POSÁDKY SE PŘIPRAVUJÍ
Pro časopis Letectví + Kosmonautika zpracoval Antonín Vítek, SPACE (L+K
č. 24 / 1970)
Snímek: NASA
Pomalu
se blíží konec roku a s ním i termín plánovaného startu šesté americké expedice
do okolí Měsíce. Podle předběžných plánů, které NASA oznámil 7. října t. r.,
má Apollo 14 odstartovat z Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20 hodin
23 minuty světového času dne 31. ledna 1971.
Posádku tvoří velitel letu Alan Bartlett Shepard, pilot velitelské
sekce (CMP) Stuart Allen Roosa a pilot měsíční sekce (LMP) Edgar Dean Mitchell.
Shepard je námořním kapitánem, Roosa majorem USAF a Mitchell námořním poručíkem.
Komplikace, způsobené před startem Apolla 13 zarděnkami Charlese
Dukeho, vedly vedoucího Oddělení lékařského výzkumu a provozu dr. Charlese A.
Berryho k zpřísnění předletové karantény. Všichni kosmonauti, hlavní i záložní
posádka, budou plné tři týdny před startem ubytováni v izolaci v Manned Spacecraft
Operations Building (MSOB) na Kennedyho základně.
Proti dosavadní praxi bude zpřísněn zákaz vstupu nepovolaným
osobám do tréninkových prostor, zejména v době, kdy tam budou pobývat kosmonauti. Ti
budou mít vůbec na Kennedyho základně značně omezený pohyb - budou se pohybovat jen
v prostorách MSOB, na trenažérech ve Flight Crew Training Building (FCTB), při
cvičných letech na letišti základny Patrick AFB a na startovní rampě. K přesunu
budou členové posádek užívat svých osobních vozidel.
Kosmonauti budou povinni hlásit dr. Berrymu výskyt všech
onemocnění v rodině i mezi přáteli, a to již 60 dnů před startem. Plných 90 dní
před letem budou zevrubně lékařsky vyšetřeni příslušníci jejich rodin, i
personál, se kterým v průběhu příprav přijdou do styku.
Hlavním
úkolem Apolla 14 je opakovat pokus předcházející expedice - prozkoumat pahorkatinu
asi 25 km severně od kráteru Fra Mauro. Vzorky, které mají kosmonauti přinést,
budou pravděpodobně pocházet z vnitřních vrstev Měsíce, odkud byly vyvrženy
při tvorbě velkých kráterů před 4 až 5 milióny let. Bude tak možno sledovat
geologickou historii Měsíce až do doby tvorby slunečního systému. Kromě toho
Shepard a Mitchell během první čtyř- až pětihodinové exkurze po měsíčním povrchu
nainstalují soubor přístrojů ALSEP. Přístroje mají studovat vlastní seismicitu
Měsíce, vlastnosti měsíční ionosféry a atmosféry, složení slunečního větru a
intenzitu a směr magnetického pole. Kromě toho bude mít Apollo 14 na palubě
tak zvaný “aktivní seismický experiment". V průběhu vycházky Mitchell odpálí
do půdy Měsíce jednadvacet ran. Přitom bude kráčet podél kabelu, dlouhého necelých
100 metrů, na jehož koncích a uprostřed budou umístěny tři geofony. Vibrace
způsobené výstřely budou geofony registrovat a vysílat na zem. Kosmonauti také
nainstalují a odjistí malý minomet, který po jejich odletu odpálí celkem čtyři
nálože do vzdálenosti 150, 300, 900 a 1 500 metrů. Takto uměle vyvolané
měsíce-třesení bude registrovat seismometr. Ve výbavě Apolla 14 bude také laserový
odrážeč, podobný tomu, který na Měsíc dovezlo Apollo 11.
Pro dopravu přístrojů od místa přistání k místu instalace budou
mít kosmonauti s sebou i malou ruční dvojkolku, rudl, který však nese honosný název
Mobile Equipment Transporter.
Podobně jako při letu Apolla 13, bude prázdný stupeň S-IVB naveden
proti měsíčnímu povrchu. Jeho dopad má registrovat dosud pracující seismometr z
Apolla 12. Po návratu kosmonautů do velitelské sekce bude proti Měsíci naveden
rovněž prázdný startovací stupeň LM.
Hlavní události devítidenního letu podle předběžného plánu
jsou uvedeny na připojeném schématu.
Šest měsíců po návratu Sheparda a jeho druhů - 25. července - se
mají k Měsíci vydat kosmonauti David Randolph Scott, Alfred Merrill Worden (CMP) a
James Benson Irwin (LMP). Jejich cílem bude Hadleyova rýha na úpatí měsíčních
Apennin na okraji Moře dešťů (Maře Imbrium), na třetím stupni východní délky a
pětadvacátém stupni severní šířky. Je to poprvé, co má Apollo přistát tak
daleko od měsíčního rovníku - asi 860 km. Hadleyova rýha je široká puklina v
měsíčním povrchu, přibližně jeden kilometr široká, hluboká 200 metrů a
klikatící se v délce asi 100 kilometrů. Její původ není zcela jasný; připomíná
totiž vyschlé koryto řeky. Kosmonauti mají prozkoumat okolí brázdy a pokusit se
přinést vzorky, na kterých budou vědci zkoumat, zda hrála při tvorbě této rýhy
nějakou roli i voda. Snímky a pozorování vrstev v příkrých stěnách provedené na
místě kosmonauty mají pomoci odhadnout, zda prasklina vznikla při smršťování
tuhnoucí lávy, nebo zda ji vytvořila eroze prachem tekoucím z blízkých Apennin.
Další vzorky mají kosmonauti přinést i z úpatí Apennin. Zde se
předpokládá směs nejstarších hornin s novějšími minerály, pocházejícími
zejména z dopadu tělesa, které vytvořilo Moře dešťů.
Aby posádka mohla stihnout tak nabitý program, bude mít s sebou
měsíční vozítko Rover, oficiálně Lunar Roving Vehicle, čili LRV. ALSEP, který s
sebou povezou, bude obsahovat seismometr, magnetometr, detektory iontů i atmosféry a
zařízení pro měření tepelné vodivosti povrchu Měsíce.
Na pomocné sekci Apolla 15 bude umístěna malá družice, tzv.
subsatelit, který ponese magnetometr a detektory nabitých částic, takže bude možno
korelovat jeho měření s údaji přístrojů ALSEPu. Dále budou na pomocné sekci
umístěny kamery a geochemické indikátory, které zmapují značnou část odvrácené
strany Měsíce. Výhodou bude při tom značný sklon dráhy Apolla 15 k měsíčnímu
rovníku.
Zbývající dvě expedice mají startovat v šestiměsíčních
intervalech, tedy v lednu a v červenci 1972.
Fotografie a schéma k článku:
1) Předběžný letový plán Apolla 14.
MCC - korekce dráhy; LOI - navedení na vysokou parkovací dráhu u Měsíce; DOI
- navedení na nízkou parkovací dráhu u Měsíce; PDI - začátek motorického sestupu;
EVA - exkurze po povrchu; TEI - navedení na dráhu k Zemi
2) Posádka Apolla 14 u modelu měsíční
sekce. Zdola nahoru: velitel expedice A. B. Shepard, S. A. Roosa (pilot velitelské
sekce) a E. D. Mitchell (pilot měsíční sekce)
Přepis článku: M.Filip, 10.8.2003
Aktualizováno : 27.09.2003
[ Obsah | Pilotované
lety | Apollo ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lkd.htm)
