|
citace:
Problém je, že Mars 3 neodvysílal žádná data, ze kterých by se dalo snadno ověřit, že skutečně vysílal po přistání a to je to, oč se mnozí přou.
Na umsf se objevil následující názor na otázku úspěšnosti přistání M-3, který se mi zdá velmi logický a uvěřitelný - celkem bych se s ním dokázal ztotožnít, že takto nějak mohla probíhat velmi krátká aktivní část mise sondy na povrchu Marsu:
Mateřská družice Mars-3 přelétala nad místem přistání ve výšce přibližně 1500 km , což znamená relativně krátké komunikační okno. Podle Perminova trvalo v průměru 18 minut. V okamžiku dosednití landeru na povrch už byla družice na sestupné části trajektorie - blížila se západu za místní horizont.
V době, kdy lander začal vysílat už uplynuly 2 minuty od jeho dopadu na povrch, takže do konce komunikačního okna mohlo zbývat přibližně 5 minut. To v případě, že byl lander v optimální poloze a neměl výhled blokován žádným blízkým kopcem, nebo stěnou kráteru, takže času pro vysílání bylo zřejmě ještě méně. Musíme si uvědomit, že lander byl po dopadu zcela jistě funkční, protože aby mohl začít vysílat, musel provést minimálně následujcí čínnosti: odhodit horní kryt z tvrzené pěny (nahrazoval airbagy), odklopit 4 boční chlopně/kryty, které ho překlopily do stabilní svislé polohy, vysunout antény a meteosondu, začít snímkovat kamerou, atd. Je velmi nepravděpodobné, že by lander toto všechno během prvních několika minut úspěšně provedl a pak, po 14 s vysílání u něj došlo k náhle poruše. Obvykle dojde k vážné závadě přímo při dopadu, ne o pár minut později.
Sověti zřejmě očekávali odvysílání jen jednoho obrázku během prvního komunikačního okna. Orbiter měl v plánu přejít na výhodnější 25 hodinový orbit, který dovoluje delší komunikační okna s povrchem, takže další data měla být vysílána až během následujících dnů/přeletů. Tak, jak to provedly orbitery u Luny 9 a 13.
Lander byl naprogramován tak, že po ukončení komunikace s družicí se měl uspat a čekat na příjmu, až se mu družice při dalším přeletu znovu ozve. Bohužel orbitální část Marsu-3 neuspěla s přechodem na správnou orbitální dráhu a skončila na velmi protáhlé eliptické dráze s periodou oběhu 14 dní. V době, kdy se družice znovu dostala nad místo přistání landeru, byly jeho baterie dávno vybité = k dalšímu vysílání už nemohlo dojít.
Náhlé ukončení přenosu dat po 14 s tedy vůbec nemusí být kvůli závadě na landeru, ale jednoduše v důsledku ztráty spojení s mateřskou družicí.
|
|
citace:
Náhlé ukončení přenosu dat po 14 s tedy vůbec nemusí být kvůli závadě na landeru, ale jednoduše v důsledku ztráty spojení s mateřskou družicí.
Je to zaujímavá teoria, no mám pocit, že nie je založená na poznaní presných parametroch dráhy materskej družice a teda nemožnosťou overiť, či naozaj mohla prijímať dáta z landeru len niekoľko sekúnd. Nechce sa mi totiž veriť, žeby takáto triviálna možnosť vysvetlujúca zlyhanie komunikácie nenapadla samotným Rusom. Spomínaný V. Perminov v knihe The difficult road to Mars takúto vec vôbec nespomína a zaoberá sa tam skôr myšlienkou, že za zlyhanie komunikácie mohol koronálny výboj vzniknutý vplyvom prachovej búrky.
|
|
SPACE 40:
1971-12-02
09:14 UT: Přistávací modul se oddělil od družicové části sondy ve vzdálenosti 50 000 km od Marsu.
09:29 UT: Přistávací modul byl naveden vlastním motorem do atmosféry.
Kolem 13:45 UT: Družicová část byla navedena na dráhu kolem Marsu. Vzhledem k tomu, že došlo k částečnému úniku paliva, nebylo možno dosáhnout plánované dráhy s oběžnou dobou 25 h. Omezená činnost motoru zajistila pouze navedení na nouzovou dráhu s periodou 12 dní 19 h.
