citace:... vyzera to na znizenie uzitocneho nakladu o cca 3,2t na LEO oproti pristatiu na mori (v smere letu)
S tím může pomoci nový kosmodrom Boca Chica. Pak by bylo možné přistát třeba i na pevnině na pobřeží, třeba někde u Galvestonu. Energetické nároky by byly menší, než se vracet úplně zpět. Nebo by se dalo přistát i na vhodné plošině, je jich tam dost http://oceanexplorer.noaa.gov/explorations/06mexico/background/oil/oil.html
Jako dobrý. Ale teď prosím ještě po dotankování startovat přímo z těch rozkládacích nohou a po startu je spořádaně vlastními silami složit (jako ve všech pořádných sci-fi filmech :-)
Teprve ted zacne to prave zkoumani a teprve ted se da odpovedet na otazku, zda ta znovupouzitelnost ma smysl ... Uvidime, co vse bude nutne vymenit, co se oproti predpokaldum opotrebuje navratem atd. Ale zadnou z techto otazek nebylo mozne zodpovedet bez navratu stupne ...
Takze ac skeptik a "odpurce" medialniho show Muska, musim mu jeste jednou gratulovat
citace:ještě k těm rychlostem, tady jeden dobrovolník na NSF z videa vypsal tyto hodnoty:
(hergot jak je ten tag pro monospaced font a jednoduché řádkování?)
F9 Orbcomm-2 launch 12/21/2015 20:29 EDT
time alt speed range note
km mps km
UTC 01:29:00 0 0 0
+0:00:25 1 84 ?
+0:00:34 2 131 ?
+0:00:41 3 169 ?
+0:01:00 7 301 ?
+0:01:20 17 550 2
+0:02:00 43 1113 11
+0:02:00 48 1200 11
+0:02:25 75 1670 50 MECO
+0:02:34 89 1590 50 MVAC
...
Ta položka range (50km) při MECO zřejmě nebude ze žádného zdrojového videa apod.
A zde je velice pěkné zpracování grafickou formou přímo do zdrojového videa, kde je dobře vidět výšku a vzdálenost prvního stupně od startu až do přistání.
[Question on the changes to the Falcon 9] The most revolutionary thing about the new Falcon 9 is the potential ability to recover the boost stage which is almost three-quarters of the cost of the rocket.
citace:MECO probíhalo např. ve vzdálenosti cca 37 km.
A zde je velice pěkné zpracování grafickou formou přímo do zdrojového videa, kde je dobře vidět výšku a vzdálenost prvního stupně od startu až do přistání.
Moc zajímavý odkaz na Flight club. http://www.flightclub.io/#
Pokud jsou v něm zdrojová data skutečně přímo od SpX, tak je to vynikající přehled.
citace:MECO probíhalo např. ve vzdálenosti cca 37 km.
A zde je velice pěkné zpracování grafickou formou přímo do zdrojového videa, kde je dobře vidět výšku a vzdálenost prvního stupně od startu až do přistání.
Moc zajímavý odkaz na Flight club. http://www.flightclub.io/#
Pokud jsou v něm zdrojová data skutečně přímo od SpX, tak je to vynikající přehled.
citace: Zaujimalo by ma kolko ho zostalo v tej nadrzi po pristati.
Rezerva jen na 2-5 sekund letu.
v tomto konkretnom pripade? Lebo sa mi zda podla mojej uvahy vyssie, ze na boost back bolo treba skoro polovicu nadrze... preto ta moja otazka, ze kolko tam toho zostalo...
První stupeň F9 FT obsahuje cca 410 tun pohonných látek (LOX - 286,5 t, RP1- 123,1 t).
Podle tohoto grafu pro tři návratové a přistávací zážehy zůstalo při tomto konkrétním letu v prvním stupni celkem 70 tun KPL, což je pouhých 17 %.
- z toho 30 tun spotřeboval boost back zážeh
- dalších 32 tun pro hlavní brzdicí zážeh
- posledních cca 7 tun finální přistávací zážeh
Pokud by se chtěl někdo zaposlouchat, tak zde je i verze s vyfiltrovaným floridským větrem.
Musk například zmiňuje, jak ho sonický třesk dostihl zhruba ve stejné době, kdy stupeň dosedl a měl proto docela obavy, zda nedošlo k explozi.
