|
| Také by bylo dobré vědět kdo z radioamatérů má k didpozici zařízení pro komunikaci s družicí a je ochoten je použít (půjčit) pro tento projekt. |
|
Hmmm... Trochu jsem se jeste zamyslel. Teoreticky pokud povolime maximalne 3 nefunkcni rozhrani. Pri ctyrech nefunkcnich uz zbernice
vypadne a pokud budeme vic spolehat na zdvojeni zbernic, pak by slo dostat odber jedne zbernice pod 5mA. Teoreticky 2-2.5mA. Zbernice by byla seriova s 1 vodicem datovym a jednim hodinovym rizena SW. Pak by tam byly ctyry vodice adresni pro vyber prijemce dat. Preruseni se tak vyvola jen u vybraneho zarizeni, ktere se nastavi na prijem. A dale zarizeni stridave povolujici vysilat jednotlivym zarizenim na zbernici. Behem pridelene doby by vybrane zarizeni mohlo poslat data postupne treba i vsem ostatnim. Maximalni pocet je 15 zarizeni. Snad je to trochu srozumitelne. Snazil jsem se byt strucny.
Jeste proc sem proti tvrdemu jadru. Pokud jsou si na sbernici vsichni rovni lze predat rizeni kteremukoliv procesoru na zbernici. Nebo povely ze Zeme primo ovladat ruzna zarizeni na zbernici bez zasahu hlavniho ridiciho procesoru.
citace:
Že by jen samotná sběrnice (bez připojených zařízení) odebírala trvale průměrně 15-20mA? Pokud je to trvalý dlouhodobý odběr tak si myslím že je to moc.
Mně se návrh s dvěma sběrnicemi líbí. Dokonce si myslím že by to, při stejné spolehlivosti daného řešení, mělo být hmotnostně i energeticky úspornější řešení než mít jednu sběrnici a zálohovat řídící jednotku ještě jednou řídící jednotkou, komunikační jednotku jinou komunikační jednotkou apod. Tedy za předpokladu že se podaří vymyslet sběrnici nějak rozumně. Tolik alespoň můj názor spíše laika co se týče sběrnic a řízení.
Ještě ke schematu napájení. Nešlo by ty polytrony dát spíše k jednotlivým zařízením připojeným ke zdroji, jako k řídící jednotce, komunikační jednotce, příp. záložní řídící jednotce apod.? Obecně se na družicích nedoporučuje jistit celý zdroj protože po odpojení zdroje je družice mrtvá. A je dokázáno že k převážné většině poruch na elektronických zařízeních na družicích dochází právě při odpojování a připojování zařízení.
|
|
| Jeste jsem premyslel dal a pokud by bylo definovany rozhrani soucasti pripojeneho zarizeni, pak by spotreba zbernice klesala a stoupala umerne poctu zarizeni na zbernici. Myslim, ze toto uz stoji za to abych hodil do konkretniho schematu. |
|
Ahoj Mariane a ostatni,
tak se zase po delsi dobe ozyvam.
a) k akcelerometrum:
v praci pouzivame 3ose akc. od firmy Crossbow http://www.xbow.com/Products/Product_pdf_files/Accel_pdf/6020-0002-01_B_LF%20Series.pdf . Je to krychlicka o velikosti 2,5*2,5*2cm. Primo tento typ by ale asi nebyl na druzici vhodny diky svym rozmerum a napajeni (6V a 4mA na osu, tj. 12mA celkove).
Ja bych doporucil typy od Analog Devices (nekdo je tu zminoval) http://www.analog.com/accelerometers.html. Pokud bude satelit dobre vyvazeny, staci nam dva dvouose akcelerometry v rohu druzice. Otacky druzice do 2ot/min by meli byt detekovatelne ze solarnich panelu. Otacky nad by mel detekovat akcelerometr. Tj. zrychlení od 0,002 m/s2. Pokud zvolime rozsah 5G pak detekujeme až 10 ot/sec. (a to už je sakra rotace, kterou jen tak nezastavime ...).
Takze typ ADXL 320, nebo 311 by mel stacit.
b) k Holicim
Mel jsem v patek povidani s reditelem holickeho setkani a mame moznost tam mit svuj vlastni "stanek" - tj. stul a tabuli a vlastni prednasku (cca. hodinovy prostor). Dale mi bylo nabidnuto setkani s nekolika radioamatery. Podrobnosti na projekt.kosmo ... Mimochodem, jak daleko jste v osloveni p. Kasala?
Zatim ahoj a mejte se fajn, Vena |
|
Díky za ten odkaz k Analog Devices. Mrknu se na to.
