| Start (ISS-2R) |
Přistání (ISS-5A.1) |
Délka letu |
Poznámka |
| 31.10.2000 - Sojuz
TM-31 |
21.03.2001 - STS-102 |
140d23h39m |
Expedice 1 - první stálá posádka ISS |
Posádka :
Shepherd,W.M.[VE](USA) | Gidzenko,J.P.[VE](Rusko)
| Krikaljov,S.K.[PI](Rusko)
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty
]
Popis
letu :
Start první stálé posádky (Expedice 1) mezinárodní kosmické
stanice ISS se uskutečnil v úterý 31.10.2000 v 07:52:47
UT (08:52:47 SEČ).
Nosná raketa Sojuz vynesla
z Bajkonuru kosmickou
loď Sojuz TM-31 s posádkou
William Shepherd (USA - velitel
stanice ISS), Jurij
Gidzenko (velitel Sojuzu
TM-31) a Sergej Krikaljov
(palubní inženýr).
Hlavními
úkoly posádky bylo:
K
úspěšnému připojení
Sojuz
TM-31 k portu -X
ISS (zadní uzel
na modulu
Zvezda) došlo
ve čtvrtek 02.11.2000 v 09:21 UT (10:21 SEČ). Ještě den předtím se od téhož portu
odpojila nákladní loď
Progress
M1-3 (01.11.2000 v 04:02 UT) a ještě téhož dne byla navedena do hustých vrstev
atmosféry, kde zanikla.
V dalších dnech se posádka věnovala především zabydlování stanice. Kosmonauti
vybalovali uložené zásoby a zařízení. Postupně instalovali a aktivovali
výstražný a poplašný systém stanice, ohřívač potravy, zdroje pitné vody,
laptop pro přenos telemetrie do Houstonu, systém Vozduch pro odstraňování
CO2 ze vzduchu a také palubní záchod. Systém Elektron pro výrobu kyslíku
z odpadní vody byl nejprve pouze nainstalován a otestován, protože se počítalo
s tím, že do provozu bude moci být uveden až po zvýšení příkonu elektrické
energie do stanice po instalaci slunečních panelů PVM-P6
během letu STS-97 (ISS-4A).
Vzhledem k úspěšné opravě jedné z baterií v modulu Zvezda
ale byl Elektron spuštěn už 09.11.2000 s tím, že bude občas vypínán, aby
se šetřila elektrická energie, čerpaná z baterií. U druhé nefungující baterie
objevil S.Krikaljov ohnutý
pin v konektoru, takže je znemožněno automatické nabíjení. V případě potřeby
ale může být i tato baterie dobíjena ručně.
První pracovní týden byl ukončen třemi odpočinkovými dny od 11. do 13.11.2000.
Druhý pracovní týden byl zahájen 14.11.2000 a byl soustředěn na přijetí
nové nákladní kosmické lodi.
Nákladní loď Progress
M1-4 úspěšně odstartovala z Bajkonuru
k ISS ve čtvrtek 16.11.2000 v 01:33
UT.
Se stanicí se Progress
M1-4 měl spojit 18.11.2000 kolem 03:00 UT. Automatické přibližování však
dospělo jen do vzdálenosti cca 150 m od stanice. Pak systém Kurs ztratil zaměření
na stykovací uzel a ve snaze ho najít začal lodí kývat ze strany na stranu.
Kolem 03:00 UT tedy ruční řízení Progressu
M1-4 (systém TORU) převzal J.Gidzenko.
Ve vzdálenosti cca 5 m od stanice však byl oslněn Sluncem, setkání musel přerušit
a s nákladní lodí odmanévrovat do bezpečné vzdálenosti. Teprve druhý pokus o
ručně řízené spojení byl úspěšný a Gidzenko
připojil Progress M1-4 k
uzlu +Z (dolní) modulu Zarja
v 03:47:42 UT.
Progress M1-4 dopravil na
ISS zásoby, jejichž vykládáním strávila
posádka několik následujících dní. Šlo především o pohonné látky, zásoby potravin,
zásoby plynného kyslíku, spací pytel, oděvy pro osádku, náhradní díly, přenosný
počítač ThinkPad, spotřební materiál pro palubní záchod, náhradní pyropatrony
pro výrobu kyslíku, osobní poštu a balíčky pro osádku. Celkem asi 2400 kg nákladu
(včetně pohonných hmot).
