|
Pro ==RYS==:
Kontaktuj mne přes soukromý majl avitek /zavinac/ seznam /tecka/ cz. Díky!
Tonda Vítek
PS. Objíždíme po polovině Čech hroby, budu až večer 29.10. ____________________
Antonín Vítek |
| 16.6.2012 - 16:57 - Jiří Hošek | |
|
14.6.2012 - Jan Balabán - téma "Čína a pilotované lety":
citace:
Pokud jde o Indii, nevím jaké by mohla mít časové propočty pro své plány, ale první Číňan letěl už před 9 roky, Ind měl letět 2015, silně pochybuji !!! V době, kdy Čína už bude mít dlouhou dobu obydlenou stanici se Indie bude mocně snažit teprve vypustit svého prvního chlapa.
Nevím, jak starý máte údaj "2015", ale podívejte se v tomto vlákně na příspěvek z 15.4.2010 - 09:10 -> pilotovaný let 2017 (nosičem měl být GSLV Mk II).
Téhož dne, 15.4.2010, letěl nosič GSLV Mk II s nosností 5 tun na LEO poprvé. Neúspěšně.
Dne 25.12.2010 letěl GSLV Mk II podruhé. Opět neúspěšně.
Třetí pokus je plánován na poslední čtvrtletí 2012. Mezitím se ovšem objevily zprávy, že nosič GSLV Mk II nebude použit pro úvodní pilotovaný let v roce 2017, ale že tento let bude přesunut na verzi GSLV Mk III s nosností 10 tun na LEO. Touto nosností je GSLV Mk III ekvivalentní k čínské raketě CZ-2E (9,5 t na LEO), která poprvé vynesla satelit do kosmu již roce 1990, a která se později stala základem pilotovaného nosiče CZ-2F (1. start 1999).
První let rakety GSLV Mk III je nyní plánován na příští rok, má ovšem jít pouze o suborbitální test bez horního stupně.
Teprve v období 2016-17 má GSLV Mk III v plné konfiguraci vynést satelit. Tedy více než čtvrt století po Číně.
Pilotované mise s nosičem GSLV Mk III se nedají očekávat před rokem 2020.
|
| 16.6.2012 - 20:18 - Jan Balabán | |
|
TO :Jiří Hošek
S tím souhlasím, měl jsem pochyby od začátku, kdy jsem datum 2015 četl. Bylo to snad v roce 2009 ,viz odkazy :
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=630353
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/162170-indie-chce-konecne-dobyt-vesmir-za-38-miliard.html?ref=stalo-se
|
| 16.6.2012 - 22:35 - Jiří Hošek | |
|
OK, 2015 se objevuje již v prvním příspěvku této nitě z roku 2003.
Jen jsem chtěl doložit, že to už několik let neplatí a vysvětlit v souvislostech, proč to nebude v tomto desetiletí. |
| 18.6.2012 - 09:20 - Jan Balabán | |
|
TO : Jiří Hošek
GSLV MK III je už pořádná raketa o váze 629 tun a nosnosti na LEO - 10 tun. První start má být možná začátkem 2013. Předchůdci "trojky", GSLV I a II letěli celkem 7 krát, z toho 5 krát neúspěšně. Poruchovost těchto strojů dosáhla pozoruhodných 71,43 % !!!! Každý kosmonaut, který si sedne do stojů GSLV bude muset být poloviční sebevrah.
http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2012/04/india-to-test-gslv-mk-iii-late.html |
|
citace:
GSLV MK III je už pořádná raketa o váze 629 tun a nosnosti na LEO - 10 tun.
10t leo nosnost pri 630t je hlavne neefektivne
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
citace:
GSLV MK III je už pořádná raketa o váze 629 tun a nosnosti na LEO - 10 tun.
10t leo nosnost pri 630t je hlavne neefektivne
Pri stavu jejich techniky budou radi, kdyz se uspesne dostanou na orbit. S efektivitou bych si ted nelamal hlavu. |
|
citace:
citace:
citace:
GSLV MK III je už pořádná raketa o váze 629 tun a nosnosti na LEO - 10 tun.
10t leo nosnost pri 630t je hlavne neefektivne
Pri stavu jejich techniky budou radi, kdyz se uspesne dostanou na orbit. S efektivitou bych si ted nelamal hlavu.
ono...
gslv ma sice zlu uspesnost (okolo 30%)...
ale pslv ma velmi dobru (tesne nad 90%)... je, samozrejme, otazka, ze preco je to tak...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
citace:
citace:
citace:
GSLV MK III je už pořádná raketa o váze 629 tun a nosnosti na LEO - 10 tun.
