|
Přesně tak to je. Dřívější dráhy byly dosti odlišné a HTV ISS rychle předbíhal a proto byl při nezměněné dráze z jednoho místa pozorován jednou před a podruhé za ISS (změna o celý oběh). Současná dráha je jen o trochu rychlejší a HTV se jen pomalu přesouvá před ISS. Doporučuji spustit si například v Orbitronu simulaci po jednom oběhu, kde to je pěkně vidět. Další motorické manévry by již neměli být tak velké a dráha se bude měnit jen málo i když korekce pro připojení je nutná. HTV bude stále blízko ISS, ale motorické manévry provedené v době po aktualizaci dat stále znemožní přesné určení polohy.
Z posledních dat z dnešního rána by měl být HTV od nás pozorovatelný jen kousek před ISS (rozdíl cca 2 minuty). Kdyby to počasí dovolilo, měli by se obě tělesa rozlišit podle jasu (ISS je jasnější a měli by být vidět na obloze současně) bez ohledu na to, které je podle předpovědi vepředu. Naděje na pozorování je ale téměř nulová. |
|
dik za info.
takze som sa stal obetou vlastnej predstavy o "sofistikovanej drahe" kedy sa HTV bude pomaly a neustale priblizovat k ISS, len s niekolkymi testovacimi a priblizovacimi manevrami
a nahody, ked som otvoril trackery (pocas doterajsieho priebehu tri krat)vzdy v tedy, ked sa nachadzalo HTV kusok pred ISS  |
|
Dobry den,
Momenatalne som na internete prezeral snimky satelitov, ktore su teraz testovane a prekvapilo jeden fakt: niektore vodice su len jednoducho prilepene lepiacou paskou na bok satelitu, bez nejakeho upevnenia. Pokial dobre viem, tak kazdy satelit musi prejst skuskami pevnosti, kde testuju odolnost stroja pre rozne vybrane frekvencie. Nevadi to tam ?
Tie vodice su tam len pre merania v stadiu zostavenia satelitu ? Pred finalizaciou sa to odstranuje ?
Dakuejm pekne
Juraj |
|
citace:
Tie vodice su tam len pre merania v stadiu zostavenia satelitu ? Pred finalizaciou sa to odstranuje ?
Je velmi pravděpodobné, že jde skutečně jen o dočasnou kabeláž po dobu testování (letová kabeláž bývá upevněna důkladněji), ale záleží na konkrétním případu. O jaké snímky přesně jde? Prosím o odkazy. |
|
Dobry,
Konkretna snimka:
http://esamultimedia.esa.int/images/galileo/GIOVE-B-PM-DSC_1837_H.jpg - originalna stranka je http://www.esa.int/esa-mmg/mmg.pl?b=b&type=I&mission=Galileo&start=4 . Ide o test palubnych pristrojov, tak asi je to potrebne len na Zemi.
Ta folia so zlatou farbou ktora je na antenach, sa pred ozavretim sondy pod aerodynamicky kryt sa odstrani ? Maju tu taky system ako na bojovych lietadlach: cervene vysacky sa odstrania pred startom ?
Vdaka
Juraj |
|
"Zlatá" fólia je tepelná ochrana a tá zostáva na sonde.
"Červené" sa odstraňuje aj na sondách -je to napríklad štvorcový kryt vľavo hore vedľa antény a dva malé kryty na čiernom bloku pod anténou.