Další důležitou událostí pro Expedici 1 na ISS
bylo přijetí raketoplánu Endeavour STS-97,
jehož start se uskutečnil 01.12.2000 v 03:06 UT. V rámci příprav na připojení
STS-97 k ISS
byla ještě 01.12.2000 v 16:20 UT od ISS
odpojena nákladní loď Progress
M1-4, aby se uvolnil prostor pro připojení raketoplánu. Raketoplán se ke
stanici připojil 02.12.2000 v 19:59 UT a v následujících dnech kosmonauti z
STS během tří výstupů do kosmu (EVA) namontovali a zprovoznili na ISS
nosník ITS-P6 se solárními
panely PVM-P6 a radiátory
PVR S4/S6/P6 (blíže
viz. popis letu STS-97).
Stanice ISS tedy získala
nový, silný zdroj elektrické energie, který umožní obydlit všechny stavájící
moduly (modul Unity
byl pro Expedici 1 zatím uzavřen, protože energie nedostačovala na jeho
vytápění), zapnout trvale všechna zařízení a bude stačit i pro napájení
dalších modulů, především amerického laboratorního modulu Destiny,
který by měl být připojen začátkem roku 2001 při letu STS-98.
Pak už bude možno rozvinout vědecké experimenty na ISS
v plné šíři.
Po
otevření všech průlezů se v pátek 08.12.2000 odpoledne (ve 14:36 UT) v
modulu Unity
setkala posádka ISS s posádkou
raketoplánu Endeavour STS-97.
Posádka ISS si z letové paluby
raketoplánu prohlédla nově instalované panely fotovoltaických článků. Následovalo
společné fotografování, návštěva ISS
a oběd. Pak se členové obou posádek věnovali překládání nákladu oběma směry.
Večer téhož dne se uskutečnila i společná tisková konference.
V sobotu 09.12.2000 pokračovalo překládání nákladu mezi ISS
a STS. V průběhu dne se uskutečnily zkušební zážehy motorků RCS pro testování
mechanických vlastností konstrukce ISS,
zejména nových fotovoltaických panelů. V 15:51 UT se už obě posádky rozloučily
a byly uzavřeny průlezy. Kolem 18:00 UT byly zahájeny přípravy k oddělení
od ISS a v 19:13 UT se raketoplán
od ISS odpojil. Ve vzdálenosti
přibližně 350 m byl proveden inspekční oblet stanice a ve 20:17 UT závěrečný
úhybný manévr.
V
dalších dnech stálá posádka ISS
ověřovala funkci nových solárních panelů a pokračovala ve vybavování modulu
Zarja,
zásobování a údržbě ruského segmentu komplexu. Věnovala se i plánovaným
ruským a americkým vědeckým experimentům.
V úterý 26.12.2000 došlo k opětovnému připojení Progressu
M1-4 k ISS. Do vzdálenosti cca
200 m od komplexu proběhlo přiblížení v automatickém režimu. Pak, podle předem
stanoveného plánu, převzal ruční řízení Progressu
M1-4 J.Gidzenko. Bez problémů
pak uskutečnil závěrečné přibližování až po úspěšné připojení nákladní lodi
ke komplexu (k uzlu +Z (dolní) modulu Zarja)
v 11:03 UT.
V dalších dnech a týdnech pokračoval na stanici normální provoz. Kosmonauti
se věnovali zprovozňování dalších systémů, vědeckým experimentům a také přípravám
na přílet dalšího raketoplánu.
Raketoplán Atlantis STS-98
a americkým laboratorním modulem Destiny
vzlétl z rampy 39A na KSC
dne 07.02.2001 ve 23:13:02 UT.
Na ISS mezitím
pokračovaly přípravy na přijetí raketoplánu. Nákladní kosmická loď Progress
M1-4 byla 08.02.2001 v 11:24 UT od ISS
odpojena a kolem 13:00 UT téhož dne byla brzdicím manévrem navedena do hustých
vrstev atmosféry, kde v prostoru na jižním Tichým oceánem zanikla. Uvolnila
tak prostor pro přílet a připojení raketoplánu.
Připojení raketoplánu k ISS
se uskutečnilo podle plánu v pátek 09.02.2001 v 16:51 UT. V 19:03 UT téhož dne
došlo k otevření průlezů a obě posádky se setkaly v ISS.
