Tak je to celkem jasné: Náběžná strana Starshipu bude z dvojitého ocelového sendviče, mezi oběma vrstvami bude chladící voda nebo palivo. Vrchní vrstva bude mít jemné perforování, přes nějž se chladící médium bude odpařovat a ochlazovat povrch. Zatím asi tedy nepočítají s cirkulací chladícího média. Velká výhoda ocelového pláště bude, že budou moci jít na mnohem větší teploty, než by si mohli dovolit při použití hliníku nebo carbonu, kde by museli použít dodatečný tepelný štít.
citace:Tak je to celkem jasné: Náběžná strana Starshipu bude z dvojitého ocelového sendviče, mezi oběma vrstvami bude chladící voda nebo palivo. Vrchní vrstva bude mít jemné perforování, přes nějž se chladící médium bude odpařovat a ochlazovat povrch. Zatím asi tedy nepočítají s cirkulací chladícího média. Velká výhoda ocelového pláště bude, že budou moci jít na mnohem větší teploty, než by si mohli dovolit při použití hliníku nebo carbonu, kde by museli použít dodatečný tepelný štít.
... a zkoušel někdo spočítat kolik energie lze takhle uchladit?
Můj odhad říká, že pro návrat BFR z LEO je potřeba desítek tun chladícího média. Nemluvě o přesně tlakově vybalancovaném rozvodu, výkonných čerpadlech atd.
ps: ocel sice vydrží dost vysokou teplotu povrchu, ale aby chladící medium (voda?) nevřelo v rozvodech, tak se musí povrch chladit na teplotu nižší než u klasické duralové konstrukce.
ps2: tenhle systém má mouchu v podobě kladné zpětné vazby. Tedy pokud se někde ucpe chladící dírka, tak se to lokálně přehřeje. A lokálně přehřátá část odpaří chladící medium na vnitřní straně. A vzniklé bubliny zabrání chlazení na další větší ploše. Ta se přehřeje a ... atd. A jste v průšvihu ... ;-(
[Upraveno 22.1.2019 kacenka]
citace:Tak je to celkem jasné: Náběžná strana Starshipu bude z dvojitého ocelového sendviče, mezi oběma vrstvami bude chladící voda nebo palivo. Vrchní vrstva bude mít jemné perforování, přes nějž se chladící médium bude odpařovat a ochlazovat povrch. Zatím asi tedy nepočítají s cirkulací chladícího média. Velká výhoda ocelového pláště bude, že budou moci jít na mnohem větší teploty, než by si mohli dovolit při použití hliníku nebo carbonu, kde by museli použít dodatečný tepelný štít.
... a zkoušel někdo spočítat kolik energie lze takhle uchladit?
Můj odhad říká, že pro návrat BFR z LEO je potřeba desítek tun chladícího média. Nemluvě o přesně tlakově vybalancovaném rozvodu, výkonných čerpadlech atd.
ps: ocel sice vydrží dost vysokou teplotu povrchu, ale aby chladící medium (voda?) nevřelo v rozvodech, tak se musí povrch chladit na teplotu nižší než u klasické duralové konstrukce.
ps2: tenhle systém má mouchu v podobě kladné zpětné vazby. Tedy pokud se někde ucpe chladící dírka, tak se to lokálně přehřeje. A lokálně přehřátá část odpaří chladící medium na vnitřní straně. A vzniklé bubliny zabrání chlazení na další větší ploše. Ta se přehřeje a ... atd. A jste v průšvihu ... ;-(
[Upraveno 22.1.2019 kacenka]
Ocel udrží pevnost i při teplotách nad 400 °C, pokud jde o chladící médium, při odpaření se okolí ochlazuje a pokud je dostatečný tlak, dostanete ven vodu i páru - pod vysokým tlakem je teplota varu vyšší. Taky maximální teplotní zatížení je jen po určitou dobu, takže těm desítkám tun moc nevěřím - nízké zatížení dané velkou plochou při nízké hmotnosti při vstupu do atmosféry (BFR nebude Sojuz se 780 kg/m2 při 1.kosmické nebo Apollo s 540 kg/m2 při 2.kosmické). Uvidíme co řeknou důkladné výpočty a testy.
transpiracne chladenie bolo spocitane a navrhnute uz pre Roton, co mal byt ovela mensi stroj (2,7t na LEO). Mal vsak kuzelovy tvar a tepelny stit na spodku, teda musel mat relativne vysoku hmotu na m2 stitu. Navyse Roton mal byt z kompozitu.
Starship bude naopak z ocele a bude mat nizke zatazenie na m2.
Navyse, pri tomto type chladenia je podla wiki ochladzovaci efekt plynovej izolacie povrchu vyssi, nez efekt odparovania paliva.
Takze, bud to dva nezavisle inzinierske timy spocitali zle, alebo si takyto system vyzaduje menej chladiva ako sa zda
okrem vody sa skusalo aj helium, vzduch, argon a dusik. Vsetko samozrejme funguje, ide len o spotrebu. Najviac tepla odvedie voda.
