| 25.1.2006 - 20:46 - dodor | |
|
Řekl bych že je to úspěch.
První pevná planeta nalezena.
http://www.space.com/scienceastronomy/060125_smallest_planet.html
Opravdu za posledních 10let se v tomto oboru astronomie dějí opravdu zajímavé věci. Docela se těším na připravované projekty NASA i ESA které možna přínesou mnoho zajímavých zjištění o blízkých hvězdných systémech.
|
| 25.1.2006 - 20:52 - dodor | |
|
Ještě doplním informace o připravovaných projektech.
http://www.astro.cz/clanek/1470
Opravdu se má observatoř COROT vypustit už tento rok nebo dojde k opoždění?
|
| 26.1.2006 - 23:04 - Adolf | |
|
Když už to vypadá, že vývoj planetárního systému k soustavě s malými tuhými planetami na nízkých orbitech kolem Slunce, je vlastně dost úchylný, tak potěší, že se konečně našel další planetární deviant, u kterého se taková bizarnost projevuje.  ____________________
Áda |
| 28.1.2006 - 09:14 - dodor | |
|
v češtině
http://www.astro.cz/clanek/2297 |
|
Jen bych k tomu podotknul, ze jedine, co maji skutecne, je "zub" na svetelne krivce:
ze ktereho vyplyva hmotnost planety a jeji vzdalenost od hvezdy. Vsechno ostatni (jestli je ledova nebo kamenna, jestli ma atmosferu a tim i do znacne miry, jakou ma telotu) jsou uz jen opodstatnene dohady na zaklade soucasnych modelu formovani planet.
To ovsem neznamena, ze to neni jedno z nejpeknejsich mereni v oboru exoplanet |
| 28.1.2006 - 14:29 - Adolf | |
|
citace:
Jen bych k tomu podotknul, ze jedine, co maji skutecne, je "zub" na svetelne krivce:
No mně přijde ještě divnější než věštěcká schopnost, jak číst ze zubu podobu dálných světů se stejnou přesností jako četl kdysi haruspik z jater, schopnost ten zub na tu dálku uvidět. Chce to dobrej zoom a tedy velký čočky.
Před pár lety byly určitě všichni skeptičtí ohledně možnosti něco takového uvidět, protože na vybroušení takové čočky či zrcadla brusiči skla objednávky neberou. Pohled na planety tedy v nedohlednu (byť i jen na jejich zuby jako tady). Pak ale přišla inovace a realistické předpoklady byly v tahu.
Tak doufejme, že se dočkáme fíglu, který hne s našimi pohony, jako hnulo tohle s čočkami. |
|
| V optice dalekohledu to neni. V principu je to porad jen fotometrie s nikterak prehnanymi naroky na presnost mereni a jeho casove rozliseni. Dulezity pokrok k tomu, aby se daly gravitacni mikrococky pozorovat s rozumnou cetnosti, je moznost sledovat zmeny jasnosti najednou u velkeho mnozstvi hvezd. Takze ten hlavni prinos je zvetseni snimacich cipu, zrychleni a automatizace zpracovani dat (aby byly zmeny rozpoznany temer okamzite) a robotizace teleskopu. |
| 28.1.2006 - 20:41 - Adolf | |
|
citace:
V optice dalekohledu to neni.
No právě! Nešlo to tak, že by se stavěla ještě větší zrcadla než ten myslím 6 m Ratan. Nestřelilo se víc teleskopů na orbitu. Vlastně to ty čočky obešlo.
My tu brečíme, že v nejbližších 50 letech kosmonautiku nic moc nečeká, protože za Apollem na hormonech nevidíme další ještě větší dávku hormonů. Na tom tedy stavíme své pesimistické předpoklady, protože tam nevidíme. Doufám, že se mýlíme jako ti, co ztráceli víru v pokrok astronomie bez 10 m zrcadel a astronomického rozpočtu na astronomické teleskopy na orbitě. Ono to ale kupodivu nepřišlo přes optiku. To by v tom byl čert, aby i kosmická doprava neměla časem takové štěstí. |
|
citace:
Ještě doplním informace o připravovaných projektech.
http://www.astro.cz/clanek/1470
Opravdu se má observatoř COROT vypustit už tento rok nebo dojde k opoždění?