Setkání však bylo jen krátké, protože kolem 22:30 UT byly průlezy opět uzavřeny
a v prostorách raketoplánu Atlantis byl snížen tlak na 703 hPa v rámci příprav
na výstup do volného prostoru.
V následujících dnech kosmonauti z raketoplánu uskutečnili celkem 3 výstupy
do kosmu (EVA) při nichž k modulu Unity
na ISS připojili laboratorní modul
Destiny (blíže viz.
popis letu STS-98).
15.02.2001 byla dokončena překládka nákladu, zejména
vaků CWC (Contingency Water Container) s vodou z palivových článků raketoplánu
do ISS a náhradního zařízení Vozduch
pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry stanice. Celkem bylo dopraveno
na palubu ISS kolem 1500 kg nákladu.
Zpět bylo odesláno přibližně 380 kg odpadu a demontovaného zařízení.
V
pátek 16.02.2001 se obě posádky rozloučily a ve 13:14 UT byly uzavřeny průlezy.
Ve 14:07 UT pak už došlo k oddělení raketoplánu Atlantis STS-98
od ISS. Ve vzdálenosti 120 - 140
m raketoplán ještě provedl kontrolní oblet kolem ISS
a ve 14:48 UT došlo na závěrečný úhybný manévr, kterým raketoplán přešel na
samostatnou dráhu.
O dva dny později, tedy v neděli 18.02.2001 kolem 18:00
UT měl raketoplán Atlantis STS-98
přistát na dráze SLF (Shuttle Landing Facility) na Kennedy
Space Center. Kvůli příliš silnému bočnímu větru na KSC
však musely být obě možnosti přistání toho dne odvolány a let raketoplánu byl
prodloužen o 24 hodin. Ani v pondělí 19.02.2001 se však počasí na KSC
nezlepšilo, rychlost větru byla přes 10 m/s (limit je 7.7 m/s), a proto byl
let opět o další den prodloužen.
Raketoplán Atlantis STS-98
tak přistál až v úterý 20.02.2001. Na KSC
sice stále nebylo dostatečně vhodné počasí ale na Edwards
AFB bylo vyhovující, takže raketoplán Atlantis přistál na dráze 22 Edwards
AFB ve 20:33:05 UT.
V sobotu 24.02.2001 měla posádka ISS
na programu přepojení lodi Sojuz
TM-31. Všichni tři kosmonauti se ve skafandrech přemístili do Sojuzu a pilotáže
se ujal Gidzenko. V 10:06:20 UT
odpojil loď Sojuz od portu -X (zadní port na modulu Zvezda),
přeletěl pod stanici a v 10:37 UT se s lodí připojil na port +Z (dolní port
na modulu Zarja).
Po prověření hermetičnosti spoje byl otevřen průlez a posádka se vrátila zpět
do ISS. Přepojením se uvolnil zadní
port -X pro přijetí nákladní lodi Progress
M-44.
Ke startu Progressu
M-44 s cca 2500 kg nákladu pro ISS došlo 26.02.2001
v 08:09:35 UT z Bajkonuru.
Po bezproblémovém průběhu přibližování se Progress
M-44 v automatickém režimu úspěšně připojil k ISS
ve středu 28.02.2001 v 09:51 UT na port -X (zadní port na modulu Zvezda).
Kosmonauti na ISS pak už čekali na přílet raketoplánu
Discovery STS-102, který přivezl
novou stálou posádku (Expedice 2).
Raketoplán Discovery STS-102
s druhou stálou posádkou ISS (Expedice
2 - Usačev, Voss,
Helms[ová]) úspěšně odstartoval
z KSC (LC-39B) ve čtvrtek 08.03.2001
v 11:42:09 UT (12:42:09 SEČ).
Připojení raketoplánu k ISS proběhlo
v sobotu 10.03.2001. Raketoplán vyrovnal rychlost se stanicí ve vzdálenosti
120 m ve směru letu (vpředu) v 04:59 UT. Po drobných problémech s natočením
solárních panelů na ISS do polohy pro setkání došlo
k samotnému spojení v 06:38 UT. Pevné spojení bylo dokončeno kolem 07:07 UT.
V 08:51 UT téhož dne byly otevřeny průlezy mezi raketoplánem a stanicí a obě
posádky se setkaly. 
