Výběr zpráv z českého tisku o katastrofě raketoplánu Columbia
STS-107
Daniel Lazecký
1.únor 2003
PRÁVO
Snímky z raketoplánu prokázaly vliv požáru na podnebím
planety
MYS CANAVERAL (CTK. DPA, aa) –
Snímky z videokamery na palubě amerického raketoplánu
Columbia, které zachycují dým z požárů v Brazílii, dokazují, že velké
požáry ovlivňují celkové podnebí na Zemi. Kouř totiž brání tvorbě mraků, a tak
umožňuje, aby na Zemi dopadlo více slunečního svitu, řekl včera ke snímku
agentuře Reuters izraelský vědec Joachim Joseph.
Izraelské kamery pořídily stovky , fotografií zemského povrchu
při 16denní misi raketoplánu, která má dnes skončit.
V sedmičlenné posádce, která měla na programu přes 80 vědeckých experimentů,
byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Vědecký program mise byl podle
řídícího střediska v USA velmi úspěšný. Především ty ohně, při kterých
hoří kompaktní čerstvá biomasa (např. při vypalování pralesů), mají mít podle
zmíněné teorie na globální klimatické zrněny velký vliv. Při hoření se totiž
do atmosféry uvolňuje velké množství skleníkových plynů a drobných pevných
částic. Vědci přičítají požárům , nezanedbatelný podíl na vzestupu průměrné
povrchové teploty naší planety o půl stupně za poslední století; nejmarkantněji se
ovšem důsledky velkých požárů okamžité zvýšení teploty vzduchu a střednědobé
změny v množství dopadajícího slunečního světla projevují
v regionálním měřítku. Statistiky a předpovědi hovoří ‚ o tom, že uměle
zakládané požáry byly a dál budou součástí zemědělských technologií, stejně
jako budou pokračovat i samovolné požáry. Vědci se proto snaží o co
nejpřesnější odhad, kolik škodlivých emisí se takto do atmosféry dostane, a podle
toho modelují výsledný efekt.
3.únor 2003
MF DNES
Katastrofa raketoplánu
Columbia explodovala nad Texasem * Sedm astronautů zahynulo
* Havárii asi způsobila tepelná izolace
Washington, Praha –
Do přistání amerického raketoplánu Columbia zbývalo v sobotu šestnáct
minut, když se stroj na blankytném nebi začal trhat na kusy.
Za pár vteřin nebylo pochyb zahynulo všech sedm astronautů. Šest Američanů,
velitel Rick Husband, pilot William McCool, Michael Anderson, americká Indka Kalpana
Chawlaová, David Brown, Laurel Clarková, a první Izraelec ve vesmíru llan Ramon. USA
po sedmnácti letech od katastrofy raketoplánu Challenger, který explodoval 28. ledna
1986, přišly o další chloubu svého vesmírného programu. “Tento den přinesl
hroznou zprávu a nesmírný smutek pro náš národ,” prohlásil prezident George Bush
v televizním přenosu Z Bílého domu. “Columbia je ztracena, nikdo
nepřežil,” dodal, ale ujistil Američany, že “cesta USA do vesmíru půjde
dál”.
Z nebe pršely trosky
Pár sekund před havárií, v 8.59 místního amerického času, probělil
poslední rozhovor s posádkou. “Columbie, tady Houston, díváme se na vaše
údaje o tlaku na výškové klapky a nemáme poslední,” volalo řídící středisko
NASA. Kapitán vesmírné lodí Husband z výšky 62 140 metrů nad zemí
stačil říci jediné slovo: “Rozumím...” poté bylo spojení náhle přerušeno.
Obyvatelé tří států USA zaslechli detonaci; domy se chvěly a bylo vidět záblesk.
Trosky raketoplánu havárie padaly na Texas jako déšť. Byly rozesety na obrovské
ploše a zničily i jeden obytný dům.Úřady varovaly, že mohou být jedovaté. Na
třicet lidí, kteří se k doutnajícím kusům přesto přiblížili, muselo být
hospitalizováno. Včera se podařilo nalézt i ostatky astronautů. USA vyvěsily vlajky
na půl žerďi a nálada v zemi připomíná chvíle po teroristických útocích
11, září 2001. Televize stále opakovaly záběry kouře z rozpadajícího se
raketoplánu a popisovaly osudy astronautů , kteří po sobě zanechali dvanáct dětí.
Nejzajímavější minulost má asi Ramon. Jeho matka a babička přežily Osvětim,on
sám se v roce 1981 zúčastnil izraelského náletu na irácký jaderný reaktor
Osirak.
Z celého světa přicházely projevy soustrasti. Mezi prvními kondoloval i
čínský prezident Tiang Ce-min. Čína se chce letos stát třetí vesmírnou mocností.
Irácký velvyslanec při OSN Mohammed Aldúrí, jehož zemi hrozí útok USA, označil
katastrofu za nešťastnou náhodu, v Iráku však davy v ulicích oslavovaly
tragédii jako boží odplatu Američanům a Izraeli. “Alláh chtěl ukázat, že jeho
moc je větší než moc Američanů,” řekl jeden irácký vládní zaměstnanec.
Terorismus? Vyloučeno!
Hlavní pozornost se mezitím zaměřovala na vyšetřování příčin katastrofy.
Sami Američané ihned vyloučili možnost teroristického útoku Columbia byla příliš
vysoko, aby mohla být zasažena nepřátelskou raketou, a bezpečnostní opatření
všech zařízení NASA jsou tak přísná, že je vyloučeno, aby někdo propašoval na
palubu bombu. Odborníci vidí příčinu havárie v selhání tepelné ochrany
raketoplánu. Při startu upadl kus pěnové izolace z nádrží a narazil na hranu
levého křídla. Mohl narušit tepelný štít. Lety zbývajících raketoplánů budou
asi zastaveny a je otázkou, co bude se třemi kosmonauty na Mezinárodní vesmírné
stanici ISS. Rusové k ní už včera vypustili nákladní loď a navrhli, aby tam po
dobu vyšetřování lidé létali ruskými raketami Sojuz.
PETR PRAVDA
Havárie COLUMBIE: další šok pro Ameriku
USA:byl to mrazivý den
Washington (Od zpravodaje Českého rozhlasu) –
Pro Ameriku to byl mrazivý den. Televizní stanice opakovaly záběr exploze
raketoplánu pořád a pořád dokola jako 11. “ září roku 2001 záběry napadených
mrakodrapů.A stejně jako tehdy se lide ‚zdráhali uvěřit tomu, co viděli.
Obyvatelé Washingtonu se brzy po tragédii začali scházet uprostřed metropole
v Muzeu letectví a kosmonautiky. V této prestižní instituci se chtěli
dozvědět více informací, kterých se na obrazovkách nedostávalo. Jeden pracovník
týmu CNN na místě řekl, že přicházeli i proto, aby projevili soustrast. Dělali to
tím nejjednodušším způsobem: přinášeli květiny k replice raketoplánu
Columbia, která je v muzeu vystavena. Květinu přinesla i rodina Američanů
viditelně arabského původu. Je to hrozně špatné, cítíme velkou účast
s rodinami astronautů, kteří zemřeli,” řekl Saíd, otec rodiny z New
.Jersey, Vypráví, že už byli na cestě do muzea, když se to dozvěděli: “Zasáhlo
nás to,”!
Je to něco, co Amerika rozhodně nečekala
Jedenáctiletý tmavooký Saídův syn je smutný, přišel na film o úspěšných
dobyvatelích kosmu a stal se nevědomky svědkem jednoho z ojedinělých tragických
konců vesmírných misí: “Ať se stalo cokoliv, je ‚to velmi špatné, je to velmi
špatné,” opakuje jako dospělý, Dvacetiletý John Mark v muzeu nebyl, dozvěděl
se zprávu o havárii až odpoledne a vyrazil večer do města za přáteli. Původně se
chtěli v sobotu večer bavit, teď získalo jejich setkání vážnější ráz.
“Je to něco, co , jsme nečekali,je to tragédie, myslíme na ně a také na jejich
rodiny. Chtěli udělat něco pro svou zemi, výzkum, a pak se stane něco takového...
Obětovali se pro tuto zemi.” Washington nebyl jediným městem, kde se lidé scházeli,
aby se společně vyrovnávali s tím, co se stalo. Totéž se děle po celé zemi.
MIROSLAV KONVALINA
Velké havárie, které otřásly kosmonautikou
-23.. března 1961: Během požáru v přetlakové komoře ve výcvikovém středisku
zahynul člen prvního sovětského oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko; bylo
to oznámeno až koncem 80. let díky .,glasnosti” Michaila Gorbačova.
-27. ledna 1967: Při zkoušce lodi Apollo 1 na Kennedyho mysu v USA vznikl
požár, během něhož se astronauti Virgil Gris- som, Edward White a Roger Chaffee
udusili.
-24. dubna 1967: Během přistávání sovětské lodi Sojuz 1 zahynul Vladimir Komarov
- první ne- štěstí při kosmickém letu. Další loď Sojuz odstartovala až po
půldruhém roce.
-30. června 1971: Během přistávání sovětské lodi Sojuz 11 se předčasně
otevřel odvětrávací ventil a v kabině se udusili kosmonauti Georgij
Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev. Sojuz 2 mohl letět až po roce a čtvrt.
-28. ledna 1986: Krátce po startu z Kennedyho kosmické základny explodoval ve
výšce 17 km nad zemským povrchem raketoplán Challenger a zřítil se do oceánu. Celá
posádka zahynula. Lety dalších raketoplánů byly obnoveny po dvou a tři čtvrtě roce
-2. dubna 1994: V kosmickém středisku v Si-čchangu v Číně vy- buchla
meteorologická družice; zabila 23 a zranila 20 lidí.
-26. ledna 1995: Kosmická raketa Long March-2 (Dlouhý pochod), která měla vynést
do vesmíru spojovou družici Apstar-2, vybuchla minutu po startu z kosmodromu
v Si-čchangu v jihozápadní Číně.
Patrně největší havárie vojenské rakety se stala 24. října 1960 na kosmodromu
Bajkonur v SSSR, kdy vybuchla připravovaná mezikontinentální střela R-16 (v
kódu NATO známá jako SS- 7, v USA jako Saddler). Vzhledem k tomu, že jako
okysličovadlo byla použita toxická látka, lidé nejen uhořeli, ale mnozí se i
otrávili. Zahynulo takřka 200 lidí včetně velitele raketových vojsk maršála
Mitrofana Nedělina. Řadu nehod, které byly utajeny nebo při nich nikdo nezemřel,
neuvádíme. Rovněž neuvádíme havarijní situace, které se podařilo zvládnout.
KAREL PACNER
11.září přišli o syna, teď o neteř
New York (ČTK, AP) –
Tragická smrt zkušené astronautky Laurel Clarkové, lékařky s praxí na
ponorkách, při sobotním zřícení amerického raketoplánu Columbia je už druhou
nešťastnou událostí během sedmnácti měsíců v rodině Douga a Betty
Havilandových z Amesu v americkém státě lowa. Jednačtyřicetiletá Laurel
Clarková byla jejich neteř a záběry z posledních chvil jejího života před
rozpadem raketoplánu 62 kilometrů nad zemí neustále opakovaly televizní záběry.
První ránu pro Havilandovy přineslo 11. září 2001, kdy jim televize v živém
vysílání přenášela první tragédii v jejich životě. Tehdy sledovali záběry
útoku na věže Světového obchodního střediska, které napadla dvě letadla unesená
teroristy. Mrakodrapy se zřítily a ve svých troskách pohřbily jejich syna Tirnothyho.
“V sobotu nám to připadalo, že jde o výjev, který jsme už jednou viděli.
V prvním případě věže hořely a nakonec se zhroutily a rozpadly, stejně jako
se v sobotu zhroutila a rozpadla Columbia. Bylo to úplně stejné,” říká
76letý duchovní Háviland. Havilandův syn Timothy pracoval pro firmu Marsh and McLennan
v 96. patře severní věže Světového obchodního střediska. S Laurel byli
přátele a příbuzní. Timothyho žena přišla při útocích 11. záři v New Yorku
kromě manžela ještě o bratra, který pracoval jako hasič. Doug Haviland vzpomíná,
že poslední zprávu, která mu od Clarkové přišla, dostal elektronickou poštou
přímo z vesmíru.
“Zrovna včera jsem jí četl. Laurel ráda fotografovala a při jednom přeletu se
jí podařilo zachytit záběry Wisconsinu, kde dlouhá léta žila. Moc se těšila, až
je bude moci ukázat svým přátelům a rodině. Už to nestačila,” říká
s očima plnýma slz.
V kosmu nastávají těžké časy
Praha (ker) –
Po havárii Challengeru trvalo Američanům 32 měsíců, než zdokonalili tyto
raketoplány natolik, že je mohli začít opět vypouštět. Podobný propad může
nastat i nyní. Pod vedením NASA však nyní staví evropská ESA, ruská Kosmická
agentura, Japonci a Kanaďané na dráze okolo Země velkou Mezinárodní kosmickou
stanici ISS. Její výstavbu zajišťují americké raketoplány spolu s ruskými
loděmi Sojuz. Nové velké bloky však mohou přivážet k ISS pouze raketoplány.
To samozřejmě budování této kosmické laboratoře zpozdí. Sojuzy mohou zajišťovat
jen výměny tříčlenných posádek. Rusové jsou zatím schopni dodávat pouze dva
stroje ročně. Ani zakonzervování ISS by nebylo řešením. Sověti museli jednou
opustit stanici Saljut 6 a její opětovné oživení bylo pro kosmonauty dost
nebezpečné. Další potíž spočívá v tom, že rozpracovaná stanice je
poměrně těžká, takže ji musí raketoplány pravidelně povytahovat na vyšší
dráhu. Jinak by se dostala do hustých vrstev atmosféry, kde by se rozpadla.
MF DNES
KAREL PACNER
Poznání vesmíru za život stojí
Když v červenci 1969 přistáli první američtí astronauti na Měsíci, zanechali
tam destičku se jmény Virgila Grissoma, Edwarda Whitea, Rogera Chaffeeho, Vladimíra
Komarova a Jurije Gagarina. Těchto pět mužů zahynulo při výkonu kosmonautického
povolání, byť Gagarin při cvičném letu v letadle.
Raketoplán Columbia
Od té doby k nim musíme připočítat další jména: Georgije Dobrovolského,
Vladislava Volkova a Viktora Pacajeva v lodi Sojuz 11, dále Francise Scobeeho,
Michaela Smithe, Judith Resnikovou, Ellison Onizuku, Ronalda McNaira, Gregoryho Jarvise a
Christu McAuliffovou v raketoplánu Challenger. Nyní k nim musíme přidat
jména dalších sedmi mužů a žen, kteří se v sobotu roztříštili
v raketoplánu Columbia nad Texasem. Za těch 42 let, kdy člověk létá do
vesmíru, tedy ztratily své životy na palubách kosmických příbytků na dvě desítky
lidí. A k nim musíme připočítat další stovky vědců, techniků, dělníků a
čekatelů kosmických výprav, kteří zahynuli během havárií raket a motorů,
neštěstí s padáky či s palubními aparaturami ‚anebo při výcviku. O
nich se často ani nepíše, protože se to většinou považuje za běžné, “pracovní
úrazy”. Naproti tomu zprávy o “pracovních úrazech” sovětských-ruských,
kosmonautů a západních astronautů se dostávají na prvních stránky novin a do
živého vysílání rozhlasu a televize vzrušují celý svět. Proč takový rozdíl?
Výpravy kosmonautů a astronautů jsou totiž viditelnou špičkou snažení lidstva
pronikat do vesmíru. Všichni tihle muži a ženy jsou vycvičeni k řešení všech
myslitelných , havarijních situací, létají na strojích, které byly všemožně
odzkoušeny a jejichž systémy jsou mnohonásobně zálohovány. Prostě jak posádky,
tak jejich plavidla by měly být vzorem dokonalosti, A však přece jenom se najdou
slabá místa, k tomu se přidají náhody a v nedokonalosti, s nimiž nikdo
nepočítal a to přivádí kosmonauty a astronauty do nebezpečí. Proto se udusili tři
muži při požáru kabiny Apollo 1 během pozemních zkoušek, proto spadl jako kámen
Sojuz 1 s velitelem, proto se předčasně otevřely vyrovnávací ventily
v lodi Sojuz 11 během návratu, proto vybuchly raketoplány Challenger a Columbia.
Mnohé závady lze vyřešit
Ovšem na druhé straně jiní vycvičení lidé na palubách kosmických n: strojů
a v řídících střediscích dokázali kritické situace zvládnout - přivést
k Zemi těžce poškozené Apollo 13 z jeho cesty k Měsíci, uhasit
oheň na palubě orbitální stanice Mir, havarijně přistávat s loděmi Sojuz.
Žádný člověk není natolik dokonalý, aby dokázal postavit naprosto bezpečný stroj
a také ho naprosto bezchybně obsluhovat. Žádné lidské snažení se neobejde bez
obětí. To víme všichni. Je samozřejmé, že každé takové neštěstí vyvolá vlnu
kritiky - spravedlivé i nespravedlivé. Zpozdí vývoj navazujících projektů, v tomto
případě hlavně Mezinárodní kosmické,stanice ISS. Současně však přivádí odborníky
k nalezení a odstranění dalších slabých místům možná předcházejí tragédiím
ještě větším. To je zkušenost z projektů Sojuz, Mir, Apollo i raketoplánu.
Všichni musíme mít na paměti slova Virgila Grissoma z memoárů, které
dopsal krátce před svou tragickou smrtí v kabině Apolla na mysu Canaveral:
“Jestliže zahyneme, ať se s tím lidé smíří. Děláme riskantní povolání.
Ať už se s námi stane cokoliv, doufám, že se tím nezdrží projekt. Dobývání
vesmíru stojí za to, aby člověk riskoval život.”
Katastrofa a sedm statečných
JAN JANDOUREK
Je některá smrt přednější a důležitější než smrt někoho jiného?
Z osobního hlediska nikoli, protože lidské bytosti jsou si rovny. Z hlediska
společnosti tomu tak kupodivu není. To je také rozdíl mezi smrtí obětí havárie
amerického raketoplánu Columbia a dejme tomu obětí 11. září a mrtvými ze všech
válek nebo autonehod.
Kdyby při útoku Palestinců zahynulo sedm Izraelců, nebo při útoku Izraelců
přišlo o život sedm Palestinců, je to v naší krvavé současnosti bohužel
téma na malý článek. Kdyby se to stalo při srážce auta s vlakem na přejezdu,
skončí to jako malá poznámka kdesi dole ve zpravodajství. Přesto mají média
pravdu. Rozdíl není v ceně lidských životů, ale v tom, že ony oběti
pokaždé vypovídají o něčem jiném. Každý pochopí, jaký je rozdíl mezi
konstatováním, že rychle se na námraze jezdit nedá, a zjištěním, jak mnoho
někteří lidé nenávidí západní svět. V příštích dnech se nepochybně vynoří
úvahy připomínající lidskou pýchu spojenou s technickým pokrokem atd. To
patří k mediálnímu folklóru vždycky, když se potopí nějaký ten Titanic.
Většinou budou ponuré věštby o konci pokroku a nenáviděné “vědotechniky”
ptát lidé, kteří by sami z fyziky dostali nanejvýš trojku nebo čtyřku, takže
o pokroku nevědí celkem nic. Jenomže pokrok, symbolem jehož úspěšnosti jsou mimo
jiné kosmické lety a symbolem jeho rizik katastrofy, skutečně existuje. Poznáme to
z jedné věci, totiž že v dějinách záleží na tom, co bylo předtím a co
bylo potom. Svět se vyvíjí a někdo tomu pomáhá, a někdo tomu škodí. Pro jednu až
dvě české generace byl raketoplán Columbia symbolem americké úspěšnosti.
Odstartoval před dvaadvaceti lety - 12. dubna, v den, který komunisté slavili jako
“Den kosmonautiky” a výročí Gagarinova letu. Úspěch Columbie byl světlem pro ty,
kteří právem považovali západní část světa za lepší a komunistickou východní
za cosi mezi koncentrákem a skanzenem. Proto byla katastrofa Challengeru tak smutnou
záležitostí. (Pak však přišel Černobyl, takže si komunisté nemohli příliš
vyskakovat. Hledače skrytých významů může zamrazit z toho, když si vzpomene,
že let prvního izraelského kosmonauta měl být “příslibem naděje pro celý
Izrael”. Nesmíme to však se čtením symbolů přehnat. Každá ta- ková pohroma je
pro nás především připomínkou toho, že kosmické lety jsou stále velmi rizikovou
záležitostí a že doba “kosmických turistů” ještě nenastala. Na rozdíl od
veřejnosti, znuděné sérií úspěšných startů, jsou si lidé kolem kosmického
výzkumu velkého rizika vědomi. Proto je paradoxně i havárie Columbie spíše
nadějnou připomínkou toho, že se i v naší civilizaci, která tolik lpí na
jistotě a pohodlí, najde vždy znovu nějakých sedm statečných posbíraných po
světě od Ameriky přes Blízký východ až po Indii. To je docela dobrý příslib
nejen pro Izrael a přátele Ameriky, ale pro všechny.
Pro jednu až dvě české generace byl raketoplán Columbia symbolem americké
úspěšnosti. Odstartoval před dvaadvaceti lety v den, který komunisté slavili
jako “den kosmonautiky” a výročí Gagarinova letu.
Ze Světa-MF DNES
Havárie Columbie: do přistání zbývalo 16 minut
Praha - Většina odborníků. kteří se i ke katastrofě Columbie vyjádřili vidí
příčinu havárie v selhání tepelné ochrany raketoplánu, někteří poukazovali
i na poměrně zastaralé počítačové vybavení stroje staré kolem 20 let. ,I
Teroristé to nebyli, neměli šanci!
První otázku., která lidí napadla, diktovala svým způsobem doba. Nemohli tuhle
katastrofu způsobit teroristé? Vedení NASA a Bílý dům tuto možnost odmítly.
Bezpečnostní opatření v Kennedyho kosmickém středisku i v ostatních
zařízeních NASA a spolupracujících firmách jsou tak přísná, že je vyloučeno,
aby; někdo propašoval na palubu raketoplánu pekelný stroj. A sestřelit kosmické
plavidlo ve výšce 80-60 kilometrů je prakticky nemožné.
Hlavní podezřelý: kus pěnové izolace
Dosavadní vědomosti napovídají, že na počátku mohla být zase nějaká
maličkost, která v daném okamžiku vyrostla do obludných rozměrů. Už
v pátek před přistáním oznámila NASA, že při zpracováni video záznamů ze
startu objevili technici nezvyklý jev. Kus pěnové izolace. která obaluje nádrže s
kapalným kyslíkem a vodíkem. aby se nevypařovaly během vypuštěni upadl a narazil na
hranu levého křídla., navíc to bylo 80 vteřin po startu tedy při poměrně vysoké
rychlosti. Musíme si připomenout, že celý raketoplán je obalen více než 30 tisíci
keramickými destičkami každá o síle asi 20 centimetrů, které mají chránit toto
těleso před žárem 1650 stupňů jenž vzniká během vstupu do atmosféry. Tyto
destičky jsou velice citlivé, technici se jich mohou dotýkat pouze v rukavicích.
Pouze izolační hmota by je poškodit neměla, ale není vyloučeno, že ten kousek byl
obalený ledem, který už mohl tepelný štít narušit,” domnívá se Antonín Vítek
z Akademie věd. “A i když poškodil nepatrnou plochu, mohlo se při průletu
atmosférou postupně odloupávat stále víc dlaždiček, až obnažily velký kus. Tomu
nasvědčuje i to, že během posledních sedmi minut před katastrofou odlétávaly od
raketoplánu svítící body.” Tuto první hypotézu, kterou naznačují mnozí
američtí experti, musí ještě potvrdit nebo vyvrátit důkladné šetření. Vždyť
dřív padaly kusy této izolace a nic se nestalo.
Neštěstí skoro na den po sedmnácti letech
Sedmnáct let a čtyři dny poté, co po startu z Kennedyho kosmické základny
vybuchl raketoplán Challenger, se nad Texasem ve výšce přes 60 kilometrů rozpadl
během přistávacího manévru stroj Columbia. Obě sedmičlenné posádky zahynuly,
oběma nebylo pomoci. A obě katastrofy se staly v takovém úseku dráhy, kde to
raketoví odborníci nepředpokládali. Vyšetřování havárie Challengeru ustavil
prezident Ronald Reagan zvláštní komisi s nejvyššími pravomocemi. Její
zkoumání ukázalo, že prapříčinou byla drobná konstrukční závada, která za
běžných podmínek nevadila, ale v mrazivém počasí na kosmodromu se
nepříznivě projevila a nakonec vedla k výbuchu pravého motoru a ke zkáze
celého plavidla. Byla to drobnost, kterou si nikdo z inženýrů neuměl představit
- avšak to se při vývoji nové techniky nejednou stává. Odborníci rovněž tvrdili,
že příčina katastrofy může být v celkově zastaralé koncepci raketoplánu,
která se zrodila v 70. letech. Americké I úřady údajně dostaly už
v minulosti varování, že raketoplán není na výši doby.
KAREL PACNER
Potíže přišly v Kalifornii, záchrana byla vyloučena
Praha –
Přístroje ukázaly, že raketoplán byl v pořádku až do chvíle, kdy se
objevil nad Kalifornií. Do atmosféry vstoupil nad jižním Pacifikem pod správným
úhlem. Teprve ve 14.53 hodin našeho času začala dostávat sledovací střediska NASA
informace o zvyšující se teplotě v levém křídle a přitom stále více těchto
snímačů umlkalo jako by je cosi ničilo. Lidé, kteří v té době
v Kalifornii sledovali přistávací manévr, vypovídají, že viděli, jak od
stroje odpadávají žhnoucí body nejspíš dlaždice tepelného štítu a později
možná i další části. Naproti tomu astronauti žádné potí- že nehlásili. A to
ani v 15 hodin, kdy mluvili se Zemí naposledy potom se spojení náhle přerušilo.
Videozáznamy pozorovatelů z Texasu ukazují, že právě v této chvíli se
utrhlo levé křídlo. Tím se stal stroj neovladatelným, trhal se a padal k Zemi.
Třebaže posádka byla ve skafandrech, ty samy k jejich záchraně nestačí. Jedině
kdyby tam měli katapultovací zařízení, které by je včas vymrštilo mimo havarované
plavidlo. Ale to tam neexistuje, to není technicky řešitelné.
KARELPACNER
Petrova terezínská kresba nakonec zůstala na nebi
Tel Aviv (ptp) –
Celý Izrael truchlí kvůli tragédii stejně, ne-Ii ještě více než Amerika.
“Zničené sny”, “Pláč pro llana” hlásaly včera titulky hlavních izraelských
deníků. Když 16. ledna na palubě amerického raketoplánu Columbia odstartoval první
izraelský astronaut llan Ramon, byl to pro celý násilím sužovaný Izrael symbol a pro
jeho obyvatele vzácná chvíle společné radosti. Mise raketoplánu Columbia zasvěcená
čistě vědeckým experimentům měla právě díky přítomnosti osmačtyřicetiletého
Ramona na palubě i morální podtext. Bývalý vojenský letec a syn žen}j,jež
přežila holocaust, pojal svůj let jako symbol naděje nejen pro Izrael, židovský
národ, ale i pro celý svět, že je možné splnit si své sny. Také proto s sebou
vzal do vesmíru obrázek, který před 60 lety nakreslil v terezínském ghettu
čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy. Chlapec, jenž měl před sebou již jen pár
měsíců života, na něm zachytil, jak asi vypadá Země z Měsíce. Ramon vzal
jeho kresbu ke hvězdám a v tu chvíli plnil chlapcův sen. Teď se do Izraele
vrátily důvěrně známé pocity - smutek, šok a bolest. “Osud nám uštědřil
další facku. Další k těm, které dostáváme denně,” řekl
devětatřicetiletý Gabi Moor. Jeho holičství na severu Izraele je shodou okolností
v těsné blízkosti kavárny, kterou loni vyhodil do povětří palestinský
sebevražedný útočník. “Jako by na nás seděla smůla.”
Sedm lidí, kteří už nepřistáli
.RlCK HUSBAND:
velitel, pětačtyřicetiletý plukovník vojenského letectva z Amarilla
v Texasu. Bývalý testovací pilot se astronautem stal až na čtvrtý pokus
v roce 1994. Měl dvě děti.
WILLIAM McCOOL:
jednačtyřicetiletý pilot z Lubbocku v Texasu absolvoval v roce 1983
jako druhý nejlepší student své třídy námořní akademii. V roce 1996 se stal
astronautem. Byl to jeho vůbec první let. Měl tři syny.
DAVID BROWN:
šestačtyřicetiletý pilot a lékař. Pro něj to byl první let do vesmíru.
KALPANA CHAWLAOVÁ:
jednačtyřicetiletá Indka, která do USA emigrovala v roce 1980, nebyla ve
vesmíru žádným nováčkem. Astronautkou se stala v roce 1994. Při jednom z
jiných letů v roce 1996 zavinila chybu, která způsobila uvolnění vědeckého
satelitu. Ostatní členové posádky pak museli vystoupit do vesmírného prostoru a
zachytit jej.
MICHAEL ANDERSON:
třiačtyřicetiletý podplukovník odpovědný za vědecké experimenty. Vojenský pilot.
NASA ho vybrala v roce 1994 jako jednoho z mála astronautů tmavé barvy
pleti. Pocházel ze Spokane ve státě Washington. Měl dvě dcery. ‚
LAUREL CLARKOVÁ:
jednačtyřicetiletá lékařka s praxí na ponorkách se stala astronautkou
v roce 1996. Na palubě Columbie asistovala při vědeckých experimentech. Měla
osmiletého syna.
Ilan RAMON:
osmačtyřicetiletý plukovník izraelského letectva a první Izraelec ve vesmíru.
Jeho matka i babička přežily Osvětim. Ramon bojoval ve dvou válkách a zúčastnil se
náletu na irácký jaderný reaktor Ossirak počátkem 80. let. Měl čtyři děti.
Indické město se modlilo za život své rodačky a doufalo v
zázrak
Dillí (ČTK) –
Pád raketoplánu Columbia vyvolal obrovské emoce nejen v USA a Izraeli, ale i
v Indii. Na misi se totiž podílela i astronautka indického původu. To, že s
Columbií do vesmíru vyletí kosmonaut z Izraele, zaujalo celý svět, ale o
Kalpaně Chawleové věděli většinou jenom její známí a rodáci. Navzdory chladnému
počasí vyšly do ulic a chrámů v severoindickém městě Karnál tisíce lidí.
Ti se pokusili zvoněním na zvony a zvonky přivolat zázrak a vrátit život
Chawlaové,která se tu narodila, vystudovala inženýrství v nedalekém Candígarhu
a pak se vystěhovala do Spojených států, aby se mohla věnovat své velké lásce
vesmíru. Ten sejí však stal osudným. “Dozvěděl jsem se o neštěstí
z textovky v mobilu, kterou mi poslala manželka,” řekl novinářům Kalpanin
starší bratr Sandžaj, jenž bydlí v Dillí. Jeho manželka pak odjela spolu
s několika dalšími příbuznými ihned do Spojených států amerických, aby
mohla přihlížet přistání raketoplánu a přivítat Chawlaovou na zemi. “Hned jak
mi ta zpráva přišla, cítil jsem v hloubi srdce, že se stalo něco hodně
zlého,” dodává Sandžaj. “Když někdo dělá takovouhle práci, musí být rodina
na zlé zprávy připravena.” Stále se však odmítá vzdát naděje. “Zázraky se
stávají, ale v tomhle případě to zrnko naděje stojí proti příliš mnoha
nepříznivým okolnostem.”