Podle těchto stránek je start zatím určen někdy na červenec:
http://smsc.cnes.fr/COROT/index.htm |
|
| A protože jsou z 26. ledna 2006, a družice vypadá hotová, patrně to tak i bude. |
|
| Kdyz uz jsme u te astronomie - to je prave asi tak jediny obor tocici se kolem kosmickeho/vesmirneho vyzkumu, ktery me naplnuje optimismem. Na rozdil od financne seskrtane kosmonautiky ma totiz astronomie diky realisticky chystanym pristorjum slusnou sanci na nove objevy a (pro nas laiky) skvele zazitky. |
|
citace:
citace:
Ještě doplním informace o připravovaných projektech.
http://www.astro.cz/clanek/1470
Opravdu se má observatoř COROT vypustit už tento rok nebo dojde k opoždění?
Podle těchto stránek je start zatím určen někdy na červenec:
http://smsc.cnes.fr/COROT/index.htm
Dle Russian space webbu je vypuštění Corotu plánováno na 4. kvartál letošního roku pomocí Sojuzu 2. |
| 28.2.2006 - 10:52 - DODOR | |
|
Jeden sen
http://www.newscientistspace.com/article/mg18925401.700
škoda že jen sen
|
|
Nemusi nutne byt jenom sen:
http://origins.jpl.nasa.gov/library/openhouse/openhouse30.html
(ale jeste si nejakou dobu pockame) |
|
Tak me napada k cemu je vlastne vyhazovani prostredku na hledani malych exoplanet, obzvaste v pripade takoveho megalomanskeho projektu. Myslim ze sami astronomove by nasli spoustu vedecky hodnotnejsich projektu. Ikdyby ty dalekohledy byly nakonec postaveny, stejne by rychle nasli lepsi vyuziti takovehe "dela" nez jen nachazeni dalsich bezvyznamnych planet.
Tim chci rict, co zajimaveho by se dalo o tech planetach zjistit? Meli bychom podezreni ze je tam tekuta voda? A co kdyby tam tekutou vodu nasli, co by s tim objevem delali? |
|
| Prokázat existenci planet podobných Zemi je jeden z hlavních a základních úkolů astronautiky a astronomie, tady není o čem diskutovat. Navíc takový teleskop neslouží jen ke hledání exoplanet, ale i k ostatním pozorováním - například detailní sledování těles, u kterých nemáme sondy - komety, asteroidy, transneptunická tělesa, měsíce planet. |
|
| A odpověď na druhou otázku (co s takovým objevem) je taky jednoduchá - potvrdíme nebo vyvrátíme jedinečnost Země a solárního systému, můžeme pak rozjet projekt vysílání signálů přímo k těmto planetám (SETI) a později také projekt mezihvězdných sond - to znamená začít projektovat a testovat fotonový pohon a antihmotové baterie. Zkrátka a dobře, je to další krok. |
|
No ja nemam nic proti tomu stavet interferometry za desitky ci stovky miliard, jen jsem nerozumel presne duvodum proc je treba intenzivne hledat exoplanety podobne Zemi. Jsem presvedcen ze tyto planety existuji a pokud se nemylim, tak neprime dukazy pro to existuji. Urcite nebude problem nejakou takovou planetu v blizke budoucnosti najit. Tenhle projekt vsak ty planety chce fotit a rozpoznavat snad dokonce i kontinenty, nebo tak neco.
Netvrdim, ze by to nebylo hezke, jen nerozumim presne duvodum proc venovat tak giganticky projekt na tyto ucely.
Dejme tomu ze nejaky HST II objevi v blizkem okoli Slunce (do cca 50 svetelnych let) nejakou planetu, ktera odpovida parametrum Zeme. To znamena, ze taky najde vsechny dulezite objekty dane soustavy, ale nebude moci zjistit nic blizsiho. Je zrejme ze tato planeta neni obydlena inteligentim zivotem, protoze by intenzivne vysilala napr v radiovem oboru.
SETI samozrejme muze monitorovat tuto planetu, nebo k ni vysilat se zanedbatelnymi naklady. Taky je predpoklad, ze zadna sonda se tam stejne nevyda drive nez za nekolik stoleti, kdy uz urcite budou k dispozici uplne jine prostredky na zkoumani dane planety.
Cili pokud by se nahodou projekt takoveho superdalekohledu uskutecnil, ptal jsem se, k cemu by se daly fotografie kontinentu dane planety pouzit? Predpokladam ze kvalita zaberu by se dala prirovnat napriklad k fotce Pluta z HST.
Dokonce by se mozna dala potvrdit treba pritomnost tekuteho oceanu na dane planete. Zmenilo by to nejak zasadne dnesni nahled na vyvoj zivota na Zemi? |
|
citace:
Navíc takový teleskop neslouží jen ke hledání exoplanet, ale i k ostatním pozorováním - například detailní sledování těles, u kterých nemáme sondy - komety, asteroidy, transneptunická tělesa, měsíce planet.
