[ Obrázky | HomePage
firmy Kistler v USA | HomePage
firmy Aerojet v USA ]
| Krok 1. - Transport, příprava, start |
|
První
plně mnohonásobně použitelná raketa
Účelem bylo postavit malou flotilu lehkých kosmických nosičů pro dopravu
družic na nízkou oběžnou dráhu kolem Země.
Cílem bylo snížit náklady na přístup do kosmu a tím rozšířit trh pro
komerční kosmické aktivity a získat nové obchodní příležitosti.
|
| Krok 2. - Oddělení prvního stupně a jeho návrat |
| Krok 3. - Navedení druhého stupně na dráhu |
| Krok 4. - Vypuštění užitečného zatížení |
| Krok 5. - Sestup druhého stupně z oběžné dráhy |
| Krok 6. - Měkké přistání druhého stupně |
Projekt
první klasické, plně mnohonásobně použitelné nosné rakety. Raketu vyvíjela americká
Kistler
Aerospace Corporation. Ruské motory měla upravovat a dodávat americká firma
Aerojet.
K-1
Dvoustupňová klasická raketa se systémem návratu obou stupňů na místo
startu a měkkým přistáním za pomoci padáků a airbagů. V prvním stupni (průměr
6,7 m) jsou použity tři upravené ruské raketové motory AJ26-NK33A (původně
vyvinuté pro superraketu N-1), ve
druhém stupni (průměr 4,2 m) je jeden motor NK-43. Oba stupně spalují kapalný
kyslík a petrolej.
Celková délka 32,6 m. Vzletová hmotnost 365 t, nosnost až 2600 kg na nízkou
dráhu (výška 800 km, sklon 52°). Rakety K-1 měly startovat z australského kosmodromu
Woomera. První start
byl plánován na konec roku 1998, ale pro nedostatečné financování projekt nebyl
dokončen.
K-2 a K-3
Pokud by se společnosti Kistler podařilo s raketou K-1 uspět na trhu, měly
jí následovat dvě těžší varianty obdobných kosmických raket K-2 a K-3.
Aktualizováno : 04.02.2006
[ Obsah | Rakety
a kosmodromy ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/nosice/usa/kistler/index.htm)
