Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  5    6    7    8    9    10    11  >>
Téma: Dawn - sonda k planetkám
18.1.2015 - 18:23 - 
Na svém blogu (únor 2014) Marc také dodal, že finální dráha, na které Dawn spočine, musí být extrémně stabilní, aby se předešlo kontaminaci povrchu po případném nárazu. [Upraveno 18.1.2015 Machi]


Ach jo!! Ještě pořád si někdo myslí, že při současných ideologických postojích "ředitelů zeměkoule" se dá uvažovat o nějakém osídlování jiných těles?
 
18.1.2015 - 19:08 - 
Tady ale nejde o osidlování, ale o kontaminaci případných mimozemských organismů na Ceredě. Lépe řečeno zavlečení tam těch pozemských, které by následně mohli být znovuobjeveny a považovány za mimozemské...

 

____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/
 
18.1.2015 - 20:52 - 
quote:
Tady ale nejde o osidlování, ale o kontaminaci případných mimozemských organismů na Ceredě. Lépe řečeno zavlečení tam těch pozemských, které by následně mohli být znovuobjeveny a považovány za mimozemské...


Já tomu rozumím, ale připadá mi to jako až maniakální obava. Pojďme si trochu zafantazírovat, to nikoho nezabije a nejméně ty imaginární "organismy" na Cereře. Zkusme si představit, že by se třeba Číňani (nebo kdokoliv jiný, v jehož možnostech se to nachází, okruh se nám příjemně rozšiřuje) rozhodli poslat sondu k Venuši, na jejíž palubě by nebyly různé přístroje, ale pár metráků modrozelených sinic; atmosféra přecpaná CO2 by pro ně byla doslova zemí zaslíbenou. Pro veřejnost by sonda "havarovala", ve skutečnosti by ale zahájila terraformaci planety. Byla by to docela sranda, ne?
 
19.1.2015 - 19:03 - 
Dawn Delivers New Image of Ceres
January 19, 2015
http://www.nasa.gov/jpl/dawn-delivers-new-image-of-ceres/

ze vzdálenosti 383000 jen 27 pixelů... to je fakt pidiplanetka :-)
 
19.1.2015 - 19:27 - 
Už se vyrovnává rozlišení z Hubble a bude to jen lepší 
19.1.2015 - 20:07 - 
Náš Měsíc je 3,5 x větší, Pluto 2,5 x větší, ale Vesta je poloviční. Zajímavá je světlá skvrna, zdá se, že je to reálný útvar. 
19.1.2015 - 22:37 - 
nevypadala tá biela škvrna na snímkoch HST väčšia?
 
19.1.2015 - 22:46 - 
quote:
Dawn Delivers New Image of Ceres
January 19, 2015
http://www.nasa.gov/jpl/dawn-delivers-new-image-of-ceres/

ze vzdálenosti 383000 jen 27 pixelů... to je fakt pidiplanetka :-)

Stačí si vyfotit Měsíc ohniskem 150 mm a zmenšit ho 3,5x amít při tom 1,5 Mpix foťák. A je to.
No, je to sice nejmenší z trpasličích planet, ale největší z dříve klasických asteroidů = planetek.:)Žádná pidiplanetka
 
19.1.2015 - 23:17 - 
quote:
quote:
Tady ale nejde o osidlování, ale o kontaminaci případných mimozemských organismů na Ceredě. Lépe řečeno zavlečení tam těch pozemských, které by následně mohli být znovuobjeveny a považovány za mimozemské...


Já tomu rozumím, ale připadá mi to jako až maniakální obava.


Už v roce 1967 přijala OSN dohodu, která fakticky zakazuje kontaminaci nebeských těles. O dohled se stará Výbor pro kosmický výzkum (COSPAR)
 
20.1.2015 - 00:20 - 
V době svého objevu byla Ceres dokonce považována za chybějící planetu v prostoru mezi Marsem a Jupiterem.
Jinak je opravdu " mrňavá", vždyť je výrazně menší než měsíc Pluta.
 