Zmínil také, že na rampě LC-39A by měl tento stupeň po ověření všech systémů absolvovat ještě další statický zážeh na plném tahu. Ověří se jeho letuschopnost, ale pravděpodobně již zůstane na zemi jako první stupeň, který se vrátil zpět.
Někdy v průběhu příštího roku, by ale některý z dalších vrátivších se boosterů mohl znovu vzlétnout.
citace:MECO probíhalo např. ve vzdálenosti cca 37 km.
A zde je velice pěkné zpracování grafickou formou přímo do zdrojového videa, kde je dobře vidět výšku a vzdálenost prvního stupně od startu až do přistání.
Moc zajímavý odkaz na Flight club. http://www.flightclub.io/#
Pokud jsou v něm zdrojová data skutečně přímo od SpX, tak je to vynikající přehled.
Autor Flight club je jeden z moderátorů SpaceX Redditu. Je to velmi sofistikovaná interpretace zveřejněných telemetrických dat ve SpaceX webcast videu - tedy pouze rychlosti a výšky. Ostatní telemetrická data od SpaceX zveřejněna nebyla, tudíž nemohou být do simulace zahrnuta.
Profily plánovaných misí (Jason-3, FH RTLS) jsou simulovány na základě známých i odhadovaných veličin.
Poněkud jsi citaci části mého příspěvku zkreslil. Takže jen dodám, že těch 37km pro MECO jsem samozřejmě dával v souvislosti s jinou interpretací těchto telemetrických dat.
Co jsem ale chtěl říci, že právě tyto interpretace totiž nejsou příliš daleko od dříve uvedené vzdálenosti bodu separace 30km v tomto dokumentu.
Ostatní odhady trajektorie s downrange MECO - 50km nebo více, jsou na tom holt již hůře.
Na VAFB probíhají přípravy letu s Jason-3, plánovaný na 17.1.
V pondělí 28.12. by mělo dojít k integraci obou stupňů F9.
9.1. by se pak měla družice zapouzdřit v aerodynamickém krytu.
A na 12.1. je pak v plánu instalace na nosič.
citace:Autor Flight club je jeden z moderátorů SpaceX Redditu. Je to velmi sofistikovaná interpretace zveřejněných telemetrických dat ve SpaceX webcast videu - tedy pouze rychlosti a výšky. Ostatní telemetrická data od SpaceX zveřejněna nebyla, tudíž nemohou být do simulace zahrnuta.
Profily plánovaných misí (Jason-3, FH RTLS) jsou simulovány na základě známých i odhadovaných veličin.
Ano, to jsem záhy zjistil taky. Na můj dotaz ohledně zdrojových dat mi odpověděl toto:
"...My data source is mostly my own head actually The publicly known flight parameters are a huge help, but they rarely paint a full picture - usually you can get MECO and second stage ignition from the webcasts, but that's about it. Most missions will publish the target orbit and the payload mass, which is another huge help. After that it's trial and error - I have faith the FlightClub is an accurate physics engine which will realistically do what the user tells it to do.
Some missions have a very public flight profile for whatever reason (Chris B from NasaSpaceFlight forums did a very detailed summary of the booster stage landing burns for CRS-6) - this is great because the landing burns seem to all follow roughly the same pattern, so this gives a nice template.
I imagine you were hoping for a better answer with some hard sources - but when it boils down to it, SpaceX mission profiles are a trade secret that they don't want publicly known. What you see on FlightClub is just a best guess...."
citace:Podle tohoto grafu pro tři návratové a přistávací zážehy zůstalo při tomto konkrétním letu v prvním stupni celkem 70 tun KPL, což je pouhých 17 %.
Ano, je to jen 17% počátečního množství KPL, ale podle mých hrubých odhadů a simulací to i tak znamená snížení nosnosti na LEO o více než 35% (na méně než 10 tun z teoreticky dosažitelných více než 16 tun) a dokonce o více než 65% na GTO (na méně než 1,5 tuny z teoreticky dosažitelných více než 4,5 tuny).
Pořád si myslím, že samotná vícenásobná použitelnost prvního stupně nemůže principiálně snížit jednotkovou cenu za vynesení nákladu do kosmu o více než 50%, což na "new space revoluci" podle mne nestačí. U SpaceX je ale velmi nadějné to, že celkově používají finančně efektivní postupy, takže když se těch 50% odvine od řádově nižší ceny celé rakety, tak už to na tu "revoluci" stačit může. Držím tedy SpaceX dál palce (i pro BFR/MCT, kde by to mohlo opravdu vyjít ještě mnohem lépe, než u Falconů).