-------------------------------------------
To jsou všechny údaje uvedené A. Vítkem. O přistání se tam nehovoří.
Pokud mohu napsat vlastní názor, tak ten signál co od sondy přišel bylo: Auuu..... 
Myslím, že ani rusové nevědí.... |
| 15.4.2013 - 00:59 - Machi | |
|
Není v moci žádného člověka mít všechny údaje, takže chybějící údaje ve SPACE 40 není validní argument.
Zde je několik publikovaných údajů:
2.12.1971. V 13:43:50,7 vstoupil přistávací modul pod úhlem 14,5° rychlostí 5736 m/s do atmosféry Marsu (výška ~100 km). Souřadnice místa přistání by měly být 45°30' jižní šířky a 158°25' západní délky. V 13:50:35,5 začalo vysílání televizního signálu z palubních telefotometrů. V 13:50:55,2 vysílání z neznámého důvodu přerušeno.
Zdroj: M. K. Rozhdestvenskiy and V. I. Shkirina. Mars 3: Estimate of Parameters of the Atmosphere at the Landing Point of the Spacecraft.. Academy of Sciences USSR, Moscow, 1973, Unpublished Report. (NASA Technical Translation) |
| 15.4.2013 - 01:27 - Machi | |
|
"Nechce sa mi totiž veriť, žeby takáto triviálna možnosť vysvetlujúca zlyhanie komunikácie nenapadla samotným Rusom."
Tak najdou se prý takoví co to tvrdí (prý Eugen Semitiov).
Je dobré připomenout, že u obou misí selhalo tolik věcí, že i to vydřené přistání Marsu 3 (M3) a obě sondy na oběžných dráhách byly malým zázrakem. Jako první se na dráhu nedostala sonda, která měla zpřesnit navedení dalších sond a ty se potom musely spolehnout na záložní automatiku (která fungovala bezchybně jen u M3). Dále nejspíše selhaly komunikační kanály pracující v pásmu centimetrových vln a i ty záložní nebyly v úplném pořádku. Marsu 2 zřejmě hned po navedení na oběžnou dráhu selhal systém tříosé stabilizace, takže nadále měřily jen přístroje u kterých to nevadilo. Mars 3 se zase dostal na podstatně delší dráhu, takže místo měření každý den, měřil jednou za 12,5 dne.
Takže Rusové měli určitě přesně promyšleno jak přenést v pořádku data na Zemi, ale to by se nesmělo pokazit tolik věcí.
[Upraveno 15.4.2013 Machi] |
|
Jestě doplním postřeh francouzského uživatele Vikingmars z fóra umsf.
Jeho strýc Antoine Mizzi byl v 70' letech vědeckým řiditelem Fr-Ru mise Signe-3 a v roce 75l v Rusku strávil 6 měsíců. Po návratu vyprávěl, že se mnohokrát setkal s lidmi, pracujícími na ruském planetární programu. Ti si byli údajně velmi jistí, že Mars 3 přežil sestup a přistání, jelikož velmi náročné pozemní testy prokázaly vysokou míru spolehlivosti systémů landeru. A to také díky tomu, že neobsahoval téměř žádný počítač, jen mnoho automatizace založené na krocích iniciovaných jednoduchými spínači.
Také se zmiňuje o vyprávění dalších příběhů, které šly mnohem víc do hloubky, než zmíněná kniha Difficult Road to Mars. Například o byrokratických a politických překážkách při práci a podobně...
Snímek z pozemních testů přistání landeru Mars 3
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=29925 |
|
citace:
Spomínaný V. Perminov v knihe The difficult road to Mars takúto vec vôbec nespomína a zaoberá sa tam skôr myšlienkou, že za zlyhanie komunikácie mohol koronálny výboj vzniknutý vplyvom prachovej búrky.
V ruských zdrojích se uvádí výboj statické elektřiny, která se naakumulovala v suchých marsovských podmínkách. |
|
citace:
citace:
Spomínaný V. Perminov v knihe The difficult road to Mars takúto vec vôbec nespomína a zaoberá sa tam skôr myšlienkou, že za zlyhanie komunikácie mohol koronálny výboj vzniknutý vplyvom prachovej búrky.