10t leo nosnost pri 630t je hlavne neefektivne
Pri stavu jejich techniky budou radi, kdyz se uspesne dostanou na orbit. S efektivitou bych si ted nelamal hlavu.
ono...
gslv ma sice zlu uspesnost (okolo 30%)...
ale pslv ma velmi dobru (tesne nad 90%)... je, samozrejme, otazka, ze preco je to tak...
Vyuzivaji v 1 stupni motory na TPH a boostery na hydrazin z Ariane, takze se neda ocekavat zavratne Ips. |
| 18.6.2012 - 11:17 - Jan Balabán | |
|
V tisku se přede dvěma lety objevily obrázky připravované indické kabiny pro 2 kosmonauty o hmotnosti 3000 kg / = zhruba jako Geminni/, kterou měla vynést raketa GSLV- II již 2015 nebo 2016. Totéž stále uvádí i Wikipedie - viz. odkaz. Jaká je vůbec současná "nejčerstvější" realita ??? Pokud by se mělo už za 4 roky letět, pak už by se jistě muselo na kabině intenzivně pracovat - před letem kosmonautů by jistě byly nutné alespoň 3 až 4 bezpilotní starty, jako třeba Čína se Šenžou 1 až 4. Indové by asi jen těžko sedli do kabiny "naostro" , jako to dokázali Američané, když 12.dubna 1981 usedli no raketoplánu Columbia a vyšlo jim to i bez předchozích automatických letů. Já prostě indickým plánům nevěřím. Dokonce se i někde psalo, že první Ind přistane na Měsíci v srpnu 2025. Dle mého jen bláboly.
http://en.wikipedia.org/wiki/Indian_human_spaceflight_program#cite_note-BBC-0 |
| 18.6.2012 - 11:34 - Machi | |
|
"Dokonce se i někde psalo, že první Ind přistane na Měsíci v srpnu 2025. Dle mého jen bláboly."
Chtělo by to vypočítat nějaký index (pomocí statistiky), kterým by se upravily, ve vhodném vzorci, prohlášení různých států o časových údajích. Pak by stačilo jen jejich prohlášení šoupnout do vzorce a vylezlo by reálné datum.
Použitelné by to bylo u všech kosmických států, protože zpoždění u náročných projektů je běžné (ale index by rozhodně pro každý stát stejný nebyl).
|
|
citace:
citace:
ono...
gslv ma sice zlu uspesnost (okolo 30%)...
ale pslv ma velmi dobru (tesne nad 90%)... je, samozrejme, otazka, ze preco je to tak...
Vyuzivaji v 1 stupni motory na TPH a boostery na hydrazin z Ariane, takze se neda ocekavat zavratne Ips.
ja som pisal o uspesnosti letov (pslv ma 19/21 alebo take nieco)... nie o efektivnosti motorov
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 18.6.2012 - 22:42 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Jaká je vůbec současná "nejčerstvější" realita ??? Pokud by se mělo už za 4 roky letět...
Opakuji: ne před rokem 2020.
http://ibnlive.in.com/news/isro-scientists-praise-chinese-space-feat/266438-3.html
http://www.defence.pk/forums/indian-defence/151517-indian-manned-spaceflight-delayed.html |
| 18.6.2012 - 23:21 - Jan Balabán | |
|
TO : Jiří Hošek
Ano, tyto dva články konečně vše vysvětlují. Termíny 2015,16 stanovili zcela nereálně místní populisté v reakci na čínské úspěchy . Po dvou selháních nosiče GSLV v r. 2010 si realisté v ISRO uvědomili, že tento nosič nemůže nosit lidi. A tak je nyní nastaveno realistické datum 2020 a později. Znamená to, že se Čína Indii výrazně v kosmu vzdaluje :
1. První družice : Čína - 1970
Indie - 1980
Rozdíl = 10 let
2. První kosmonaut : Čína - 2003
Indie - 2020 /v tom lepším případě/
Rozdíl narostl min. na 17 let |
|
Ono to bude do istej miery aj "zameraním" ekonomiky. Kým Čína stavila viac na priemysel, tak v Indii veľká časť "outsorcovaných" zahraničných investícií smeruje do sektoru služieb a terciálnej sféry (call centrá a podobne). Na jednej strane to prináša rýchlejší profit a tiež pomerne rýchlo rastie kategória "bielych límčekov a kravát", čo celkom dobre vyzerá vnútropoliticky aj navonok. Na druhej strane ale rast počtu "bielych límčekov a kravát" odčerpáva mozgy, potrebné aj pre kategóriu "bielych a modrých plášťov", teda vedcov a technikov. Navyše, v Indii majú biele goliere a kravaty všeobecne značne vyšší spoločenský status ako biele či modré plášte.
