Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > STS > STS-104 At/F-24
tisk 

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
2001-028A 12.07.2001 25.07.2001 12d18h35m ISS-7A (přechodová komora Quest, HPGA, 3xEVA)


Posádka STS-104
Posádka :
Lindsey,S.W.[VE] | Hobaugh,Ch.O.[PL] | Gernhardt,M.L.[MS] | Reilly,J.F.[MS] | Kavandi[ová],J.L.[MS]


Znak STS-104Popis letu :

Hlavním cílem tohoto letu bylo spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Raketoplán dopravil na stanici univerzální přechodovou komoru Quest (alias Joint Airlock) a celkem 4 vysokotlaké plynové nádrže HPGT (High Pressure Gas Tanks) na 2 paletách Spacelab. Po spojení raketoplánu s ISS byla nová přechodová komora připojena na pravý port modulu Unity (+Y). Přechodová komora umožňuje výstupy ze stanice jak v amerických skafandrech (EMU), tak i v ruských skafandrech (Orlan). Speciální pumpa na odčerpávání atmosféry také snižuje ztráty vzduchu uvnitř stanice při EVA.

Během letu se uskutečnily 3 výstupy do kosmu (EVA), během nichž Gernhardt a Reilly propojili nově instalovanou přechodovou komoru se zbytkem stanice a namontovali na vnější povrch komory vysokotlaké nádrže (pro kyslík a dusík).

Pracovní dráha raketoplánu měla sklon 51,6°.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Kresba ISS po letu STS-104 (ISS-7A)Den 1. - Start (LC-39B, 12.07.2001, 09:04 UT)
Den 2. - Sbližovací manévry
Den 3. - Připojení k ISS, setkání obou posádek
Den 4. - EVA-1 - instalace přechodové komory (a propojení)
Den 5. - Překládání nákladu do ISS
Den 6. - příprava na EVA-2, překládání nákladu do ISS
Den 7. - EVA-2 - instalace HPGT č. 1 a 4 (ve skutečnosti i č. 2)
Den 8. - příprava na EVA-3, odpočinek
Den 9. - EVA-3 - instalace HPGT č. 2 a 3 (ve skutečnosti jen č. 3 a až 10. den)
Den 10. - Odpojení od ISS (ve skutečnosti až 11. den)
Den 11. - Příprava na přistání
Den 12. - Přistání na KSC (23.07.2001) (ve skutečnosti až 25.07.2001)

Skutečný průběh letu

Posádka STS-104 u přechodové komory při předstartovní přípravě (27.04.2001)Předstartovní operace
06.03.2001 - Přesun do OPF (příprava orbiteru)
29.05.2001 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
21.06.2001 - RollOut z VAB na LC-39B
28.-29.06.2001 - TCDT (Terminal Count Down Test)
09.07.2001 - Začátek odpočítávání (T-43 hodin) na start 12.07.2001 v 09:04 UT

Průběh letu

Původní termín startu (14.06.2001) byl několikrát odložen. Hlavním důvodem odkladů byly problémy s novým manipulátorem SSRMS (Canadarm2) na ISS. Manipulátor byl nezbytný k instalaci nové přechodové komory (pojmenované Quest), protože do potřebného místa už manipulátor RMS na raketoplánu nedosáhne. Při testech SSRMS se koncem května 2001 objevily problémy se záložním systémem ovládání. Po softwarových opravách se při dalších testech problém už neobjevil, takže v polovině června 2001 byl manpulátor SSRMS prohlášen za plně provozuschopný a datum startu STS-104 bylo stanoveno na 12.07.2001.

Další přípravy už probíhaly podle plánu a ostré odpočítávání ke startu bylo zahájeno v pondělí 09.07.2001.

Odpočítávání proběhlo bez problémů a také počasí bylo vyhovující, takže raketoplán Atlantis STS-104 odstartoval z KSC (LC-39B) přesně podle plánu ve čtvrtek 12.07.2001 v 09:03:59 UT (11:03:59 SELČ).

Po úspěšném stíhání a přibližování se raketoplán Atlantis připojil k ISS dne 14.07.2001 v 03:08 UT na přední port PMA-2 (+X).