Je pravdepodobné, že sa odstráni aj priehľadná žltá fólia pred anténou. |
|
| Chtěl bych se zeptat na takovou blbost ohledně gravitace. Co je tou silou co přitahuje tělesa k sobě? |
| 02.11.2009 - 23:55 - jirka44 | |
|
citace:
Co je tou silou co přitahuje tělesa k sobě?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace
Ono se to tak nějak vlastně neví....  |
|
| Jj. To jsem taky četl. Já jen jestli mi něco neuniklo. Jak jsem se dostal k teorii strun začalo to být krapínek nepřehledné. Pořád jsem nemohl pochopit co ty tělesa přitahuje. Takže, každý s gravitací žije počítá s ní, ale v podstatě o vztahu mezi tělesy víme prd. :-) |
| 03.11.2009 - 10:27 - ohara | |
|
| Celkove je pojem sily trosku umely, viz jak to funguje treba u elektromag interakce z pohledu casticove fyziky , kde silu zprostredkovavji virtualni fotony ktere si mezi sebou interagujici hmota vymenuje. (u ostatnich interakci jsou to jine typy intermedialnich castic) V pripade gravitace se na to muzete divat tak ze silu vytvari gravitony jako intermedialni castice. Nebo asi lepsi zpusob, ze priroda realizuje nejmensi moznou akci. Protoze hmota telesa zakrivuje prostor. Muzete si predstavit planetu jako mic na gumove blane, pak sila ktera vas donuti pri pruletu kolem takoveho mice zahnout je jen zdanliva. Ve skutecnosti se pohybujete po nekratsi mozne trajektorii - provadite nejmensi moznou akci (pojem z teoreticke mechaniky), ktera je na krivem prostorocase takto ohla. |
|
citace:
Celkove je pojem sily trosku umely...ktera je na krivem prostorocase takto ohla.
Kouzlo je navic prave v tom, ze nejakou formou by mely platit obe varianty, geometricka makroskopicka Eisteinova a casticova mikroskopicka kvantova. Jak to ale je doopravdy (nebo aspon tak aby to vydrzelo test experimentem) nikdo nevi. |
|
Takých elementárnych "vecí", o skutočnej povahe ktorých sa serioznejší a pravdovravnejší fyzici odmietajú baviť alebo odpovedajú "nevieme", je viac a gravitácia je len jednou z nich. Ďalšími sú napríklad čas, hmotnosť, elektrický náboj...
Ani sa im príliš nečudujem. V "normálnom" svete poviem - "toto je pevná hmota", príde fyzik so svojimi nástrojmi, lepšie sa prizrie a zistí, že tá moja "pevná hmota" je v skutočnosti takmer dokonalá prázdnota už na úrovni molekúl a atómov. |
| 03.11.2009 - 13:11 - ohara | |
|
| Ona je otazka nakolik jsme to schopny pouze jazykem nebo nejakou predstavou popsat. Vemte si treba elektron a jeho anticastici pozitron, muzete se na to divat jako na anticastici s opacnym nabojem a identickou hmotnosti, nebo jako na identicky elektron pohybujici se zpatky v case, z matematickeho hlediska je to uplne ekvivalentni. Je dost dobre mozny, ze popis sily pomoci intermedialnich castic nebo pomoci nejmensi akce v nejaky neeuklidovsky vicrozmerny geometrii je matematicky ekvivalentni, jen zatim nikdo neobjevil matematiku v ramci ktere by jsme to poznali, treba to bude strunova teorie. |
|
citace:
...príde fyzik so svojimi nástrojmi, lepšie sa prizrie a zistí, že tá moja "pevná hmota" je v skutočnosti takmer dokonalá prázdnota už na úrovni molekúl a atómov.
Až na tie kvantové fluktuácie, ktoré naopak zapĺňajú priestor časticami do posledného miestečka tým usilovnejšie, čím sa fyzik lepšie a podrobnejšie prizerá...  |
|
Ale nie
IMHO virtuálne častice sú vlastne len a iba "matematická barlička", virtuálne sú práve preto, že sa nedajú "uvidieť" alebo "zmerať", existujú len v predstavách fyzikov, aby predpoklady teórie a fakty pozorovania súhlasili.
