LM - Zrození pavouka
Pro časopis Letectví + kosmonautika zpracoval: Pavel Koubský, SPACE
(L+K č.13/1969)
Přesto,
že se žádný z kosmonautů v té době ještě do vesmíru nepodíval, konala se začátkem
roku 1961 ve Washingtonu konference o letu člověka na Měsíc. Předmětem diskuse
byly možnosti cesty k Měsíci: buď přímý let, nebo setkání kosmické lodi s pomocným
raketovým stupněm na dráze kolem Země. Skupina soustředěná kolem Maxima Fageta,
hlavního konstruktéra lodi Mercury, prosazovala techniku přímého letu. Potřebovala
k tomu raketu, jaká v té době neexistovala ani na rýsovacích prknech. Von Braunův
tým doporučoval setkání na dráze družice Země. Podle tohoto plánu mělo odstartovat
šest raket typu Saturn l, a po spojení těles na dráze kolem Země měla sestavená
loď zamířit k Měsíci. Diskuse se zúčastnil také jednačtyřicetiletý John C. Houbolt,
v té době vedoucí oddělení v Langley Field a člen komise, která studovala použití
setkání kosmických těles pro budoucí pilotované lodi. Navrhoval fantastický
způsob — setkání na dráze kolem Měsíce.
“Použít pro přistání na Měsíci malé lodi, která by se oddělila
od mateřské lodi obíhající na dráze kolem Měsíce a později by se s ní opět spojila,"
uvedl Houbolt k svému návrhu, “mi připadá zcela přirozené. Jedete-li na výlet,
netaháte sebou celý svůj domek, ale jedete autem. Domnívám se, že je to velice
slibná cesta. Dovolí zjednodušit a urychlit vývoj, zkoušku a výrobu. Jednodušší
bude i vlastní let. Toho se musíme držet."
Reakce odpůrců však byla nečekaně bouřlivá. M. Faget, jehož
loď měla už konečně vynést prvního Američana do vesmíru, vykřikl: “Vaše výpočty
jsou chybné," pak se obrátil k ostatním a řekl: “Naprosto se mýlí."
Von Braun se naklonil k Houboltovi a tiše poznamenal: “Ne, to není správné."
J.
C. Houbolt se však nedal odradit a svůj nápad dál rozvíjel. Upustil od původně
navrhovaných dvou jednomístných člunů, které by současně přistály na Měsíci,
a přiklonil se ke koncepci dvoumístné měsíční lodi. Mezitím přišel květen 1961,
přistání na Měsíci se stalo reálným cílem a Houbolt bojoval o své uznání naplno.
Nebyl přirozeně sám, kdo navrhoval techniku letu na Měsíc. Vznikaly a rychle
zanikaly komise, výbory a panely. Na měsíčním přistání se snažila podílet prakticky
všechna střediska NASA. Houbolt navštívil každou komisi, která byla ochotna
ho vyslechnout. Byl dokonce pozván, aby referoval na semináři pracovníků rozbíhajícího
se projektu Apollo o přednostech techniky kosmického randez-vous. Samozřejmě
se pokusil rozšířit referát i o pasáž týkající se významu setkání na dráze kolem
Měsíce pro let lidí. V poslední chvíli byl však požádán, aby od této “vsuvky"
upustil.
Nesmířil se s tím a v listopadu téhož roku dostoupil jeho hněv
vrcholu. “Jsem přímo poděšen způsobem myšlení některých jednotlivců a výborů,"
napsal v dopise Robertu Seamansovi, tehdejšímu administrátoru NASA. “Umožněte
mi realizovat tuto myšlenku a přistaneme na Měsíci velmi brzy a nepotřebujeme
k tomu ani houstonské impérium." Konečně našel Houbolt někoho, kdo uvažoval
rozumně — Seamanse — odborníka, který hovořil o technice setkání na měsíční
dráze s lidmi z Washingtonu. Houbolt pomalu získával stoupence. A jako vždy:
jedním z prvních Houboltových spojenců byl Maxime Faget. Když začátkem roku
1962 začal metodu LOR (Lunar Orbit Rendez-vous) podporovat i von Braun, bylo
Houboltovi jasné, že vyhrál. Rok poté převzal vyznamenání NASA Exeptional Scientific
Achievement Award — vyznamenání za vynikající vědecký úspěch. To již ale pracoval
jako poradce u společnosti Aeronautical Research Associates.
» » «
Historie vzniku LM není nijak překvapivá; dobré věci vznikají
vždy s obtížemi. Než se kosmická loď z Houboltova náčrtníku vypravila do vesmíru,
uplynulo osm let... “Nemohl jsem se ubránit vzrušení, když jsem viděl start
Apolla 9," řekl Houbolt reportéru časopisu Life. Pochopitelně — v roce
1961 se koncepce letu, využívající setkání na měsíční dráze, zdála tak zvláštní
a složitá, že se všichni američtí odborníci Houboltovi zcela otevřeně smáli.
Navzdory tomu vyhrál a čtvernohý pavouk, vybavený osmnácti raketovými motory
a skrývající ve svých útrobách padesát kilometrů drátu, ušetřil Spojeným státům
miliardy dolarů a možná umožnil i dodržet původní termín: Do konce desetiletí.
Fotografie k článku ,,Zrození pavouka,, : (Snímky: Life)
- Autor návrhu setkání na oběžné dráze kolem Měsíce, John
C. Houbolt
- Jeden z prvních náčrtků J.C.Houbolta - dva jednomístné
čluny
Přepis textu: M.Filip, 3.11.2002
Aktualizováno : 17.11.2002
[ Obsah | Pilotované
lety | Apollo ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk4.htm)