Experimentalne bolo spocitane 50miestne lietadlo, ktore by akcelerovalo na 24tis. km/h vo vyske 100km a potom by pokracovalo klzanim v atmosfere. Teplota na nabezkach kridel dosahuje 2630C.
-Pri chladeni vodou bolo dosiahnute schladenie povrchu na 227C (hlinikova konstrukcia)
-Takyto let by spotreboval 9t vody
Starship sice nebude pouzivat vodu, ale bude mat niekolko vyhod:
-bude z ocele, takze sa staci schladit na cca. 700C
-nepoleti atmosferou spicou dopredu, ale bruchom dopredu. Razova vlna bude dalej a na povrch sa prenesie menej tepla
"More recently, Jiang developed a biomimetic self-pumping transpiration cooling system. Their experiments showed that the water coolant automatically flowed from the water tank to the hot surface with a height difference of 80 mm without any pump." [Edited on 23.1.2019 yamato]
Podivejte se na videa s Danem Raskym, ktery delal u Spacex na PICA.
Vypravi o matici nejistoty, v NASA musi mit vsechny dopady vyjasnene, nez se do neceho pusti. SpaceX staci 51pct a jdou dale. Pokud se objevi neprekonatelne problemy, tak udelaji krok zpet a jdou jinudy. A take hovori a scalingu - udelaji maly model - vyzkousi a zvetsi.
To byla zmena z uhliku na ocel a stavba vodarenske veze. Ale treba zjisti, ze to nejde tak to zase zkusi jinak.
Chápu tenhle postup. Ale nechápu,proč, když E.M. před dost dlouho dobou začal jen uvažovat o karbonu, že se nenašel technik, který by mu sdělil to, co dnes uvádí jako zjištění, na které se přišlo z vývoje. A to, že karbon je x krát dražší a že nesnese ( resp. kompozit nesnese) zvýšenou teplotu. O těch vlastnostech a o teplotě se přeci ví od samého začátku, zrovna tak, jako o vlastnostech nerezových slitin. Nebo to je tak, že šéfovi se neodporuje když má nějaký nápad?
ono je to trochu naopak. Karbon bol od zaciatku hlavna linia (asi preto ze karbon je teraz v mode) a E.M. uz dost dlhu dobu uvazuje o oceli. Ale chvilu mu trvalo presvedcit vyvojarsky tim, ze ocel je lepsie riesenie ako karbon. Vsetko je to v tom interview, staci precitat.
Takze cele opacne - E.M. musel vysvetlovat technikom, ze karbon je drahsi a neznesie zvysenu teplotu. A sefovi sa nejaku dobu odporovalo.
Tak bych předpokládal, že tým pracuje podle zadání šéfa. A když sleduji poslední rok, jak E.M. stále básní o karbonu, tak nabývám opačné přesvědčení. Ono to v tom rozhovoru také není formulováno tak, jak uvádíš. E.M. přesvědčoval nás o geniálním řešení a mnozí mu to tady vychvalovali. Trochu je sice vždycky zaskočila změna koncepce, ale s tím se brzy vyrovnali
citace:Tak bych předpokládal, že tým pracuje podle zadání šéfa. A když sleduji poslední rok, jak E.M. stále básní o karbonu, tak nabývám opačné přesvědčení. Ono to v tom rozhovoru také není formulováno tak, jak uvádíš.
"Yes. The design of Starship and the Super Heavy rocket booster I changed to a special alloy of stainless steel. I was contemplating this for a while. And this is somewhat counterintuitive. It took me quite a bit of effort to convince the team to go in this direction."
chvílu som o tom uvažoval. Je to neintuitívne. Chcelo to celkom dosť snahy presvedčiť tím ísť týmto smerom.
Myslí si niekto že sa to dá preložiť aj nejako inak???
citace:
E.M. přesvědčoval nás o geniálním řešení a mnozí mu to tady vychvalovali. Trochu je sice vždycky zaskočila změna koncepce, ale s tím se brzy vyrovnali
zásadná zmena koncepcie nenastala (stále je to dvojstupňový reusable nosič, prvý stupeň sa stále vracia motoricky na miesto štartu, druhý stupeň stále zostupuje bruchom napred)
To že sa postupne vyjasňuje konkrétne riešenie, tomu sa hovorí vývoj Neviem prečo by sa mal niekto s niečím vyrovnávať, vždy sa diskutuje o aktuálnej koncepcii. Povedať na všetko "to nejde" nie je žiadny prínos, len frflanie.
Mimochodom, všetci strašne vychvalovali uhlík? - ja si teda nejako nespomínam, ale pamätám sa že kompozity a motory som označoval za dve najväčšie riziká
Takže celý Váš komentár v podstate pozostáva z vymyslených vecí
