takže to vyzerá na potvrdenie môjho "scenáru číslo sedem"
citace: 7) výbuch tlakovej fľaše s heliom a následná kombinovaná deštrukcia palivového a kyslíkového systému
Posledný scenár mi pripadá z hľadiska vizuálneho priebehu havárie ako najpravdepodobnejší - vysoký tlak helia zabezpečí dobré premiešanie zmesy kyslíku a paliva, aj jeho rýchle rozhodenie do okolia, nárazy trosiek, iskry a skraty z prerazených kablov zasa rýchlu "mnohobodovú iniciáciu" vzniknutého oblaku zmesy.
Ještě k přetlakovému systému u raket ( z jiného vlákna). V klasické konfiguraci se používají u nejjednodušších a nejslabších motorů jako RCS, OMS nebo tam, kde jde o nejvyšší spolehlivost, např. Apollo LEM, Super Draco, výjimečně u druhých stupňů starších raket, jako motor AJ10, nebo Kestrel u Falcon 1. Nevýhody jsou zřejmé: nádrže paliva musí snést mírně vyšší tlak než je v motoru – velká hmota nádrží, nelze proto takto plnit vysokotlaké motory – konstrukční číslo by bylo nízké
Druhý stupeň F9 má plnění turbočerpadly a malé přetlakování nádrží heliem slouží hlavně k tomu, aby byl dosažen požadovaný sací přetlak čerpadla, nevznikl podtlak v nádržích vlivem sání čerpadel a úbytku paliva a také aby byla zajištěna pevnostní stabilita nádrží , neboť musí přenášet tah motorů na užitečné zatížení, nesmí se bortit.
V tomto zdánlivě jednoduchém zařízení mají nějakou vážnou chybu, asi v relaci styku s podchlazeným okysličovadlem
citace:takže to vyzerá na potvrdenie môjho "scenáru číslo sedem"
citace: 7) výbuch tlakovej fľaše s heliom a následná kombinovaná deštrukcia palivového a kyslíkového systému
Posledný scenár mi pripadá z hľadiska vizuálneho priebehu havárie ako najpravdepodobnejší - vysoký tlak helia zabezpečí dobré premiešanie zmesy kyslíku a paliva, aj jeho rýchle rozhodenie do okolia, nárazy trosiek, iskry a skraty z prerazených kablov zasa rýchlu "mnohobodovú iniciáciu" vzniknutého oblaku zmesy.
Teda nie že by ma to nejak extra tešilo...
No neviem, prevlada nazor, ze tlakovu flasu neroztrhlo, pretoze tato moznost bola dost detailne, skumana pri prvej nehode, skor sa predpoklada ze doslo k rozrthnutiu tlakovych rozvodov... ale pravdou je, ze pricina je zatial neznama, aspon verejnosti ...
However, sources note they are extremely sceptical a COPV could be at fault, due to the amount of focus placed on them after the CRS-7 failure. A number of COPVs are understood to have been recovered from the debris of the Falcon 9, which will aid the investigation.
z bezpecnostneho hladiska by umiestnenie heliovych nadrzi mimo kyslikovu nadrz bolo urcite lepsie, na druhu stranu umiestnenie vo vnutri ma aj niektore konstrukcne vyhody:
helium je podchladene a teda pri rovnakom tlaku sa ho tam viac zmesti
obycajne gulova nadrz aj s potrubim sa zle umiestnuje do valcoveho usporiadania stupna, preto vlozenie do nadrze sa javi ako dobry napad, ktori setri miesto (objem) ako aj hmotnost
Utesniť helium je problémové samo o sebe - uteká aj najmenšou dierkou či netesnosťou, utesniť akékoľvek médium pri tlaku 400 atmosfér je už problém sám o sebe. A keď sa kombinácia týchto dvoch potenciálne problémových vecí ešte zalieva tekutým kyslíkom s teplotou okolo minus 190°C či minus 200°C, tak stačí sebemenšia chybička...
A keďže majú záznam len necelej desatiny sekundy (93 milisekúnd), tak to muselo prebiehať veľmi rýchlo, deštrukcia sa šírila rýchlosťou minimálne 30-50 metrov za sekundu (jedna desatina sekundy, 3-5 metrov do najbližšieho bodu sústredenia všetkých signálov). To je hodne vysoká rýchlosť, nárast tlaku musí byť veľmi rýchly a je teda potrebný veľmi silný "zdroj" - a heliová tlaková fľaša predstavuje jeden z mála takých zdrojov. Domnievam sa, že ani prasknutá trubka či spoj trubiek by tak prudký nárast tlaku neumožnila aj keď helium má veľmi nízku viskozitu a teda dokáže prúdiť veľmi rýchlo.
https://www.nasaspaceflight.com/2015/07/spacex-falcon-9-failure-investigation-focuses-update/
Článek uvádí rozbor katastrofy CRS-7. Uvádí konstrukci COPV - Composite Overwrapped Pressure Vesel ( kompositní ovinuté tlaková nádob) i jejich upevnění pomocí nosníku. Z článku je zřejmé, že SpX přes mnoho zkoušek a diagnostik nebyla na 100% jistá, že držák láhve zavinil havárii, ale bylo to nejpravděpodobnější příčina. Předpokládali, že nosník uvolnil nádrž, ta se vlivem zrychlení utrhla od přívodu, uvolnila helium a jelikož ještě nebylo spotřebováno žádné palivo, prudce narostl tlak v nádrži O2
Důležité je, že k havárii došlo když ještě druhý stupeň nebyl v chodu a zároveň heliové nádoby byly již delší dobu v podchlazeném O2. Takže jsou to dost rozdílné podmínky, než poslední havárie. Zřejmě nebude snadné určit s jistotou příčinu. Bude nutno hledat také, zda není něco společného u obou havárií
Nejde to namodelovat?
Udělat kompletní model všech těch nádrží, rozvodů, nosníků atd. a pak dávat do modelu různé možné příčiny - prasklina tu, prasklina jinde atd. - a sledovat modelovaný vývoj a porovnávat se záznamem skutečnosti?
to MIZ:
urcite sa to da ciastocne namodelovat (a predpokladam ze sa to aj robi) ale komplexne modelovanie celeho deja je si myslim mimo sucastne moznosti.
na vytvorenie modelu je potrebne velke mnozstvo dat z experimentalnych testov, pretoze popisat niektore deje teoreticky bud nevieme alebo to ani objektivne nejde.
citace:no, do placu hodili ze vylucili vsetky pravdepodobne scenare. Ostavaju len tie menej pravepodobne.
A potom je tam "JPP" historka, ze na streche budovy ULA bol nejaky flak...
Njn, a nebo v tichosti potrebuji uklidit pod koberec svuj vlastni pruser, ktery treba i objevili .. tak vytahnou sabotaz s tím že neví, do dalšího startu odstraní průšvih a potichu na to zapomenou ...
citace:no, do placu hodili ze vylucili vsetky pravdepodobne scenare. Ostavaju len tie menej pravepodobne.
A potom je tam "JPP" historka, ze na streche budovy ULA bol nejaky flak...
Njn, a nebo v tichosti potrebuji uklidit pod koberec svuj vlastni pruser, ktery treba i objevili .. tak vytahnou sabotaz s tím že neví, do dalšího startu odstraní průšvih a potichu na to zapomenou ...
njn, a nebo bol na streche ULA snajper, treba i najaty konspirativnou koaliciou ULA, iranu a ruska. Ked uz divoka spekulacia bez akehokolvek podkladu, tak poriadna
njn, a nebo bol na streche ULA snajper, treba i najaty konspirativnou koaliciou ULA, iranu a ruska. Ked uz divoka spekulacia bez akehokolvek podkladu, tak poriadna
No, když jde o prachy (a tady jde o pořádné prachy), dělají se i horší věci než nějaký snajpr. Tu možnost bych apriori nevylučoval, ale samozřejmě, musely by pro ni být důkazy jako bejk.
ja mám lepšiu teóriu
urobil TO takpovediac "osamelý strelec", a nie ani tak preto, že by ho Elon sral..
skôr preto, že ho preúdesne srali Elonovi fanúšikovia..
dobré že?
