|
Posláno 10.8.2005 - 15:14
Osobně vidím u kosmických letadel (spaceplanes) tyto možné přednosti:
- využití vztlaku i při startu (musi se startovat vodorovně a využívat třeba i atmosférické motory)
- velmi nízké přetížení při přistání (vhodné pro turisty)
- doprava relativně těžkého nákladu na Zemi (vhodné po rozvinutí produkce "něčeho" v kosmu)
- minimální nároky na pozemní zabezpečení přistání (nejsou třeba vyhledávací týmy a prostředky)
- minimální nároky na zajištění dalšího startu (žádné poškození při přistání, žádný převoz "do závodu", přistání blízko místa startu, minimální údržba)
Jsou to samozřejmě trochu idealizované vlastnosti, ale myslím, že právě na takové požadavky by měl být "shuttle druhé generace" navržen (pro ojedinělé lety do vzdálenějšího kosmu asi opravdu stačí "kapsle padající do pustiny").
Zkusíme si o možnostech takového návrhu podiskutovat v novém tématu?
|
|
Predchozi prispevek jsem zebral Alesi Holubovi, snad mi odpusti.
Ale pojdme se tedy pobavit o opravdovem kosmoplanu, letadlu ktere leta do vesmiru. Totalne (skoro) recyklovatelne, nepotrebujici skoro zadnou udrzbu a letajici nekolikrat mesicne.
|
|
citace:
- využití vztlaku i při startu (musi se startovat vodorovně a využívat třeba i atmosférické motory)
- velmi nízké přetížení při přistání (vhodné pro turisty)
Atmosfericke motory by asi byly nezbytne, nejlepe vsak nejaka kombinace raketoveho a proudoveho motoru.
V atmosfere se nabira kyslik z okoli, ve vesmiru se vstrikuje kapalny kyslik z nadrze.
Pri navratu na Zemi je opet kyslik odebiran z atmosfery a kosmoplan aktivne brzden.
Nasleduje pristani na letisti jako u normalniho letadla.
Mozna by bylo i vhodne ve vesmiru kosmoplan dotankovat.
|
|
Základní otázky tedy zní:
- jaké vlastnosti by kosmoplán měl mít (a proč)?
- jaké jsou možnosti jeho realizace?
- jsme schopni to postavit s dnešními technologiemi?
- jaké nové technologie jsou k tomu případně třeba?
- jaké další podmínky jsou pro realizaci nutné?
Začněme třeba tím, jaké by měl mít vlastnosti. Já už jsem jich pár uvedl a Jirka pár přidal. Vidíte ještě další? |
|
První otázka by podle mně měla být asi tahle :
K čemu by měl kosmoplán sloužit ? Doprava nákladů ? Lidí ? Na LEO ? K Měsíci ? Někam dále ? |
|
Jak by takovy vzhled mel asi probihat?
Letadlo vzleta z letiste na proudove motory, spotrebovava vzdusny kyslik. Postupne nabira vysku (muze treba pouzit i nejake pomocne startovaci motory) a rychlost. Ve vyskach nad 15km se vsak setkava s vaznym problemem - nedostatek O2. Musi tedy motorum zacit dodavat i dodatecny kyslik z nadrzi. Kosmoplan dale zrychluje, ale brzdi ho atmosfera, takze musi jit vys, kde uz skoro zadny kyslik neni. V tehle chvili zacne fungovat jako obycejna raketa. Dejme tomu, ze k tomuto dojde ve vysce 30km a rychlosti kolem 2000m/s. Jenze to mu jeste zbyva asi 5500m/s do dosazeni orbitalni rychlosti.
To znamena priblizne, ze musi vezt jeste asi 5x tolik paliva nez co sam vazi i s nakladem. Pokud tedy bude chtit mit naklad 20t a vlastni hmotnost 80t, tak musi vezt 500t paliva.
To je jen o malo mene nez startovaci hmotnost An-225 Mria (600t).
Jak ale takovy kolos dostat do vysky 30km a urychlit na 2000m/s? Maximalni rychlost Mrie je pritom neco kolem 300m/s.
Nejake napady? |
|
citace:
To znamena priblizne, ze musi vezt jeste asi 5x tolik paliva nez co sam vazi i s nakladem. Pokud tedy bude chtit mit naklad 20t a vlastni hmotnost 80t, tak musi vezt 500t paliva.