Tak nevim, mluvi se tam o interferometru, a ruseni zareni hvezdy, aby bylo mozne nalezt male planety. Ja jsem rikal, ze by bylo urcite lepsi vyuzit takovy giganticky projekt radsi na hledani nejakych fundamentalnich otazek. Co se tyce objektu v nasi slunecni soustave, tak tam bych samozrejme preferoval vysilani sond k jednotlivym typovym objektum (coz se uz nyni intezivne deje) a o dalsich objektech proste predpokladal, ze odpovidaji jinym objektum daneho typu (de te doby, nez tam poslu sondu jinou, ktera to overi).
Sonda typu New horizons zjisti za zlomek ceny o transneptunskych telesech nepochybne nekolikanasobne vic, nez HST, ten je vsak vyjimecne vsestranny a nikdo netvrdi ze je jen na hledani transneptunskych teles.
Proto bych spise preferoval dalekohled, ktery pomuze zodpovedet skutecne fundamentalni otazky. Jestli na nejake jine planete existuje zivot takovou otazkou je, ja mam vsak porad podezreni, ze zadny super dalekohled (krome radioteleskopu) tuhle otazku nezodpovi. |
| 01.3.2006 - 16:48 - Ohara | |
|
Myslim, ze naopak je to jedina cesta jak zivot prokazat (alespon jako slozite organicke formy jejichz chemii jinak nedovedeme vysvetlit).
Ocekavat totiz, ze kazdy zivot bude provozovat techniku, pripadne ze vubec bude inteligentni mi prijde dost scestne. Je urcite mnohem vic moznych adaptaci, ktery k inteligenci a uz vubec k tech. civilizaci nevedou. |
|
citace:
Myslim, ze naopak je to jedina cesta jak zivot prokazat
Porad nerozumim tomu jak lze zivot prokazat fotkou celeho kontinentu. Obzvlaste ne takovy zivot, jehoz projevy jsou velice odlisne od toho na co jsme zvykli.
S rozpoznavanim zivota maji problemy i marsovska vozitka, ktera porizuji miliardkrat kvalitnejsi fotky nez bude schopen ten nejlepsi teleskop za tisic let, fotici planetu u ciziho slunce.
Tedy takovy teleskop znamena z tohoto hlediska vyhozene penize. |
| 01.3.2006 - 17:21 - Ohara | |
|
1) rozhodne primarni nastroj je analyza spektra, z toho se da zjistit chem slozeni, zastoupeni jednotlivejch latek atd. Cim vetsi teleskop tim lepsi a podrobnejsi data.
2)to co delaji nase druzice pri sledovani Zeme-sezoni zmeny vegetace, zmena charakteru opt. vlastnosti vodnich ploch (souvisi s planktonem),atd.
Pokud nekde ma byt zivot ve smyslu ne umirajici zbytky mikrobu ale rozsahly ekosystem, pak budou zmeny v tomto meritku vyrazne patrne. Samozrejme, ze zkameneliny mikrobu zadny teleskop nenajde a radioteleskop uz teprve ne. |
|
| Tedy ne hledac planet, ale rovnou uz hledac celych rozvinutych ekosystemu. Takovy dalekohled bude urcite jednou dulezity a myslim ze tou dobou uz nikoho neprekvapi umisteni 20-ti osmimetrovych dalekohledu nekam do L2 nebo na Mesic specialne jen pro tento ucel. |
|
citace:
1) rozhodne primarni nastroj je analyza spektra, z toho se da zjistit chem slozeni, zastoupeni jednotlivejch latek atd. Cim vetsi teleskop tim lepsi a podrobnejsi data.
Jeste me napadlo ze mame budto emisni, nebo absorbcni spektrum. Ktere konkretne, by se melo zkoumat, aby slo u takoveto planety rozpoznat chemicke slozeni? Napada me budto pockat az bude zareni od mistni hvezdy prochazet atmosferou planety a zachytit absorbcni spektrum atmosfery, nebo pockat az na planete neco vybuchne a zachytit emisni spektrum povrchu. Samozrejme by to potrebovalo poradnej dalekohled. |
| 12.3.2006 - 01:49 - Adolf | |
|
Proč se uvolňuje tolik vzácných kapacit teleskopů aj. k objevování čehosi, co sotva indikujeme, a z čeho těžko dostaneme o trochu víc dalších podrobných informací? Co to vlastně znamená z hlediska preferencí a vlivu v kosmickém výzkumu?
Možná to znamená, že to znamená víc posun od preferencí určovaných astrofyziky, k preferencím určovaným geology. Ten posun od astrofyziky může souviset i s celkovým posunem od preferencí fyziky jako takové, který se ukázal v plné síle už, když Clinton zastavil stavbu superurychlovače a fyzika přešla z kolbiště nesmiřitelné konkurence velmocí do vejminku mezinárodní spolupráce. Možná to však znamená víc projektů klasické kosmonautiky zaměřených na Sluneční soustavu, které budou astrofyzici jako Grygar označovat za hladové zdi ve vesmíru.
Hledání exoplanet je myslím, jistou formou rozšíření výzkumu naší Sluneční soustavy v dosti podobném smyslu, jako je výzkum extraterestických těles naší soustavy rozšířením geologického výzkumu Země a zpřesňováním modelu geneze naší planety, od kterého lze očekávat dopady na praktickou pozemskou geologii. Ačkoliv ty sotva detekovatelné objekty nám toho jen tak moc neřeknou o svých horninách, lze se z nich nejspíš o naší soustavě poměrně dost dovědět, a to bude asi hlavní důvod jejich hledání. Malá kamenná planeta v dosahu naší detekce je totiž např. o něco větší senzace, než by se mohlo na první pohled zdát, i bez toho, že by nám ve svém absorpčním spektru ukázala kyslík – skoro jistou známku vysoce vyvinutého života. Může za to úspěšný výzkum před tím zjištěných obřích exoplanet, který přinesl dostatek překvapivých zjištění, která velice významně přetvořila modely geneze solárního systému. Ten nyní prošel „koperníkovskou“ revolucí, že když se spustí akrekce nějakého chuchvalce, tak by nemělo zcela zákonitě vzniknout cosi, jako je právě taková soustava, v níž žijeme. Model, ve kterém jsme byli považováni snad za jakýsi standard solárních systémů, musel ustoupit modelu, kde jsme se stali tak trochu planetárními úchyly, a zjištění mírnější formy podobné úchylnosti v jiném solárním systému je teď skutečnou senzací. Jakékoliv zjištění dalších exoplanet, případně dokonce v tak exoticky neobvyklém solárním systému, jako je ten náš, nám totiž poskytuje referenční objekt, podle nějž lze kalibrovat model vzniku slunečních soustav jako takových se všemi důsledky pro zpřesnění a jemnější zdůvodnění vzniku právě té naší Sluneční soustavy a právě té naší ve vesmírném měřítko podle současných zjištění deviantní planety. Skoro bych řek, že to poskytuje podklady ke zvýšení odhadu ceny našeho příslunného pozemku, a to je vždy významné.
V normálním solárním systému nemá přeci v těchto končinách kamenné planetární mrně dlouhodobě co pohledávat. V raných stadiích vývoje už nás měly sežrat či do Slunce naházet planetární obři na excentrických drahách. Jak a proč u nás vše proběhlo tak deviantně, že si tu o tom teď povídáme, a jaké to má dopady na prospekci minerálních zdrojů, to je asi otázka, k jejímuž zodpovězení bude třeba detekovat ještě trochu exoplanet, abychom shromáždili dostatek potřebných podkladů.  ____________________
Áda |
|
Tak blízko a zároveň tak daleko.
"Udry s kolegy objevil exoplanetu 3,6m dalekohledem ESO v Chile. Kontrolovali malého, slabého červeného trpaslíka - Gliese 581, který leží ve vzdálenosti 20,5 sv.l. a je u něho již známa exoplaneta podobná Neptunu.
Slabé „zakolísání“ hvězdy vedlo k úvaze, že má ještě 2 další planety. Jedna je asi 8krát hmotnější než Země s dobou oběhu 84 dnů. Další může být jen 5krát hmotnější než Země, což ji dělá dosud nejmenší známou exoplanetou.
Astronomové předpovídají, že objevená malá exoplaneta by měla mít průměr jen asi o 50% větší než Země a skalnatý povrch. Oběžná doba kolem slabé mateřské hvězdy by měla trvat 13 dnů a povrchová teplota by měla být velmi příjemná mezi 0 °C až 40°C. To by umožňovalo přítomnost kapalné vody a tedy i obyvatelnost exoplanety."
http://www.astro.cz/clanek/2757
No snad se tam do konce 3 tisícileti někdo podívá. I když 20 sv.let by mohl být oříšek i pro techniku a technologie konce 3 milenia. |
| 27.4.2007 - 23:26 - nickdo | |
|
citace:
http://www.astro.cz/clanek/2757
No snad se tam do konce 3 tisícileti někdo podívá. I když 20 sv.let by mohl být oříšek i pro techniku a technologie konce 3 milenia.
