| 21.7.2015 - 12:21 - David | |
|
NH prakticky po průletu u Pluta opouští Sluneční soustavu. Stává se tak pátou / Americkou / sondou která to dokázala. Z jejích předchůdkyň pracují dvě v rámci Interstellar mise, nejdále je Voyager-1 a to ve 130 AU.
Sluneční soustavu opustí i poslední stupeň na THP nosiče, který za nedlouho protne též dráhu Pluta.
Jelikož všechny předchozí sondy prolétly kolem Jupitera po dráze, která je urychlila na únikovou rychlost a korekce dráhy, kterou jim udělila nosná raketa směrem k Jupiteru, nebyly zásadní, lze předpokládat, že poslední stupně nosičů předchůdců NH opouštějí též Sluneční soustavu.
Pokud tomu tak je, pak je NH devátým a poslední stupeň jejího nosiče desátým tělesem zhotoveným lidmi / Američany/ opouštějícím Sluneční soustavu.
Na palubách předchozích sond je " zpáteční adresa " a " kalendář " pro případné E.T., což NH ani poslední stupně nosičů nemají.
Vyspělá civilizace, která by dokázala některé z těchto těles při průletu jejich sluneční soustavou identifikovat a zachytit by nepochybně též dokázala ze směru, rychlosti a opotřebení vlivem kosmického prostředí též u těchto těles určit místo pravděpodobného startu. |
|
Máš nějaké zdroje pro tvoje tvrzení?
Pokud je mi známo, pouze New Horizons odletěla od Země po únikové heliocentrické dráze.Tedy i poslední stupeň rakety. Ostatní sondy se na únikovou dráhu dostaly až pomocí gravitačního urychlení u Jupitera.A tady je to okno, kterým musí proletět, velmi malé, a sondy se do něho dostávaly až po korekcích dráhy. Pro poslední neřízené stupně raket by to byla obrovská náhoda a spíš byly dány na pospas Jupiterovi. Pokud nemáš relevantní údaje pro svá tvrzení, tak prosím, nespekuluj. |
|
Tak raději něco pozitivního. 
 |
| 21.7.2015 - 14:06 - Tlama | |
|
Velmi pěkné. Na Plutu vidím řečiště. Jakže se tomu říká, když vidím, co chci a vím, že je to nesmysl?  |
|
citace:
NH prakticky po průletu u Pluta opouští Sluneční soustavu. Stává se tak pátou / Americkou / sondou která to dokázala. Z jejích předchůdkyň pracují dvě v rámci Interstellar mise, nejdále je Voyager-1 a to ve 130 AU.
Ale no tak. Není to tak dlouho, co se tu sám David rozepisoval o Sedně, která ke Sluneční soustavě nepochybně patří a je pokládána za součást Oortova oblaku. Je přitom Oortův oblak součástí Sluneční soustavy? Jistěže je a sahá cca do 1,5 světelného roku daleko. Takže kolik ještě zbývá k okraji Sluneční soustavy od těch 130 AU? Prakticky přesně 1,5 světelného roku. K mezihvězdným expedicím máme ještě hodně daleko. |
| 21.7.2015 - 14:52 - David | |
|
citace:
citace:
NH prakticky po průletu u Pluta opouští Sluneční soustavu. Stává se tak pátou / Americkou / sondou která to dokázala. Z jejích předchůdkyň pracují dvě v rámci Interstellar mise, nejdále je Voyager-1 a to ve 130 AU.
Ale no tak. Není to tak dlouho, co se tu sám David rozepisoval o Sedně, která ke Sluneční soustavě nepochybně patří a je pokládána za součást Oortova oblaku. Je přitom Oortův oblak součástí Sluneční soustavy? Jistěže je a sahá cca do 1,5 světelného roku daleko. Takže kolik ještě zbývá k okraji Sluneční soustavy od těch 130 AU? Prakticky přesně 1,5 světelného roku. K mezihvězdným expedicím máme ještě hodně daleko.
" Ale notak " Jiříku ,netvrdím, že soustavu OPUSTILY, ale že OPOUŠTĚJÍ. Rozdíl je v použití slovesa dokonavého a nedokonavého.