To je jen o malo mene nez startovaci hmotnost An-225 Mria (600t).
500+100 je 600, tedy stejne co max start hmotnost Mrie.
Jinak predpokladam, ze kosmoplan by se pouzival jen pro cenny a krehky material. Tedy lidi a kdyztak nejakou specialitku.
Naopak asi bude potrebovat dotankovat ve vesmiru palivo dovezene nakladnimi raketami.
Nemeli bychom udelat tu chybu, ze nas kosmoplan bude univerzalni. Naopak by mel letat jen na nizkou drahu a pouze s cennym nakladem. Ve vesmiru by mel pobyvat co mozna nejkratsi moznou dobu, protoze nemuze konkurovat specializovanym plavidlum. Musi akorat vylozit naklad, natankovat a rychle dolu. |
|
O tomhle samozřejmě přemýšlelo víc lidí, a dnes bádní směřuje převážně k hypersonickým scramjet pohonům - které by ušetřily velkou část hmotnosti okysličovadla. Výzkum probíhá zejména v USA v Indii, reálné výsledky jsou, ale konkrétní rozpracované projekty zatím tak docela ještě ne.
Jinak se zdá, že pokud chcete postavit SSTO (single stage to orbit) raketu+loď, tak se u chemického raketového pohonu musíte dostat s poměrem hmotnosti paliva vzhledem k celkové startovní hmotnosti přes 90%. A takovou konstrukci je pak samozřejmě opět nesmírně obtížné dostat z oběžné dráhy zpět na zem - vychází to nejspíše na nějaký kuželovitý špalkovitý objekt... ale dnes prostě nedisponujeme materiály s takovými parametry, aby se to skutečně udrželo pohromadě při startu i přistání...
|
|
Jirka je už trochu napřed, takže nejdřív k otázce k čemu by měl kosmoplán sloužit. Podle mého názoru (v prvním přiblížení) k dopravě lídí (vědců, techniků, nebo např. turistů) a relativně menších nákladů (max. 5 tun, zásoby, vybavení, materiál ke zpracování, menší družice a sondy) na LEO (např. ke kosmickým výzkumným i provozním stanicím, nebo hotelům). Důležité je, že se pak musí s podobným "nákladem" i vracet (lidi, odpad, "výrobky"). To všechno za cenu, která dovolí i komerční využití. V ideálním případě by doprava na LEO kosmoplánem měla být levnější, než jakýmkoliv jiným způsobem.(zase je to trochu idealizované, tak mi to odpusťte).
To, jakým způsobem to vyřešit, ještě ponechávám stranou (ale brzy se k tomu vrátím). |
|
Pilotované lety by měly být prováděny pouze osvědčenými prostředky, klidně i jednopoužitelnými kapslemi, protože jak vidíme, každá tragedie pilotovaného kosmického prostředku si vyžádá 2 a víceletou přestávku.
Odvážnější experimenty by se měly přenechat nepilotovaným letům. Nepilotovaný Shuttle-2, proč ne, ale vzhledem k plánům americké NASA nevidím moc prostoru pro jeho využití. |
|
zkuste to jinak žádných 20tun ale 2tuny pak analogicky 8tun na palivo jen 50tun to je téměř 60tun. To už se mi zdá přijatelné. Nosnot zhruba stejná jakou má moderní stíhací letoun při 4x větší hmotnosti a 1,5x větším objemu.
Srovnání např. s hypermoderní F-22 při ceně 80mil USD (F22).
Prostě jen jednoduchý dopravní prostředek (nejlépe samokřídlo) postavený z kompozitů (ultralight) tepelný štít by mohl být jen na jedno použití a po přidstání ho celý znovu namontovat (nasunout) na konstrukci. |
|
| Ještě dodám doba strávená ve vesmíru opravdu minimální jen hodiny řádově jen pár obletů země. |
|
Zkuste se zamyslet nad analogii s prvními letouny nezačalo se s dálkovými lety a nákladními letouny ale jednoduchými konstrukcemi s malým výkonem a doletem. V té době kralovaly vzduchu zepeliny a pohužel si myslím že raketoplán je takový zepelin hodně unese, má velký výkon, vydrží dlouho ve vesmíru atd. Ale jeho provoz a údržba je stejně náročná jako ten zepelín.