V ruských zdrojích se uvádí výboj statické elektřiny, která se naakumulovala v suchých marsovských podmínkách.
Budiž, asi nemá smysl dál se přít o to, zda komunikaci přerušily přírodní vlivy, nebo prostá ztráta spojení s mateřskou družicí mimo radiový dosah.
Faktem stejně zůstávají dvě veci:
1) lander přistál v pořádku - funkční a schopný vysílat z povrchu alespoň krátce
2) orbiter nezvládl přechod na plánovanou dráhu, v důsledku čehož se další komunikace s landerem už nepodařila navázat.
I kdyby byl lander po celou dobu čekání na spojení stále funkční, v době druhého komunikačního okna (po 13 dnech) už neměl dostatek energie v palubní baterii a byl kaput. |
| 15.4.2013 - 11:16 - Machi | |
|
Jenom bych upozornil, že problémem nebylo jen to, že M3 prolétal komunikačním oknem o 13 dní později, ale i to, že se o žádné komunikační okno nejednalo.
O 13 dní později totiž prolétal M3 nad úplně jinou částí Marsu (o 90° západněji) a přistávací modul by vůbec nebyl viditelný i kdyby nakrásně tento modul ještě fungoval. |
|
Nemáme v rukách nic co by tvrdilo je to tak či onak. Naše diskuse je čistě akademická. Názory (i ten můj) se opírají jen o domněnky.
Navrhuji urychleně poslat sondu na Mars s cílem prozkoumat co to na místě "přistání" Marsu 3 je, a pokud to je Mars 3 zjistit v jakém stavu to přistání přežil. Pokud nejsme schopni vyrobit sondu - je nutné poslat tam člověka! Do té doby zachovejme klid.
Proč se do toho pletu? Chodí sem učitelky a tvrdí že první těleso které přistálo na Marsu je právě Mars 3 a mají to z nějaké učebnice!!!
Odpovídám jim, že se to neví! A vzhledem k sovětským (SSSR) lžím nejen v kosmonautice bych prozatím VELMI o tom přistání pochyboval. Natož abych to učil děti. |
| 15.4.2013 - 12:06 - Machi | |
|
KB:
Učitelky se pletou, první přistál Mars 2. Ale bylo to velmi tvrdé přistání. Mars 3 sice dosedl úspěšně, ale bez řádné komunikace (ať už bylo příčinou selhání cokoliv) neodeslal žádná užitečná data, takže z vědeckého hlediska to byl debakl.
Vikingy byly první, které odeslaly vědecká data přímo z povrchu, z atmosféry to byl dříve Mars 6, který se odmlčel 0 až 2 sekundy před přistáním.
Konspiraci v tom hledá jen člověk, který považuje samotné prvenství za středobod všeho, ale takhle to nefunguje. Mars 3 úspěšně přistál (velmi pravděpodobně) a přesto si každý pamatuje Vikingy, protože ty produkovaly velké množství úžasných snímků a měření.
Lží ze Sovětské strany bylo u projektu Mars 2/3 v té době minimálně, spíše mlžení. Důvodem byla dohoda s Američany o vzájemné výměně dat a spolupráci. Tato spolupráce například pomohla Sovětům s interpretací dat. |
|
Machi, myslím, že se učitelky až tak moc nepletou - tvrdý dopad Marsu 2 bych nebral jako přistání, ale spíš jako zásah povrchu cizí planety.
"On November 27, 1971 due to on-board computer malfunction the lander (Mars 2) entered the martian atmosphere incorrectly which resulted in crash-landing and loss of probe at 45°S 313°W."
...
"The descent module separated from the orbiter on 27 November 1971 about 4.5 hours before reaching Mars. After entering the atmosphere at approximately 6 km/s, the descent system on the module malfunctioned, possibly because the angle of entry was too steep. The descent sequence did not operate as planned and the parachute did not deploy.[2] The descent module became the first man-made object to impact the surface of Mars. The exact landing site is unknown"
Karle, netuším, která učebnice by to mohla být, ale je zřejmé, že panuje celosvětová shoda na tom, že Mars 3 byl skutečně první sondou, která na Marsu "měkce" přistála o čemž svědčí zachycené vysílání, prokazatelně z povrchu planety. |
|
"o čemž svědčí zachycené vysílání, prokazatelně z povrchu planety"
kým zachycené a jaká data obsahovalo ono údajné vysílání? snad ten tzv. obrázek není tím prokazatelným důkazem:-) jiná data ale nejsou nebo jsou? |
|
citace:
"o čemž svědčí zachycené vysílání, prokazatelně z povrchu planety"
kým zachycené a jaká data obsahovalo ono údajné vysílání? snad ten tzv. obrázek není tím prokazatelným důkazem:-) jiná data ale nejsou nebo jsou?