Voyagery vykazuje jako Interstellar misi NASA na svých stránkách a až NH proletí kolem KBO, bude tam zřejmě zařazen, neboť má pracovat do roku 2026, tj. do vzdálenosti cca 80 AU. |
|
| Slovíčkaření je k ničemu. Ale jak je to s těmi posledními stupni raket ? |
|
citace:
netvrdím, že soustavu OPUSTILY, ale že OPOUŠTĚJÍ.
Výhoda tohoto slovíčkaření je, že tuto frázi budeš moci používat dalších několik tisíc let. |
|
Měsíce Pluta Nix (42x36km) ze vzdálenosti 165 000 km a Hydra(55x40km) ze vzdálenosti 231 000 km 14. července
Viz http://www.nasa.gov/image-feature/new-horizons-captures-two-of-plutos-smaller-moons |
|
Další snímky přicházejí jen velmi pomalu.
http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/index.php |
|
| Pokud jde o stupně raket, u Voyagerů po dohoření Centauru (který se k Jupiteru nedostal) zajistil navedení k Jupiteru motor VGR-IPU - upravené TPH s polohovými tryskami (náčrt je na http://spacecraftkits.com/Vins/LaunchConfig.html ). Kolem Jupiteru prolétl v takové blízkosti, že gravitační prak nastal. Vzhledem k nepřesnosti dráhy a kvůli absenci sledování se ale nedá zjistit, v jaké vzdálenosti kolem Jupitera IPU prolétly a jaká byla výsledná rychlost a směr - to, který opustil Sluneční soustavu, se podle mně odhadnout dá, nevím jestli to někdo počítal. A osobně považuju 100 AU za hranici Sluneční soustavy, Oortův oblak je prostě normální vesmír. Nix a Hydra moc pěkné. |
|
| To si opravdu každý bude vymýšlet svoji teorii, kde je konec sluneční soustavy ?Co patří ke Slunci určuje Hillova sféra, a pokud něco obíhá kolem Slunce, patří do sluneční soustavy. |
|
citace:
To si opravdu každý bude vymýšlet svoji teorii, kde je konec sluneční soustavy ?Co patří ke Slunci určuje Hillova sféra, a pokud něco obíhá kolem Slunce, patří do sluneční soustavy.
To bychom pak museli říct, že hranicí Sluneční soustavy je až nejzazší okraj Oortova oblaku, někde 200 000 AU daleko od Slunce, kde zřejmě teprve začíná převládat gravitační působení jiných hvězd.
Myslím ale, že zavládla shoda aspoň v tom, že Voyagery opustili Heliosféru, když vlétli do oblasti, kde se začíná vyrovnávat tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Prolétly Heliopláštěm (kapkovitého tvaru) a dostaly se až k jeho vnějšímu okraji - Heliopauze.
Heloipauza, tedy hranice, kde přestává působit magnetické (ne gravitační) pole Slunce je momentálně vnímána jako hranice Sluneční soustavy. Její přesnou vzdálenost od Slunce ve všech směrech zatím neznáme, nicméně se má za to, že Voyager 1 dosáhl Heliopauzu (vstoupil do mezihvězdného prostoru) v srpnu 2012 a to ve vzdálenosti 121 AU od Slunce. |
| 22.7.2015 - 11:01 - David | |
|
Pokusil jsem se, ačkoli nejsem matematik, spočítat podmínky pro únikovou dráhu posledních stupňů nosičů na případu Pioneera 10.
Základní údaje jsem čerpal ze SPACE 40, pohříchu není uvedena jejich hodnota co do kladu, či záporu.
Po navedení na dráhu po startu se sonda i poslední stupeň pohybují prakticky po stejné dráze, poslední stupeň, díky impulzu při oddělení, se opožďuje o cca 1m/s.
Při době letu 639 dní, což je 55.210.000 s bude v době průletu sondy o 55.210 km pozadu.
K místu setkání poletí rychlostí cca 10 km/s 5.210 s.
Jupiter se za tu dobu vzdálí rychlostí 13,5 km/s o 71.OOO km.
Pokud by nebyly během letu žádné korekce, poslední stupeň by proletěl kolem Jupitera ve vzdálenosti 211.000 km a dostal by se na únikovou dráhu.
Jenže korekce byly dvě, prvá čtyři dny po startu a druhá 200 dní po startu. Druhá je nepodstatná, jen 0,14m/s, což je posun o 7.000 km.
Prvá s hodnotou 13,9 m/s posune bod průletu o 1 mil km.
Pokud měla korekce kladnou hodnotu a sonda zrychlila, poslední stupeň se opozdí o další 1 mil.km, proletí ve vzdálenosti l,2 mil.km za Jupiterem, vzhledem k jeho pohybu po dráze a spolehlivě opustí Sluneční soustavu.
Pokud ale měla korekce zápornou hodnotu a sonda zpomalila, stupeň ji o ten milion km předběhne, projde PŘED Jupiterem o cca 600 tis km a ten jej patřičně zpomalí a uvede na heliocentrickou dráhu.
Pokud jsem uvažoval a počítal správně, pak dle hodnot korekcí, lze s vysokou mírou spolehlivosti i u ostatních sond odhadnout či jejich poslední stupně nosičů mohou být na únikových drahách.
U Pioneera 11 nutno ale vyloučit korekci směrem k Saturnu a případné následné korekce.
Pokud by někdo dokázal najít hodnoty a data korekcí u předmětných sond, včetně jejich kladné, či záporné hodnoty, bylo by to přínosem k dalším úvahám. Děkuji předem. [Upraveno 22.7.2015 David] |
|
citace:
Pokud měla korekce kladnou hodnotu a sonda zrychlila, poslední stupeň se opozdí o další 1 mil.km, proletí ve vzdálenosti l,2 mil.km za Jupiterem, vzhledem k jeho pohybu po dráze a spolehlivě opustí Sluneční soustavu.
Nevíme ani velikoist korekce, ani směr , ani úhel. A z rozdílu rychlostí v době korekce se k ničemu nedopátráme.Pokud nejsou žádné jiné hodnoty, žádné parametry drah, je to stále jen tvoje spekulace, co by - kdyby. A tvrzení : když proletí 1 mil.km od Jupitera, opustí bezpečně sl. soustavu- je podle mě z říše bajek
___
P.S.
pokud tedy nemáme určeno, kde je hranice sl. soustavy a budeme si ji každý někam dávat, potom postrádá smysl dohadovat se, že sonda opustí sl. soustavu. Protože, pokud by se položila ta hranice do 100AU jak tu zaznívá, potom dostat se za hranice sl. soustavy znamená, že vůbec nepotřebujeme dosáhnout únikovou rychlost,V tom je celý ten nesmysl této 100 AU hranice. To je jen "hranice, kde se zhruba střetávají elmg.částice okolního vesmiru se sl. soustavou. Oortovo mračno nemůže být přeci součástí okolního prostoru ani jiné hvězdy, pokud je gravitačně vázáno na Slunce a obíhá ho po heliocentrické dráze. |
|
Heliopauza, tedy hranice, kde přestává působit magnetické (ne gravitační) pole Slunce je momentálně vnímána jako hranice Sluneční soustavy.
To je dost otázka, nevím, kdo a kolik z astronomů se této gravitační vlivy ignorující definice drží, nicméně pokud bychom ji akceptovali a adekvátně rozšířili i na jiná tělesa než Slunce, potom by Měsíc nebyl nebyl satelitem Země (neboli součástí "zemské soustavy"), jelikož hranice zemské magnetopauzy sahá asi 65 tisíc kilometrů směrem ke Slunci, 130 tisíc ve směru kolmém na přímku Země-Slunce a jen ve velmi úzkém prostorovém úhlu pár stupňů směrem od Slunce zasahuje přes vzdálenost Země-Měsíc. |
| 22.7.2015 - 15:25 - David | |
|
Ve vzdálenosti přes 100 AU převládají v prostoru částice z mezihvězdného prostoru a částice slunečního větru se zastaví na rázové vlně. Sonda od toho okamžiku měří vlastnosti mezihvězdného prostření.
Gravitační vliv Slunce sahá pochopitelně za tuto hranici v řádu světelného roku.
Rozměry malých měsíců se nadále upřesňují, Hydra 55x40 km, Nix 42x36 km, ostatní dva přijdou " na řadu" až v říjnu. Rozměrově jsou Hydra a Nix v oblasti cílových KBO. [Upraveno 22.7.2015 David] |
|
citace:
pokud tedy nemáme určeno, kde je hranice sl. soustavy a budeme si ji každý někam dávat, potom postrádá smysl dohadovat se, že sonda opustí sl. soustavu.
V tomhle má Milan jednoznačně pravdu. |
|
asi budem trapny, ale namiesto mojej vlastnej teorie o hranici slnecnej sustavy sem dam iba dalsiu fotku z NH
 |
|
Zaujal mě tento snímek.
Kráterů je na Plutu zdá se hodně, ale hodně jich je určitě i překryto.
http://www.nasa.gov/feature/new-horizons-discovers-flowing-ices-on-pluto |
|
Mně zase nadchla ta rozmanitost terénů na takove relativně malé ploše.
 |
|
pohľad späť.. atmosféra
http://danielmarin.naukas.com/2015/07/25/los-glaciares-y-la-atmosfera-menguante-de-pluton/
+ľadovce v pohybe
..
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/07241705-looking-back-at-pluto.html |
| 25.7.2015 - 06:49 - David | |
|
citace:
citace:
pokud tedy nemáme určeno, kde je hranice sl. soustavy a budeme si ji každý někam dávat, potom postrádá smysl dohadovat se, že sonda opustí sl. soustavu.
V tomhle má Milan jednoznačně pravdu.
Gravitační vliv, nebo sféra Slunce není pevně vytyčena, její rozsah může výrazně zredukovat pohyb Slunce kolem středu Galaxie a míjení jiných hvězd.
Navrhoval bych klasifikovat NH, Voyagery, Pioneery a případně poslední stupně jejich nosičů, jako tělesa vyrobená člověkem / Američany/, která OPOUŠTĚJÍ Sluneční soustavu a pohybují se na únikových drahách, tj. po otevřené kuželosečce, kterou se parabola s ohniskem ve středu Slunce.
Podíváme-li se na dráhové charakteristiky těchto těles, pak průlet u vnější planety posouvá perihelium na oběžnou dráhu této planety a apohelium do nekonečna. |
|
citace:
[
Podíváme-li se na dráhové charakteristiky těchto těles, pak průlet u vnější planety posouvá perihelium na oběžnou dráhu této planety a apohelium do nekonečna.
Ach jo.
NH dosáhl únikové rychlosti v blízkosti dráhy Země. Takže i tady bude mít perihel
|
| 25.7.2015 - 15:29 - David | |
|
citace:
citace:
[
Podíváme-li se na dráhové charakteristiky těchto těles, pak průlet u vnější planety posouvá perihelium na oběžnou dráhu této planety a apohelium do nekonečna.
Ach jo.
NH dosáhl únikové rychlosti v blízkosti dráhy Země. Takže i tady bude mít perihel
To by platilo jen v tom případě, kdyby letěl k Plutu přímo, bez gravitační asistence. Jelikož Jupiter minul ve větší vzdálenosti než optimální, bude jeho perihel někde v pásu asteroidů, v žádném případě nemůže být na dráze Země. |
|
citace:
...To by platilo jen v tom případě, kdyby letěl k Plutu přímo, bez gravitační asistence. ...
rychlost je vektorova velicina
jedina "istota" je ohnisko elipsy
bud poznas vektor a velkost v nejakom bode za Jupiterom? alebo ide len o tvoj pocit? |
| 25.7.2015 - 17:00 - David | |
|
citace:
citace:
...To by platilo jen v tom případě, kdyby letěl k Plutu přímo, bez gravitační asistence. ...
rychlost je vektorova velicina
jedina "istota" je ohnisko elipsy
bud poznas vektor a velkost v nejakom bode za Jupiterom? alebo ide len o tvoj pocit?
Stačí se podívat třeba na SPACE 40, ale je obecně známé, že těsný průlet u Jupitera mění výrazně dráhy příkladně komet. Z toho m.j. plyne, že těsný průlet sondy u Jupitera změní její dráhu, tedy dráhové elementy. |
|
| Nemám žádnou vnitřní potřebu komentovat něčí ničim nepodložené domněnky, kde chybí jakákoliv fakta. |
| 25.7.2015 - 23:03 - David | |
|
Najděte na Space40 Sondu NH a podívejte se na kolonku Parametry dráhy, kde je uvedeno :
Epocha : O6-O3.17 , hp = O,98 AU / to je po startu ze Země /
07-02.28 , hp = 2,305 Gm / vzhledem k Jupiteru /
07-03.01 , hp = 2,2 AU / po výstupu z gravitačního vlivu Jupitera /.
