| 04.5.2009 - 12:46 - Mirek Pospíšil | |
|
Pro doplnění historie:
Shrnutí studií mise MSR (anglicky) od JPL z roku 1980 a 1986 : http://robotexplorers.blogspot.com/ |
|
Zveřejněny studie o "podpůrné" misi MRR, sloužící ke sběru vzorků dopředu, před přistáním landeru MSR.
viz nové vlákno: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=1385#pid |
|
Prezentace všech elementů mise Mars Sample Return, jako podklad pro další diskusi, z února 2010.
Zatím poprve, kdy vidím požadavky na všechny 4 etapy mise celkem podrobně popsány v jednom dokumentu:
Sample Caching Rover
Mars Sample Return Lander
Mars Sample Return Orbiter
Mars Returned Sample Handling Facility
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/mar-10/Li2-MSR_Dis-for-MEPAG3-17_tech_updates.pdf
[Upraveno 24.4.2010 pospa] |
|
Aktuální podrobné studie MSR roveru, landeru a orbiteru z listopadu 2010:
http://sites.nationalacademies.org/SSB/SSB_059331 |
|
Dnes a zítra, 16.-17.6. 2011 probíhá 24. zasedání MEPAG, tentokrát poprve mimo území USA, v portugalském Lisabonu.
Poměrně jasné znamení toho, že NASA to myslí s mezinárodní spoluprací na průzkumu Marsu vážně a bere evropské partnery více "do klubu".
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/jun-11/index.html
Zatím nejsou uvolněny ke stažení všechny prezentace, ale přednášky k programu MSR už k dispozici jsou:
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/jun-11/P1_DESMARAIS_Overview_v2.pdf - MSR úvod
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/jun-11/P2_SEPHTON_V4.pdf - Vědecké cíle, typy vzorků, priority odběrů, stanovení počtu vzorků
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/jun-11/P3_GRANT_Landing_Sitesv3.pdf - Typy přistávacích oblastí, MSR kampaň
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/jun-11/P4_GRADY_Returned_Sample_Measurements_V5.pdf - Plánování vědeckého zkoumání, stanovení velikosti vzorků
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/jun-11/24-P5_McLENNAN_v3b.pdf - Měření nutná přímo na Marsu, strategie odběru vzorků, shrnutí
|
| 02.11.2012 - 19:08 - dodge | |
|
Budoucnost misí na Mars - mohou lidé trumfnout roboty?
http://www.space.com/18322-mars-sample-return-humans-robots.html |
|
NASA včera (4.12.2012) oznámila záměr postavit a v roce 2020 vyslat na Mars nový velký rover, pravděpodobně schopný sběru a uchování vzorků pro pozdější dopravu na Zemi.
Konstrukce po vzoru MSL, cena 1,5 mld USD.
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/dec/HQ_12-420_Mars_2020.html
Pikantní na tom je, že neuplynul ani rok od chvíle, kdy NASA vycouvala ze spolupráce na ExoMarsu (US podíl měl být 1,4 mld USD) kvůli (údajnému) nedostatku financí = pokrytí překročeného rozpočtu JWST.
Následně vybrala k realizaci misi InSight a včera oživila první část mise MSR. 
Jak to ti amíci s transatlantickou spoluprácí vlastně myslí, mi přestává být jasné...
Komentář k oznámenému záměru na NBC News http://cosmiclog.nbcnews.com/_news/2012/12/04/15678579-nasa-plans-2020-mars-rover-remake?lite |
|
V tomto komentu http://www.planetary.org/blogs/casey-dreier/20121204-the-2020-rover-in-context.html na blogu TPS se objevil výhledový předpoklad části NASA rozpočtu pro Mars Exploration Program.
Je vidět brutální pokles v následujících 3 letech až na 1/3 současného stavu => úlitba pro JWST , ale od 2016 to jde opět nahoru pro nový rover 2020.
 |
| 05.12.2012 - 11:34 - Machi | |
|
citace:
Pikantní na tom je, že neuplynul ani rok od chvíle, kdy NASA vycouvala ze spolupráce na ExoMarsu (US podíl měl být 1,4 mld USD) kvůli (údajnému) nedostatku financí = pokrytí překročeného rozpočtu JWST.
Následně vybrala k realizaci misi InSight a včera oživila první část mise MSR.
Jak to ti amíci s transatlantickou spoluprácí vlastně myslí, mi přestává být jasné...