20.1.2015 - 00:36 - 
Jasně, jinými slovy : ze 423.000 číslovaných asteroidů a trpasličích planet je až sedmá největší 
20.1.2015 - 07:19 - 
Hlavní je, že jsou fotky a že brzy budou i další data. Měsíc uteče rychle a pak to už bude na jiné úrovni. 
20.1.2015 - 08:46 - 
K tomu by ještě od neděle měly začít " chodit" snímky směr Pluto a Musk se bude trefovat na plošinu, takže o zábavu bude do podzimku postaráno. 
20.1.2015 - 17:49 - 
quote:
K tomu by ještě od neděle měly začít " chodit" snímky směr Pluto a Musk se bude trefovat na plošinu, takže o zábavu bude do podzimku postaráno.


Fakt je, že letos by se mělo v kosmonautice dít hodně zajímavého, a to se možná během roku ještě někdo s něčím zajímavým předvede, o čem se zatím neví, nebo se aspoň zveřejní nové projekty pro relativně blízký časový horizont. Že by blýskalo na lepší časy?
 
21.1.2015 - 13:01 - 
"Že by blýskalo na lepší časy? "

Pokud se týká nepilotované kosmonautiky, konkrétně planetárního výzkumu, tak je to konec lepších časů, alespoň pro následujících deset, patnáct let. Od roku 2017 budeme mít sondy zřejmě jen u Marsu, Měsíce a planetek, se štěstím u Venuše. Pravda, ještě se dá očekávat jeden průlet od New Horizons, ale to bude na dlouhou dobu naše poslední "hurá" v oblastech za hlavním pásem planetek.
 
21.1.2015 - 13:25 - 
Messenger, BepiColombo a Juno pokryjí Jupiter a Merkur, ale po roce 2017 už to žádná sranda opravdu nebude - poletí jen BepiColombo. 
21.1.2015 - 14:36 - 
Mozno sa vzniknutej medzery chytia amateri s CubeSatmi - uz som videl projekty s elektrickymi pohonmi. Keby sa take udelatko vyviezlo ako sekundarny naklad nejakej GEO misie, a keby sa este nedajboze dostalo az za pas asteroidov - to by bola pecka, a zase trosku posun v paradigme :-) 
21.1.2015 - 15:35 - 
quote:
keby sa este nedajboze dostalo az za pas asteroidov


To je krásný sen, ale v kategorii Cubesat naprosto nerealizovatelný: viz potřebná plocha solárních panelů u Rosetty nebo Juno. Lze si snad představit Cubesat s rozkládacími solárními panely, nebo třeba nějaký koncentrátor z mylarové folie (trochu po vzoru solární plachty?), ale za naprostý limit považuju právě ten Ceres.

Použití radioizotopových generátorů u amatérské sondy pokládám za bohužel velmi málo pravděpodobné (leda v případě nějaké nepravděpodobné spolupráce amatérů např. s Rusy - ti sami nejsou extra schopní v elektronice a software, jak se zdá, takže aby předvedli nějakou mezinárodní spolupráci, pokud se současně ocitnou v mezinárodní izolaci kvůli Putinově politice, tak by se mohli klidně obrátit i na amatérské stavitele, radioamatéry... a RTG mají...)

Jinak takový amatérský Ceres lander by byl nicméně velice zajímavý - je tam podle všeho voda, není potřeba tepelný štít, delta-v je velice nízké, místo konstrukce přistávacích nohou stačí v podstatě nějaké pružné dráty... Pro nějaký in-situ-resource exploitation experiment by to bylo zdaleka nejideálnější místo - určitě atraktivnější, než Měsíc, a v podstatě i jednodušší, protože po počátečním navedení na potřebnou dráhu bude stačit nízké delta V pro přistání a např. i start. Ceres se mi dokonce jeví jako zajímavý cíl i pro nějakou amatérskou sample-return misi: a to oproti Marsu i Měsíci, oproti menším asteroidům je to zase (diskutabilně) snadněji navigovatelný cíl s velmi přesně známou dráhou. Oproti nejmenším tělesům ale zase nehrozí Philae-efekt s tím, že se lander odrazí zpět do kosmu. Připočtěme k tomu i teorie, že je to vlastně jedno z opomíjených míst, kde hledat život (na rozdíl od Marsu je tam vodní led zřejmě i na rovníku, kde je i slunešční záření, ovšem teplota je tam zřejmě celkem "příjemná" i oproti Antarktidě .. možná jsem to sem už někam psal?).

