| Název |
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
| Mars Observer |
25.09.1992 |
1992-063A |
2500 kg |
- neúspěšný pokus o vytvoření družice Marsu |
| Mars Global Surveyor |
07.11.1996 |
1996-062A |
1060 kg |
- umělá družice Marsu |
| Mars Pathfinder |
04.12.1996 |
1996-068A |
890 kg |
- sonda k Marsu s mini vozidlem |
| Mars Climate Orbiter |
11.12.1998 |
1998-073A |
629 kg |
- neúspěšný pokus o vytvoření družice Marsu |
| Mars Polar Lander |
03.01.1999 |
1999-001A |
576 kg |
- neúspěšná sonda k Marsu (pokus o přistání
v polární oblasti, mikrosondy DS2) |
| 2001 Mars Odyssey |
07.04.2001 |
2001-014A |
725 kg |
- umělá družice Marsu |
| Mars Exploration Rover-A (Spirit) |
10.06.2003 |
2003-027A |
1062 kg |
- pohyblivé vozítko pro povrchový průzkum Marsu (MER-A) |
| Mars Exploration Rover-B (Opportunity) |
08.07.2003 |
2003-032A |
1062 kg |
- pohyblivé vozítko pro povrchový průzkum Marsu (MER-B) |
| Mars Reconnaissance Orbiter |
12.08.2005 |
2005-029A |
2180 kg |
- umělá družice Marsu pro podrobné snímkování povrchu |
| Phoenix |
04.08.2007 |
2007-034A |
670 kg |
- sonda pro povrchový průzkum polární oblasti Marsu |
| Mars Science Laboratory (Curiosity) |
26.11.2011 |
2011-070A |
3893 kg |
- velký rover pro povrchový průzkum Marsu |
| MAVEN |
18.11.2013 |
2013-063A |
2550 kg |
- sonda pro orbitální průzkum atmosféry Marsu |
| InSight |
05.05.2018 |
2018-042A |
694 kg |
- přistávací sonda (lander) pro seismický průzkum Marsu |
| Mars 2020 (Perseverance) |
(30.07.2020) |
(2020-0??A) |
1050 kg |
- rover a dron pro povrchový průzkum Marsu |
Několik slov o Marsu a historii jeho výzkumu
Jan Toman
Planeta Mars obíhá kolem Slunce po elipsovité dráze s dlouhou poloosou 228
miliónů kilometrů s excentricitou 0,093 a sklonem 1,8° k rovině ekliptiky. Velká
výstřednost znamená, že v perihéliu dopadá na planetu 1,45 x více slunečního
záření než v aféliu. Délka jednoho oběhu trvá 686,98 dne, planeta jej urazí
průměrnou rychlostí 24,13 kilometrů za sekundu, její vzdálenost od Země přitom
kolísá mezi 56 až 400 milióny kilometrů.
Samotný Mars má průměr 6 786 kilometrů, hmotnost 6,42x1023kilogramů (0,11 hmotnosti
Země) a střední hustotu 3,93 g/cm3. Teplota v rovníkových oblastech se pohybuje
ve dne v rozmezí 17-27°C, v noci klesá až na -73°C. Na pólech nikdy nevystoupí
nad -53°C. Rotační osa má sklon 24°, planeta se otočí kolem ní jednou za 24
hodin a 37 minut. Atmosférický tlak na povrchu se pohybuje mezi 400-700 Pa,
což na Zemi představuje tlak ve výšce 35-ti kilometrů. Atmosféra je složena
z oxidu uhličitého (95%), dusíku (2,7%), argonu (1,6%) a kyslíku (0,15%). Rychlost
větrů při prachových bouřích přesahuje 200 km za hodinu, obvyklá je pouze 30-50
km za hodinu. Povrch vykazuje rozdílné rysy na severu a jihu. Zatímco sever
je převážně rovinatý, na jižní polokouli se nachází plošiny pokryté krátery.
Obecně se má zato, že severní polokouli dříve pokrýval oceán. Největší marťanskou
pánví je Hellas Planitia o průměru 1 600 kilometrů a hloubce 6 kilometrů. Poblíž
rovníku v oblasti Tharsis se vypínají gigantické štítové sopky, největší a nejvyšší
z nich Olympus Mons dosahuje výšky vzhledem k referenčnímu elipsoidu 22 663
metrů, na úpatí měří jeho průměr 550 kilometrů. Nejrozsáhlejším povrchovým útvarem
Marsu je systém kaňonů Valles Marineris. Vzdálenost jeho okrajů dosahuje na
různých místech 200-500 kilometrů, hloubky až 7 kilometrů a celkové délky 5
000 kilometrů. Pro srovnání, Grand Canyon v Arizoně je dlouhý 350, široký 29
a hluboký 1,8 kilometrů.
Éru přímého výzkumu meziplanetárními sondami zahájil 1.listopadu 1962 vypuštěný
sovětský Mars 1, první úspěšný průlet si připsal 15. července 1965 americký
Mariner 4. První signály z povrchu vyslal Mars 3 2. prosince 1971. Zlom v našich
vědomostech znamenalo vyslání sondy Mariner 9, která jako první zahájila mapování
povrchu z oběžné dráhy 14. listopadu 1971. O pět roků později ji nahradila dvojice
orbitálních modulů sond Viking, a co je důležitější, přistávací pouzdra těchto
sond se stala prvními úspěšnými vyslanci na povrchu rudé planety pátrající po
existenci života. Viking 1 přistál 20. července 1976 v oblasti Chryse, Viking
2 3. září 1976 v oblasti Utopia. Dalších dvacet roků uplynulo než u Marsu zakotvila
12. září 1997 sonda nové generace Mars Global Surveyor a v Ares Vallis přistál
4.července 1997 Pathfinder s miniroverem Sojourner. Poslední úspěch má na svém
kontě Mars 2001 Odyssey, který po dvousetdenní cestě přešel na oběžnou dráhu
Marsu 24. října 2001.
Další články o výzkumu Marsu:
-
Mars pohledem kosmických sond
(lek)
-
Marsovská společnost [Mars Society]
(lek)
Odkazy do zahraničního Internetu na další informace o sondách k Marsu:
-
Souřadnice přistání
planetárních sond (text)
-
Chronologie
průzkumu Marsu (text)
-
Vzdálenosti
na Marsu + souřadnice (text)
-
Roving Mouse Mars
Atlas (grafika)
-
Ultimax atlas (grafika a
text)
-
PDS
Mars Explorer (grafika)
-
Virtual Mars (Java
Applet)
Aktualizováno : 27.07.2020
[ Obsah | Nepilotované
kosmické lety | Program Mars (Rusko)
| Mars pohledem kosmických
sond | Mars Society
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/usa/mars/index.htm)