S panem Kasalem jsme již v kontaktu, projekt se mu líbí. Měl nějaké připomínky k výpočtům pro komunikační linku družice-Země v souboru druzice.doc, ty výpočty jsou trochu moc optimistické, v blízké době to opravím. Jinak použití obvodů nRF a modulace GFSK na družici je v zásadě možné.
Na setkání do Holic pojede od nás Pavel Mochura, říkal že se s Tebou zkontaktuje po návratu z dovolené. S tím stánkem nevím, nechám to na tebe, nebo se zkus domluvit s Alešem Holubem. |
|
| Dal jsem na projekt schema zbernice s adresnim vyberm zarizeni. Je tam jen jedno rozhrani a naznaceni zapojeni vyberoveho obvodu, ktery prideluje cas vysilani jednotlivim zarizenim - zapne napajeni vysilace (IC2) vybraneho zarizeni. To vygeneruje adresu a zacne vysilat. Diody na vystupu rozhrani umoznuji poruchu teoreticky vsech zarizeni-rozhrani pripojenych na zbernici bez jejiho blokovani. Pokud se vynechaji muzou se poskodit maximalne tri vysilace/rozhrani a pak zbernice padne. Odber by nemel presahnout 3mA pri maximalnim poctu 15 zarizeni na zbernici. Napajeni 3.3V |
|
Dnes jsem dal na php projekt i své řešení sběrnice. Jedná se o rozšířenou SPI. Upřimě řečeno dost jsem váhal s uveřejněním tohoto schématu. Neřeší všechny možné situace a dost spoléhá na soft. Navíc je obvodově dosti složité a tedy i náročné na spotřebu. Sliby se maj ale plnit. Puste se do mě. SPI asi nebude fakt ideální.
Složitost zapojení vyplývá především ze seriové adresace a z připojení zařízení typu slave. Více na php. Použitím PROM automatu si ovšem trošku pomůžu.
Z Martalienova řešení mám velice pozitivní dojem. Použití přiděleného času na sběrnici je výborný nápad, odpadají problémy s možnou kolizí žádostí o přenos a s řešením prioryt atd atd.. Na druhou stranu je pravda, že sběrnice bývá často nevyužita. Využití Schmittů jako budičů je skvělé, parádně to kompenzuje kapacitu vedení a tvaruje signál . Předpokládám, že se data budou měnit např s náběžnou hranou hodi a potvrzovat s hranou doběžnou, takže nebude docházet k hazardům. Potřeboval bych trošku osvětlit funkci kondenzátorů u adresace zařízení (SS oddělení?) Odejde-li vstup budiče natvrdo do log 1 nebo log 0 nebude sběrnice. Na druhou stranu nemáte strach z použití těchto kapacit? Při pohledu ze strany sběrnice jsou použity dost "měkké" log úrovně. Časová konstanta tvořená R13 R14 R1 a C1 se zde pohybuje okolo 1ms. |
|
Malá opravička
Na konci věty "Odejde-li vstup budiče natvrdo do log 1 nebo log 0 nebude sběrnice" chybí slovo ohrožena. |
|
Teď koukam že tam mam i hrubky. Fuj  |
|
| Jeste k memu narhu. Dlouhe casove konsanty jsou zamerne aby se impedance kapacit pri predpokladane rychlosti 0.5-5Mbit na sbernici neprojevily. Odpory na vystupech by meli byt asi kolem 10K. Diody na vystupech pak zajisti, ze ostatni vystupni odpory na dalsich rozhranich se zacnou uplatnovat az nad urovni signalu na sbernici +-0.6V. Pokud bude na sbernici vse OK tak vsechny vystupni obvody az na ten vysilaci budou bez napajeni, tak uroven signalu na zbernici bude diky ochranym diodam uvnitr pouzder 74HC14tek dokonce +-1.2V. Pokud se nejaky vystup prorazi na + nebo zem, stale diody na vystupu udrzi uroven signalu +- 0.6V. To by melo stacit pro buzeni vstupu. Chybu mam ve velikosti delicu na vstupech 100K/220K. Ty budou muset byt asi trikrat vetsi. Bez diod na vystupech by pri "seknuti" vic jak trech vystupu doslo k padnuti sbernice. |
| 06.9.2004 - 08:09 - Csaba | |
|
| CubeSat-Dnepr:http://www.space.com/astronotes/astronotes.html |
|
Ahoj Kluci
nemáte náhodou kontakt na distributora od Analog Device u nás?