Ceres je totiž přesně na hranici zóny, ve které vodní led zůstává trvale stabilní ve vakuu i mimo póly těles: Jupiterovy Měsíce jsou už moc hluboko v téhle zóně a je tam moc zima, Mars a jeho Měsíce zase uvnitř dosavadního chápání "obyvatelné zóny" a vodní led na většině povrchu v kombinaci s nízkým tlakem atmosféry sublimuje. Mise zahrnující přistání na Ceresu je tedy zatím pozoruhodně opomíjená: mohla by být levnějším a jednodušším předstupněm mise na Europu: vystačí si s nižším delta-V, nižším vysílacím výkonem, solárími panely, mířila by do oblasti věčného ledu v kombinaci s velmi příjemnou, téměř pozemskou akrktickou teplotou snad jen pouh7ch -40 °, díky nízké gravitaci by lander mohl "zadarmo" fungovat i jako hopper, mít tak schopnosti vozítka a prozkoumat větší část povrchu - a ještě je tam šance na ISRU v podstatě jen pomocí krumpáče, lopaty, solárně termální destilace a elektrolyzéru...

sakra - pokud bych zakládal něco czCube sdružení dnes, určitě bych si jako cíl vytyčil právě Ceres lander! :-) přílet Dawn možná nakonec vzbudí pozornost.. jestli na fotkách budou relativně hladká ledová pole v kráterech (prostě kusy terénu typu Enceladus). myslím se dá očekávat, že se NASA a ESA začnou předhánět v návrzích na lander.

Kromě toho: od měření obsahu těžké vody na kometě C-G se přesunula pozornost teorí o původu vody na Zemi od komet k asteroidům (i když je možné, že Země má prostě vlastní vodu, která pochází ze zemské kůry a tím pádem je spousta interní vody i na Marsu...)
 
21.1.2015 - 16:13 - 
Ono to caro pri cubesatoch je prave v tom, ze mozete riesit tazke problemy neodskusanymi, az exotickymi sposobmi, a ziadne risk-mitigation review vam to nezatrhne. Takze mozete vyskusat trebars plachtove solarne panely. Prinajhorsom na nerozvinu a pridete o jednokilovu sondu... 
21.1.2015 - 23:45 - 
quote:
Takze mozete vyskusat trebars plachtove solarne panely.


Já mám cokoliv solárního rád a fandím tomu, a plachtové solární panely zní cool. Třeba by se uplatnily i u toho Ceresu.. kdo ví (i když zase na lander to vhodné není..).

Problém s misemi k vnějším planetám je, že solárně si to jde jakž takž představit k Jupiteru. Jenže má kolem se slušné radiační peklo, a od cubesatu se moc radiačního stínní nenacpe (ani sovětských elektronek.. a ty zas neutáhnou ty plachtové solární panely).

Mise k Saturnu zase na dlouhou dobu končej: nějaký čas by tam tak jako tak letěly a potom Saturn nemá být nějaký čas v poloze vhodné pro nepřetržitou komunikaci se Zemí (no, něco by asi prolezlo, min. část roku... ale stejně...). Solární panely si lze představit stěží.

Ultralehká sonda by jistě představovala výhodu při misi na oběžnou dráhu Uranu nebo Neptunu (už kvůli palivu pro zbrždění) - jenže tam ani plachtové panely nepomůžou. Problémem je i opravdu nízká teplota. Bez RTG generátoru to nepůjde. Ale protože zásoby Pu-238 se tenčí, tak by zajímavá mohl být i últra-úsporná malá sonda (kvůli velké vzdálenosti s využitím solárně poháněné retranslace někde třeba v pásu asteroidů? či skoro až u Jupitera?). Ale to si fakt neumím představit amatérské :-)
 
21.1.2015 - 23:50 - 
http://www.universetoday.com/118358/first-hubble-and-now-dawn-have-seen-this-white-spot-on-ceres-what-is-it/
http://www.universetoday.com/118331/heres-ceres-compared-to-all-the-other-asteroids-weve-visited/

Pokud by měl být život v oceánu na Enceladu, tak proč ne na Ceresu? Ceres je větší! (viz obrázky). A možná má atmosféru z vodní páry.