Viz str 58-59 tady : http://klabs.org/richcontent/Reports/mars/difficult_road_to_mars.pdf |
|
Nalezené "zřejmě artefakty" se nachází v poměrně dobré vzájemné poloze, přibližně 25 m od sebe.
 |
| 16.4.2013 - 07:43 - David | |
|
Navrhoval bych podrobněji probrat jednotlivé aspekty údajného úspěšného přistání modulu Marsu 3 na Marsu v roce 1971 v členění :
1.Postavení velmocí v kosmických závodech v roce 1971.
2.Autentické zprávy Moskvy v dobovém denním tisku.
3.Konstrukce modulu a jeho zobrazovacího zařízení.
4.činnnost modulu po přistání.
5.Kooperace modulu s orbitální částí Marsu-3.
6.Pohledy na údajný snímek z povrchu.
7.Závěrečné resumé.
Doporučení k jednotlivým bodům :/ pokud někdo navrhne další bod bude to ku prospěchu věci/
k bodu 2 : porovnat se zprávami o Marsu-2, Luně-9 atd.
3 : porovnat s telefoto-hrnečky na Luně-9 a Lunochodu, atd.
4 : porovnat s činností Luny-9 a dalších landerů
6 : porovnat s nedokončenými snímky projektu Ranger na nichž je zobrazen šum přijímače po obdobně " náhlém" přerušení spojení.
Představoval bych si to tak, že by jednotliví diskutující k navrženým bodům vyjádřili svůj názor a na závěr diskuze o každém bodu by oznámkovali věrohodnost sovětského postupu známkou" +" věrohodné," -" nevěrohodné," 0" nevyhraněný názor. Na závěr by každý diskutující sečetl svá hodnocení což by byl zajímavý materiál pro celkovou statistiku.
Dovolil bych si začít názorem k bodu č. 1 :
V roce 1971 amerika excelovala s programem Apollo , u Marsu již tři sondy beze zbytku splnily svoje poslání a v dalších oknech měly letět sondy Viking, které byly vybaveny přistávacím systémem typu Surveyor .
Sověti naproti tomu zcela propadli v Moon Race,u Marsu nedokázali vůbec nic, v příštím okně byl let 4,5 tunové stanice nad možnosti Protonu, v okně 1975 pak by s byť úspěšným přistáním modulu typu "mluvící míč vzor Ranger", vypadali sověti jako " chudý příbuzný".
Za této situace prostě sověti potřebovali u Marsu uspět a to nejen z výše uvedených strategických důvodů, ale i proto, že současně s oběma jejich sondami doletěl k Marsu americký Mariner-9 a počal zaplavovat svět přehršlí vynikajících snímků.V této zoufalé situaci se mohli sověti uchýlit ke zprávě o úspěchu-neúspěchu.
Dávám známku " - ".
|
|
citace:
SPACE 40:
1971-12-02
09:14 UT: Přistávací modul se oddělil od družicové části sondy ve vzdálenosti 50 000 km od Marsu.
09:29 UT: Přistávací modul byl naveden vlastním motorem do atmosféry.
Kolem 13:45 UT: Družicová část byla navedena na dráhu kolem Marsu. Vzhledem k tomu, že došlo k částečnému úniku paliva, nebylo možno dosáhnout plánované dráhy s oběžnou dobou 25 h. Omezená činnost motoru zajistila pouze navedení na nouzovou dráhu s periodou 12 dní 19 h.
-------------------------------------------
To jsou všechny údaje uvedené A. Vítkem. O přistání se tam nehovoří.