Dělal jsem pokusy s ADXL311 a nebylo tak špatné,ale potřebuju vyzkoušet i jiné.
Dík
citace:
Ahoj Mariane a ostatni,
tak se zase po delsi dobe ozyvam.
a) k akcelerometrum:
v praci pouzivame 3ose akc. od firmy Crossbow http://www.xbow.com/Products/Product_pdf_files/Accel_pdf/6020-0002-01_B_LF%20Series.pdf . Je to krychlicka o velikosti 2,5*2,5*2cm. Primo tento typ by ale asi nebyl na druzici vhodny diky svym rozmerum a napajeni (6V a 4mA na osu, tj. 12mA celkove).
Ja bych doporucil typy od Analog Devices (nekdo je tu zminoval) http://www.analog.com/accelerometers.html. Pokud bude satelit dobre vyvazeny, staci nam dva dvouose akcelerometry v rohu druzice. Otacky druzice do 2ot/min by meli byt detekovatelne ze solarnich panelu. Otacky nad by mel detekovat akcelerometr. Tj. zrychlení od 0,002 m/s2. Pokud zvolime rozsah 5G pak detekujeme až 10 ot/sec. (a to už je sakra rotace, kterou jen tak nezastavime ...).
Takze typ ADXL 320, nebo 311 by mel stacit.
b) k Holicim
Mel jsem v patek povidani s reditelem holickeho setkani a mame moznost tam mit svuj vlastni "stanek" - tj. stul a tabuli a vlastni prednasku (cca. hodinovy prostor). Dale mi bylo nabidnuto setkani s nekolika radioamatery. Podrobnosti na p" jekt.kosmo ... Mimochodem, jak daleko jste v osloveni p. Kasala?
Zatim ahoj a mejte se fajn, Vena
|
| 05.2.2005 - 15:20 - libig | |
|
citace:
Ahoj Kluci
nemáte náhodou kontakt na distributora od Analog Device u nás?
Dělal jsem pokusy s ADXL311 a nebylo tak špatné,ale potřebuju vyzkoušet i jiné.
Dík
Ahoj, nevím, jestli jsou výhradní dist., ale AD poměrně aktivně u nás zastupuje Amtek.
http://www.amtek.cz/amtek.php?go=1&lang=CZE&action=contacts
Libig |
|
Ahoj Petre,
jeste existuje jedna moznost. Vetsina firem je schopna poslat technologicky vzorek. A myslim, ze poslou az tri kusy. Vetsinou zadarmo Takze doporucuju zkusit to touhle cestou ...
Vena |
| 07.2.2005 - 09:34 - Anonym | |
|
citace:
Ahoj Petre,
jeste existuje jedna moznost. Vetsina firem je schopna poslat technologicky vzorek. A myslim, ze poslou az tri kusy. Vetsinou zadarmo Takze doporucuju zkusit to touhle cestou ...
Vena
Potvrzuji tohle u Analogu funguje takhle jsem se ke snímačům dostal já, akorát max. množství pro jeden druh bylo 2kusy a tak mám 2ks +-2G, 2ks +-5G, a tak. Ale jinak není cena nějak závratná myslím že to bylo něco kolem 8 doláčů. |
| 26.4.2005 - 21:00 - Anonym | |
|
citace:
Jaka rychlost na sbernici se predpoklada. Premyslim nad ni jak ji udelat aby byla "nezranitelna". Pro navrh potrebuji znat rychlost. Budou data seriova nebo paralelni?. Nebo jinak - kolik dratu a co po nich pude? Paxe da neco navrhnout.
|
|
zdravim
jak se da ziskat ten vzorek akcelerometru od Analog Devices? musim primo nekoho pozadat? (u adxl311 nemaj moznost pridat do kosiku) |
|
pracuji,jako úplný amatér-samouk na své verzi sluneční plachetnice.
Nyní řeším konstrukčně napínací ramena plachet a princip a pohon vy-
sunutí a rozevření ramen s plachtou.
Dále amatérsky pracuji na záchranném modulu pro 6 astronautů pro
ISS a Space Shutle. Zdenek L. |
|
citace:
CUBESAT (http://cubesat.calpoly.edu/) má spoustu věcí vyřešených (zdroje, napájení, rozhraní - mechanické i elektronické k nosné raketě) a asi také i ohledně termínů vypuštění pikodružic.
Takže za klíčovou otázku bych považoval stále detailní definici a specifikaci konkrétního projektu, který by vedl ke spolupráci s univerzitami.
Záležitosti kolem vypuštění pikodružice bych zatím považoval za amatérsky neřešitelné.