Obchádzať zákony a vytvárať častice alebo energiu "z ničoho" je možné, ale musí sa vždy vrátiť do ničoty a musí sa to urobiť tak šikovne, aby si to "kontrolný orgán" nestačil všimnúť. |
|
citace:
Jj. To jsem taky četl. Já jen jestli mi něco neuniklo. Jak jsem se dostal k teorii strun začalo to být krapínek nepřehledné. Pořád jsem nemohl pochopit co ty tělesa přitahuje. Takže, každý s gravitací žije počítá s ní, ale v podstatě o vztahu mezi tělesy víme prd. :-)
No ak to chcete rozoberat na takejto urovni, tak to uz zdaleka nieje laicka otazka. Na to aby sa dala tato otazka zodpovedat, potrebujeme najskor odpovedat na inu otazku. A to je co dava castici hmotnost (teoreticky to vieme, tusime, uvidime ci sa teoria potvrdi), respektive este vseobecnejsie co je vlastne hmotnost, lebo nemusi ist ani o casticu. Existuju aj castice ktore kludovu hmotnost nemaju. Dalsia vec je co chapete pod pojmom sila. Ak by ste si vzali napr. vztah z Newtonovky a chceli spocitat akou silou posobi napr. slnko alebo zem na foton, tak to nespocitate, lebo foton nema kludovu hmotnost takze by nemal byt gravitacnou silov pritahovany. On ani nieje, on si vlastne stale leti rovno. Len priestor okolo hmotneho telesa je deformovany tak, ze to rovno je trosku krivo, v pripade ciernej diery je to rovno spat na nu. Na druhej strane ked pokrocime dalej a prejdeme k teorii relativity tak vieme, ze foton ma enegriu a energia je len inou formou hmoty, a tak isto ako hmota aj energia ma rovnake dosledky na priestor (a v neposlednom rade aj na cas). To, ze sa telesa pritahuju nazyvame silou preto, ze sme sformulovali teoriu, ktora s touto silou pracuje. Takze pojem sila chapte ako predstavu niecoho co sme pouzili na sformulovanie teorie, ktora dokaze vysvetlit nejaku mnozinu javov. Aj predstava o tejto sile sa meni tak ako sa vyvijaju teorie.
Fyziku musite chapat ako subor matematickych modelov, ktore sa snazia zmapovat spravanie prirody. Tieto modely nemusia (a ani niesu) uplne. To znamena, ze existuju javy, ktore podla nich vysvetlit nejde. Dokonca aj dnes mame teorie, ktore su platne pre velky rozsah dejov ale vzajomne si odporuju, kvantova teoria a teoria relativity (pri strunovej teorii je ich dokonca 11 ak sa to uz nezmenilo a na to aby sste ich dokazali spojit potrebujete pouzit niekolko dimenzii).
To preco sa telesa pritahuju je mozne vysvetlil vzdy len z hladiska konkretnej teorie a v konecnom dosledku to vobec tak byt nemusi. Napr. do kvantovej teorie nam gravitacna sila vobec nepasuje a pokusy spojit ich koncia po matematickej stranke kolapsom. Mozem vam len potvrdit to na co ste prisli, ze o tom v podstate vieme prd. Ked pochopime co robi hmotu hmotou, cas casom a priestor priestorom potom budeme vediet odpovedat aj na vasu otazku ale ked mam pravdu povedat obavam sa toho momentu ak vobec niekedy nastane. Mozno nas blizsie k tomuto poznaniu posunie aj planovany experiment v CERNe. |
|
Virtualne castice robia meratelne efekty a daju sa pozorovat, ak vcas oddelime casticu a anticasticu. Napriklad vyzarovanie ciernej diery. Jedna virtualna castica sa na horizonte udalosti uvolni - druha pada naspat. Zaujimavejsi je vsak pripad Casimirovej sily, ktora sa da pekne vyuzit v mikrotechnologiach. Tam sa dokonca stava jednym z najhlavnejsich efektov:
http://www.equark.sk/index.php?cl=article&iid=1224&action=itemclick&tname=onhome&pr=click,default
|
|
wintermute - Dobre napísané.
Tomas Habala - hranica čiernej diery je hodne extrémne prostredie, matematicky tvorba reálnych častíc z virtuálnych vychádza, nie ja ale podopretá pozorovaním
Casimirov efekt - sú k nemu skutočne treba virtuálne častice? Alebo je tlak virtuálnych častíc len jedno z viacerých možných vysvetlení? [Upraveno 03.11.2009 Alchymista] |
|
citace:
Ale nie
IMHO virtuálne častice sú vlastne len a iba "matematická barlička", virtuálne sú práve preto, že sa nedajú "uvidieť" alebo "zmerať", existujú len v predstavách fyzikov, aby predpoklady teórie a fakty pozorovania súhlasili.
