Hlavním úkolem letu bylo uvést do provozu stanici
Saljut
7, na které došlo k vážné závadě.
Po přiblížení k Saljutu
7 kosmonauti zjistili, že stanice je stabilní, i když orientována "bokem"
k Zemi, ale panely slunečních baterií nemíří na Slunce. Kosmonauti přibližování
zastavili ve vzdálenosti 200 m, stanici oblétli a velitel připojil loď k přednímu
uzlu stanice.
Ke spojení došlo na 34. oběhu 8.6. v 9.50 SEČ. Bylo to
první spojení sovětské lodi s "nespolupracujícím" objektem. Stanice se pohybovala
ve výši 356 - 375 km s periodou 91,6 min. Po vstupu na stanici kosmonauti zjistili,
že je zcela bez proudu, teplota uvnitř byla kolem nuly, voda v zásobníku RODNIK
byla zamrzlá. Kosmonauti museli ve spolupráci s řídícím střediskem navrhnout
postup opravy. Nakonec prověřili všech osm akumulátorů, vyřadili dva vadné a
zbytek připojili kabely přímo ke slunečním bateriím. Po několika hodinách bylo
možné zapojit řídicí pult stanice a obnovit telemetrické vysílání, takže pozemní
středisko začalo přijímat informace o stavu systémů stanice. Kosmonauti zjistili,
že havárii způsobil vadný spínač, který měl odpojovat sluneční baterie od akumulátorů
když byly plně nabity. Snímač však indikoval plné nabití neustále, takže akumulátory
se vůbec nedobíjely a nakonec přestaly pracovat. Postupně byly uváděny do chodu
nejdůležitější systémy stanice (regenerace vzduchu, regulace teploty, orientace
stanice i panelů slunečních baterií atd.). Dne 13.6. bylo rozhodnuto o pokračování
letu a vyslání nákladní lodi s potřebným vybavením, kosmonauti měli první dva
dny odpočinku. Posledním vážným problémem byl nedostatek pitné vody - ale zásoby
v systému Rodnik začaly rozmrzat už 16.6. (dvě nádrže, každá s téměř 200 litry).
Ve dnech 23.6. - 15.7. byla k zadnímu spojovacímu uzlu
stanice připojena nákladní loď PROGRESS
24 (označení 1985-051A), která dopravila na stanici potřebné zásoby a nejdůležitější
náhradní díly. Vědecké experimenty byly zahájeny účastí na mezinárodním programu
dálkového průzkumu KURSK-85 ve dnech 19.-23.6. Snímkování vybraných oblastí
bylo prováděno ze stanice Saljut 7, z automatických
družic, letadel, vrtulníků a pozemních stanic. Experimentu se účastnili pracovníci
ze SSSR, ČSSR, Bulharska, Maďarska, Vietnamu, NDR a Polska. Lékařská kontrola
posádky byla provedena 27.6. pomocí aparatur AELITA a REOGRAF. Tepová frekvence
byla u velitele 68/min, u inženýra 62/min, krevní tlak 125/60 torr a 130/70
torr. Dne 2.7. bylo oznámeno, že posádka začala pracovat s hmotovým spektrografem
ASTRA 1 a vyzkoušela činnost kamer MKF-6M a KATE-140 pro snímkování zemského
povrchu. Další komplexní "lékařský den" byl stanoven na 12.7., kdy kosmonauti
opět použili registrační aparaturu AELITA a REOGRAF a vakuový oblek ČIBIS.
Ve dnech 21.7.-29.8. byl k zadnímu spojovacímu uzlu stanice
připojen KOSMOS 1669 (označení 1985-062A), který je zdokonaleným typem nákladní
lodi Progress. Od 23.7. se kosmonauti
účastnili druhé fáze programu dálkového průzkumu KURSK-85 a současně i mezinárodního
programu UNESCO "člověk a biosféra". Pro účely národního hospodářství SSSR byly
snímkovány vybrané oblasti podle vhodného osvětleni. Podle lékařské kontroly
dne 30.7. byla tepová frekvence u kosmonautů 72 a 70/min, tlak 120/70 resp.
120/75 torr.
Dne 2.8. vystoupili oba kosmonauti do volného kosmu.
Hlavním úkolem byla montáž doplňkových panelů slunečních baterií (které dopravila
loď Progress 24) na poslední ze tří
hlavních panelů (první doplnili V.
Ljachov a A. Alexandrov v
listopadu 1983, druhý L. Kizim
a V. Solovjov v květnu 1984).
