Komerční zakázky na starty družic ztratili kvůli Ukrajině a Falconu IX - Falcon chápu, ale Ukrajina??? Ta jim žádnou zakázku nesebrala, vdyť nemá nosiče..
Část se jim uvolnila dokončením a vypuštěním Spektru RG - kam ty lidi poslali? Řekl bych že na vojenské programy, hlavně Glonass
Jako sorry, ale to je blbost. Spektr dělali u Lavočkinů, Glonassy staví Rešetněv, to je přece úplně jiná fabrika. Lavočkinův závod sídlí v Chimkách u Moskvy, Rešetněv v Železnogorsku v Krasnojarském kraji, tisíce km daleko.
Nikdo nepošle moskevské inženýry dělat na Sibiř na Glonassech, všichni dobře vědí jak dopadla snaha o přesun zaměstnanců v rámci jednoho koncernu (Chruničeva) z Moskvy do Omska - kolik jich přesídlilo na Sibíř a kolik jich radši odešlo z podniku a našli si jinou práci ale v Moskvě.
Kolik systémů v družicích, které používala armáda, je ukrajinského původu?
Imop jen pár.., jen o trochu víc než českého :-)
Jde mi o zakázky - ne o místo práce. Na čem začali pracovat po ukončení Spektru RG? Nebo jen jako obvykle část odešla do penze, část do komerčního sektoru a část přežívá na snech o Luna-Glob (už 10 let stále dva roky do startu - co mi to jen připomíná, a Mars-Grunt *jednou to vyjde*?
Ruské nosiče ztratili komerční zakázky ze tří důvodů - 1. kvůli Falconu IX přišli o výhodu nízké ceny, 2. poklesla spolehlivost nosičů, 3. někteří zákazníci už nejsou ochotni kupovat ruské nosiče kvůli Krymu a Ukrajině - kvůli embargu a politickým komplikacím.
I těch pár ukrajinských přístrojů musí nahradit - takže vyvinout, vyzkoušet a vyrábět - náklady navíc.
Válečné lodě jim v přístavech pořád stojí nedokončené - po 5 letech pro ně pořád nemají náhradu za ukrajinské turbíny.
I kdyby Rusko soustředilo síly a postavilo supernosič, nemá na efektivní náklad. [upraveno 16.9.2019 08:15]
A jakpak to vypadalo konkrétně u Lavočkinů v Chimkách? Existují k tomu i nějaké texty i mimo vaši hlavu? Rád bych si početl jak tamní konstruktéři žili zavření v lágru a nemohli do Moskvy. Nemohli ani za dětma do školy...
Keď Novák o niečom nevie tak to neexistuje? Hľadajte na webe, v archívoch ... V mojej hlave na rozdiel od Vašej to je v naprostom poriadku.
O týchto tzv. konstrukčných kanceláriach sa písalo už aj za komoušov teda počas Vašej vysnívanej dokonalej dobe.
Hľadajte.
Prvá zložka vzťahu je potrebná rýchlosť na 1 AU, pre v_inf=33,63 km/s je 53,9 a od toho sa odčítava vektorovo rýchlosť ktorú sonde udelí Zem 30 km/s.
V časti 2.2 Trajectory Analysis with Solar Oberth Maneuver riešia aj tu Ervém spomínaný gravitačný manéver,
ale Jupiter +4 km/s plus Slnko +4 km/s.
termín
start 2021, end 2029, teda 8 rokov letu k Oumuamua.
@Martin
ja som zvedavý aký pohon navrhnú pre Comet Interceptor.
A jakpak to vypadalo konkrétně u Lavočkinů v Chimkách? Existují k tomu i nějaké texty i mimo vaši hlavu? Rád bych si početl jak tamní konstruktéři žili zavření v lágru a nemohli do Moskvy. Nemohli ani za dětma do školy...
Nic staršího, než pokročilý jaderný zdroj(SAFE400 apod.) + iontový pohon asi nemá IMHO vůbec smysl uvažovat. A asi i tak několikastupňový.
Možná až fúzní motor.
