| 08.5.2007 - 14:12 - vlado | |
|
citace:
Myslím, že nejautoritativnějším zdrojem dat o selenocetrických drahách jednotlivých misí Apollo je publikace:
A. N. Winterboltom, G. E. Perry: "The DRA Table of Space Vehicles 1958-1991." - Farnborough : DRA, 1993. - Str. T-33 až T-38.
Proč věříte nějakým brožúram a nevěříte oficialním udajům NASA?
Pane Vítku sám uvádíte ve své kníze(Malá enciklopedie kosmonautiky) na str.323- - Dráha první pilotované družice Měsíce měla výšku 112-311km a sklon 12 st.. To jste ještě věříl údajům z NASA? |
|
citace:
citace:
Myslím, že nejautoritativnějším zdrojem dat o selenocetrických drahách jednotlivých misí Apollo je publikace:
A. N. Winterboltom, G. E. Perry: "The DRA Table of Space Vehicles 1958-1991." - Farnborough : DRA, 1993. - Str. T-33 až T-38.
Proč věříte nějakým brožúram a nevěříte oficialním udajům NASA?
Pane Vítku sám uvádíte ve své kníze(Malá enciklopedie kosmonautiky) na str.323- - Dráha první pilotované družice Měsíce měla výšku 112-311km a sklon 12 st.. To jste ještě věříl údajům z NASA?
Těch 12 stupňů je sice OK, ale je to retrográdní dráha, tedy ve skutečnosti 180 - 12 = 168 st.
Ta publikace, kterou cituji, není žádná "brožurka", ale naprostoo oficiální publikace, kterou dělala Defence Research Agency ve spolupráci s NASA a s organizací COSPAR. Její výhoda spočívá v tom, že oficiální data o drahách jsou shrnuta na jednom místě. Je to vlastně dodatečně vydaný druhý svazek Přehledu drah umělých družic Země, který byl vydáván před tím, než americké kosmické velitelství začalo zveřejňovat na webu elementy drah kosmických objektů. Poté, co OIG se stal veřejným (teď to dělá Space-Track, ale je nutno se zaregistrovat a získat od americké strany souhlas), tehdejší Royal Aircraft Establishment (nynější DRA)
V době, kdy vyšla Malá encyklopedie kosmonautiky, resp. když jsme ji s kolegou Lálou psali, byly k dispozici z Farnborough jen tabulky drah družic Země. Údaj o 12 stupních byl převzat z tehdejšího tisku, který vycházel z press kitu NASA, který ale byl v tomto ohledu ne zcela přesný: pro novináře by bylo zřejmě těžko vysvětlovat co znamená sklon větší než 90 stupňů.
Že všechny selenocentrické dráhy lodí Apollo kolem Měsíce byly retrográdní, vyplývá z toho, že z důvodu, aby dráha k Měsíci po průletu kolem Měsíce bez manévru LOI byla otočena zpět k Zemi (tzv. free return trajectory) bylo nutné navádět lodi tak, aby oblétaly měsíc proti smyslu jeho rotace (viz např. Press kit NASA pro Apollo 8, nákres dráhy na str. 9a http://www-lib.ksc.nasa.gov/lib/archives/apollo/pk/1APOLLO8.PDF , podobný v Press kit NASA pro Apollo 11, str. 17 a 27 http://www-lib.ksc.nasa.gov/lib/archives/apollo/pk/APOLLO11pt1.PDF ). Na str. 14e Press Kitu pro A.8 je uveden průmět dráhy A. 8 na měsíční povrch, z něhož vyplývá, že A. 8 obíhalo po dráze, která ležela mezi 12 st. severní a 12 st. jižní selenografické šířky. Odtud se zřejmě také dostaly do tisku údaje o sklonu 12 stupňů.
____________________
Antonín Vítek |
| 11.5.2007 - 21:36 - vlado | |
|
citace:
http://www.apolloarchive.com/apollo_gallery.html
AS11-37-5437
Je prosím výše uvedená fotografie pořízená v kosmu? Kdý a jak? Děkuji. |
|
citace:
citace:
http://www.apolloarchive.com/apollo_gallery.html
AS11-37-5437
Je prosím výše uvedená fotografie pořízená v kosmu? Kdý a jak? Děkuji.
