Hlavním užitečným zatížením, umístěným v nákladovém prostoru kosmického
raketoplánu Columbia při jeho posledním zkušebním letu do kosmického prostoru,
byl soubor tajných vojenských zařízení, souhrnně označovaný jako DoD 82-1
(Department of Defense). Tvořilo jej celkem 6 přístrojů, které byly umístěny
na pokusné montážní plošině ESS-1 (Experimental Space Support pallet),
kterou vyvinula zvláštní skupina USAF Space Division. Tato montážní plošina,
obdobně jako montážní plošina vyvinutá západoevropskými firmami pro program
Spacelab, umožňuje umístit do nákladového prostoru několik tun užitečného
zatížení, které zásobuje elektrickou energií buď z vlastních baterií nebo
standardizovanými přípojkami z rozvodu raketoplánu, zajišťuje propojení
telemetrických linek a ovládacích kanálů a chladicích okruhů. Vzhledem
k tomu, že je mnohonásobně použitelná, a že se jí bude používat i u přísněji
tajených projektů, než byl DoD 82-1, další informace nejsou dostupné.
DoD 82-1 se skládalo z těchto experimentů:
Kryogenický infračervený dalekohled CIRRIS
Zařízení CIRRIS (Cryogenic Infrared Radiance Instrumentation for Shuttle)
o celkové hmotnosti přibližně 900 kg a rozměrech 3200 x 1800 x 1800 mm
slouží k měření infračerveného záření zemského povrchu a atmosféry. Hlavním
cílem tohoto experimentu je získání dat pro vývoj dalších vojenských průzkumných
systémů, zejména ke sledování startů raket a letu letadel a manévrujících
letounových střel v atmosféře. Jádrem zařízení CIRRIS je dalekohled o délce
978mm a průměru 590 mm se zorným úhlem 0,5° a úhlovým rozlišením 0,1 mrad
(0,006°) na který je připojen interferometr s polovodičovým detektorem
chlazeným kapalným héliem. Primární i sekundární zrcadlo je hliníkové,
poniklované a pozlacené. V zásobníku je umístěno asi 400 litrů kapalného
hélia. Přístroj postavila USAF Geophysical Laboratory ve spolupráci s Utah
State University.
Ultrafialový dalekohled HUP
Zařízení HUP (Horizon Ultraviolet Program), s jiným označením AFGL
801A, slouží k měření ultrafialového záření zemského horizontu. Získaná
data umožní postavit dokonalejší sledovače horizontu, potřebné k stanovení
orientace družice v prostoru. Kromě toho USAF doufá, že by se oblasti ultrafialového
záření mohlo použít i v systémech včasné protiraketové výstrahy. HUP postavila
USAF Geophysical Laboratory.
Kosmický sextant
Jde o prototyp zařízení, které by mělo v budoucnosti umožnit bezpilotním
družicím stanovit vlastní polohu s vysokou přesností bez závislosti na
pozemních stanicích. Požaduje se přesnost polohy +250 m a orientace +0,4°.
Sextant automaticky sleduje okraj Měsíce, Země a vybranou hvězdu, naměřené
údaje vyhodnotí zabudovaný mikropočítač. Na raketoplánu se srovnávaly takto
získané údaje s údaji navigačního systému Columbie.
Experiment SEPS
Soubor přístrojů SEPS (Shuttle Effects on Plasmas in Space) byl věnován
studiu interakce raketoplánu s plazmou v okolním prostoru. K tomu sloužily
tři přístroje: neutrální a iontový hmotový spektrometr, pulsní plazmatická
sonda a tepelně řízená elektroda. Přístroje navazovaly na výzkumy zařízení
PDP, neseného raketoplánem při třetím zkušebním letu (viz L + K58,1982,
č.13, s. 506). Experiment připravily společně USAF Geophysical Laboratory
a Naval Research Laboratory.
