Sputnik (14)
Alternativní názvy |
Označení COSPAR |
Stát |
Start |
Cíl |
Úvodní sonda z druhé série sovětských
marsovských stanic. Byla určena k vědeckému výzkumu na průletové
dráze kolem planety. Před startem byly vědecké přístroje odstrojeny, aby
bylo možno doplnit zkušební aparaturu nosné rakety. Kvůli havárii
urychlovacího bloku neopustila sonda oběžnou dráhu kolem Země.
Konstrukce
Sondu vyrobila konstrukční kancelář OKB-1.
Tříose stabilizovaná sonda o hmotnosti 6500 kg (včetně urychlovacího
bloku) je určená k výzkumu Marsu na průletové
dráze a charakteristik meziplanetárního prostoru během letu k planetě.
Základ sondy tvoří univerzální hermetizovaný orbitální modul, ke kterému
je připojen v přední části speciální planetární modul. Obě části
mají tvar válce o průměru 1.1 m a celková délka obnáší 3.3 m.
Modul je zakončen zaoblenými dny. Uvnitř sondy je udržován stálý přetlak
113.3 kPa a teplota v rozmezí 20 až 30°C. Orbitální modul o délce
2.7 m obsahuje služební vybavení sestávající z řídícího a
orientačního systému, systému tepelné regulace a zásobování elektrickou
energií a dále část vědeckých přístrojů, které jsou v činnosti během
letu k planetě. Hermetizovaný planetární modul o délce 0.6 m nese
vědecké vybavení sondy sloužící k výzkumu cílové planety
z bezprostřední blízkosti. K základnímu orbitálnímu modulu
jsou na protilehlých stranách připojeny dva panely slunečních baterií o
ploše 2.6 m2 které dobíjejí NiCd akumulátorovou baterii
o kapacitě 42 Ah. Tepelná regulace se zajišťuje cirkulujícím plynem
procházejícím přes dva polokulové radiátory umístěné na koncích slunečních
panelů. Rozpětí slunečních panelů včetně radiátorů obnáší 4 m.
K orbitálnímu úseku je rovněž upevněna parabolická vysokozisková
anténa o průměru 1.7 m a ke koncům slunečních panelů jsou připojeny
spirálové antény se středním ziskem a tyčové všesměrové antény. Na
orbitální modul je v zadní části instalován nehermetizovaný motorový
úsek sestávající z korekčního motoru, nádrží a rozvodu paliva a
trysek plynových orientačních motorů.
Hlavní rádiový vysílač umístěný na orbitálním modulu pracuje přes
parabolickou anténu na decimetrových vlnových délkách a záložní přes
všesměrovou anténu na metrových vlnách. V planetárním modulu je další
vysílač (vlnová délka 8 cm) pro přenos televizních snímků.
Vědecké vybavení
Sonda nese následující vědecké vybavení:
- jednoosý magnetometr pro měření meziplanetárního magnetického pole;
- fototelevizní zařízení určené pro snímkování povrchu Marsu
v době největšího přiblížení;
- spektroreflektometr registrující přítomnost organických molekul na Marsu;
- ionizační a scintilační detektor kosmického záření;
- lapače elektronů a protonů slunečního větru;
- přijímač v oboru 150 až 1500 m pro zachycení rádiového šumu;
- spektrograf pro studium případných ozónových absorpčních pásů;
- detektor mikrometeoritů.
Průběh letu
Start sondy se uskutečnil 1962-10-24 v 17:55:04 UT kosmodromu Bajkonur -
rampa PU-1 - pomocí nosné rakety Molnija 8K78. Těsně před startem
byly ze stanice odstraněny vědecké přístroje a ušetřená hmotnost byla
využita k instalaci dodatečné kontrolní aparatury na bloku L rakety,
které měla za úkol monitorovat činnost nosné rakety, o jejíž spolehlivosti
po předchozích nezdarech panovaly pochyby. Vědecký význam letu byl tímto
zredukován, přínos byl očekáván pouze v ověření techniky
meziplanetárního letu.
Po správné funkci prvních třech stupňů rakety byla sonda společně
s urychlovacím blokem (blok L) navedena na parkovací dráhu kolem
Země. Start na meziplanetární dráhu se však nezdařil. Turbočerpadlo motoru
bloku L se 16 s po zážehu vlivem suchého tření ve vakuu zadřelo a
explodovalo. Úlomky urychlovacího bloku a sondy zůstaly na oběžné dráze.
Start nebyl oznámen a navíc se uskutečnil v době kubánské krize,
kdy mezi světovými velmocemi vládla napjatá atmosféra. Přibližně 24
fragmentů neúspěšné sondy objevily na oběžné dráze americké vojenské
radary a po jistou dobu panovala obava, zda se nejedná o začátek úderu
jadernými balistickými raketami na území USA. Po rozboru dráhy a doby
startu bylo odhadnuto, že se jedná o sovětský pokus o sondu k Marsu
a tělesu na orbitě bylo přiděleno neoficiální jméno Sputnik (14). Sovětský
svaz se po dlouhou dobu k tomuto startu nehlásil, teprve
v 90. letech potvrdil, že se skutečně jednalo o marsovský
experiment.
Vypočtené datum průletu stanice 2MV-4 No.3 kolem Marsu bylo 17. června 1963.
Parametry dráhy
Epocha |
Typ |
i |
P |
hp |
ha |
Pozn. |
1962-10-25 |
G |
64.89° |
91.18 min |
180 km |
485 km |
Vysvětlivky:
Typ: G - geocentrická
Počet reakcí: 0
|