Start Falconu 9 Comercial GTO-1 patrně s izraelskou telekom družicí Dror 1 úspěšný. Stupeň úspěšně přistál po 13. startu a přistání stupně dne 13.7.
Zajímavé údaje o 1.stupni díky utajení funkce 2.
Přetížení klesne z 1,9 g na 1,4 g zhruba při 1000 km/hod a pak stoupne těsně před ohlášením MaxQ, dosáhne 3,9 g těsně před vypnutím motorů.
Při entry burn dosáhne stupeň zpomalení 5,3 g při 3 motorech, při vstupu do atmosféry je pak maximum aerodynamického zpomalení 6,8 g v 17,5 km.
V 07:04 SELČ, tedy hned na začátku 3,5hodinového startovního okna, odstartovala ze vzletové rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS nosná raketa Falcon 9. Na přechodovou oběžnou dráhu byla dopravena izraelská geostacionární družice Dror 1. První stupeň B1083 použitý při dnešním startu úspěšně přistál na mořském prámu JRTI v Atlantském oceánu a bylo to jeho 13. použití. Družice Dror 1 je civilní telekomunikační družice postavená kosmickou a raketovou divizí firmy IAI (Israel Aerospace Industries).
O její stavbě bylo rozhodnuto v roce 2018 v rámci státní strategie rozvoje družicové komunikace a kontrakt na stavbu mezi IAI a Izraelem byl uzavřen na začátku roku 2020. Program nové generace družic (Dror) navazuje na družice AMOS. Změna názvu byla provedena na žádost izraelské vlády, aby jednoznačně odkazovala na velkou změnu, která nastala. Systémy družice Dror jsou totiž domácí produkce, a platí to zejména pro družicovou platformu a komunikační aparaturu dříve dodávané na klíč ze zahraničí. Plánovaná životnost družice Dror 1 je 15 let a má poskytovat kombinované komunikační služby v pásmu Kᵤ a velmi pravděpodobně i Kₐ. Na základě zkušeností s vývojem domácích systémů pro Dror 1 se vyvíjejí i menší cca 650kg telekomunikační družice Geonon.
12. července 2025 byla vyvezena dvoustupňové nosná raketa Dlouhý pochod 7 (Y10) se zásobovací nákladní lodí Tianzhou-9 [Tchien-čou 9] na startovací rampu na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Mobilní startovací plošina s nosnou raketou vyrazila z vertikální montážní budovy č. 502 a zamířila ke startovací rampě č. 201 po kolejové "železniční" trati s rozchodem 20 m. Dopravník urazil cestu dlouhou 2 600 m se čtyřmi zatáčkami zhruba za dvě hodiny. Start je naplánovaný na 14. července 2025 ve 23:40 SELČ (21:40 UTC). Bude se jednat o noční start.
Kosmodrom Wenchang [Wen-čchang] se nachází na ostrově Hainan [Chaj-nan] na pobřeží Jihočínského moře, kde je červenec typicky horký a deštivý. Nosná raketa Dlouhý pochod-7, která bude použitá k vypuštění nákladní kosmické lodi, se podle leteckých techniků může pochlubit vyspělou a vysoce spolehlivou technologií schopnou odolat složitým povětrnostním podmínkám. Jak řekl Wang Xi [Wang Si], technik společnosti CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation): "Z hlediska technické připravenosti se naše raketa nebojí horkého počasí ani mírných srážek. Pokud jde o nákladní kosmickou loď, ta zůstává uzavřena v aerodynamickém krytu. Během přepravy a po příjezdu na rampu udržují klimatizační systémy stabilní teplotu a vlhkost, aby zajistily, že kosmická loď zůstane v optimálním stavu."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Nákladní loď Tianzhou-9 [Tchien-čou 9] dopraví na Čínskou kosmickou stanici přibližně 6,5 tuny zásob, včetně životně důležitých materiálů pro posádky Shenzhou-20 [Šen-čou 20] a Shenzhou-21 [Šen-čou 21], dvou nových sad skafandrů Feitian [Fej-tchien], zařízení pro cvičení svalů a vědeckého nákladu souvisejícího s vesmírnou medicínou a dalšími experimentálními obory.
Krátké video z vývozu nosné rakety Dlouhý pochod 7 (Y10) s nákladní lodí Tianzhou-9 [Tchien-čou 9]:
Uvidíme, je to jen dočasný vedoucí a pokud ho lidi z NASA přesvědčí, mohl by u Trumpa prosadit lepší podmínky. Nebo to taky může skončit opačně, nikdo neví.
V úterý 1. července 2025 Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) uvolnila snímky Země a Měsíce pořízené meziplanetární sondou Tianwen-2 [Tchien-wen 2], která byla 28. května 2025 vynesena nosnou raketou Dlouhý pochod 3B/E. Snímky byly pořízeny 30. května 2025 navigačním senzorem s úzkým zorným polem ze vzdálenosti 590 000 km. Ještě bylo oznámeno, že sonda pracuje normálně a dosáhla vzdálenosti více než 12 milionů kilometrů od Země. V současné době sonda Tianwen-2 [Tchien-wen 2] letí po dráze k planetce 469219 Kamoʻoalewa (2016 HO3), ke které by měla dorazit 4. 7. 2026. Stále nemáme žádné snímky skutečné sondy. Spekuluje se, že sonda nese stejnou neřízenou kameru jako marsovská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1], kterou by mohly být pořízeny externí snímky sondy v kosmickém prostoru. Tak uvidíme.
Po téměř osmi měsících u Čínské kosmické stanice se 8. července 2025 v 07:09 UTC (09:09 SELČ) odpojila nákladní zásobovací loď Tianzhou-8 [Tchien-čou 8] od zadního stykovacího portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Nákladní loď Tianzhou-8 [Tchien-čou 8] 8. července 2025 ve 22:46 UTC (9. července 00:46 SELČ) kontrolovaně vstoupila do zemské atmosféry, kde většinou shořela, malé množství trosek dopadlo do oceánu. Současnou sestavu Čínské kosmické stanice tak tvoří 3 velké moduly a jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou]. Celek má hmotnost přibližně 83 tuny.
Posádku Čínské kosmické stanice tvoří členové mise Shenzhou-20 [Šen-čou 20] ve složení velitel Chen Dong [Čchen Tung], Chen Zhongrui [Čchen Čung-žuej] a Wang Jie [Wang Ťie].