Výstup začal 2.8. v 8.15 SEČ a trval 5 hodin. Kosmonauti nejprve přenesli na
pracovní místo potřebné zařízení a pak připevnili na bok hlavního panelu první
doplňkový blok. Na povel řídícího střediska (protože uvnitř stanice nikdo nebyl)
byl panel otočen o 180° a kosmonauti pak mohli připevnit baterie i na druhou
stranu hlavního panelu. Na jiný panel umístili také vzorek slunečního článku,
jehož stárnutí vlivem kosmických podmínek se bude sledovat. Při návratu umístili
blízko vstupního otvoru sovětsko-francouzský sběrač meteorického prachu a vyměnili
vědeckou aparaturu a dosavadní vzorky biopolymerů a různých konstrukčních materiálů.
(Experiment se syntézou nukleových kyselin v kosmu se nazývá MEDUZA). Výstup
se uskutečnil s novými vylepšenými skafandry polotuhého typu, které byly na
stanici dopraveny nákladní lodí (ze starých skafandrů kosmonauti odmontovali
pouze některé části pro dopravu na Zemi).
V dalších dnech kosmonauti pokračovali především ve snímkování
zemského povrchu, 6.8. začaly experimenty s fotosyntézou v aparátu SVETOBLOK-T
a 9.8. pokračovalo doplňkové pozorování v programu KURSK-85, začaly astrofyzikální
a geofyzikální výzkumy. Přístrojem MARIJA, dopraveným lodí Kosmos 1669 byl sledován
mechanismus generace částic v radiačních pásech (registrovaly se elektrony a
pozitrony vysokých energii). Dne 16.8. začala druhá etapa komplexního programu
dálkového průzkumu přírodních zdrojů nazvaná GJUNEŠ-85 (ázerbajdžánsky slunce,
první etapa proběhla v roce 1984) zahrnující mj. spektrometrická pozorování
naftových oblastí západního Ázerbajdžánu, pobřeží Kaspického moře a zemědělských
oblastí na jih od Kavkazu. Pokračovala i pozorování v mezinárodním programu
UNESCO "Člověk a biosféra". Znečištění atmosféry nad průmyslovými oblastmi se
fotograficky i spektrometricky a radiometricky sledovalo v programu KUPOL. Dne
13.8. skončil na aparatuře MAGNITOGRAVISTAT biologický experiment zkoumající
vliv beztíže a magnetického pole na směr růstu lnu. Dne 20.8. byla měřena efektivnost
slunečních baterií (původních panelů i nových doplňků) při různé orientaci na
Slunce, měření charakteristik atmosféry v blízkosti komplexu a zkoušky prototypů
nových zařízení. V rámci lékařských výzkumů kosmonauti porovnávali různé druhy
cvičení a jejich vliv na svaly (exp. SPORT). Pozorování (zřejmě fotografické)
meziplanetárního prostředí, zodiakálního světla a slabých galaktických i vněgalaktických
zdrojů začalo 23.8. První etapa biologického experimentu SUBSTRAT (určení efektivnosti
různých metod kultivace vyšších rostlin) proběhla 26.8. V dalších dnech pokračovalo
zejména pozorování zemského povrchu a technologické experimenty. V aparaturách
BIRJUZA a ANALIZ kosmonauti sledovali růst krystalů.
Dne 3.9. kosmonauti umístili v komoře pro vyhazování
odpadu ze stanice vzorky materiálů, které pak vystavili kosmickému vakuu. Vzorky
budou později zkoumány v aparatuře ELEKTROTOPOGRAF. Kromě běžných materiálů
se zkoumají i takové, s kterými se počítá při konstrukci budoucích kosmických
zařízení. Pokračovaly biologické experimenty, dálkový průzkum Země a měřeni
vlivu stanice na okolní prostředí aparaturou ASTRA 1. Větší část času byla věnována
také cvičením, která jsou nutná v závěru dlouhodobého letu (včetně použití vakuového
obleku ČIBIS, který simuluje vliv gravitace na dolní část těla).
Dne 18.9. v 15.15 SEČ se k zadnímu spojovacímu uzlu stanice
připojila kosmická loď SOJUZ T-14 se třemi
kosmonauty. Došlo tak k prvnímu částečnému vystřídání posádky na orbitální stanici.
Kosmonaut G. Grečko přemístil
své anatomicky tvarované křeslo lodi do SOJUZ T-13, kterou kosmonauti připravili
k návratu. Loď s kosmonauty V. Džanibekovem
a G. Grečkem se od předního spojovacího
uzlu oddělila 25.9. ve 4.58 SEČ pouze pomocí pružin, takže vzájemná rychlost
byla jen 15 cm/s. Kosmonauti po dobu 8-10 minut stanici snímkovali z různých
stran. Pak se vzdálili na několik desítek km. Dodatečně byla provedena ještě
jedna zkouška přiblížení k "nepracující" stanici. Pomocí tří impulsů palubního
motoru se SOJUZ T-13 znovu přiblížil na 5 km a ručním manévrováním na několik
set metrů. Vlastní spojení plánováno nebylo, obě tělesa se vzdálila a pokračovala
v samostatném letu.
Aktualizováno : 28.10.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T
| Sojuz T-13 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/so-t13/exp.htm)