Když už jste schopen najít obrázek archivu, tak by pro Vás neměl být problém zjistit si popisek. |
| 13.5.2007 - 13:41 - vlado | |
|
Dotaz. Proč u A 11 nenainstalovali na Měsíci anténu,když to tak pilně trénovali?
http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/alsj/a11/ap11-S69-31059.jpg |
|
citace:
Dotaz. Proč u A 11 nenainstalovali na Měsíci anténu,když to tak pilně trénovali?
http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/alsj/a11/ap11-S69-31059.jpg
Na Vami zminovane strance to jen o maly kousek dal objasnuji: "During the mission, communications with Houston was deemed to be good enough that erection of the S-Band antenna was skipped." "Behem mise byla [prima] komunikace s Houstonem povazovana za natolik dobrou, ze vztyceni anteny pro pasmo S bylo vynechano." ____________________
Tomas Pribyl |
| 15.5.2007 - 21:00 - Vlado | |
|
Dovede někdo určit název některého kráteru zobrazeného na
http://161.115.184.211/teague/apollo/AS11-44-6642.jpg Děkuji.
|
|
citace:
Dovede někdo určit název některého kráteru zobrazeného na
http://161.115.184.211/teague/apollo/AS11-44-6642.jpg Děkuji.
Ta rozsáhlá tmavší oblast je Mare Smythii (střed 85° východní selenografické délky, 2° jižní šířky). Ostře ohraničený mladý kráter na který příbližně míří tryska modulu LEM, ale při pohledu trochu vpravo od osy motoru a asi tak ve vzdálenosti zdánlivé výšky LEM (včetně horní parabolické antény) od okraje trysky motoru, má pracovní název Peek. Další mladý ostrý kráter u pravého okraje snímku, malý kousek pod začátkem stínu okna, se jmenuje Zasyadko.
To alespo%n něco, co jsem zjistil porovnáním s podrobnou mapou na
http://planetarynames.wr.usgs.gov/images/moon_nearside.pdf
Zkuste si pokrát dál sám. Fotografie zabírá povrch směrem k západu.
____________________
Antonín Vítek |
| 16.5.2007 - 20:35 - Vlado | |
|
citace:
Ta rozsáhlá tmavší oblast je Mare Smythii (střed 85° východní selenografické délky, 2° jižní šířky). Ostře ohraničený mladý kráter na který příbližně míří tryska modulu LEM, ale při pohledu trochu vpravo od osy motoru a asi tak ve vzdálenosti zdánlivé výšky LEM (včetně horní parabolické antény) od okraje trysky motoru, má pracovní název Peek. Další mladý ostrý kráter u pravého okraje snímku, malý kousek pod začátkem stínu okna, se jmenuje Zasyadko.
S Peekem bych sohlasil,ale Zasyadko může byt Nunn 91,1 E 4,6 N(pochybuji o udaném rozměru 113 x 113 km )soudim dle úhlu a vzdalenosti od nepojmenované podkovy(sořadnice 88,6 E 2,7 N).
Ještě něco. Jaký je název kráteru souř. 84,8 E 0,4 N? Děkuji.
|
|
citace:
Ta rozsáhlá tmavší oblast je Mare Smythii (střed 85° východní selenografické délky, 2° jižní šířky).
Mimochodem, Mare Smythii je velmi zajímavé místo pro průzkum
http://www.nss.org/settlement/moon/library/LB2-202-MareSmythii.pdf
V roce 1992 bylo dokonce vybráno jako cíl úvodní mise návratu na Měsíc (zrušený projekt FLO)
http://www.lpi.usra.edu/lunar_resources/documents/Flo_%20Csm.pdf
V současnosti je Mare Smythii mezi "Top 10" místy pro pilotovaný průzkum (viz str. 18)
http://www.nasa.gov/pdf/163092main_constellation_program_overview.pdf
|
|
citace:
Ještě něco. Jaký je název kráteru souř. 84,8 E 0,4 N? Děkuji.
Camoëns (33 km). Severně od něj pak je kráter 84,7 E 1,9 N Doyle (32 km).
http://www.lpi.usra.edu/resources/mapcatalog/LTO/lto63c4_1/72dpi.jpg
|
| 31.5.2007 - 21:13 - Vlado | |
|
citace:
javascript:parent.disptn('648','AS11-40-5952')
Skromný dotaz
Jak je zajištěná kolmost laserového zrcadla na paprsek vysílaný ze Země? Co vyrovnává librační výkyvy Měsíce? ŽE BY GIRO PERPÉTUM. |
|
| Laserové odrážeče mají tu vlastnost, že odrážejí laserový paprsek zpět do místa odkud byl vaslán. Je to dáno speciálním broušením odrážečů. |
|
> Jak je zajištěná kolmost laserového zrcadla na paprsek vysílaný ze Země? Co vyrovnává librační výkyvy Měsíce? ŽE BY GIRO PERPÉTUM.
Na Měsíci jsou umístěny tzv. koutové odražeče, jejichž základní vlastností je, že odrážejí všechny paprsky dopadajícího světla přesně do směru, odkud paprsek přiletěl. Je to soustava přesně broušených hranolů. Malé koutové odražeče jsou používány např. i v reflexních dopravních značkách nebo v odrazkách na jízdním kole.
