|
posuniem to sem za "horúca" 
s diskusie na http://www.euroekonom.cz/index.php
Josef Zemánek, 31.08.2009 20:50:16
Záhadná data NOAA
Navazuji na příspěvek ZV. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes zveřejnil teplotní data za červenec 2009. Průměrná teplota v Praze činila 18,6 °C, průměrná teplota za červenec + srpen činila 17 °C. V červenci a srpnu tedy bylo v Praze v porovnání s teplotním normálem (1961-1990) CHLADNĚJI o 0,05 °C http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdat0910od.html . Nejedná se o žádné překvapení, v červnu a červenci bylo v Praze opravdu velmi chladno. A to jak číselně, tak pocitově.
Teď se ale pořádně držte, podle NOAA panovalo v Praze v červnu a červenci nadprůměrné teplo! Teplota tu prý byla cca 0,5 °C nad dlouhodobým teplotním normálem http://www.cpc.noaa.gov/products/global_monitoring/temperature/tn11518_1yr.gif . Teď zrovna nevím, jestli NOAA používá teplotní normál 1961-2000 nebo 1971-2000, data NOAA jsou v každém případě velmi zvláštní.
Naskýtá se poměrně zásadní otázka: Není "globální oteplování" v Praze způsobeno například tím, že NOAA shromažďuje data z meteorologické stanice Praha Ruzyně, která jsou zkreslena obrovským rozvojem okolního letiště? Vždyť v Ruzyni se v posledních 20 letech stavělo, asfaltovalo a betonovalo jako o závod. Jak si ale pak vysvětlit podobný teplotní nárůst ve stanici Praha Libuš v podání NOAA http://www.cpc.noaa.gov/products/global_monitoring/temperature/tn11520_1yr.gif ?
Tomu, kdo dokáže vysvětlit rozpor mezi teplotními daty v podání NOAA a ČHMÚ, budu velmi vděčný. Data z meteorologické stanice Praha Klementinum http://www.euroekonom.cz/grafy-data-img.php?type=teploty-praha-klementinum sem tentokrát raději tahat nebudu, protože bychom uvedené rozpory minimálně zdvojnásobili.
|
|
citace:
Že karbonářství už dávno není jen jednou z vědeckých koncepcí, nýbrž oficiální doktrínou s nerovným postavením vůči svým legitimním oponentům, to je zřejmé i tomu, kdo není specialista v klimatem se zbývajících oborech. Odporné zisky z vykořisťování zbytku společnosti, které z toho vyplývají pro určité privilegované kapitálové skupiny, jsou jasné spíš těm, kdo mají víc než klimatologické vzdělání, průpravu v ekonomii. .......
A nejen odpustky CO2. Napriklad sem pred asi 5-ti lety sesrotoval auto a dostal za to od srotaku 1500,-Kc. Ted misto abych dostal penize musim zaplatit 10000,-Kc ale proboha za co? Vzdyt to auto jsou suroviny, ne nepouzitelny odpad... |
|
Globální oteplování se zrychluje, z oceánů se začíná uvolňovat metan
Globální oteplování je proces, který eskaluje sám sebe, varují vědci. Jakmile se překročí určitá hranice, dochází ke zpětné vazbě, která proces urychluje. Z oceánů při Arktidě a Antarktidě se uvolňuje metan, jenž patří ke skleníkovým plynům, jež oteplování prohlubují. Obvykle je vázán ve formě hydrátu metanu na dně moře...
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/176747-globalni-oteplovani-se-zrychluje-z-oceanu-se-zacina-uvolnovat-metan.html
Zdroj: http://www.novinky.cz/ |
|
dával som sem "mrazivé" články, tak dám aj tento "horúci"
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/177799-v-australii-je-rekordne-tepla-zima-je-tam-35-stupnu.html#
zaujala ma tam fotka, určite by sa našlo oveľa viac "fotogenickejších" záberov do článku o horúcej austrálii. je to zaujímavá fotka, nie je na nej vlastne "nič"
ale ak sa objavila v médiách, tak na nej niečo zaujímavé musí byť, ale čo??? sa mi to zdá, alebo sú tie plantáže fakt pod vodou? o tom sa v článku nepíše nič..