Současně by se tím výrazně zvýšily šance na úspěšnou realizaci:-)
Není to tak úplně bez věci.Jestli že se rozjedou projekty v soutěži X Prize,šlo by na tuto loď umístit do aerodynamického pouzdra či přímo do nákladového prostoru nejen pikodružici.nosnost,jak chápu se bude zvyšovat a už se mluví až o 5 osobách plus pilot a náklad(asi komerkční).
Zdeněk L. |
|
citace:
Stručné shrnutí:
1. Cíl / účel pikodružice (neopakovat již realizované projekty). V nejhorším případě snímkování povrchu Země s vyšší rozlišovací schopností + koutové odražeče pro měření polohy pikodružice - a vyhodnocování fyzikálních vlivů na pohyb pikodružice :-))
Launch jedné pikodružice je komerčně hodnocen na 40 000 USD.
2. Přesné stanovení oběžné dráhy (výška, perioda, odklon od ekliptiky)
Pikodružice - limity:
krychle 10 cm, max. hmotnost 1 kg, výsuvné prutové antény.
350 g - solární panely a baterie (vyřešeno)
150 g - mechanická konstrukce (titan)
250 g - elektronika
250 g - rezerva (levnější materiály než titan, doplňky - GPS modul, záložní vysílač)
3. Příkon: cca 800 mW solární panely,
cca -300 mW (ztráty na stabilizátorech, degradace solárních panelů, výkonová rezerva).
Pro interní zařízení - elektroniku tedy cca 500 mW. Pro vysílač je např. realistický příkon i 300 mW. Kamera může mít spotřebu 200 mW Nutný inteligentní power management (vypínání jednotlivých modulů apod.)
Sběrnice a komunikace mezi případnými moduly je unifikovaná. Realistická rychlost přenosu dat cca 4 800 bit/s.
4. Termální, vakuové, mechanické testy (raketa se poměrně dost klepe při a po startu:-))
5. Kmitočtové pásmo (žádost pro standardní kmitočty; 2,4 GHz nelze!)
Známá data z již realizovaných projektů, ale zde je sumář.
6. Takže v případě projektu je třeba sestavit realizační tým:
Projektová koordinace - sjednání payloadu atd. ; fyzik & astronom (orbita); tvůrce & realizátor řídicí a měřicí elektroniky, realizace telekomunikačních modulů, mechanické součásti - strojař. Realizační tým může mít samozřejmě více lidí:-))
7. Finanční stránka: Bez dotací lze uvažovat o minimální částce kolem 100 000 USD + skutečný enthusiasmus realizačního týmu a dva až tři roky práce:-))
8.Mechanická konstrukce-tady by šlo použít hořčíkové slitiny,nebo
materiál na bázi kevlaru.Ten je možná těšší,ale dá se ztenčit a
z vnitřku vyztužit.Možná by šel využít i tepelně upravený hliník.
O tomto prvku jsem už uvažoval dříve. |
|
citace:
citace:
Takže je potřebné mít na družici radiačně odolné součástky nebo není?
No kedze sa chcem pustit do postavenia riadiaceho pocitaca z beznych suciastok, tak si myslim, ze nemusia byt radiacne odolne. Ale na druhej strane si myslim, ze budeme mat vatsiu poruchovost najma pamati, ale to je riesitelny problem a pomerne lacno oproti RH/RT.
Na druhej strane nikto necaka od amaterskej druzice spolahlivost navigacneho systemu nuklearnych zbrani, vsak ze .
Podla obrazku v http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc4172.pdf by konvencne CMOS mali zvladnut az takmer 40krad co sa mi zda nejak vela .
Pokial 1mm vrstva hliniku spravi z konvencnej suciastky odolnejsiu suciastku ako RH, tak potom nechapem ten extremny cenovy rozdiel medzi konvencnymi a RT/RH suciastkami a vobec zmysel ich vyroby. Preco potom konvencny procesor vyde $5 a prestne ten isty procesor v prevedeni RT $5000  a to sa bavime o najlacnejsom 8bit. procesore. Taky 32bit RAD750 je cenovo uplne niekde inde.
Osobne si myslim, ze ani cisto RT/RH bez odtienenia by nebolo pouzitelne. Pokial som mal moznost vydiet RT pocitac s RT procesorom na baze PPC, tak bol v dost masivnom kovovom obale (urcite hrubsom ako 1mm) aj napriek tomu, ze bol z RT suciastok a v oblasti pamati mal este zvlast dalsie kovove krytie.