Jinak XKCD má jasno: http://www.xkcd.com/1476/
 
22.1.2015 - 00:41 - 
quote:
kvůli velké vzdálenosti s využitím solárně poháněné retranslace někde třeba v pásu asteroidů? či skoro až u Jupitera?)


Jestli ta sonda nebude dost daleko, tak ji sedmdesátimetrové antény DSN na Zemi prostě přebijí ziskem a možností upgradu vstupních prvků. A když bude dostatečně daleko, tak zase na to nebude mít dost energie, stejně jako ta malá sonda. Resp. i kdyby to fungovalo, je pak zbytečné dělit to na dva kusy zařízení, které se oba musejí dostat téměř do stejného místa.
 
22.1.2015 - 03:41 - 
quote:
http://www.universetoday.com/118358/first-hubble-and-now-dawn-have-seen-this-white-spot-on-ceres-what-is-it/
http://www.universetoday.com/118331/heres-ceres-compared-to-all-the-other-asteroids-weve-visited/

Pokud by měl být život v oceánu na Enceladu, tak proč ne na Ceresu? Ceres je větší! (viz obrázky). A možná má atmosféru z vodní páry.

Jinak XKCD má jasno: http://www.xkcd.com/1476/


Správně by mělo být: tak proč ne na Ceres? Ceres je větší! Nebo: tak proč ne na Cereře? Cerera je větší!
Ceres je totiž rodu ženského.

Ceres byla v římské mytologii bohyně plodnosti a úrody, protějšek řecké Démétér. Ceres byla dcera Saturna a Ops, sestra i milenka Iova, matka Proserpiny, sestra Junony, Vesty, Neptuna a Pluta. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ceres_(mytologie)
---

Antická jména (typ Charis, Artemis, Pallas, Ceres, Venus, Demeter, Sfinx)

Antická jména zakončená na -es, -is, -as, -us mají specifické skloňování. Lze je skloňovat podle vzoru „žena“, ale v nepřímých pádech u nich potom dochází ke změnám kmene a koncové -s, po němž následují v nepřímých pádech příslušné pádové koncovky, se mění na d (Pallas – 2. p. Pallady – 5. p. Pallado; Artemis – 2. p. Artemidy – 5. p. Artemido), na t (Charis – 2. p. Charity – 5. p. Charito), na r(Ceres – 2. p. Cerery – 5. p. Cerero; Venus – 2. p. Venery – 5. p. Venero). U jmen známějších se pak vlivem tohoto skloňování dostává variantní koncovka vzoru „žena“ i do 1. p. (Artemida). Vedle skloňování podle vzoru „žena“ se změnou kmene mohou tato jména zůstat i nesklonná (2., 5. p. Charis, Artemis, Pallas, Ceres, Venus). Podoby s rozšířeným kmenem se objevují např. v beletrii s antickou tematikou nebo v textech odborných, jejichž autoři respektují původní latinské paradigma.
Ostatní antická jména zakončená na souhlásku (např. Demeter) můžeme skloňovat podle vzoru „žena“ a beze změny kmene přidávat pádové koncovky za celé jméno (2. p. Demetery – 5. p. Demetero) nebo jméno ponechat nesklonné. Zvláštním případem je jméno Sfinx (počeštěně Sfinga). Jméno této mytologické postavy se skloňuje pouze podle vzoru „žena“ (nesklonné podoby se neužívají) a dochází při tom ke změně kmene (2. p. Sfingy – 5. p. Sfingo; odtud počeštěný tvar 1. p. Sfinga).
viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=352
 
22.1.2015 - 05:33 - 
Díky za jazykový rozbor názvosloví. Přiznám se, že i já jsem měl ve skloňování mytologických jmen tak trochu hokej a tato vsuvka lecos vyjasnila.  
22.1.2015 - 08:07 - 
Zdá se , že Ceres by mohla mít opravdu ledovou kůru pod vrstvou nějakého prachu. Onen světlý útvar by mohl být čerstvý impakt. 
22.1.2015 - 12:33 - 
Dawn odhalila známky ledových kráterů na Ceresu.

http://aviationweek.com/blog/nasas-dawn-spacecraft-finds-icy-ceres-cratered?NL=AW-05&Issue=AW-05_20150122_AW-05_376
 
22.1.2015 - 13:25 - 
quote:
Zdá se , že Ceres by mohla mít opravdu ledovou kůru pod vrstvou nějakého prachu. Onen světlý útvar by mohl být čerstvý impakt.

