| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1965-022A |
18.03.1965 |
19.03.1965 |
1d 2h02m |
1. výstup do volného vesmíru |
Posádka :
Běljajev,P.I.[VE]
| Leonov,A.A.[PL]
( Záložní posádky: Gorbatko,
V.V. | Chrunov, J.V.
a Zajkin, D.A. | Kolodin, P.I. )
Popis
letu : (podle Přehledů kosmonautiky 1957 - 1969 se svolením RNDr. P.
Lály CSc; a podle knihy
Smrt číhá mezi hvězdami od P.Toufara)
Hlavní cíl letu byl výstup člověka do kosmického prostoru na 10 minut.
Oba kosmonauti byli na rozdíl od
předchozí
posádky po celý let ve skafandrech umožňující pobyt ve vakuu, protože
nebylo jisté zda nebude nutno celou kabinu v případě nutnosti dehermetizovat.
Ke druhému poklopu lodi byla připevněna nafukovací přechodová komora, zajišťující
výstup bez narušení hermetičnosti kabiny.
Start v 8.00 SEČ. Výstup byl zahájen už na druhém oběhu kolem Země
v 9.30 SEČ. S pomocí
Běljajeva
si
Leonov nasadil vak se
systémem zabezpečení životních podmínek. Po vyrovnání tlaku mezi kabinou
a přechodovou komorou se do ní kosmonaut nasoukal a ještě jednou prověřil
funkci své výstroje. Kosmonaut ve skafandru dýchal čistý kyslík o tlaku
40 kPa, v kabině byla normální atmosféra (kyslík a dusík o celkovém tlaku
112 kPa). Poté velitel letu zavřel průlez z kabiny, vypustil vzduch z komory
a otevřel její poklop.
Leonov
pak vystoupil do volného vesmíru upoután 5 metrů dlouhým lanem. V nemotorném
natlakovaném skafandru plul volně prostorem, zkoušel různé pohyby a snažil
se usměrnit svou plavbu taháním za jisticí lano. Při návratu do těsné přechodové
komory došlo k nečekaným potížím a
Leonov
musel upustit kyslík ze svého skafandru aby se do ní vešel. Poté
Běljajev
za ním pomocí dálkového ovládání uzavřel vnější poklop a napustil komoru
vzduchem.
Leonov se nacházel
mimo kabinu 12 minut, a i s pobytem v přechodové komoře trval výstup celkem
24 minut.
Po splnění hlavního úkolu mělo na 17. oběhu dojít k automatickému zahájení sestupu.
Automatika se však zablokovala, a proto musel
Běljajev
ručně zorientovat loď a zapálit brzdicí motor. Už po jeho zapálení bylo jasné,
že přistání se neuskuteční v plánované oblasti. Během sestupu museli kosmonauti
snést přetížení až 8 G. Kabina dopadla 19.3. v 10.02 SEČ do zasněžené tajgy asi
180 km severozápadně od města Perm. K večeru objevil kosmonauty jeden z pátracích
letounů. V hustém lese však nebylo možné přistát, proto jim shodili alespoň teplé
oblečení. S pomocí nouzového vybavení přečkali noc a druhý den k nim na lyžích
dorazil tým záchranářů a lékařů. Oba kosmonauti opustili místo přistání až následujícího
dne. Bylo však nutno pokácet ještě řadu stromů aby mohl nákladní vrtulník vyprostit
kabinu
Voschodu.
Aktualizováno : 06.10.2001
[ Obsah | Pilotované
lety | Voschod ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/voschod/vch-2/index.htm)
