Jestli opravdu trefili čistý pokoj, zdrží to ruský program. Pro Ukrajinu je to úspěch. Vojáci mají prioritu, na ISS nesáhnou - pilotované lety už omezily prodloužením na 8 měsíců, zpomalení Progressů by omezilo počet Rusů na ISS nebo vědu, to nedovolí. Takže odloží asi opravdu ty konstelace. Angara 5 je k dispozici, s tou nepočítají?
citace 12.8.2026 - 18:58 - Ervé:Podařilo se zprovoznit gyroskopy? Navigace s jedním funkčním gyrem je hodně riskantní.
GNC by mělo fungovat i s jedním silovým setrvačníkem. Pokud bude vše v dalších dnech probíhat dobře, tak se zatím (jak jsem vyrozuměl) nebudou pokoušet o obnovu funkce zbývajících dvou.
Včera ve 21:23:31 SELČ odstartovala ze vzletové rampy LA-Y2 na kosmodromu Tanegašima nosná raketa H3 ve verzi 22S. Toto označení nám říká, že raketa měla v prvním stupni dva raketové motory LE-9, dva postranní pomocné motory SRB a krátký aerodynamický kryt. Nákladem byla navigační družice QZS-7 (Mičibiki-7), která byla 29 minut a 4 sekundy po vzletu uvolněna na oběžnou dráhu okolo Země. Družice se pomocí vlastního pohonného systému dostane na kvazi geostacionární oběžnou dráhu (bod zavěšení 184,5° v.d.). QZS-7 je poslední z družic první generace, ale stejně jako QZS-5 (zničena při startu) a -6 obsahuje technologie ASNAV. Další družice QZS budou vypuštěny po skončení životnosti stávajících. Ve vývoji již náhrada za QZS-2 a -4, a také QZS-8 jako náhrada za zničenou QZS-5. Nové družice již budou mít plně implementovaný systém technologií ASNAV a jejich výhody budou také uvolněny uživatelům. První start se očekává ve fiskálním roce 2031. Cílem je rozšířit japonský navigační systém na celkem 11 provozních družic. Přesnost určení polohy by se následně měla zlepšit z 5 až 10 metrů na úroveň jednoho metru. Cílem Japonska je stále si držet domácí regionální navigační družicový systém, ale zkvalitňovat poskytované služby. Ambice na vybudování globálního systému nemá.
Ďakujem za ochotu, zaujímalo by ma,
* či je možné použiť tento skafander v kozmickej lodi na prílet ku stanici,
* či ho plánujú ponúkať komerčne, napríklad pre startupy,
* koľko asi bude stáť letová verzia
* ako rýchlo sa dá vyrobiť a aká veľká séria má zmysel sa vyrábať
* aké veľkosti sú dostupné a aká je nastaviteľnosť-rozsah...
* či Adenot robila nejaký test aj vo vákuu, alebo aspoň za zníženého tlaku v prechodovej komore?
Na základě amatérských videí ze startu to vypadá, že k explozi došlo okolo okamžiku největšího dynamického namáhání. Nemusí s tím však souviset, pokud k nějaké závadě došlo již dříve a autodestrukční systém či bezpečnostní důstojník reagoval s prodlevou (což není neobvyklé). Pokud by však opravdu byl okamžik okolo max q okamžikem havárie, tak je to nepříjemné. O něm se totiž při návrhu nosné rakety velmi dobře ví a počítá se s ním. Na vině tedy může být chyba v návrhu nosné rakety, výrobní vada nebo jiný problém, který se náhodně propsal do okamžiku okolo max q.
Ruská akademie věd zveřejnila seznam experimentů pro chystanou návratovou vědeckou misi Bion-M3. Ta by měla odstartovat v roce 2030 a oběžná dráha bude mít výšku okolo 800 km a sklon okolo 65° vůči rovníku, aby radiační podmínky odpovídaly meziplanetárnímu prostoru. Předchozí Bion-M2 pracoval v roce 2025 na retrográdní oběžné dráze se sklonem 96°37′ vůči rovníku a výškou mezi 350 a 380 km. Vědecká aparatura a experimenty mise Bion-M3 budou fakticky stejné jako na misi Bion-M2 a počítá se pouze s jednou významnou změnou. Tou je větší podíl geneticky upravených pokusných zvířat – myš domácí (laboratorní myši C57BL/6). S ohledem na ukončení mezinárodní spolupráce s Ruskem po jeho napadení Ukrajiny se neočekává zapojení významných zahraničních partnerů v kosmonautice. Může však dojít, spíše k symbolickému, zapojení vědců nebo umístění drobného experimentu z některé ze spřátelených nebo zájmových států, jako např. Běloruska, Severní Koreji, Íránu atp. Družice Bion-M3 bude pravděpodobně poslední ze série těchto družic. Nahradit by je měly družice Vozvrat-MKA, které by mohly pracovat autonomně na oběžné dráze Země až rok. Vypouštěly by se dle potřeby buď na kruhovou dráhu s výškou apogea od 500 do 1000 km nebo na eliptickou dráhu s výškou perigea 500 km a apogea 200000 km.
