Včera Curiosity udělala něco nečekaného. Opustila plánovanou trasu a doslova vyrazila po Marker Bandu úplně opačným směrem na severozápad. Během 140 minut ujela 92 m, což je její nejdelší jízda za posledních 715 solů.
Co se stalo, mohu zatím jenom spekulovat. Projet měla tím pravým žlabem na snímku. Je možné, že když se přiblížila, ukázal se pro Curiosity jako neprůjezdný, a tak pojede jinudy. Druhá možnost je ovšem na praštění někoho z týmu Curiosity. V minulých dnech provedla vizuální kontrolu vrtáku. Je možné, že zjistili, že je už tupý a jede si zopakovat odběr vzorku z Marker bandu s novým vrtákem. A třetí možnost mě nenapadá, proč se tak najednou obrátila. Důvod změny plánu se ale určitě brzy dozvíme.
NavCam-L-B 5.2.2023 ~22:06 UTC / 3733 ~16:48 LMST.
vo štvrtok 9. februára 2023 o 17:30 hod.
Vás srdečne pozývam do Objavovne, 3. poschodie, SNM-PM
na stretnutie Klubu astronómov s prednáškou
"Columbia, cesta bez návratu"
prednáša: Mgr.Jana PLAUCHOVÁ, z hvezdárne v Žiari nad Hronom
Od poslednej tragédie v priebehu kozmického letu uplynulo už dvadsať rokov. Prečo k nej však vôbec došlo? Čo bol space shuttle (americký kozmický raketoplán)? Ako prebiehali jeho misie? Načo raketoplány slúžili? Ako sa na americkej strane vyvíjala veda v kozme? Čo predchádzalo poslednej, katastrofou končiacej vedeckej misii raketoplánu? Kto bol jej posádkou a neskôr aj obeťami? Ako prebiehal let a havária? Ako sa vyvíjalo vyšetrovanie? A bolo vôbec možné tejto tragédii zabrániť?
*****
Po prednáške bude astronomické pozorovanie (pokiaľ to počasie „podľa predpovede“ umožní) s hlavnou snahou pozorovať kométu C / 2022 E3 (ZTF), večernú oblohu (aj planéty - Jupiter, Mars)
SNM - PRÍRODOVEDNÉ MÚZEUM
Vajanského nábrežie 2
810 06 Bratislava
Velmi zajímavý graf od JPL NASA zaniklých sond https://en.m.wikipedia.org/wiki/GRAIL https://twitter.com/bautze/status/1622188190428811265
Chybovost dráhy sond od předpovědi je v řádu stovek metrů. Nevíte, jak je na tom sonda CAPSTONE na NRHO?
Poděkování Aleši Holubovi za pěkný souhrn. Doplnil bych, že na prvním stupni by měly být metaloxové motory s úplným stupňovitým spalováním ? (full-flow staged combustion), takže se připojí k pouhým dvěma takovým motorům RD270 a Raptoru.
Druhý kónický stupeň měří v základně asi 3,7 metru. Je vyroben z nerez oceli vzhledem k dostupnosti, vyrobitelnosti a dobrým tepelným vlastnostem.
Nevýkyvné hydrolox motory druhého stupně jsou rovnoměrně rozmístěny po obvodu. Jejich expanzní cyklus při aktivním letu využívá ohřevu paliva v kanálcích spalovací komory a trysky. Při návratu do atmosféry se do tohoto ohřívacího obvodu připojuje chladící obvod v tepelném štítu, který se tak zároveň chladí. Nevyužívá tedy perspirační chlazení.
Umístění motorů na lemu po obvodu jednak rozkládá zatížení a umožňuje využit i aerospike efektu. Uprostřed štítu je odtok spalin z turbíny, což napomáhá aerospike efektu.
Na rozdíl od Starship od SpaceX působí síla motorů nebo aerodynamické síly vždy zhruba v podélné ose.
Firma Stoke Space získala v počátcích financování $225,000 od National Science Foundation, což se dá považovat za formu státní podpory. Později získala od soukromých investorů přinejmenším 74 milionů USD.
[upraveno 5.2.2023 19:39]
Firma Stoke Space solidně pokračuje ve vývoji svojí kompletně mnohonásobně použitelné nosné rakety (včetně druhého stupně).
Nedávno u nich byl na návštěvě Tim Dodd (Everyday Astronaut) a natočil velmi pěknou reportáž (dlouhou skoro hodinu).
Koncepce mi připadá velmi dobrá. Metanový první stupeň (s přistáváním jako u Falconu 9), druhý stupeň kyslíkovodíkový, s kovovým tepelným štítem, s aktivním chlazením a s prstencem přistávacích trysek pro přesné vertikální dosednutí na zemi. Tohle by podle mne mohlo fungovat, a možná ještě o dost lépe, než Starship.
Věřím, že levnou mnohonásobnou použitelnost raket lze opravdu dosáhnout i mnohem menším strojem, než je např. SHS (Starship). Doufám, že se to Stoke Space podaří prokázat, a že budou dobrou protiváhou nebo doplňkem pro systémy od SpaceX. Těším se na výsledky (až to bude létat).
Osobně bych velmi rád viděl, kdyby Evropa (ESA) vyvíjela něco koncepčně podobného tomuto (Stoke Space) nosiči (místo hodně konzervativních raket Ariane 6 nebo Vega C).
Před čtyřmi soly Curiosity vyfotografovala kamerou MastCam na marsovské obloze mraky. Jsou to marsovské cirry tvořené krystalky ledu a kysličníku uhličitého. Nejlépe jsou pozorovatelné navečer nebo ráno při východu slunce. Trochu jsou vidět i na nedávném snímku východu slunce nad Three Forks, který pořídila Perseverance (ve sousedním vláknu). Nejsou ale vidět po celý rok a jejich výskyt má sezónní charakter.
MastCam-L 31.1.2023 ~20:50 UTC / 3728 ~18:47 LMST.
V solech 3727, 3728 a 3730 uskutečnila Curiosity tři kratší jízdy 6,5 24,7 a 12,7m. Jede stále směrem na jih a zhruba se drží plánované trasy MSAR. Stále je ale na Marker Bandu. Nyní je zhruba uprostřed jeho nejširší části, ve které je široký přibližně 76 m. Marker Band sice již zabraňuje pohledu do údolí Marker Band Valley, ale náhradou máme hezký pohled na severní val kráteru Gale. Atmosféra se vyčistila a nyní je zřetelně vidět.
Během zastávek provádí obvyklé snímkování vybraných cílů kamerami MAHLI a ChemCam RMI a zjišťuje jejich složení spektrometry APXS a ChemCam LIBS. A standardně provádí měření přístroji REMS, DAN a RAD. Tyto vědecké aktivity trvají obvykle 2-3 soly. Měření spektrometrem APXS je časově nejnáročnější.
MastCam-L 2.2.2023 17:36 UTC / 3730 14:21 LMST.
NavCam-L-B 2.2.2023 17:53:38 UTC / 3730 14:38:29 LMST.
Frekvence letů Ingenuity je nyní přibližně stejná, jako když absolvovala přelet přes Séítah, kdy doháněla Perseverance. Rozdíl je ale v tom, že tehdy létala kolem desáté hodiny dopoledne a nyní létá až pozdě odpoledne.