Ovšem v knize Malá encyklopedie kosmonautiky na str. 244 p. Vítek uvádí:
"Vstup do atmosféry rychlostí 5.8 km/s ve 14:44 SEČ. Celý sestup trval 3 min, po oddělení aerodynamického krytu se pouzdro snášelo na padáku a ve výši 20 - 30 m nad povrchem byl na povel výškoměru zapálen přistávací motor. Za 1,5 min po přistání - ve 14:50:35 SEČ - začalo vysílání obrazového signálu z povrchu. Trvalo však pouze 20s..."
Když jsem se podíval na materiály o Marsu 3, zaujala mne ještě jedna věc: brzdicí rakety byly při přistávání nad pouzdrem, které bylo na jakémsi řetězu. Tedy primitivní podoba "jeřábu", jaký použila vloni americká MSL (Curiosity). |
|
citace:
Když jsem se podíval na materiály o Marsu 3, zaujala mne ještě jedna věc: brzdicí rakety byly při přistávání nad pouzdrem, které bylo na jakémsi řetězu. Tedy primitivní podoba "jeřábu", jaký použila vloni americká MSL (Curiosity).
Více než s EDL MSL se to shoduje s průběhem EDL mise Mars Pathfinder, nebo MER, viz http://mars.jpl.nasa.gov/MPF/mpf/edl/edl1.html
Jen místo airbagů, o kterých rusové taky uvažovali, byl na ztlumení nárazu použit dvoudílný obal z tvrzené pěny. Airbagy by u Marsu 3 propálily raketové motory měkkého přistání, které byly příliš blízko - na 4,5 m dlouhém řetězu nad sondou.
|
| 16.4.2013 - 12:57 - David | |
|
2. denní tisk : RP,MF,LD atd.
Moskva : / o Marsu-2/ ... Za letu automatické stanice k planetě se od ní oddělilo pouzdro, které dopravilo na povrch Marsu emblém s vyobrazením sovětského státního znaku..../ o přistání či plánované práci na povrchu ani ťuk /pozn.D./
Moskva : ... Signály modulu, který přistál na povrchu planety ve vypočítaném čase, byly přijaty a zaznamenány na palubě umělé družice / Marsu/ Mars-3 a v radiových relacích od 2. do 5. prosince vyslány na Zemi. Videosignály, přijaté z povrchu Marsu, netrvaly dlouho a náhle ustaly. ...
o den později:
Moskva : V URČENÉM termínu začalo vysílání videosignálů z povrchu Marsu, které trvalo ASI 20 vteřin. Za tuto dobu byl vyfotografován menší úsek panoramatu, na němž nebylo možno PŘESNĚ rozlišit podrobnosti. ...
S těmito NEURČITÝMI zprávami kontrastuje popis přistání obdobné konstrukce, tj. Luny-9 : MF
Moskva : Stanice přistála ve 21 hod. 45 min. 30 vt. moskevského času 3 února. Za 4 min. 10 vteřin se vysunuly antény a začalo první radiové vysílání. Ještě v noci 4 února ve 4.50 hod ... začala poprvé " obhlídku" ... a vysílala na Zemi první snímky. ...
Sověti zveřejnili konstrukci a vybavení obou sond teprve dlouho po operacích u Marsu takže " dopravení" státního znaku na povrch Marsu v případě Marsu-2 mohlo krýt neúspěch při přistání. Neurčité zprávy o přistávací operaci, která pokud by byla úspěšná, jistě by byla hodna obdivu, nekorespondují s popisem srovnatelné operace u Luny-9. Zejména jsou nesrovnatelné časové popisy obou akcí , na jedné straně vteřiny a na druhé straně: výrazy jako VYPOČÍTANÝ okamžik, nebo URČENÝ termín, nebo netrvaly DOUHO, nepůsobí zrovna věrohodně, zejména v kontrastu s vteřinovým popisem sekvence Luny-9. Časový snímek pana Vítka pochází zřejmě z období po roce 1971, ex post.
Hodnocení : "-".
|
|
| pro MP: dík, ale ten odkaz znám, uspokojivou odpověď jsem v textu nenašel ani dnes, je to strana 58 pro ty, které to zajímá, NASA měkké přistání uznala [Upraveno 16.4.2013 dubest] |
| 17.4.2013 - 18:59 - David | |
|
3.konstrukce modulu a jeho zobrazovací zařízení.