Možná budoucí sestava Čínské kosmické stanice už v roce 2027. O přidání fotovoltaických panelů na konce laboratorních modulů jsem sice už četl, ale oficiální informace jsem ještě nezaznamenal.
Současná Čínská kosmická stanice se skládá z centrálního základního modulu Tianhe [Tchien-che], laboratorního modulu Wentian [Wen-tchien] a laboratorního modulu Mengtian [Meng-tchien] v konfiguraci tvaru "T". V první fázi rozšíření bude v roce 2027 přidán nový multifunkční modul o hmotnosti 20 tun, který se připojí k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che] a vytvoří tak tvar kříže. Díky rozšíření přibudou další dokovací porty, které umožní současný připojení více kosmických lodí, další průlez pro výstupy do volného vesmíru a zvětší se skladovací a experimentální kapacita.
Stanice se také připravuje na dlouhodobé lety. V současnosti může podporovat tři kosmonauty najednou a při výměně posádek krátkodobě obývá stanici 6 lidí. Na stanici je šest spacích kojí, dvě kuchyňky a dvě toalety. Vždy polovina v modulech Tianhe [Tchien-che] a Wentian [Wen-tchien]. Ale budoucí mise budou zahrnovat větší posádky a delší pobyty, což bude vyžadovat lepší obytné prostory, cvičební vybavení a nouzové podpůrné systémy. Kromě experimentů bude stanice také zajišťovat údržbu kosmických lodí, opravy vybavení a další servisní úkoly na oběžné dráze. V roce 2027 bude také vynesený kosmický dalekohled Xuntian [Sün-tchien], který bude mít průměr hlavního zrcadla 2 m a hmotnost 10 tun. Tento dalekohled bude samostatně létajícím modulem, který bude schopný se připojit ke kosmické stanici, kde bude možné provádět údržbu a výměnu přístrojů.
Dále se očekává rozšíření mezinárodní spolupráce a pobyt zahraničních kosmonautů na stanici. Již letos na podzim se na krátkodobý pobyt vypraví pakistánský kosmonaut a je předpoklad, že v budoucnu se do pilotovaných misí a společného výzkumu zapojí více zemí.
V budoucnu lze k novému rozšiřujícímu modulu připojit další dva laboratorní moduly, čímž se ještě více zvýší kapacita kosmické stanice. Dlouhodobý plán počítá s modernizací stanice na konfiguraci se šesti moduly do konce roku 2030, čímž se její celková hmotnost zvýší ze současných 90 tun až na 180 tun.
Ke stanici mají létat i nové pilotované kosmické lodě Mengzhou [Meng-čou]. První by měla ke stanici letět už v září 2026 (nebo až ke konci roku).
Ke stanici budou samozřejmě létat i nákladní zásobovací lodě. V současné době se používají těžké nákladní lodě Tianzhou [Tchien-čou] s kapacitou 6-7 tun zásob a pohonných hmot. Mimo to se vyvíjejí i dvě nové levné nákladní lodě na komerčním základě.
Levná nákladní loď Qingzhou [Čching-čou], což znamená "Lehká loď" s kapacitou nákladu 1,8 - 2 tuny zásob v přetlakovaném prostoru i v nepřetlakovaném by měla umožnit pružně a levně dopravovat menší náklady na stanici. První let prototypu odstartoval 30. března 2026 při premiérovém startu rakety Kinetica-2 (Lijian-2 [Li-ťien 2]). První ostrá mise s dokováním na stanici je naplánována na začátek roku 2027.
Opakovaně použitelný nákladní miniraketoplán Haolong [Chao-lung], což znamená "Obrovský (nebeský) drak", který umožní měkké přistání na přistávací dráze a převoz výsledků vědeckých experimentů a biologických vzorků ze stanice zpět na Zemi. Na oběžnou dráhu bude Haolong [Chao-lung] vynášen na komerční raketě Zhuque-3 [Ču-čchüe 3] od soukromé čínské společnosti LandSpace.
Plán letů k Čínské kosmické stanici v roce 2026:
září 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-10A s kosmickou lodí Mengzhou-1 [Meng-čou 1] bez posádky, která by se měla připojit ke stanici.
listopad 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Na palubě budou dva čínští a jeden pakistánský kosmonaut.
listopad/prosinec 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-23 [Šen-čou 23]. Na palubě budou dva čínští členové mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] a pakistánský kosmonaut z mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Zbylý člen mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] zůstane na stanici na další půlroční pobyt spolu s dvěma členy mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24], čímž by měl dosáhnout ročního pobytu na oběžné dráze Země.
Výhled na rok 2027:
? 2027 Start nosné rakety Kinetica-2 s nákladní lodí Qingzhou [Čching-čou].
květen 2027: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-25 [Šen-čou 25].
? 2027 Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B s kosmickým dalekohledem Xuntian [Sün-tchien].
? 2027 Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B s novým 20tunovým multifunkčním modulem.
listopad 2027: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-26 [Šen-čou 26]. [upraveno 9.8.2026 18:31]
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy