Těžko dnes jenom odhadnout i na desítky let !! ,kdy se poletí na Mars. S úsměvem si totiž vzpomínám na své dětství, kdy i ti největší kosmičtí odborníci plánovali toto :
1. Do r. 1970 - přistání na Měsíci /to jediné se splnilo, ovšem program Apollo už tehdá běžel!!!/
2. Do r. 1980 - vybudování stálé Měsíční základny
3. Do r. 2000 - přistání na Marsu
4. Do r.2020 - let člověka k vnějším planetám /Saturn, Jupiter, Uran/ a vybudování stálé základny na Marsu.
5. Na rok 2050 se s jistotou předvídal let člověka k nejbližší hvězdě Proxima Centaura za pomoci rakety na atomový pohon
Zřejmě tehdy vycházeli z překotného rozvoje kosmonautiky v prvních letech.l957 družice, l959 sonda k Měsíci,1961 Gagarin,1965 spojování těles na orbitě, výstupy do volného prostoru, 1969 Armstrong, 1977 sondy ke všem planetám.Kosmonautiku tehdy "poháněly" kosmické závody, ty ovšem skončily prvním krokem Armstronga na Měsíci a zájem o kosmonautiku opadl.Pokud by se ovšem sovětům podařilo zprovoznit nosič N-1 a též přistáli na Měsíci, pak by závody pokračovaly a alespoň některé z uvedených termínů by tehdy nebyly nedosažitelné,ačkoli pohříchu i dnes po několika desetiletích se jako nedosažitelné jeví.
to je vseobecny problem "predpovedi" - zoberie sa sucasny vyvoj a extrapoluje sa dobuducna. Apollo extrapolovane na 50 rokov dopredu skutocne naznacovalo ze v r. 2012 uz budeme ktoviekde.
Lenze takto to nefunguje. Veci nebezia linearne, ale v cykloch a sinusoidach. Preto dnes nemame zakladne na Ganymede, preto sa skvele investicne modely zapadneho bankovnictva rozpadli ako domcek z karat, preto sa dnes svet otepluje a my s tym nic nenarobime a nie je to katastrofa (a uz vobes sme to nesposobili my)
29.11.2012 - 10:26 - Jan Balabán
TO : yamato
Ano, je to jak píše David. Kdyby Rusové zvládli svou N-1 a přistáli na Měsíci třeba roku 1971, tak mohly závody ještě 15 let pokračovat a třeba bychom byli už 1990 na Marsu. Škoda ,dopadlo to jinak.
Bohužel se domnívám, že při dnešní úrovni techniky je přistání člověka na Marsu spíše propagandistickým výkonem, než skutečnou vědeckou nutností. Pokud by velmoci spojily své síly, tak je možné během třeba 15 let vyslat do různých míst Marsu třeba 10 vozítek Curiosity a k tomu dalších 10 sond k odběrům vzorků /viz. Luna-16 / také z těch nejzajímavějších míst. Vše by dokázalo obstarat 20 startů rakety kategorie Proton během 15 let = vyčlenit asi jeden start ročně.
Celé toto - "podrobné mapování Marsu" - na 20 místech by přitom vyšlo možná laciněji, než tam vyslat jednu velkou loď s lidmi.
Ještě připomínám obrovskou výhodu automatů před lidskou posádkou, např. Curiosity přistál před 4 měsíci a je na Marsu stále v pilné práci ! Jak dlouho by tam chodil člověk ?? Tři týdny ?? Náklady mise Curiosity jsou asi 2,5 mld. USD. Let člověka na Mars by dle mého dnes stál nejméně 200 až 300 mld. USD, tedy asi 100 misí Curiosity.
ale ved iste, posielanie sond je a vzdy bude lacnejsie nez posielanie cloveka. Lenze nas moc neposuva dopredu. Ano, posleme tam sondu, mozno bude ta sonda aj celkom chytra a objavi kopec zaujimavych veci... a? Co dalej?