Obchádzať zákony a vytvárať častice alebo energiu "z ničoho" je možné, ale musí sa vždy vrátiť do ničoty a musí sa to urobiť tak šikovne, aby si to "kontrolný orgán" nestačil všimnúť.
Kazda teoria vo fyzike je len "matematicka barlicka". Co sa tyka vytvarania castice alebo energie z nicoho. Ono tomu nieje tak uplne presne, a ani sa to do nicoty vratit nemusi a ani vzdy nevracia. Ako dalo by sa pisat o kvantovych javoch na horizonte udalosti ciernej diery, ale skuste si to ist k tej ciernej diere zmerat ci to je pravda .
Ale existuje aj jednoduchsi experiment vdacime za neho dvom panom. Jeden sa vola Casimir a druhy Lifsic. Tito dvaja pani urobili jednu predpoved, ohladom kvantovych fluktuacii. Zjednodusene, ze ak existuju kvantove kluktuacie, tak ked obmedzime priestor natolko aby nemohli vznikat castice roznych vlnovych dlzok ale len dlzok ktore su celocicelnym nasobkom vzdialenosti v tomto priestore (napr.vymedzeny pomocou dvoch nenabitych kovovych platni), tak potom musi vzniknut v tomto obmedzenom priestore nizsi tlak oproti zvysku. Prvy krat bol tento jav experimentalne potvrdeny v roku 1996. |
|
citace:
wintermute - Dobre napísané.
Dakujem, aj ked pisat o naozaj fundamentalnych zakladoch tohoto sveta je priam nemozne lebo naozaj o tom nic nevieme.
citace:
Tomas Habala - hranica čiernej diery je hodne extrémne prostredie, matematicky tvorba reálnych častíc z virtuálnych vychádza, nie ja ale podopretá pozorovaním
Pravdepodobne ani podopreta pozorovanim nebude (ak ano tak Hawking dostane nobelovku), lebo ziarenie ktore vznika pri tomto jave je podstane slabsie ako reliktove ziarenie, takze ho asi nikdy nebudeme moct pozorovat.
citace:
Casimirov efekt - sú k nemu skutočne treba virtuálne častice? Alebo je tlak virtuálnych častíc len jedno z viacerých možných vysvetlení? [Upraveno 03.11.2009 Alchymista]
No ide o to, ako sa na to pozriete. Vznikla nejake teoria a na zaklade tej teorie niekto (Casimir) povedal, ze ak to tak je tak potom musi existovat nieco co sme doposial nepozorovali. A ono sa to experimentalne potvrdilo. Minimalne to tu teoriu podporuje. Ale nieje vylucene (skor by som povedal ze to je takmer iste), ze sa najde nova teoria, ktora bude v sulade s pozorovanym javom ale ho inak vysvetli.
Osobne napr. strunovu teoriu (teorie) moc nemam rad. Matematicky sa totizto znacne komplikuju a nevyzeraju tak "pekne". Vacsina teorii ci uz teoria relativity, kvantova reoria ... je popisanych "peknymi" rovnicami. Myslim ze Einstein (ale niesom si isty ci on) povedal nieco take, ze ked pracujete na teorii a zacnu vam vychadzat "pekne" rovnice, tak ste na spravnej ceste. Ale to uz ideme do subjektivnych pocitov. Osobne sa ma paci trochu iny smer vyvoja teorii ale to su uz na tuto temu (laicke otazky) velmi zlozite uvahy o prietore a case. |
|
citace:
Osobne napr. strunovu teoriu (teorie) moc nemam rad. Matematicky sa totizto znacne komplikuju a nevyzeraju tak "pekne". Vacsina teorii ci uz teoria relativity, kvantova reoria ... je popisanych "peknymi" rovnicami. Myslim ze Einstein (ale niesom si isty ci on) povedal nieco take, ze ked pracujete na teorii a zacnu vam vychadzat "pekne" rovnice, tak ste na spravnej ceste.