------------------------------------------------------------------
tak schválne som sa "mrkol" jak to tam, v brisbane vypadá práve teraz..
http://www.weatherzone.com.au/qld/brisbane
min 10 max 24 °C..
teda.. ja neviem, odkiaľ to škrabáci berú, asi nejaká super metodika IPCC, zrátali dokopy to min 10 a max 24 a zaokrúhlili nahor
ale mali by si uvedomiť že existuje čosi ako internet  [Upraveno 01.9.2009 alamo] |
|
teda tie novinky cz, asi vychádzajú na nejakej inej planéte..
http://australiasevereweather.com/photography/snow.html
nezdá sa mi, že by austrálčanom zima chýbala
 |
|
citace:
Globální oteplování se zrychluje, z oceánů se začíná uvolňovat metan
Globální oteplování je proces, který eskaluje sám sebe, varují vědci. Jakmile se překročí určitá hranice, dochází ke zpětné vazbě, která proces urychluje. Z oceánů při Arktidě a Antarktidě se uvolňuje metan, jenž patří ke skleníkovým plynům, jež oteplování prohlubují. Obvykle je vázán ve formě hydrátu metanu na dně moře...
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/176747-globalni-oteplovani-se-zrychluje-z-oceanu-se-zacina-uvolnovat-metan.html
Zdroj: http://www.novinky.cz/
O.K. Hawk.
A co ten proces potom zastavi? preco sa nasledne ochladi?
Ja si myslim, ze ide len o novinarsku kacicu. vlastna eskelacia globalneho oteplovania je totiz "zanedbatelna." Preto aj po odozneni prvopriciny globalne oteplovanie vyhasne. |
|
| klimatologie je stejná věda jako ekonomie, taky jsou nakonec všechny moudré hlavy z krize překvapené.... |
|
jjj: "taky jsou nakonec všechny moudré hlavy z krize překvapené"
no.. ani nie tak prekvapené, ako skôr riadne "PREHRIATE"
pár múdrych hláv chce riešiť GW "geoinžinierstvom"
spúšťaním umelých sopiek ...
http://wattsupwiththat.com/2009/08/31/royal-society-wants-man-made-volcanoes-to-fight-climat-change/
|
|
| PREHRIATIE se spolehlivě pozná podle počtu vytlemených smajlíků |
|
JJJ v mojom prípade, to nieje prehriatie, iba sa dobre bavím, fakt je to švanda
tak rekord nepadne..
na slnku sa objavilo "čosi" ako škvrna.. neviditeľná na magnetograme..
vypadá divne, dva šedé tiene a medzi nimi svetlí krúžok
to už nebude mŕtvi pixel, už sa asi rátajú aj "mušince" na objektívoch
[Upraveno 01.9.2009 alamo] [Upraveno 01.9.2009 alamo] |
|
Můj osobní názor:
My lidé pro celosvětové klima nemůžeme udělat nic, na jeho změnu má vliv Slunce a přírodní pochody přímo na Zemi (včetně Měsíce). Nevěřím na vliv Venuše a jiných planet. Max navíc mohou mít vliv asteroidy a komety, tohoto vlivu bych se ale velmi nerad dožil...:-) Nevím jak výbuchy supernov, kosmické záření a mezihvězdný prach...
My lidé můžeme šetřit všechny zdroje včetně uhlovodíků pro budoucí generace, ale jak to všem vysvětlit, když jezdíme i pro rohlíky autem?
 |
|
citace:
My lidé můžeme šetřit všechny zdroje včetně uhlovodíků pro budoucí generace, ale jak to všem vysvětlit, když jezdíme i pro rohlíky autem?
Muzeme ale je kratkozrake si myslet ze to necemu pomuze. Cim drive zdroje zacnou dochazet tim vetsi pokrok bude muset technika udelat - jinymi slovy setreni je hezka vec ale je to brzda pokroku... |
|
citace:
To je solidní peklo, což?
Co se bude delat s tim nozstvim CO2 co se pri tom uvolnilo do ovzdusi?  |
| 01.9.2009 - 17:51 - novák | |
|
citace:
Muzeme ale je kratkozrake si myslet ze to necemu pomuze. Cim drive zdroje zacnou dochazet tim vetsi pokrok bude muset technika udelat
Technika nic nemusí. A neexistuje žádná záruka, že nějaký zásadní pokrok udělá.