A opět analogie stačil jeden hindenburg (challenger) a kde byly zepeliny. |
|
Ju-52, DC-3 nebo Li-2 přišly až mnohem později v 30letech. A k těmto strojům bych přirovnal raketoplány.
|
|
| Ještě se opravím F22 má max. vzletovou hmotnost 27tun to znamená ne 4x více ale skoro jen 2x. |
|
A úplně naposledy výkon motorů 2x 155kN to znamená že v ideálním případě dokáže dát 1,16g hned při startu to se mi zdá mnohem více než má při startu raketoplán.
Ale vím že tu míchám hrušky a jabka i těch 155kN není při startu ale při cestovní rychlosti.
Omlovám se za ty kousky. |
|
citace:
zkuste to jinak žádných 20tun ale 2tuny
Prostě jen jednoduchý dopravní prostředek (nejlépe samokřídlo) postavený z kompozitů (ultralight) tepelný štít by mohl být jen na jedno použití a po přidstání ho celý znovu namontovat (nasunout) na konstrukci.
Nemam nic proti malemu kosmoplanku, ktery se bude tocit jednou denne, ale srovnani s F-22 pokulhava. Ty masiny maji spolecny jen fakt ze pristavaji a vzletaji horizontalne a maji vztlakove plochy.
Kosmoplan se musi urychlit na maximalni moznou rychlost jeste v atmosfere, nez se z nich stane raketa - aby to melo vubec nejaky smysl.
F-22 ma rychlost max neco kolem 700-800m/s a dostup kolem 15km.
Kompozity jsou fajn, ale asi to bude mit nejaky duvod proc se z nich nestavi nadzvukove letouny. Navic si nejsem jisty jestli existuje kompozit ktery je dostatecne pevny, pruzny a odolava teplu nebo chladu.
Nicmene je to dobry napad. Pokud maly kosmoplan, tak bych ale navrhoval variantu s letounovym nosicem, ktery maly kosmoplanek (60t) vypusti az v urcite vysce. To jsme se ale dostali k Rutanovi. |
|
A s tvrzením že to není v našich současných možnostech hluboce nesouhlasím když jsme byli schopni mezi lety 1959 - 1964 vyvinout toto Lockheed SR-71 Blackbird http://www.military.cz/usa/air/in_service/aircraft/sr71/sr71.htm
Tak ať tu prosím nikdo netvrdí že za 40let nebyl žádný pokrok. Je jen škoda že dneska nejsou už taková lobby jako tehdá.
Tedy jsou ale úplně jiná dnes se lobuje za udržení starých věci hlavně žádná změna. Přece se chceme udržet u koryta. Ale to sem nepatří.
|
|
| Když už nejdou kompozity tak tu jsou nanotechnologie ale ty jsme bohužel ještě nezvládli. |
|
| Ale proti gustu žádný dišputát rusko kontrovalo SR71 Migem 25 a to je prakticky typický ruská konstrukce ocelová roura s motorem. Ne že bych proti tomu něco měl má to výhody i nevýhody. |
|
| Kompozity se používají i u stíhaček viz. JSF. Jen se opakuje to co jsem říkal vývoj letounu ve 40-50letech trval řádově desítky měsíců a to byly průkopnické konstrukce a letouny. Dnes se vývoj počítá skoro na deset let. A dochází to tak daleko že když letoun sjede z výrobního pásu už je kandidát na modernizaci. |
|
Ted jsem si vzpoměl že už jsem někde něco takového viděl:
např. vojencké řešení američanů http://www.fas.org/man/dod-101/sys/ac/hypersoar.htm
nebo ruská varianta http://www.military.cz/russia/air/tupolev/tu2000/tu2000.htm |
|
Souhlasím s xCaosem, že zatím není reálné uvažovat jednostupňový prostředek. U dvoustupňového je několik možností:
a/Prvý stupeň těžké podzvukové letadlo
b/Prvý stupeň těžké supersonické (hypertonické letadlo)
c/Druhý stupeň raketový třípalivový motor přímo v návratové části s odhazovací nádrží (ET).
d/Druhý stupeň klasická raketa (nejlépe opět třípalivová), která vynese malý raketoplán (cca 20 tun), který bude mít jednak korekční a brzdící raketový motor, jednak malý proudový motor pro usnadnění manévrů při přistání.