Na Zemi by musela byť pripravená raketa zo sondou na veľmi krátky štart.
Netuším, tri roky skladovať pri rampe raketu, tak aby bola schopná čo najrýchlejšie odštartovať.
Koľko času by potrebovala na štart od zistenia cieľa?
max 24 hodín, ak by sa čakalo len na správne natočenie Zeme?
alebo viac? ak by bol na rampe plánovaný iný štart?
Na L2 ma asi vyššiu obežnú rýchlosť okolo Slnka. Síce tam tiež krúži.
Asi, len tá schopnosť okamžitej reakcie.
quote:Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. Jenže problémem je další výkonný motor na palubě pro opravu po grav. manévru.
"ďalší motor" musí byť buď na TPH alebo UDMH/NOx, pretože kryogennu zložku neudržíme dostatočne dlho (cca rok). A limituje dosiahnuteľné Isp na <3000Ns
Podľa mňa misia "Comet Interceptor" by nemusela byť celkom márna ani teraz - vhodných cieľov sa každý rok nájde... aspoň jeden. A bolo by dobre, aby bola sonda odskúšaná na "menej dôležitom cieli" alebo cieľoch... IMHO dalo by sa uvažovať aj o nejakej "sériovosti" - každé tri-štyri roky postaviť novú a starú poslať za nejakým vhodným cieľom. Pričom cieľom nemusí byť len kometa. [upraveno 14.9.2019 15:56]
quote:... Musíme ale znát dráhu komety roky předem. To je hlavní problém.
a preto je to nereálne riešenie. Nikdy nebudeme vedieť dráhu medzihviezdneho objektu (MHO) roky vopred, teda ak by to nemalo rozmery minimálne trpasličej planéty.
quote: Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. ...
Letieť rok k Jupiteru a tam ho použiť na gravitačný prak a súčasnú zmenu inklinácie, dá sa, ale
kde už bude medzihviezdny objekt?
Bude stačiť udelená rýchlosť praku na dobehnutie? Skôr mám pocit, že bude menšia ako rýchlosť MHO.
Alebo možno priletí pomalý MHO, pri ktorom budeme tápať či ma excentricitu väčšiu ako 1. [upraveno 14.9.2019 13:41]
Edit:
Pozrel som sa na New Horizons, let k Jupiteru 13 mesiacov a 11 dní.
Prak mu dodal 4 km/s.
A to bola vybraná najvhodnejšia trajektória limitovaná len konšteláciou planét. Pri MHO takú ideálnu konšteláciu istotne mať nebudeme, ako naschvál bude na opačnej strane orbity ako Zem. [upraveno 14.9.2019 17:51]
Edit2:
Kométa Borisov pri objavení malo 18,3 mag a predpokladá sa rozmer možno 10 km, pred rokom bola 10 AU ďaleko a mala mag 23,2, pred 2 rokmi 17,6 AU a mag 25,6. [upraveno 15.9.2019 12:18]
Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. Jenže problémem je další výkonný motor na palubě pro opravu po grav. manévru.
Ta obrovská čísla C3 a delta-v platí jen v případě, že chceme s kometou "srovnat krok" a letět s ní delší dobu ve formaci. Pokud nám ale jde jen o průlet, tak stačí letět jen v rovině ekliptiky a prostě si ve vhodném místě počkat, až tudy proletí i kometa. Pak vystačíme s pohonem, potřebným zhruba k letu k Jupiteru, což je zvládnutelné. Musíme ale znát dráhu komety roky předem. To je hlavní problém.
Cesty na Mars budou obrovské společné úsilí. Každý umí něco. Musk rakety s motory na metan, Bigelow nafukovací moduly, Boeing umí něco s vodíkem, NASA má vše okolo.
Jako sklad čehokoliv případně pěstírna potravin super, hlavní moduly planetoletu budou ale dokompletovány na Zemi. Nedokážu si představit, že by tam dávali něco složitějšího
S nafukovacím modulem vyletí patrně i 3D tiskárna?
Děda Bigelow má následovnici ve vnučce Blair, tak snad to jeho úsilí neskončí.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy