| 25.11.2014 - 12:16 - David | |
|
Kardinální otázka při hledání mimozemského života je, zda-li tam měl podmínky pro vznik, samozřejmě po dobu v řádu miliardy let.
Příkladně na kometě bez husté atmosféry je to vyloučené.
Život když už jednou vznikne má tendenci se přizpůsobovat měnícím se podmínkám, což neznamená, že by v takových podmínkách mohl vzniknout.
Blíží se padesáté výročí mise Marineru-4 který deklasoval Mars jako jasného favorita ve Slunečné soustavě na výskyt mimozemského života a zařadil jej mezi ostatní pustá a životu nepřátelská tělesa.
Lze předpokládat, že život vznikl neuvěřitelnou shodou obrovské množiny specifických náhod a je málo pravděpodobné, že by se ve Sluneční soustavě opakovaly, domnívám se, že pro tento fenomén je i celá naše Galaxie příliš malá.
Tím samozřejmě v žádném případě nepochybuji o nutnosti dále mimozemský život hledat všude tam, kde je i nepatrná naděje , třeba na měsících vnějších planet, protože i negativní výsledek má nesmírnou vypovídací hodnotu. [Upraveno 25.11.2014 David] |
|
Lišejníky by na Marsu mohly dokonce i prosperovat
http://www.astrobio.net/topic/origins/extreme-life/lichen-on-mars/ |
|
Pro případnou teraformaci by prý byly kritické některé prvky, např. fosfor (ten dojde i na Zemi)
http://web.mit.edu/12.000/www/m2016/finalwebsite/solutions/phosphorus.html |
|
Bakterie tam žít mohou...
http://www.astrobio.net/news-exclusive/microbes-survive-thin-air-mars/
 |
| 28.1.2017 - 09:14 - novák | |
|
citace:
Život když už jednou vznikne má tendenci se přizpůsobovat měnícím se podmínkám, [Upraveno 25.11.2014 David]
To je myšlení překonané v 70. letech minulého století, kdy vědci pochopili, že ony "podmínky" jsou výsledekm aktivit života.
Život když už jednou vznikne, má tendenci udržovat podmínky stálé a příznivé navzdory náhodným výchylkám. |
|
| To platí jen do určité míry. Bakterie tvořící kyslík vyhladili 90% stávajícího života na Zemi, všechny rostliny spotřebovaly tolik CO2, že jeho podíl klesl z 5% v době začátku druhohor na současných 0,3-0,4%. Rostliny spoléhající se na opylování hmyzem vytlačili ostatní druhy a tak vyhynula polovina dinosaurů ještě před dopadem meteoritu. Změny jsou někdy extrémně rychlé a radikální - kdo se nepřizpůsobí, vyhyne - supervulkány, doby ledové atd. |
|
To platí jen do určité míry. Bakterie tvořící kyslík vyhladili 90% stávajícího života na Zemi, všechny rostliny spotřebovaly tolik CO2, že jeho podíl klesl z 5% v době začátku druhohor na současných 0,3-0,4%. Rostliny spoléhající se na opylování hmyzem vytlačili ostatní druhy a tak vyhynula polovina dinosaurů ještě před dopadem meteoritu. Změny jsou někdy extrémně rychlé a radikální - kdo se nepřizpůsobí, vyhyne - supervulkány, doby ledové atd.
Myslím, že to platí do úplné míry. Je třeba přitom odlišovat život jako takový (vytvářející podle Lovelocka živou Gaiu) a jednotlivé druhy. Vyhubení části druhů těmi ostatními vůbec nemusí být v rozporu s udržováním pro život optimálních podmínek, naopak to klidně může být nutnost. |
|
| IMHO platí oboje - jednak sa život prispôsobuje a jednak si vytvára a udržuje vhodné životné prostredie - ale to "vhodné" treba brať tak, že živé organizmy si vytvárajú prostredie "vhodné pre seba", čo už nemusí platiť o iných, konkurenčných živých organizmoch. |
|
citace:
Myslím, že to platí do úplné míry. Je třeba přitom odlišovat život jako takový (vytvářející podle Lovelocka živou Gaiu) a jednotlivé druhy. Vyhubení části druhů těmi ostatními vůbec nemusí být v rozporu s udržováním pro život optimálních podmínek, naopak to klidně může být nutnost.
Je zajímavé, že to zatím nějak nefunguje na lidi, ačkoliv se zdá, že ničení všeho života na Zemi lidmi už překročilo únosnou mez |
| 30.1.2017 - 09:25 - novák | |
|
ervé: jiřík to vystihl. Jednotlivý druh, natožpak organismus, se může prostředí jen přizpůsobit. Organismus zahyne nejdéle po pár tisících let, druh vyhyne typicky do 10 mil. let. Život jako celek však trvá a prostředí si udržuje.
(např. podle zmíněného Lovelocka není náhoda, ale zákonitost, že průměrná teplota Země miliardy let setrvává v úzkém, pro život vhodném rozmezí, navzdory nemalému růstu výkonu Slunce)
Proto je existence života na Zemi zřejmá i z vesmíru (protože nerovnovážné složení atmosféry), kdežto na Marsu život není. Nikdo tam nic nemění. Maximálně tam najdem nějaké fosilie. Aspoň co se týče povrchu a malých hloubek.
milantos: Možná to na lidi funguje, jen jsou zpětné vazby o několik řádů pomalejší než délka našich životů.