Po několika dnech zveřejnil TASS schema modulu a přistávací manévr a bylo to otištěno v RP. Kulovitý modul připomíná Lunu-9, vč. "pomerančových slupek" na laně spojujícím modul s padákem je zřetelně " kapka" motoru na THP v obdobném provedení jako u Sojuzu. V popisu chybí radar. Na vrcholu vajíčka modulu jsou " hrnečky" telefota z čehož plyne, že modul neměl televizní kamery.
/ návštěva - musím to přerušit /.
Modul neměl televizní kamery, stejně jako minilander "jen" hrnečky telefota. Je otázkou zda snímky bylo vůbec možno vysílat na orbitální část v reálném čase, nebo ze záznamu po vyfotografování celého panoramatu. Pokud se týče funkce brzdících raket v závěru přistávání lze předpokládat, že doba jejich chodu byl přibližně jedna vteřina. To kladlo velké požadavky na okamžik zážehu. Ten
byl zřejmě iniciován podvěšeným spínačem. To mohlo a také fungovalo na Zemi v husté atmosféře při rychlostech kolem 10m/s, ale zřejmě nefungovalo na Marsu v extrémně řídké atmosféře při rychlostech kolem 100 m/s. Motor se asi nestačil vůbec zapálit, nebo se zažehl současně s dopadem a dokonal dílo zkázy. Ostatně stejně dopadl i Mars 6 - viz Space 4O, kde je mimochodem uvedena nesprávná váha této sondy, která byla pouze něco okolo 2.5OO Kg. Zcela scestné je tento systém srovnávat s " nebeským jeřábem z roku 2012. Sověti poté od nefungujícího systému upustili neboť po neúspěchu flotily z roku 1973 se o další přistání na Marsu nepokoušeli.
hodnocení : "-"
[Upraveno 18.4.2013 David] |
|
Zde jsou zachycené signály Marsu 3 převedené do obrazové podoby:
http://3.bp.blogspot.com/-XplqdX7P37Q/UW74lfiTRuI/AAAAAAAAFuQ/VL3An3JDRyA/s1600/800px-Mars_3_Image.png
a sonda
http://2.bp.blogspot.com/-jG18zLfqNu4/UW74IEhOsnI/AAAAAAAAFuI/OOr04YRt3H4/s1600/mars_3.jpg |
| 17.4.2013 - 22:24 - Machi | |
|
J. Sedláček.
To už je upravený a necelý obrázek signálu.
Zde je asi nejbližší originálu od Dona Mitchella ( http://mentallandscape.com)
Část snímku je ve skutečnosti kalibrační signál a část snad zobrazuje druhý telefotometr.
Zde jsou další schémata z článku z odborného žurnálu Icarus - http://www.astronet.ru/db/varstars/msg/1191365/mars1.html,
který popisoval obě mise (Mars 2 a 3) a jejich výsledky. |
|
| Machi - kde bol vytváraný "kalibračný" signál? Na landeri, na orbiteri, alebo v pozemskej prímacej stanici? |
|
Rekl bych, ze Soveti ten signal pro potvrzeni pristani resili jinak nez obrazovym signalem.
Jde o to, ze o 5MHz niz nez byla SSTV obrazova nosna o sirce 40kHz byla AFSK telemetrie, ktera se spustila tesne pred pristanim (nizky vykon, po pristani...mechanicka detekce se vykon PA zvysil).
A tento telemetricky signal prijimala orbitalni cast s urcitym posunutym Dopplerem.
Je jasne, ze po pristani se ten Doppler kmitocet uz tolik nehybal.
Cili uz z toho "nehybani" kmitoctu, ktery orbitalni cast zdetekovala (mluvime o telemetrickem signalu, ne o SSTV signalu) Soveti odhadli, ze lander mekce pristal. Kdyz by pristal tvrde, tak by orbitalni prijimac nezachytil zadnou telemetrii.
Na palube orbity byl prave i detektor posunu kmitoctu Dopplera.
Po pristani se spustil dalsi vysilac do stejnych anten s obrazovym SSTV signalem, ktery byl podobny HAM Robot36 s 16-ti urovnema sedi.