Ano, to je známá poučka. Ale právě rovnice strunových teorií údajně začnou vypadat mnohem lépe, pokud se nasadí do světa o 10 či 11 rozměrech. Je to taková dominantní příčina úvah o tom, že tolik rozměrů náš vesmír má celkem. ____________________
--
MIZ |
|
Casimirov efekt - z toho, čo som o ňom čítal, funguje len pri veľmi malých vzdialenostiach platní, rádu jednotiek nm (desiatky priemerov atomu) a je silne závislý na opracovaní a kvalite povrchov platní. Nepostačujú na jeho vysvetlenie napríklad Van der Waalsove sily?
Bolo by tu samozrejme pár problémov - Casimirov efekt je pozorovaný na vodivých metalických doskách, Van der Waalsove sily sú skôr záležitosť nevodičov a polárnych molekúl...
Lenže povrchová vrstva kovu v merítku nanometrov sa dá označiť za "vodič" len s istými výhradami, rovnako ako povrchová vrstva nevodičov v rovnakom merítku za "nevodič". |
|
citace:
Ano, to je známá poučka. Ale právě rovnice strunových teorií údajně začnou vypadat mnohem lépe, pokud se nasadí do světa o 10 či 11 rozměrech. Je to taková dominantní příčina úvah o tom, že tolik rozměrů náš vesmír má celkem.
No ono to vtedy tie teorie ide spojit dokopy, nepovadal by som ze to potom vypada krajsie. A predstava 11tich dimenzii sa mi tiez moc nepaci. Ale ako som uz povedal, toto je uz o pocitoch. Tym nijak strunove teorie nespochybnujem respektive spomynanu 11 rozmernu M-teoriu. Avsak neriesia problem hmotnosti ako takej, respektive je tam viac neznamych ako v terajsej kvantovke a teorri relativity dokopy.
Ono ked uz me pri 11 tich dimenziach, tak tusim pri 12tich (uz si to nepamatam presne) dokazete spojit aj vseobecnu teoriu relativiity s maxvelovycmi rovnicami, prespektive vam vydu maxvelove rovnice ako specialny pripad 12 rozmernej vseobecnej teorie relativity. Len osobne si nemyslim, ze toto je ta spravna cesta.
Podla mna sa treba uberat inym smerom, nie pridavanim dimenzii. Problem je, ze potom sa zacnu tie dimenzie rozpadat, teda s rozpadom jednej (casu) ku ktorej rozpadu zatial vzdy doslo to zo sebou automaticky strhne aj tie tri dalsie (teda samotny priestor). Pri hladani novych teorii sa dost zameriavame na vysvetlenie podstaty hmoty (co je logicke, nejedna sa o tak abstraktnu vec, a omnoho lahsie sa s nou experimentuje), ale mozno cesta vedie cez vysvetlenie podstaty casu. Kedze na existenciu hmoty je potrebny priestor, ale bez casu samotny priestor existovat nedokaze (teda aspon zatial sme neprisli na to ako by dokazal). Ale to uz sme naozaj strasne daleko od Laickych otazok. |
|
citace:
Casimirov efekt - z toho, čo som o ňom čítal, funguje len pri veľmi malých vzdialenostiach platní, rádu jednotiek nm (desiatky priemerov atomu) a je silne závislý na opracovaní a kvalite povrchov platní. Nepostačujú na jeho vysvetlenie napríklad Van der Waalsove sily?
Bolo by tu samozrejme pár problémov - Casimirov efekt je pozorovaný na vodivých metalických doskách, Van der Waalsove sily sú skôr záležitosť nevodičov a polárnych molekúl...
Lenže povrchová vrstva kovu v merítku nanometrov sa dá označiť za "vodič" len s istými výhradami, rovnako ako povrchová vrstva nevodičov v rovnakom merítku za "nevodič".
Teraz neviem ci rozumiem. Ide o to ci efekt sposobeny Casimirovym javom, pri pozorovani fluktuacii vakua nieje sposobeny niektorou s Van der Waalsovych sil?
No nemyslim, mozeme tu rozobrat vsetky tri, ale s takmer istotou mozem povedat ze to fungovat nebude. |
|
citace:
No nemyslim, mozeme tu rozobrat vsetky tri, ale s takmer istotou mozem povedat ze to fungovat nebude.