Vyšetřování povedou tři komise
Washington (CTK) –
Katastrofu raketoplánu Columbia budou vyšetřovat tři na sobě nezávislé komise.
První ustavil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), druhou utvoří společně
vojenské letectvo a námořnictvo, třetí výbor pro vesmírné lety Sněmovny
reprezentantů. NASA se hodlá zaměřit především na vyhodnocení všech
elektronických dat počínaje výroky a činy posádky přes záznamy jednotlivých
čidel na raketoplánu až po údaje z vojenských a komerčních satelitů.
Vojenské letectvo a vojenské námořnictvo musí nehodu zkoumat ze svého hlediska,
protože pět ze sedmi členů posádky bylo příslušníky těchto složek. Kongresový
vyšetřovací výbor teprve rozhodne, na co se zaměří. V podstatě má
oprávnění kontrolovat činnost NASA.
Řekli o havárii
“Naše cesta do vesmíru půjde dál.“ George W. Bush,
prezident USA
“Chceme, aby vesmírné mise pokračovaly. Nechceme, aby tito lidé zemřeli
zbytečně.” Matka astronauta Davida Browna
“Kubánská vláda a lid vyjadřují upřímnou soustrast vládě Spojených států
a americkému lidu v této tragédii. “ Felipe
Ramon Perez Roque, ministr zahraničí Kuby
“Říkal, že je tak šťastný, že se ani nechce vrátit zpátky na Zemi... a nevrátil
se.” bratr izraelského astronauta Dana Ramona
“Rusko hluboce prožívá tragédii, která dopadla na vaši zemi. Cítím, jaké
neštěstí postihlo rodiny zesnulých astronautů. Tito stateční lidé obětovali
své životy při osvojování nebezpečného živlu vesmíru ve prospěch míru, vědy
a pokroku civilizace. Budeme na ně vždy pamatovat. “
Vladimír Putin, prezident Ruska
“Alláh chtěl ukázat, že jeho moc je větší než moc Američanů. Pletou se do
záležitostí naší země, ale Alláh nás mstí. “ Abdal
Džabbar Kurajší, zaměstnanec vlády Iráku
“Musíme pokračovat. Také astronauti na palubě Columbie by si to přáli.”
Jerry Linger - bývalý astronaut
BLESK
Zkáza COLUMBIE
Umřeli v deseti vteřinách
Columbia: Smrt na obloze
NEW YORK (INT, ČTK, alf) –
Texas, sobota, minuta před devátou hodinou ranní místního času. Nejstarší
americký raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou se chystal na přistání.
Rozhovor s řídicím střediskem byl náhle přerušen uprostřed věty. Vzápětí
probouzející se obyvatelé Texasu, Arkansasu a Louisiany uslyšeli dunivou ránu a na
nebi zahlédli záblesk světla. Na raketoplánu, který byl právě ve výšce 62 140
metrů, podle prvních expertiz selhal systém chlazení, patrně na levém křídle,
které bylo poškozeno při startu. Během několika okamžiků přestal být raketoplán
chráněn před vnější teplotou, která při přistávacím manévru dosahuje 1700
stupňů Celsia. Posádka ztratila vládu nad strojem a doslova se uškvařila. Columbia
se při následném pádu rozpadla na nepatrné kousky, které se rozpadly nad Texasem.
Toufar: Posádka musela bezmocně sledovat blížící se konec
Čeští odborníci komentují katastrofu
PRAHA - Katastrofa raketoplánu šokovala celý svět. Dotkla si i českých odborníků
na kosmonautiku včetně prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka. Blesk od
nich získal exkluzivní vyjádření k tragédii Columbie. Z něj vyplývá,
že posádka nezemřela ihned, ale na ohnivou smrt několik minut bezmocně čekala...
Roman Schuster
“Je mi nesmírně líto, že přišli o život kolegové. Člověka z toho
zamrazí vždycky, i když ty lidi osobně neznal,” říká první a jediný český
kosmonaut Vladimír : Remek. “Z praxe vím, že při provozování složitých systémů
jakékoli kosmické lodi nelze čas od času vyloučit závadu. Ty vážnější končí
bohužel v podmínkách kosmického letu většinou katastrofou, kterou nemůže,
odvrátit ani ten nejlépe připravený astronaut,” míní i Vladimír Remek. ~ “Je to
hrozná tragédie,” řekl Blesku Oldřich Pelčák, který spolu s Vladimírem
Remkem absolvoval v i Hvězdném Městečku celý kosmonautický výcvik a do i
poslední chvíle netušil, zda se do vesmíru před pětadvaceti lety nedostane právě
on. “Když lidé slyší před , startem rakety nebo raketoplánu odpočítávání,
vždycky se jim honí hlavou, že se už nikdy nemusejí vrátit. Vím to od těch,
kteří měli to štěstí a z vesmíru se vrátili. S něčím takovým ale
musejí počítat všichni, kdo se , rozhodnou do kosmu letět. Každý, kdo sedne do
rakety, je hrdina,‘” přesvědčivě říká Oldřich Pelčák.
“Dovedu si představit, i jak hrozné to musí být pro rodiny mrtvých zejména
poté, co posádka Columbie absolvovala celý program bez větších problémů a šťastné
přistání měla na dosah,” dodává Pelčák. Podle něj bude víkendová tragédie znamenat
zpoždění amerického vesmírného programu minimálně o rok.
“Je to stejné, jako když spadne letadlo. Do vyšetření všech okolností nehody
si nikdo nevezme na zodpovědnost poslat nahoru další posádku. Tím spíš, že po
technické stránce došlo jednoznačně k něčemu nenormálnímu,” dodává
Oldřich Pelčák.
O technickém selhání hovoří i přední český odborník v oblasti
kosmonautiky Pavel Toufar. “Podle mých informací bylo hlavní příčinou havárie
poškození náběžné strany křídla. Raketoplán totiž normálně a bez problémů
vstoupil do atmosféry,” tvrdí Pavel Toufar. Jak dodává, zhruba sedm minut před
tím, než se posádka odmlčela, se začaly ztrácet údaje z čidel umístěných
v levém křídle. “Bylo jasné, že se právě tam něco stalo. Dokazují to i
záběry, které mám k dispozici,” dodává Toufar.
Pokud opravdu došlo k požáru a následné destrukci křídla, pak podle Toufara
nemuselo zároveň dojít k zničení kabiny, v níž seděla posádka.
Zpochybňuje tak informace o tom, že sedm astronautů na palubě zemřelo okamžitě.
“Dobře věděli, že nastal problém, který nelze zvládnout. Mohlo trvat několik
dlouhých minut, než požár v padajícím raketoplánu zachvátil i kabinu. Po
celou dobu tak posádka mohla sledovat, jak se oheň blíží k ní,” říká Pavel
Toufar.
Spojené státy ve smutku, lety raketoplánů byly zastaveny
HOUSTON (INT, ČTK) –
Mezi troskami raketoplánu Columbia byly v noci na neděli objeveny u
východotexaského města Hemphill části těl obětí tragédie. “Ano, našli jsme
ostatky těl posádky,” přiznala mluvčí policie Karen Steelová. “Jakmile selhalo
chlazení raketoplánu, zemřeli během deseti sekund,” prohlásil v souvislosti
s hypotézami o pomalé smrti německý odborník Heinz-Hermann Kolle.
U pole v Hemphillu se objevilo pohřební vozidlo obklopené vyšetřovateli.
Město leží asi 50 kilometrů od Nacogdoches, kam dopadlo největší množství
součástek rozpadlého raketoplánu.
Policie zopakovala varování občanům, aby nesahali na spadané kusy vesmírné lodi,
které mohly být potřísněny vysoce toxickým palivem, jež raketoplány pohání. Na
30 lidí muselo vyhledat po kontaktu s troskami lékařské ošetření. Dosud bylo
lokalizováno 70 míst, kam úlomky dopadly. Kusy rozpadajícího se raketoplánu padaly
totiž na Texas doslova jako déšť. Trosky, zčásti potřísněné palivem, dopadaly na
pole a silnice v pásmu dlouhém 200 km. Nejvíce součástek spadlo mezi městy Rice
a Nacogdoches, kde po nich pátralo i několik stíhacích letadel F-16. Metrová
součástka se zabořila do hlíny místního hřbitova, další zapálily pastviny. na
kterých se pásl dobytek. Špička raketoplánu o rozměrech 120x180 cm jako kdyby
v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem symbolicky spadla poblíž obce
Palestine.
Ačkoliv NASA zrušila na neurčilo lety raketoplánů, oznámila, že provoz mezinárodní
stanice ISS nebude ohrožen. Na stanici jsou nyní dva Američané a jeden Rus,
kteří mohou být na místě do června. V případě nouze mohou přistát na palubě
ruské lodi Sojuz, která je pro tyto případy trvale zakotvená u stanice.
Možné příčiny havárie
Odborníci celého světa nabízejí různé možnosti, proč došlo k nečekané
havárii osvědčeného raketoplánu. Blesk přináší některé z nich.
* Němec Heinz-Hermann Kolle: Problémy chladicího zařízení.
* Ital Umberto Guidoni: Chybný úhel vstupu do atmosféry, stroj se vymkl kontrole.
* Francouz Jean-Francois Clairevoy: Nesprávná koordinace 44 motorů. Při nepatrné
odchylce se může stát cokoliv.
* Čech Marcel Grun: : Poškozeni izolace na spodní straně pláště, kterou se
nepodařilo včas zjistit.
* Televizni stanice i CNN: Přistávací manévr nevydrželo jedno z křídel
raketoplánu, které bylo poškozeno při startu, kdy ho zasáhl kus izolace odtržený
od palivového zásobníku
* Němec Fabian Eilingsfeld: Selhala tepelná izolace křídla.
* Němka Monika Auweterová-Kurtzová: Zastaralá technologie izolace a počítačového
vybavení. Na PC v raketoplánu se již nevyrábějí náhradní díly a NASA
je musí shánět na internetu.
* Brit Don Nelson: Šlendrián a špatné řízení. Již loni varoval George Bushe
před hrozícím neštěstím. U NASA marně naléhal na vývoj záchranného modulu.
(ČTK, INT)
Irák oslavoval
BAGDAD (ČTK) –
Nadšenou reakci vyvolala zpráva o havárii Columbie v Iráku. Lidé se vyhrnuli
do ulic, aby oslavili to, co prý musí být boží odplata Američanům a Izraeli.
Iráčané vycházejí z toho, že k pádu došlo v době, kdy je americký
útok na Irák reálný »v řádu týdnů«, a ze skutečnosti, že na palubě Columbie
byl první izraelský astronaut Ilan Ramon. “Alláh chtěl ukázat, že jeho moc je
větší než moc Američanů. Pletou se nám do záležitostí naší země, ale Alláh nás
mstí,” říká vládní zaměstnanec Abdal Džabbar Kurajší. “Taky Izrael proti nám
vedl agresi, když zaútočil na náš jaderný reaktor. Teď je za to Alláh potrestal,”
dodává.
Lidové noviny - příloha ekonomika
PRAHA –
Obchodovat se dá opravdu se vším. Chvíli po zřícení raketoplánu Columbia se
na internetových stránkách aukční společnosti eBay objevily nabídky na prodej
trosek. Raketoplán Columbia se zřítil v sobotu odpoledne po třetí hodině
středoevropského času. Úlomky z raketoplánu se “rozpršely” na území Texasu.
Přes varování Amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), že úlomky
mohou být toxické, se našli sběratelé, kteří je chtěli obratem prodat. První
nabídky se na internetu objevily jen pár hodin po tragédii.
Zájem byl obrovský
“V průběhu dne se objevila řada záznamů,” sdělil agentuře Reuters mluvčí
eBay Kevin Purseglove. Podle něj se nabídky daly
očekávat. Podobné inzeráty se totiž objevily i krátce po teroristických
útocích na New York a Washington v září 2001. “Kdykoliv se stane událost,
na niž se upře pozornost médií, vidíme lidi, kteří se snaží nabídnout věci
spojené s touto událostí,” dodal Purseglove. O první nabídku projevilo
zájem šestadvacet dražitelů.
Značný zájem se projevil i v ceně trosek raketoplánu Columbia. Vyvolávací
cena byla u jedné z aukcí jeden dolar. Během pěti aukčních kol se vyšplhala na
více než třicet tisíc dolarů.
Společnost eBay ovšem začala nabídky na trosky raketoplánu po jejich zveřejnění
stahovat. “Podle naších zkušeností jsou tyto nabídky velmi často žerty”,
upozornil Purseglove. Podle něj se část lidí snaží na sebe upozornit nebo vydělat
na novém příběhu. Společnost eBay je podle mluvčího připravena spolupracovat na
vyšetřování inzerátů. Prodeje trosek jsou přímo riskantním byznysem. Americký
státní zástupce pro jižní Texas Michael Shelby prohlásil,že kdokoliv se dotkne
trosek , bude čelit tvrdému trestu. “Je to federální zločin,za nějž hrozí až
dest let vězení”, varoval Shelby.Tisíce kousků z raketoplánu spadlo na území
severovýchodního Texasu. Mnoho drobných úlomků hlásí obyvatelé texaského
městečka Nacogdoches, kde žije asi 30 000 lidí. “Máme tu spoustu úlomků, jsou
roztroušené po celém městě “,uvedla městská radní Victoria Lafollettová.
Právě město Nocogdoches bylo uvedeno jako lokalita u jednoho z inzerátů.
Vg,reuters
Lidové Noviny
Pád Columbie: Posádka
Zahynula parta obdivovatelů vesmíru
HOUSTON –
Všech sedm členů posádky havarovaného raketoplánu Columbia bylo ve věku mezi
čtyřiceti a padesáti lety. To hlavní, co je spojovalo, byl ale zájem o vesmírný
výzkum. Při rozhovorech z oběžné dráhy používali slova jako “nová
zkušenost, “zážitek” či dokonce “vzrušení”. Není divu čtyři z nich
byli ve vesmíru poprvé.
Relativním nováčkem byl i velitel posádky, 45 letý Rick Husband. V kabinách
desítek typů letounů strávil přes 3800 hodin, ve vesmíru byl ale předtím jen
jednou. Kariéru vojenského pilota měli za sebou i někteří jeho kolegové - první
izraelský kosmonaut llan Ramon, důstojnici amerického námořnictva William McCool a
David Brown, stejně jako jediný člen posádky tmavé pleti Michael Anderson.
Ten doufal, že jeho cesta do vesmíru otevře dveře i dalším černým Američanům.
Myslel na ně i při prováděni výzkumů - jedním z nich bylo studování buněk
rakoviny prostaty, která je častým onemocněním právě mezi Afro američany.
“Doufám, že díky výzkumu prováděnému tady nahoře dokážeme skutečně pomoci
tam dole,” nechal se slyšet Anderson ve svém posledním rozhlasovém rozhovoru.
Let na palubě raketoplánu Columbia byl už jeho druhou vesmírnou mísí - předtím
letěl v roce 1998 k ruské orbitální stanici Mír. Jeho kolega McCool
byl naopak ve vesmíru poprvé. Je tu toho mnohem víc, než jsem si dokázal představit,”
svěřil se dva dny před tragickým návratem na zemský povrch. “Je to za hranicí
představitelnosti. Musíte to vidět a zažít na vlastni kůži.”
šek, ap
ILAN RAMON
Válečný veterán, který skončil v sedmém nebi
Cesta 481etého plukovníka izraelského letectva Ilana Ramona do vesmíru měla
být vyvrcholením jeho již tak pestrého života. Bojoval ve dvou ozbrojených
konfliktech - v jomkippurské válce (1972) a v libanonském tažení (1982).
Zúčastnil se i náletu na irácký reaktor Osirak (1981), kde bagdádský režim
s největší pravděpodobností chtěl vyrábět atomové zbraně. Ramon se stal
prvním občanem státu Izrael, který se do vesmíru vypravil. Není tedy divu, že
v jeho zemi budila událost velký zájem. Titulky izraelských novin hlásaly:
“Velký krok pro Izrael”, “Dotýkáme se oblohy” či “Nebe se stalo
modrobílé”, jak s odkazem na národní barvy napsal deník Haarec. Ramon byl jako
první izraelský kosmonaut vybrán v roce 1997, o rok později zahájil
v americké NASA výcvik. Původně měl do vesmíru letět už v roce 1999,
mise nakonec byla postupně odkládána až na začátek tohoto roku. Izraelský dobrodruh
se na svůj úkol těšil a nedával najevo žádné známky znepokojení.
“Pravděpodobnost, že by ve vesmíru mohlo dojít k nějaké nehodě, je velmi
malá. Takže co se týká bezpečnosti, tak se vůbec nebojím,” prohlašoval
například před měsícem v rozhovoru pro izraelský list Maariv.
Kaplana Chawla
První Indka, která se dotkla hvězd
Podobně velký zájem jako v Izraeli vzbuzoval let raketoplánu Columbia i
v Indii - na jeho palubě totiž byla také 41 letá Kalpana Chawlaová. Nejednalo se
o prvního indického kosmonauta (v roce 1984 už do vesmíru na palubě sovětské lodi
letěl Rákeš Šarma) a Chawlaová nebyla ani pravou” Indkou (měla americké
občanství). Ve vesmíru navíc už jednou byla - v roce 1997. Přesto indická
média i tentokrát připomínala její prvenství: Chawlaová se totiž stala první
ženou indického původu, která se do vesmíru vypravila. “První Indka se dotkne
hvězd” hlásal titulek jedněch novin. .Jsme hrdí” stálo zase velkými písmeny na
úvodní stránce časopisu India Today, kterou zaplnila podobizna sympatické Kalpany
s americkou vlajkou v pozadí. Její očekávaný návrat na Zem se chystalo
přímo v jejím rodišti oslavit několik set příznivců. Když k nim, ale
dorazily zprávy o tragickém konci raketoplánu Columbia, zavládl všude smutek. Do
domu; ve kterém se narodila, proudily davy lidí, aby pozůstalým vyjádřily soustrast.
Chtěla světu ukázat, že obloha není hranicí ani pro indickou dívku z malého
města,. svěřil se agentuře AFP jeden z jejích příbuzných Vídžaj Sotia.
Kalpana Chawlaová se do Spojených států přestěhovala v 80. letech. Původně
chtěla pracovat na konstruování letadel, nakonec ale zamířila výš. V roce 1994
ji americká NASA vybrala jako kandidátku na let do vesmíru, o rok později začala
s výcvikem. Poprvé se na oběžnou dráhu vydala v listopadu 1997, její
první mise ale neskončila úspěšně. Právě jí jsou totiž připisovány chyby,
kvůli nimž se vymkl kontrole vědecký satelit. Její kolegové museli vystoupit do
vesmíru, aby ho zachytili. “Přestala jsem na to myslet a vzala jsem si z toho
ponaučení,” prohlásila po návratu.
šek
LAUREL CLARKOVÁ
Druhá rodinná tragédie v přímém přenosu
Tragická smrt americké astronautky Laurel Clarkové (41), lékařky s praxí na
ponorkách, je už druhou nešťastnou událostí, která za poslední rok a půl potkala
rodinu Douga a Betty Havilandových. Clarková byla jejich neteř. Záběry
z posledních chvil jejího života televize opakovaly stále dokola. První ránu
pro Havilandovy přineslo 11. září 2001, kdy jim televize v živém vysílání
přenášela první tragédii. Tehdy sledovali záběry útoku na věže Světového
obchodního centra (WTC), které napadla dvě letadla unesená teroristy. Mrakodrapy se
zřítily a v troskách pohřbily jejich syna Timothyho. “V sobotu nám to
připadalo, že jde o výjev, který jsme už jednou viděli. V prvním případě
věže hořely a nakonec se zhroutily a rozpadly, stejně jako se v sobotu zhroutila
a rozpadla Columbia. Bylo to úplně stejné,” říká 76 letý duchovní Haviland.
Laurel Clarková si nebezpečí, které s sebou nesou vesmírné mise,
uvědomovala. “Starty raket jsou mnohem nebezpečnější než řada jiných věcí,”
prohlašovala Clarková, která po sobě zanechala manžela a osmiletého syna.
Laurel Clarková se narodila ve městě Ames ve státě lowa. Za svůj domov ale
považovala Racine ve státě Wisconsin, kam se po dvou letech její rodina přestěhovala.
Zde také Clarková získala vysokoškolské vzdělání nejdřív v oboru zoologie,
k tomu pak přidala medicínu. Na dráhu astronautky se vydala v roce
1996. Mise s raketoplánem , Columbia byla její první výpravou do vesmíru.
.Je to pro mě obrovská zkušenost,” popsala své pocity z oběžné dráhy reportérovi
listu Milwaukee Journal Sentinel, Během prvních dní se necítíte vždy dobře.
Nejdřív si zvykáte na pohyb ve stavu beztíže, abyste do ničeho nenaráželi. Po
pár dnech si ,ale zvyknete. Je to neuvěřitelně kouzelné místo”. Čtk,šek
Trosky dopadly i na městečko Palestine
Černý týden NASA.
K sobotní nehodě došlo ve stejném týdnu, v němž se už v minulosti
staly dvě tragické nehody amerických vesmírných lodí.
WASHlNGTON/PRAHA –
Tragédii amerického raketoplánu Columbia provázelo několik zvláštních náhod.
Y nejbližší budoucnosti bezpochyby poskytnou záminku k různým konspiračním
teoriím a k dohadům, že katastrofa byla ve skutečnosti naplánovaným teroristickým
činem. Jednou z takových náhod je skutečnost, že značná část trosek raketoplánu
dopadla na města a osady ve východním Texasu po centra pozornosti celého světa
se tak dostalo i jedno ospalé městečko s 18 tisíci obyvateli, založené
v polovině 19. století. Zřejmě právě nad ním zahynul ironií osudu první
občan Izraele, který kdy vzlétl do vesmíru - plukovník Ilan Ramon. A jméno městečka?
Palestine. Zvláštní souhrou okolností došlo navíc ke katastrofě v období,
které zřejmě vstoupí do dějin jako “černý týden” americké kosmonautiky. Na přelomu
ledna a února i když s odstupem mnoha let - totiž došlo k těm nejtragičtějším
nehodám, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zažil. Téměř
přesně před 17 lety, 28.ledna 1986, se šokovaný svět stal svědkem první katastrofy
nejmodernějšího stroje, který kdy vzlétl do vesmíru. Pouhých 73 sekund po startu
z Floridy se raketoplán Challenger změnil v oblak ohně a dýmu. Pozdější
vyšetřování prokázalo, že příčinou tragédie byl únik paliva z jedné ze
dvou přídavných raket, kvůli němuž, se vznítila hlavní palivová nádrž. Na palubě
stroje STS-51-L ve zlomku sekundy zahynulo všech sedm členů posádky. Dopad tragédie
ve Spojených státech bylo to větší, že jednou z obětí s výbuchu byla
i 37letá učitelka Sharon Christa McAuliffeová. Ta měla být první civilní občankou
USA ve vesmíru. Ironií osudu je, že i na palubě Challengeru zahynula osoba židovského
vyznání. Do vesmíru tehdy vyletěla 36letá Judith A. Resniková, která se o dva
roky dřív zúčastnila prvního letu raketoplánu Discovery. Právě na osud Resnikové,
která byla první židovkou a druhou Američankou ve vesmíru - chtěl údajně upozornit
31 letý Němec, když začátkem letošního ledna unesl nad Frankfurtem motorový
kluzák.
K další nehodě v lednovém “černém týdnu‘” došlo před 36 lety.
Ve vesmírném středisku na floridském Mysu Canaveral probíhal 27. ledna 1967 test
startu prvního modulu Apollo s lidskou posádkou. Sedm hodin po začátku testu
však Apollo 1 začalo hořet. V modulu zahynuli všichni tři členové posádky:
Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee.
Radek Honzák
Lidové Noviny - Horizont
Druhé nanebevzetí Petra Ginze
Tragédie raketoplánu Columbia šokovala Izraelce víc než jakýkoli
hromadný sebevražedný atentát
Petru Ginzovi bylo čtrnáct let, když v roce 1942 v terezínském ghettu
nakreslil, jak vypadá Země z pohledu z Měsíce. Dnes to zní téměř
triviálně, ale tehdy to bylo patnáct let před vypuštěním první družice, 27 let
před prvním přistáním člověka na Měsíci - a pro představu o tom, jak vypadá
Země viděná z Měsíce, bylo třeba podobné fantazie jako třeba o několik
staletí dřív k zobrazení Země, jak obíhá kolem Slunce, a nikoli naopak. Petr
Ginz byl obdařen takovou fantazií a obrovským nadáním. Svůj talent neměl možnost
rozvinout, protože zemřel v Osvětimi o dva roky později. Jeho započaté dílo i
jeho smrt dokumentují, jaké talenty ztratilo lidstvo kvůli zločinným rasovým
teoriím a pokusům o jejich uskutečnění.
Jako by letěl s nimi
Kresba Petra Ginze se zachovala v jeruzalémském muzeu holocaustu Jad Vašem. A
když se rozhodlo o vyslání izraelského astronauta do vesmíru, z iniciativy
Petrovy sestry Evy Ginzové-Pressburgeťové Jad Vašem navrhl, aby astronaut Ilan Ramon
s sebou vzal Petrovu kresbu jako projev posloupnosti tužeb po sobě
přicházejících generací a solidarity s umučenými oběťmi holocaustu. Což se
i stalo.
V den startu raketoplánu Columbia, v jehož posádce byl i llan Ramon,
řekla Petrova sestra, že má pocit, jako kdyby i její bratr byl na palubě Columbie.
Mnoho lidí mělo podobný pocit. llana Ramona mohl každý považovat za národního
hrdinu. Milý, otevřený, upřímný a skromný, skvělý letec, účastník útoku na
irácký atomový reaktor Tamuz (jenž mohl vyrábět také jaderné zbraně) v roce
1981, šťastný otec čtyř dětí - každý Izraelec si mohl myslet, že by byl rád na
místě llana Ramona. Jeho otec dokonce řekl: “Chtěl jsem, aby mne vzal s sebou,
ale prý by tam bylo příliš těsno.” Každý z nich se mohl ztotožnit
s tím, co llan sdělil e-mailem svému bratrovi den před plánovaným přistáním
Columbie: “Jsem šťasten a chtěl bych se takhle vznášet do konce života.” Což se
mu, naneštěstí, doslova splnilo. Své manželce Roně napsal: “Přesto, že tady je
všechno ohromující, už se nemohu dočkat chvíle, kdy budu moci obejmout tebe a
děti.” Od splnění tohoto přání ho oddělilo 1‘6 osudových minut. Každý
Izraelec mohl mít pocit, jako by se i on zřítil spolu s Columbií.
Snad proto tragédie Columbie šokovala Izraelce víc než jakýkoli hromadný
sebevražedný atentát. Izrael byl v sobotu zahalen do smutku. Ovšem, byly jeho
oficiální projevy: vlajky staženy na půl žerdi, smuteční zasedání vlády, projevy
soustrasti prezidenta Bushe, prezidenta Putina ba dokonce i předsedy Jásira Arafata. Ve
školách se mluvilo o Ilanu Ramonovi, Normální programy televize byly zrušený,
v kavárnách se mluvilo jenom o neštěstí, dokonce i brankář mistrovského týmu
Maccabi Haifa, který dostal laciný gól, když mu do sítě proklouzla “malá
s domů”, se vymlouval tím, že byl duchem nepřítomen, protože myslel na Ilana
Ramona.
Jejich osudy se spojily
Moudrý, málomluvný, ukázněný 79letý otec Ilana, Eliezer Wolferman, se nenechal
ukolébat premiérem Arielem Šaronem, jenž mu zatelefonoval v sobotu pozdě
odpoledne a vyjádřil naději, že Ilan snad z neštěstí přece jen vyvázne živ.
“Smířil jsem se s tím, že můj syn ztratil život při plnění svého
poslání,” řekl premiérovi, jako kdyby nikoli on, nýbrž j premiér potřeboval
útěchu. Opanoval se a zachoval klid, ještě když se připravoval na cestu na
letiště, aby se připojil ke své snaše a svým vnukům v Americe v jejich
těžké hodině. “Ale možná, že v letadle se zhroutím,” řekl svým
přátelům. “Vždyť nebudu mít ani hrob, k němuž bych mohl položit věnec.”
Mluvil také o své manželce, která trpí sklerotickou ztrátou paměti a žije ve
starobinci: “Před dvěma týdny jsem litoval, že neví o Ilanově letu. Teď jsem
rád, že jí nemusím vysvětlovat, jak let skončil.”
Také kresba Petra Ginze shořela spolu s astronauty v kosmické lodi. Osudy
Ilana Ramona a Petra Ginze jako by se definitivně a neoddělitelně spojily.
Dřívější radost Petrovy sestry se ovšem proměnila v hluboký žal. “Jako by
Petr podruhé zemřel,” poznamenala. “Anebo jako by byl po druhé vzat na nebesa,”
řekl kdosi.
Na rozdíl od první, nesmyslné a zločinné smrti Petra Ginie v Osvětimi, smrt
Ilana Ramona snad nebyla marná. Přiřadila se k obětem, které lidstvo přináší
na cestě za poznáním a pochopením světa. Ilan Ramon i Petr Ginz budou stát vedle
sebe v galerii těch, kteří posunuli vědu a lidské poznání o kousek dál.
Jehuda Lahav
Tel Aviv
PRÁVO
Tragédie Columbie otřásla světem
Raketoplán se rozpadl 16 minut před přistáním * Zahynulo všech
sedm členů posádky * byl mezi nimi i první izraelský astronaut * Podezření na
vadu v levém křídle
MYS CANAVERAL (CTK, CNN, DPA, zr) –
Sobota 1.února 2003 se zapíše černým písmem do dějin kosmonautiky.
Šestnáctidenní mise amerického raketoplánu Columbia skončila ten den tragédií,
při níž zahynulo všech sedm členů posádky. V devět hodin ráno místního
času, 16 minut před plánovaným přistáním na floridském mysu Canaveral, bylo
s Columbií nečekaně přerušeno všechno spojení. Vzápětí začal raketoplán
asi 62 kilometrů vysoko v atmosféře hořet, roztrhl se na několik částí a jeho
trosky dopadly do různých oblastí států Texas a Louisiana. O příčinách katastrofy
se zatím spekuluje., ale experti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír
(NASA) vyloučili teroristický útok. Raketoplán v okamžiku rozpadu letěl
rychlostí převyšující 20 tisíc kilometrů za hodinu. Žádná existující raketa by
jej za těchto podmínek nemohla zasáhnout.
Columbia, která startovala do vesmíru 16. ledna, měla přistát v 15.16 SEČ
(9.16 hodin místního času). Zhruba čtvrt hodiny před přistáním s ní však
pozemní řídící středisko ztratilo veškeré spojení. Televize CNN, NBC a další o
něco později ukázaly záběry, na nichž bylo vidět raketoplán řítící se po
šikmé sestupné dráze. Od jeho trupu se přitom oddělovaly žhavé kusy. Očití
svědci v Texasu líčili, jak slyšeli mohutnou detonaci, třásla se okna, chvěly
domy a bylo vidět oslnivý záblesk.
Selhal tepelný štít?
