow.com/2020/06/18/new-nasa-human-spaceflight-chief-makes-no-guarantees-about-2024-moon-landing-goal/
VEDENÍ NASA O TERMÍNU 2024
Samozřejmě nikdo nemůže být jistý s tímto termínem, ale myslím si, že také bude záležet, kdo bude zvolen presidentem. Bude –li zvolen Joe Biden, určitě nebude tlak na splnění Trumpova termínu, neboť ten by mohl oprávněně tvrdit, že návrat na Měsíc je jeho zásluha.
Takže bychom se mohli dočkat dalšího odkladu. Chtěl bych se dočkat realizace.
|
|
https://techbox.dennikn.sk/dalsi-kralik-na-mesiaci-bude-sukromny-hakuto-r/
Hakuto-R má byť len začiatok úsilia japonských súkromníkov na Mesiaci. Už v roku 2023 by chceli na Mesiaci vysadiť v rámci ďalšej misie aj rover, no spoločnosť ispace má s mesačným výskumom ešte ambicióznejšie plány.
Dúfa, že dokáže využiť lunárny vodný ľad na podporu budúcich mesačných osadníkov a na výrobu raketového paliva. Takto získaný vodík a kyslík by mohol slúžiť na tankovanie kozmických lodí pred štartom k vzdialeným cieľom v slnečnej sústave.
Súkromníci z ispace očakávajú, možno trochu optimisticky, že do roku 2040 bude na Mesiaci možno až 1 000 vedcov a kozmonautov, pričom ročne môže nášho sprievodcu navštíviť 10 000 ľudí zo Zeme.
Pekné sci - fi..
..
Ja si myslím že to postavia..
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Ispace_(Japanese_company)
Partnermi sú
Spaceflight Industries, General Atomics a DRAPER..
 |
|
Podrobnosti o návrhu landera od Dyneticsu.
https://www.cnbc.com/amp/2020/08/19/dynetics-racing-against-spacex-and-blue-origin-in-nasas-hls-program.html
|
|
Dynetics si ide robiť reklamu.
https://www.aiaa.org/events-learning/event/2020/09/15/default-calendar/to-the-moon-with-dynetics-the-importance-of-lunar-exploration-and-utilization |
|
Víte, že jsou lidi (i v ČR), kteří mají zakoupenou letenku na Měsíc už šedesátdva let?
https://www.csfd.cz/film/681376-listek-na-mesic/filmoteka/
ps: Nevím, jestli toto správné vlákno ... |
|
@kacenka
Zaujímavá história..
Podľa čoho sa ľudia rozhodujú, či im niečo pripadá "uveriteľné a realistické" alebo naopak "neuveriteľná fantazmagória", je stále nerozlúštená záhada.
|
|
https://www.nasa.gov/feature/nasa-enlists-commercial-partners-to-fly-payloads-to-moon
NASA vyhlásila ďalšiu ponuku - požiadavku o dopravu 100 kg nákladu na Mesačný povrch, od komerčných partnerov v roku 2022. |
|
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nasa-chce-koupit-mesic-a-zahajit-tam-tezbu-hleda-k-tomu-soukromniky-119469
Proč neseparovat rovnou helium3 na povrchu? Tahat radioaktivni šutr v němž 1-50 mg/tuna dopadu je mrhání. Pak by mohla jít termojaderna fuze pres technologii zpinch.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Helium-3
Co jiného by chteli vozit? |
|
@petrpetr
Zatiaľ nejde o žiadnu ťažbu ničoho, ale o vytvorenie právneho precedensu.
Napríklad vzorky z Apolla sú neobchodovateľné, lebo "patria celému ľudstvu" a daňovím poplatníkom USA obzvlášť..
Ale keď si NASA vzorky z Mesiaca kúpi od súkromného subjektu, budú jej patriť a bude ich môcť trebárs aj predať ďalej.
https://spaceflightnow.com/2020/09/11/nasa-challenges-companies-to-mine-lunar-soil/
Odhadovaná cena za 50 - 500 gramov je 15000 až 25000 dolárov a nakoniec bude upravená podľa výsledkov súťaže.
Zaujímavé je že ak súkromný subjekt, dokáže dopraviť na Zem väčšie množstvo ako dohodnuté z NASA, tak ten prebytok bude môcť sám komukoľvek predať.
Takže malo by to vytvoriť aj príležitosť, kúpiť si Mesačný "kameň", hoci aj do "vitríny", úplne pre každého.
|