Asi takto: Fakt, že satelit bol formálne izraelský, takémuto scenáru celkom dosť nahráva.
pre informáciu - obyčajná strela z vojenskej pušky Mauser alebo Mosin má dolet okolo 5-6km a je smrtiaca po celej dráhe. Teda má dosť energie, aby dokázala prebiť relatívne tenkú konštrukciu rakety. Teoreticky sa už na takú vzdialenosť "nedá nič trafit" - lenže to platí o cieľoch s rozmermi človeka, teda približne 1,8x0,6 metra, nie pre cieľ s rozmermi cca 70x4 metre. Najväčší rozptyl pri streľbe na veľkú vzdialenosť je vo "výške dráhy" (pokles dráhy sú desiatky metrov - až značne cez sto metrov), stranový rozptyl je oproti tomu relatívne malý.
citace:...
pre informáciu - obyčajná strela z vojenskej pušky Mauser alebo Mosin má dolet okolo 5-6km a je smrtiaca po celej dráhe.
Na to ste ako prišli? Kde? Náš tzv. samopal, čiže útočná puška SA58 má dostrel po balistickej dráhe 2,8 km, ľakhý guľomet vzor 59 asi 4 km s tým istým strelivom 7,62x39, ale s podstatne dlhšou hlavňou. Mauser má praktický dostrel 1200 m ale s tým už človek netrafí takmer nič. Rovnako ako s SA58. Zaujímalo by ma kde ste nabrali tých 5 - 6 km u Mausera. Keby mal Mauser skutočne dostrel 6 km, pravedpodbne by strelcovi pri výstele urval plece
[Editoval 01.10.2016 fritz.lochmann]
citace:čítaj poriadne! dolet strely a praktický dostrel sú dve rozdielne veci.
Áno, práve pozerám, u Mausera sa maximálny dostrel uvádza 1800 až 2000 u dlhej pušky, u krátkej verzie (Kurz) je to o troška menej. Preto ma zaujíma zdroj kde to píšu.
citace:Já vás zakousnu. Kvůli vám jsem se začetl...
Noo, kvalitu a vierohodnosť toho webu naznačuje hneď prvý komentár:
citace:RE: Základy teorie moderních palných zbraní — Marek 2010-10-11 06:26
PRO AUTORA: Kolik ti je? Tenhle web je absolutně bezcennej, naprosto laická a odfláknutá práce, předpokládám, žes to odněkud zkopíroval, a navíc blbě.
citace:a do coho treba strielat ked cloveka stvu chronicki pesimisti? Ich vytvorom je totiz jedno velke NIC
yamato?
a pokom by si strieľal, keby si ťa zavolal tvoj "kužeľovlasí šéf" (veľmi charizmatická osoba, sledujúca najmodernejšie trendy.. bytostne presvedčená o svojej genialite) s tým že zase raz dostal geniálny nápad?
ten by spočíval v tom, že keď je to hélium tak vzácny plyn, a teda aj drahý..
ušetríme pár šlupiek tak, že ho "rezneme"..
nejakým iným vhodným technickým plynom, nie veľa iba tak 5 maximálne 10%..
však keď to bude dobre namiešané, nič sa nemôže stať
povedz po kom by si strieľal?
citace:Noo, kvalitu a vierohodnosť toho webu naznačuje hneď prvý komentár:
To jsem ani nehodnotil. Jen se začetl a podíval na pár údajů u útočných pušek a tam ten maximální dostřel sedí. Snad jen AK47 a vz. 58 mají 2800, tedy pod 3km.