Ano, taky si myslím, že je to opravdu čerstvý impakt, který odhaluje podpovrchové vrstvy (snad led). A to by se pro průzkum velice hodilo!

Jinak musím teda podotknout, že mě docela překvapuje, jak slabou kameru Dawn vlastně má. 22mm apertura, 150mm ohnisko - to je jak průměrná zrcadlovka. Ne, že bych úplně nechápal důvody (cena, hmnotnost, navíc jsou tam ty kamery dvě), přesto jsem čekal něco většího, řekněme aspoň 100mm. A je to škoda, k Ceres se jen tak něco znovu nevydá a výsledné plánované rozlišení kolem 60m/px není nic závratného.
 
22.1.2015 - 14:22 - 
Antická jména zakončená na -es, -is, -as, -us mají specifické skloňování. Lze je skloňovat podle vzoru „žena“, ale v nepřímých pádech u nich potom dochází ke změnám kmene a koncové -s, po němž následují v nepřímých pádech příslušné pádové koncovky, se mění na d (Pallas – 2. p. Pallady – 5. p. Pallado; Artemis – 2. p. Artemidy – 5. p. Artemido), na t (Charis – 2. p. Charity – 5. p. Charito), na r(Ceres – 2. p. Cerery – 5. p. Cerero; Venus – 2. p. Venery – 5. p. Venero). U jmen známějších se pak vlivem tohoto skloňování dostává variantní koncovka vzoru „žena“ i do 1. p. (Artemida). Vedle skloňování podle vzoru „žena“ se změnou kmene mohou tato jména zůstat i nesklonná (2., 5. p. Charis, Artemis, Pallas, Ceres, Venus). Podoby s rozšířeným kmenem se objevují např. v beletrii s antickou tematikou nebo v textech odborných, jejichž autoři respektují původní latinské paradigma.
Ostatní antická jména zakončená na souhlásku (např. Demeter) můžeme skloňovat podle vzoru „žena“ a beze změny kmene přidávat pádové koncovky za celé jméno (2. p. Demetery – 5. p. Demetero) nebo jméno ponechat nesklonné. Zvláštním případem je jméno Sfinx (počeštěně Sfinga). Jméno této mytologické postavy se skloňuje pouze podle vzoru „žena“ (nesklonné podoby se neužívají) a dochází při tom ke změně kmene (2. p. Sfingy – 5. p. Sfingo; odtud počeštěný tvar 1. p. Sfinga).


Velmi dobře, nicméně u antických jmen jsou i mnohem komplikovanější případy, jen pár příkladů (1. a 2. pád č.j.): Iuppiter - Iova, Zeus - Dia, Mars - Marta, Mus - Mura, Kalchás - Kalchanta, Rhadamantys - Rhadamantya. A v podobně zákeřných hláskových změnách by se dalo pokračovat. Naštěstí u řady případů došlo mezitím buď k počeštění skloňování (Jupiter - Jupitera/u, Mars - Marsu) anebo se jedná o jména málo frekventovaná, pro kosmonautiku/astronomii nevýznamná. Nicméně alespoň některá vesmírná jména jako Eris (Eridy), Ceres (Cerery), Pallas (Pallady), Iris (Iridy) apod. pominout nelze.
 
22.1.2015 - 14:25 - 
Jinak musím teda podotknout, že mě docela překvapuje, jak slabou kameru Dawn vlastně má. 22mm apertura, 150mm ohnisko - to je jak průměrná zrcadlovka. Ne, že bych úplně nechápal důvody (cena, hmnotnost, navíc jsou tam ty kamery dvě), přesto jsem čekal něco většího, řekněme aspoň 100mm. A je to škoda, k Ceres se jen tak něco znovu nevydá a výsledné plánované rozlišení kolem 60m/px není nic závratného.


Vskutku. Ale je to ta samá kamera, která nafotila fantastické záběry z Vesty, takže ani u Cerery to snad tolik vadit nebude.
 
22.1.2015 - 14:53 - 
to je ta optimalizace na dlouhodobý průzkum z oběžné dráhy, proto by jako průletová sonda byla nanic 
<<  5    6    7    8    9    10    11  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.287290 vteřiny.