No já doufám, že se ta podíváme už mezi rokem 2015-2020 
http://planetquest.jpl.nasa.gov/TPF/tpf_index.cfm
http://sci.esa.int/science-e/www/area/index.cfm?fareaid=28 |
| 28.4.2007 - 10:28 - Adolf | |
|
citace:
Astronomové předpovídají, že objevená malá exoplaneta by měla mít průměr jen asi o 50% větší než Země a skalnatý povrch. Oběžná doba kolem slabé mateřské hvězdy by měla trvat 13 dnů a povrchová teplota by měla být velmi příjemná mezi 0 °C až 40°C. To by umožňovalo přítomnost kapalné vody a tedy i obyvatelnost exoplanety."
Výše jsem zmiňoval, že objev exoplanet donutil planetology k výrazným revizím modelů, jak by měly planetární soustavy vznika a jak by měla vzniknout Sluneční soustava. Ta se ve světle dosavadních objevů stala tak trochu raritou - produktem velice netypického vývoje soustavy. Tahle soustava s malými skalnatými planetami v blízkosti hvězdy by měla být prvním srovnávacím vzorkem soustavy, která snad mohla projít podobnou deviantní genezí jako soustava naše. Bude podobná ale odlišná, což nejspíš přispěje ke zpřesnění modelů tvorby soustavy Sluneční. Dost se těším, co v tomto smyslu z toho vzejde.
|
|
Ono je to všechno moc hezké, ale vytvářet nové a nové teorie vzniku planet spolu s argumentací, že ta či ona soustava (včetně Sluneční)je raritní či naopak běžná je přinejmenším předčasné - jednoduše proto, že známý vzorek planet (něco přes 200) je zkrátka píliš málo obsáhlý a i prvky v něm zastoupené jsou dány jen a pouze schopnostmi naší pozorovací techniky.
S nadchazejícími objevy terestrických planet budeme zákonitě nalézat i zde více a více rarit (excentrické dráhy, vzdálenosti, rychlosti rotace; planety u dvojhvězd a trojhvězd; samostatně putující planety) a dle toho budou upravovány teorie vzniku - a co dříve nebylo možné, teď možní bude. Jen by to chtělo více pokory (a méně geocentrismu, chtělo by se dodat...) |
|
Některé podrobnosti k tzv. "Superzemi"
Gliese 581 - hvězdná soustava, kterou tvoří Gliese 581a, Gliese 581b, Gliese 581c, Gliese 581d:
Souhvězdí: Váhy (Libra)
Rektascenze: 15h 19m 26,8250s
Deklinace: -07° 43' 20,209''
Gliese 581a - vlastní hvězda
Zdánlivá vizuální hvězdná velikost: 10.56
Spektrální typ: M3V
Proměnná typu BY Draconis
Radiální rychlost: -9.5 km/s
Paralaxa: 0,15952''
Vzdálenost: 20,4 ± 0,3 světelného roku = 6,27 ± 0,09 pc
Absolututní hvězdná velikost 11,56
Hmotnost 0,31 M(Slunce)
Poloměr: 0,38 R(Slunce)
Zářivost: 0,013 L(Slunce)
Povrchová teplota: 3480 K
Metalicita: -0.33
Stáří: 4.3 miliard let
Jiná označení hvězdy:
HO Librae, GJ 581, BD -07°4003, LHS 394, LTT 6112, HIP 74995, Wolf 562.
Gliese 581b:
Hmotnost: 0,049 M(Jupiter) = 16 M(Země)
Doba oběhu: 5,4 dne
Velká poloosa: 0,041 AU
Excentricita dráhy: 0,02±0,01
Gliese 581c = "Superzemě":
Hmotnost: 0,016 M(Jupiter) = 5 M(Země)
Doba oběhu: 12,9 dne
Velká poloosa: 0,073 AU
Excentricita dráhy: 0,16±0,07
Střední povrchová teplota: -3 °C (pro albedo 0,76 = Venuše) až +40 °C (pro albedo 0,37 = Země)
Gliese 581d:
Hmotnost: 0,024 M(Jupiter) = 8 M(Země)
Doba oběhu: 83,6±0,7 dne
Velká poloosa: 0,25 AU
Excentricita dráhy: 0,20±0,10
Poměrně značná excentricita dráhy by mohla být na závadu, protože by vedla ke značnému kolísání teplot na povrchu planety.
Zpráva z ESO, kde byla provedena měření:
http://www.eso.org/outreach/press-rel/pr-2007/pr-22-07.html
pokud někdo preferuje fracouzštinu, tak z pracoviště jednoho z autorů (Universite de Geneve):
http://www.unige.ch/presse/archives/unes/2007/pdf/Communique_super_Terre.pdf
____________________
Antonín Vítek |
|