V minulosti obvykle, čím dříve začali zdroje docházet, tím dříve lidé umírali. |
|
citace:
citace:
Muzeme ale je kratkozrake si myslet ze to necemu pomuze. Cim drive zdroje zacnou dochazet tim vetsi pokrok bude muset technika udelat
Technika nic nemusí. A neexistuje žádná záruka, že nějaký zásadní pokrok udělá.
V minulosti obvykle, čím dříve začali zdroje docházet, tím dříve lidé umírali.
Ano, ale len do okamihu, kym technika neurobila pokrok.
V sucasnosti vsak alternativy uz existuju, len su menej ekonomicky a konzumne vyhodne. |
|
citace:
citace:
To je solidní peklo, což?
Co se bude delat s tim nozstvim CO2 co se pri tom uvolnilo do ovzdusi?
I drive vznikali v prirode rozshale pozary a proto to je zcela normalni - staci aby se to znovu zalesnilo ci jen proste nechalo zarust a hned se absorbuje zpet. |
|
citace:
Co se bude delat s tim nozstvim CO2 co se pri tom uvolnilo do ovzdusi?
asi to prijde do Slunce a klima ...
k veci: hori jen biomasa, ktera byla vybudovana z uhliku vychytaneho z atmosfery minulych 50 nebo kolik let. Uzavreny cyklus. Elementarni vec.
Spalovani fosilnich paliv, ktera pochazeji z biomasy stare asi desitky milionu let, a to behem 150 let, z toho myslim vetsina v poslednich 50, je zcela jina otazka. |
| 02.9.2009 - 09:27 - JiriSalek | |
|
citace:
Cim drive zdroje zacnou dochazet tim vetsi pokrok bude muset technika udelat - jinymi slovy setreni je hezka vec ale je to brzda pokroku...
Pokud nektere prirodni zdroje dochazi tak jsou to jen ty levne zdroje. Uhli, ropy, plymu a uranu je na spousty a spousty desetileti, mozna i staleti. Tyto zdroje se muzou zdrazit i nekolikanasobne nez se na ne dotahnou nejake dalsi zdroje.
Verte mi ze jedine co v soucasnosti chybi pro dalsi zvysovani tezby ropy nebo plynu jsou jen penize a par let casu. |
|
Verte mi ze jedine co v soucasnosti chybi pro dalsi zvysovani tezby ropy nebo plynu jsou jen penize a par let casu.
věřím že to tak je. Bude to drsný, ale těžba ropy v Kanadě jednou bude probíhat- Kanada má v současnosti největší zásoby ropy na světě obsažené v píscích. |
|
citace:
Verte mi ze jedine co v soucasnosti chybi pro dalsi zvysovani tezby ropy nebo plynu jsou jen penize a par let casu.
To by me zajimalo, kde se tato informace vzala? Ja mam informace, ze nove rafinerie se nestavi a nove objevena naleziste pres veskerou snahu nejsou.
Muzete prosim specifikovat, z jakych presne zdroju by melo dojit ke zvyseni tezby? Nebo mate na mysli zvyseni odberu z dnesnich nalezist? |
|
těžba se rozvine v Kanadě, kde jsou písky nasádlé ropou. Těžba bude sice drahá, ale při vyšších cenách se vyplatí.
http://fse1.ujep.cz/materialy/KEK_hladik_Ref_ZasobyRopy.pdf
|
| 02.9.2009 - 10:42 - green | |
|
Indický profesor Veerabhadran Ramanathan bol prispievateľom do správy IPCC AR4. Zaoberá sa výskumom energetickej bilancie Zeme. Prispieva do mnohých oblastí klimatickej vedy vrátane vývoja GCM modelov, chemizmu atmosféry a radiačného prenosu energie v atmosfére. Neskôr sa zameral na najmenej preskúmanú oblasť: radiačné pôsobenie mrakov na klímu. Viedol projekt ERBE (Earth Radiation Budget Experiment), ktorého výsledkom bola kvantifikácia vplyvu mrakov na ochladzovanie planéty.