Myslím, že amíci by chtěli spolupracovat, nakonec pokud to jde, tak to udělají (třeba InSight), ale jejich vysloveně stupidní systém financování jim prostě neumožňuje dělat dlouhodobé plány. Protože je ale musí dělat (planetární mise je běh na dlouhou trať), nutně dochází k neustálým zvratům u plánovaných misí, z nichž nejmírnější variantou je "jen" omezení mise. |
| 05.12.2012 - 11:41 - Machi | |
|
| Mimochodem z toho článku na Planetary Society jsem to pochopil tak, že by prostě 1,4 miliardy nesehnali v rámci časového harmonogramu mise ExoMars. Víc peněz pro nový rover bude k dispozici až v letech 2016 a 2017, což stačí pro start v roce 2020, ale nestačí to pro projekt, který počítá se starty v letech 2016 a 2018. |
| 05.12.2012 - 11:48 - David | |
|
Než " nacpat " 1,5 mld do projektu, který vlastně opakuje to co již amerika předvedla, je lepší postavit pokročilý vlastní rover s výhledem na dopravu vzrků zpět na Zem.
Po " mezinárodní " spolupráci volají zejména ti co toho dosud moc nepředvedli a pohříchu sami asi moc nepředvedou a rádi by se alespoň na úspěších ameriky přiživili.
K otázce financování, NASA je pod veřejnou kontrolu, tak nemůže plýtvat, každý projekt musí řádně zdůvodnit a pak teprve dostane peníze a rozhodují politici - tak to není nic lehkého. |
|
citace:
Než " nacpat " 1,5 mld do projektu, který vlastně opakuje to co již amerika předvedla, je lepší postavit pokročilý vlastní rover s výhledem na dopravu vzrků zpět na Zem.
Davide, jestli máš na mysli rover ExoMars, tak ten má něco, co ještě amerika ani nikdo jiný (na Marsu) nepředvedl - vrtací soupravu pro odběr vzorků z hloubky až 5 metrů !
To je velmi důležitý nástroj pro astrobiology, protože v takové hloubce se nachází vrstvy hornin neovlivněné slunečním a jiným kosmickým zářením a mohou v sobe skrývat stopy po minulém, nebo dokonce současném životě.
Ale to už je na debatu v jiném vlákně. |
| 05.12.2012 - 12:24 - Machi | |
|
| ExoMars může vrtat a odebírat vzorky ze 2 metrů, což sice není 5, ale je to více než kam se dostane radiace ničící některé složitější organické molekuly (~1,5 metru). |
|
OK, díky za opravu, 2 m jsou správně.
http://exploration.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=43611 |
|
citace:
Mimochodem z toho článku na Planetary Society jsem to pochopil tak, že by prostě 1,4 miliardy nesehnali v rámci časového harmonogramu mise ExoMars. Víc peněz pro nový rover bude k dispozici až v letech 2016 a 2017, což stačí pro start v roce 2020, ale nestačí to pro projekt, který počítá se starty v letech 2016 a 2018.
A navíc se tam vysvětluje, že nárůst financí 2016 a 17 byl schválen v prezidentském návrhu rozpočtu už letos v únoru, takže to oznámení roveru 2020 znamená pouze konkretizaci dříve plánovaných nákladů skrytých pod názvem "Mars Next Decade". Přísun peněz do MEP by tak neměl být novinka ze včerejška, nebo na úkor jiných (schválených) planetárních misí. Mars prostě je a bude i nadále "v kurzu". |
| 05.12.2012 - 18:16 - David | |
|
citace:
citace:
Než " nacpat " 1,5 mld do projektu, který vlastně opakuje to co již amerika předvedla, je lepší postavit pokročilý vlastní rover s výhledem na dopravu vzrků zpět na Zem.
Davide, jestli máš na mysli rover ExoMars, tak ten má něco, co ještě amerika ani nikdo jiný (na Marsu) nepředvedl - vrtací soupravu pro odběr vzorků z hloubky až 5 metrů !
To je velmi důležitý nástroj pro astrobiology, protože v takové hloubce se nachází vrstvy hornin neovlivněné slunečním a jiným kosmickým zářením a mohou v sobe skrývat stopy po minulém, nebo dokonce současném životě.
Ale to už je na debatu v jiném vlákně.
