Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Nepilotované lety > Program Mars (USA)
tisk 

Mars Global Surveyor

Název Start M.označ. Hmotnost Popis
Mars Observer 25.09.1992 1992-063A 2500 kg - neúspěšný pokus o vytvoření družice Marsu
Mars Global Surveyor 07.11.1996 1996-062A 1060 kg - umělá družice Marsu
Mars Pathfinder 04.12.1996 1996-068A 890 kg - sonda k Marsu s mini vozidlem
Mars Climate Orbiter 11.12.1998 1998-073A 629 kg - neúspěšný pokus o vytvoření družice Marsu
Mars Polar Lander 03.01.1999 1999-001A 576 kg - neúspěšná sonda k Marsu (pokus o přistání v polární oblasti, mikrosondy DS2)
2001 Mars Odyssey 07.04.2001 2001-014A 725 kg - umělá družice Marsu
Mars Exploration Rover-A (Spirit) 10.06.2003 2003-027A 1062 kg - pohyblivé vozítko pro povrchový průzkum Marsu (MER-A)
Mars Exploration Rover-B (Opportunity) 08.07.2003 2003-032A 1062 kg - pohyblivé vozítko pro povrchový průzkum Marsu (MER-B)
Mars Reconnaissance Orbiter 12.08.2005 2005-029A 2180 kg - umělá družice Marsu pro podrobné snímkování povrchu
Phoenix 04.08.2007 2007-034A 670 kg - sonda pro povrchový průzkum polární oblasti Marsu
Mars Science Laboratory (Curiosity) 26.11.2011 2011-070A 3893 kg - velký rover pro povrchový průzkum Marsu
MAVEN 18.11.2013 2013-063A 2550 kg - sonda pro orbitální průzkum atmosféry Marsu
InSight 05.05.2018 2018-042A 694 kg - přistávací sonda (lander) pro seismický průzkum Marsu
Mars 2020 (Perseverance) (30.07.2020) (2020-0??A) 1050 kg - rover a dron pro povrchový průzkum Marsu

Několik slov o Marsu a historii jeho výzkumu

Jan Toman

Planeta Mars obíhá kolem Slunce po elipsovité dráze s dlouhou poloosou 228 miliónů kilometrů s excentricitou 0,093 a sklonem 1,8° k rovině ekliptiky. Velká výstřednost znamená, že v perihéliu dopadá na planetu 1,45 x více slunečního záření než v aféliu. Délka jednoho oběhu trvá 686,98 dne, planeta jej urazí průměrnou rychlostí 24,13 kilometrů za sekundu, její vzdálenost od Země přitom kolísá mezi 56 až 400 milióny kilometrů.

Samotný Mars má průměr 6 786 kilometrů, hmotnost 6,42x1023kilogramů (0,11 hmotnosti Země) a střední hustotu 3,93 g/cm3. Teplota v rovníkových oblastech se pohybuje ve dne v rozmezí 17-27°C, v noci klesá až na -73°C. Na pólech nikdy nevystoupí nad -53°C. Rotační osa má sklon 24°, planeta se otočí kolem ní jednou za 24 hodin a 37 minut. Atmosférický tlak na povrchu se pohybuje mezi 400-700 Pa, což na Zemi představuje tlak ve výšce 35-ti kilometrů. Atmosféra je složena z oxidu uhličitého (95%), dusíku (2,7%), argonu (1,6%) a kyslíku (0,15%). Rychlost větrů při prachových bouřích přesahuje 200 km za hodinu, obvyklá je pouze 30-50 km za hodinu. Povrch vykazuje rozdílné rysy na severu a jihu. Zatímco sever je převážně rovinatý, na jižní polokouli se nachází plošiny pokryté krátery. Obecně se má zato, že severní polokouli dříve pokrýval oceán. Největší marťanskou pánví je Hellas Planitia o průměru 1 600 kilometrů a hloubce 6 kilometrů. Poblíž rovníku v oblasti Tharsis se vypínají gigantické štítové sopky, největší a nejvyšší z nich Olympus Mons dosahuje výšky vzhledem k referenčnímu elipsoidu 22 663 metrů, na úpatí měří jeho průměr 550 kilometrů. Nejrozsáhlejším povrchovým útvarem Marsu je systém kaňonů Valles Marineris. Vzdálenost jeho okrajů dosahuje na různých místech 200-500 kilometrů, hloubky až 7 kilometrů a celkové délky 5 000 kilometrů. Pro srovnání, Grand Canyon v Arizoně je dlouhý 350, široký 29 a hluboký 1,8 kilometrů.

Éru přímého výzkumu meziplanetárními sondami zahájil 1.listopadu 1962 vypuštěný sovětský Mars 1, první úspěšný průlet si připsal 15. července 1965 americký Mariner 4. První signály z povrchu vyslal Mars 3 2. prosince 1971. Zlom v našich vědomostech znamenalo vyslání sondy Mariner 9, která jako první zahájila mapování povrchu z oběžné dráhy 14. listopadu 1971. O pět roků později ji nahradila dvojice orbitálních modulů sond Viking, a co je důležitější, přistávací pouzdra těchto sond se stala prvními úspěšnými vyslanci na povrchu rudé planety pátrající po existenci života. Viking 1 přistál 20. července 1976 v oblasti Chryse, Viking 2 3. září 1976 v oblasti Utopia. Dalších dvacet roků uplynulo než u Marsu zakotvila 12. září 1997 sonda nové generace Mars Global Surveyor a v Ares Vallis přistál 4.července 1997 Pathfinder s miniroverem Sojourner. Poslední úspěch má na svém kontě Mars 2001 Odyssey, který po dvousetdenní cestě přešel na oběžnou dráhu Marsu 24. října 2001.


Další články o výzkumu Marsu:
- Mars pohledem kosmických sond (lek)
- Marsovská společnost [Mars Society] (lek)
Odkazy do zahraničního Internetu na další informace o sondách k Marsu:
- Souřadnice přistání planetárních sond (text)
- Chronologie průzkumu Marsu (text)
- Vzdálenosti na Marsu + souřadnice (text)
- Roving Mouse Mars Atlas (grafika)
- Ultimax atlas (grafika a text)
- PDS Mars Explorer (grafika)
- Virtual Mars (Java Applet)
Aktualizováno : 27.07.2020

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | Program Mars (Rusko) | Mars pohledem kosmických sond | Mars Society ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/usa/mars/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.059686 vteřiny.