Myslím, že v současné době je plně v technických možnostech kombinace a/ + c/nebo d/. Jde v podstatě o projekt podobný MASK (v minule jsem omylem napsal, že ztrácí i motor). Konstrukce letadla existuje (Mria), projekt MAKS také, varianta d/ by byla jen úprava. Nosnost na LEO kolem 20 tun.
K podobnému závěru dospěla i studie NASA, ale ti doporučují, aby při letu prvého stupně (podzvukového letadla) tento na své palubě současně vyráběl tekutý kyslík pro druhý stupeň a postupně s ním plnil nádrž tohoto stupně. Mělo by to vyjít váhově lepší. Mluví o úpravě letadla B 777.
Využití takových prostředků vidím stejně jako pan Holub a návratová část by měla mít cca 20 tun a nejlépe i pomocný proudový motor pro přistání.
Co se týče hypersonických náporových motorů, jsou vyvíjeny a je na co navázat jak v USA tak v Rusku. Zvlášť pokročilý byl projekt GNOM v Rusku, nakonec zrušený ve prospěch konkurenční UR100. Cituji z Encyclopedia Astronautica:
Gnom was a unique design which represented the most advanced work ever undertaken on an air-augmented missile capable of intercontinental ranges or orbital flight. Although cancelled in 1965 before flight tests could begin, Gnom was the closest the world aerospace engineering community ever came to fielding an orbital-capable launcher of less than half of the mass of conventional designs. …..Several US companies had studied similar approaches in a conceptual basis in the early 1960's, but any experimental work was quite limited.
|
|
http://www.reactionengines.co.uk/
Skylon |
| 10.8.2005 - 23:07 - Adolf | |
|
Mně by se líbil jako přízemní nosič místo raketoplánu vícestupňový systém s maximální alternativním komerčním využitím co nejvíce článků. Uváděl jsem už, že bych rád věřil, že nové nároky na těžbu uhlovodíků v hůře přístupných oblastech bez rozvinuté infrastruktury podnítí vývoj mamutích superletadel, která by se dala perspektivně jen v mírné modifikaci použít i jako nosič kosmických nákladů ve fázi průchodu hustou atmosférou. Konec konců Rusové vyvinuli takové létající obludy asi ještě více než z vojenských důvodů právě proto, že u nich je náhrada za řádnou dopravní infrastrukturu na Sibiři velice naléhavá. Nicméně další potřeba průmyslového dobývání pustin by mohla přinést vývoj létajících dinosaurů.Vývoj i výroba nosičů pro první fázi by tedy byla zajištěna s komerční výnosností a lácí. Nenapadá mě ale proč by ke komerčním účelům mohlo být třeba vyvinout létající kyslíkárnu, když zde bylo uvedeno, že takovéto zásobení kyslíkem by mělo být nejvýhodnější.
Druhým stupněm by měl být nějaký scramjet, který by se od letadla oddělil. Škoda, že komerční výnosnost scramjetů asi není nějak moc na dosah, že by se dalo nasednout na něco, co si žádá trh. Hodil by se asi vojákům, ale vojenské preference jsou dnes spíš v zabezpečování expedičních sborů imperiálních stabilizačních armád než ve vzájemném technologickém překonávání velmocí.
Scramjet by mohl být ve spojení s dalším řešením, které by mohlo rozšířit technologickou bázi, z níž by šly skládat kvalitní funkční létající systémy. Mám na mysli aktivní ochranu před aerodynamickými silami. Zatím je ve hře ta plazmová ochrana vyvíjená u Ajaxu. Nicméně nedivil bych se, kdyby bylo možno vyvinout i klasičtější řešení. Prostě tryskový či raketový motor nemusí být použit jen jako pohon, nýbrž i jako rozfukovač vzduchu. U těch kavitačních torpéd je také vlastně na přídi umístěná raketa použita k rozfukování vody, která kolem torpéda utváří kavitační bublinu. Proč něčeho takového nevyužít i v atmosféře? Toto řešení bych viděl jako použitelné i pro návrat.
Pak, teprve nad atmosférou, kde by šlo využít vzduch v ní obsažený i kyslík ke spalování a snad maličko i aerodynamický vztlak, by přišla ke slovu klasická raketa.