Jenomže ten rover musí nejdříve na Marsu přistát a to zatím nikdo krom američanů nepředvedl, takže EM se bude pokoušet o to co američané již brilantně zvládli a vůbec není jisté zda se to povede viz Beagle, ten také kopíroval americkou technologii a výsledek byl žalostný.Proto považuji tento podnik za riskantní a nijak průkopnický, vrtání do 2 metrů je sice efektní ale těžko efektivní, příkladně současný MSL, pokud se zrealizují představy o centrálním kopci ve zkoumaném kráteru , bude zkoumat vrstvy hornin, tak jakoby " vrtal " do hloubky v řádu kilometrů. |
|
Oslovení američtí vědci, klíčoví pro budoucí směřování průzkumu Marsu, jako John Grunsfeld, Steve Squyres, Ray Arvidson a Jim Bell se shodují na tom, že nový rover 2020 by měl určitě obsahovat vybavení pro odběr, přípravu a uchování vzorků pro pozdější odeslání k pozemské analýze - stát se první částí multi-mise MSR.
Další variantou vědeckého vybavení by mohla být astrobilogická laboratoř - přístroje pro detekci a analýzu biologicky atraktivních vzorků - přímé hledání živé hmoty.
Výsledný návrh vědeckého zaměření a vybavení tohoto roveru určí až Science Definition Team, jehož složení zatím není jasné. Dá se ale předpokládat, že někteří z oslovených vědců budou členy tohoto týmu a budou mít rozhodující slovo.
http://www.universetoday.com/98820/curiosity-gets-a-sister-what-should-she-do-scientists-speak/ |
|
Podrobný rozbor historie tvorby rozpočtu NASA Science Mission Directorate v předchozích několika letech, ústící do nedávného rozhodnutí o nové flag ship misi "rover 2020".
http://www.thespacereview.com/article/2202/1 |
|
Zdá se, že Science Definition Team pro Mars rover 2020 byl už vytvořen.
Měl by mít 12 - 15 členů.
Dne 20.1.2013 obdrželi všichni neúspěšní vědečtí uchazeči o členství v SDT zdvořilostní mail se zamítavým stanoviskem.
http://nasawatch.com/archives/2013/01/nasa-smd-uses-a.html
... a všichni adresáti (víc než 100) jsou tam uvedeni i s e-maily, ... vskutku zajímavá NASA politika.
|
|
| z toho bude problem este... heh ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
heh, ochrana osobnych udajov po americky  |
| 28.1.2013 - 16:58 - Jiřík | |
|
citace:
Zdá se, že Science Definition Team pro Mars rover 2020 byl už vytvořen.
Měl by mít 12 - 15 členů.
Dne 20.1.2013 obdrželi všichni neúspěšní vědečtí uchazeči o členství v SDT zdvořilostní mail se zamítavým stanoviskem.
http://nasawatch.com/archives/2013/01/nasa-smd-uses-a.html
... a všichni adresáti (víc než 100) jsou tam uvedeni i s e-maily, ... vskutku zajímavá NASA politika.
Ale je mi sympatická, protože je založená na Darwinovi. Věřili byste, že inspekce na jedné mně známé české ZŠ nařídila používat na opravování testů žáků s poruchami učení zelenou propisku místo červené, aby nedocházelo k frustraci? |
|
citace:
Zdá se, že Science Definition Team pro Mars rover 2020 byl už vytvořen.
Měl by mít 12 - 15 členů.
Dne 20.1.2013 obdrželi všichni neúspěšní vědečtí uchazeči o členství v SDT zdvořilostní mail se zamítavým stanoviskem.
http://nasawatch.com/archives/2013/01/nasa-smd-uses-a.html
... a všichni adresáti (víc než 100) jsou tam uvedeni i s e-maily, ... vskutku zajímavá NASA politika.
Teď jsem se tam koukal a je to již romazané - tedy pokud tomu tak nebylo vždy. |
|
Zveřejněn seznam členů Science definition Teamu pro rover 2020.
http://mars.jpl.nasa.gov/m2020/mission/missionteam/sdt/
|
|
Program MSR (jak již před lety psal Ervé, je lepší hovořit o programu než o misi) pokročil blíže své realizaci. V průběhu posledního měsíce se zástupci ESA sešli se svými protějšky v NASA a Roskosmosu, aby probrali další vývoj v oblasti robotického výzkumu Marsu. Na přetřes přišel také MSR. NASA po úspěchu s MSL částečně přehodnotila svůj přístup k robotickému průzkumu Marsu a zvýšil se její zájem o něj. To je doloženo (ve zde již diskutované) přípravě mise roveru vycházejícího z MSL v roce 2020. Rusko je po započetí spolupráce s ESA také myšlence MSR velmi nakloněno. Velkým strašákem projektu byla vždy jeho cena, která je nyní odhadována na 5 až 6 miliard euro a je na hranici možností ESA a NASA. Naštěstí NASA po letech odmítání připustila, že by MSR mohl být realizován ve spolupráci všech tří agentur (NASA, ESA, Roskosmos). Nad celým projektem je však pořád mnoho nejasností a otazníků ať už technických nebo programových.