Ono je to vzdy o tom "propagandistickom" vykone. Niekto sa postavi a povie "a ja to dokazem". Nie je to o tom ci nieco musi alebo nemusi. Musel ist Amundsen na pol? Nemusel. Musel sa Hillary stverat na everest? Nemusel. Ani Kennedy nemusel zavelit utok na mesiac (a podla info od p. Pribyla ani nechcel, dokopal ho k tomu propagandisticky efekt, aky kozmonautika dost necakane mala)
No a ked uz niekto relevantny zaveli k utoku na skoro nedosiahnutelne ciele, tak sa zacnu diat veci. Zacnu sa riesit prekazky, stavat obrovke rakety, mikropocitace, metalurgia, komunikacia, chlapci sa hufne hlasia na technicke obory aby boli pri tom... Ciel sa dobyje, postavi sa vlajka a vsetci zacnu frflat ze aj tak je to len propaganda. Ale technologicky, vedecky aj kulturne uz sme trosku inde nez predtym.
alebo myslite ze pamatnym okamihom 20teho storocia bolo vyslanie prvej sondy mariner? Vacsina ludi ani nevie co to je. Neila Armstronga na mesiaci pozna kazdy a pre vacsinu je to jeden z highlightov storocia. A take highlighty su z kulturnopsychologickeho hladiska velmi dolezite. Inak by sme mali len problemy a depresie - vojny, hladomory, politikov...
Ano, je to jak píše David. Kdyby Rusové zvládli svou N-1 a přistáli na Měsíci třeba roku 1971, tak mohly závody ještě 15 let pokračovat a třeba bychom byli už 1990 na Marsu. Škoda ,dopadlo to jinak.
Bohužel se domnívám, že při dnešní úrovni techniky je přistání člověka na Marsu spíše propagandistickým výkonem, než skutečnou vědeckou nutností. Pokud by velmoci spojily své síly, tak je možné během třeba 15 let vyslat do různých míst Marsu třeba 10 vozítek Curiosity a k tomu dalších 10 sond k odběrům vzorků /viz. Luna-16 / také z těch nejzajímavějších míst. Vše by dokázalo obstarat 20 startů rakety kategorie Proton během 15 let = vyčlenit asi jeden start ročně.
Celé toto - "podrobné mapování Marsu" - na 20 místech by přitom vyšlo možná laciněji, než tam vyslat jednu velkou loď s lidmi.
Opakovat let MSL navíc několikrát by bylo přešlapování na místě. Vývoj nové sondy trvá dnes 10 let, pokud má ovšem být na špičkové úrovni a přinést kvalitativní pokrok ve výzkumu.Tím se tempo základního výzkumu relativně zpomaluje. Na počátku kosmonautiky byly cílem jednoduché experimenty a sondy byly z dnešního hlediska jednoduché.Navíc stavět pokračovatele MSL znamená počkat na výsledky a to bude několik let, pak teprve začne příprava nové sondy. Něco jiného je návratová sonda, ta by se mohla stevět ihned, ale zase pro ni není cíl, nejprve je třeba najít něco, co by stálo za námahu a náklady dopravy na Zem, vozit jalové šutry nemá cenu, ty mohou dostetčně prozkoumat automaty přímo na místě.Pro automatický průzkum není třeba vymýšlet " mezinárodní spolupráci" několik mld. unese většina kosmických velmocí, samozřejmě u méně technicky pokročilých států budou náklady nižší a sondy jednodušší, viz třeba indy. člověk by na Mars zřejmě letěl jen v případě objevu mimozemského života, třeba jen fosilního.
ja si naopak myslim, ze v pripade objavu zivota na marse sa cely let cloveka naramne skomplikuje a oddiali. Dufam ze tam ziadne potvorky nenajdu!
Potvorky nech si lebedia dakde na Europe, tam to nikoho moc netaha
Stejne na dalsich 15 let nic jineho nez roboticky vyzkum Marsu atd. nebude. Nez vymyslis vse co je spojeno s dlouhodobou cestou vesmirem a dlouhodoby pobyt na povrchu ciziho telesa.
A dote doby se uvidi. Panove myslim, ze hodne predbihate udalostem.
citace:Stejne na dalsich 15 let nic jineho nez roboticky vyzkum Marsu atd. nebude. Nez vymyslis vse co je spojeno s dlouhodobou cestou vesmirem a dlouhodoby pobyt na povrchu ciziho telesa.
A dote doby se uvidi. Panove myslim, ze hodne predbihate udalostem.
no dobre, ale ako to maju vymysliet? na tie sondy sa to nevyzaduje. To akoze inzinier cez den bude vymyslat roboticku sondu, a po veceroch vo volnom case radiacnu ochranu pre ludske posadky? To takto nepoletime nikdy. Veci sa zacnu hybat, az ked niekto zaveli ze ideme tam. Lebo potom uz mate program a uz ste plateni za vymyslanie tej radiacnej ochrany, a to s realnymi deadlinami.
Nemusia letiet hned na mars, mozu do bodu L alebo na ten asteroid. Ide o to celit rovnakym problemom ako pri lete na mars.
Ked budu vsetci len posielat sondy a cakat, az budu vyriesene technologie pre ludsku posadku, tak to sa nacakaju do konca sveta. Technologie nepadaju z neba (teda ak nejde o reentry )
Mam na mysli 15 kontinualni vyvojove a zkusebni prace nez posles lidskou posadku na Mars. Vzpomen na Apollo. Vyvoj trval 9 let a to bylo pouze na Mesic.
aha, ty myslis 15 rokov konkretneho vyvoja nez sa poleti. Nojo, to zavisi od financii. Je to uplne ina liga nez let na mesiac, na druhu stranu pred apollom americania nemali v kozme nikoho, ani jeden let. Dnes mame za sebou apollo, niekolko stanic, STS, pernamentne obyvanu a zasobovanu ISS... Startovacia ciara je trochu inde. Ale aj liga je trochu inde
citace:aha, ty myslis 15 rokov konkretneho vyvoja nez sa poleti. Nojo, to zavisi od financii. Je to uplne ina liga nez let na mesiac, na druhu stranu pred apollom americania nemali v kozme nikoho, ani jeden let. Dnes mame za sebou apollo, niekolko stanic, STS, pernamentne obyvanu a zasobovanu ISS... Startovacia ciara je trochu inde. Ale aj liga je trochu inde
Samo. Na penezich to zacina a konci. A soucasna ekonomicka situace nejsilsnejsich statu disponujicich potrebnym know-how take neni uplne idealni. Tenhle vyvoj je momentalne luxus.
30.11.2012 - 00:31 - x
citace:Neila Armstronga na mesiaci pozna kazdy a pre vacsinu je to jeden z highlightov storocia.
Oni často ani nevědí , že se někam letělo natož kdo tam byl - není to příznivec konspirčních teorií, ale člověk kolem kterého jde vesmír a jeho výzkum zcela mimo něj.
Možná v USA tomu tak je - ale u nás to jméno
není dle mne nijak zvlášť známé.
30.11.2012 - 05:41 - Ľuboš
Amstrong ?
1. Ten cyklista ? 74%
2. Ten jazový trubkár ? 25%
3. Ten astronaut na mesiaci - odvážne 1%
Pokud by se letělo s motory a la NERVA a pouze let tam, pobyt 10-30 dní a let zpátky, stačí 10 let vývoje, možná i méně. Ale někdo by musel přikázat a soustředit prachy.
citace:Pokud by se letělo s motory a la NERVA a pouze let tam, pobyt 10-30 dní a let zpátky, stačí 10 let vývoje, možná i méně. Ale někdo by musel přikázat a soustředit prachy.
Takovy podminky jako byly pro projekt Apollo uz nebudes mit. Cely projekt byl politicky tlacen dopredu a byl velmi riskantni. Americani mohli byt tehdy radi, ze to stalo zivoty jenom 3 lidi.
Do takoveho rizika dneska nikdo nepujde, protoze bys prisel o penize.
ja si myslim ze sa to da postavit aj na dnesnych technologiach. Rozdelit misiu na naklad s habitatom a crew, naklad urychlit solarelektrickym pohonom, crew s chemickym pohonom ho potom dozenie a spoja sa.
Na marse dotankovat minimalne kyslik. ISRU je pomerne lahko realizovatelna vec, ktora zasadne meni cisla.
Bylo to někdy v první půlce roku 1969, přesný čas si už za tu propast doby nepamatuji. Vrcholil závod o to, kdo stane první na Měsíci. USA se příprava přistání kosmonautů na Měsíci dařila, jednotlivé mise programu Apollo zkoušely let nanečisto nejprve okolo Země, pak i okolo Měsíce. A to vše mělo velkou publicitu, lidé byli natěšení na první záběry z přistání člověka na Měsíci.