U shuttlu je návratový modul aerodynamické letadlo. To musí být velké, složité a drahé. Značná část hmotnosti vynesené na orbitu je letadlo a ne náklad. Minimalizovaná kapsle na padáku musí vyjít zákonitě efektivnější a možná i levněji a snáze znovupoužitelná než kluzák. Věřím, že kombinace brzdění a manévrování raketou nebo i nějakou vzdušnou tryskou, případně i aktivní ochrany před aerodynamickými silami, jak bylo uvedeno výše, by mohla nahradit zajištění vysokorychlostní části sestupu efektivněji než raketoplán a vývoj takovéhoto řešení by nemusel být nijak extrémně drahý.
Poslední nízkorychlostní část atmosférického sestupu bývá normálně zajištěna padáky. Proč u toho nezůstat? Řekl bych, že sportovní parašutista či paraglidista domanévruje do cílové oblasti snadněji než space shuttle. Proč tedy nevylepšit schopnosti padákového přistání návratových kapslí od 60. let konečně nějakou inovací? Uvádím, že nejlepší jsou taková řešení, která jsou do komerce rozšířitelná či od komerce vypůjčitelná. Systém řiditelných padáků, který by kromě vlastního padáku obsahoval i modul jeho řízení, by se jistě komerčně uživil a divil bych, kdyby to bylo při dnešním stavu automatizační a výpočetní techniky něco extrémně obtížného a drahého. Myslím si, že peníze investované do návratových kapslí bez vysokorychlostních aerodynamických vztlakových prvků s řízením kombinací reaktivní pohon a pak padák by dosáhly lepšího výsledku než investice do kluzáku, při čemž by měly potenciál doplnit návratové kapsli schopnost korigovat návrat do cílové oblasti s potřebnou přesností i s vhodně nízkými zrychleními při přistání.
____________________
Áda |
|
Posílám prozatimní shrnutí a pár svých dalších poznámek.
Vhodné vlastnosti kosmoplánu (shrnutí a moje další návrhy):
- hlavním cílem je LEO (pro zjednodušení orbitálních systémů a tepelné ochrany)
- bezpečnost (minimální pravděpodobnost ztráty posádky nebo nákladu)
- nízké přetížení při startu (do 3G, vhodné pro turisty i citlivý náklad)
- stačí krátká výdrž v kosmu (pár dní, vyložení/přeložení nákladu a návrat)
- nosnost alespoň 2 tuny (posádka + zásoby, nebo menší družice)
- velmi nízké přetížení při přistání (do 3G, vhodné pro turisty i citlivý náklad)
- doprava relativně těžkého nákladu na Zemi (alespoň 1 tuna, vhodné po rozvinutí produkce "něčeho" v kosmu)
- možnost automatického (bezpilotního) řízení (maximalizace nosnosti a bezpečnosti)
- nízká celková cena (vývoj, výroba, provoz)
-- jednoduchost (aby to bylo levné při vývoji a výrobě)
-- spolehlivost (aby bylo minimum katastrofálních havárií)
-- dlouhá životnost (aby se "recyklovaly" vývojové, výrobní a další "fixní" náklady)
-- bezobslužnost (minimální nároky na zajištění dalšího startu)
--- žádné poškození po letu, minimální údržba, minimální obsluha
- minimální nároky na pozemní zabezpečení přistání (bez potřeby vyhledávacích týmů a prostředků)
Další podmínky (moje návrhy):
- musí létat relativně často (jednou měsíčně? kvůli "amortizaci" vývoje a výroby?)
- musí být dostatek vhodných nákladů (kam a proč létat? je dost "koupěschopné poptávky"?)