Modul Quest na SSRMS při monáži na ISS (15.07.2001) Hned následující den, tedy v neděli 15.07.2001, se uskutečnil první výstup do kosmu (EVA-1). Gernhardt a Reilly ho přepojením skafandrů na vlastní zdroje oficiálně zahájili v 03:10 UT. Kosmonauti nejprve připravili modul Quest (Airlock) na přesun tím, že na jeho povrch namonovali madla pro pozdější připojení jednotek HPGA (High-Pressure Gas Assembly), odstranili kryt montážního uzlu PCBM (Passive Common Berthing Mechanism) a odpojili kabely temperačního topení modulu. V 04:49 UT manipulátor SSRMS (Space Station Remote Manipulator System), ovládaný Helms[ovou] z modulu Destiny, uchopil modul Quest a přenesl ho z nákladového prostoru raketoplánu k pravobočnímu (+Y) uzlu ACBM (Active Common Berthing Mechanism) modulu Unity, kde byl zachycen v 07:10 UT. Kosmonauti ve volném prostoru pak ještě propojili základní kabeláž mezi ISS a novým modulem a také na povrchu stanice rozmístili výbavu pro další výstupy. V 09:09 UT byla EVA-1 oficiálně ukončena zahájením rekomprese přechodové komory EAL. Celkové trvání EVA-1 tedy bylo 5 h 59 min.

Usačev v modulu Zvezda kontroluje zásoby potravin (16.07.2001) V dalších dnech se obě posádky věnovaly vybavování modulu Quest. Kosmonauti propojili potrubí chladicí vody mezi moduly Quest a Unity (přitom došlo k úniku cca 1 litru kapaliny), instalovali v modulu Quest řídicí počítač, komunikační prostředky, detektory kouře a ventilační systém. Krátce před koncem pracovního dne byl zjištěn únik atmosféry z vestibulu mezi moduly Quest a Unity. Netěsnost systému systému IMV (Intermodule Ventilation) však nebyla odstraněna ani po výměně podezřelého ventilu VRV (Vent Relief Valve). Ventil byl proto dočasně zaslepen. V řídicím středisku bylo také rozhodnuto o 24hodinovém odkladu třetího výstupu astronautů plánovaného z modulu Quest a současně o prodloužení letu raketoplánu o jeden den.

Ve středu 18.07.2001 se uskutečnil druhý plánovaný výstup do kosmu (EVA-2). Zahájení výstupu se poněkud zdrželo v důsledku krátkodobého výpadku počítače C&C č. 3, čímž bylo znemožněno uvedení manipulátoru SSRMS do provozu. Gernhardt a Reilly tedy po vyřešení problémů zahájili EVA-2 v 03:04 UT. Reilly v úseku E/L nového modulu Quest (19.07.2001) Hlavním úkolem byla montáž vysokotlakých nádrží na modul Quest. Pomocí SSRMS byla nejprve kyslíková nádrž HPGA č.1 vyzdvižena z nákladového prostoru raketoplánu a přemístěna ke svému místu na modulu Quest, kam ji nakonec kosmonauti ručně usadili, připevnili a otevřeli propojovací ventil. Na Zemi pak bohužel nezaregistrovali očekávané zvýšení tlaku v kyslíkovém potrubí uvnitř modulu Quest. Kosmonauti zkoušeli na příkaz z řídicího střediska ventil znovu uzavřít a otevřít, ale bez úspěchu. Pustili se tedy zatím do instalace dusíkové nádrže HPGA č.4. V průběhu přesunu nádrže předala Helms[ová] ovládání SSRMS Vossovi a odběhla do modulu Quest, kde podle instrukcí ze Země změnila nastavení ventilů, které bránily průtoku kyslíku v potrubí. Akce byla úspěšná a problém tím byl vyřešen. Montáž dusíkové nádrže proběhla již s menšími problémy, když kosmonauti museli počkat na zahřátí zámků upevňovacího mechanismu. Po úspěšné instalaci kyslíkové a dusíkové nádrže (čímž byl modul Quest připraven k použití) byla zahájena montáž ještě další kyslíkové nádrže (se kterou se původně pro EVA-2 nepočítalo), aby při EVA-3 vznikla časová rezerva pro řešení případných problémů. Také druhá kyslíková nádrž (HPGA č.2) byla úspěšně naistalována, a výstup do kosmu mohl být ukončen. K tomu došlo v 09:33 UT, takže oficiální délka EVA-2 byla 6 hodin 29 minut.

