Mám strach,že po znovuzprovoznění STS vyvstane dost velký problém pro USA a Rusko.A to tento:Až se ke stanici připojí západoevropský a japonské moduly,
bude potíž jak uspokojit jejich nároky ohledně přímé účasti jejich astronautů
(mne se více líbí výraz kosmonaut,je výstižnější)na stanici.Problémy jsou hned dva.A to,kde je ubytovat (rusové nabízejí pro tento účel požít americký Node 3),
a jak zajistit druhou záchrannou loď (pravdě podobně Sojuz TMA),když je dnes
problém ufinancovat dva Sojuzy TMA a čtyři Progressy M a M1 ročně.
 

Použít k ubytování dalších 3-4 členů posádky stanice americký modul Node 3 se po zrušení amerického obytného modulu a nejasného osudu ruského modulu Enterprise jeví jako logický krok. Současný vývoj vede k tomu, že za pět let by měla být ke stanici připojena americká záchranná loď CRV. Financování je tedy na americké straně, takže by nemělo být finančními problémy Rosaviakosmosu ovlivněno.
 

Co se týče ubytování, stále je ve hře modul Enterprise, který navrhují Rusové ve spolupráci s americkou firmou OSC, která by jej z větší části financovala. Pak by ale zájemcům místo na něm pronajímala.
Samozřejmě to souvisí i se zprovozněním OSP.

BTW, v #5269 čti CRV = OSP.


 

Taky mě napadlo, že jsem pro přehlednost měl napsat, že americký CRV = Orbital Space Plane (OSP).

29.09.2003 13:26 - Antonín Vítek (Re: STS-114 Atlantis/27-??.??.200? / ISS - Kdy odstartuje STS??) #5230
:Ohledně dřívějšího připojení Node-2 a modulu Columbus: obávám se, že by byl problém se zásobováním elektrickou energií pro nově připojené moduly.

Nemyslím, že by Node 2 a Columbus měly mít výrazně vyšší spotřebu elektrické energie než Node 1, Destiny a Quest. Také si nemyslím, že spotřeba energie v Node 2 a Columbus by měla převyšovat 25% původně předpokládané spotřeby neruského segmentu stanice (obsahujícím též moduly JEM ELM PS, Kibo JEM, modulem s centrifugou, Node 3, CRV a původně i obytným modulem).
Podle plánu, který platil ještě před třemi roky, měly být Node 2, japonské a evropský modul připojeny ke stanici před dokončením nosníku (před dílem S6). Tento postup ovšem padl v souvislosti s velkým skluzem ve stavbě japonských modulů.
V knize Rudé hvězdy ve vesmíru z roku 1997 bylo na str. 306-309 dokonce naznačeno připojení modulu Node-2 a kupole před 2.sadou solárních baterií (první sadou byl myšlen díl P6) a kompletního japonského segmentu před 3.sadou solárních baterií. Pak měl následovat Columbus a centrifuga.
Proto si myslím, že by se při současném stavu připravenosti jednotlivých dílů stanice mohly objevit úvahy podobné mnou naznačeným ve shora uvedeném tématu.

 

K příspěvkům #5278 & #5230:

Už v současnosti je energetická bilance stanice napjatá a v případě jakékoliv závady na systému P6 nebo na převodnících mezi energetickými systémy ruského a amerického segmentu jde téměř o přežití. Proto je nutno mít alespoň jeden další pár panelů fotovoltaických baterií na americkém segmentu, aby byl další relativně "nezávislý" zdroj energie. Dále je třeba si uvědomit, že:
1) Připojením modulů Node-2, Columbus a Kibo s přísl., se nezavřou staré americké moduly, ani se nezmenší jejích průměrná energetická spotřeba;
2) Energetický výkon baterií ruského modulu dost markantně klesá (nejstarší jsou už 5 let ve vesmíru);
3) Proti původním předpokladům vzrostl požadovaný příkon pro NODE-2 a to nezanedbatelně (nemám sice po ruce přesná čísla, ale pokud mne nemýlí paměť, tak zhruba o 60 %).

Takže podle mého názoru nelze počítat s možností připojení a oživení dalších modulů (přinejmenším nikoliv modulů Columbus a Kibo, připoustil bych ještě tak Node-2 s pouze částečným oživením bez dodatečného vybavení) před tím, než se připojí alespon jeden z modulů ITS P3/4 nebo S3/4, což by vytvořilo dostatečnou rezervu energetického příkonu a redundantnost amerického energetického systému.

Samozřejmě se mohu mýlit, ale je to dost jednoduchá úvaha vyplývající ze stávající praxe a zkušenosti.

 

A co brání tomu, kromě politikaření, aby výstavba ISS trochu pokročila s využitím klasických raket, jako v případě MIRu.
 

To by se musely zahodit všechny americké díly, evropský modul Columbus a Node-2 i japonské stavební díly, protože nejsou uzpůsobené pro vypouštění klasickými nosnými raketami.


 

Všechny neruské moduly počítají s tím, že se k ISS dostanou bez vlastního přičinění a "jako ve vatičce". STS jim musí zajistit malé přetížení a vibrace při vzletu, napojení na elektrickou (případně i jinou) síť, temperování, retranslaci telemetrie, domanévrování až k ISS i vlastní připojení k ISS.
Něco jiného, co by dokázalo totéž neexistuje. Muselo by se to postavit a pravděpodobně by to nevyšlo cenově lépe, než STS.