Pokúsim vybrať niektoré podstatné pasáže jeho názorov:
citace:
Podľa môjho názoru je vplyv skleníkových plynov na globálne otepľovanie najvýznamnejší ekologický problém, ktorému čelí svet. Súčasne s otepľovaním, spôsobeným skleníkovými plynmi sa zjavujú v atmosfére hnedé mraky / aerosoly (brown clouds). Hnedý opar je spojený s priemyselnými oblasťami, ale v roku 1999 sa v rámci experimentu INDOEX, na ktorom sa podieľalo viac ako 200 vedcov ukázalo, že hnedá oblačnosť sa rozširuje nad celý Indický subkontinent a priľahlý oceán. Na obrázku je znázornená hnedá oblačnosť nad Bangladéšom.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Aerosol-India.jpg
Hnedá oblačnosť pozostáva zo sadzí, sulfátových a amónnych iónov, morskej soli na nitrátových iónov, prachu, organického materiálu a ďalších zložiek. Je dôsledkom znečisťovania atmosféry človekom. Má vplyv na monzúnové dažde v juhovýchodnej Ázii, ale tiež znižuje intenzitu Slnečného žiarenia, ktoré dopadá povrch Zeme. Hnedé mračná znižujú letnú monzúnovú cirkuláciu a prispievajú k poklesu zrážok v juhovýchodnej Ázii. Atmosférická cirkulácia spôsobuje, že Americké znečistenie (polutanty) sa presúva cez Atlantik do Európy, Európske znečistenie atmosféry sa presúva do Ázie a Ázijské späť do Ameriky. Naďalej však musíme čeliť neistotám vo vývoji faktorov, ktoré môžu mať vplyv na klimatickú zmenu. Ide predovšetkým o dynamiku populačného rastu. Koncom tohto storočia môže svetová populácia narásť na 9 miliárd ľudí a každý z nich sa bude chcieť priblížiť západnému životnému štandardu. Ich úsilie bude mať za následok obrovské množstvo látok znečisťujúcich ovzdušie a ďalšie tlaky na životné prostredie. Po druhé, existujú nevyriešené otázky okolo rýchlosti a maskovania globálneho otepľovania. Rozsah globálneho otepľovania sa plne neodráža v náraste priemerných teplôt povrchu. Teplo, ktoré je dôsledkom zvyšujúceho sa skleníkového efektu atmosféry od konca 19. storočia do súčasnosti sa plne neprejavilo v náraste povrchových teplôt, ale je maskované ochladením, ktoré spôsobujú hnedé mraky (opar) a zvyšok tepla sa ukladá do hlbších vrstiev oceánu a spôsobí oteplenie neskôr. Konvektívne procesy v oceáne ukladajú teplo do väčších hĺbok oceánu, čím oneskoria dopad globálneho otepľovania. Či takto uložené teplo oteplí atmosféru v priebehu niekoľkých desaťročí alebo storočí je zatiaľ neznáme. Oneskorenie oteplenia vplyvom premiešavania vody v oceánoch o desaťročia až storočia a dlhá životnosť CO2 v atmosfére tak stavajú politikov pred morálnu dilemu pri riešení problému globálneho otepľovania. Každú dekádu o ktorú sa oneskoríme pri príjmaní opatrenní prispievame k ďalšiemu otepľovaniu, s ktorým sa budú musieť vysporiadať budúce generácie. Rovnako nás trápi maskovací efekt aerosolov. Teraz vieme, že povrchový chladiaci účinok aerosolov môže zamaskovať až 50% globálneho otepľovania spôsobeného skleníkovými plynmi, čo predstavuje vážnu dilemu pre celosvetové spoločenstvo: keby sme sa pokúsili znížiť znečistenie ovzdušia kôli jeho vplyvu na ľudské zdravie, došlo by k zosilneniu globálneho otepľovania.
|
|
toto sme tu uz v istej obdobe mali a az na "politikov" a "mieru ucinku CO2" to bolo tunajsim forom vseobecne prijate.