Šéf NASA Sean O‘Keefe oznámil, že Columbia se rozpadla ve výšce 62 100 metrů
nad Zemí a že při neštěstí zahynulo všech sedm astronautů. Zároveň ohlásil
vytvoření nezávislé komise, jež má zkoumat příčiny neštěstí. Na neurčito byly
zastaveny všechny další lety raketoplánů. Za pravděpodobnou příčinu tragédie
zatím experti NASA i další odborníci pokládají selhání tepelného štítu, který
mohl
být na levém křídle raketoplánu poškozen při startu blokem těsnící pěny
uvolněné po odhození vnější nádrže na palivo. NASA náraz tehdy zaznamenala, ale
dospěla k závěru, že křídlo poškozeno nebylo.
Bush: Půjdeme dál
“Tento den přinesl hroznou zprávu a nesmírný smutek pro náš národ,”
prohlásil v televizním projevu prezident George Bush, který se kvůli tragédii
vrátil z Camp Davidu do Bílého domu. “Columbia I je ztracena, nikdo
nepřežil,” řekl se smutkem v hlase. Zároveň však dodal, že výzkum vesmíru,
pro který astronauti položili životy, bude pokračovat. “Naše cesta do vesmíru
půjde dál,” zdůraznil prezident v narážce na obavy, zda havárie nezastaví
americký vesmírný program. Mezi sedmi členy posádky Columbie byl i první izraelský
astronaut Ilan Ramon - 48letý plukovník izraelského vojenského letectva I a syn ženy,
jež přežila holocaust.
Ze zahraničí
Tragédie Columbie otřásla …
Svůj let chápal jako symbol naděje pro Izrael i celý svět, že je možné si
splnit své sny. Proto také s sebou vzal do vesmíru obrázek, který před 60 lety
nakreslil v terezínském ghettu čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy: chlapec,
jenž zahynul v Osvětimi, na něm zachytil, jak asi vypadá Země při pohledu
z Měsíce.
Výpadek dat
Přistávací manévr patří k nejchoulostivějším manévrům raketoplánu.
Řídí jej počítač a astronauti prakticky nemají možnost jej ovlivnit. Sestup
z oběžné dráhy obvykle trvá asi hodinu. První účinky atmosféry pocítí
posádka přibližně ve výšce 130 kilometrů nad zemským povrchem ve chvíli, kdy se
nachází asi 8000 kilometrů od místa přistání. V tu chvíli se musí loď‘
naklonit v ose letu pod úhlem čtyřiceti stupňů a její křídla musí zůstat
vodorovně; tato poloha má umožnit tepelnému štítu ochránit raketoplán před
teplotou, která může dosáhnout až 1650 stupňů Celsia.
Na obou křídlech i na dalších místech raketoplánu jsou umístěna čidla, která
stav tepelného štítu sledují. Řídicí středisko letu v texaském Houstonu
přestalo dostávat údaje z čidel na levém křídle již ve 14.53 SEČ. Ve 14.59
se uskutečnil poslední rozhovor s posádkou. Řídicí středisko hlásilo:
“Columbie, tady Houston, díváme se na vaše údaje o tlaku na výškové klapky a
nemáme poslední.” Columbia: “Rozumím, uh...” a spojení bylo přerušeno.
Našly se části těl
První ostatky obětí tragédie byly objeveny v Hemphillu na východě Texasu.
Sdělila to v noci na včerejšek místní policie. “Potvrzuji, že se mezi
troskami našly ostatky těl z raketoplánu Columbia,” oznámila mluvčí policie
Karen Steelová. U pole v Hemphillu se objevilo pohřební vozidlo obklopené
vyšetřovateli. Město leží asi 50 kilometrů od Nacogdoches, kam dopadlo největší ,
množství částí rozpadlého raketoplánu. Steelová zopakovala varování občanům,
aby nesahali na spadané kusy vesmírné lodi, které mohly být potřísněny vysoce
toxickým palivem, jež raketoplány pohání. Podle televize NBC již asi tři desítky
lidí musely vyhledat po kontaktu s troskami lékařské ošetření. Míst dopadů
trosek však budou , pravděpodobně stovky, protože vzhledem k pádu z výšky
62 kilometrů se trosky rozptýlily na ploše elipsy o délce asi 600 a šířce asi 100
kilometrů. Úřad pro civilní letectví uzavřel pro letecký provoz prostor o rozloze
asi 4600 kilometrů čtverečních, aby usnadnil pátrání po troskách a pozůstatcích
astronautů.
Lety raketoplánů byly zastaveny
NASA zatím na neurčito zastavila lety všech raketoplánů do vesmíru. Po
katastrofě Challengeru v lednu 1986 trvala tato pauza 30 měsíců. Ředitel NASA
Sean O‘Keefe vyjádřil naději, že by mohly být obnoveny během letošního června.
“ NASA zároveň oznámila, že katastrofa neohrozí osud tří astronautů, kteří
jsou nyní na Mezinárodní kosmické stanici (lSS). Jde o dva Američany a jednoho Rusa,
kteří tam mohou zůstat až do konce června. V případě nouze mohou astronauti
stanici opustit na palubě ruské lodi Sojuz trvale zakotvené u stanice. Sojuz pojme
pouze tři osoby, a proto je na ISS stálá posádka o tomto počtu lidi.
Včera ve 14 hodin našeho času odstartovala z ruského kosmodromu Bajkonur
v Kazachstánu ruská automatická nákladní kosmická loď Progress M 47, která
posádce ISS veze zásoby, palivo, materiál pro vědecké pokusy a poštu. K ISS má
dorazit v úterý.
Jak šly osudové minuty
16. ledna
16:39 SEČ: Start Columbie na oběžnou dráhu z Kennedyho vesmírného střediska
na Floridě.
1.února
14:15: Columbia zažehla brzdné rakety a začala klesat k Zemi .
14:53: NASA přestal dostávat údaje o teplotách na levém hydraulickém systému
raketoplánu.
14:58: NASA přestal dostávat údaje ze tří teplotních senzoru na levé straně
raketoplánu.
14:59: NASA přestal a dostávat údaje o osmi dalších měřeních teploty a tlaku na
vnitřních a vnějších výškových klapkách levé strany raketoplánu. Jedno
z měření ale zůstalo na displejích posádky, o čemž posádka informovala.
14:59: Poslední rozhovor s posádkou. Řídící středisko informuje:
“Columbie, tady Houston, díváme se na vaše údaje ‚o tlaku na výškové klapky a
nemáme poslední.” Columbia odpovídá: “Rozumím, uh...” Spojení bylo
přerušeno.
15:00: NASA přišla o všechny údaje a o jakýkoli kontakt s raketoplánem
v jeho výšce 62 140 metrů nad zemí.
15:00: Obyvatelé Texasu, Arkansasu a Louisiany informují, že zaslechli obrovskou
ránu a za- hlédli plameny na nebi.
15:16: Plánovaný čas přistání Columbie.
15:29: NASA vyhlašuje stav nouze.
15:44: NASA varuje obyvatele, aby se nedotýkali na zem spadlých trosek, které mohou
být nebezpečné.
17:00: Kennedyho vesmírné středisko spouští vlajky na půl žerdi.
20:05: Prezident George W. Bush oznamuje; “Columbia je ztracena nikdo nepřežil.”
(DPA, CTK)
Katastrofu vyšetří tři komise
Washington (ČTK) –
Katastrofu raketoplánu Columbia budou vyšetřovat tři na sobě nezávislé komise.
První ustavila NASA, druhou společně vojenské letectvo a námořnictvo a třetí
ustaví výbor pro vesmírné lety Sněmovny reprezentantů. Tyto složky to včera
oznámily ve Washingtonu.
NASA se hodlá zaměřit především na vyhodnocení všech elektronických dat
počínaje výroky a jednáním posádky, přes záznamy jednotlivých čidel na
raketoplánu až po údaje z vojenských a komerčních satelitů. ,.Prošťouráme
všechny údaje za posledních 24 hodin,” řekl představitel NASA Ron Dittemore.
Vojenské letectvo a vojenské námořnictvo musí nehodu zkoumat ze svého hlediska,
protože pět ze sedmi členů posádky bylo příslušníky těchto složek: Oba resorty
přitom mají zkušenosti zejména s mechanicko-technickými testy letadel a
‚zkouškami pevnosti materiálů, z nichž jsou vyrobeny. Armádě přísluší
také vyhledávání všech trosek Columbie. Kongresový vyšetřovací výbor teprve
rozhodne, na co se zaměří. V podstatě ,ale má oprávnění kontrolovat činnost
NASA,
Observer: šéfové NASA přehlíželi varování expertů
LONDÝN (DPA, nek) –
Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) byl v minulosti opakovaně
varován experty ohledně bezpečnosti nynějších programu letů do kosmu. Podle
britského listu Observer napsal loni v létě inženýr Don Nelson, jenž
v NASA 36 let pracoval, dopis prezidentu George W. Bushovi, na kterého apeloval, aby
svou intervencí zabránil “katastrofálnímu neštěstí raketoplánu” Nelson, jenž
v roce 1999 odešel do důchodu, listu řekl, že v pozadí tragédie
raketoplánu Columbia stojí mj. zarážející nekompetentnost ve vedení NASA.
Řídící pracovníci vesmírné agentury podle něj ignorovali výzvy odborníků na
vývoj lepšího záchranného vybavení pro posádky raketoplánů. Bezpečnostní
kultura se z NASA po neštěstí raketoplánu Challenger v roce 1986 postupně
vytrácela, řekl Nelson. Loni v srpnu byly podle listu objeveny trhliny
v palivových nádržích startovacích zařízení. O dva roky předtím zase
revizoři odhalili v kabelovém systému raketoplánu Columbia na 3500 závad. Také
bývalý šéf americké rady pro bezpečnost vesmírných letů Richard Bloomberg podle
Observeru loni v dubnu vyjádřil “hluboké znepokojeni” ohledně jejich
bezpečnosti.
TV lámaly rekordy
Mimořádnou sledovanost zaznamenaly o víkendu americké televize se zpravodajství o
zkáze Columbie. Vysokou návštěvnost měly i zpravodajské webové stránky na
internetu, avšak podobně jako 11. září 2001 zůstaly za televizemi.
(DPA)
Rusko soucítí, Iráčané se radují
MOSKVA/BAGDAD (RIA.Novosti, CTK, DPA, hor) –
Katastrofa Columbie otřásla celým světem. Jedinou výjimkou byl Irák. Podle
agentury Reuters se lidé vyhrnuli do ulic, aby oslavili to, co podle jejich
přesvědčení musí být boží odplata Američanům a Izraeli. Naopak hluboké pohnutí
vyvolala zpráva o tragédii v Rusku. Soustrasti vyjádřil americkému prezidentovi
Georgi W. Bushovi a izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi mezi prvními státníky
z mnoha zemí světa : prezident Vladimír Putin. Rusko hluboce prožívá tragédii,
která dopadla na vaši zemi. Cítím, jaké neštěstí postihlo rodiny zesnulých
astronautů. Tito stateční lidé obětovali své životy při osvojování
nebezpečného živlu vesmíru ve prospěch míru, vědy a pokroku civilizace. Budeme na
ně vždy pamatovat,” uvedl Putin v telegramu Bushovi. “Je to děsivá tragédie.
Všechny zesnulé jsem znal osobně. Především je to ohromné lidské neštěstí a
teprve potom technická havárie,” řekl kosmonaut Jurij Usačov, který byl členem
jedné z rusko-amerických vesmírných posádek.
Také ruská kosmická agentura (RKA) vyjádřila soustrast rodinám zesnulých
kosmonautů i svým kolegům v NASA. Soustrastný telegram zaslal Bushovi a také
svému izraelskému kolegovi Moše Kacavovi i český prezident Václav Havel. Program
vývoje kosmické lodí pro vícenásobné použití, pro niž se později vžil název
raketoplán, byl v USA zahájen v roce 1972. Za deset let, 12. dubna 1981,
v den 20. výročí startu prvního člověka do kosmu, odstartoval
z floridského mysu Canaveral ke zkušebnímu letu první raketoplán. Byla jím
právě Columbia. Do června roku 1982 se uskutečnily další tři zkušební lety a již
11. listopadu 1982 se Columbia vydala ke svému prvnímu řádnému letu.
Columbia byla pojmenována po lodí amerického kapitána Roberta Graye, jenž objevil
v květnu 1792 plavební cestu do nitra západního pobřeží Ameriky na hranicích
dnešní kanadské provincie Britská Kolumbie a amerických států Washington a Oregon.
Raketoplán v sobě spojuje prvky letecké a raketové techniky. Do kosmu startuje ve
svislé poloze z odpalovací rampy jako klasické rakety a na Zem se vrací jako
letadlo: po vstupu do atmosféry se klouzavým letem blíží k dráze, na níž
přistává ve vodorovné poloze.
Konstrukci tvoří tři části:
Orbitální (družicový) stupeň, tj. vlastni raketoplán s kabinou pro posádku
v přední části a nákladovým prostorem v zadní části a se třemi
kyslíkovými motory.
Vnější nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem pohánějící hlavní motory
(nádrž se odděluje ještě před dosažením oběžné rychlosti a při návratu zpět
k Zemi shoří v atmosféře);
Dva pomocné válcovité raketové motory na pevné palivo (použitelné asi
desetkrát), které jsou zhruba dvě minuty po startu odhozeny na padáku, aby mohly být
znovu použity.
Celý komplex je vysoký asi 56 metrů a před startem váží kolem 2000 tun hlavní
výhodou raketoplánu proti klasické raketě je možnost jeho vícenásobného použití,
podle dosavadních odhadů až stonásobné. Raketoplán je nejsložitější stroj, jaký
kdy byl zkonstruován. Skládá se z více než 2,5 miliónu částí, 370 kilometrů
kabelů a Více než 27 tisíc izolačních destiček a tepelných vložek. Během
prvních 8,5 minut letu spotřebuje více než 1590 tun pohonných hmot. V té době
zrychluje z nuly na zhruba 28 tisíc kilometrů za hodinu. Teplota uvnitř hlavních
motorů dosahuje 3315,6 stupně Celsia, hlavní pohonná hmota raketoplánu, kapalný
vodík, je přitom se svými minus 252,8 stupně Celsia druhou nejchladnější látkou na
Zemi.
(CTK,DPA, hor)
PRÁVO
Posádka ISS o zkáze už ví
MOSKVA/HOUSTON (RIA-Novosti, CTK, hor) –
Posádka Mezinárodní kosmické stanice (lSS) byla včera informována o tragédii
raketoplánu Columbia. Ruské agentuře RIA-Novosti to sdělil oficiální zdroj NASA
z texaského Houstonu. Na palubě ISS působí nyní od 3. prosince loňského roku
již šestá dlouhodobá posádka, v níž jsou Američané Kenneth Bowersox a Donald
Pettit a Rus Nikolaj Budarin. Podle původního plánu je měla v březnu vystřídat
sedmá posádka, již měl k ISS dopravit americký raketoplán. Jejich lety však
byly po tragédii Columbie dočasně zastaveny. Mluvčí Ruské kosmické agentury (RKA)
Sergej Gorbunov v sobotu uvedl. že v nejbližší budoucnosti budou moci
posádky na ISS dopravovat pouze ruské kosmické lodi Sojuz. RKA podle něj má nyní
k dispozici dvě takové lodi. To umožní vypravit na ISS dvě kosmické expedice za
rok. Ruští i američtí specialisté by podle něj měli nalézt prostředky k
výstavbě nových lodí typu Sojuz. Řekl, že americká strana možná na to vyčlení
finanční prostředky, ale postavení jedné lodi potrvá nejméně dva roky.
Obavy o osud programu stanice
Mezi ohlasy na zkázu Columbie zazněly i obavy, jaký dopad bude mít havárie na
celý program vesmírných letů a vývoj ISS. Rusko má v této souvislosti strach,
že by havárie Columbie mohla znamenat zrušení či přinejmenším pozastavení
projektu ISS. Podle vyjádření ruského odborníka, který si podle agentury AFP
nepřál být jmenován, by tragédie Columbie “mohla znamenat návrat posádky
z ISS na Zem a přechod stanice na režim bez stálé posádky na neurčitou dobu”.
“Pokud se ukáže, že havárie nastala kvůli opotřebováni konstrukce lodi, pak to
povede k rozhodnutí o zastavení letů všech amerických raketoplánů kvůli
nebezpečí opakováni tragédie,« citovala agentura Interfax nejmenovaného ruského
odborníka. Nové lodě podle něj do roku 2007 až 2008 postaveny nebudou a Rusko pak
zůstane jedinou zemí na světě, která bude uskutečňovat pilotované kosmické lety,
poznamenal. Ruští experti nevylučují ani zakonzervováni ISS, pokud se partneři,
kteří se podílejí na jejím provozu, nedohodnou na využíváni ruských pilotovaných
lodí Sojuz a nákladních lodí Progress. Většina evropských odborníků, kteří se
včera ke katastrofě Columbie vyjádřili, vidí příčinu havárie v selhání
tepelné ochrany raketoplánu, někteří poukazují i na poměrně zastaralé
počítačové vybavení stroje, staré kolem 20 let. Objevily se i názory, že vše
vyřeší až zcela nová generace raketoplánů, kterou lze však očekávat až
k roku 2015.
První trosky šly do aukce
Aukční internetový server e-Bay nabízel v sobotu k prodeji předmět
označený jako “trosky vesmírného kluzáku Columbia”. Na nabídku reagovalo podle
listu Dallas Moming News šest zájemců; dosažená prodejní cena činila 31,1 tisíce
dolarů (necelý milión korun). Administrátoři serveru poté kontroverzní nabídku
stáhli. (DPA)
Odborníci se přou o jedovatost úlomků
BERLÍN/PAŘÍŽ (DPA. CTK) -
Mezi odborníky na vesmírnou techniku se rozvinula diskuse o tom, zda trosky
raketoplánu Columbia spadlé na zem jsou jedovaté, jak tvrdí NASA, nebo zda je to jen
trik a vysokým žárem přešlé součásti stroje naopak vůbec jedovaté být nemohou.
Mezi skeptiky patří především projektový ředitel Německého střediska pro
vzdušné a vesmírné lety (DLR) Klaus Berge, podle něhož chybí tvrzením o
jedovatosti trosek jakýkoli věcný podklad. “Je to spíše součást snahy odradit
všechny lovce suvenýrů od jejich přirozené snahy nalezené kousky sbírat a
schovávat je,” řekl Berge agentuře DPA. “NASA a vyšetřovatelé totiž mají
logicky zcela opačný zájem nalézt pokud možno všechny součásti a navíc na
místě, kam dopadly, protože z toho lze vyvozovat průběh a tedy i příčiny
neštěstí,” dodal. Francouzská agentura AFP zveřejnila informaci, podle niž by
jedovatou složkou na troskách mohl být hydrazin, což je palivo hlavních motorů
raketoplánu. Hydrazin (NH2NH2) je substance se značným energetickým nábojem,
tvořená vodíkem a dusíkem. Je hořlavá až výbušná, na dotyk nebezpečná. Při
kontaktu s pokožkou způsobuje prudké záněty, přijde-li do očí, I hrozí
oslepnutí. V případě požití, byť krátkodobého, může napadnout nervový
systém a způsobit smrt. ‚ Opakované potřísněni pokožky může způsobit
poškození ledvin a jater. Páry hydrazinu jsou explozivní již od koncentrace čtyř
procent ve vzduchu, vybuchují od jiskry či plamene. Čistý hydrazin je bezbarvá
kapalina se čpavým zápachem, která vře při 113,5 stupně Celsia a tuhne při 1,4
stupně Celsia. Jako palivo se používá nejen do raket, včetně evropských raket
Ariane 4 a Ariane 5, ale i do družic pro jejich poziční přesuny na oběžné dráze.
Kromě toho se používá ve farmaceutickém a chemickém průmyslu a při rafinaci ropy.
Kresba z ghetta se nevrátila
Hans Dahne DPA
“Marni, jak člověk může zemřít v kosmu? Lidé přece umírají na Zemi,”
ptala se pětiletá Noa. Spolu s matkou Ronou čekala v řídícím středisku
NASA v Houstonu na návrat svého otce z kosmické mise. Necelých 24 hodin
před tragédií psal první izraelský astronaut llan Ramon (48) své ženě a čtyřem
dětem vzkaz elektronickou poštou: ,.I když je to tady všechno fantastické, už se
nemohu dočkat, až vás uvidím a sevřu do náručí.” Od sobotního odpoledne zalehl
Izrael kolektivní šok. “Sen je v troskách,” zachytil smutek do titulku list
Maariv. Mnozí Izraelci se v sobotu odpoledne u obrazovek těšili na při- stání
Columbie. Ramonův otec komentoval v jeruzalémském televizním studiu. “Nemám
strach, jsem jenom skutečně napjatý,” svěřoval se do kamer 79letý muž.
S obdivem hovořili později Izraelci o tom, jak odhodlaně reagoval na tragédii:
“Nevím, co se stalo. Jedno je jasné: už nemám syna.”
“Sedm astronautů, kteří včera,zahynuli v raketoplánu Columbia, zaplatilo
těžkou cenu za lidské úsilí o poznání ostatních světů. Jejich smrt však nebyla
marná. Budeme dál cestovat do vesmíru,” uvedl izraelský premiér Ariel Šaron. Ramon
chtěl podle svých slov svým letem přispět k tomu, aby jeho krajané zapomněli
přinejmenším na krátký čas na své problémy. Malým, ale demonstrativním gestem si
získal srdce napříč židovskou společností. Ačkoli nebyl nijak zvlášť
nábožensky založený, dohodl se s NASA, že bude dostávat košer stravu. Kromě
izraelské vlajky vzal s sebou do kosmu i mikrofilm s t6rQu, prvními pěti
knihami z bible, kresbu čtrnáctiletého židovského chlapce Petra Ginze
z Prahy, který za války v terezínském ghettu namaloval, jak si představuje
Zemi při pohledu z Měsíce. Na rozdíl od Ramonovy matky a babičky nepřežil
Ginz, kterému by v den neštěstí bylo 75 let,tábor smrti v Osvětimi.
“Pravděpodobnost nehody v kosmickém prostoru je velmi nízká. Pokud jde o
bezpečnost, nedělám si vůbec žádné starosti. Sorry, nemám strach,” řekl krátce
před startem: zkušený vojenský pilot, který bojoval v jomkipurské válce na
podzim 1973 a jako nejmladší letec absolvoval v roce 1981 izraelský útok na
irácký jaderný reaktor. Když se ho ptali před misí na jeho životní motto,
odpověděl: “Cesta k cíli je důležitější než cíl. Poletíme, abychom
dosáhli cíle, ale cestu použijeme také,” tato slova opakovala izraelská televize o
víkendu mnohokrát.
Indické město čekalo marně
Titulní stránky indických novin přinesly v sobotu fotografie Kalpany
Chawlaové, první astronautky původem z Indie, na oslavu jejího očekávaného
návratu na Zem. “Co mohu říci jiného, než že jsem zděšen,” uvedl Vinan Sunda-
raramajah, vědecký tajemník Indické organizace pro výzkum vesmíru. V Indii, která
už léta vypouští do vesmíru satelity a připravuje se na cestu na Měsíc, se Kalpana
stala novou národní hrdinkou. “Mou inspirací byl I.R.D. Tata - první Ind, který
získal v roce 1929 leteckou licenci”, svěřila se před letem. Chawlaová se
narodila před 40 lety ve městě Karnal, asi 150 kilometrů severně od Dillí
v severoindickém státě Harijána. Později se stala americkou občankou.
Obyvatelé jejího rodného města plánovali oslavy. Místo nich dominují šok a smutek.
Asi 300 dětí ze školy, kterou Chawlaová navštěvovala, se večer shromáždilo, aby
zpívaly a: tancovaly na oslavu očekávaného přistání. “Příležitost
k radosti a nadšení se změnila na zděšeni a soustrast,” řekl ředitel školy
Rádžán Lamba . “Dozvěděl jsem se o neštěstí z textovky v mobilu,
kterou mi poslala manželka,” řekl novinářům Kalpanin starši bratr Sandžaj, jenž
bydlí v Dillí. Jeho manželka odjela spolu s několika dalšími příbuznými
do Spojených států, aby mohla přihlížet přistání raketoplánu. “Hned jak mi ta
zpráva. přišla, cítil jsem v hloubi srdce, že se stalo něco hodně zlého,”
dodává Sandžaj. “Když někdo dělá takovou práci, musí být rodina na zlé
zprávy připravená.” Stále se ale odmítá vzdát naděje. “zázraky se stávají,
ale v tomhle případě to zrnko naděje stojí proti příliš mnoha nepříznivým
okolnostem.” (DPA)
Moravskoslezský Deník
MYS CANAVERAL, Florida
Spojené státy americké zažily o víkendu jednu z největších katastrof
v dějinách dobývání vesmíru.
V sobotu ráno (ve tři hodiny odpoledne našeho času), pouhých šestnáct minut
před přistáním na Floridě, se při vstupu do atmosféry ve výšce 63 kilometrů nad
zemí rozpadl americký raketoplán Columbia. Při havárii zahynulo všech sedm členů
posádky. “Columbia je ztracena,” řekl prezident George Bush v sobotním
televizním projevu, během něhož mu několikrát vstoupily do očí slzy. “Tentýž
stvořitel, který pojmenovává hvězdy, také zná jména sedmi duší, které dnes
oplakáváme.” Záchranné týmy už od soboty pátrají po troskách raketoplánu,
které jsou rozsety na rozsáhlých územích států Texas a Louisiana. Během neděle
byly nalezeny stovky úlomků zničené vesmírné lodi. Na dvou místech poblíž hranic
obou států pátrací týmy narazily i na lidské ostatky: v jednom případě šlo
o nohu, v druhém o spálený trup a hlavu. Poblíž místa tohoto nálezu byla
objevena i přilba a téměř neporušená nášivka ze skafandru nesoucí emblém mise se
jmény všech sedmi astronautů.
Právě na trosky raketoplánu se zaměřuje intenzivní pátrání po příčinách
tragédie. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) včera vzkázal světu, že
učiní vše, aby zjistil důvod katastrofy. “Nenecháme nic náhodě. Prozkoumáme
každý důkaz, každou část trosek,” řekl včera ředitel NASA Sean O‘Keefe.
Dosavadní informace nasvědčují tomu, že příčinou havárie bylo poškození tepelné
izolace na levém křídle raketoplánu. Pří sestupu rychlostí, která se blíží osmnácti
násobku rychlosti zvuku, musí raketoplán čelit teplotám o výši až 1600 stupňů
Celsia. V případě jakéhokoli poškození tepelné ochrany je katastrofa prakticky
nevyhnutelná. Pozornost vyšetřovatelů se zaměřuje především na incident, k němuž
došlo při startu Columbie 16. ledna. Během vzletu se z jedné z přídavných
raket více než dvacet let starého raketoplánu uvolnil kus izolační pěny, která
zasáhla jeho levé křídlo. Znovu a znovu, s neutuchající nadějí, se řídicí
středisko v Houstonu pokouší s raketoplánem spojit. Žádná odpověď
však nepřichází, jen ticho. Napjaté a stále tísnivější. Hlasy pracovníků střediska
zůstávají profesionálně klidné. Jejich obavy, že Columbia a její sedmičlenná
posádka jsou ve velkém nebezpečí, však každou vteřinou sílí. Jako by nikdo nechtěl
připustit, že mohlo dojít k nejhoršímu. Obavy z blížící se tragédie
však posilují informace od pozorovatelů v Kalifornii, Texasu a Arkansasu.
Všichni podávají tatáž svědectví: Nad jejich hlavami jsou vidět záblesky světel,
zřejmě z úlomků vesmírné lodě, která se rozpadá...
Řídicí středisko zprvu vše sledovalo jen jako obvyklý soubor informací,
proudící k Zemi v podobě milionů bitů. Najednou však jeho zaměstnanci
zaznamenali dramatickou změnu teploty v hydraulickém systému levého křídla. A
potom ono zlověstné ticho, žádná data, žádné hlasy z rádia, žádné
radarové záznamy a brzy také žádná naděje. Pohled do vnitřku lodi těsně před
zahájením přistávacího manévru přitom nabízel klasický obrázek posádky
vracející se z vesmíru. Řídicí středisko začalo pomalu připravovat
raketoplán na přistání. O sedm minut později bylo spojení s Columbií
definitivně přerušeno. Pracovníci střediska se ještě zoufale snažili navázat
kontakt. Bylo to však zbytečné, děsivé zkáze mohli od té chvíle jen bezmocně
přihlížet.
Na palubě byla kresba z Terezína
HOUSTON - Jedním z astronautů, kteří zahynuli v troskách amerického
raketoplánu Columbia, byl i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon.
Mezi jeho osobními věcmi, které shořely na oběžné dráze, nese nejsilnější
symboliku kresba židovského chlapce Petra Ginze z terezínského ghetta.
Tehdy čtrnáctiletý Ginz zahynul v osvětimském koncentračním táboře,
kterým prošlo i několik členů Ramonovy rodiny. Kosmonaut vzal obrázek s sebou,
aby uctil památku obětí holocaustu. Tragický konec Ramonovy cesty do vesmíru
vyvolal v Izraeli vlnu smutku. Lítost nad neštěstím dokonce vyjádřila i
palestinská samospráva. Sám kosmonaut zažíval během pobytu na oběžné dráze
velké chvíle. “Byl tak šťastný, že se mu nechtělo zpátky na Zem,” citovala jeho
korespondenci s bratrem CNN. šek
Poslední vteřiny Columbie
CAPE CANAVERAL, Florida –
“Columbia, tady Houston,” říká do mikrofonu v řídícím středisku
agentury NASA Charlie Hobaugh. “Díváme se na vaše údaje o tlaku v pneumatice,
ale nezachytili jsme vaši poslední zprávu.” Je sobota 1. února 2003, krátce před
devátou místního času a Hobaugh je ve spojení s raketoplánem I Columbia, který
se po šestnáctidenní misi vrací na zem. Do přistání zbývá dvacet minut, Columbia
se řítí k Zemi rychlostí přes 19 000 kilometrů v hodině.
“Rozumím...,” snaží se odpovědět přes rádiové šumy velitel posádky
raketoplánu Rick Husband. Co chtěl říci, se už nikdo nedozví. Komunikace je
přerušena.
Jsou tři hodiny odpoledne evropského času. “V té chvíli už jsme věděli, že
je to špatný den,” říká později zdrcený šéf řídícího střediska Milt Heflin.
Úhel pohledu
Výzkum vesmíru se nezastaví
Dobývání vesmíru si vyžádalo další oběti. Ve věku složité techniky
nemůžeme nikdy věřit, že vše bude fungovat dokonale. Dokonalost je (snad) výsadou
nebes. My můžeme jen udělat vše, abychom se k dokonalosti přiblížili.
Kupříkladu snížili riziko havárie při kosmických letech na únosnou míru. Lety do
vesmíru přinesly úžasné poznání i zkušenosti a kosmonautika
se stala užitečnou metodou nejen pro vědce. Avšak za úspěchy je, řečeno Kiplingovými
slovy, “nutno zaplatit cenou”.
Každá cesta kupředu (a nejen do vesmíru) je lemována nezdary. Snad čas dosud
nevymazal z lidské paměti triumfy dobývání vesmíru ani poučení z černých
dnů, kdy kosmičtí průkopníci zaplatili tím nejcennějším za touhu svou - i nás
ostatních.
27. ledna 1967 uhořeli tři kosmonauti v kabině Apolla a 28. ledna 1986
explodoval při startu raketoplán Challenger. Oběti byly i na ruské straně
vesmírného oceánu, i když řadu krizí se podařilo zvládnout bez ztráty životů. A
vždy jsme stáli na rozcestí. Kudy dál? Extrémním řešením by bylo přestat létat
do vesmíru. Stále důmyslnější roboti jistě dovedou mnohé, ale obecně je
přítomnost člověka na kosmických lodích pro další pokrok nevyhnutelná.