Proběhla
překládka základního nákladu z obytné paluby raketoplánu na stanici. Už v 11:30
UT však byly průlezy opět uzavřeny, protože v prostorách raketoplánu byl snížen
tlak z normální hodnoty 1014 hPa na 703 hPa v rámci příprav na výstup do volného
prostoru.
První výstup do kosmu (EVA-1) se uskutečnil v neděli
11.02.2001 od 04:55 UT do 14:08 UT. Kosmonauti Voss
a Helms[ová] měli hned na začátku
výstupu problémy s uvolněným vybavením. Nejprve z přechodové komory EAL uplavala
soupravu pro detekci hydrazinu, kterou však Voss
zachytil a vrátil zpět. Při následné přípravě nářadí, však Helms[ová] ztratila svorník PAD umisťovaný
na manipulátor RMS. Náhradní PAD byl naštěstí k dispozici ve schránce s nářadím
a vybavením na vnějšku stanice ISS. Helms[ová] pracovala na plošince na manipulátoru
RMS ovládaného z raketoplánu Thomasem,
Voss byl venku pouze upoután lanem.
![Helms[ová] při EVA-1 u modulu Destiny (11.03.2001)](https://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/iss/exp1/../../../usa/sts/sts-102/102hee1s.jpg)
Kosmonauti nejprve odpojili přechodový tunel PMA-3 od modulu Unity
a připravili ho tak na přemístění. Voss
se poté věnoval demontáži antény prozatimního komunikačního systému ECS (Early
Communications System) a Helms[ová]
připravovala uvolnění příhradové konstrukce LCA (Lab Cradle Assembly) z nosiče
nákladu ICC (Integrated Cargo Carrier) v nákladovém prostoru raketoplánu. Když
Voss dokončil demontáž antény ECS, namontovali
oba kosmonauti konstrukci LCA na modul Destiny.
Kolem 10:00 Voss vystřídal Helms[ovou] na RMS a montážní práce byly
dokončeny propojením kabelu RU (Rigid Umbilical) mezi modul Destiny a propojovací sokl PDGF (Power
Data Grapple Fixture) pro budoucí mechanické, elektrické a datové připojení
manipulátoru SSRMS (Space Station Remote Manipulator System). Kolem 11:35 se
oba kosmonauti vrátili do dehermetizované přechodové komory EAL. Thomas
pak pomocí RMS zahájil přesun PMA-3 z
uzlu +Z (dolní) na uzel -Y (levý) modulu Unity.
Přitom došlo ke zdržení, protože nesouhlasily údaje mezi nastavením kloubů manipulátoru
RMS a informacemi poskytovanými optickým naváděcím systém OSVS (Orbiter Space
Vision System). Přesun byl dokončen až v 13:50 UT a po celou dobu byli Voss a Helms[ová]
v EAL připraveni přijít případně na pomoc. Naštěstí to nebylo třeba, takže přechodová
komora mohla být uzavřena a výstup EVA-1 byl ukončen ve 14:08 UT po rekordně
dlouhé době 8 h 56 min.
Následující den (12.03.2001) byly znovu otevřeny průlezy
mezi raketoplánem a stanicí ISS a pokračovalo překládání
nákladu. Mezitím Thomas pomocí RMS
vyzvedl z nákladového prostoru raketoplánu logistický modul MPLM
Leonardo a v 06:02 UT ho připojil na uvolněný uzel +Z (dolní) modulu Unity.
V úterý 13.03.2001 se uskutečnil druhý
plánovaný výstup do kosmu (EVA-2). Tentokrát se ho zúčastnili Thomas a Richards.
Výstup byl oficiálně zahájen přepnutím skafandrů na vlastní vnitřní baterie
v 05:23 UT. Prvním úkolem byla montáž vnější plošiny pro umístění náhradních
dílů ESP (External Stowage Platform) na modul Destiny.