Aktuální představa vychází z představy v roce 2010. Cyklus mise tedy je MSR-C -> MSR-R -> MSR-O -> MSR-H. Část MSR-C (Caching rover) měl tvořit americký rover mise ExoMars, po změnách pak společný rover ESA a NASA. Nyní se velmi předběžně počítá s roverem vycházejícím z MSL (start 2020). NASA by se měla snad definitivně rozhodnout na konci června na setkání mezinárodní pracovní skupiny pro průzkum Marsu (IMEWG). další část MSR-R (Sample Retrieval and Launch) by měla být vedena NASA. V případě, že by tato část MSR byla realizována jednou misí, dopravilo by se na Mars najednou startovací zařízení MAV pro vynesení vzorků na oběžnou dráhu kolem Marsu a rover SFR, který by převzal vzorek z MSR-C. V případě, že by mise byla rozdělena na dvě, zajistila by NASA MAV a ESA SFR (realizovala by se nyní potenciálně plánovaná mise přesného přistání na povrchu a vysazení malého roveru do 100 kg). Podmínky na rover jsou docela náročné. Mimo požadavku na hmotnost (nyní studie uvádí 88 kg včetně 20% rezervy, ale bez vědecké o vybavení) je to vysoká míra mobility pro rychlé dosažení MSR-C a návrat k MAV, aby se stihlo vhodné startovací okno. Požaduje se rychlost pohybu alespoň cca 180m/sol a akční rádius 15 km do 180 solů. Po vynesení pouzdra se vzorkem na oběžnou dráhu kolem Marsu by toto mělo být zachyceno další částí MSR-O (Orbiter). Tuto část by měla plně na starost ESA. Dvě nejožehavější technologie jsou setkání a zachycení vzorku a jeho umístění do trojitého bio-kontejneru. Zatím je velkým problémem zajistit dostatečné utěsnění a také dodržet přísné nařízení planetární ochrany (jde o nejpřísnější kategorii V). Po ověření, že vzorek je v pořádku uložen a kontejner uzavřen se poletí k Zemi. Přistávací pouzdro bude dělat ESA. Role Ruska na konkrétních částech MSR zatím nebyla diskutována. |
|
Majkle, díky za aktuální info z NL. 
Co ta 4. část programu - MSR-H? Měl by to být pozemní segment pro zpracování vzorků. Kdo ho dostane - zaplatí?
Nebudou náhodou dvě, jedno v USA, druhé v EU? |
| 19.4.2013 - 17:43 - David | |
|
| Obavy z mimozemské infekce jsou přehnané. Na Zemi přistály tuny marťanských meteorů bez sterilizace a podíváme-li se na projekt Apollo, tak stejně došlo k otevření " kontaminovaného " vnitřního prostoru CM a teprve po prodlevě nutné k oblečení ochranných obleků posádkou, ke " kropení" desinfekční látkou, které navíc mohla být desinfekční pro pozemské bakterie, zatímco pro mimozemské mohla být pochoutkou. Takže, pokud by v atmosféře kabiny nějaké bakterie byly, tak před " kropením " pohodlně unikly. |
|
citace:
Obavy z mimozemské infekce jsou přehnané. Na Zemi přistály tuny marťanských meteorů bez sterilizace ...
Omyl. Meteority jsou, alespoň v povrchových vrstvách, sterilizovány ohřevem při průletu atmosférou. Vzorky, dovezené z Marsu, tímto ohřevem neprojdou. A jelikož nevíme, co všechno mohou obsahovat, je lepší být spíš opatrný, než neznámá rizika podceňovat. |
|
citace:
Majkle, díky za aktuální info z NL.
Co ta 4. část programu - MSR-H? Měl by to být pozemní segment pro zpracování vzorků. Kdo ho dostane - zaplatí?
Nebudou náhodou dvě, jedno v USA, druhé v EU?
MSR-H bude velmi prestižní záležitostí a zuby si na něho brousí Evropa. Je však potřeba najít nebo vybudovat vhodné centrum s nejvyšším stupněm biologického zabezpečení 4. Takových center je na světe kolem 40 a většina jich nedisponuje dostatečným prostorem pro to, aby se daly využít pro MSR-H nebo se nachází mimo zainteresované státy. |
| 19.4.2013 - 20:36 - Machi | |
|
Už jsem to tu sice jednou psal, ale jakožto zajímavost to připomenu.
Jedna laboratoř (vojenská) se čtyřkovou úrovní zabezpečení je přímo na území Prahy. |