Společná fotografie v modulu Quest (20.07.2001) 19.07.2001 Lindsey a Voss nahradili netěsnící ventil VRV ventilačního systému IMV v modulu Quest dosud nepotřebným analogickým ventilem z laboratoře Destiny. Během dalších zkoušek již nebyl zaznamenán únik vzduchu. Později téhož dne Kavandi[ová], Voss a Helms[ová] instalovali poklop průlezu mezi úseky E/L (Equipment Lock) a C/L (Crew Lock) modulu Quest. Po uzavření průlezu a zkušebním snížení tlaku ve vlastní výstupní komoře C/L se projevila řada netěsností, které se však podařilo následující den opravit, takže řídicí středisko MCC-H prohlásilo modul Quest za provozuschopný.

Ve dnech 18. a 19.07.2001 se také uskutečnily dvě obvyklé korekce dráhy (zvýšení) komplexu ISS motory RCS raketoplánu.

Úsek C/L modulu Quest při prvním použití (21.07.2001) V sobotu 21.07.2001 se uskutečnil třetí plánovaný výstup do kosmu (EVA-3), tentokrát však poprvé přes modul Quest. Poprvé byla použita nová metodika výstupu. Ve 23:45 UT (ještě 20.07.2001) Gernhardt a Reilly zahájili dvouhodinové dýchání čistého kyslíku z masek. Pro rychlejší vyplavování dusíku z krve postupně cvičili na veloergometru. Poté v 00:35 UT Gernhardt a Reilly, které doprovázel Hobaugh, přešli do modulu Quest, v němž byl následně snížen tlak na 703 hPa. Kolem 01:20 UT kosmonauti ukončili dýchání čistého kyslíku a oblékli si skafandry. Kolem 02:20 UT Hobaugh opět zvýšil tlak v úseku E/L na obvyklou hodnotu 1014 hPa a v 02:55 UT byl otevřen průlez z modulu Quest do modulu Unity. V 03:15 UT Gernhardt a Reilly přešli do vlastní přechodové komory C/L modulu Quest a pak Hobaugh uzavřel průlez mezi úseky E/L a C/L (sám zůstal v E/L). Nakonec v 03:28 UT Hobaugh zahájil dekompresi úseku C/L. Po prověrce hermetičnosti úseku C/L dalo řídicí středisko souhlas k prvnímu výstupu kosmonautů z modulu Quest. Ten byl oficiálně zahájen v 04:35 UT přepojením skafandrů na vlastní zdroje.

Reilly při návratu do C/L modulu Quest po EVA-3 (21.07.2001) Voss pomocí SSRMS přesouval dusíkovou nádrž HPGA č. 3 z palety SLP v nákladovém prostoru raketoplánu k modulu Quest. Gernhardt a Reilly mezitím nainstalovali na povrchu modulu Quest komunikační kabely a tepelné krytky na kotvičkách na dříve instalovaných nádržích HPGA. Pak převzali ze SSRMS poslední nádrž HPGA č. 3, ručně ji usadili na modul Quest, kde ji připevnili a propojili příruby potrubí. Po úspěšném otestování funkčnosti nádrže se nakonec kosmonauti ještě přesunuli k panelům fotovoltaických baterií na ITS-P6 a zkontrolovali zde přístroj pro měření elektrostatického potenciálu FPP (Floating Potential Probe) a servomotory natáčení panelů BGA (Beta Gimbal Assembly). Žádné zjevné závady nenalezli a mohli tedy tento výstup ukončit. Přesunuli se zpět do přechodové komory C/L modulu Quest a uzavřeli výstupní průlez. V 08:37 UT pak zahájením rekomprese komory C/L Gernhardt a Reilly oficiálně ukončili výstup EVA-3 v celkovém trvání 4 h 02 min (plán 4 h 25 min).

V neděli 22.07.2001 v 02:54 UT byly uzavřeny průlezy mezi ISS a raketoplánem. V 04:54 UT se raketoplán Atlantis STS-104 odpojil od ISS a pak provedl pravidelný kontrolní oblet kolem ISS. V druhé polovině dne měla posádka raketoplánu osobní volno.

K přistání mělo dojít 24.07.2001, ale bylo odloženo o jeden den pro přehánky a bouřky v okolí KSC. Ve středu 25.07.2001 však už vše bylo v pořádku, takže raketoplán Atlantis v 03:39 UT přistál na dráze č. 15 SLF (Shuttle Landing Facility) na Kennedy Space Center. Let STS-104 tedy trval 12 dní 18 hodin a 35 minut.


Aktualizováno : 15.08.2001

[ Obsah | Pilotované lety | STS | Expedice 2 na ISS | Quest ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-104/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.033004 vteřiny.