Stejnym zpusobem radioamateri na Zemi zjistili, ze Apollo pristalo. Uz se nosna AM signalu na 2.2GHz tolik necourala jako kdyz byl LEM jeste na LLO.
Orbitalni cast MARSu mela magnetopaskovou pamet, kde se nahralo i to Dopllerovo posunuti kmitoctu a nasledne se to preposlalo v S pasmu na Krym i s tim kmitoctovym posunutim, protoze pasek fungoval jako modulator u varikapu SSB odvysilaneho signalu.
[Upraveno 18.4.2013 -=RYS=-] |
|
citace:
Machi - kde bol vytváraný "kalibračný" signál? Na landeri, na orbiteri, alebo v pozemskej prímacej stanici?
Jestli me pamet neklame (pred nejakym casem jsem cetl technicke veci okolo palubnich radiostanic landeru i orbitalni casti), tak na tech 267MHz byla AFSK telemetrie (vysilac se zapl tusim ve vysce asi 20km, s vykonem 1W a po pristani se vykon prepl na 15W PA...alespon jak si pamatuji z toho clanku na inetu), ktera vysilala RTTY 30Baudot a po pristani (mechanicka tycka sepla konktakty) se vykon zvysil a soucasne se zapl SSTV obrazovy vysilac o 5MHz vyse do stejne anteny.
Alespon takhle si to nejak z toho clanku pamatuji.
Na orbite byly 2 prijimace. Jeden pro RTTY telemetrii a druhy pro SSTV obrazovy radkovy signal (tvorilo se to mechanicky fotonkou co se otacela a snimala mnozstvi svetla po radcich a uroven signalu spolu s pomocnou telemetrii sla do "mechanickeho" vysilace).
Mozna se mechanika toho SSTV "modulatoru" rozbila behem pristani.
Kazdopadne kalibracni signal se generuje vzdy na vysilaci jako synchronni CW signal na kterej se doladuje prijimac.
Bohuzel tento CW signal kmitoctove coura, protoze behem pristavani vznika Doppler efekt. Prijimaci signal vcetne telemetrie a obrazoveho SSTV signalu se nahrava na magnetopaskovou pamet v orbitalni casti. Pozdeji se tato pamet prehraje do vysilace v S pasmu pro prijimac na Krymu.
Behem retransmise na Zem se pouzil jako kmitoctova synchronizace ten samej CW signal co se nahral na tu pasku.
Podobnou paskovou pamet pouzivala sonda Galileo k Jupiteru.
Prijimac totiz funguje tak, ze zachyti ten CW pilot a vi ze x-kiloHerz od nej se bude vysilat z povrchu datovej RTTY signal s telemetrii a pozdeji i obrazovy SSTV modifikovany Robot36 signal.
[Upraveno 18.4.2013 -=RYS=-] |
| 18.4.2013 - 13:02 - Machi | |
|
citace:
Machi - kde bol vytváraný "kalibračný" signál? Na landeri, na orbiteri, alebo v pozemskej prímacej stanici?
Dle této publikace nejspíše na landeru.
Aspoň tak bych chápal větu ze strany 259:
"The only real information was an imaging calibration signal."
RYS:
Můžeš někde sehnat více informací s odkazem na zdroj?
Tak detailní popis vysílačů sond Mars jsem ještě neviděl.
Mám ale pocit, že popisuješ upravený komunikační systém sond Mars 6 a 7, které mohly komunikovat už během sestupu k povrchu přes nosič, který jen prolétl okolo planety. Poté se měl použít jiný vysílač pro vysílání dat na družici (Mars 5).
|
| 18.4.2013 - 16:24 - Machi | |
|
Alchymista:
Díval jsem se na článek popisující funkci telefotometrů sond Luna 9 a 13, které jsou v principu totožné s těmi na Marsovských landerech.
Pod pojmem kalibrační signál může být myšlen signál z palubního exposimetru. Totiž každý telefotometr byl vybaven exposimetrem, který měřil jas scény a sloužil jak zdroj informací pro korekci citlivosti u zobrazovacího fotodetektoru. Výsledkem pak byl snímek s vyrovnaným jasem. Samozřejmě že z vědeckého hlediska je třeba znát i absolutní hodnoty jasu terénu a z toho důvodu byla také vysílány data z exposimetru. |
| 18.4.2013 - 19:46 - David | |
|
4.činnost modulu po přistání.