S fyzikou nespravia nic ani karbonaci, ani ropaci. |
|
citace:
těžba se rozvine v Kanadě, kde jsou písky nasádlé ropou. Těžba bude sice drahá, ale při vyšších cenách se vyplatí.
http://fse1.ujep.cz/materialy/KEK_hladik_Ref_ZasobyRopy.pdf
Souhlasim, v Kanade v piscich neco je.
http://en.wikipedia.org/wiki/Oil_sands
Neni to sice "levna energie", ale o neco by tu eru uhlovodikovych paliv prodlouzit mohla. O deset let? |
|
jjj DH "kanadské ropné piesky"
ťažba v kanade sa pri zvýšení cien skutočne vyplatí, ale je veľká otázka či sa "produkt" oplatí vyvážať na inam..
veľké koncerny doslova utopili ohromné finančné prostriedky na vývoj vodíkovej technológie. podľa mňa bola táto ich snaha motivovaná hlavne podobnosťou logistiky výroby a distribúcie vodíkového "paliva" s logistikou výroby a distribúcie doterajších unoipolárnych petrochemických palív benzínu a nafty (a teda aj tvorby zisku)
ale nedala by sa skôr, na rozdiel od dnešnej "unipolarity" teda toho že globálne "zvíťazí" a masovo a globálne sa rozšíri jeden paliovenergetický systém, čakať skôr "diverzifikácia" ?
mám na mysli rozdelenie podľa lokálnych možností, napr. škandinávia má ako hlavný zdroj energie hydroelektrárne čiže tam by to boli elektromobily, brazília plantážnictvo (spaľovacie motori na báze rastlinného etanolu), krajiny s dostatočnými zásobami uhlia napr. čína (syntetický benzín)
ale podľa mňa sa dá čakať ešte "jemnejšia" diverzifikácia (okres- metosto) lokálna výroba bioplynu atď.
automobily by pre takýto "globálne štrukturovaný trh" museli byť iné ako dnes, predstavujem si to ako modulárnu výrobu oddelenú výrobu karosérie a pohonných jednotiek, ktoré by sa menili podľa miestnych podmienok. podmienkou by asi bola malosériová výroba. a aby sa automobil z malosériovej výroby mohol vyvážiť svoju vysokú cenu musí ponúknuť kvalitu a dlhú životnosť, to je v rozpore so súčasným automobilovým priemyslom a nakoniec aj s tzv. "šrotovným"
skutočne si myslím že v produkcii palív a energií sa dá čakať, väčšia "lokálnosť" a následne aj veľká rôznosť palivoenergetických systémov |
| 02.9.2009 - 13:04 - JirkaSalek | |
|
citace:
citace:
Verte mi ze jedine co v soucasnosti chybi pro dalsi zvysovani tezby ropy nebo plynu jsou jen penize a par let casu.
To by me zajimalo, kde se tato informace vzala? Ja mam informace, ze nove rafinerie se nestavi a nove objevena naleziste pres veskerou snahu nejsou.
Muzete prosim specifikovat, z jakych presne zdroju by melo dojit ke zvyseni tezby? Nebo mate na mysli zvyseni odberu z dnesnich nalezist?
Nove rafinerie se nestavi z toho duvodu ze se podstatne nezvysuje spotreba rafinerskych vyrobku. Tam kde se spotreba zvysuje se stavi/budou stavet i nove rafinerie. To plati zejmena o mene rozvinutych krajinach.
Ke zvyseni tezby dojde z oblasti ktere v soucasnosti nemaji prilis rozvinutou infrastrukturu. Tam jsou obrovska ropna pole ktera lezi ladem. Napriklad Irak, Iran, zapadni Afrika, stredni Asie. Tam jsou zasoby ropy v konvencnich loziscich, ktere mohou smele konkurovat Saudske Arabii.
Ja mam osobni zkusenost se Severnim Morem, kde jsou velka loziska uz vytezena, ale presto tam lze uspesne tezit z mensich lozisek. V soucasnosti je ovsem problem ze je ropa a hlavne zemni plyn prilis levny, takze se casto tezba nevyplati. Loziska se navic vytezi maximalne tak z poloviny, protoze se nevyplati investovat do vytezovani zbytku. V oblasti kde pracuji nyni se vrta nove lozisko kazdych par let, aby se udrzela produkce z minimalnimi naklady. Stale se vyplati vyvrtat novy vrt nez se presprilis zabyvat tim starym.
Severni More melo byt prazdne uz pred par desitkami let, ale tezi se vesele dal a stale se nachazi nova loziska. To je i trend dalsich "vytezenych oblasti", kde je ropy a plynu mnohem vic nez si kdo dokazal predstavit. A to mluvim o dobre prozkoumanych oblastech, ktere ovsem nejsou moc rozsahle.