- "konkurenční" řešení budou méně výhodná (jinak převezmou "trh")
Možnosti realizace (shrnutí a moje doplňky):
* jednostupňový (SSTO) kosmoplán s návratem na Zemi
-- výhody: totální "recyklace" celého nosiče, teoreticky stačí vyložit/naložit/natankovat a letět znovu
-- nevýhody: nižší nosnost, obtížná technická realizace (zatím asi nemožná), nutnost ultralehké konstrukce, nutné speciální pohony
-- příklady:
--- VentureStar http://members.lycos.co.uk/spaceprojects/venturestar.html
--- Skylon http://www.reactionengines.co.uk/
--- Tu-2000 http://www.military.cz/russia/air/tupolev/tu2000/tu2000.htm
--- Mig-2000 http://www.astronautix.com/lvs/mig2000.htm
--- NASP http://www.fas.org/irp/mystery/nasp.htm
--- HOTOL http://www.astronautix.com/lvs/hotol.htm
--- Avatar http://www.spacedaily.com/news/india-01i.html
--- (Fénix) http://www.gewo.applet.cz/phoenix/fenix.html , http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=127
* vícestupňový kosmoplán
-- výhody: vyšší nosnost, snazší technická realizace, možnost využití nosiče i mimo kosmoplán, možnost využití komerčních řešení a zařízení
-- nevýhody: nutnost montáže "stupňů" před startem (větší obsluha), některé části bývají jednorázově použitelné
-- příklady:
--- MAKS http://www.astronautix.com/craft/makbiter.htm
--- Hermes http://members.lycos.co.uk/spaceprojects/hermes.html
--- Hope-X http://members.lycos.co.uk/spaceprojects/hope-x.html
--- DynaSoar http://members.lycos.co.uk/spaceprojects/dynasoar.html
--- Spiral http://members.lycos.co.uk/spaceprojects/spaceplanes/spiral.html
--- Saenger http://www.astronautix.com/lvs/saegerii.htm
--- Klipper http://www.astronautix.com/craft/kliper.htm
--- STS http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts.htm
--- Buran http://www.buran.ru/
Podobně jako p. Pinkas si myslím, že nejnadějnější je MAKS, a to i proto, že využívá komerčně dostupné letadlo ke vzdušnému startu. Naprosto souhlasím s Ádou, že využití komerčně dostupných řešení je výhodné. Proto zatím, bohužel, zřejmě nelze počítat s hypersoniky pro "první stupeň". Myslím, že i Klipper (který bude skoro jistě opravdu realizován) lze dobře zařadit mezi kosmoplány.
Samozřejmě, že pokud by klasická "kapsle" dokázala přistávat spolehlivě s nízkým přetížením, velmi blízko startu a bez poškození (jak to popisuje Áda), tak je to řešení docela srovnatelné s kosmoplánem a nic proti němu nemám.
Který z projektů se zdá nejlepší vám, ostatním diskutujícím?
Znáte nějaký další zajímavý projekt nebo řešení?
Daly by se projekty zkombinovat do nějakého optimálního?
[Upraveno 12.8.2005 poslal ales] |
|
citace:
- minimální nároky na zajištění dalšího startu (žádné poškození při přistání, žádný převoz "do závodu", přistání blízko místa startu, minimální údržba)
Jsem velkym priznivcem Space Shuttle a propaguji vyvoj Shuttlu 2. generace. Ale - moc bych prosil - kladme si splnitelne cile.
Ve 2. generace se muzeme temto cilum zase o kousek priblizit, bezezbytku splnitelne ovsem nikdy nebudou.
Pokud se ovsem vratime na par desitek let zase ke "konzervam" na padacich s tim, ze na Shuttle cas nedozral, tem cilum se samozrejme ani nepriblizime. |
|
Také proto, že bych se chtěl ještě dožít „Shuttle druhé generace“ neboli kosmoplánu, považuji za nejekonomičtější a nerychlejší cestu projekt MAKS nebo jeho obdobu. Je nereálné, že by Antonov uvolnil jediný kus AN225, který má mezinárodní certifikaci, moderní avioniku a je široce komerčně využíván v celém světě. Existuje však ještě jeden rozpracovaný kus. Jeho dokončení by určitě stálo méně, než jeden let STS. I pro USA by se vyplatilo jeden kus si koupit, vyvinout podobný letoun u nich by stálo 10x více. Tento letounový nosič pak využít pro různé varianty raketoplánu MAKS s třípalivovým motorem RD 701 a přistáváním na dráze:
V prvé versi dokončit projekt MAKS OS, kde prázdná hmota raketoplánu je 18.400 kg a může vynést na LEO 2 kosmonauty a 8.300 kg nákladu v prostoru dia 2,6 m a délce 6,8 m. Jediná ztráta při letu je prázdný ET (nesrovnatelně menší než u STS).