Experiment SWC
Zařízení SWC (Sheat Wake and Charging) slouží ke studiu interakce raketoplánu
a jeho nákladu s okolními nabitými částicemi, zejména ke studiu hromadění
náboje na povrchu experimentů. SWC sestává ze tří přístrojů: elektronového
spektrometru (1-100 eV), detektoru elektronů a detektoru elektrických polí
(dvě Langmuirovy sondy a elektrometr). Soubor připravila opět USAF Geophysical
Laboratory.
Detektor kosmického záření
Tento pasívní experiment pouze registruje různé druhy kosmického záření,
dopadajícího do nákladového prostoru raketoplánu. Pokus připravila Cambridge
Research Laboratory.
Studium stabilizace plošiny
Tento technický experiment slouží k ověření možností správné orientace
a stabilizace plošiny s přístroji.
Kromě těchto primárních vojenských experimentů nesl
raketoplán během letu STS-4 ještě tyto další civilní experimenty:
Reaktor monodispersních latexových částic
Toto zařízení, sloužící k výrobě mikroskopických latexových kuliček
jednotného rozměru, bylo již použito při letu STS-3. Zařízení je umístěno
na obytné palubě.
Kontinuální elektroforetická jednotka
Také toto zařízení, postavené firmou McDonnell Douglas ve spolupráci
s Ortho Pharmaceutical Div., Johnson & Johnson Co. je umístěno na obytné
palubě. Slouží k poloprovoznímu ověření možností výroby farmaceuticky významných
preparátů elektroforézou ve stavu beztíže. Jako pokusných vzorků bylo použito
suspense ledvinových a jaterních buněk a předčištěných roztoků bílkovin
(vaječný a krysí albumin).
Detektor kontaminace IECM
Detektor kontaminace IECM (Induced Environment Contamination Monitor),
umístěný v nákladovém prostoru, byl použit již při předchozích letech.
Tentokrát měl sloužit k dalšímu prověření dálkového manipulátoru a současně
ke zjištování množství zplodin při práci motorů RCS.
Detektor bouřkových výbojů NOSL
V případě zařízení NOSL (Night Optical Survey for Lightning) šlo o
opakování pokusů s přenosným souborem přístrojů z letu STS-2 (viz L + K
58,1982, č. 4, s.146).
Autonomní užitečné zatížení SSCP
Za sníženou cenu bylo při letu STS-4 poprvé vyneseno do vesmíru malé
autonomní užitečné zatížení SSCP (Small Self Contained Payload), připravené
studenty University of Utah a obsahující celkem devět experimentů:
- studium genetických změn mušky Drosophilla melanogaster ve stavu beztíže;
- studium vývoje mořských ráčků Artemia salina ve stavu beztíže;
- studium povrchového napětí ve stavu beztíže;
- změny kompozitního materiálu grafit/epoxidová pryskyřice při zahřátí
na 163 °C.
- tvorba emulse olej-voda ve stavu beztíže;
- pájení ve stavu beztíže;
- fotografická dokumentace růstu vodní rostliny Lemna minor (okřehek menší);
- příprava homogenní slitiny cín-vizmut;
- studium růstu řasy Chlorella vulgaris.
Poslední dva soubory přístrojů byly neseny na všech zkušebních letech raketoplánu
Columbia:
Měřicí soubor DFI
Soubor DFI (Development Flight Instrumentation) sloužil k měření mechanických,
hydraulických, pneumatických a elektrických charakteristik raketoplánu
v rámci zkušebních letů.
Aerodynamické přístroje ACIP
Přístroje programu ACIP (Aerodynamic Coefficient Improvement Program)
sloužily k upřesňování aerodynamických charakteristik družicového stupně
raketoplánu.
Studentský pokus
Studium metabolismu lipoproteinů a cholesterolu v podmínkách kosmického
letu v lidském těle.
Aktualizováno : 08.06.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS | STS-4
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-4/exp.htm)