S GTO... Je otázka jestli by se při znovupoužitelnosti nevyplatilo postavit "čerpací stanici" a létat výš po doplnění paliva... Navíc by to vyřešilo problém co s Falcony, kterým by už docházela "životnost".
nezabudajme ze pri tomto lete sa prvy stupen vracal na miesto startu. Pri pouziti plosiny by pokles nosnosti bol nizsi.
Dalsi faktor su fixne naklady na start. Tie klesnu jedine zvysenim poctu startov. Pri jednorazovych nosicoch je urcity horny limit poctu startov, dany moznostami vyrobnej linky. Nad tento limit mozno ist uz len s efektivne znovupouzitelnymi nosicmi.
Samozrejme je tu este otazka uzitocneho nakladu pre take mnozstvo startov, ale pri budovani martanskej kolonie to zrejme nebude problem
citace:Pořád si myslím, že samotná vícenásobná použitelnost prvního stupně nemůže principiálně snížit jednotkovou cenu za vynesení nákladu do kosmu o více než 50%, což na "new space revoluci" podle mne nestačí. U SpaceX je ale velmi nadějné to, že celkově používají finančně efektivní postupy, takže když se těch 50% odvine od řádově nižší ceny celé rakety, tak už to na tu "revoluci" stačit může.
" The Falcon 9 rocket costs about $60 million to build. It's kind of like a big jet. But, the costs of the propellant, which it mostly oxygen and the gas, is only about $200,000. That means that the potential cost reduction over the long term is probably in excess of a factor of 100.
....
I think we're going to get quite a few rockets back, so I imagine we're going to have a whole fleet of booster rockets accumulating quite rapidly because we're building them right now at about one every three weeks. Even if the success rate is only two thirds, but I think overtime it'll be over 99%. it's going to asymptotically approach 100% overtime and then we'll figure out how to make the reuse as easy as possible where no work is required between reuse apart from refilling the propellent tanks. It'll take us a few years to iron all that out and make sure it all works well. I think it bodes very well for the future and I think it's a critical step along the way towards being able to establish a city on mars. It's quite vital to that goal and reusability of an orbital-class rocket is surely fundamental to that goal. Without it, it would be unattainable. It would be a difference between something costing less than 1% and something costing 100%. It's all the difference in the world. Absolutely fundamental. I think it really dramatically improves my confidence that colonizing mars is possible. That's all it's about...."
Jeste jsoudve varianty: a) jeste jednodussi konstrrukce rakety, ktera nepotrebuje tak velke zazemi (pak se da frekvence zvysit) a pokud dojdes na kriticke mnozstvi startu, pak je resenim naopak zvysovani nosnosti ...
citace: Dalsi faktor su fixne naklady na start. Tie klesnu jedine zvysenim poctu startov. Pri jednorazovych nosicoch je urcity horny limit poctu startov, dany moznostami vyrobnej linky. Nad tento limit mozno ist uz len s efektivne znovupouzitelnymi nosicmi.
Samozrejme je tu este otazka uzitocneho nakladu pre take mnozstvo startov, ale pri budovani martanskej kolonie to zrejme nebude problem
citace:The Falcon 9 rocket costs about $60 million to build. It's kind of like a big jet. But, the costs of the propellant, which it mostly oxygen and the gas, is only about $200,000. That means that the potential cost reduction over the long term is probably in excess of a factor of 100.
Jasně, tato principiální možnost tu je, ale jedině v případě vícenásobné použitelnosti i druhého stupně (obecně "celé rakety"). A o tom jsem zatím nepsal, jen o "potenciálu" recyklace "jen" prvního stupně. A tam se podle mne prostě nejde dostat přes "factor of 2" (jedině, že by první stupeň byl tak velký, že by tvořil třeba až 90% ceny rakety).
Naopak možnost snížit cenu o 25% považuji za dosažitelnou. Je to zřejmě jen otázka času. K sázce se ale připojovat nebudu, protože ta mluví jen o celkové ceně rakety bez ohledu na nosnost (byl bych samozřejmě na straně optimistů). Mě jde o jednotkovou cenu (za kg užitečného nákladu), což není totéž.