Evidentne si v tejto oblasti kovanejší ako ja  takže to beriem tak, že to už niekto van der waalsovými sila vysvetliť skúsil - a nefungovalo to.
Skúsim z inej strany
Zaoberal sa niekto pozorovaním casimirovho javu
- medzi nevodivými doskami?
- medzi doskami z nevodiča pokrytými extrémne tenkou vrstvou vodivého materiálu?
- nmedzi kovovými doskami pokrytými extrémne tenkou nevodivou vrstvou?
(myslím tým vrstvami tenšími ako je šírka medzery medzi platňami)
|
|
| Najpresvedcivejsim argumentom pre Casimirovu silu je to, ze bola najprv vypocitana, teda predpovedana a az na zaklade tejto predpovede experimentalne potvrdena. Hladat teraz ine riesenie, akym bola Casimirova sila predpovedana by uz malo mensiu doveryhodnost. Muselo by na dosial neodmeranych desatinnych miestach robit odlisnu predpoved ako metoda virtualnych castic a potom to potvrdit experimentom. |
|
citace:
Evidentne si v tejto oblasti kovanejší ako ja takže to beriem tak, že to už niekto van der waalsovými sila vysvetliť skúsil - a nefungovalo to.
No tiez niesom odbornik prave na pokus ktorym v 1996 experimentalne potvrdili. Viem ze bud koncom minuleho alebo tohoto roku bola potvrdena aj odpudiva sila ale to sa nerobilo s vakuom ale nejakou kvapalinou.
Ale pokial mi je zname Casimirova sila sa pohybuje radovo podstatne nizsie ako Van der Waalsove sily.
citace:
Skúsim z inej strany
Zaoberal sa niekto pozorovaním casimirovho javu
- medzi nevodivými doskami?
- medzi doskami z nevodiča pokrytými extrémne tenkou vrstvou vodivého materiálu?
- nmedzi kovovými doskami pokrytými extrémne tenkou nevodivou vrstvou?
(myslím tým vrstvami tenšími ako je šírka medzery medzi platňami)
Co sa tyka nevodivych dosiek tak tie vodive sa pouzivaju prave na odstranenie Van der Waalsovych sil. Ale pri dokazovani odpudivej sily sa tusim nepouzili kovove platne. Musel by som vyhladat popis experimentov, slo o dost narocne experimenty. Poznam len teoriu okolo vzniku tejto sily.
Silne pochybyjem, ze by bol uznany experiment kde by nevylucili vplyv inych znamych sil. |
|
Zajimala by mne jedna otazka - asi odpoved trochu tusim - ale nevim zdali je spravna.
Lod pro cesty slunecni soustavou - pro kontrolu a doplneni zasob, vody a i "paliva" by ji bylo nutno natolik pribrzdit, aby zakotvila kolem obezne drahy - to beru jako vychozi predpoklad - kvuli moznostem dopravy zasob a provedeni i narocnejsich oprav.
Jaka - hlavne jak vysoka draha by to mela byt, aby musel byt brzdena co nejmene a presto byla na obezne draze Zeme - ne jen tedy prulet kolem Zeme - aby tam byla proste delsi dobu - treba i nekolik let z duvodu treba narocnejsi udrzby ci i montazi novych casti te lodi.
Nechtel bych jsem jit vyse nez na geostacionarni drahu 36 000km tedy pokud nebude nejaky vyznamejsi duvod.
Jaka draha je pro to nejlepsi - ciste dotaz ze zajimavosti - proste mene to zajima - jake jsou nejmensi ztraty rychlosti a tim i paliva (spise energie potrebne pro pohon) pro "zaparkovani" kosmicke lodi na obezne draze Zeme ??? |
|
Unikova rychlost je zavisla na vzdialenosti od taziska telesa, ktoremu chces uniknut. cim vyssie zaparkujes, tym menej sa narobis pri odlete.
Dalsia otazka je ala gravitacbny prak vid wiki. http://sk.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%BD_man%C3%A9ver
aby ta Zem pri odlete spravne zrachlila, resp. spomalila.