Mechanické i elektrické připojení bylo dokončeno v 06:48 UT. Poté se kosmonauti
věnovali instalaci náhradního bloku řídicí elektroniky cirkulace chladicího
média PFCS (Pump Flow Control Subassembly) na plošinu ESP. Tuto práci dokončili
kolem 07:30 UT. Následovalo pokračování v propojování kabelů mezi Destiny a LCA, což byla činnost, kterou
kosmonauti Voss a Helms[ová] nestačili při předchozím výstupu
(EVA-1) dokončit. Po propojení všech kabelů museli kosmonauti na žádost řídicího
střediska ještě zkontrolovat správnou funkci LCA. Protože vše bylo v pořádku,
přesunuli se na vrchol nosníku ITS-P6,
aby zde prověřili jeden ze čtyř zámků, který měl aretovat solární panely, ale
zatím nefungoval. Po několika lehkých poklepech se jim podařilo zaklapnout i
tento poslední zámek. Na závěr výstupu kosmonauti ještě potvrdili, že na zařízení
FPP (Floating Potential Probe) na vrcholu ITS-P6
nesvítí žádná chybová kontrolka. Zařízení FPP (sloužící k měření úrovně elektrostatického
náboje) podle řídicího střediska v posledních týdnech nepracovalo dobře, a proto
požádalo kosmonauty o tuto kontrolu. Thomas a Richards
se vrátili do přechodové komory EAL a v 11:44 UT byl výstup oficiálně ukončen,
když kosmonauti omylem zahájili tlakování komory. Na programu však ještě byl
technický pokus s hořením OMS motorů při nenatlakované přechodové komoře. Proto
byla ještě jednou provedena dekomprese komory. Tento krátký čas však už nebyl
započítán do oficiální doby výstupu a jeho trvání tedy bylo 6 h 21 min.
V prostorách ISS mezitím probíhalo překládání nákladu
z MPLM Leonardo.
14.03.2001 byla ukončena výměna první dlouhodobé posádky
za druhou. V 06:00 UT se Helms[ová]
stala oficiálně členem posádky komplexu ISS a Shepherd se stal členem posádky raketoplánu
Discovery. Shepherd však prozatím
zůstal formálně velitelem komplexu ISS.
Překládání nákladu z MPLM
Leonardo do ISS probíhalo i v dalších dnech. Vykládání
bylo hotovo už 15.03.2001 dopoledne a pak začalo překládání nepotřebného zařízení
a odpadu ze stanice do modulu MPLM Leonardo.
Vzhledem k tomu, že tato činnost si vyžadovala delší dobu, než se očekávalo,
rozhodlo řídicí středisko MCC o prodloužení pobytu raketoplánu u stanice o jeden
den.
Po dokončení překládání nákladu byl modul MPLM Leonardo 18.03.2001 odpojen od ISS a kolem 12:00 UT uložen zpět do nákladového prostoru
raketoplánu Discovery.
Následující den (19.03.2001) se už obě posádky rozloučily,
velení komplexu ISS oficiálně převzal Usačev a po uzavření průlezů se raketoplán
v 04:42 UT od ISS odpojil. Pak byl ještě proveden tradiční
inspekční oblet stanice a po jeho ukončení byl 05:49 UT uskutečněn konečný úhybný
manévr.
Kolem
15:00 UT téhož dne však nová posádka na ISS zažila
horké chvilky. Detektor kouře vyvolal v prostorách laboratorního modulu Destiny
požární poplach. Následně se automaticky vypojily všechny ventilátory, aby se
případný kouř nešířil po stanici. Nečekaně však vypadly i všechny přenosné počítače
(laptopy) připojené k palubní počítačové síti. Až v 15:57 UT řídicí středisko
MCC-H potvrdilo, že šlo o planý poplach. Detektor byl odpojen ze systému. Jako
pravděpodobná příčina poplachu bylo stanoveno znečištění prachem zvířeným při
stěhování nákladu. Kolem 16:20 UT byl systém ventilace v modulu Destiny
znovu zprovozněn.
Raketoplán Discovery STS-102
přistál na dráze 15 SLF KSC
dne 21.03.2001 v 07:31:41 UT při druhé příležitosti (na oběhu 201), když předchozí
příležitost (na oběhu 200) musela být odvolána pro nízkou oblačnost a silný
vítr v okolí KSC.
Expedice 1 na ISS tedy úspěšně skončila po 140 dnech
23 hodinách 39 minutách.
Aktualizováno : 15.04.2001
[ Obsah | Pilotované
lety | ISS | Sojuz
TM-31 | STS-97 | STS-98
| STS-102 | Expedice
2 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/iss/exp1/index.htm)
![Helms[ová] při EVA-1 u modulu Destiny (11.03.2001)](modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/exp1/../../../usa/sts/sts-102/102hee1.jpg)