Není tedy třeba aktivně vyrovnávat žádné výkyvy.
Viz. např.
http://praha.astro.cz/crp/0102b.phtml
http://www.cez.cz/presentation/static/lasery/k34.htm
http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/sfbe/node58.html |
|
citace:
Měsíci jsou umístěny tzv. koutové odražeče, jejichž základní vlastností je, že odrážejí všechny paprsky dopadajícího světla přesně do směru, odkud paprsek přiletěl
Mimochodem, zatím nám zarytí zastánci tzv. ,,teorie spiknutí,,rozumně nevysvětlili, jak se tyto odražeče začátkem 70.let dostaly na Měsíc.
Když podle nich vše o Apollu bylo natočené ve filmových studiích. |
|
| Myslím že se vymlouvají na to, že odražeče umístnily automatické sondy, protože ty za výmysl nepovažují. Surveyory, nebo při společném spiknutí se SSSR i sovětské sondy. Taky vysílání obrázků a telemetrie je podle nich retranslace dat vysílaných na Měsíc z utajených směrovaných antén a z Měsíce je sondy jen vracely zpět. To, že natočit zfalšované záběry z Měsíce je ještě dnes téměř nemožné, je nějak nezajímá. |
| 02.6.2007 - 00:26 - Vlado | |
|
Jak je to s uhlovým natočením koutového odrážeče a s natočením a posunem přijímače za dobu letu paprsku. Na Zemi se za 3 vt. posune vysílač o 1,4 km a natočí skoro o 1 minutu. |
|
citace:
Jak je to s uhlovým natočením koutového odrážeče a s natočením a posunem přijímače za dobu letu paprsku. Na Zemi se za 3 vt. posune vysílač o 1,4 km a natočí skoro o 1 minutu.
Geometrické vlastnosti koutového odražeče jsou takové, že nezávisle na velkém rozmezí úhlů směru dopadu přicházejícího paprsku (více než +/-45 stupňů od kolmice na povrch odražeče) se po dvojím odrazu uvnitř koutového odražeče vrací paprsek stejným směrem, z jakého přiletěl. Koutový odražeč má tvar pravidelného čtyřstěnu (tři sousední strany mají odrazivou úpravu, ta ležící proti nim je vstupní/výstupní plocha), můžete si to zkusit namalovat.
BTW, koutový odražeč není žádným "vynálezem kosmického věku". Prachobyčejné červené odrazky na vozidlech, včetně jízdních kol, jsou už dávno konstruovány na tomto principu! I když je osvítíte trochu z boku, vidíte, že "svítí".
Co se týče stranového posunu (pohybu Měsíce na dráze kolem Země) je to stejné, jako když střílíte na pohyblivý cíl. Navíc i usměrněný vyslaný paprsek má určitou divergenci, takže na Měsíci zasáhne větší oblast (minimálně stovky metrů v průměru, obvykle více).
____________________
Antonín Vítek |
| 10.6.2007 - 21:38 - Vlado | |
|
citace:
Jak se tedy vlastně s využitím laserových paprsků vzdálenost Měsíce měří? Pomocí optického dalekohledu se k danému odražeči vyšle laserový paprsek, který se od jeho zrcadélek odrazí přesně ve stejném směru, od kterého přišel. (To zaručuje speciální konstrukce koutových odražečů, viz. obrázek). Měřením časové prodlevy mezi odeslaným a přijatým signálem, lze určit vzdálenost nesrovnatelně přesněji, než jakoukoli jinou metodou. V počátku roku 1969 dosahovala přesnost těchto měření 40 cm, ale v roce 1985 už 18 cm. Současná měření dovolují určit vzdálenost Měsíce od Země na neuvěřitelných 5 mm!
Určil někdo rychlost světla na cm nebo na mm včetně indexu lomu pro atmosféru? Já znám hodnotu 299 792 458 m/s a při skoro 3 vt. to je tolerance 3m. |
| 10.6.2007 - 21:46 - Adolf | |
|
citace:
Určil někdo rychlost světla na cm nebo na mm včetně indexu lomu pro atmosféru? Já znám hodnotu 299 792 458 m/s a při skoro 3 vt. to je tolerance 3m.
Netuším jak to korigují na atmosféru, ale rychlost světla je v současnosti daná definicí a nijak se dál neurčuje. Časy, kdy se zpřesňovalo měření rychlosti světla, jsou dávno pryč. Bylo to rozhodnuto ex offo. Co se teď měří, je, jak je vlastně dlouhý metr.  ____________________
Áda |
| 14.7.2007 - 08:56 - Vlado | |
|
Fotil Amstrong na Měsíci všechno z držáku na prsou nebo taky z ruky? |
| 16.7.2007 - 21:51 - Vlado | |
|
Odborníci mlčí.Nevadí.