Tuto " činnost" v prvních dnech popisovali Sověti velice mlhavě bez konkrétních časových a technických údajů. Pozdější upřesnění je podivné zejména v tom, že modul již za pouhé dvě minuty po přistání fotografoval okolí a vysílal snímky na družicovou část. Zcela je potlačena, resp. minimalizována telemetrie o stavu tělesa po přistání , která vždy po nějaké zásadní činnosti má prioritu, aby informovala o stavu kosmického tělesa a jeho systému. Teprve poté se přikročí k vlastní výzkumné činnosti. V případě obdobné konstrukce u Luny 9, zahájila tato vysílání telemetrie 4,5 minuty po dopadu a snímkovat započala až po více než šesti HODINÁCH pobytu na Měsíci.
Otázkou je i možný obsah vysílání, které trvalo údajně 20 vteřin a obrazové dokonce jen 14,5 vteřiny. Modul určitě neměl směrovou anténu s vysokým ziskem a orbitální část pro příjem z povrchu též takovou anténu neměla. Lze tedy předpokládat s ohledem, že modul mohl vysílat maximálně kolem 50 bit/s, ale nejspíše to bylo méně možná jen 8 bit/s. Vzhledem k tomu že na jeden pixel je potřeba 6 bitů mohl tedy vyslat od 20 do 100 pixelů. Předvedené " snímky " jich mají min. o dva řády více.
Totéž platí o telemetrii, za 5,5 vteřiny prostě nemohl vyslat technické údaje o stavu aparatury .
"Náhlé" přerušení vysílání modulu též nemohla způsobit prachová bouře, v nesmírně řídkém ovzduší Marsu by s masivním cca 400 kg těžkým modulem kulovitého tvaru zřejmě nepohnul ani uragan o rychlosti 1000 km/hod , natož aby modul zničil, navíc prachová bouře by se měla jmenovat pudrová, protože víří velice jemné prachové částice, které ostatně jsou stálou součástí atmosféry a dávají jí charakteristické zbarvení.
Hodnocení : " -"
Sovětským prohlášením o nedokončeném snímku bez přesných podrobností měl případ končit, ALE, Američané v rámci " spolupráce" požádali Sověty o možnost změřit světelné podmínky na Marsu z tohoto fragmentu jako podklad pro konstrukci kamer svých budoucích přistávacích aparátů. Sověty předložený snímek se nápadně podobá části posledního snímku Rangeru-8 na němž je zobrazen šum přijímače. pokud před " snímkem" předcházela 5,5 vteřinová telemetrie, tak měl být zveřejněn její obsah, neboť jím měl být stav modulu po dopadu a z toho by bylo zcela zřejmé v jakém stavu se na povrchu Marsu ocitl. V každém případě snímek nejen že neobsahuje " přesné" podrobnosti, ale neobsahuje ŽÁDNÉ podrobnosti a jeho podoba se záznamem šumu přijímače je důvodná.
[Upraveno 19.4.2013 David] [Upraveno 19.4.2013 David] |
| 18.4.2013 - 22:51 - Machi | |
|
Ještě k teorii Geerta z UMSF o přerušení signálu kvůli ztrátě rádiové viditelnosti lander-orbiter.
V publikaci, kterou jsem tady uváděl dříve se píše, že lander měl přistát plných 20 minut před zapálením raketového motoru orbiteru (a těchto 20 minut měl komunikovat přes dva kanály pásma VHF rychlostí 72 000 bps). Přesto k tomuto zážehu došlo (dle některých zdrojů) již před dopadem landeru. Víme, že se orbiter dostal na špatnou dráhu. Mohla být tato dráha způsobená ne krátkým zážehem motoru (jak se často uvádí), ale spíše jeho zážehem ve špatný čas, špatném místě a špatné poloze?
Pak by všechny chyby Marsu 3 - přerušení komunikace i špatná dráha, byly vysvětlitelné jen špatným výpočtem parametrů nutných pro navedení na oběžnou dráhu. Orbiter totiž hned po vypuštění landeru provedl manévr, kterým měl snížil výšku periarea na plánovaných 1500 km, ale reálně to bylo asi jen 1100 km (dost značná odchylka). |
|
|