V konecnom dosledku je to vec rozhodnutia a financii. Ako som uz povedal, pokial ma ist len o technologicke testy pohonov, tak naco riskovat? Postavme to z RT/RH suciastok, sponzori sa urcite najdu a v pripade uspechu to bude mat pre sponzorov aj zaujimavu medialnu pozornost.
Ale pokial (a to by som bol radsej) by malo ist o vyvinutie "stavebnice" amaterskej druzice a polozenie zakladov nejakych "standardov" pre zbernicu, komunikacny a riadiaci system, ktory by ostani amateri mohli rozsirovat, tak na RT/RH suciastky zabudnime a najdime kompromis medzi cenou, hmotnostou, velkostou, vykonom, fukcionalitou a spolahlivostou beznych suciastok. A ci to bude fungovat nam otestuju v CERNe. Financne urcite znesiem znicenie 10ks prototypov z konvencnych procesorov a pamati pri testoch, narozdiel od nakupu jedneho RT procesoru bez pamate .
Na sondách Pioněr a Voyager byly prý pouze počítače Pent.486 na
100 Mhz.Vydržely takové dávky záření u Jupitera,že jiné procesory
by se dávno roztavily.Nad čím tedy přemýšlet,použil bych technolo-
gicky nejbližšší platformu tohoto čipu. Zdeněk.L |
|
citace:
pracuji,jako úplný amatér-samouk na své verzi sluneční plachetnice.
Nyní řeším konstrukčně napínací ramena plachet a princip a pohon vy-
sunutí a rozevření ramen s plachtou.
Nevím, jestli je to dostatečně zřejmé, ale také my pracujeme na podobných věcech. Viz. např. http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zajmy/projekty/nanosat/index.htm
Spojme se a předejme si své zkušenosti. Ozvu se e-mailem. |
| 20.10.2005 - 08:57 - Petr | |
|
Jsem na vašich stránkách jen náhodou, ale akcelerometry se dají sehnat u firmy AMTEK v Brně na vídeňské. něco mají i skladem.
petr.polach@alinvest.cz |
| 20.10.2005 - 09:57 - Petr | |
|
citace:
Jsem na vašich stránkách jen náhodou, ale akcelerometry se dají sehnat u firmy AMTEK v Brně na vídeňské. něco mají i skladem.
petr.polach@alinvest.cz
ještě dodatek:
V roce 1991 firma Analog Devices - průkopník v oboru mikro-obrábění křemíku – vyrobila vzorky prvních, plně integrovaných jednočipových akcelerometrů na základě technologie zvané MEMS (microelectromechanical system). Do září 2002 firma vyrobila přes 100 miliónů akcelerometrů.
Od té doby si Analog Devices udržuje své vedoucí postavení největšího dodavatele jednočipových akcelerometrů a rovněž vyvinula první integrovaný gyroskop – jediný komerčně dostupný obvod na trhu, jenž v sobě integruje jak snímač úhlové rychlosti, tak obvody pro zpracování signálu na jediném křemíkovém čipu |
|
citace:
Na sondách Pioněr a Voyager byly prý pouze počítače Pent.486 na
100 Mhz.Vydržely takové dávky záření u Jupitera,že jiné procesory
by se dávno roztavily.Nad čím tedy přemýšlet,použil bych technolo-
gicky nejbližšší platformu tohoto čipu.
Sorry za sarkasmus, kterým pisatele toho příspěvku nyní zdrtím, ale nemůžu si pomoci.... :-)
Nevím tedy, jak to bylo v sondách Sovetskij Pioněr - ale v Pioneeru 10 a 11 a ani ve Voyagerech rozhodně nemohlo být CPU Intel 486, ani Intel Pentium, ani žádná kombinace obou dvou. Možná je řeč o pozdějších sondách jako např. Galileo (to by časově odpovídalo), možná je řeč o obvodech technologie TTL místo dnešní CMOS:
http://www.faqfarm.com/Q/What_are_the_advantages_of_ttl_over_cmos
Každopádně - v duchu nejlepších tradic kybeprunkového náboženství, které se důrazně distantuje od technologického diletantismu hodlám střežit obsahovou hodnotu tohoto diskuzního fóra - když už, tak aby alespoň neklesala pod moji entusiasticky-základoškolskou úroveň znalostí... :-)
|
|
eh... v předchozím příspěvku je překlep, má být "kyberpunkového", pochopitelně. Když už bude možné, aby po sobě zalogovaní uživatelé příspěvky editovali, jako na fóru CZFree.Net ?
http://www.accessmylibrary.com/coms2/summary_0286-33181530_ITM
...nemůžu to sem překopírovat, mají na to (c)
|