Jak to že odborník na kosmo fakta ve své knize ČLOVÉK NA MĚSÍCI uvádí na str.40 ods. 5, že eletromobil zatáčel smykem poněvač neměl volant aní otočné pohyblivé nápravy ,ale v té samé kníze za str.144 ve foto příloze č.9, má elektromobil kola stočená. Což tu negrá. |
|
O focení z ruky Amstrongem nevím nic, asi se vše dělo z držáku na hrudi - málo času při této expedici.
LRV- vozítko mělo na každém kole motor (tedy 4 x), šlo regulovat otáčky - proto ten smyk ale dva řídící motory - doprava a doleva, Kola šla natáčet(omezený rejd)- jak je vidět z více fotek, nevím jestli přední dvě či všechna čtyři. Vozítko mělo také brzdy.
Na anglické verzi Wikipedie se něco o tom píše a najdete to i jinde (Google) |
|
| Popis Roveru LRV z L+K 18/1971 je i na kosmo.cz na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-15/lk2.htm . Podle tohoto popisu šlo natáčet přední i zadní kola (odděleně, posádka si mohla vybrat). |
|
citace:
Odborníci mlčí.Nevadí.
Jak to že odborník na kosmo fakta ve své knize ČLOVÉK NA MĚSÍCI uvádí na str.40 ods. 5, že eletromobil zatáčel smykem poněvač neměl volant aní otočné pohyblivé nápravy ,ale v té samé kníze za str.144 ve foto příloze č.9, má elektromobil kola stočená. Což tu negrá.
LRV byl castecne konstrukce,kterou zname z nasich luk a polí.Zatacel podobne jako nas malotraktor TK Holder a to tak ze se LÁMAL uprostred.
Kazdou cast bylo mozno samaostatne ovladat.V kazdem kole byl vlastni elektromotor.Konstrukce jednoducha a funkcni.Pri kazde expedici nikdy nikoho nezkalmal a rezerva baterii byl na konci pokazde min.50-70% |
| 28.7.2007 - 17:26 - Vlado | |
|
Skromný dotaz. V jaké výšce je střed okna LM nad povrchem Měsíce?
Mi vychází rozměr 5,5 až 6,5m . Potřebuji to spřesností 5cm. Děkuji. |
|
| To je těžké určit. LM mělo jednorázové amortizátry a ty se stlačily podle síly nárazu na povrch Měsíce. U každého přistání to bylo trochu jinak. |
| 29.7.2007 - 14:57 - Vlado | |
|
| Zajímá mě A11 a třeba konstrukční výška. Amortizéry jsou destrukční nebo pružné? |
|
> V jaké výšce je střed okna LM nad povrchem Měsíce?
> Mi vychází rozměr 5,5 až 6,5m . Potřebuji to spřesností 5cm. Děkuji.
> Zajímá mě A11 a třeba konstrukční výška. Amortizéry jsou destrukční nebo pružné?
Základní info o LM je česky např. na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk3.htm (A.Vítek, L+K 10-11/1969)
Na wikipedii (anglicky) http://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Lunar_Module
Technický dokument o amortizátorech Apolla 11 jsem našel na http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19720018253_1972018253.pdf
Zajímavé informace a obrázky jsou např. i na stránce http://apollomaniacs.web.infoseek.co.jp/apollo/lme.htm
Podle výše uvedených stránek a dokumentů mi vychází výška středů oken LM nad povrchem Měsíce cca 5m ale protože se různé zdroje liší, tak musím připustit nepřesnost až 0,5m.
"Konstrukční výška" se také u různých zdrojů liší, protože hodně záleží na tom, co všechno se do výšky započítá. Bez přistávacích patek a horních antén se základní výška udává 19 stop 10.65 palců, tedy 6,06m ovšem s anténami a patkami se výška někde uvádí i přes 7m.
Amortizátory byly "destrukční" ... vnitřky válců noh LM vyplňovala hliníková voština, která při přistání absorbovala ["zmuchláním"] značnou část energie dopadu. Na Apollu 11 se amortizátory při přistání zřejmě zkrátily o 3 - 4 palce, tedy cca max. o 10cm. |
| 30.7.2007 - 19:10 - Vlado | |
|
Děkuji za odpověd´
---
Amortizátory byly "destrukční" ... vnitřky válců noh LM vyplňovala hliníková voština, která při přistání absorbovala ["zmuchláním"] značnou část energie dopadu. Na Apollu 11 se amortizátory při přistání zřejmě zkrátily o 3 - 4 palce, tedy cca max. o 10cm.
---
To znamená že LM byl na Měsíci nestabilní, poněvač první noha která se dotkla Měsíce byla kratší a to proto že LM měl 4 nohy a ne 3. Lze někde vyčíst o kolik se přesně skrátili nohy u A11?
|