Jinak tedy musím konstatovat, že energetická spotřeba ISS je pro mne překvapující. Už teď je to snad v řádu desítek kW trvalého příkonu. Kdyby to bylo na Zemi, tak bych to rozhodně nepovažoval za energeticky úsporný "spotřebič". Proč tam sakra nedají jen věci s minimální spotřebou a proč optimálně nevyužijí každý Watt energie? Takhle mi to připadá, že se polovina energie narve do zařízení, které převážně jen "topí" (např. zastaralá elektronika) a druhá polovina energie se spotřebuje na pracné uchlazení toho vzniklého tepla. To se to opravdu nedalo udělat energeticky lépe?

Nevíte někdo, jaká je vlastně nyní energetická bilance ISS?
 

Pokud by se vzala Delta 4 Heavy tak by tam snad velke pretizeni nemelo byt, ne? Vibrace by byly vetsi nez u STS?
Pokud by modul "ziskal" podobnou motorovou sekci jako je u ATV, tak by mohl sam doletet k ISS.
Skoro nic by se nemuselo vymyslet. Delta 4 Heavy(pokud by to tedy vynesla) existuje. Motorova sekce, ktera by se snad dala pouzit taky.
 

Určitě si lze představit, že každý vynášený modul by mohl být doplněn "servisní sekcí" (něco jako SM u Apolla), která by zajistila jak domanévrování k ISS, tak i jeho energetickou a případně i telekomunikační podporu.
Každý modul by ale musel mít svou "servisní sekci" postavenou na míru a jen na jedno použití. Potřebnou hmotnost odhaduji na 5 tun, takže vzhledem k tomu, že samotné moduly mají typicky hmotnost 10 - 15 tun, byl by vždy třeba nosič s nosností cca 20 tun. Proton, Delta 4 Heavy i Atlas 552 by to teoreticky měly zvládnout.
Potíže by pak nakonec nastaly v tom, že prakticky každý modul po připojení k ISS potřebuje ještě několik EVA kosmonautů (kterých je teď na ISS málo) na "dopřipojení".
Shrnuto: teoreticky by to možné bylo, ale nelze to provést okamžitě (musely by být vyrobeny nosné rakety a speciální "servisní sekce"), stálo by to hodně peněz (se kterými se nepočítalo) a ještě by podle mne hrozilo větší nebezpečí ztráty modulu.
 

Je zajímavé,že ruské moduly (37 KB) určené pro vynášení v nákladovém prostoru Burana,nakonec neletěly,ale letěla jejich automatická verze (Kvant 37KE)doplněná o FSB(upravený FGB).Jenže pro dopravu 10 tunového modulu sloužil
tahač o hmotnosti okolo 12-ti tun akorát nevim jestli FSB byl spojen s Kvantem
průlezem nebo ne.A to se jednalo o řešení se kterým se od počátku vývoje modulu počítalo.Takže kdoví jestli v případě amerických modulů by úpravy nebyly takové-ho rázu,že by se jednalo vpodstatě o novou konstrukci.
Další problém by asi znamenal spojovací uzel,který není konstruovaný pro spojení volně letících objektů (zachycení,vyrovnání rozdílu v různých sklonech
os modulu a stanice).
 

Před chvilkou jsem si na Spacenews.ru přečetl zprávu ,že NASA plánuje zakoupení
(asi licenci)transportních lodí Sojuz od NPO Energia (NPO není pod juridistikcí
RAKA).Rusové zajišťují záchranné lodi pro ISS do roku 2006,od tohoto roku tento úkol přechází na NASA a jeho OSP.Ale ten bude k dispozici nejdříve až o dva roky později.Zakoupením Sojuzu chtějí američané překlenout toto období.Teď prý
vše závysí na Bílém domě (jestli to bude politicky únosné).Takže o osudu ISS se
rozhoduje asi v tomto pořadí:1)politici 2)finance 3)štěstí 4)technika.Dost úděsné pro bezpečnost kosmonautů-astronautů,která je prvé ředě závislá na:
1)technice 2)štěstí 3)financích 4)politicích.
 

Nejde o nákup licence k výrobě, ale o prosté financování výroby v RKK Energija. Jednání se vedou ne po linii NASA-Rosaviakosmos, ale přímo s RKK Energija. Důvod je prostý. Na základě zákona, který prošel tuším v roce 2001 Kongresem USA, nesmí americké vládní úřady, financované z federálního rozpočtu kupovat cokoliv výrobky nebo služby) u ruských vládních agentur, protože Rusko vyvezlo do Íránu nukleární technologii (pro atomovou elektrárnu) a tím porušilo zákaz vývozu těchto technologií do zemí, které nepřistoupily k mezinárodní smlouvě o nešíření zbraní hromadného ničení (a Írán je navíc z hlediska USA "podezřelý" z možnosti podpory terorizmu).

RAKA (Rosaviakosmos) je vládní agenturou, proto vypadává ze hry. RKK Energija není státem přímo řízena (i když v ní má stát rozhodně nějaké akcie), proto se může s ní jednat o nákupu sojuzů. Prostě podle hesla "koza se nažrala a vlk zůstal celý" (úmyslně jsem to obrátil). Z americké strany tato jednání nebyla zatím oficiálně potvrzena (pokud vím).

 

Předpokládám, že pokud ATV bude v provozu dříve než STS, tak se posádka ISS rozroste opět na 3 členy.
 

Včera slavila ISS páté narozeniny:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0311/20iss5years/

Jsou nějaké nové informace kolem její budoucnosti?