Ďalšia vec je, že výrobná a vývojová sféra v Indii viac podlieha premenlivým politickým vplyvom, ako podobná, ale tuho centralizovane riadená oblasť v Číne. Rozdiel je tiež v tom, že kým pre Indiu nie je príliš veľký problém získať prístup k "vyspelým technológiám", Čína si musela musí, ako "komunistická krajina" obstarať všetko potrebné viacmenej sama. Má teda viac rozvinutú výskumnú, vývojovú a výrobnú bázu, ktorá je v oblasti kozmických technológií kľúčová.
|
| 16.8.2012 - 11:45 - David | |
|
| V ČT proběhla noticka " že Indie chystá na příští rok misi k Marsu" zajímaly by mne podrobnosti, pokud jsou ovšem známy. Vzhledem k tomu, že tedy do startu zbývá cca rok měla by být sonda již postavena.Děkuji. |
|
citace:
V ČT proběhla noticka " že Indie chystá na příští rok misi k Marsu" zajímaly by mne podrobnosti, pokud jsou ovšem známy. Vzhledem k tomu, že tedy do startu zbývá cca rok měla by být sonda již postavena.Děkuji.
- start je planovany na november 2013 (videl som datum 24.)
- nosicom je indicky pslv (polar sattelite launch vehicle)
- ide o orbiter, vyska periapsisu je 500 km (nasiel som aj hodnotu 100 km, co je asi velmi nizko)
- vedecky naklad je 25 kg (videl som aj hodnotu 10,5 kg... netusim, ktora je pravdiva)
- projekt nadvazuje na uspesny mesacny Chandrayaan
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-india-19110039
http://www.upi.com/Science_News/2012/08/03/India-gives-go-ahead-to-Mars-mission/UPI-52351344039610/
http://news.in.msn.com/national/india-all-set-to-give-go-ahead-for-mars-mission-1
edit:
opraveny udaj o vyske orbity
[Edited on 16.8.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
- nosicom je indicky pslv (polar sattelite launch vehicle)
- ide o orbiter, vyska orbity je 100 km
Tých 100 km sa mi nezdá. Neviem síce presne, od akej výšky je možné umiestniť na orbite Marsu družicu bez toho, aby zhorela v atmosfére, ale 100 km, to je asi trocha moc nízko, nie? A inak bude im stačiť PSLV? K Marsu by sa skôr hodil aspoň GSLV. |
|
citace:
citace:
- nosicom je indicky pslv (polar sattelite launch vehicle)
- ide o orbiter, vyska orbity je 100 km
Tých 100 km sa mi nezdá. Neviem síce presne, od akej výšky je možné umiestniť na orbite Marsu družicu bez toho, aby zhorela v atmosfére, ale 100 km, to je asi trocha moc nízko, nie? A inak bude im stačiť PSLV? K Marsu by sa skôr hodil aspoň GSLV.
hmm, nj... tych 100 km je asi chyba... dalsi udaj co som nasiel je 500 km periapsis... co je lepsie, myslim
pslv asi bude stacit, vzhladom na nizku hmotnost sondy ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 16.8.2012 - 13:04 - Machi | |
|
Někde na disku mám uloženy nějaké informace o této misi, ale nic podrobnějšího.
Má být navedena na eliptickou dráhu okolo Marsu a na palubě mají být některé z těchto přístrojů (v angl. znění):
plasma-current experiment, martian exospheric composition explorer, Mars radiation spectrometer, Infrared imaging spectrometer, Fabry-Perot etalon, Mars colour camera and a Lyman alpha photometer
Pěkné shrnutí je třeba zde:
http://spaceports.blogspot.cz/2012/03/india-plans-mars-orbiter-launch-in-late.html |
| 16.8.2012 - 13:06 - Machi | |
|
| Teď se dívám, že je aktualizovaná i stránka na wikipedii - http://en.wikipedia.org/wiki/Indian_Mars_probe |
| 16.8.2012 - 13:46 - David | |
|
| Děkuji všem za informace i prameny. |
|
| nosič pslv v noci úspešne vyniesol francúzsky komerčný satelit na snímkovanie zeme... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
nosič pslv v noci úspešne vyniesol francúzsky komerčný satelit na snímkovanie zeme...