V další etapě vyrobit versi MAKS-TTO-1: Transportně-technická pilotovaná varianta vybavená stykovým mechanismem a kabinou v nákladním prostoru pro další 4 členy posádky (celkem 6 lidí). Vhodná pro dopravu lidí na ISS, záchranný člun ISS i turistiku. Jediná ztráta opět ET.
V další etapě vyvinout MAKS-M: celý systém plně návratný, včetně integrovaného ET. 2 lidé posádky + 5.500 kg nákladu.
Takové systémy by řádově snížily cenu doprav na LEO a měly by mnoho desítek let využití
|
| 14.8.2005 - 17:10 - Adolf | |
|
Je nádhera, jak Aleš Holub vždy stručně, výstižně a nesmírně koncentrovaně shrne vše podstatné. Pokud tak nečiní, asi by měl psát učebnice. Kdyby tak činil, asi bych si je koupil, ať by byly o čemkoliv.
Ten MAKS je krása. Vlastně tedy 1. verze toho vícestupňového atmosférického vzletu je skoro vyvinuta. Při tom si neodpustím poznámku k těm letadlům. Uváděl jsem tu, že kdysi, když se rozbíhala těžba ropy na Aljašce, tak mezi dopravní prostředky, které k těmto účelům chtěli využít, byla i monstrózní letadla, která by snad měla mít až tisíce tun nosnosti. Psalo se o tom v tehdejším tisku. Tato letadla nikdy nepřekročila stadium studií. K jejich vývoji tedy nedošlo, neboť rozvoji ropných polí ve vnitrozemí ledových pustin, odkud se obtížně staví ropovody atp. v očekávaném měřítku nedošlo. V dnešní době strmě stoupající poptávky po ropě, pro kterou se nestačí dost rychle otevírat nová naleziště, by však pro urychlení exploatace nalezišť ve vzdálených vnitrozemských pustinách třeba takové projekty někdo mohl oprášit. Vznik nových hyperletadel by pak vytvořil moc pěknou podnožku pro levnější nosiče. Ovšem takováto situace překotného otvírání nových vrtů ve vnitrozemských pustinách by musela trvat dostatečně dlouho, aby se projekty takovýchto monster s celým cyklem vývoje a výnosného nasazení mohly vyplatit. Při tom by tomu konkurovalo dostavování infrastruktury, otvírání vrtů v přístupnějších oblastech a na moři atp. Optimismus ohledně takových letadel by tedy vyžadoval hodně velký pesimismus v náhledech na řešení palivové krize a tak strašné, abychom se jich dočkali, to asi nebude. Nicméně trh pro Antonova, který uživí i přeměřenou evoluci jeho létajících vlaků, by se mohl trochu zvětšit.
Co se týče toho šetrného snášeče těžkých nákladů, zdá se mi, že možnosti klasických řešení byly nepochopitelně málo zkoušeny. Jako by zůstali u toho prvního, co se jim v 60. letech povedlo, ale už se ani nesnažili to dále rozvíjet. Proč nezkusit, co se dá vymáčknout ze zdokonalování sestupu kapsle a z řízeného padákového letu? Vždyť se to ponechalo ve stejném stadiu vývoje, jaký byl zděděný z dřevních dob kosmonautiky. Je tedy dobrá šance, že investicí do vylepšení takovéhoto návratu by se dalo získat více muziky za méně peněz. Dokonce by se tím snad i dala trochu rozšířit technická báze, z níž lze skládat různá řešení. |
|
Také si myslím, že jsou velké reservy v řízeném padákovém sestupu. Vůbec nikdo ještě nepoužil velké dopravní návratné kapsle nebo vztlaková tělesa (kromě menších používaných kdysi pro vojenské účely), které by mohly nahradit STS a sloužit pro dopravu nákladů na a z LEO. Při stejné nosnosti by potřebné rakety byly v kategorii EELVs, tedy mnohem levnější než STS.
Co se týče obřích podzvukových nosičů, Molnia navrhuje dvoutrupový nosič HERACLES o nosnosti až 450 tun. Dvoutrupový nosič je mnohem vhodnější pro upevnění a spuštění (vypuštění) nákladů.
http://www.ceebd.co.uk/ceebd/molniy75.htm
|
|