Nyní je ale nutné vyřešit praktické problémy. Na Mezinárodní orbitální
stanici ISS je trojice kosmonautů. Na palubě raketoplánu Atlantis se měli,
v březnu vrátit, ale mohou na oběžné dráze vydržet do léta anebo
v případě závady kdykoliv stanici opustit. Je tedy čas vše rozvážně
promyslet. První variantou je pokračovat po omezenou dobu bez Američanů. Po- sádky
lze vyměňovat ruskými Sojuzy a zásobování zajistit nákladními Progressy. Budou to
Američané schopni v této tragické chvíli “překousnout‘? ISS je stále
ještě staveništěm a k dokončení raketoplány zapotřebí jsou. Druhá možnost
je zakonzervovat stanici a počkat na lepší časy. Ostatně NASA už před časem (opět
jde o peníze až na prvním místě!) svým kosmickým partnerům navrhovala rok 2003
“vynechat”. Samozřejmě, že ISS může pracovat v bezpilotním režimu. Ale
znamená to přerušení nadějné série vědeckých experimentů (z nichž mnohé
přinášejí i komerční užitek) a nebezpečí, že první drobná provozní závada,
jakou by posádka hravě odstranila, povede k tomu, že stanice se stane navždy
nepoužitelnou. Obávám se však, že právě tato varianta má největší šanci.
Američanům zbývají nyní tři raketoplány ve stáří 10 až 18 let - Discovery má
za sebou 30 startů, Atlantis 26 a Endeavour 19. Byly Ovšem postaveny pro stovku letů a
jsou neustále kontrolovány a modernizovány. Pokud se prokáže (což hraničí
s jistotou), že havárie Columbie nebyla způsobena únavou materiálu, mohou jistě
ještě sloužit nejméně deset let. Téměř určitě však NASA už nebude stavět
další podobný exemplář, jako tomu bylo po Challengeru. Už několik roků se pracuje
na koncepci nového dopravního zařízení, raketoplánu druhé generace. Bushův
ředitel NASA O‘Keefe výhledové studie z úsporných důvodů zmrazil, avšak
nyní se k ním budou Američané muset vrátit. Čím dřív, tím lépe. Teprve
s novou technikou, provozně levnější, se naplní sny o kosmické turistice.
Na rozdíl od předchozích kosmických tragédií je tentokrát situace
v kontextu několikaleté krize světové kosmonautiky vážnější a přímo se
dotýká programů řady dalších zemí.
Nepochybně jediným rozumným řešením je v nastoupené cestě do vesmíru
pokračovat, a jakkoliv to zní cynicky, opět jen usilovat o minimální riziko. tím
dříve se s tragédií Columbie vyrovnáme, tím lépe uctíme památku těch, kdo
v sobotu zahynuli. I odkaz Virgila Grissoma, který uhořel v kabině Apolla
před více než 20 lety: “Jestliže zahyneme, nechť se s tím lidé smíří. Ať
už se s námi stane cokoliv, doufám, že se tím program nezdrží. Dobývání
vesmíru stojí za to, aby člověk riskoval život.”
Marcel Grün
ředitel Planetária Praha
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
Texas pokryly kouřící trosky raketoplánu
NACOODOCHES, Texas
- Obyvatele Texasu vyděsil v sobotu ráno burácivý zvuk, který zprvu
pokládali za ničivé tornádo. Že se zmýlili, zjistili až ve chvíli, kdy
v okolí svých domů začali nacházet ohořelé trosky raketoplánu Columbia.
“Slyšeli jsme velký rachot. Mysleli jsme, že je to tornádo, ale pak, pane jo...
nějaký předmět udeřil do našeho přívěsu,” popsal své pocity starousedlík
Bradley Pinkston.
Trosky ve státě Texas pokryly pole a silnice v pásmu dlouhém téměř 200
kilometrů. Columbia za sebou nechala při pádu mrak dýmu a kovových úlomků dlouhý
160 kilometrů. Padající úlomky nikoho nezranily a ani nenapáchaly větší hmotné
škody. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) Texasany varoval, aby se úlomků
nedotýkali. Součásti raketoplánu totiž mohly být kontaminovány toxickým palivem
vesmírného stroje. Desítky lidí neuposlechly a musely jít na kontrolu do nemocnice.
Jiní k troskám kladli květiny nebo se u nich nechali fotografovat. Podnikavci
začali dokonce trosky nabízet v elektronické dražbě na internetovém serveru
e-bay. Jeho provozovatel však tyto nabídky, o něž byl mezi návštěvníky velký
zájem, záhy smazal.
Americká televizní stanice CNN přinesla zprávu, že jedna rodina u města Hemphill
našla na poli lidskou nohu. Vyšetřovatelé později‘ na stejném místě údajně
naložili do pohřebního vozu velký černý pytel. “Můžeme potvrdit, že se ‚
skutečně jedná o ostatky posádky,” řekla večer policistka Karen Steelová.
et: reuters
Posádka nejspíš věděla o blížící se zkáze
Je pravděpodobné, že piloti raketoplánu Columbia měli nejméně několik
desítek sekund před zničením lodi informace o hrozícím nebezpečí. Takové náznaky
totiž byly nalezeny už v telemetrii, tedy v údajích vysílaných na Zemi
před ztrátou spojení.
Piloti zřejmě dostali informace o rostoucí teplotě na levé straně křídla a o
selhání některých systémů, mimo jiné hydraulického řízení. Z těchto
informací jim asi bylo jasné, že situace je katastrofická, protože při návratu do
atmosféry se loď nachází ve velmi křehké rovnováze, ve které je i malá odchylka
smrtelně nebezpečná. Jedinou nadějí, kterou piloti v této chvíli měli, byla
možnost, že se jedná o poruchu měřicích přístrojů; Tuto naději jim však brzy
vzal rostoucí hluk a vibrace. Potom došlo ke ztrátě orientace, tedy
k převrácení lodi. V tom okamžiku začal žhavý vzduch o vysokém tlaku
(něco jako svářecí plamen) působit na horní část trupu, která není vybavena tak
odolnou tepelnou izolací jako spodek. V tu chvíli začala destrukce lodi.
Nejdřív, zřejmě hned při prvním převrácení stroje, došlo k proražení oken
a usmrcení pilotů., kteří sedí na horní palubě s okny. Vědečtí specialisté
sedící v “podpalubí” byli chráněni o něco lépe. Mohlo trvat několik desítek
sekund, než selhala přepážka tvořící strop jejich kabiny a pronikl k nim
smrtící žár. Do té doby byli astronauti naživu, ale existuje naděje, že už
ztratili vědomí v důsledku vysokého přetížení a otřesů. Porovnáme-li tuto
havárii s havárií raketoplánu Challenger, kdy posádka zahynula v explozi během
zlomku sekundy, pak na Columbii se vše odehrálo mnohem pomaleji. Dráha Columbie
zpočátku odpovídala plánu. To znamená, že stroj byl v dobrém stavu aspoň do
té míry, že si udržoval správnou orientaci, která mu umožňovala řízený
sestupný let nad Kalifornií a Nevadou. Poté, někde nad Texasem, přístroje ukázaly,
že Columbie klesá asi sedmkrát rychleji, než má. Stroj ztratil správnou orientaci a
stal se neovladatelným. Letoun se převrátil, jeho nosné plochy ho přestaly
“nadnášet” a klouzavý let se změnil v střemhlavý pád.
Selhaly asi “kachličky” tepelné Izolace
Co bylo přesnou příčinou katastrofy, není zatím jasné. Většina úvah ukazuje
na poruchu tepelné izolace (tzv. kachlíčků) na levé straně křídla, která mohla
způsobit selhání hydraulického řízení nebo přímo narušit konstrukci Columbie.
Návrat do atmosféry je po startu nejdramatičtější a nejnebezpečnější částí
kosmického letu. Raketoplán naráží do atmosféry a musí se během několika minut
zbrzdit z orbitální rychlosti 28 000 kilometrů. To znamená, že během této krátké
doby musí rozptýlit obrovskou kinetickou energii, kterou mu při startu dodávaly
mohutné raketové motory. Při nárazu na atmosféru vzniká náporem vzduchu teplota až
1600 stupňů Celsia, která se přenáší na konstrukci raketoplánu. Pokud všechno
probíhá správně, rozpálené “kachlíky” na nosných plochách tuto energii
vyzáří a horký vzduch ji odnese. Raketoplán udrží správnou polohu, která mu
umožňuje aerodynamicky řídit let. Po několika minutách povrch stroje ochladne,
rychlost se sníží na 400 km/h a letoun pokračuje klouzavým pohybem na přistávací
plochu. Během fáze intenzivního ohřevu při vstupu do atmosféry je raketoplán
obklopen ionizovaným vzduchem, který zabraňuje šíření rádiových vln na všech
frekvencích. Proto je v této době posádka i stroj bez spojení se Zemí a
astronauti jsou odkázáni sami na sebe.
Tomáš Svoboda - Fyzik a odborník na kosmonautiku
Vyšetřovatelé vyloučili možnost, že by šlo o další útok teroristů
WASHINGTON –
Nezaútočili proti raketoplánu Columbia teroristé? ptali se mnozí Američané
v sobotu. Vyšetřování sice ještě neskončilo, ale teroristický útok byl
vyloučen hned na začátku. “V tuto chvíli nemáme náznaky, že nehoda byla
způsobena něčím či někým na zemi,” řekl šéf kosmické agentury NASA Sean
O‘Keefe.
Je vysoce nepravděpodobné, že by teroristé měli k dispozici prostředky,
kterými by mohli zničit raketoplán pohybující se rychlostí vyšší než 19 tisíc
kilometrů za hodinu ve výšce 63 kilometrů. Neexistuje totiž raketa země-vzduch,
která by byla schopná tak rychle a vysoko letící cíl zasáhnout. Jedinou možností
by bylo umístění výbušniny na palubu či poničení některých řídicích
systémů. Kvůli tomu, že byl na palubě izraelský astronaut, dodržovala NASA před
startem zpřísněná bezpečnostní opatření. Jen velmi těžko by se proto někdo mohl
dostal k raketoplánu s úmyslem jej poškodit.
Prezident:George W. Bush byl v době nehody v Camp Davidu. I když bylo
téměř vyloučené, že by šlo o útok teroristů, přesto zpět do Washingtonu
z bezpečnostních důvodů neletěl, ale jel autem.
Ira
Kosmická tragédie
NASA kvůli katastrofě mise STS-l07 na zatím neurčenou dobu zastavila provoz všech
tří zbývajících raketoplánů. Američtí odborníci bezprostředně po havárii
vyloučili možnost, že by šlo o teroristický čin. Bezpečnostní opatření
provázející šestnáctidenní let Columbie byla obzvláště přísná kvůli tomu, že
na její palubě odstartoval do vesmíru i první izraelský astronaut Ilan Ramon.
Někteří odbornici nicméně upozorňují i na to, že Columbia sestrojena
v roce 1981 byla nejstarším americkým raketoplánem a její počítačové
vybavení bylo zastaralé. Další experti tvrdí, že bezpečnost letů není
dostatečně zajištěna kvůli nízkému rozpočtu NASA. V červenci byla celá
flotila amerických raketoplánů prohlášena za neschopnou provozu kvůli trhlinkám
objeveným v palivovém potrubí.
Radek Honzák
4.únor 2003
PRÁVO
Za zkázu Columbie může trhlina tepelného štítu
V Texasu nalezeny ostatky astronautů
Část zničeného tepelného štítu Columbie, původně složeného z asi 30 tisíc
destiček z uhlíkových kompozitu a keramických dílů, dopadla v sobotu
u domu Maca Powella západně od Nacogdochesu v Texasu.
HOUSTON (CTK, CNN, roš)
Hlavní teorie příčin sobotní havárie raketoplánu Columbia spočívá
v poškození termální ochrany pří startu lodě, kdy byla porušena keramická
ochrana levého křídla.
Ta nevydržela vysoké teploty, jímž je raketoplán. pří návratu do zemské
atmosféry vystaven, což vedlo k narušení celistvosti lodě, která se za vysoké
letové rychlosti rozlomila na několik částí. Uvedl to včera večer Národní úřad
pro letectví a vesmír (NASA).
Jak řekl BilI Readdy z vedeni NASA, inženýři podrobně prostudovali možné
následky odlomené izolace nosné palivové nádrže, která narazila do náběžné
hrany levého křídla, jak to dokládají videozáznamy ze startu 16.ledna. “Všichni
dospěli k závěru, že to je příčina... nicméně já nejsem přípraven tvrdit
totéž,” řekl. Podle Readdyho se sice tato příčina jeví jako hlavni, nejprve je
ale nezbytné vyloučit další možné důvody katastrofy. Readdy připomněl
předcházející zprávu expertů NASA, kteří 12. den letu raketoplánu dospěli po
posouzení záběrů ze startu, že náraz izolace na křídlo neznamená pro Columbii
žádnou hrozbu. Čtyři dny poté se ovšem loď krátce před přistáním ve výšce
asi 60 kilometrů rozpadla. Existencí zprávy potvrdil i další představitel vedení
NASA Mike Kostelník; stejně jako Readdy závěrům expertů “plně důvěřoval” a
přijal je.
Trosky do Louisiany
Štáb vyšetřování NASA byl ustaven na letecké základně Barksdale
v Louisianě. Včera tam byly svezeny první z tisíců úlomků Columbie, Podle
televize CNN zasypaly obrovskou plochu 72 tisíc kilometrů čtverečních od Shreveportu
na východě Louisiany přes 33 texaských okresů.
“Potrvá nám pár dní či týdnů,než dáme vše správně dohromady,” řekl
šéf řízení letů raketoplánů v Houstonu Ron Dittemore. Experti
s použitím makety zasadí nalezené fragmenty na jejich původní místo a další
vyhodnotí dvaatřicet vteřin signálů, jež vyslaly palubní systémy od okamžiku, kdy
řídicí středisko ztratilo spojení s posádkou. Z dosavadních zjištění
vyplývá, že při vstupu do atmosféry vzrostla teplota na levém boku raketoplánu
během pěti minut čtyřikrát rychleji, a to včetně podvozkové komory, a Columbia se
začala naklánět nalevo. Palubní počítač dal příkaz k vyrovnání stroje.
“Mohlo by to znamenat poškozenou nebo chybějící část tepelné ochrany, která
chrání loď před požárem při návratu do atmosféry Země,” řekl Dit- temore.
Tato korekce musela být větší než při předchozích letech, ale údajně stále
v možnostech raketoplánu. Proto se pozornost stále více stáčí k incidentu
při startu Columbie a k výrobci palivové nádrže staršího typu- závodu Michoud
firmy Lockheed Martin v Louisianě.
Anthony Beasley z radioastronomické laboratoře Kalifornského technického
institutu potvrdil, že se mu podařilo dalekohledem zachytit okamžik, kdy se od Columbie
“oddělovaly úlomky”. Došlo k tomu při průletu raketoplánu nad Kalifornií
v sobotu ráno v 05:53 místního času. Beasley viděl, jak na raketoplánu
došlo ke “světelnému výboji”. “Bylo to, jako by Columbia vyslala světelný
signál, pak se začala přetáčet,” řekl deníku The San Francisco Chronicle. O pět
minut později - již nad státem Nové Mexiko - se raketoplán začal natáčet nalevo a
pak, při průletu nad státem Texas, se začal rozpadat.
Části těl zkoumá FBI
Na zemi byly nalezeny i části těl sedmičlenné posádky, jež zahynula strašnou
smrtí. Nyní budou podrobeny identifikaci v laboratoři FBI (Federálního úřadu
pro vyšetřování), Původní informaci, že jsou k dispozici ostatky všech sedmi
astronautů, však NASA dementovala. V texaském okrese San Augustine našly
pátrací týmy srdce, nohu a prsty, z toho jeden s prstenem. V okrese
Sabine přímo u hraníc s Louisianou byl nalezen lidský trup, stehenní kost a
lebka.
Víc peněz pro NASA
Prezident George Bush se domnívá, že vesmírný program musí pokračovat. Uvedl to
včera podle črK mluvčí Bílého domu s tím, že prezident se rozhodl
v návrhu rozpočtu na rok 2004 zvýšit částku určenou na program letů
raketoplánů z letošních 3,2 miliardy dolarů na 3,9 miliardy dolarů. O tomto
navýšení bylo rozhodnuto ještě před katastrofou Columbie. Po zkáze 22 let staré
Columbie má NASA k dispozici raketoplány Discovery (vyvinutý v roce 1983),
Atlantis (1985) a Endeavour (1991). Pátý, Cha1lenger z roku 1982, explodoval při
startu 28. ledna 1986. Raketoplán Enterprise sloužil pouze ke zkušebním účelům.
Během uplynulých 22 let uskutečnila NASA s raketoplány celkem 113 vesmírných
mísí. Podle francouzského astronauta Pa- tricka Baudryho měli Američané zastavit
provoz svých raketoplánů už po tragické havárii lodě Cha1lenger v roce 1986.
Tyto lodě jsou velmi nebezpečné a navíc nejsou vybaveny žádným záchranným
systémem - na rozdíl od ruských vesmírných lodí Sojuz, které mají katapultovací
zařízení, tvrdí Baudry.
Rodiny cítí smutek - i hrdost
Rodiny astronautů prožívají smutek a hrdost zároveň. Přestože své strasti
projevují různě, v jednom se shodují.,mise musí pokračovat, i když jejich
nejdražší za ně zaplatili životem.
“Chceme, aby kosmické mise nepřestaly,” uvedla Audrey McCoolová, matka pilota
Williama C. McCoola. “Sedm životů by nemělo vyhasnout nadarmo.” Také Dorothy
Brownová, matka astronauta Davida Browna, trvá na tom, aby dobývání vesmíru
pokračovalo, protože si to přál i její syn. “Když se ho jednou bratr Dough ptal:
Davide, a co když umřeš?, David. odpověděl: Program přesto musí běžet dál,”
řekla Dorothy. “Tedy je i naším přáním, aby lidské cesty do vesmíru
pokračovaly, protože nechceme, aby těch sedm zemřelo zbytečně.”
Nejhorší chvíle zažili pozůstalí v sobotu dopoledne, když se shromáždili
už brzy ráno v prostorách střediska na mysu Canaveral plní hrdosti, radosti
z tolik očekávaného a rychle se blížícího setkání a plánů na
následující dny.
Nejen jim, ale i dalším příbuzným roztroušeným po celých USA připadalo, že se
jim zdá noční můra, ze které se nedaří procitnout. “Po celou dobu to byl
absolutně bezchybný let,” . Nemohl si to v hlavě srovnat Daníel Salton
z Milwaukee, bratr Laurel Clarkové. Vstal velmi brzy, aby si mohl vychutnat
přistání raketoplánu. Jejich strýc a teta Betty a Doug Havilandovi z lowy si
při tragédii nemohli nevybavit předchozí rodinné neštěstí. Jejich syn Timothy
totiž přišel o život při zhroucení newyorského Světového obchodní střediska 11.
září 2001. “Nevím, co říci. Máme ten nepříjemný, bezmocný pocit, že je to tu
zase,” poznamenal 76letý Doug. Betty Havilandová dodala, že její neteř neskrývala
nadšení nad tím, že bude reprezentovat Ameriku. “Dokázala něco, co je v tomto
světě většinou doménou mužů, a proto se jí ta nevšední šance tak líbila,”
svěřila se mezi slzami. (DPA, CTK)
Moskva bez peněz nedokáže nahradit americký výpadek
MOSKV A (RIA-Novosti. CTK, hor)
Rusko je připraveno alespoň částečně nahradit výpadek v obsluze
Mezinárodní kosmické stanice (ISS) po dočasném zastavení letů amerických
raketoplánů, ale potřebuje další finance. Listu Rossijskaja gazeta to včera uvedl
náměstek generálního ředitele Ruského kosmického sdružení Eněrgija (RKK), šéf
ruské části programu ISS a bývalý kosmonaut Valerij Rjumin. “Pokud budeme mít dost
financí, pak jsme technicky schopni vyrábět potřebný počet kosmických lodí. Zatím
vyrábíme ročně dvě typu Sojuz- TMA a tři nákladní lodě Progress,” řekl Rjumin.
Podle něj hrozí, že program letů raketoplánů k ISS bude zastaven na
půldruhého až dva roky. Po havárii raketoplánu Challenger v roce 1986 byly lety
přerušeny na 32 měsíců. Podle Rjumina však může být tentokrát přestávka
kratší, pokud se ukáže, že příčina katastrofy měla náhodný charakter. Odhadl,
že k udržení normálního chodu ISS by byly zapotřebí asi tři lodě typu Sojuz
a šest typu Progress ročně.
Jiní ruští kosmičtí odborníci jsou však k osudu projektu ISS
skeptičtější. List Nězavisimaja gazeta v článku nazvaném Columbia
odřízla Rusko od kosmu citoval nejmenovaného představitele Státního kosmického
střediska, podle něhož “ISS nemůže bez amerických raketoplánů přežít‘.
“Třikrát do roka létají na ISS ruské Progressy, avšak dopravují převážně
palivo. Hlavní náklad dopravovaly americké lodě. Jednou za půl roku se mění Sojuzy
upevněné k modulu Zvězda, avšak slouží jen jako ,záchranné čluny pro
případ mimořádné evakuace posádky, zatímco výpravy tam vozí raketoplány.
Pokud budou odstaveny na dobu vyšetřování katastrofy a pak se budou dodatečně
vybavovat podle závěrů havarijní komise, poté mezinárodní partneři musí přijmout
k ISS nějaké rozhodnutí,” uvedl expert ze střediska.
Bush: spolupráce musí pokračovat
Jak oznámil včera večer mluvčí Bílého domu Ari Fleischer, USA neupustí od své
účasti na programu ISS. “Prezident (Bush) hovořil s ruským prezidentem Putinem a
zdůraznil, že spolupráce na programu ISS má pro nás základní význam a že
v těchto operacích budeme pokračovat”.
Rusko zastavilo turistické lety
MOSKVA (ČtK) - Rusko dočasně pozastavilo turistické komerční lety na
Mezinárodní kosmickou stanici. V Moskvě to včera oznámil mluvčí Ruské
kosmické agentury (RKA) Sergej Gorbunov. Cesty kosmických turistů se pozastavují na
neurčito. “Pro Rusko to byly slušné peníze a v žádném případě se
komerčních letů vzdát nehodláme. V současné době se však tento program
pozastavuje. Další vývoj bude záviset na tom, jaké rozhodnutí přijmou USA ohledně
dalších letů raketoplánů.” Rusko zatím vypravilo dva kosmické turisty. Každý
prý za let zaplatil 20 miliónů dolarů.
Poslední let je i na internetu
NEW YORK (ČTK, RIA-Novosti, hor)
Informace o posledním letu raketoplánu Columbia přináší internet, Několik webových
stránek shrnuje vše, co poskytlo ke zveřejnění středisko pro řízení letu v texaském
Houstonu, Na serveru SpaceFlight Now (http://spaceflightnow.com) jsou k dispozici
k přehrání či ke stažení všechny audio a videozáznamy letu včetně děsivého
posledního rozhovoru mezi střediskem a raketoplánem, který náhle přerušilo praskání
a poté bylo už jen nekonečné ticho. Server How Stuff Works (www. howstuffworks.
com/space- shuttle.htm) popisuje návraty raketoplánů na Zemí i s diagramy
o možných komplikacích sestupného manévru a přistání. Na serveru www.beliefnet.com si lze přečíst stovky dojemných
veršů a motliteb, které se tam nashromaždily.
K dispozici již bohužel není vlastní internetová adresa Columbie, při
jejímž posledním letu se zkoušela přímá komunikace posádky s pozemním
střediskem, ale i s rodinnými příslušníky a dalšími uživateli. Pro širokou
veřejnost, ale adresa přístupné nebyla.
Tisk: křídlo mělo už za letu trhliny
Na levém křídle raketoplánu Columbia byly v pátý den jeho letu vidět
zřetelné trhliny. Napsal to včera izraelský list Ma‘ariv, který pod titulkem Křídlo
smrti přinesl i fotografii z videozáznamu. Obrázek byl pořízen během video
spojení se Zemí, při němž izraelský astronaut Ilan Ramon hovořil s premiérem
Šaronem. (DPA)
Předpověděl zkázu Nostradamus ?
Zkáza raketoplánu vyvolává nejen snahy po seriózním objasnění příčin
neštěstí, ale i různé zkazky: podle jedné z nich kolující nyní na internetu
katastrofu údajně předpověděl už ve svých proroctvích v 16. století
francouzský lékař a astrolog Nostradamus. Ten měl prý před více než čtyřmi
stovkami let věštit následující:
"V misi první modré hvězdy Dítě ze svaté země mezi sedmi zahyne.
Až bude loď sestupovat z nebeské oblohy. Osamělou hvězdu zasypou trosky.”
Interpretace není nijak složitá ! -první modrá hvězda se odvolává k llanu
Ramonovi, prvnímu izraelskému astronautovi, který byl členem posádky. Osamělá
hvězda je jednak přezdívkou Texasu a zároveň může odkazovat na Davidovu hvězdu
na vlajce Izraele, jehož součástí je Palestina - Svatá země. Indický astrolog
a numerolog Madan Gópal Spathu zase vypočítal, že osudným se stalo číslo sedm
a 16, které také dává ciferný součet sedm.
Sedm astronautů bylo na palubě. Raketoplán startoval 16. ledna a po 16 dnech se
vracel. Rozpadl se 16 minut před plánovaným přistáním. Křestní jméno Kalpariy
Chawlaové, původem Indky, se skládá ze sedmi písmen, narodila se 7. ledna 1961, což
po sečtení všech čísel dává 25 s ciferným součtem opět sedm. (DPA, CTK)
Rodiny cítí smutek i hrdost
Rodiny astronautů prožívají smutek a hrdost zároveň. Přestože své strasti
projevují různě, v jednom se shodují: mise musí pokračovat, i když jejich
nejdražší za ně zaplatili životem.
“Chceme, aby kosmické mise nepřestaly,” uvedla Audrey McCoolová, matka pilota
Williama C. McCoola. “Sedm životů by nemělo vyhasnout nadarmo.” Také Dorothy
Brownová, matka astronauta Davida Browna, trvá na tom, aby dobývání vesmíru
pokračovalo, protože si to přál i její syn. “Když se ho jednou bratr Dough ptal:
Davide, a co když umřeš?, David. odpověděl: Program přesto musí běžet dál,”
řekla Dorothy. “Tedy je i naším přáním, aby lidské cesty do vesmíru
pokračovaly, protože nechceme, aby těch sedm zemřelo zbytečně.”
Nejhorší chvíle zažili pozůstalí v sobotu dopoledne, když se shromáždili
už brzy ráno v prostorách střediska na mysu Canaveral plní hrdosti, radosti
z tolik očekávaného a rychle se blížícího setkání a plánů na
následující dny.
Nejen jim, ale i dalším příbuzným roztroušeným po celých USA připadalo, že
se jim zdá noční můra, ze které se nedaří procitnout. “Po celou dobu to byl
absolutně bezchybný let,” . Nemohl si to v hlavě srovnat Daníel Salton
z Milwaukee, bratr Laurel Clarkové. Vstal velmi brzy, aby si mohl vychutnat
přistání raketoplánu. Jejich strýc a teta Betty a Doug Havilandovi z lowy
si při tragédii nemohli nevybavit předchozí rodinné neštěstí. Jejich syn Timothy
totiž přišel o život při zhroucení newyorského Světového obchodní střediska
11. září 2001. “Nevím, co říci. Máme ten nepříjemný, bezmocný pocit, že je to
tu zase,” poznamenal 76letý Doug. Betty Havilandová dodala, že její neteř neskrývala
nadšení nad tím, že bude reprezentovat Ameriku. “Dokázala něco, co je v tomto
světě většinou doménou mužů, a proto se jí ta nevšední šance tak líbila,” svěřila
se mezi slzami. (DPA, CTK)
PRÁVO
Katastrofa raketoplánu patrně ovlivní budoucnost firem Boeing
a Lockheed
Tragédie raketoplánu Columbia a jeho posádky bude mít značný vliv i na budoucnost
společností Boeing a Lockheed Martin. které zcela jistě budou podrobeny rozsáhlému
a důkladnému vyšetřování. Tyto dvě americké firmy totiž jsou totiž hlavními
podílníky ve společném podniku United Space Alliance. který je smluvním partnerem
NASA pro dodávky a opravy raketoplánů. NASA s United Space Alliance podepsala
v roce 1996 kontrakt za 9 miliard dolarů, který byl v roce 2002 prodloužen
do 31. srpna 2004. Alliance má zhruba 120 subdodavatelů. z nichž největší
je Boeing. Někteří experti již dříve kritizovali způsob, jakým byl kontrakt
zadán a kontrolován. Generální inspektor NASA například vyjádřil pochyby, zda
jsou zajištěny požadované hlavní základy bezpečnosti. Po této kritice NASA zřídila
funkci manažera, který každý den kontroloval odvedenou práci.
Díl odpovědnosti je i na subdodavatelích
Boeing převzal hlavní zodpovědnost za modernizaci raketoplánu Columbia,
nejstaršího z celé flotily vesmírných strojů, provedenou v roce 2000 a
začátkem roku 2001 ve středisku Boeingu v kalifornském Palmdale. Kvalita těchto
prací zřejmě bude hlavní náplní budoucího vyšetřování. Byla to však poslední
modernizace ; raketoplánu prováděná v Palmdale, protože NASA z úsporných
důvodů rozhodla o přemístění všech těchto činností do svého areálu na
Floridě. Závod v Palmdale původně patřil společnosti Rockwell International,
která prodala svůj kosmický program Boeingu v roce 1996 včetně další údržby
jí postavených strojů.Mluvčí zúčastěných společností zatím nebyli ochotni
spekulovat o důvodech havárie raketoplánu a nejsou si také jisti, zda firmy budou
pohnány k zodpovědnosti za vzniklé škody. Michael Curie, mluvčí United Space
Alliance, vyjádřil podporu společnosti pečlivému vyšetření celého případu,
odmítl však předběžně vyčíslit důsledky havárie.
Dalšími důležitými subdodavateli byly firma Honeywell Int., která vyrobila
displeje pro řízení raketoplánu, Hamilton Substrand, divize firmy United Technologies
s dodávkami dalších energetických zdrojů a zabezpečovacích zařízení a také
Thiokol, výrobce přídavných raketových systémů, které se oddělují od
raketoplánu po vynesení stroje do kosmu.
Kdo vyrobil vadný díl?
Thiokol byl již v minulosti obviněn z dodávky vadných “o”-kroužků,
které zavinily explozi raketoplánu Challenger při startu v roce 1986. Thiokol je
nyní divizí firmy Alliant Techsystems z Minnesoty. Očekává se, že právě
uvedení subdodavatelé ponesou tíhu hlavní části vyšetřování katastrofy Columbie,
protože jimi vyráběné díly s největší pravděpodobností havárii způsobily.
Podle některých názorů to byl právě utržený kus izolační pěny
z přídavné nádrže, který v konečném důsledku zavinil celou tragédii.
Přídavné nádrže raketoplánu montovala firma Lockheed, ta je převážela
z továrny v lousianském Michoudu do areálu NASA na Kennedyho mysu.