Z toho může každý pochopit, že perihel neleží poblíž dráhy Země, ale v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, krom toho se těleso na únikové dráze nemůže nikdy pohybovat po elipse, ale musí to být otevřená kuželosečka, tj. parabola, nebo hyperbola. |
|
Tahle debata mi připadá naprosto zbytečná. Stačí se podívat na JPL HORIZONS a nechat si vygenerovat dráhové elementy sondy vzhledem ke Slunci:
*******************************************************************************
Ephemeris / WWW_USER Sat Jul 25 14:09:51 2015 Pasadena, USA / Horizons
*******************************************************************************
Target body name: New Horizons (spacecraft) (-98) {source: pvshort.nio}
Center body name: Sun (10) {source: DE-0431LE-0431}
Center-site name: BODY CENTER
*******************************************************************************
Start time : A.D. 2015-Jul-25 00:00:00.0000 CT
Stop time : A.D. 2015-Aug-24 00:00:00.0000 CT
Step-size : 1440 minutes
*******************************************************************************
Center geodetic : 0.00000000,0.00000000,0.0000000 {E-lon(deg),Lat(deg),Alt(km)}
Center cylindric: 0.00000000,0.00000000,0.0000000 {E-lon(deg),Dxy(km),Dz(km)}
Center radii : 696000.0 x 696000.0 x 696000.0 k{Equator, meridian, pole}
System GM : 2.9591220828559093E-04 au^3/d^2
Output units : AU-D, deg, Julian day number (Tp)
Output format : 10
Reference frame : ICRF/J2000.0
Output type : GEOMETRIC osculating elements
Coordinate systm: Ecliptic and Mean Equinox of Reference Epoch
*******************************************************************************
JDCT
EC QR IN
OM W Tp
N MA TA
A AD PR
*******************************************************************************
$$SOE
2457228.500000000 = A.D. 2015-Jul-25 00:00:00.0000 (CT)
EC= 1.396535394646633E+00 QR= 2.239735347476711E+00 IN= 2.423045746968255E+00
OM= 2.320062773494307E+02 W = 2.852841061416542E+02 Tp= 2453774.597918618936
N = 7.342297124939001E-02 MA= 2.535957532194651E+02 TA= 1.268392725809926E+02
A =-5.648260855686339E+00 AD= 6.684586453809735E+91 PR= 1.157407291666667E+95
*******************************************************************************
Coordinate system description:
Ecliptic and Mean Equinox of Reference Epoch
Reference epoch: J2000.0
xy-plane: plane of the Earth's orbit at the reference epoch
x-axis : out along ascending node of instantaneous plane of the Earth's
orbit and the Earth's mean equator at the reference epoch
z-axis : perpendicular to the xy-plane in the directional (+ or -) sense
of Earth's north pole at the reference epoch.
Symbol meaning [1 au=149597870.700 km, 1 day=86400.0 s]:
JDCT Epoch Julian Date, Coordinate Time
EC Eccentricity, e
QR Periapsis distance, q (AU)
IN Inclination w.r.t xy-plane, i (degrees)
OM Longitude of Ascending Node, OMEGA, (degrees)
W Argument of Perifocus, w (degrees)
Tp Time of periapsis (Julian day number)
N Mean motion, n (degrees/day)
MA Mean anomaly, M (degrees)
TA True anomaly, nu (degrees)
A Semi-major axis, a (AU)
AD Apoapsis distance (AU)
PR Sidereal orbit period (day)
Geometric states/elements have no aberration corrections applied.
Computations by ...
Solar System Dynamics Group, Horizons On-Line Ephemeris System
4800 Oak Grove Drive, Jet Propulsion Laboratory
Pasadena, CA 91109 USA
Information: http://ssd.jpl.nasa.gov/
Connect : telnet://ssd.jpl.nasa.gov:6775 (via browser)
telnet ssd.jpl.nasa.gov 6775 (via command-line)
Author : Jon.Giorgini@jpl.nasa.gov
******************************************************************************* [Upraveno 25.7.2015 HonzaVacek] |
|
