| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1975-044A
| 24.05.1975
| 26.07.1975
| 62d23h20m
| 2. posádka na Saljutu 4
|
Posádka : Klimuk,P.I.[VE]
| Sevasťjanov,V.I.[PI]
Popis letu :
(P.Lála, A.Vítek - Malá encyklopedie kosmonautiky)
Let druhé posádky na stanici Saljut
4, volací znak KAVKAZ start v 15.58 SEČ, korekce dráhy na 5., 6. a 18. oběhu.
Ručně řízené spojení se stanicí bylo dokončeno dne 25. 5. v 19.21 SEČ, na 19.
oběhu lodi a 2377. oběhu stanice. Stanice byla mimo oblast rádiového spojení
se Zemí a za 3 min poté vstoupila do stínu Země. Kosmonauti přestoupili na stanici
na 21. oběhu a začali oživovat její systémy.
Druhý pracovní den trval od 8.30 do 0.30
SEČ a vlivem, posunu roviny dráhy nad zemským povrchem byla
pracovní doba posádky posunována kupředu o 1 h každé tři dny.
V noci 27.5. provedly sovětské pozemní stanice pokusné laserové
měření vzdálenosti stanice pomoci odrážečů umístěných na její
střední části. Připravné práce skončily čtvrtý pracovní den, kdy
byla výška dráhy stanice 344-356 km. Byly zahájeny biologické
experimenty OAZIS (semena hrachu a cibule, regenerace
spotřebované vody) a snímkování území SSSR. Astrofyzikální
výzkumy (měření X-záření různých zdrojů a jejich časových
variací) začaly 8. pracovní den, pozorování velkým slunečním
dalekohledem 4.6. Každý sedmý den (4., 12., 19. pracovní den)
aktivní odpočinek posádky. Během 14.-18. dne byla kromě
slunečnílho výzkumu věnována pozornost především snímkování
(Ukrajina, Kazachstán, Pamir, Sachalin, Kurily atd.). V dalším
týdnu to byly především technické experimenty (prověrka
termoregulačního systému, orientace, navigační měření).
Dne 18.
6. byla mimo stanovený program pozorována mohutná sluneční
erupce. Po odpočinku 26. dne (19.6.) pokračovali kosmonauti
v práci s rentgenovým dalekohledem a ve snímkování (Ukrajina,
Povolží, Kavkaz, Střední Asie). Pokračovaly také intenzivní
lékařsko-biologické experimenty a posádka průběžně cvičila.
Komplex fotografického a spektroskopického průzkumu Země skončil
37. den letu. Během 39. dne kosmonauti poprvé pozorovali tzv.
stříbřitá oblaka (ze Země jen těžko pozorovatelná) a sledovali je
i v dalších dnech spolu s jižní polární září. Nová sluneční
erupce byla zaregistrována 41. den. Komplexní výzkum Slunce byl
ukončen 50. den (12.7.), technické experimenty pokračovaly až do
závěru letu (zkoušky různých systémů orientace stanice,
fotodokumentace jejího vnitřku po dlouhodobém letu, chlazení
freonem, laserové sledování ze Země). Během letu lodi Sojuz 19
v rámci sovětsko-amerického projektu ASTP/EPAS bylo několikrát
navázáno vzájemné rádiové spojení. Palubní systémy byly zkontrolovány 53. den (15.7.) a od 57. dne kosmonauti začali třídit získané
materiály a přenášet je do návratové kabiny dopravní lodi.
Dne 25.7. byl na 5 s zapálen korekční motor lodi a na
dalším oběhu proběhla korekce dráhy motorem stanice (nová výška dráhy 349-369
km). Po letu, jímž posádka překonala dosavadní sovětský rekord, se 26.7. v 11.56
SEČ dopravní loď oddělila od stanice (na 3351. oběhu). Kabina přistála téhož
dne v 15.18 SEČ 56 km SV od městečka Arkalyk v Kazašské SSSR.
Aktualizováno : 20.10.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz/so-18/index.htm)