Pracoval jsem na plosine, ktera byla velmi perspektivni pri cene 100USD/barel. Ted byla prodana do Afriky. Nova loziska jsou ted hur dostupna, ale da se na ne dosahnout i z jinych plosin, takze se ceka na vyssi cenu.
Dale pak mame nekonvencni loziska jako jsou ropne pisky, hydraty, tezka ropa, hluboke more atd. To je kapitola sama o sobe.
Jeste jsem zapomel na ropu, ktera se nesmi tezit z politickych (ekologickych) duvodu. |
|
| Zrovna přednedávnem byl v TV dokument, jak probíhá těžba a zpracování ropných písků. Tím prodražením je vlastně nutnost prohnat přes ropné písky kvanta páry, tím se ropa dostane do vodní emulze a čistý písek se vrací na ložisko (trefně to tam ten Kanaďan komentoval "čistíme přírodu od sajrajtu, kterým se sama zasvinila"). Z emulze se pak ropa odloučí prostou sedimentací (voda klesá pod vrstvu ropy). Pokud se v blízkosti takového ložiska "náhodou" vyskytne jaderná elektrárna s množstvím odpadní páry, dá se předpokládat, že to odlučování zas nebude tak přemrštěně drahé, aby se nevyplácelo... |
| 02.9.2009 - 13:13 - JirkaSalek | |
|
citace:
veľké koncerny doslova utopili ohromné finančné prostriedky na vývoj vodíkovej technológie.
Nemyslim si ze to byly az tak velke penize. Vodikova ekonomika podle me nema budoucnost. Zemni plyn lze skladovat a dopravovat jednoduseji. Elektroautomobily jsou taky mnohem lepsi nez ty na vodik.
|
|
| Produkci CO2 musíme snižovat, protože to zároveň snižuje spotřebu zdrojů, které budeme potřebovat, omezuje to plýtvání. Nemůžeme ale chtít po státech, které staví tepelné elektrárny, aby svým lidem konečně přivedli elektřinu (pro převaření vody), aby místo toho budovali slunečníky nebo větrníky a ještě si je zaplatili. Můžeme jim dotovat stavbu moderních elektráren, provoz už musí vyjít nastejno. Pomoc podmínit politikou - v těchto zemích 1 rodina, max. 3 děti. Rozdělení zdrojů podle možností už funguje ve Skandinávii - Dánsko větrníky, biomasa. Švédsko větrníky, atomovky a vodní zdroje. Klíčové je, aby se budovaly efektivní systémy, ne podle náhodných snah politiků a aktivistů. Spalování biomasy na výrobu elektřiny ve městech s využitím odpadního tepla pro ohřev vody a topení v zimních měsících. Omezení dopravy v centrech měst - kola, metro, trolejbusy. Do budoucna elektrifikace dálnic pro nákladní auta a dálkové autobusy - ty by měly nízkovýkonný diesel nebo baterie pro dojezd do cíle. Železnice tam, kde se vyplatí. Zlepšení a řízení dopravy pro omezení zácpy. |
|
Papilio "odpadní pára" v jadrovej elektrárni, nevzniká tam náhodou pri niečom čo sa volá "chladenie" reaktora? nemôžem si pomôcť, ale medzi "odpadní párou" stúpajúcou s chladiacej veže a vysokotlakvou horúcou parou potrebnou pre proces odlučovania ropy bude nejaký ten malí rozdiel.. skrátka budeš v tej "elektrárni" paru doslova vyrábať, a keďže budeš vyrábať paru pre technologický proces, akosi ti už nezostane para, na výrobu elektriny, takže elektrárňou by som to nenazýval
akosa to volá to číslo? mám na mysli účinnosť, čo určuje koľko s vyťaženej ropy treba spáliť na pohon "čerpadla" čo tú ropu ťaží.. teraz si neviem spomenúť..
keď na vyťaženie jedného barelu ropy treba spáliť, práve ten jeden barel ropy, už to nieje "ťažba energie", lebo do "systému" sa musí pridávať energia zvonka, nejak inak získaná.
"ropný zlom" neznamená vyčerpanie ropy, dokonca ani pokles množstva jej ťažby, znamená práve to že ropu prestane byť efektívne ťažiť "na spálenie" [Upraveno 02.9.2009 alamo] |
|