Sovětský Svaz, jak už bylo jeho zvykem, o svých plánech mlčel. Nechával tak lidstvo v napětí, zda to nebude třeba jeho občan, který první stane na Měsíci. Až mnohem, mnohem později jsme se dozvěděli o potížích s nosnou raketou N1 a to, že SSSR prakticky neměl šanci člověka na Měsíc vyslat. A v Číně v tu dobu vrcholila Velká proletářská kulturní revoluce.
Asi se divíte, proč do závodů o Měsíc pletu kulturní revoluci v Číně. V tu dobu totiž časopis Mladý Svět (snad mě paměť neklame a byl to on) uspořádal čtenářskou anketu, zda na Měsíci stane první Američan nebo Sovět – jak se tenkrát občanům mnohonárodního státu dělníků a rolníků říkalo. Nevím koho čtenáři v anketě tipovali nejčastěji, ale docela přesně mě utkvělo v paměti, že jeden čtenář, zřejmě recesista tipoval Číňana. Pamatuji se, jak jsme se s kamarády tomu nasmáli.
Uplynulo přes čtyřicet let. Američané právě ukončili lety raketoplánů, a jak to bude s lety jejich kosmonautů do budoucna, je velký otazník. Rusové sice vysílají kosmonauty na oběžnou dráhu okolo Země stále, ale průmyslový potenciál Ruska neslibuje příliš možností vyslat kosmonauty někam dále na nejbližší tělesa sluneční soustavy. Všechno je zkrátka o penězích a vlády těchto států obracejí každý dolar a rubl a na velké rozhazování nemají.
Zatím v Číně probíhá obrovský průmyslový růst. Četl jsem, že jen v samotné Šanghaji se v současnosti staví víc mrakodrapů, než na celém ostatním světě. Čína se sice potýká s obrovskými rozdíly mezi průmyslovými velkoměsty a zaostalým venkovem, ale celkově spěje stát se zemí s nejvyšším průmyslovým potenciálem. Ač s kapitalistickou ekonomikou je dirigována totalitním režimem. A dám-li si toto vše do souvislostí, ptám se:
Jak by asi dnes dopadla anketa na téma, občan kterého státu stane první na Marsu? Smáli bychom se, až bychom se za břicha popadali, kdyby někdo tipoval Číňana, nebo kdyby dokonce Číňan tuto anketu vyhrál? [Upraveno 02.12.2012 HonzaHajský]
premýšľajme, čo primelo amerických politikov 60. rokov napumpovať do projektu Apollo na tú dobu obrovské peniaze.
Podľa môjho názoru to bol veľký (až nečakane veľký) propagandistický efekt kozmických letov, a fakt, že prvé dve významné a technicky dosiahnuteľné kozmické prvenstvá - prvá umelá družica a prvý človek vo vesmíre - pripadli sovietom. V očiach verejnosti (a to hlavne americkej) USA zaostávali za svojím rivalom.
Spojeným štátom zostal tak jediný ďalší významný a pritom technicky dosiahnuteľný cieľ kozmických pretekov - prvý človek na Mesiaci.
Ďalšie kolo kozmických pretekov - s cieľom "Mars" - bude odštartované, keď sa niektorá ďalšia z mocností úspešne pokúsi o pilotované pristátie na Mesiaci a o vybudovanie stálej alebo polostálej základne. Američania tak budú donútený svoje mesačné prvenstvo obhájiť v druhom kole - a to znamená jednak urýchlený návrat na Mesiac a jednak vytýčenie dalšej méty, ktorou bude logicky Mars (asteroidy rozhodne nestačia, ich propagandistický efekt je nedostatočný).
Ale kým Mesiac sa dal a dá reálne zvládnuť jednou dostatočne bohatou a odhodlanou krajinou v rámci jedného či dvoch desaťročí, Mars bude pravdepodobne medzinárodný projekt - jednak pre mimoriadnu finančnú, technickú a technologickú náročnosť a jednak ako poistka proti zrušeniu.
[Upraveno 02.12.2012 Alchymista]
v zásade ak by niečo dokázalo vyvolať nové preteky vo vesmíre, tak by to bol takýto vyslovene "kolonialisticko imperialistický" projekt, ale či sa na jeho financovanie nejaká vláda dá?