Nedavno mi M.K. odpovedal odkazom http://buzzaldrin.com/cycler
tam je zrejme len maly rozdiel medzi tym aby v pripade potreby stanica tancovala okolo Zeme i niekolko obehov a medzi odletom k Marsu. vid. nacrt. na stranke. (vlozit nejde) [Editoval 07.11.2009 martinjediny] [Editoval 07.11.2009 martinjediny] |
|
citace:
Lod pro cesty slunecni soustavou - pro kontrolu a doplneni zasob, vody a i "paliva" by ji bylo nutno natolik pribrzdit, aby zakotvila kolem obezne drahy - to beru jako vychozi predpoklad - kvuli moznostem dopravy zasob a provedeni i narocnejsich oprav.
Jaka - hlavne jak vysoka draha by to mela byt, aby musel byt brzdena co nejmene a presto byla na obezne draze Zeme - ne jen tedy prulet kolem Zeme - aby tam byla proste delsi dobu - treba i nekolik let z duvodu treba narocnejsi udrzby ci i montazi novych casti te lodi.
Nechtel bych jsem jit vyse nez na geostacionarni drahu 36 000km tedy pokud nebude nejaky vyznamejsi duvod.
Jaka draha je pro to nejlepsi - ciste dotaz ze zajimavosti - proste mene to zajima - jake jsou nejmensi ztraty rychlosti a tim i paliva (spise energie potrebne pro pohon) pro "zaparkovani" kosmicke lodi na obezne draze Zeme ???
Domnívám se, že čistě teoreticky by asi bylo nejvýhodnější "parkovat" u libračních bodů soustavy Země - Slunce (L1 nebo L2), protože z nich je nejsnazší odletět k libračním bodům u jiných planet. Potřebné delta-v je sice snad jen někde v řádu desítek m/s, ale ty body jsou dost daleko od Země (cca 1,5 mil. km, je docela těžké se k nim ze Země dostat, a také přeletové doby mezi planetami vychází relativně dlouhé (roky). Viz. např. http://en.wikipedia.org/wiki/Interplanetary_Transport_Network .
Z hlediska minimálního delta-v na příletu i odletu je výhodné využít vysoce eliptickou dráhu s velmi nízkým perigeem (např. 200 km nad Zemí) a velmi vysokým apogeem (např. 200000 - 400000 km). Potřebné delta-V pro manévry (v perigeu [platí pravidlo "manévruj co nejníž"]) jsou někde v řádu stovek m/s a přeletové doby mohou být v řádu stovek dní. Samozřejmě, že i na tuto výstřednou dráhu je docela těžké se dostat ze Země (potřebné delta-V pro přechod z LEO na výše uvedenou dráhu je cca 3000 m/s).
Z hlediska delta-v pro přelety mezi planetami kupodivu nejsou nijak výhodné vysoké kruhové oběžné dráhy kolem Země (např. geostacionární dráha), protože potřebná delta-v jak na příletu, tak i na odletu už vychází v řádu km/s (tisícovek m/s). Navíc i z LEO je potřeba delta-v přes 3000 m/s abychom se na vyskou kruhovou dráhu dostali (kvůli obsluze té "hypotetické lodi".
Nakonec může být celkově nejvýhodnější používat jako "obslužnou dráhu" klsickou LEO ve výši cca 300 - 400 km, protože je relativně dobře dostupná ze Země (pro přechod z nižší LEO stačí delta-v v řádu desítek m/s) a na příletu a odletu je třeba delta-v nejméně cca 4 km/s (4000 m/s). Na příletu je navíc teoreticky možno využít atmosféru Země a "zpomalit" o ni (aerocapture nebo alespoň aerobraking). Je třeba se uvědomit, že pro rozumné "létaní mezi planetami" stejně musí mít planetolet "zásobu rychlosti" alespoň několik km/s (čím větší, tím lepší). Proto pžedpokládám, že taková loď by neměla mít vězší problémy s přechodem na LEO a s odletem z LEO.
Moje odpověď bohužel není příliš jednoznačná, ale snad alespoň trochu ukazuje některé souvislosti naznačeného problému. |