Program pro NASA Boeingu vynášel dvě miliardy dolarů ročně, což představovalo
asi čtyři procenta ročních příjmů. Boeing má v poslední době značné problémy,
protože poptávka po nových dopravních letadlech je mnohem nižší než výrobní
kapacita. Aerolinie totiž po teroristických útocích v září 2001 výrazně
omezily nákup nových strojů po poklesu poptávky cestujících (cho)
MF DNES
Hyde Park
Jak vidí katastrofu Columbie…….
Buzz Aldrin - bývalý astronaut z posádky Apollo 11
Poznání si žádá oběti
Bud‘jak buď tato tragédie rozhodně není důvodem pro to, aby byl zastaven program
pilotovaných letů do vesmíru. Někdo z nás se obětovat musí abychom dobyli
hranic světa nepoznaného. Někdo z nás se musí odhodlat a vydat na schůzku
s tajemnem. Neboť jediný osamělý muž, jenž je odhodlán poučit se, dokáže
pravdu vynést na povrch.
(Text získala MF DNES díky exkluzivní spolupráci s The New York
Times Syndicate)
Každá tragédie, ke které dojde ve vesmíru, je spojena s mnoha dnes již
klasickými otázkami, z níž nejdůležitější zní: ,.Bojí se kosmonauti
něčeho?” Odpovědí na tuto otázku je fakt, že každá vesmírná mise je jiná,
každý program jiný a také lidé jsou jedinečné osobnosti. Co se mne týče,
nepochybuji o tom, že cestování do vesmíru je jistě spojeno s určitými
riziky,. takže bychom si přinejmenším “měli dávat pozor”. Na druhou stranu se,
ale domnívám, že většina mých kolegů by souhlasila s tím, že jejich obavy
nejsou obvykle spojeny s otázkami bezpečnosti, ale spíše s obavou, že
svými výkony nedostojí původním očekáváním.
Pro strach není místo
Dělat si starosti nebo se dokonce i bát je v případě, že je okolní
prostředí naprosto neovlivnitelné, značně neproduktivní. Proč bychom se měli bát
ještě před tím, než k něčemu dojde? Tady mě napadá srovnání s pilotem
stíhačky: ten svůj letoun dostane do vzduchu, přejde na plnou rychlost, a bát se
začne teprve poté, co‘ mu vypoví motor - teprve tehdy je totiž skutečně
v maléru. Copak by jinak mohlo být příjemné být pilotem stíhačky, kdybyste se
začali bát pokaždé, když byste vstoupili na ranvej? Pochybuji, že by kdokoli
z nás (kosmonauti nebo jiní podobní lidé) měl podobný přístup v krvi už
od narození. Na takových věcech je totiž třeba zapracovat. Sice se nedají naučit,
nicméně člověk je schopen se jim přizpůsobit. No a pokud to nedokáže, tak ho ze
školy pro piloty vyhodí a nezbude mu než se stát například novinářem.
V současné době se hodně diskutuje o takzvaném “komunikačním výpadku tedy o
těch několika vteřinách, kdy dojde k přerušení komunikace s řídícím
střediskem. V případě raketoplánu Columbia se navíc jednalo o okamžik, kdy na
palubě patrně selhalo vše, co mohlo. Sice chápu, že na první pohled vypadá ztráta
kontaktu s řídícím střediskem katastroficky, ale na druhou stranu právě
v této době se kosmonauti obvykle bojí mnohem méně než vedení mise, které je
sleduje ze Země. Příkladem toho bylo Apollo II, kdy Neil Armstrong, Mike Collins i já
jsme věděli, že je všechno v pořádku - na rozdíl od našich kolegů na Zemi,
s nimiž jsme ztratili spojení. Ze všeho nejvíc jsem se asi bál, když jsme
museli prodělat výcvik na “létající posteli”, což bylo zařízení, které
simulovalo přistání našeho modulu na povrchu Měsíce. Jednou se nám totiž stalo,
že se Neil Armstrong musel katapultovat, a celkem dost vážně se při tom poranil.
Zatímco se dával dohromady, naši manažeři mezitím udělali velice moudrou věc -
znovu zvážili, zda je skutečně nutné, aby na tomto stroji absolvovali výcvik
všichni členové posádky.
Například já jsem se za žádných okolností neměl stát velitelem míse, a pokud
by se tedy v průběhu první části naší míse Neilovi něco přihodilo, nemusel
bych se řízení ujmout, protože bychom plánované přistání zrušili. Dokonce i
v NASA tedy platí, že hrdinství a rozvaha by měly vždy jít ruku v ruce.
Rezervní plán je nutný
Problémy tu byly, jsou a budou, a proto NASA musí mít vždy po ruce plány
použitelné v případě výskytu nějaké nouzové situace. Pokud by se například
po našem odletu z Měsíce přistávací modul nedokázal propojit s lunárním
modulem, mohli jsme s Neilem vylézt ven otvorem v jeho přední části a
přeručkovat k poklopu, který by pro nás Mike následně otevřel. Faktem ovšem
je, že některé věci prostě a jednoduše selhat nesmějí - pokud bychom totiž
například nebyli schopni z Měsíce odletět,došel by nám nejpozději do 24 hodin
vzduch a Mike by pak domů letěl sám.
Stačilo udělat úplně maličkou, bezvýznamnou chybičku. Kdybychom se totiž při
odletu z oběžné dráhy kolem Měsíce odchýlili od původně plánované
trajektorie by jen o pár metrů, dostali bychom se na dráhu, na které bychom nebyli
schopni dosáhnout výšky potřebné k průchodu zemskou atmosférou.
Možná vám tento postup připadá stejně precizní, jako když provlékáte nit
ouškem jehly, ale faktem je, že už tři desítky let předtím byli inženýři natolik
schopní, aby podobný problém bylo možno vyřešit přímo během letu.
Navíc je nutno konstatovat, že to nejhorší nás čekalo až přímo na Zemi. Po
přistání se totiž od našeho modulu neoddělily padáky; a tak nás mořské vlny
převrátily hlavou vzhůru. Musel jsem se hodně natáhnout, aby se mi podařilo
přepnout přerušovače, načež Mike bouchnul do uvolňovače nacházející se na jeho
straně. V nedávné době se zaníceně hovořilo o výrobě “raketového
letadla”, které by bylo vysíláno na vědecké mise a na Mezinárodní vesmírnou
stanici za pomoci raketových zařízení patřících letectvu. Rovněž se začalo
pracovat na stroji, který by dokázal vzlétnout a přistát vertikálně na rozdíl od
horizontálních přistání raketoplánů, které přistávají jako kluzáky.
Rozpočtová omezení a události, k nimž mezitím došlo ve světě, však tyto
projekty prozatím zastavily, přičemž já osobně se domnívám, že za daných
okolností je myšlenka “raketového letadla” spíše krokem vzad.
Katastrofa a budoucnost
Katastrofa, která postihla raketoplán Columbia, možná povede k obnovení
programu vývoje raketoplánů. NASA v současné době disponuje už jen třemi, a
proto by se měla zamyslet nad možností jejich modernizace. Buď jak buď, tato
tragédie rozhodně není důvodem pro to, aby byl zastaven program pilotovaných letů do
vesmíru. Vysvětlení tohoto tvrzení najdeme v něčem, co je podstatně
výmluvňejší než těch pár řádků, které dokážu napsat v projevu
proneseném v roce 1969 jménem Společnosti experimentálních testovacích pilotů
na oslavu posádky letu Apolla 11.
Někdo z nás se obětovat musí, abychom dobyli hranic světa nepoznaného.
Někdo z nás se odhodlat musí a vydat se na schůzku s tajemnem. Neboť i
jediný osamělý muž, jenž je odhodlán poučit se, dokáže pravdu vynést na povrch.
BUZZ ALDRIN
Autor je bývalý astronaut,
člen posádky Apollo 11
@THE NEW YORK TIMES SYNDICATE
Tragédii zavinila špatná izolace
Svět uctil památku astronautů * Trosky raketoplánu Columbia
na 2000 místech * Vznikla závada při startu ?
Washington (ptp) –
První výsledky z horečně probíhajícího vyšetřování tragédie
raketoplánu Columbia naznačují, že její příčinou byla poškozená část
tepelného štítu. Ten měl chránit vesmírnou loď před požárem pří návratu do
atmosféry. Pátrací týmy včera již druhý den prohledávaly území o rozloze asi
1300 kilometrů čtverečních. Trosky raketoplánu byly nalezeny již na více než 2000
místech ve východním Texasu a západní Louisianě. Jak sdělili činitelé NASA, ve
venkovských oblastech východního Texasu byly nalezeny i první tělesné ostatky sedmi
mrtvých astronautů. Podle informací agentur je mezi pozůstatky ohořelý trup,
stehenní kost, část nohy a lebka s předními zuby.
Celá Amerika nad osudem astronautů včera truchlila. Lidé se modlili a přinášeli
květiny na místa, kde dopadly trosky. Stejně hluboce byly zasaženy také Izrael a
Indie, odkud pocházeli dva ze sedmičlenné posádky. Dnes se na počest zemřelých
astronautů Ricka Husbanda, Laurel Clarkové, Kalpany Chawlaové, Michaela Andersona,
Davida Browna, Williama McCoola a Izraelce Ilana Ramona uskuteční v řídícím
středisku texaského Houstonu vzpomínkový obřad, jehož se zúčastní i americký
prezident George Bush. Pozůstalí, zasaženi ztrátou blízkých, však včera přesto
vyjádřili přání, aby vesmírný výzkum pokračoval.
Činitelé NASA oznámili, že krátce před roztržením raketoplánu 60 kilometrů
nad západním Texasem se v levé části trupu vesmírné lodi náhle extrémně
zvýšila teplota. “Počítače, které monitorovaly let, ukázaly čtyřnásobně
vyšší stoupání teploty v levé části trupu v porovnání s pravou
stranou,” uvedl Ron Dittemore z NASA.
Podle ředitele NASA Seana O‘Keefea mohla loď poškodit izolace, která se uvolnila
z palivové nádrže pří startu raketoplánu 16. ledna.
COLUMBIA: Experti zkoumají trosky
Co se vlastně přesně stalo
Průběh katastrofy z hlediska techniků NASA minutu po minutě
Washington, Praha (luh) –
V sobotu ráno panovalo krásné počasí, Letoví dispečeři stanovili čas
přistání raketoplánu Columbia na 9 hodin a 16 minut washingtonského času (15.16
středoevropského času). Sestup z oběžné dráhy začal zhruba o hodinu dříve,
Podle dosavadního vyšetřování měly další události následující průběh.
8.15: Raketoplán přelétává nad Indickým oceánem. Velitel posádky Rick
Husband a pilot William McCool odpálili dvě brzdicí rakety. Na letové palubě
se v tu chvíli nachází ještě letová inženýrka Kalpana Chawlaová a lékařka
Laurel Clarková,
8.51: Počáteční fáze sestupu proběhla normálně a raketoplán minul pobřeží
USA severně od San Franciska. Pilot obdržel informaci, že má přistát na ranveji
č. 33 v Kennedyho Space Center na Floridě.
8.53: Přichází první signál, že by něco mohlo být v nepořádku.
Monitorovací systém registruje, že se ztratila data o stavu hydraulického systému
na klapkách levého křídla. Technici zároveň zaregistrovali, že teplota na levém
křídle stoupla během necelých pěti minut o 11 až 17 stupňů. Raketoplán je stále
ještě ,nad Kalifornií.
8.56: Teplota povážlivě stoupá. Na levém křídle o třicet stupňů, na
pravém zatím jen o osm, Astronauti se v tu chvíli nacházejí nad státem
Nevada.
8.58: Raketoplán je nad Novým Mexikem. Na levé straně přestávají fungovat
i zbylé teplotní senzory. Columbia se v této chvíli nachází ve výšce šedesát
kilometrů nad zemí a pohybuje se rychlostí osmnáctkrát vyšší, než je rychlost
zvuku. Na Floridu mu zbývá urazit ještě asi dva tisíce kilometrů. Raketoplán
se však naklání stále více nalevo, čemuž se snaží zabránit automatický pilotní
systém.
8.59: Letový dispečink v Houstonu postrádá údaje o tlaku pneumatik.
Vysílá proto směrem k posádce: “Columbia, Houston. Vidíme vaše vzkazy o
pneumatikách. Neviděli jsme však ty poslední.” Krátce nato přichází odpověď:
“Roger, hmm.” (v bezdrátové komunikaci to znamená “rozumím”. Byla to poslední
zaznamenaná slova posádky.
9.00 a dále: Houston se několikrát snaží spojit s Columbií, ale
marně. Raketoplán se těsně před výbuchem pohybuje rychlostí osmnáctkrát vyšší,
než je rychlost světla.(?????to je přepis ne má chyba!!) Jeho nedokončená mise
trvala přesně patnáct dní, 22 hodin, 20 minut a 22 vteřin. Skončila předčasně
půl minuty před devátou.
Očití svědci v Texasu a Lousianě popisují obrovský výbuch a několik
bílých stop na obloze. V těchto dvou státech, kde jsou později nalezeny trosky
raketoplánu, jsou povolány do pohotovosti záchranné oddíly, aby pátraly po posádce.
Později během dne promluví zmocněnec NASA Sean O‘Keefe: “Ztrátu této hrdinné
posádky se nám nikdy nepodaří nahradit.” Brzy nato vystoupí i prezident George
Bush. “Dnešní den přinesl strašné ~ zprávy a hrozný smutek naší zemi. Columbia
je ztracena. Nikomu se nepodařilo přežít..‘
Experti varovali NASA, ale dostali vyhazov
New York (pp) –
Poté, co skupina expertů loni varovala, že nízký rozpočet Národního úřadu pro
letectví a vesmír (NASA) vážně ohrožuje bezpečnost raketoplánů, reagovala tato
instituce tím, že pět těchto kritiků vyhodila. Nyní po sobotní tragédii raketo
plánu Columbia někteří z těchto Odborníků tvrdí, že za jejich vyhazovem byla
snaha NASA potlačit kritické hlasy o bezpečnosti. Napsal o tom včera list New York
Times. Jak deník uvedl, vyhození experti pracovali v devítičlenném poradním
panelu NASA, který monitoroval bezpečnost v této kosmické agentuře. Šestý
muž, penzionovaný admirál Bernard Kauderer, prý byl tak znechucen jednáním NASA
vůči kolegům, že sám na protest z panelu odešel, napsal list. Poslední zpráva
panelu se objevila loni v březnu. Analýzy vypracované šesti odborníky
konstatovaly, že se zhoršily práce na dlouhodobé bezpečnosti raketoplánů. Napjaté
rozpočty, uvedla zpráva, vedou pouze k jednorázovým opatřením a plánovaná
zlepšení jsou odkládána. “Nikdy mne tak neznepokojovala bezpečnost raketoplánu
jako nyní,” prohlásil loni v dubnu předseda panelu Richard D. Blomberg
v Kongresu. “Všechny mé instinkty mi napovídají, že současný přístup jen
zasévá sémě pro příští nebezpečí,” citoval jej deník.
Kongresmani, kteří loni na jaře vyslechli Blomberge, uvedli listu, že prošetří,
zda se omezený rozpočet NASA nějak podepsal na bezpečnosti raketoplánů. Někteří
však řekli, že o tom pochybují. Americká vláda chce pro finanční rok 2004
navýšit rozpočet NASA o téměř 470 milionů dolarů. Vyšetřovatelé se mají mj.
zaměřit na to, zda úsporné škrty nesehrály nějakou roli v sobotní tragédii.
Nechceme zastavení letů, říkají rodiny obětí
Washington (CTK, BBC) –
Rodiny sedmi astronautů, kteří zahynuli v sobotu, se těžko smiřují s
bolestnou ztrátou svých blízkých, avšak zároveň nechtějí, aby tragédie zastavila
výzkum vesmíru.
Dorothy Brownová, matka astronauta Davida Browna, trvá na tom, aby dobývání
vesmíru pokračovalo, protože si to přál i její syn.
“Když se ho jednou bratr Dough ptal: Davide, a co když umřeš?, David mu
odpověděl: Program přesto musí běžet dál,” řekla Dorothy. “Tedy je i naším
přáním, aby lidské cesty do vesmíru pokračovaly, protože nechceme, aby těch sedm
zemřelo zbytečně,” dodala. Prakticky stejně uvažuje Audrey McCoolová, matka pilota
Columbie Williama McCoola. Audrey McCoolová přes veškerou bolest, kterou pociťuje,
trvá na pokračování letů a argumentuje úplně stejně jako paní Brownová:
Nechceme, aby zemřeli zbytečně.
Nemohla se posádka Columbie ještě zachránit ?
Praha - Bylo možné raketoplán v poslední chvíli zachránit? Třeba by to
mohlo jít ze Země, možná se mohli kosmonauti zachránit sami... Ano, tak to známe
z napínavých filmů. Realita je však méně milosrdná.
Varianta první: mohli to zahlédnout včas
Nejpravděpodobnější příčinou tragédie bylo rychlé odpadávání destiček
žáruvzdoného pláště, který měl stroj ochránit při jeho návratu atmosférou.
K tomu možná došlo hned po startu. Celý den strávili specialisté rozborem
tohoto jevu a nakonec dospěli k závěru, že nevzbuzuje obavy. Navíc takový pád
pozorovali v minulosti nejméně jednou, a nic se nestalo.
Nyní letový ředitel Ron Dittemore připouští podle agentury AP, že jeho lidé
mohli důsledkům tohoto pádu věnovat větší pozornost. Například výkonné pozemní
teleskopy civilní, a zvláště pak vojenské, stejně jako optické špionážní družice,
se mohly na levé křídlo stroje zaměřit a důkladně si ho prohlédnout. Už před
30 lety, po startu orbitální stanice Skylab, totiž záběry pozemních teleskopů
protivzdušné obrany ukázaly, nakolik je toto těleso poškozeno a co všechno bude
muset první posádka ve vesmíru bezodkladně spravovat.
Varianta druhá: pomocná ruka z kosmu
Pokud by tyto prostředky nestačily, mohla se podle AP pokusit o pro- hlédnutí levé
části spodního křídla posádka Mezinárodní stanice ISS v době, kdy byla obě
tělesa od sebe vzdálena několik set kilometrů. To však zřejmě není možné,
protože ISS nemá tak silné teleskopy, jaké používají vojáci. A co inspekce
samotnými astronauty Columbie? Ano, Michael Anderson a David Brown absolvovali výcvik
pro práci ve volném prostoru mimo palubu lodi, ale pouze základní. Navíc pohyb je
v tomto bezbřehém prostředí velmi složitý a bez úchytek, které naspodu
křídel nejsou, prakticky nemožný. Pro autonomní pohyb ve skafandru neměli američtí
astronauti vybavení, takže hrozilo, že by mohli uplavat do nenávratna,
Varianta třetí: záchranná míse ze Země
Dobrá, představme si,. že by se po vypuštění raketoplánu odpovědní odborníci
na Zemi přece jen shodli na hrozícím nebezpečí - destičky se při návratu mohou
odloupnout. Co by se tedy dalo asi dělat? Agentura AP upozorňuje, že posádka
raketoplánu žádné rezervní destičky na palubě nemá. Navíc jejich lepeni na
plášť trupu a křídla je i na Zemí dost složité. Nezbývalo by tedy nic jiného
než uvažovat o záchraně přímo v kosmu. Okolo Země krouží stanice ISS. Nemohla by
se k ni Columbia přiblížit? To je vyloučeno. Obě plavidla létají po
odlišných drahách a Columbia neměla palivo na cestu k ISS. Zbývala možnost
záchranné míse. Raketoplán Atlantis, připravený v montážní hale
k dalšímu startu, mohli urychleně přesunout na rampu a bez dlouhých příprav
vypustit. Dva piloti by v Atlantisu stačili. Astronauti v Columbii, kteří
měli zásoby na pět dnů, by snad do příletu zachránců vydrželi. Avšak Atlantis by
mohl odstartovat okamžitě jedině tehdy, kdyby se vypustila série bezpečnostních
kontrol. Tím by se však do ohrožení dostaly hned dva stroje. Takový hazard by asi
nikdo neschválil.
Z toho všeho vyplývá, že možnosti záchranných operací, jak je známe
z hollywoodských filmů, zůstaly v tomto případě jen fantazií. Proto mise
raketoplánu Columbia skončila tragicky.
KAREL PACNER
Obchodníci se pokoušejí prodávat trosky
New York (ČTK) –
Jen několik hodin po havárii raketoplánu zaplavily největší internetový
dražební server eBay stovky nabídek předmětů souvisících se zničeným strojem.
Objevilo se dokonce i několik pokusů prodat trosky z Columbie, přestože NASA
přísně varuje před jejich sbíráním. Tak třeba “velmi dekorativní” přezka na
pásek vyletěla z vyvolávací ceny 9,99 dolaru (asi 300 korun) do sobotního
večera na 315 dolarů (téměř 10000 korun) a přihazování pokračuje.
Rusko: Vesmír spadne do klína Číňanům
Moskva (ČTK) - Katastrofa Columbie vážně ohrozila budoucnost Mezinárodní
vesmírné stanice (ISS), protože Rusko nemá finance zajistit další chod projektu bez
pomoci Washingtonu. Na- psal to ruský tisk, který vidí jako možného “vítěze”
Čínu. Pokud Američané na delší dobu odstaví lety svých raketoplánů, ISS bude
zakonzervována a odpadnou tak i ruské lety ke stanici, “padne celý vesmír do klína
Číňanům”, napsal list Kommersant.
Paramount stahuje film o astronautech v nesnázích
New York (ČTK) –
Upoutávka na nový sci-fi film The Core, zachycující posádku raketoplánu
v nesnázích, je po sobotní katastrofě amerického raketoplánu Columbia
stahována z kin v USA. Má se za to, že po katastrofě Columbie, při níž
zahynulo všech sedm astronautů, je to příliš citlivá záležitost.
Raketoplány prý nesplnily očekávání
Washington (ČTK) –
Americký program vypouštění raketoplánů, který se datuje od roku 1981, nikdy
nenaplnil hlavni očekáváni a to, že bude levnější alternativou cestování do kosmu
než klasické rakety. Píše to americký tisk. Myšlenka byla jednoduchá. Místo
drahých raket, které shoří v ovzduší a vynesou na oběžnou dráhu jen náklad
na své špici, se postaví nosný systém tak, aby se alespoň část vrátila zpět na
Zemi a byla znovu použitelná. Místo elegantního systému však vznikl hybrid.. který
nesčítal výhody rakety a znovu použitelné rakety, nýbrž, jak se zdá, násobil
rizika i cenu.
5.únor 2003
Moravskoslezský Deník
Přibyl: Columbii a Challenger pojí několik zajímavých shod
Lucie Kuczynská
Brno. Hvězdné lodi padají v obou kosmických supervelmocích, říká v souvislosti
s víkendovou tragédií raketoplánu Columbia Brňan Tomáš Přibyl, který patří
k největším tuzemským odborníkům na astronautiku. Dnes má převzít za publicistiku
v oblasti astronomie Cenu města Brna - sám však přiznává, že v souvislosti
s havárií Columbie moc důvodů k úsměvu nemá.
Podrobně jste se zabýval havárií raketoplánu Challenger v roce 1986. Vidíte
nějakou paralelu mezi haváriemi Challengeru a Columbie?
Ano i ne. Záleží na úhlu pohledu, z jakého se na obě tragédie díváme.
Z technického hlediska jsou obě události diametrálně odlišné - Challenger byl
zničený při startu, Columbia při přistávacím manévru. Na Challengeru selhalo
těsnění startovacího motoru, na Columbii pravděpodobně, i když si na přesné
vyšetření příčin její zkázy budeme muset ještě nějaký pátek počkat, systém
pasivní tepelné ochrany. Na druhé straně tady několik zajímavých shod je: posádka
byla v obou případech sedmičlenná - pět mužů a dvě ženy. Velitel raketoplánu byl
v obou případech bývalý příslušník US Air Force a vydával se na druhý let.
Pilot byl vždy bývalý příslušník US Navy a letěl poprvé. V obou posádkách
byl astronaut černé barvy pleti a zástupce asijské menšiny. A také v případě
obou posádek jeden člen- poutal větší pozornost než ostatní astronauti - na
Challengeru učitelka Christa McAuliffeová,na Columbii izraelský astronaut Ilan Ramon. A
mimochodem, jedna z astronautek na Challengeru měla izraelské předky.
V souvislosti s pádem Columbie padly i zmínky o terorismu. Myslíte si, že
si teroristé budou brát za cíl také vesmírné lodě?
Ano, mohli by. Cílem terorismu je upozornit a kosmická loď je z tohoto hlediska
nesmírně za- jímavým cílem - ostatně vidíte sami, jakou pozornost poutá zkáza
Columbie. To vše naznačuje skutečnosti, že šlo o “běžnou provozní nehodu”.
V porovnání s Ruskem se zdá počet vesmírných tragédií se smrtelnými
následky v USA vyšší. V čem to podle vás tkví?
To není tak úplně přesná informace. Amerika ztratila své astronauty při dvou
kosmických haváriích - při Challengeru a Columbii. Ostatní byly nehody při výcviku.
Rusko mělo také dvě havárie “za letu” -lodi Sojuz 1 a 11. Plus samozřejmě ne-
štěstí při pozemní přípravě. Navíc Američané létají do kosmu častěji než
Rusové - dosud uskutečnili zhruba dvakrát tolik startů. Obě kosmické supervelmoci
zkrátka prožívají své okamžiky vítězství i “černé hodinky”. A dá se
říci, že poměrně rovným dílem.
Pokud se prokáže jako příčina havárie opotřebení raketoplánu. měli by podle
vás Američané přerušit lety do vesmíru do doby. než posta- ví nové vesmírné
lodě?
Tady vyvstává otázka, co byla skutečná příčina havárie stroje – těžko, ale
opotřebení celého raketoplánu, spíše to mohla být jen »únava” některých
částí. V takovém případě bude třeba identifikovat “slabá místa”,
závady odstranit ,a zlepšit systém kontroly. Vývoj zcela nového stroje by trval
v ideálním případě šest až osm let, přičemž nikde není psáno, že by byl
lepší než stávající technika. Raketoplány v současné podobě se do vesmíru
dříve či později vrátí.
Moravskoslezský Denník
Odborník z NASA předpověděl tragédii
Washington
Pekelný scénář s přehřátím, rozlomením a pádem Columbie se v sobotu
odehrával přesně tak, jak ho nastínil americký odborník na vesmírné lety Gregory
Katnik.
Tento zaměstnanec vesmírné agentury NASA déle než pět let upozorňoval na
poškozování tepelného štítu raketoplánů, což se stalo osudným dvěma ženám a
pěti mužům při posledním letu Columbie. Gregory Katnik již v roce 1997
poukazoval na to, že zledovatělá izolační pěna palivové nádrže se při několika
startech lodi opakovaně odtrhuje a naráží do keramických destiček tepelného
štítu, který chrání kosmickou loď před shořením při sestupu do atmosféry.
První výsledky pátrání po příčinách roztržení raketoplánu Columbia
ukazují, že právě tato závada se stala sedmi astronautům osudná. Odtržená pěna,
kterou obalil led, nejspíš poškodila tepelný štít vesmírné lodi, která při
sestupu začala hořet.
Představitelé NASA tuto opakující se závadu ne- považovali za vážnou. Dokonce
vystrnadili ze své- ho poradního bezpečnostního sboru Seymoura Himmela a další
čtyři experty na vesmírné lety, kteří poukazovali na nebezpečné technické závady
raketoplánu Columbia ohrožující životy posádek. Gregory Katnik o závadě ve své
zprávě s datem 23. prosince 1997 napsal, že raketoplán Columbia má
z předchozích letů poškozeno tři sta keramických destiček. “Kontrola
prokázala, že poškození keramických součástek není normální,” zdůraznil tehdy
ve svém rozboru Katnik. Vedení NASA sice nechalo část zničených destiček vyměnit,
ale neznepokojovalo se příčinou tohoto stavu. A tak úlomky zledovatělé pěny
z přídavné nádrže soustavně ničily při dalších startech tepelný štít.
Katastrofa nejspíš musela jednou přijít. A přišla. (The New York Times, Ir)
Astronom pozoroval rozpad vesmírného korábu
Los Angeles .
Anthony Beasley z radioastronomické laboratoře Kalifornského technického
institutu sdělil, že se mu podařilo dalekohledem zachytit okamžik, kdy se od
raketoplánu Columbia oddělovaly úlomky. Nastalo to při průletu raketoplánu nad
Kalifornií v sobotu ráno místního času. Columbia vyslala světelný signál, pak
se začala přetáčet, řekl včera Beasley.
Rabín citoval výrok, který chtěl vyslovit astronaut
Houston . Tryzna za izraelského astronauta Ilana Ramona, jenž zahynul při havárii
Columbie, se v noci na včerejšek uskutečnila v Houstonu, kde je centrum
vesmírných letů. Rabín Roy Walter při ní přečetl z knihy Mojžíšovy pasáž,
kterou chtěl Ramon sám citovat po návratu z vesmíru. Pasáž končí slovy:
“Což někdo slyšel hlas Boží mluvící z ohně, jako se stalo vám, a přežil?
“
Trosky Columbie byly pro děti atrakcí
Nacogdoches .
Trosky Columbie byly do včerejška nalezeny na více než 2000 místech, na rančích,
trávnících před domy i na školních hřištích. Je však zřejmé, že úkol najít
všechny zbytky raketoplánu, nebude brzy ukončen. “Trosky možná nebudou objeveny po
týdny, měsíce, roky. Některé možná nebudou nalezeny vůbec,” připustil včera
Thomas Kerrs, šerif městečka Nacogdo- ches, kam jich dopadlo nejvíce. Náměstí
v Nacogdochesu se stalo symbolem národní tragédie. Lidé tady pokládali květiny
nebo jen zanechávají lístečky s výrazy lítosti a bolesti. Úlomky vesmírného
stroje podle svědků doslova pršely z nebe. Rozprskly se do prostoru sto šedesát
krát dvacet kilometrů na východě Texasu. Kromě malých úlomků to byl i
dvoumetrový kus kabiny, který se v okresu Nacogdoches zabořil do země. Jen
zázrakem při dopadu nikoho nezranil.
Reportér BBC Andy Gallacher,který se jako jeden z prvních novinářů do
Nacogdochesu dostal,popsal,že doutnající kusy Columbie byly hustě rozsety po širokém
okolí a že z letadla to vypadalo , jako by celý kraj spaloval lesní požár.
Největší část, která vypadala jako kus vlnitého plechu, dopadla přímo na
náměstí. “Byla to rána. Rozdrnčelo to sklo v okně. Trvalo to asi pět
vteřin, nevěděla jsem, co se děje,” řekla reportérovi BBC studentka Adie
Massriaová.
S částmi raketoplánu si ihned začaly hrát malé děti, pro které to byla
zábava najít na každém rohu nějaký záhadný kus šrotu, který spadl z nebe.
“Viděla jsem, jak s tím pobíhají v ulicích,” vylíčila situaci-
Massariaová. Mnozí rodiče pak strnuli, když NASA vydala varování, aby se lidé
trosek nedotýkali, protože mohou být toxické. Přesto si je lidé odnášejí jako
suvenýry. NASA odhaduje ,že se z nehlídaných míst ztratilo sto kusů
raketoplánu. Za největší ztrátu považuje vesmírná agentura zmizení části
počítačového zařízení raketoplánu, které mohlo vydat své svědectví o
posledních chvílích stroje.
(srn, bbc, čtk)
6.únor 2003
PRÁVO
Nalezeno tělo Izraelského astronauta Ilana Ramona
WASHlNGTON/HOUSTON TEL AVIV (CNN. DPA, hor) –
Část tělesných ostatků izraelského astronauta Ilana Ramona nalezly pátrací
týmy v noci na včerejšek ve východním Texasu v klíčové přední části
havarovaného raketoplánu Columbia.
NASA i americká armáda potvrdily, že Ramon je prvním členem posádky, jehož tělo
bylo zcela jednoznačně identifikováno.
NASA informovala představitele izraelské armády v Houstonu, že tělo
plukovníka Ilana Ramona bylo identifikováno,” oznámil mluvčí kosmické agentury.
“Úřední identifikaci provedla NASA a izraelští zástupci byli pouze formálně
informováni o výsledku,” dodal s tím, že všechny nezbytné přípravy
k převozu pozůstatků do Izraele k pohřbu se uskuteční během několika
dní. Agentura Reuters hovoří o nálezu těla plukovníka Ramona, DPA o částech těla,
CNN o pozůstatcích. Agentura AFP jako jediná uvedla, že po provedené analýze DNA
neexistují pochybnosti o jeho identitě”. Podle téže agentury izraelský vojenský
rabín Israel Weiss odmítl v rozhlase “z úcty k rodině” sdělit bližší
údaje o nalezených pozůstatcích astronauta.
Pro izraelskou stranu byly nález a identifikace aspoň části těla velmi
důležité, protože pouze v takovém případě lze uspořádat nábožensky
regulérní pohřební obřad.
Podle židovské tradice je každá část roztříštěného lidského těla posvátná a
má být pohřbena. To je důležité například proto, že věřící manželka se nemůže
stát vdovou s právem znovu se vdát, dokud rabinát neuzná manžela za mrtvého.
Katastrofu mohl zavinit i kosmický odpad
WASHINGTON/HOUSTON/Tel Aviv(CNN. DPA, hor)
Čtyři dny po havárii amerického raketoplánu se objevila nová teorie o jejích
příčinách americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nevyloučil, že
Columbii mohla zasáhnout část kosmického odpadu. Pro NASA zůstává zatím
nejpravděpodobnější příčinou tragédie kus izolačního materiálu, který se
oddělil od přídavné nádrže a zasáhl levé křídlo raketoplánu po startu 16.ledna.
Řídící letu Milt Heflin však pro včerejší vydání listu Los Angeles Times
uvedl, že o tom nejsou všichni experti NASA zcela přesvědčeni. Podle něj mohla
tepelný štít křídla raketoplánu, složený z křemíkových kachlíků, stejně
tak poškodit část kosmického odpadu. Podle inženýrů to potom mohlo vyvolat
řetězovou reakci poškození povrchu křídla. Tým expertů NASA došel,ale již
v roce 1994 v jedné studii k závěru, že část izolace uvolněná
z přídavné startovací nádrže raketoplánu by mohla způsobit katastrofální
škody. Podle listu USA Today se podobné problémy jako při nynějším letu Columbie -
náhlé zvýšení teploty na jednom z křídel - objevily již při letech
raketoplánů v letech 1989 a 1995. Deník The New York Times napsal, že NASA byla
varována již v roce 1990, že choulostivým místem, kde by mohl být poškozen
tepelný štít, jsou kryty podvozku. Uvolnění izolačních kachlíků v těchto
místech by znamenalo roztržení tepelného štítu jako zipu”. Nově objevené trosky
raketoplánu tvořil podvozek, část trupu a část ovládacího panelu včetně části
palubního počítače. Trosky, které by mohly podstatně přispět ke zjištění, proč
se raketoplán nad Texasem rozpadl, se našly v blízkosti hranice s Louisianou.
Ve stejné oblasti byla v pondělí nalezena i špička Columbie.
PRÁVO-Zajímavosti-příloha
Ilan Ramon udělal svůj poslední kotrmelec
Když naposledy pětiletá Noa hovořila se svým otcem Ilanem Ramonem (48),
vyřkla přání, na které vzápětí odpověděl pobaveným smíchem: “Tati, udělej
kotrmelec!” chtěla po něm. Malá Noa pak nemohla odtrhnout oči od televizní
obrazovky, na níž otec skoro uličnicky předváděl kotouly a sem tam si střihl i
salto. Šlo mu snadno - jako každému, kdo poletuje ve stavu beztíže.
Vladimír Plesník
Osud dopřál Ramonovi privilegium stát se prvním izraelským astronautem
v dějinách.
Čtrnáctiletý Asaf, dvanáctiletý Tal, devítiletý Jifta i
matka Rona se v houstounském řídicím středisku kosmických letů drželi
s Noou za ruce, když si s ním povídali. Těšili se, žertovali, protože už
za dva dny se měl vrátit z letu svého života v raketoplánu Columbia.
Populárnější než Eminem
“Izrael vypadá odsud shora velmi malý,” řekl do kamer nejen své rodině. “Ale
právě proto je docela klidný a mírový,” dodal Ramon. Věděl, že v tu chvíli
nebyl na světě snad jediný Izraelec, jenž by netoužil ocitnout se na jeho místě.
Daleko od blízkovýchodního konfliktu, v oranžovém skafandru s vlajkou
s Davidovou hvězdou. Plukovník lIan se stal nejznámějším členem posádky.
Způsobila to vzrušená teologická disputace izraelských rabínů o tom, kdy a jak má
slavit sabat či jak dodržovat pravidla košer stravy, ale i obrázek namalovaný
pražským židovským chlapcem Petrem Ginzem, s nímž se toulal po vesmíru.
Ocitl se v roli ikony izraelských teenagerů a jeho portrét visel v jejich
pokojích častěji než plakát rappera Eminema. “Syn ženy, jež přežila
holocaust, a otce, který bojoval za nezávislost, ukazoval, že navzdory tragédiím si
lidé našli místo ve světě a mohou být úspěšní,” poznamenal list The Jerusalem
Post. V sobotu, když měl přistát, seděl anebo postával celý Izrael u
televizí: Byl sabat, odpoledne, nikdo nepracoval, všichni čekali na velkolepý okamžik
přistání. Ramonův otec Elizer Wolfermann (79) vyprávěl v televizním
studiu o synovi. Bělovlasý muž si připjal na zelený bavlněný svetr emblém
amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Pod pulovr si oblékl jako
spoluzakladatel státu Izrael bílou košili se širokým límcem. Viděl jsem, jak Ilan
dělal pro děti salta,” líčil právě, když ho moderátor přerušil. Režisér
přepojil na pobledlého zpravodaje z Floridy. “Máme problém. Spojení
s vesmírnou lodí bylo přerušeno,” sděloval korespondent.
Když se obraz vrátil do studia, neseděl už Elizer vedle moderátora. Odvedli
ho do vedlejší místnosti. “Tehdy jsem ještě věřil.. Držel jsem se naděje jako
klíště. Ilan často létal bez spojení,” svěřil se později.
Měl za sebou skvělou kariéru
Bez rádiového spojení letěl v roce 1981 jako nejmladší z osmi pilotů
izraelských bojových letadel F-16, aby srovnal se zemí irácký jaderný reaktor
Osirak. “Dokázali něco, co mnozí považovali za nemožné. Ramon měl tehdy pouze
hodnost kapitána, ale věděli jsme, že je ideálním mužem pro tuto akci. Byl velmi
chladnokrevný,” vzpomínal generál Arnos Jadlin, který útoku na reaktor velel.
Riskantní akce po několikahodinovém letu přes nepřátelské Jordánsko a Irák
představoval vrchol jeho oslnivé letecké kariéry. V osmnácti letech vstoupil do
vzdušných sil, stal se nejlepším absolventem letecké školy, v jomkipurské
válce v roce 1973 a tažení v Libanonu v roce 1982 obdržel vysoká
vyznamenání. Poté, co tehdejší premiér Simon Peres a americký prezident Bili
S Clinton podepsali dohodu o účasti Izraele v programu letů
raketoplánů ~ NASA, padla volba na Ramona. S rodinou se přestěhoval do texaského
Houstonu. Daleko od vlasti se připravoval čtyři roky. Mise se pořád odkládala.
Sen shořel už před přistáním
Skončila v sobotu v 16.19 místního času, kdy se dočasné obydlí
astronautů změnilo v ohnivou kouli. Ramonova otce převezli zaměstnanci televize
do Beerševy. “Už nemám syna”, opakoval tiše. “Můj syn zahynul”. Jak bych se
podle vás měl cítit? Je to smutné, nepředstavitelně smutné.” Ilanův bratr Gadi
ještě na sobotu večer chystal na počest návratu Columbie velkou hostinu ve své
restauraci ve městě Zichron Jáakov:” Chtěl jsem ,aby věděl, že jsem na něj
pyšný.Pyšný to bylo to pravé slovo.”
Bez dechu sledovali diváci pořád stejné záběry, Televizní moderátoři zvyklí
na to, že denně informují o mrtvých, nemohli zadržet slzy.
“Mami, jak člověk může zemřít v kosmu? Lidé přece umírají na Zemi,”
ptala se tou dobou Noa, Matka Rona si pořád četla manželův poslední vzkaz
zaslaný elektronickou poštou: “I když je to tady všechno fantastické, už se nemohu
dočkat, až vás uvidím a sevřu do náručí,” Ramon měl po přistání na mysu
Canaveral vystoupit z kabiny s izraelskou vlajkou na ramenou. Měl to být
okamžik pro učebnice dějepisu. Lidé měli zapomenout na teror, recesi a hrozbu války
s Irákem. Místo toho židovský stát zase oplakával vyhaslý život.
“Vím, že můj let znamená pro mnohé Izraelce naplnění jejich snu. Především
pro ty, kdo přežili holocaust,” řekl Ramon minulý týden v kosmu. Ukazoval
přitom na kameru starý obrázek nakreslený Petrem Ginzem v terezínském ghettu
krátce předtím, než ho nacisté zabili v Osvětimi. Chlapec namaloval svou
představu pohledu na Zem z Měsíce. Ramon vzal kresbu do vesmíru, aby vrátil
naději mnoha roztrpčeným Izraelcům. Columbia byla první mírovou misí v Ramonově
životě. První, ze které se nevrátil.
PRÁVO
NASA nalezla ostatky židovského pilota
Hemphill
Pátrací týmy našly v noci na včerejšek část trupu havarovaného
raketoplánu Columbia. V troskách objevily i tělesné pozůstatky izraelského
astronauta Ilana Ramona.
Ramon je prvním z astronautů, jehož pozůstatky byly identifikovány. Jeho tělo
pátrači nalezli v blízkosti hranice státu Texas s Louisianou.
“Vesmírná agentura informovala představitele izraelské armády v Houstonu,
že tělo izraelského plukovníka Ilana Ramona bylo identifikováno,” řekl mluvčí
NASA s tím, že všechny nezbytné přípravy k převozu ostatků do Izraele se
uskuteční během několika dní. Pro Izraelce byl nález a identifikace části těla
důležitý, protože jen v takovém případě lze bez problémů uspořádat
židovský pohřební obřad. Podle židovské tradice je každá část lidského těla
posvátná a má být pohřbena. To je důležité, neboť manželka se nemůže stát
vdovou s právem znovu se vdát, dokud rabinát neuzná manžela za mrtvého. Ramon
sice nebyl věřící, ale považoval se za prvního vyslance všech židů v kosmu.
V synagoze amerického Houstonu se za Ramona v pondělí konala tryzna,které
se zúčastnilo na dva tisíce lidí.
Na místě nálezů Ramonových ostatků vyšetřovatelé objevili kromě špičky
raketoplánu Columbia rovněž podvozek a další část ovládacího panelu stroje. Tyto
nálezy by mohly přispět ke zjištění, proč se raketoplán rozpadl.
Čtk,sm
Lidové Noviny
Vědci varovali NASA už před 10 lety
Američané přiznali, že příčinou zániku raketoplánu Columbia
mohl být náraz zmrzlé izolace do křídla
Achillovou patou
raketoplánů je poškození izolačních destiček při startu, tvrdily
vědecké zprávy z 90. let.
WASHINGTON –
Již v roce 1990 a znovu o čtyři roky později dostal americký Národní úřad
pro letectví a vesmír (NASA) vážné varování, že
pokud by během startu některého z raketoplánů došlo k rozsáhlejšímu
poškození tepelné izolace na křídlech, stroj by byl odsouzen k záhubě.
Problém této Achillovy paty v konstrukci raketoplánů se však technikům NASA
nikdy nepodařilo vyřešit. Právě poškození tepelné izolace na levém křídle bylo
podle dosavadních indicií příčinou katastrofy raketoplánu Columbia, který se
v sobotu rozpadl nad Texasem.
Poškození tepelných destiček při startu označila za “nejslabší místo
raketoplánu” zpráva, kterou pro NASA vypracoval tým vědců z Carnegie-Mellonovy
univerzity pod vedením Paula Fischbecka v roce 1990. “NASA brala naše zjištění
vážně,” prohlásil Fischbeck v úterý. , “Ale problém se jí nikdy
nepodařilo vyřešit.” Fischbeck zpracoval pro NASA další zprávu o čtyři roky
později. V ní konstatoval, že k určitému a poškození tepelné ochrany na
křídlech dochází prakticky při každém startu raketoplánu, a varoval, že pokud by
izolační destičky byly poškozeny ve větším rozsahu, vedlo by to ke zničení stroje
při jeho sestupu do atmosféry.
Astronaut Ramon bude pohřben v Izraeli
~ Právě to se podle všeho stalo při startu Columbie 16. ledna, kdy do levého
křídla narazil kus zmrzlé izolační pěny z hlavní nádrže. NASA to tehdy
údajně nepovažovala za problém pro bezpečnost letu. V posledních dnech ,ale
názor změnila. Ředitel programu letů, raketoplánů Ron Dittemore prohlásil, že
incident při startu mohl být “příčinou potíží, které vedly k zániku
Columbie”. Pokud to ‚další vyšetřování potvrdí, bude to znamenat vážný
problém. Prokáže se, že “svazková” konstrukce raketoplánu, sestávající
z hlavní nádrže, přídavných raket a vlastního orbitálního modulu, je od
základu chybná.
Vyšetřovatelé doufají, že se jim podaří najít příčinu katastrofy díky
troskám, které byly rozesety po obrovském území USA. Některé z nich, jež by
podle NASA mohly být ztracenými izolačními destičkami nebo částmi křídla, byly
nalezeny v Kalifornii a Arizoně, tedy v místech vzdálených více než 2000
kilometrů od místa, nad nímž se Columbia rozpadla. Pátrací týmy v Texasu
v úterý rovněž našly klíčové součásti raketoplánu - část trupu a
podvozku. Jiní odborníci se soustředí na studium videozáznamů katastrofy:
v rukou nyní mají materiál natočený z vojenského vrtulníku nad Texasem.
Vyšetřovatelům se také podařilo identifikovat ostatky prvního izraelského astronauta
Ilana Ramona, který byl jedním ze sedmí lidí na palubě. Ostatky mají být v nejbližší
době převezeny do Izraele. ap, rh
7.únor 2003
Lidové Noviny
Vyšetřovatelé: Pád raketoplánu nezpůsobil incident při startu
HOUSTON, Texas- Spojené státy včera odmítly teorii, že za katastrofou raketoplánu
Columbia mohla poškozená izolace vesmírného stroje.
Vyšetřovatelé NASA dosud měli za to, kus izolace, odtržený z hlavní
nádrže během startu, narazil do křídla stroje, poškodil na něm termoizolační
destičky a způsobil rozpad raketoplánu při sestupu do atmosféry.
“Nedává nám smysl, že by tento kus izolace byl příčinou ztráty Columbie a
její posádky,” prohlásil šéf letů raketoplánů Ron Dittemore.
Vyšetřovatelé se nyní soustřeďuji na jiné teorie. Patří mezi ně i možnost,
že na palubě došlo k odpálení nouzové nálože pro vysunutí podvozku, nebo
že raketoplán narazil na oběžné dráze do některé z tisíců trosek starých
družic a raket.
NASA: Izolace Columbii nepoškodila
Vyšetřovatelé zpochybnili, že by za katastrofu raketoplánu mohl
náraz pěnové izolace do křídla při startu
Spálenou topinku a zvířecí kosti místo trosek Columbie přinesli
vyšetřovatelům někteří Američané.
HOUSTON, Texas, USA –
Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zpochybnil teorii, že za zkázu
raketoplánu Columbia může náraz pěnové izolace do levého křídla při startu.
Podle NASA neměl tento materiál šanci poškodit izolační destičky na křídle tak,
aby při sestupu raketoplánu do atmosféry vypověděly funkci. Odborníci NASA si
nárazu uvolněného kusu izolace do křídla všimli na záznamu krátce po startu.
Z jejich analýzy vyplynulo, že incident “neohrozil bezpečnost letu”. Po
sobotní katastrofě nejstaršího amerického raketoplánu,ale šéf letů raketoplánů
Ron Dittemore podle televize CNN přiznal, že NASA považuje náraz utržené pěny za
“klíčovou příčinu událostí, které vedly ke ztrátě Columbie”. Včera ovšem
Dittemore prohlásil pravý opak. “Muselo to být něco jiného,” řekl novinářům,
kterým přinesl. ukázat podobný kus izolace jako ten, který se 16. ledna uvolnil při
startu Columbie. Utržená část byla zhruba padesát centimetrů dlouhá a vážila
kolem jednoho kilogramu. Podle Rona Dittemorea neletěla tak rychle a nevážila tolik,
aby křídlo vážně poškodila. Šéf programu raketoplánů rovněž odmítl tvrzení
některých odborníků, podle nichž se společně s pěnou uvolnil i kus ledu.
Dittemore prohlásil, že materiál používaný pro izolaci hlavní nádrže vodu
nepropouští a v den startu technici na izolaci žádný led nenašli.
NASA údajně v posledních dnech prověřuje i možnost , že za zničení
izolační vrstvy na křídlech mohl náraz “vesmírného odpadu”, tedy částí
starých družic a raket, které se pohybují v okolí naší planety. Pátrání po
příčině zkázy Columbie se nadále soustředí na trosky , které jsou rozesety na
jihu USA ,vyšetřovatelé jich našli již na dvacet tisíc. Někteří místní
obyvatelé je však někdy upozorňují na věci,které s raketoplánem vůbec
nesouvisejí.
V Arizoně jim tak lidé přinesli spálenou topinku a v Louisianě
zvířecí kosti a zástěrku z kamionu. Malý chlapec v Texasu zavedl policii
k vyhozenému alternátoru z Chevroletu. A starší dáma v louisianském
Shreveportu je přivolala k vaječnému žloutku na své verandě. “Měli na
palubě Columbie vajíčka?” ptala se prý.
Další lidé nacházejí skutečně trosky raketoplánu Columbie –a nechávají si
je. V Texasu byly ve středu obviněny dvě osoby z krádeže federálního
majetku. Jeden z obviněných nepředal úřadům část tištěného spoje
z Columbie a druhý kus izolační tkaniny. Policie také vyšetřuje zhruba 17
lidí, kteří se po havárii snažili prodat trosky na internetu.
Ap,rh
Američané jsou pionýři vesmíru
Pád raketoplánu Columbia oživil v USA debatu o smyslu lidských
obětí
Cesta výzkumu a objevů není možnost, kterou jsme si zvolili. Je to touha zapsaná
do lidských srdcí,” řekl prezident Bush při projevu
k uctění památky astronautů z raketoplánu Columbia. Proslov prezidenta jen
stěží skrývajícího slzy odpovídal cítění velké části Američanů. Lety do
vesmíru pro ně nejsou jen další oblastí vědy a podnikání, ale mají i symbolický
a etický význam. Přes vlnu emocí se ovšem někteří pokusili najít i racionální
argumenty pro lety do vesmíru či proti nim. Většina lidí, kteří byli nejvíce po-
hnuti smrtí sedmi astronautů, patřila k zastáncům vysílání lidí do kosmu. Pokud
by byl program zastaven, byla by oběť posádky zbytečná, tvrdili. Tento pocit sdílely
i rodiny astronautů. “Poslání Columbie musí pokračovat ve prospěch našich
dětí,” napsali pozůstalí ve společném prohlášení. “Jen kvůli tomu, že mise
skončila neúspěchem, nemusejí skončit i vaše sny,” uvažovali studenti, kteří se
podíleli na školním programu zařazeném mezi vědecké projekty letu Columbie. “Bylo
by to znevážení astronautů, pokud bychom výzkum zastavili. Musíme pokračovat,”
uvedl jeden z nich pro New York Times. Hrdinové, průkopníci, povinnost, poslání
- to byla slova nejčastěji užívaná Američany, kteří letům přikládají vyšší,
ať už čistě morální, nebo morálně-politický význam. Zaznívaly v nich i
reminiscence na jeden z “kodifikovaných” rysů amerického národa: Jsme národem
průkopníků, pionýrů. “Každý z členů posádky Columbie byl pionýr,”
řekl vůdce senátní většiny BilI Frist. “Jsme díky Bohu Američané. Všichni jsme
potomky pionýrů,” byl přesvědčen i bývalý astronaut William Fisher. Důvody,
proč politická elita USA podporuje lety s lidskou posádkou, někdy bývají i
čistě pragmatické. Dobývání vesmíru je díky účasti lidí věnováno více
pozornosti. Úspěchy astronautů posilují národní hrdost. “Jen si pomyslete, jak
hrozné by to bylo, kdybychom neměli vesmírné úspěchy v době, kdy jsme byli
uprostřed vietnamské války, Watergate a všeho toho,” připomněl časopis Tlme slova
exprezidenta Richarda Nixona.
Komentátoři upozornili na to, že součást sebeidentifikace Američanů tvoří i
niterné sepětí s moderní technologií. Právě proto pro ně byl tak těžkým
úderem teroristický útok z 11. září 2001, který USA zastihl nepřipravené.
Exploze raketoplánu je podobným šokem, a jednou z priorit vlády by tak mělo být
co nejrychlejší zjednání nápravy. “Výzkum vesmíru demonstruje naši národní
vůli a odhodlání vést i svět. Budeme-li sedět stranou, přestaneme být na špici
nejen v oblasti vesmírného výzkumu,” tlumočil listu The Washington Times
ideologický koncept bossů státního úřadu pro vesmír (NASA) bývalý velitel
Columbie Jack Lousma. Podle odpůrců tohoto přístupu lidé jako Lousma reprezentují
starou “politizující” gardu NASA. Nepřiměřené riskování lidskými životy ale
nelze ospravedlnit.
Vzhůru na Mars!
Jedním z důvodů, proč by měl být zastaven program letů raketoplánů s lidskou
posádkou, je finanční náročnost neodpovídající výsledkům. Raketoplány měly původně
zajistit vynášení družic levněji než klasické] rakety. Pravda je ale opačná.
Podle komentátora časopisu Time by “kapitalismus měl vyloučit tuto neefektivitu,
ale v americkém systému se výdaje na raketoplány staly politicky atraktivní”.
Hlavním přínosem letů astronautů se podle Washington Post stala technologie
digitálního přenosu obrazu a “chladicí obleky” využitelné při práci ve
vysokých teplotách. Úspěchy vědy se ,ale stávají nevýznamnými při srovnání se
slzami v očích dětí” zahynuvších astronautů soudí list Washington Post si
současně všiml, jak od časů tragédie raketoplánu Challenger před 17 lety vzrostl
počet lidí, pro něž je pád Columbie jen jednou z mnoha událostí. Především
mladí lidé symboličnost obětí nevnímají. “Myslím, že média by se neměla
chovat, jako by nastoupil konec světa, zní jeden z typických názoru.
Tragédie Columbie i sporné výsledky programů letů s lidskou posádkou ovšem
nemusejí vést k tomu, že do vesmíru budou létat jen roboty . Charles
Krautharnmer z Washington Post považuje za hlavní důvod pochybností o smyslu
lidských obětí to, že cíle současných letů jsou pouze rutinní. “Fantastické
riziko může být ospravedlněno jen fantastickými poutěmi,” tvrdí s tím, že
lidstvo by mělo začít pracovat na letu k Marsu. A zalidnění vesmíru obecně.
Pavel Máša-redaktor LN
PRÁVO
NASA opouští verzi o nárazu pěny
HOUSTON (DPA. CNN. čTK, hor)
- Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě dosavadního
vyšetřování ustoupil od verze, že prvotní příčinou zkázy raketoplánu Columbia
byl náraz kusu izolační pěny do jeho levého křídla při startu 16. ledna.
“Utržený kus izolační pěny nemůže být příčinou neštěstí. To prostě
nedává smysl,” řekl ve středu večer v Houstonu ředitel programu raketoplánů
v NASA Ron Dittemore.
“Domníváme se, že musel existovat jiný důvod, a proto v současnosti
pátráme všemi směry,” dodal Dittemore. Ukázal novinářům kus izolační pěny
stejného druhu, jaká při startu odpadla z přídavné nádrže na křídlo
raketoplánu, aby dokázal, že ani její blok dlouhý asi 50 centimetrů s váhou
asi 1,2 kilogramu nemohl tepelnou izolaci křídla z křehkých kachlů poškodit.
Odmítl také, že by na křídlo dopadl led, i možnost, že by škodu způsobila i pěna
nasáklá vodou a zmrzlá. Pěna je totiž nesavá, takže nemohla být
zledovatělá,zdůraznil. Ve středu se v americkém tisku objevily spekulace, že
raketoplán se mohl na oběžné dráze srazit s kusem vesmírného odpadu, který
krouží kolem Země jako pozůstatek po letech různých umělých těles. Tuto možnost
NASA nevyloučila.
Již přes 13 tisíc trosek
Pracovníci NASA a dobrovolníci mezitím již shromáždili na 13 tisíc úlomků
Columbie, roztroušených nejvíc ve státech Texas a Louisiana. “Nalezli jsme
důležité části, mimo jiné díl, který se zdá být kusem křídla,” řekl pro
televizi CNN šerif Thomas Kerss z Texasu. V Kalifornii byl objeven kus ve tvaru
talíře, který by mohl být držákem izolačních kachlů. To by mohlo být pro NASA
vodítkem pro další vyšetřování. Americké ministerstvo spravedlnosti zpřísnilo
postup proti lidem, kteří nalezené trosky zatajují, protože si je chtějí nechat
jako suvenýry: 43 letá žena a 23 letý muž usvědčení z krádeže
“federálního majetku”, byli již včera obviněni a jdou před soud.
Rekonstrukce
NASA se nyní soustřeďuje na rekonstrukci posledních 32 vteřin vysílání dat
z Columbie. V této době byl již přerušen kontakt s pozemní
přijímací stanicí v texaském Houstonu, ale palubní přístroje Columbie data ještě
vyslaly. Experti se domnívají, že právě tato data by jim mohla pomoci odhalit
příčinu havárie Columbie. Indie se rozhodla na památku astronautky KaIpany
Chawlaové, která byla indického původu, přejmenovat svůj první meteorologický
satelit. Stalo se tak včera na smuteční slavnosti v Dillí, pří níž premiér
Atal Bíhári Vádžpéjí satelit nesoucí dosud obyčejný název METSA T přejmenoval
na Kaplana1.
Ramonův syn chce také do vesmíru
První izraelský astronaut Ilan Ramon, jehož ostatky již byly identifikovány,
bude pohřben s vojenskými poctami příští úterý v obci Nahalal na severu
Izraele. Nejstarší syn Ilana Ramona, 15 letý Assaf chce jít ve stopách svého
otce a stát se rovněž astronautem. Řekl to včera v rozhovoru pro izraelský
list Ma‘ariv. “Chci být také astronautem a letět do vesmíru,” řekl chlapec.
Dodal, že jako malý chtěl být pilotem, ale po sobotním neštěstí Columbie, při
němž spolu s dalšími šesti členy posádky zahynul i jeho otec, se rozhodl
svůj cíl změnit a stát se astronautem. Na vojenskou základnu Dover v Delaware
mezitím ve středu v noci dorazily rakve s pozůstatky sedmi astronautů,
jež tam mají být identifikovány.
8.únor 2003
Moravskoslezský denník
Santa‘ Cruz .
Spálená topinka, zástěrka z náklaďáku, vaječný žloutek,
automobilový alternátor. To všechno by mohlo být ze zříceného raketoplánu
Columbia, myslí si poctiví nálezci.
Horliví Američané zaplavují sběrná střediska vším možným. Spousta
předmětů, které obyvatelé v dobré víře nahlásí coby kousek kosmické lodi,
se však ukáže jako obyčejné smetí,napsala včera agentura AP.
»Je snadné nechat se zmást. Všude v přírodě i ve městech se na zemi válí
spousta věcí,” říká Michael Kostelnik z americké vesmírné agentury NASA.
Od sobotního neštěstí NASA nasbírala více než 12 tisíc kousků trosek
raketoplánu od malých kovových kousků až po dvousetkilogramovou špičku trupu,
stejně jako spálené pozůstatky těl astronautů.
Jenže jak sbírání pokračuje, narůstá hora věcí, které pracovníci NASA
pečlivě seberou, prozkoumají, a hodí do
odpadků. Patří mezi ně spálená topinka z Yumy v Arizoně a kus
oranžové pěny,která byla kdysi součástí lodi na jedné z floridských
pláží.V Louisianě musel úřad šerifa zkoumat zvířecí kostičky a spálené
pěny, která byla kdysi součástí lodi na kameny, na něž upozornila bdělá
veřejnost. Z jednoho údajného kousku raketoplánu se vyklubala zástěrka
z náklaďáku. A ve Shreveportu přivolala starší dáma záchranáře poté, co
našla na verandě vaječný žloutek. “Měli na palubě Columbie vajíčka?” ptala
se. V Texasu zavedl místní chlapec vyšetřovatele do lese ke kovovému předmětu,
ze kterého se vyklubal starý alternátor z Chevroletu. V Arizoně, kde FBI
prověřoval několik desítek ohořelých předmětů, které neměly s vesmírným
korábem nic společného, guvernérka Janet Napolitano poprosila spoluobčany:
“Nepřehánějme to. Ne každý kousek spáleného kovu nebo popela, který se u nás
najde, musí nutně být součástí raketoplánu Columbie.” Ovšem mluvčí NASA Mike
Curie to vidí jinak. “Radši prověříme tisíc zbytečností, které nebyly
součástí raketoplánu, abychom neminuli tu nejdůležitější.” (ap, čtk)
NASA tvrdí, že pěna havárii nezpůsobila
Houston
Katastrofu raketoplánu Columbia nezpůsobilo poškození izolačního štítu, jak se
dosud domnívali odborníci. Vesmírná agentura NASA změnila po dosavadním
vyšetřování svůj původní názor, že příčinou pádu Columbie byl náraz kusu
izolační pěny do keramických destiček na levém křídle raketoplánu. V novém
stanovisku NASA uvádí, že silné poškození tepelné izolace nemohlo způsobit
tragédii, při níž zahynulo všech sedm členů posádky. »Utržený kus izolační
pěny nemůže být příčinou neštěstí. To prostě nedává smysl,” prohlásil ve
středu ředitel programu raketoplánů v NASA Ron Dittemore. ( čtk)
PRÁVO
HOUSTON/MOSKVA
(DPA, RIA-Novosti,hor)- Týden po zkáze raketoplánu Columbia začala včera
v řídícím středisku v texaském Houstonu pracovat nezávislá
vyšetřující komise.
V jejím čele stojí bývalý admirál Harold Gehman, který se osvědčil při
vyšetřování bombového útoku na americkou vojenskou loď Cole v Jemenu
v roce 2000.Dalšími přibranými odborníky, jimiž americký Národní úřadu pro
letectví a kosmonautiku NASA komisi doplnil, jsou armádní důstojníci, bezpečnostní
experti ministerstva dopravy a odborníci z Amesova výzkumného střediska.
Příčiny poškození stále nejasné
NASA si zatím není jista ,co způsobilo narušení tepelného štítu na levém
křídle raketoplánu , po němž začala Columbie hořet a nad Texasem se rozpadla. Její
experti zatím ustoupili od původní teze, že křídlo poškodil náraz uvolněné
části pěnového těsnění přídavné nádrže, jež do křídla narazila již při
startu raketoplánu 16.ledna. Zatím jsou ještě ve hře dvě teorie” křídlo
poškodil buď tzv. kosmický odpad., tj. části starých raket či družic, nebo malý
meteorit. “Zcela nemůžeme žádnou příčinu”, prohlásil ve čtvrtek ředitel
programu raketoplánu v NASA Ron Dittemore.Časopis Aviation Week and Space Technology
zveřejnil ve čtvrtek fotografii Columbie krátce před jejím rozpadem pořízenou
speciálním teleskopem amerického letectva, určeným ke sledování nízko letících
družic. Je na ní zřetelně vidět vážné poškození levého křídla raketoplánu
poblíž uchycení k trupu.Zatím se nepotvrdilo, že předmět nalezený ve středu
v Kalifornii mohl být držákem izolační kachličky z Columbie. Znamená to ,
že žádný z více než 13 tisíc kusů trosek nebyl nalezen mimo stát Texas a
Lousiana.
Ze sedmičlenné posádky byly doposud nalezeny části několika těl, ale
identifikováno bylo zatím jen tělo izraelského astronauta Ilana Ramona, který
v raketoplánu seděl nejvíce vzadu. Jeho ostatky mají být pohřbeny
v úterý v Izraeli, z USA s nimi pocestuje Ramonova rodina zřejmě o
víkendu.
Korekci ISS zajistí Progress
O korekci dráhy Mezinárodní kosmické stanice ISS, kterou vždy po připojení
k ní zajišťovaly americké raketoplány, se nyní postará ruské nákladní loď
Progress, která se v úterý s ISS spojila. Oznámil to včera náměstek
ředitele letu ruské části ISS Viktor Blagov. “Progress k tomu má dostatek
paliva”, zdůraznil Blagov. Tiskový tajemník ruské kosmické agentury Rossaviakosmos
včera potvrdil, že ve Washingtonu pokračují jednání odborníků o zajištění dalšího
chodu ISS.
Lidové Noviny
Jak probíhal zánik Columbie
Vojenské kamery údajně před katastrofou vyfotografovaly poškozenou
oblast na levém křídle raketoplánu
Deset až patnáct vteřin, možná o něco více. To je doba, po kterou mohli kosmonauti
vnímat okolí poté, co se raketoplán začal rozpadat.
Deset, devět, osm... počítali nahlas rodinní příslušníci
kosmonautů. Bylo sobotní ráno místního času u přistávací dráhy Kennedyho
kosmického střediska na Floridě.
Martin Uhlíř- redaktor LN
Počítání dospělo k nule. V té chvíli měl raketoplán dosednout. Ale
neobjevil se. Neozval se ani supersonický třesk, kterým měl přilétající kosmický
stroj ohlásit svůj vstup na scénu. “Rozhostilo se divné, strašné ticho,” řekla
novinářům manželka izraelského kosmonauta Ilana Ramona.
První problémy hodinu předtím seděli kosmonauti v křeslech na Columbii a
netušili, že jim hrozí nějaké nebezpečí. Pod jejich hlavami (raketoplán se
pohybuje vesmírem “břichem vzhůru”) ubíhal Indický oceán, blížili se
k břehům Austrálie. Počítač zahájil přistávací manévr. Během zhruba
šedesáti minut měla automaticky řízená Columbia proletět rychlostí vystřelené
kulky atmosférou, přeletět polovinu glóbu a dosednout na přistávací dráhu.
První technické problémy nastaly dvě minuty po přeletu pobřeží Kalifornie.
Výpadek senzorů pro měření teploty kapaliny, která ovládá klapky na levém
křídle, ale zatím poplach nevyvolal. Žádný výstražný signál v kabině
neblikal ani řídicí středisko nevěnovalo problému velkou pozornost, protože čidla
občas během přistávacího manévru selhávají. Nikdo netušil, že do katastrofy
zbývá jen zhruba šest a půl minuty.
Jenže v té době se už zřejmě začínala rozpadat tepelná ochrana levého
křídla. O pětačtyřicet vteřin později totiž astronom Rick Baldridge, který
Columbii sledoval z Lickovy hvězdárny na Mt. Hamiltonu v Nevadě, zaznamenal
první žhavý úlomek pohybující se souběžně s raketoplánem.
Podle Mgr. Antonína Vítka, odborníka na kosmonautiku z knihovny Akademie věd
ČR a hlavního redaktora internetových stránek Space-40, mohlo jít o jednu z
“dlaždic” izolační tepelné ochrany, ale také o větší kus materiálu
vyplňujícího mezery mezi jednotlivými dlaždicemi. Zkáza se zřejmě začala šířit
z přední, tzv. náběžné hrany levého křídla poblíž trupu. Podle zdrojů
zpravodajského internetového servisu Spaceflight Now totiž existují snímky
z pozemní kamery amerického vojenského letectva, pořízené minutu před
destrukcí raketoplánu. Fotografie ukazují, že náběžná hrana je poblíž trupu
poškozena, na snímcích je vidět její rozeklaný okraj. Poškozené místo je
v oblasti, kam při startu dopadl odtržený kus pěnové izolace z hlavní
nádrže. “Zubatá” náběžná hrana zřejmě odstartovala rozpad křídla, který
pokračoval odpadáváním dlaždic a vycpávky mezi nimi. Krátce po zmíněném výpadku
senzorů přístroje zaznamenaly růst teploty nad levým křídlem a také
v oblasti, kde je uvnitř křídla zasunuta část podvozku. Experti NASA se
původně domnívali, že právě v šachtě pro kolo podvozku nastaly první
problémy, tato teorie, ale padla.
Jako lyžař na sněhu
Ať už to bylo jakkoliv, s levým křídlem se něco dělo. Odpor vzduchu zde
narůstal a Columbii to táhlo doleva. Palubní počítač musel stroj vyrovnávat pomocí
kormidel. Pro zkušeného letce, jakým byl izraelský astronaut Ilan Ramon, je utrpením,
když cítí, že se s letounem něco děje, ale nemůže se přitom ani podívat na
přístroje.
V tu chvíli začala snad nejobtížnější část přistávacího manévru.
Počítač změnil naklonění stroje a vedl jej do jakýchsi esovitých obloučků - po
vzoru lyžaře, který dělá kristiánky a hraněním snižuje rychlost jízdy (Columbii
ovšem místo sněhu brzdil odpor vzduchu). Letoun za tento brzdný manévr platí daň
v podobě extrémního růstu aerodynamického a tepelného namáhání. Další
varování přišlo z hydrauliky podvozku. “Pořád to je~tě nebylo nic
dramatického, i když se údaje o teplotě a tlaku pohybovaly mimo běžně očekávané
hodnoty,” říká mgr. Vítek.
Palubní počítač v té době, ale už jen s obtížemi vyrovnával
rostoucí odpor na levém křídle. Dokonce na vteřinu a půl zažehl korekční
tryskové motory, což je velmi neobvyklé. Je možné, že stroj začal v těchto
okamžicích silněji vibrovat.
Poplach
Pochopili kosmonauti, že něco není v pořádku? Zřejmě ne. Vibrace totiž
k přistávacímu manévru patří, i když k nim většinou dochází později.
“Musíme si také uvědomit, že astronauti na Columbii nebyli příliš zkušení,”
upozorňuje mgr. Vítek a připomíná, že velitel a další dva členové posádky
letěli teprve podruhé, pro ostatní to byla premiéra.
Podobně to vidí i publicista a odborník na kosmonautiku Pavel Toufar. “Kosmonauti
věděli, že počítače korigují dráhu raketoplánu, ale přičítali to nejspíš
méně významným pilotním problémům. Rozhodně je nenapadlo, že se hroutí
křídlo,” říká. Poplach nastal až o pár vteřin později, když měření teploty
a tlaku v pneumatikách levého podvozku úplně selhalo (senzory nevypadly naráz,
proto si experti nemyslí, že by explodovala pneumatika; pravděpodobnější je, že
žár poškodil elektrické vedení k čidlům). V kabině zablikala
výstražná signalizace. V tu chvíli už nemohlo být pochyb o tom, že se něco
děje. Údaje o stavu podvozku jsou pro přistání životně důležité. Spojař
v řídicím středisku proto odvysílal posádce ,zprávu o výpadku čidel.
“Columbia, tady Houston. vidíme vaše zprávy o tlaku v pneumatikách. Nemáme tu
poslední,” řekl. “Rozumím,” potvrdil velitel, příjem a stačil říci ještě
část dalšího slova, kterému už ale nebylo rozumět - spojení v tu chvíli
vypadlo
Proč vypadlo spojení
“S vysokou pravděpodobností, téměř s jistotou můžeme prohlásit, že právě
v tomto okamžiku se utrhlo levé křídlo. Jeho kovová konstrukce zkolabovala
žárem,” vysvětluje mgr. Vítek.
K tomuto tvrzení vede odborníky jednoduchá úvaha. S raketoplánem lze
během přistání komunikovat jen jediným způsobem: prostřednictvím antény na zádi,
která míří k speciální družici na oběžné dráze. Pouze úzký kužel
vzduchu za zádí totiž propustí rádiové vlny. Jinde tvoří rozpálený ionizovaný
vzduch překážku, kterou vlněni neprojde. Kdyby se utrhlo křidlo, raketoplán by se
roztočil a anténa by přestala mířit na družici. Spojeni by náhle vypadlo. Přesně
to se zřejmě stalo.
Patnáct vteřin hrůzy
Co zažívali kosmonauti? Nelze to říci s úplnou jistotou. Utržení křídla
nepochybně předcházela mohutná vibrace a provázela jej silná rána. Vzápětí se
Columbia začala rozpadat. “Destrukce raketoplánu mohla probíhat deset, patnáct
vteřin. To je podle mého názoru maximální doba, kdy mohli kosmonauti ještě něco
vnímat,” konstatuje Mgr. Vitek.
Tento časový odhad potvrzuje i Pavel Toufar. “Po utržení křídla se raketoplán
musel prudce stočit,” vysvětluje, ,jako by jej někdo z boku nakopl. Lékaři
mohou tvrdit, že kosmonauti v tu chvíli ztratili vědomí. Domnívám se ale, že
vědomi neztratili, protože jsou trénovaní.” Utrpení by ovšem mohlo trvat i déle
než patnáct sekund, kdyby se ‚ kabina odtrhla od trupu lodi a řítila se k zemi
samostatně. Toufar to, ale nepokládá za pravděpodobné. Podle něj zřejmě život
kosmonautů ukončila exploze palivových nádrží raketoplánu. “Neví se ale, kdy
k ní došlo. Mohlo to opravdu být za delší dobu než patnáct vteřin,” tiká
Toufar.
Bezmoc izraelského kosmonauta
Velitel lodi Husband, pilot McCool a izraelský kosmonaut Ilan Ramon (ten seděl
na spodní palubě jako pouhý “pasažér‘) pravděpodobně věděli nejlépe ze všech,
jak bezvýchodná je situace. Zvláště Ramon musel prožít peklo. Na hrozící katastrofu
jej snad upozornila až prudká vibrace před utržením křidla, možná vytušil nebezpečí
už dříve. Pro zkušeného letce, jakým Ramon byl, je utrpením, když cítí, že se
s letounem něco děje, ale nemůže se přitom ani podívat na přístroje. V takovém
okamžiku pociťuje naprostou bezmoc. Pilot a velitel na horní palubě se možná
pokusili řídit stroj i poté” co se začal trhat na kusy a padat. Takové jednání
nemá žádný smysl, jde o instinktivní reakci. Prokázaly to analýzy neštěstí,
k němuž došlo v roce 1967 u České Kameníce. Piloti padajícího jugoslávského
letadla] se tehdy podle Toufara snažili stroj řídit, i když už museli vědět,
že nemají křídla a zadní část trupu.
Možný problém raketoplánu Columbia:přílišné stáří
Mohl posádku Columbie zachránit raketoplán Atlantis? Odborník na
kosmonautiku
Mgr. Antonín Vítek to vylučuje.
LN: Šrám na křídle raketoplánu, který při přistání údajně
vyfotografovalo vojenské letectvo USA, možná vznikl už při startu. Mohly jej během
letu spatřit kamery na Mezinárodní kosmické stanici?
Rozhodně ne. Nemají tam dost kvalitní optické vybavení. Snad by se daly využít
digitální kamery na vojenských špionážních družicích. Už mnohokrát se takto
během letu zjišťovalo, zda neodpadly nějaké izolační dlaždice na spodku raketo-
plánu. Ani kvalita těchto fotografií však nikdy nevedla k hodnověrným ,
údajům o rozsahu případných škod. Existuje také síť. kamer americké- ho letectva
GEODSS, která se používá k detailnímu snímkování kosmických objektů, ale
ani tyto kamery nemají dostatečné rozlišení.
LN: Přesto - mohl odstartovat raketoplán Atlantis a kosmonauty zachránit?
To je naprostý nesmysl. Nikdo si nedovolí vynechat předstartovní testy a ty by
zabraly příliš dlouhou dobu. Přestup posádky z poškozeného stroje by byl
navíc velice komplikovaný. Kosmonauti měli jen dva skafandry, nebyli vybaveni
autonomní manévrovací jednotkou, lodi se nemohly spojit. Je to scénář dobrý leda do
hollywoodského sci-fi filmu.
LN: Podcenili tedy experti z NASA vůbec něco?
Tepelný štít raketoplánu je velmi choulostivý. Testy a modelování nicméně
ukázaly, že i když odpadne třeba i několik dlaždiček izolační tepelné ochrany
vedle sebe (mají rozměry 15x15 cm), konstrukce neprohoří. Havárii Columbie musela
způsobit nějaká drastická shoda okolností.
Zřejmě došlo k mechanickému poškození náběžné hrany křídla, která je
během přistání nejvíce namáhána. Do této náběžné hrany sice během startu
narazil onen mnohokrát zmiňovaný kus pěnové izolace z hlavní nádrže, přesto
není vyloučeno, že byla porušena již dříve. Mohlo k tomu, ale dojít i během
letu, například po srážce s kusem kosmického “smetí”. Nemohu ale vyloučit,
že se na neštěstí podepsala doba, která uběhla od stavby tohoto raketoplánu.
Columbia byla dokončena v roce 1979.
Mohlo dojít ke stárnutí uhlíkového kompozitního materiálu, ze kterého je
náběžná hrana křídla vyrobena. Tento materiál je sice houževnatý, ale 27 letů do
vesmíru, spojených s obrovskými tepelnými výkyvy, mohlo jeho odolnost snížit.
Nedá se ani vyloučit, že se během sestupu raketoplán dostal do oblasti turbulencí.
To by vyvolalo kmitání křídel, které mohlo způsobit, že materiál náběžné hrany
popraskal. Tudy se pak zřejmě dostal rozžhavený vzduch přímo na kovovou konstrukci.
Poté z křídla začaly odletovat rozžhavené části a nakonec se utrhlo.
LN: Není určitý problém v propojení NASA a soukromých firem?
V USA je teď velká tendence přesouvat maximum práce na smluvně najaté firmy,
mít co nejmíň vlastních zaměstnanců. Má to dobré i špatné stránky, ale pozitiva
podle mě převažují. Soukromý sektor určitě pracuje efektivněji. Je ovšem pravda,
že žádné výběrové řízení není absolutně čisté. Vždy existují určité
tlaky. Můžeme vzpomenout na havárii Challengeru.Výběrové řízení na pomocné
rakety tehdy vyhrála jediná americká firma, která vyráběla rakety dostatečné
velikosti. Problém byl spíš v tom, že konstruktéři stáli před obrovským
problémem, jak vyhovět protichůdným požadavkům. Svou roli sehrála i hloupá
náhoda. Při po- sledním měření teploty izolačního prstence, který později
selhal, ukázal bezdotykový přístroj na jednom místě poblíž kritického spoje asi o
osm stupňů nižší teplotu než všude kolem. Technici si řekli, že jde o chybu
měření. Ale chyba to nebyla. Z hlavní nádrže totiž unikal přetlakovým
ventilem kapalný kyslík, což bylo v pořádku. Smůla ,ale byla v tom, že
foukal vítr, který studený plyn zanášel ke spoji. Na jednom místě spoj silně
promrzl.
LN: Odstartuje raketoplán ještě někdy?
Podle mého názoru ano. Nelze jej v daném okamžiku ničím nahradit a bez
pilotovaných letů se společnost už neobejde. Otázka je, kdy odstartuje. Pokud
se ukáže, že katastrofu způsobila náhoda, souběh vzájemně nesouvisejících okolností,
může to být třeba za půl roku. Jestli ,ale bude nutné vyměnit tepelnou ochranu,
ne že by se změnil její princip, ale třeba způsob její montáže na povrch, může
to trvat dva tři roky. Katastrofa může nepřímo ovlivnit vzdálenější projekty,
jako je plánovaný let lidí na Mars.Měly teď být uvolněny peníze na obnovu vývojových
prací na nukleárních motorech, které jsou jedním z možných prostředků umožňujících
efektivní let lidí k Marsu. Jenže finanční prostředky budou nyní potřeba
na vyřešení problémů s raketoplány. mu
Rusové chtějí mít na ISS lidi
Zakonzervování Mezinárodní kosmické stanice je možné, vesmírný
komplex by to ale ohrozilo
Marcel Grün
Budoucnost kosmonautiky po havárii Columbie? Pilotované lety
musejí pokračovat.
Tři zbylé americké raketoplány byly postaveny mimo službu. Budoucnost světové
kosmonautiky závisí na tom, na jak dlouho.
Nejoptimističtější odhad je půl roku. Ovšem jen za předpokladu, že závada se
týkala výlučně Columbie. Realisté vycházejí z toho, že po Challengeru trvala “odstávka” 32 měsíců. Pokud se potvrdí,
že příčinou bylo odpadávání izolace a kusů ledu při startu, vyžádají si konstrukční
změny to nejdražší - čas. A jestliže důvod spočíval ve stáří kosmického letounu,
mohl by z náročných prověrek vyjít vítězně třeba jen nejmladší Endeavour.
Havárie Challengeru roku 1986 měla dopad jen na
americký program, ale tentokrát je to horší. Let STS-I07 měl být poslední vědeckou
výpravou svého druhu. Harmonogram dalších letů do roku 2007 obsahoval jen údržbu
kosmického dalekohledu HST, k níž mělo dojít v dubnu příštího roku.
Zatím je skvělý přistroj v dobrém stavu, ovšem nemají-li být jeho dny
sečteny, nelze výpravu dlouho odkládat. Všechny ostatní starty měly směřovat
k Mezinárodní kosmické stanici ISS: letos pět, další dva roky po čtyřech
startech a pak zase po pěti. Při stavbě stanice i jejím provozu ledu při startu,
vyžádají si konstrukční změny to nejdražší - čas. A jestli- že důvod
spočíval ve stáří kosmické- ho letounu, mohl by z náročných prověrek vyjít
vítězně třeba jen nejmladší Endeavour.
Havárie Challengeru roku 1986 měla dopad jen na
americký pro- gram, ale tentokrát je to horší. Let STS-107 měl být poslední
vědeckou výpravou svého druhu. Harmonogram dalších letů do roku 2007 obsahoval jen
údržbu kosmického dalekohledu HST, k níž mělo dojít v dubnu příštího
roku. Zatím je skvělý přistroj v dobrém stavu, ovšem nemají-li být jeho dny
sečteny, nelze výpravu dlouho odkládat. Všechny ostatní starty měly směřovat
k Mezinárodní kosmické stanici ISS: letos pět, další dva roky po čtyřech
startech a pak zase po pěti. Při stavbě stanice i jejím provozu hrál raketoplán
hlavní roli, protože právě pro takovou kyvadlovou dopravu byl v 70. letech
vyvinut. Čtyři letouny měly zvládnout celkově až 400 startů a při 30 letech
ročně tak vydržet do poloviny 90. let. Není vinou NASA, že svůj kosmický cíl
získaly až v době, kdy už měly jít do výslužby. Kromě vynášení většiny
stavebních dílů spočívala na bedrech raketoplánů i základní obsluha - výměna
stálých posádek (od příštího roku vždy v. dubnu a v říjnu) a část
zásobování. Bez současných raketoplánů nelze ISS ani dokončit, ani plně
využívat.
Na rozhodnutí zbývá měsíc
Obejít se bez nich dokážeme pouze v kratším časovém měřítku a čím
déle bude výpadek trvat, tím to bude obtížnější. Ruský partner měl letos vyslat
na ISS dvě pilotované lodi Sojuz
a tři nákladní lodi. Je schopen zvýšit roční počet letů nákladních lodí na
šest a transportních lodí na tři. Ovšem peníze mu chybí, takže náklady by asi
musely pokrýt Spojené státy. Na rozhodování o budoucnosti ISS zbývá zhruba měsíc.
Je možné stanici zakonzervovat a vyčkat na lepší časy. Je ale škoda přerušit
dlouhodobý výzkum, který se slib- ně rozběhl a který bude brzy komerčně
zajímavý. Hrozí také reálné riziko, že banální potíže, které by kosmonauti
hravě opravili, povedou ke ztrátě provozuschopnosti celého komplexu. Kromě toho je
napřesrok nutno stanici opět “popostrčit” na vyšší dráhu, jinak klesne
příliš hluboko a po čase nám “spadne na hlavu”. To vše na pozadí
nezaměstnanosti v ruském kosmickém sektoru a s nepříjemnou vidinou, že
první čínští kosmonauti budou letos v říjnu ve vesmíru jediní! Rusové,
kteří se zřekli svých vlastních ambicí ve prospěch mezinárodního projektu, budou
trvat na tom, aby na stanici byli lidé. Byť minimální počet - tedy jen dvoučlenné
posádky, obměňované každých půl roku. Měl by to být prioritní zájem i pro NASA, která by asi těžko vysvětlovala daňovým poplatníkům,
proč riskuje, že desítky miliard dolarů vynaložené na stavbu ISS přijdou vniveč.
Ovšem přesvědčit Američany, že je v jejich zájmu požádat Rusy o pomoc,
zaplatit za ni a ještě jim dočasně přenechat “kosmické žezlo”, rovněž nebude
jednoduché. Nynější šesté expedici na ISS zatím nic nechybí. Raketoplán Atlantis ji sice měl počátkem března odvézt zpět na Zemi, ale
protože se v úterý podařilo ke stanici připojit loď Progress
se třemi tunami zásob, vydrží kosmonauti na oběžné dráze až do června. A pokud
by posádka měla problémy, může se vrátit v záchranné lodi Sojuz. Ta je
však” v záruce” vždy jen půl roku, a proto byla na první květnové dny
naplánována výměna. Letět měl i španělský kosmonaut Pedro Duque - profesionální
pasažér za téměř 20 mil. USD. (?????????????)
Rusko se zřeklo kosmické turistiky harmonogram lze operativně měnit. Dva zkušení
ruští kosmonauti zřejmě stávající posádku vystřídají, a zahájí tak “ruské
období” i tehdy, jestli- že se Američani odmítnou podílet na zvýšených
nákladech. Ve vesmíru mohou pracovat až do října, kdy se záchranné Sojuzy opět
obmění. Ostatně, vždycky je čas stanici zakonzervovat a opustit ji, ale podle Rusů
to “není na pořadu dne”. Po dobu současné krize se Rusové velkoryse zřekli
příjmu několika desítek milionů dolarů ročně za pasažéry. Havárie Columbie tak oddaluje éru kosmické turistiky. Její zlatý věk
nastane až poté, co se zrodí nová generace raketoplánů - modernějších,
jednodušších, a tedy spolehlivějších a především levnějších.
Jejich vývoj už dávno začal, avšak když měly být provedeny letové testy
modelů a padnout rozhodnutí, změnily Spojené státy prezidenta. Nový šéf NASA
prohlásil, že dosavadní raketoplány ještě 10 let vydrží a z úsporných
důvodů vývoj zrušil. Přitom je reálný rozpočet NASA (15 mld. dolarů) o 40 %
nižší, než byl v roce 1990 - žalostně málo v porovnání
s vojenskými výdaji (350 mld. dolarů ročně). Znovu se ukázalo, že NASA
šetří, “ať to stojí, co to stojí”.
Nyní to stálo životy kosmonautů a v sázce je ještě mnohem víc.
Přítomnost člověka ve vesmíru není záležitostí “hrdinských pionýrů”,
nýbrž nevyhnutelnou součástí dalšího rozvoje civilizace. Žádné bezpilotní
prostředky ji nenahradí. Celých 80 % Američanů je nyní pro pokračování
pilotovaných výprava jejich vláda se bude muset konečně rozhodnout. Havárie Columbie
je velkou tragédií, ale zastavení pilotovaných letů by byla katastrofa.
Lze zabránit haváriím při návratu ?
Vstup kosmické lodi do atmosféry je jeden z nejrizikovějších okamžiků letu.
Během krátké doby se loď musí zbavit obrovské energie, která jí pomáhala
k pohybu na oběžné dráze. Podle zákona o zachování energie se nemůže energie
ztratit, takže při brzděňí lodi se energie pohybová přeměňuje na tepelnou. Žár
může zničit jakoukoli konstrukci. Proto jsou kosmické lodi chráněny tzv. tepelným
štítem - odolnou vrstvou, která vydrží vysokou teplotu a zároveň se dokáže tepla
rychle zbavovat, tj. vyzářit nebo předat proudícímu vzduchu. Pokud tepelný štít
selže, hrozí katastrofa. Existují, ale technické trendy, které by nebezpečí
zmenšily nebo odstranily.
“Řídká tělesa”
Vliv tepla je tak dramatický kvůli tomu, že se obrovská tepelná energie uvolňuje
na poměrně malé ploše kosmické lodi. Kdyby byly lodi rozměrnější (ale ne
hmotnější), pak by se tepelná energie rozložila na větší plochu a riziko by se
snižovalo. Pokud by se tedy prázdné nádrže od pohonných hmot neodhazovaly během
startu, ale letěly dál jako součást raketoplánu, byl by takový raketoplán “plný
vzduchu”, tj. velký a lehký. To by usnadnilo návrat do atmosféry.
“Kosmický výtah”
Zatím jde o fantazii. Lano napnuté z rovníku na stacionární oběžnou dráhu,
po kterém jezdí nahoru a dolů “kabinky” s nákladem a lidmi. Lano
z hliníku nebo titanu by ale muselo mít v nejširším místě průměr
několik kilometrů, což je absurdní. V poslední době vznikají extrémně pevné
materiály - tzv. uhlíkaté nanotrubice. Lano by pak mohlo mít průřez pouze několik
čtverečních decimetrů. Až se výtah stane realitou, budeme do kosmu jezdit jakousi
“lanovkou” rychlostí asi 200 km/h. Cesta na oběžnou dráhu sice potrvá asi týden,
ale obejde se bez rizikových startů a průletů atmosférou.
Vyšší frekvence letů
Až se zvýší frekvence letů do kos- mu natolik, že jejich provoz bude připomínat
současnou leteckou dopravu, bude to díky promyšlené organizaci operací a
opakovatelnosti. Pak lze i návrat do atmosféry podrobit dlouhodobému testování a
vylepšování. Zlepší se i možnost evakuovat ohroženou posádku.
Odolné štíty
Určité odstranění rizika nabízejí tepelné štíty z odolných kovů,
například z titanu. Ty nejsou náchylné k poruše působením mechanických
vlivů nebo mrazu.Čas od času se objevují i návrhy na aktivní chlazení těchto
štítů vodou.
Tomáš Svoboda
10.únor 2003
PRÁVO
NASA čelila podvodům dodavatelů
WASHINGTON (CNN, vpl, pur) –
Už loni v listopadu upozornil americký Národní úřad pro letectví a vesmír
(NASA) na šlendrián a podvody dodavatelů, které způsobovaly bezpečnostní rizika
také pro program raketoplánů.
Jak napsal v sobotu list Boston Globe, z interního šetření vyplynulo, že
NASA se během dvanácti měsíců stal padesátkrát obětí podvodů nebo nekorektního
jednání.Například firma, která vyrábí nadzvuková letadla T -38, na nichž se
cvičí astronauti před vesmírnými misemi, dodala náhradní díly neodpovídající
ani nejzákladnějším bezpečnostním parametrům. Dodavatel držáků na výměnu
baterií na vesmírné stanici zfalšoval protokoly o testech. Vyšetřovací komise
odhalila i jiné zarážející nesrovnalosti. Jednoho a z dodavatelů obvinila, že
si nechal navíc vyplácet subvence od federální vlády za to, je zadává práci
vězňům. Vězňům platil méně než svým zaměstnancům, NASA účtoval plné ceny a
obohatil se na rozdílu. Dokonce i poplatky za telefonní rozhovory s vězni ve
výši 27 tisíc dolarů {asi 810 tisíc korun} neoprávněně zařadil do položky,
Projekt. Hubbleův vesmírný teleskop.
Nalezena část levého křídla
Týden po zřícení raketoplánu Columbia nalezly pátrací týmy pravděpodobně
nejdůležitější část z jeho trosek - kus křídla. Sdělil to v sobotu Michael
Kostelník, zástupce šéfa programů pilotovaných vesmírných letů NASA.
Vyšetřovatelé se při pátrání po příčině soustřeďují na levé křídlo,
jehož senzory zaznamenaly několik minut před zřícením prudký nárůst teploty. Na
nalezené části je ještě několik keramických kachlíků, o které se
vyšetřovatelé obzvlášť zajímají. Kachlíky sloužily jako ochrana před teplem.
Úřad zkoumá letecké snímky
Zástupci NASA předtím uvedli, že zkoumají i snímky pořízené speciálním
teleskopem amerického vojenského, letectva. pro sledování nízko letících družic.
Časopis Aviation Week & Space Technology v pátek napsal, že záběry
pořízené asi minutu před rozpadem raketoplánu zachycují vážné poškození levého
křídla poblíž jeho uchycení k trupu.
Podle časopisu detailní zkoumání snímků naznačuje buď malé strukturální
poškození křídla, například trhlinu, či to, že část jeho hrany upadla. Pravé
křídlo a trup působí na fotografiích podle časopisu normálně. Zástupci NASA si
však nejsou jísti, zda právě toto tvrzení odhalí tajemství posledních minut
osudného letu. Manažer programů raketoplánů Ron Dittemore ukázal v pátek
novinářům jeden ze zmíněných snímků a řekl, že odborníci musejí ještě
určit, zda stín na popisovaném místě křídle není spíš výsledkem úhlu,
z jakého byly fotografie pořízeny, či rozlišovacích možností kamery. “V
této chvíli mi není jasné, zda odhalují něco významného,” podotkl.
Boris Valníček
Tragický konec expedice raketoplánu Columbia přinesl nejen smutek po sedmi
členech jeho posádky, ale má i značný dopad na další program prací na Mezinárodní
kosmické stanici (lSS).
Celá její koncepce byla totiž založena především na využití značné
přepravní kapacity raketoplánů. I když zbývají ještě tři, nebude možné
počítat s jejich využitím, dokud neprojdou důkladnou kontrolou a rekonstrukcí,
jež minimalizují další rizika. Od 2. února 2003 do 19. února 2004 je totiž
v plánu k obsluze stanice ISS sedm letů raketoplánu a šest letů ruských
lodí Sojuz. Raketoplány mají přitom dopravit další části k výstavbě stanice
a zajistit některé montážní práce (například astronaut Evropské kosmické
agentury /ESA! Švéd Fuglesang je připravován na tři dlouhodobé pobyty
v kosmickém prostoru, spojené s montážními pracemi koncem července 2003).
Třikrát by mělo dojít k výměně posádky ISS. V daném období jsou
v plánu čtyři lety lodí Progress, jež jsou používány k dopravě
nákladů, a dva lety modifikace TMA 3 pro lety s tříčlennou posádkou.
Úvahy o tom, jak danou situaci řešit, jsou ještě předčasné. Avšak situace je
mimořádně vážná zvýšit četnost letů lodí Sojuz asi nebude možné
z důvodů výrobních i finančních a revize a rekonstrukce zbylých raketoplánů
může trvat rok i déle.
Určitou nadějí jsou dokončovací práce na evropském modulu ATV (Automatic
Transport Vehicle), který je ve stadiu konečných zkoušek. Jenže ten je určen pouze
k přepravě nákladů. Mohl by částečně nahradit Progressy a výroba by se mohla
sou- středít na TMA 3. Společný projekt NASA a ESA, vývoj malého raketoplánu X 38,
byl loni v srpnu ze strany NASA z finančních důvodů zastaven, i když
evropská část projektu byla prakticky hotova. Vedle tohoto značně moderního projektu
probíhají práce na vývoji speciálního návratového modulu CRV (Crew Return
Vehicle), který je od X 38 odvozen. I když už v listopadu 2000 proběhly jeho
přistávací zkoušky, o praktickém využití se zatím uvažovat nedá.
Prezident Bush sice prohlásil, že práce na výzkumu kosmu budou pokračovat, ale
pravda je, že rozpočet USA na vědu a výzkum v minulých letech stále klesal a
řada projektů byla zastavena. To je možná v pozadí katastrofy Columbie, která
byla vlastně létajícím prototypem raketoplánu, jenž měl dávno zdobit muzeum
kosmonautiky.
(Autor je astronom)
Boris Valníček
MF DNES
Pátrací týmy našly křídlo raketoplánu
Washington, Praha (ker, zah) –
Pátrací týmy našly o víkendu zbytky křídla raketoplánu Columbia.
Vyšetřovatelé věří, že z nich konečně vyčtou, co se vlastně stalo.
Kromě toho se ve vyšetřování katastrofy objevily nové, zcela nečekané
skutečnosti. První z nich je snímek pořízený sledovací stanicí vojenského
letectva v Novém Mexiku. Zachytila raketoplán ve výšce asi 100 kilometrů. Její
snímky ukazují, že hrana levého křídla poblíž trupu není hladká, ale
roztřepená. Křídlo tedy bylo poškozeno, zatím se však neví, čím.
Další novou zprávou je radarový záznam, z něhož vyplývá, že den po
startu se od Columbie oddělilo jakési malé tělísko letící rychlostí 5 metrů za
sekundu. Zubatá hrana křídla se dá podle experta na kosmonautiku Antonína
Vítka vysvětlit tím, že byl porušen či zničen nejméně jeden panel tepelné
ochrany. “Do křídla tudy mohla při průletu atmosférou vniknout horká plazma a
začít ho ničit zevnitř,” řekl.
Columbia: záhad přibývá
Nová zjištění vnesla do vyšetřování havárie raketoplánu nové
otazníky
Washington, Praha
- Američtí odborníci, kteří vyšetřují příčinu katastrofy raketoplánu
Columbia, dostávají nečekané informace, které vnášejí do jejich práce nové
pohledy. Koncem týdne zveřejnila NASA snímek tohoto stroje z pozemní sledovací
stanice, který ukazoval, že předek levého křídla nebyl hladký, ale jako by ho cosi
okousalo. Včera zase přišla zpráva, že den po vypuštění zaznamenaly radary odlet
jakéhosi předmětu od tohoto plavidla.
Pěna to nebyla
Pátrání po příčinách havárie nejstaršího amerického raketoplánu nebude tak
jednoduché, jak se na počátku zdálo. V každém případě se potvrzuje, že
závada vznikla na levém křídle, kde podle telemetrických údajů stoupala teplota a
zřejmě se loupala žáruvzdorná ochrana.
Nejdřív bylo podezření, že prapříčinou zkázy byl náhodný pád půlmetrového
kusu pěnové izolace nádrže na náběžnou hranu křídla v průběhu startu.
Upozornil na to televizní záběr, který zkoumali specialisté už v průběhu
letu. Tehdy dospěli k závěru, že tento dopad byl neškodný. Ovšem po
katastrofě se k této stopě vrátili. Modelováním situace experti potvrdili
předchozí zjištění - zmíněný kus umělé hmoty nemohl vysoce citlivé keramické
destičky poškodit. . Tato pěna má totiž takové vlastnosti,že nemůže nasáknout
vodou a zmrznout, jak se původně myslelo.
Zubatice na levém křídle
Přibližně minutu předtím, než řídící středisko ztratilo s posádkou
raketoplánu spojení, vyfotografovala optická sledovací stanice vojenského letectva na
základně Kirkland poblíž Albuquerque v Novém Mexiku raketoplán ve výšce asi
100 kilometrů. Snímky ukazovaly, že náběžná hrana levého křídla poblíž trupu
není hladká, ale rozeklaná.
Podle názoru kosmonautického experta Antonína Vítka
byl zřejmě poškozen nejméně jeden prefabrikovaný díl tepelné ochrany. Tyto díly
s průřezem tvaru U, tedy podobné “hřebenáčům”,‘ se vyrábějí
z uhlík -uhlíkového laminátu a měly by vydržet teplotu do 1760 stupňů.
“Pokud tedy byla porušena celistvost tohoto panelu do té míry, že zde vznikl otvor,
mohla tudy vniknout dovnitř křídla horká plazma a začít ho ničit zevnitř,”
říká Vítek. “Je však málo pravděpodobné, že by na mechanické poškození
tohoto podstatně odolnějšího materiálu mohla stačit pěnová izolace. Prvotní
příčinu bude nutno hledat jinde.”
Sledovací stanice v Kirklandu původně vznikla kvůli zkouškám laserových
zbraní. Předpokládá se, že ve výškách okolo 100 kilometrů nad Zemí dokáže
identifikovat podrobnosti o velikosti pouhých pěti centimetrů. Takto podrobné záběry
však NASA novinářům nepředvedla, pouze snímek ukazující siluetu raketoplánu.
Radary ministerstva obrany zaznamenaly 16. ledna, tedy den po startu, že se od
Columbie oddělilo jakési malé tělísko letící rychlostí 5 metrů za sekundu. Podle
včerejší zprávy NASA vůbec není jasné, co by to mohlo být. Tento předmět
posádka nezaregistrovala a odborníci nyní zkoumají, zda data odesílaná z paluby
raketoplánu něco takového nesignalizovala.
V amerických médiích se stále více přetřásá otázka, jestli nebyla
Columbia zasažena úlomkem nějaké vyhořelé rakety či družice. Už dřív totiž
technici po návratu raketoplánů zjišťovali například rýhy na jejich oknech, které
nepochybně pocházely od střetnutí s takovými částicemi. Na oběžné dráze
létá takových kousků na 50 000. Velitelství protivzdušné obrany severoamerického
kontinentu NORAD sleduje na devět tisíc větších úlomků právě proto, aby před
nimi varovalo posádky kosmických plavidel.
KAREL PACNER
11.únor 2003
PRÁVO
Columbii možná poškodil kus ledu
HOUSTON / JERUZALÉM (DPA, CNN, CTK, hor)
- Poškození tepelného štítu na levém křídle Columbie, a tím i její havárii,
mohl způsobit neznámý předmět, který zachytily na snímcích americké vojenské
radary 17. ledna, den po startu raketoplánu. Odborníci z Národního úřadu pro
letectví a vesmír (NASA) nyní zkoumají, zda nemohlo jít o kus ledu, který se
vytvořil u otvoru pro tekutý odpad z raketoplánu.
Mluvčí NASA v neděli prohlásil, že je zatím zcela nejasné, zda je na
snímcích z radaru zachycen kus vesmírného “šrotu”, odlomená část
raketoplánu, malý meteorit, nebo kus ledu. Jde podle něj o zcela “surový”
materiál, který je třeba teprve analyzovat. Stejně se vyjádřil šéf vyšetřující
komise Hal Gehrnan: “.Je příliš brzy, aby se dalo říci, co snímky znamenají,”
řekl.
Problém s vytvořením ledu u otvoru pro tekutý odpad byl již zaznamenán při
letu raketoplánu v roce 1984. Otvor, který je pod kabinou raketoplánu, slouží
k odvodu moči a nadbytečné vody vznikající v energetických systémech
stroje. Obvykle se tekutý odpad v mrazivém vakuu rozptýlí ve spršce krystalků.
Ale při letu raketoplánu v roce 1984 u otvoru namrzl kus ledu velikosti
basketbalového míče. Kontrolní středisko bylo tehdy natolik znepokojeno rizikem
poškození křídla při návratu do atmosféry ,že nařídilo kosmonautům na palubě
raketoplánu Discovery, aby led pomocí robotické paže rozbili. Toto rameno však
Columbia neměla, protože nebylo k výhradně vědecké misi zapotřebí a uvolnilo
místo pro materiál k většímu počtu vědeckých experimentů. Bez nasazení
paže; (s kamerou) nebyl otvor tekutého odpadu z kabiny raketoplánu vidět.
Mluvčí NASA Kyle Herring prohlásil, že led se v těchto místech mohl utvořit a
nemusel být přitom zaznamenán, ač po incidentu v roce 1984 byly na klapku
odpadního otvoru instalovány ohřívače. Pokud se takový kus ledu na Columbii
utvořil, mohl se uvolnit při návratu do atmosféry a poškodit žáruvzdorné
destičky. NASA ,ale upozorňuje, že jde zatím jen o jednu z prověřovaných
teorií. “Nic jsme zatím nevyloučili,” řek ředitel NASA Sean O‘Keefe.
Nové nálezy trosek
Ve státech Texas a Louisiana vyšetřovatelé již objevili téměř 13 tisíc kusů
trosek. Je mezi nimi i část, která se zdá být krytem podvozku s hydraulickým
uzavíracím mechanismem, a kryt vstupního otvoru do raketoplánu. Pátrací týmy také
nalezly další místo, kde jsou patrně ostatky členů posádky. Podrobnosti k tomu
však NASA nesdělila.
Q‘Keefe řekl, že trosky začnou být tento týden dopravovány do Kennedyho vesmírného
střediska na Floridě. Zástupce ředitele ruského kosmického úřadu Rosavijakosmos
Nikolaj Mojsejev včera agentuře Interfax potvrdil, že Američané požádali Rusy,
aby uskutečnili letos ještě jeden dodatečný let k mezinárodni stanici ISS
s tím, že americká strana je připravena uhradit náklady, které činí 20
miliónů eur (asi 600 mil. Kč). Podle Mojsejeva k tomu bude třeba dohody
na “prezidentské úrovni”. Izrael se včera s vojenskými poctami rozloučil
s prvním izraelským astronautem Ilanem Ramonem, jehož ostatky byl
týž den letecky přepraveny z USA do Tel Avivu.
MF DNES
Další teorie: raketoplán mohl zničit kus ledu
Praha, Washington - Objevila se další teorie. NASA nyní zkoumá, zda mohl křídlo
raketoplánu poškodit kus ledu, který se uvolnil od otvoru na odpadní vodu. Je
to již několikátá teorie, a jako u těch předcházejících vědci opakují, že s jistotou
mohou o zkáze Columbie říci stále jen málo. Jak vyplynulo z dalších analýz
dat o letu raketoplánu, den po jeho startu zaznamenaly vojenské radary objekt
vzdalující se od jeho trupu. “Stručná odpověď zní, že nevíme, co to bylo, ale
velmi podrobně to zkoumáme,” prohlásil mluvčí NASA John lra Petty “Mohl to být
úlomek z křídla či malý meteorit a ve spekulacích se objevila také domněnka,
že se jednalo o kus ledu, jenž se utvořil u odpadu na vodu. Tento kus by mohl
při odpadnutí poškodit povrch křidla nebo jinou část Columbie, zní teorie odborníků.
Odpadní vody se většinou okamžitě rozptýlí do prostoru v podobě malých
krystalů ledu, nejméně při jednom letu, v roce 1984, se však na tomto místě
vytvořil kus ledu “o velikosti basketbalového míče”. Možnost, že bude
raketoplán poškozen, znepokojila tehdy NASA natolik, že požádala astronauty, aby na
oběžné dráze tento kus odlomili pomocí speciálního zařízení.
Experti připouštějí, že stále vědí o havárii příliš málo. Téměř jisté
je, že ji způsobilo “něco” na levém křídle, kde byla nejspíš poškozena vrstva
izolačních tepelných destiček, což vedlo k přehřívání části raketoplánu.
Levé křídlo navíc začalo při ‚ sestupu klást větší odpor a Columbia se začala
stáčet. To “něco” mohla být mechanická ‚ závada, náraz meteoritu či srážka
s kusem “vesmírného smetí”, tedy I například kusem staré družice.
V noci na včerejšek k možným viníkům přibyl kus ledu.
Na obrovském území se již podařilo shromáždit více než dvanáct tisíc
úlomků, z nichž některé považuje NASA za mimořádně významné, zejména kusy
křídel s izolačními ( destičkami mohou napovědět alespoň něco o ničivém
sledu událostí vedoucích ke zkáze raketoplánu.
V USA pokračuje diskuse o budoucnosti raketoplánů. Z průzkumů vychází,
že tři čtvrtiny Američanů jsou pro pokračování tohoto programu. Objevují se však
i čísla, z nichž vyplývá, že lety raketoplánů nejsou navzdory bezpočtu
startů ani zdaleka tak rutinní, jak se zdálo, a že raketoplány vlastně nikdy nebyly
doladěným dopravním prostředkem. List Washington Post cituje dokumenty NASA, podle
nichž je pravděpodobnost katastrofy raketoplánu 1:265, což je riziko nesrovnatelně
vyšší než u dopravních letadel (1:2000000) či u bojových letounů (1:10000).
JAN RYBÁŘ
12.únor 2003
PRÁVO
WASHlNGTON (DPA, CTK, hor)
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) identifikoval část levého
křídla raketoplánu Columbia, jehož počáteční poškození zřejmě vedlo
k destrukci celého kosmického plavidla při pokusu o přistání 1. února. Při
neštěstí zahynulo všech sedm členů posádky.
Kus velký asi 70 x 65 centimetrů pochází z náběžné hrany. Nalezen byl již
v pátek, ale identifikovat se jej podařilo teprve v pondělí. “Je to
špička levého křídla. Byla nalezena asi 300 km východně od Forth Worthu
v Texasu,” řekl zástupce ředitele NASA Michael Kostelnik.
Mezi dalšími významnými nálezy je jeden z počítačů raketoplánu, který
nyní analyzují pracovníci Johnsonova kosmického střediska. Podle Kostelnika se
zachoval “v docela dobrém stavu”.
Trosky putují na Floridu
V pondělí NASA začal svážet trosky raketoplánu nalezené v 800
kilometrů dlouhém pruhu ve státech Texas a Louisiana do Kennedyho vesmírného
střediska na Floridě. Přes 12 tisíc kusů trosek má být ode dneška sestavováno
v leteckém hangáru. V texaském okrese Nacogdoches nalezl v pondělí
jeden místní farmář na svém pozemku asi 100 kusů trosek a údajně i lidské
pozůstatky. Místní úřady k tomu nesdělily žádné podrobnosti, ale NASA.
oznámila, že již byly nalezeny části ostatků všech sedmi astronautů. V Texasu
byl mezitím zatčen ] policista podezřelý z krádeže trosek. Podle tisku odcizil
několik keramických kachliček z tepelného štítu a další části, na jejichž
I hledání byl nasazen. Dvě osoby obviněné z podobného deliktu a zatčené již
minulý týden nyní čekají na rozhodnutí soudu. Hrozí jim až deset let vězení a
pokuta do 250 tisíc dolarů (asi 7,75 miliónu korun). NASA dále studuje více než i
1500 snímků a videozáznamů CoIlumbie při osudném sestupu. Shromažďuje také
snímky od dalších vládních agentur a od veřejnosti, které by mohly napomoci
vyšetřování. Ředitel NASA Sean O‘Keefe řekl, že někteří Američané úřad
kontaktovali; ale zatím nepředali své snímky v obavě z toho, že by
přišli o autorská práva. “Zajistili jsme, aby se o to právníci rychle
postarali,” řekl O‘Keefe.
Nálezy ojedinělých úlomků raketoplánu byly údajně hlášeny i
z Kalifornie.
Ramon pohřben blízko Nazaretu
Izraelský astronaut Ilan Ramon, jehož tělesné ostatky byly jako první identifikovány
a v pondělí přepraveny do Tel A vivu.. byl včera v úzkém rodinném
kruhu pohřben v městečku Nahalal asi deset kilometrů západně od Nazaretu
na severu Izraele. Na místním hřbitově je pohřbena řada izraelských osobností,
mimo jiné i někdejší ministr obrany Moše Dajan. Ramon (48) po sobě zanechal
ženu a čtyři děti ve věku od pěti do 15 let.
13.únor 2003
PRÁVO
Zkázu Columbie šetří admirál Gehman
HOUSTON (DPA, vpl, nn)
-Tým, který vyšetřuje zkázu amerického raketoplánu Columbia, zatím nevyloučil
žádnou verzi příčin katastrofy. V televizi Fox to v úterý uvedl admirál
ve výslužbě Harold Gehman, který se téhož dne ujal řízení komise. “Zkušenosti,
které jsem získal při vyšetřování útoku na bitevní loď Cole a podobných
událostí během svých více než 35 let odsloužených u námořnictva, mě vedou
k tomu, abychom zatím neopouštěli žádnou z hypotéz,” řekl dále Gehman.
Svůj tým sestavil z expertů vojenského letectva, námořnictva, ministerstva
dopravy a úřadu pro řízení letového provozu. Ten se poprvé sešel v pondělí
na letecké základně Barksdale Air Force Base v Louisianě. ,;zatím bylo
identifikováno asi 1600 z 12 tisíc kusů trosek raketoplánu, a to
v pásu dlouhém 800 kilometrů ve státech Texas a Louisiana,” upozornil Gehman
s tím, že trosky jsou převáženy do Kennedyho vesmírného střediska na
Floridě. Potvrdil, že pátrání na zemi se soustředí na západ Texasu a na
navazující oblasti ve státech Nové Mexiko a Arizona. Žádné trosky nebyly dosud
nalezeny západně od texaského města Fort Worth, v jehož blízkosti se zhruba
začal raketoplán rozpadat.
Admirál zopakoval žádost Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA), aby
amatéři předali komisi své snímky nebo video záznamy přelétávajícího
raketoplánu. NASA také v úterý zveřejnila záznamy rozhovorů mezi letovými
kontrolory, které potvrzuji, že první náznaky problémů se objevily až sedm minut
před havárií. Gehman vyšetřoval teroristický útok na Cole z října roku 2000
v Jemenském Adenu , při němž přišlo o život 17 námořníků a 39 utrpělo
zranění. Jeho závěrečná zpráva z ledna 2001 předložená Kongresu obsahovala
mimo jiné 53 doporučení pro výcvik mužstva, zpravodajské služby a koordinaci mezi
jednotlivými armádními složkami. V říjnu 2000 odešel do výslužby.
Dobytek otrávily trosky raketoplánu
Několik kusů dobytka se otrávilo olizováním trosek raketoplánu Columbia, který
se zřítil 1.února. “Mohlo jít o pozůstatky vysoce toxického paliva,.případně
slabě radioaktivním materiálem” napsal deník New York Daily News.
Údajně jde o tři krávy a možná i několik kusů srnčí zvěře. Dobytek měl silně
oteklé jazyky i hlavy a musel být utracen. Veterináři zkoumají složení látek,
jimiž byla zvířata otrávena.
14.únor 2003
Lidové Noviny-zahraničí
Expert varoval NASA před havárií
Bezpečnostní odborník tvrdil, že poškození tepelné izolace podvozku
povede ke zkáze Columbie
Dva dny před katastrofou raketoplánu Columbia zkoumal technik NASA riziko
poškození pneumatik stroje. Řízení letů však tvrdilo, že raketoplánu žádné nebezpečí
nehrozí.
WASHINGTON –
Bezpečnostní odborník z laboratoří Národního úřadu pro letectví a
vesmír (NASA) upozornil pouhé dva dny před havárií raketoplánu Columbia své kolegy
z řídicího centra na katastrofické důsledky, které by mělo poškození
žáruvzdorných destiček v okolí krytu podvozku raketoplánu. NASA přitom krátce
před tím vyloučila, že by možné poškození tepelné izolace mohlo ohrozit
bezpečné přistání stroje.
V e-mailových zprávách, které ve středu NASA odtajnila, varoval bezpečnostní
technik Robert Daugherty, že poškození izolace by nejspíš vedlo k výbuchu
pneumatiky ještě uvnitř stroje a proražení podvozkového krytu. Expert na žádost
NASA také zkoumal sedm možných scénářů dalšího vývoje, Všechny skončily
katastrofou.
Daugherty přiznával, že se zaobírá pouze teoretickými úvahami, a že ve
skutečnosti je riziko takové havárie malé. Právě k tomuto závěru totiž
došli odborníci NASA i společnosti Boeing, která raketoplány vyrábí, při
zkoumání incidentu při startu Columbie 16. ledna. 81 sekund po vzletu raketoplánu se
z hlavní nádrže uvolnil kus pěnové izolace, který narazil do levého křídla
stroje. Právě nárůst teploty v levé podvozkové šachtě a následné selhání
tepelných senzorů v části levého křídla byly prvními signály o
potížích Columbie při vstupu do atmosféry během přistání I. února. NASA ovšem
trvá na tom, že její zhodnocení rizik bylo správné. Ředitel letů raketoplánů Ron
Dittemore navíc prohlásil, že náraz kusu pěnové izolace, dlouhého kolem 50
centimetrů, nemohl žáruvzdorným destičkám způsobit, větší škodu. Domněnku, že
katastrofa stroje se sedmi členy posádky začala problémy na levém křídle,svědčí
i nově zveřejněné snímky z vojenské observatoře v Novém Mexiku ! Jak se
v posledních dnech ukázalo, nepořídily je supermoderní vojenská zařízení,
ale obyčejný dalekohled napojený na 11 let starý počítač, který ve svém volném
čase sestrojili tři zaměstnanci střediska.
Trosky míří na Floridu
Jedno z podvozkových kol Columbie, o nichž mluvil ve svých zprávách
Daugherty, nalezli vyšetřovatelé ve středu u Hemphillu ve státě Texas.
V pneumatice je , několik trhlin. Odborníci si nebyli jisti, zda vznikly před
rozpadem raketoplánu, nebo až po něm.
Prasklou pneumatiku, která je jedním z téměř 15 tisíc dosud nalezených
zbytků raketoplánu, čeká převoz do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.
Vyšetřovatelé se v hangáru na ploše téměř půl hektaru pokoušejí alespoň
částečně sestavit zničený raketoplán. Má jim to pomoci zjistit, co vedlo
k jedné z největších katastrofy dějinách dobývání vesmíru.
ap, rh
PRÁVO
Inženýr včas varoval NASA před výbuchem pneumatiky
WASHINGTON (DPA, CTK, hor) –
Pouhé dva dny před havárií amerického raketoplánu Columbia varoval inženýr
Robert Daugherty z výzkumného ústavu v Hamptonu ve Virginii vedení
Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) před vlivem extrémních teplot na
podvozek raketoplánu a před možností výbuchu pneumatiky u zataženého podvozku.
Vyplývá to z elektronické pošty, kterou NASA ve středu uvolnila ke
zveřejnění. Inženýr odpověděl na dotaz z řídicího- střediska
v Houstonu, jež jej oslovilo v souvislosti s možným poškozením levého
křídla raketoplánu krátce po startu 16. ledna. Tehdy se z odhozené přídavné
nádrže uvolnil kus pěnové izolace a narazil do izolačního krytu křídla. Daugherty
napsal, že poškození citlivých žáruvzdorných kachlíčků na krytu podvozku by
mohlo pří sestupu do atmosféry vést k výbuchu pneumatiky ještě v útrobách
raketoplánu a ke “katastrofálním následkům”. NASA nejprve o možném poškození
křídla kusem izolační pěny uvažovala, ale později je téměř vyloučila. Nyní
nevylučuje, že křídlo poškodil tzv. kosmický odpad. Výbuch pneumatiky by mohl podle
Daughertyho prorazit kryt podvozku a vystavit vnitřek raketoplánu extrémním teplotám.
Následkem by mohlo být nevysunutí podvozku na jedné straně, což by bylo pro Columbii
patrně osudné. V lepším případě by raketoplán musel přistát bez podvozku
“na břiše”, což by bylo také neobyčejně riskantní. Tým NASA pro mechanické
analýzy v texaském Houstonu varování vyhodnotil, ale dospěl k názoru, že
není důvod k obavám.
Řízení letu se zmíněná pošta vůbec nedostala do rukou. Šéf letu raketoplánu
Leroy Cain je však přesvědčen, že kryt pod- vozku za letu neodpadl, protože by to
ukázaly senzory. Také Daugherty ve své poště napsal, že jde o “absolutně
nejhorší možný scénář” a že on sám si nemyslí, že ,je to tak špatné”.
Našly se zbytky kola podvozku
Vyšetřovatelé ve středu nalezli v Hemphillu ve státě Texas asi 225 kilometrů
severovýchodně od Houstonu zřejmě zbytky jednoho kola podvozku Columbie. Na
pneumatice je trhlina, ale zatím nelze určit, zda vznikla před dopadem na zem.
V texaském okrese Nacogdoches byla nalezena kovová obruč o průměru 2,4
metru, která pochází zřejmě z motoru Columbie, a také část uniformy jednoho
z členů posádky.
15.února 2003
PRÁVO
WASHINGTON / MOSKVA (DPA. RIA-Novosti. hor)
Havárii amerického raketoplánu Columbia mohla s velkou pravděpodobností
způsobit prasklina nebo trhlina na levém křídle. Tou do křídla a patrně také do
podvozku pronikl “super horký plyn”, neboli plazma. Sdělila to ve čtvrtek
v Houstonu nezávislá vyšetřovací komise jako předběžný výsledek svého
zkoumáni. Chybějící kachlík z keramického tepelného štítu nemohl podle
komise vyvolat tak vysoké teploty; jaké byly zjištěny v posledních minutách letu
raketoplánu. Při dalším vyšetřování bude komise zkoumat různé varianty, jak
mohla prasklina vzniknout. Dva dny před havárií varoval inženýr z .laboratoří NASA
ve Virginii před rizikem extrémně vysoké teploty v oblasti podvozku. NASA však
po vyhodnocení této zprávy dospěla k názoru, že nebezpečí kosmické lodi
nehrozí. NASA již identifikovala tělesné statky všech členů posádky. Pohřby
astronautů se podle jejího oznámení uskuteční v příštích týdnech vždy
v úzkém rodinném kruhu. Izraelský astronaut Ilan Ramon byl pohřben již
v úterý v Izraeli.
Putin S Bushem hovořili o ISS
Po havárii raketoplánu Columbia chtějí USA a Rusko posílit svou spolupráci
při zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Ruský prezident Vladimír
Putin proto telefonicky jednal se svým americkým protějškem Georgem Bushem o
“energických krocích k zajištění další činnosti ISS”. O telefonátu informoval
včera generální ředitel ruské kosmické agentury Rosavijakosmos Jurij Koptěv
po svém rozhovoru s Putinem. Aniž by upřesnil, kdy se telefonát uskutečnil,
řekl, že bylo dohodnuto, že Rusko letos vyšle k ISS kromě plánovaných dvou
lodí s posádkou a dvou zásobovacích ještě jednu nákladní loď navíc. Pokud by
výpadek letů amerických raketoplánů trval déle, pak by počet letů pilotovaných
lodí Sojuz a automatických nákladních Progress musel být v příštím roce
zvýšen z pěti na osm. Koptěv poukázal také na trvající finanční problémy
ruské kosmické agentury, která má letos dostat ze státního rozpočtu 4,38 miliardy
rublů (zhruba stejná částka v korunách). Přitom ovšem musely být škrtnuty”dva
komerční projekty, tj. lety s kosmonauty-turisty, které měly přinést asi
45 miliónů dolarů (asi 1,35 miliardy korun). “Nejhorší je, že urychlená stavba
jedné kosmické lodi trvá rok a dva měsíce, ale musí se zaplatit předem,” řekl.
Jím řízená agentura doufá v rychlejší uvolňování financí ze státního rozpočtu
a také v pomoc z USA.
BLESK
NASA věděla čtyři dny před tragédií o poškození raketoplánu
Co způsobilo zánik Columbie ?
HOUSTON (lNT, ČTK, aIf) –
Šok ! Kontrolní centrum v NASA tušilo, že raketoplán havaruje, již několik
dní před katastrofou! Tato alarmující skutečnost vyplývá z e-mailu, kterým se
kontrolní centrum čtyři dny před neštěstím ptalo specialisty Roberta Daughertyho,
co se stane, když se poškozený stroj v atmosféře přehřeje. Daugherty poslal
NASA a dva dny před osudnou tragédií varovnou odpověď, v níž upozornil na to,
že přehřátí v může způsobit katastrofu.
Někteří experti se však staví proti tomu, že by kus izolace, který narazil do
křídla, mohl způsobit takové poškození pláště. “Na vině mohl být meteor.
Jak přírodní kus kamene, tak některá součástka z kosmického šrotu, který
zůstává okolo Země po startech zvláště ruských raket,” uvedl Ron Dittemore,
ředitel programu kosmických letů. Podle předběžné oficiální zprávy mohla
však způsobit havárii s velkou pravděpodobností prasklina nebo trhlina, kterou
do levého křídla a nejspíš také do podvozku pronikl superhorký plyn, neboli plazma.
Oznámila to včera v Houstonu nezávislá vyšetřovací komise s tím, že jde
o předběžný výsledek zkoumání. Chybějící destička z keramického
ochranného štítu údajně nemohla být příčinou tak vysoké teploty, jaká byla
zjištěna v posledních minutách letu raketoplánu. Komise sdělila, že nyní bude
zjišťovat, jak prasklina, kterou se do raketoplánu dostal superhorký plyn, mohla
vzniknout.
Amatéři mezitím vytvořili soubor vlastních verzí příčiny katastrofy. Mezi nejšílenější
teorie patří:
- Columbii sestřelili mimozemšťané, aby zastavili pronikání lidstva do kosmu.
- Raketoplán zničila americká armáda, aby získala peníze na válku v Iráku.
- Columbia testovala laserové zbraně, přičemž ji zlikvidoval ruský zabijácký
satelit.
- Jeden z astronautů byl »spící agent« AI Kajdy, který způsobil havárii.
Zde prakticky zpráv na četnosti znatelně ubylo. Další zprávičky zachycují pouze
tápání NASA a množství nepodložených informací, které spíše něž informují -
dezorientují. Pokud se podaří zachytit další důležitou informaci najdete jí
zde…..
Daniel Lazecký
Aktualizováno : 13.06.2003
[ Obsah | Pilotované lety | STS
| STS-107 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-107/tisk.htm)