Společně s francouzskou SPOT-6 byl vynesen japonský mikrosatelit Proiteres; start byl v 04:23 UT (9:53 místního času) a jednalo se o stý start indické nosné rakety. Proto byl vzletu přítomen indický primiér N. Singh. |
|
Japonsky satelit Proiteres o hmotnosti 15kg (druhy sat SPOT-6 vazi 612kg) uz vysila na kmitoctu 437.485MHz az 3W PA ve dvou formatech.
A1A CW telegrafni majak a F2D 1k2 AX25 AFSK telemetrie.
Volaci radioamatersky znak satelitu je JL3YZK.
http://www.dk3wn.info/p/?cat=97
Slunecni synchronni orbita je ve vysce 655km se sklonem 98.23st.
Stranka projektu:
http://www.oit.ac.jp/elc/~satellite/proiteres.html
Energie na palube:
http://www.oit.ac.jp/elc/~satellite/image/Powerbudget.pdf
Satelit by mel vyzkouset pulzni plazmo-iontovej mikropohon PPT:
http://www.oit.ac.jp/elc/~satellite/image/engine.pdf
Rozsirujici informace o palubni kamere a dalsich vecech:
http://erps.spacegrant.org/uploads/images/images/iepc_articledownload_1988-2007/2011index/IEPC-2011-035.pdf
http://www.uk.amsat.org/10201
Ze se Indove s Cinanama nemusej to vime vsichni, ale ze se dali dohromady Indove s Japoncema dava tusit reseni miru diky ekonomice provozu nosicu.
[Upraveno 10.9.2012 -=RYS=-] |
|
| indicky nosic pslv uspesne vypustil 7 satelitov pre rozne krajiny na polarnu orbitu ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
indicky nosic pslv uspesne vypustil 7 satelitov pre rozne krajiny na polarnu orbitu
Medzi satelitmi je aj kanadský NEOSSat - síce trochu mrňavý (15 cm teleskop), ale napriek tomu prvý satelit špeciálne určený pre vyhľadávanie blízkozemných planétok.
http://spaceflightnow.com/news/n1302/23neossat/#.UStw56Vg8Zk |
|
| indický nosič pslv c22 úspešne vyniesol na orbitu navigačný satelit irnss-r1a ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Na 19.8.2013 se připravuje start rakety GSLV Mk II s dvoutunovou geostacionární komunikační družicí GSAT-14. Celkově jde o 8. start nosiče GSLV, a první start po dvou haváriích GSLV v roce 2010.
Šest nosičů mělo ruský horní kryogenní stupeň C12 (12KRB) - nosič č.1 ve verzi GSLV Mk I se slabšími boostery (18.4.2001) a nosiče č.2 až 5 a č.7 (25.12.2010) ve verzi GSLV Mk I(2).
V pořadí 6. nosič (15.4.2010) byl ve verzi GSLV Mk II s indickým horním kryogenním stupněm CUS - tento stupeň tehdy při své premiéře havaroval, a proto byl v nosiči č. 7 vyměněn opět za ruský C12.
Nynější let, označovaný jako "Mk II return to flight", bude tedy druhým startem verze Mk II s vlastním indickým horním stupněm CUS.
Fotky z montáže nosiče jsou zde:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30160.30
(označení D5 na nosiči znamená pátý vývojový let, už byly uskutečněny i operační lety F01, F02 a F04. Pro úplnost - D4 a F03 nebyly realizovány). |
|
dnesny indicky start nosica gslv d5 bol odlozeny kvoli techn. problemom
dovodom bol nejaky unik niecoho ("isro calls off the launch due to a leak")
edit:
doplnenie z tlacovky - preklad z prepisu z nsf:
- zaznamenali unik v palivovom systeme druheho stupna
- vypustaju palivo z nosica, nasledne ho stiahnu spat do vab a urobia vystetrenie a analyzu nosica... na zaklade toho opravia problem a start zopakuju [Edited on 19.8.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
