Výše zmiňovaný transportní plán počítá i rozšířením počtu letů raketoplánů ze čtyř (redukováno v roce 2001 po zjištění téměř pětimiliardového deficitu v rozpočtu ISS) na pět ročně. Tento krok by přivítali hlavně vědci, pro jejichž experimenty by se v případě pouhých čtyř letů nedostávalo dostatečné nosné kapacity. Byla by proto škoda nevyužívat vědecký potenciál stanice, již nyní jsou postupy v některých oblastech výzkumu dosti významné a mají vliv na různé pozemské aplikace.

Přílišná byrokracie při plánovaní činností astronautů a kosmonautů, pobývajících na stanici ISS, byla příčinou nezdařeného pokusu s růstem pšenice v rámci experimentu Photosynthesis Experiment and System Testing and Operations. V průběhu pokusu došlo k přerušení funkce experimentální komory. A než byly výsadby přemístěny do jiné, funkční, uběhlo pět dní, během nichž zůstaly rostliny v nevhodném prostředí vadné komory.

Posádka ISS pořídila vynikající snímky sicilské sopky Etny po její erupci. Na detailnějších záběrech je kromě kouřícího vulkánu vidět i kouř z následných lesních požárů, způsobených tekoucí lávou.

Pátá návštěvní posádka, jenž počátkem tohoto měsíce přiletěla na stanici ISS další novou záchrannou lodí Sojuz TMA-1, se vrátila v neděli 10.listopadu zpět na Zemi ve starém Sojuzu TM-34.

Planeta Mars se koncem srpna příštího roku přiblíží k Země na nejmenší vzdálenost (na zhruba 55,7 miliónů kilometrů) za posledních 73 tisíc let. Na noční obloze bude třetím nejjasnějším objektem (po Měsíci a Venuši), svým jasem překoná i planetu Jupiter.

Pondělní start raketoplánu Endeavour ke stanici ISS byl odvolán necelé tři a půl hodiny před zahájením další mise s označením STS-113/11A. Byl totiž objeven únik kyslíku z potrubí, zásobujícího tímto plynem kabinu raketoplánu. V té době již astronauté postupně zaujímali svá místa v kabině raketoplánu. Netěsnou potrubí se nacházela v nákladovém prostoru raketoplánu, mezi stykovacím modulem a příhradovou konstrukcí P1. O den později byla k nákladovému prostoru raketoplánu přistavena plošina, z níž technici ve čtvrtek nahradili děravý kus hadice. Při manipulaci ale plošina narazila do manipulátoru Canadarm v raketoplánu. Dosud není známo, jak vážné je poškození a zda bude mít vliv na datum startu raketoplánu. Start by se mohl v případě, že nebude nutné opravovat manipulátor, uskutečnit v pondělí 18.11, záleží zde ale i na startu rakety Delta 4.

V posádce raketoplánu je i první rodilý Američan (Indián), který se vydá do vesmíru. Je jím John Bennett Herrington z kmene Chickasaw. Na jeho počest se před pondělním plánovaných startem uskutečnil ve středisku KSC zvláštní obřad .

Odkladem startu raketoplánu se zároveň odsunula výměna současné stálé posádky č.5 za novou Expedici 6. Tu tvoří velitel Kenneth Bowersox a dále Donald Petit a Nikolaj Budarin. Za celou dobu jejich plánovaného čtyřměsíčního pobytu dorazí ke stanici jediná loď - zásobovací Progress v únoru příštího roku. Další pak bude až v březnu raketoplán Atlantis, který dopraví na stanici jejich nástupce - Expedici 7.

Další čínská testovací loď Shenzhou 4 může vzlétnout již během několika málo následujících týdnů, nejpravděpodobněji ale až na samém konci tohoto roku. Přistání návratové kabiny proběhne asi do moře, aby se otestovala i tato možnost zakončení letu. Z délky letu SZ-4 bude možné odvodit trvání dalšího, tentokráte již zřejmě pilotovaného letu Shenzhou-5.

Nová výkonnější verze rakety Ariane 5 s horním stupněm ESC-A a hlavním motorem Vulkan 2 je na kosmodromu Kourou připravována na svůj premiérový let, naplánovaný na 28.listopadu. Raketa mezitím prošla několika zkušebními odpočty, jednou včetně 14 sekundové funkce motoru Vulkan 2.

Australská zkušební družice FedSat bude 14.prosince vypuštěna na oběžnou dráhu pomocí japonské rakety H2-A. Na základě dohody neobdrží Japonsko neobdrží za vynesení tohoto nákladu žádnou finanční náhradu, ale bude mít přístup k vědeckým datům z této družice.

Nová telekomunikační družice Optus C1 prošla jedním z posledních závěrečných testů před svým plánovaným vypuštěním na začátku příštího roku pomocí rakety Ariane. Družice bude pracovat ve čtyřech frekvenčních pásmech a bude využívána jak pro komerční, tak i vojenské účely.

Do konce března 2003 je možno za pomoci satelitní antény, vhodné přijímací karty (DVB/IP) v PC a programu Sat@Once zdarma přijímat balík (zhruba 20 GB) nejžádanějších dat z internetu. O tom, jaké bude složení tohoto balíku, rozhodují uživatelé svým hlasováním na internetových stránkách Sat@Once.

Již 30.dubna tohoto roku měla podle původních plánů vzlétnout nová raketa Delta 4 s nově vyvinutém motorem RS-68. Vzhledem k výskytu různých problémů a tím vzniku časových skluzů byl start několikrát odložen. Nynější plánované datum startu (v noci z 16. na 17. listopadu středoevropského času) je ale ohroženo kvůli předpovídanému špatnému počasí na sobotu. Další pokus o start je na přání majitele vynášené družice možné uskutečnit až v úterý, po průletu meteorického roje Leonid.
Pro tento start je raketa Delta 4 připravena v konfiguraci "Medium 4,2" s nosností 5 845 kg na GTO, raketu je ale možno sestavit ještě do čtyř jiných konfigurací dle požadované nosnosti.

Na konci měsíce by měla ruská raketa KOsmo-3M vynést na oběžnou dráhu dvě družice - ruskou Mozhaets a první alžírskou AlSat-1. Ta je určena pro monitorování přírodních a člověkem způsobených katastrof. Družice o hmotnosti pouhých 100 kilogramů bude součástí sedmičlenné, na zmiňovanou oblast zaměřené, skupiny družic z různých států.

Oba připravované rovery pro misi 2003 Mars Exprolation Rovers jsou v současné době testovány, každý ale jiným způsobem. Zatímco první z nich prochází vibračními a tepelnými testy, druhý je podrobován testům mobility v "Spacecraft Assembly Facility" ve středisku JPL.

První kanál ruské televize chce uzavřít s Rosaviakosmosem dohodu, jenž by umožnila jednomu z 20 kandidátů, kteří se budou připravovat v Hvězdném městečku, let v Sojuzu TMA-3 na stanici ISS na konci příštího roku.

Společnost Global Aerospace vyvinula v rámci studie DARE (Directed Aerial Robot Explorer) zařízení StratoSail, které by bylo vhodné pro průzkum Venuše. Jde o řiditelný balón pro zhruba 100 denní misi, který by mohl nést přístroje pro dálkové průzkum nebo by mohl na povrch vysadit přistávací pouzdro nebo rover.

Belgický astronaut Frank de Winne měl během svého pobytu na stanici ISS za úkol, kromě jiného, provést několik experimentů ve skříni MSG (Microgravity Science Glovebox). Jednalo se o experimenty PromISS, DCCO, NANOSLAB a COSMIC. Všechny experimenty byly realizovány.