Možná to na lidi nefunguje, protože síla lidských zásahů přebíjí zpětné vazby a/nebo jim brání. (např. lze snadno zkonstruovat jednoduchý model "jak život udržuje optimální teplotu planety" - stačí dva předpoklady: že albedo života (rostlin) pokrývajícího povrch je odlišné od albeda neosídlené planety a že existuje optimální teplota v níž rostliny rostou nejlépe. Pak nevyhnutelně dostaneme planetu se stálou teplotou (to je myslím zřejmé i bez počítání); nicméně když do modelu přidáme civilizaci likvidující/rozšiřující rostlinstvo dle svých (nemalých) potřeb, nezávisle na teplotě, regulační mechanismus přestane fungovat.) (V realitě samozřejmě teplota nezávisí jen na kytkách, ale pro ilustraci tvrzení takový jednoduchý model stačí) |
| 30.1.2017 - 09:42 - novák | |
|
citace:
Kardinální otázka při hledání mimozemského života je, zda-li tam měl podmínky pro vznik, samozřejmě po dobu v řádu miliardy let.
Miliardy let je imo přehnané. Na Zemi stačila o řád kratší doba (vznik země před 4,6 mld let; pak nějaká doba nestability a formování kontinentů a oceánu - stovky milionů let; a pak vznik života (nesporné doklady jsou staré 3,5 mld, diskutabilní až 4,1 mld). [Upraveno 30.1.2017 novák] |
|
citace:
citace:
Kardinální otázka při hledání mimozemského života je, zda-li tam měl podmínky pro vznik, samozřejmě po dobu v řádu miliardy let.
Miliardy let je imo přehnané. Na Zemi stačila o řád kratší doba (vznik země před 4,6 mld let; pak nějaká doba nestability a formování kontinentů a oceánu - stovky milionů let; a pak vznik života (nesporné doklady jsou staré 3,5 mld, diskutabilní až 4,1 mld). [Upraveno 30.1.2017 novák]
Při pozdním bombardování před cca 3,8 mld. let byl povrch Země téměř kompletně přetaven. Jen o 300 mil. let později máme stopy života. |
|
ďalšia otázka potom tiež môže znieť, aký je tento náš život.
Teda či sme ten život "čo prežil kozmické bombardovanie", alebo či sme "druhý pokus", postavený z toho, čo zostalo po predošlom pokuse.
Obe možnosti sú vlastne celkom optimistické. Prvá by podporila myšlienku, že "život ako taký" dokáže prežiť aj mimoriadne drsné podmienky a ak už raz niekde vznikne, je veľmi ťažké ho tam zničiť.
Druhá by zasa silne nahrávala myšlienke, že vznik života je pri vhodných podmienkach takmer zákonitý proces.
[Upraveno 30.1.2017 Alchymista] |
|
citace:
ďalšia otázka potom tiež môže znieť, aký je tento náš život ...30.1.2017 Alchymista
No, v redakcii rádia Jerevan to majú vyriešené. Na otázku či na Marse je život odpovedali: Tiež nie!  |
|
| njn, maďari v predvojnovom Maďarsku tiež tvrdili, že mimo Maďarska neni život... |
| 31.1.2017 - 09:19 - novák | |
|
citace:
Při pozdním bombardování před cca 3,8 mld. let byl povrch Země téměř kompletně přetaven.
Možná ano, možná ne. Shoda neexistuje.
Stopy života máme i z dob starších: dokonce před 4,25 mld. let https://www.newscientist.com/article/dn14245-did-newborn-earth-harbour-life/ |
|
Maďaři detekovali na metoritu z Marsu mineralizované biosignatury.
http://astrobiology.com/2019/04/mineralized-biosignatures-in-alh-77005-shergottite---clues-to-martian-life.html
 |
|
V pondělí by mohlo být nějaké další info(o metanu), dle článku.
https://www.teslarati.com/nasa-rover-finds-gas-on-mars-signs-life/ |
|
citace:
V pondělí by mohlo být nějaké další info(o metanu), dle článku.
https://www.teslarati.com/nasa-rover-finds-gas-on-mars-signs-life/
Třicetinásobek normální hodnoty metanu. Nejvyšší zaznamenaná hodnota.
https://www.space.com/curiosity-mars-rover-highest-levels-methane.html |
|
| Ale co jsem tak četl, tak tuším nejasný je i mechanismus, jak následně mohou ty koncentrace tak rychle klesat. Bez ohledu na biologický nebo abiotický původ metanu nějak nevychází to, že ty koncentrace by se měly postupně rozptýlit do celé atmosféry a nějak postupně klesat skrze přirozený rozklad na CO2 v atmosféře, což se děje i na Zemi. Jenže na Marsu se metan záhadně objeví a pak stejně záhadně zmizí... |
|
Některé pozemské bakterie žijící v solance by asi mohly na Marsu prosperovat.
http://astrobiology.com/2019/06/experiments-with-salt-tolerant-bacteria-in-brine-have-implications-for-life-on-mars.html
 |
|
Zevrubný článek k posledním případům zvýšení obsahu metanu v marsovské atmosféře.
https://dodecahedronbooks.blogspot.com/2019/07/curiositys-new-discovery-of-methane-on.html
  |
|
Zajímavá studie o infikování Phobosu bakteriemi z Marsu.
http://astrobiology.com/2019/07/microbial-contamination-sample-return-from-mars-moons-the-fate-of-microbes-on-martian-moons.html |
|
Viking a jeho detekce života furt zůstává živá.
https://www.sciencealert.com/former-nasa-scientist-is-convinced-we-ve-already-found-evidence-of-life-on-mars |
|
Tak tam asi nic nenajdem. Na druhou stranu tím líp pro kolonizátory...
https://twitter.com/jgrplanets/status/1478134088418701312
|
