| 19.4.2013 - 17:07 - David | |
|
5. kooperace modulu s orbitální částí.
Probíhala zřejmě v době plánovaného přistání automaticky, orbitální část prostě zapnula přijímač naladěný na frekvenci vysilače modulu a zaznamenala to co přijala a jak se zdá zaznamenala pouze šum vlastního přijímače. Jak by probíhala komunikace při dalších přeletech orbiteru není známo, zřejmě by modul vysílal na pokyn z orbiteru, či ze Země. Také nikde není uvedeno zda modul komunikoval během samostatného letu k planetě či při letu na padáku .
hodnocení : "O"
6.Pohled na údajný snímek .
Snímek nejen, že neobsahuje Sověty avizovanou absenci PŘESNÝCH podrobností, ale neobsahuje ŽÁDNÉ podrobnosti. "Náhlé" přerušení právě vysílaného snímku již dávno před sovětským modulem absolvoval Ranger-8 s tím rozdílem, že větší část snímku stačil odeslat a na zbytku plochy byl zobrazen šum přijímače, zatímco na části snímku, který údajně vyslal na orbitální část modul Marsu-3 je zobrazen POUZE šum přijímače.
Hodnocení : " -- "
[Upraveno 19.4.2013 David]
7. Závěrečné resumé :
Ze šesti zkoumaných veličin
jsou v pěti případech postupy a výstupy Sovětů nevěrohodné a jednou sporné.
Prameny : L+K a zprávy z dobového tisku.
Podpůrné výstupy :
a/ SPACE 40 pana Mgr. Vítka , cituji z popisu landeru Marsu-3 : ... Existuje rovněž podezření, že 20 s rádiová relace se vůbec neuskutečnila ....
b/ T.Přibyl : Rudé hvězdy ve Vesmíru, 1997, str. 120, cituji : S výsadkovým modulem Marsu-2 nebylo po oddělení od mateřské lodi nikdy navázáno spojení, přistávací sonda Marsu-3 pak měla podle sovětského prohlášení vysílat z povrchu cílové planety dvacet sekund. Jak nedávno sami Sověti přiznali, sonda nikdy z povrchu Marsu nevysílala a oznámení o dvacetisekundové relaci bylo jen podfukem, který měl zakrýt skutečný neúspěch.
[Upraveno 19.4.2013 David] |
|
| o neuspechu by som radsej nehovoril ... pretoze aktualne snimky ukazuju ze pristali a asi aj makko pristali ... to ze nedostali ziadne data je smola ale je to aspon ciastocny uspech.... |
|
| myslím, že davidove závery je zbytočné komentovať, nejakú dobu si tu omieľa svoje bez toho, aby bral do úvahy informácie, ktoré sa tu už nejakú dobu rozoberajú |
|
Ono je to jedno, predsa všetci vieme, že Gagarin neobletel Zem, Armstrong ani nikto iný vôbec nebol na Mesiaci, tak čo tam po nejakom dopade Mars 2 či pristátí Mars 3. Ešte aj fotky odvrátenej strany Mesiaca z Luny 3 sú celkom určite propagandistický výmysel a podvrh zosnovaný súdruhmi z Kremľa. Už len čakám kedy sa dozvieme, že neexistuje ISS a raketoplány nikdy nelietali, keď tak nech už je to komplet  |
|
@fritz:
reagujem tu, aby sme túto tému neťahali ešte viac ot:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=46&page=2&tid=1618#pid98952
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| Rys a Machi - vďaka. |
| 19.4.2013 - 22:36 - Machi | |
|
Není zač!
Mimochodem, stáhl jsem předminulý rok snad všechny články o Marsech dostupné z knihovny NASA. Takže kdyby někdo měl nějakou otázku, můžu se do nich mrknout (jako jsem ostatně dělal do teď ) nebo nějaký i poslat třeba mailem nebo přes Google documents.
Totiž jak si tady již mnozí všimli, online knihovna je momentálně nedostupná kvůli obavám z úniku citlivých informací. 
Je to obrovská škoda a doufám, že ji brzy zase zprovozní. |
|
citace:
Totiž jak si tady již mnozí všimli, online knihovna je momentálně nedostupná kvůli obavám z úniku citlivých informací.
Je to obrovská škoda a doufám, že ji brzy zase zprovozní.
myslíš ntrs?
podľa nsf je pomerne nepravdepodobné, že vôbec niekedy ju obnovia... žiaľ
(nsf thread, ak sa ti chce čítať: http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31409.0)
[Edited on 19.4.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 19.4.2013 - 22:51 - Machi | |
|
citace:
myslíš ntrs?
Jo. Na druhou stranu je ostuda, že nemáme evropskou obdobu (nebo je nějaká?). |
|
citace:
citace:
myslíš ntrs?
Jo. Na druhou stranu je ostuda, že nemáme evropskou obdobu (nebo je nějaká?).
afaik:
ano, je, esa ma vraj tiez taku... len je neverejna...
vlastne - teraz uz aj tato od nasa je neverejna
[Edited on 19.4.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Pokud správně chápu Davidovy příspěvky, tak o neúspěšném přistání píše jen v souvislosti s Marsem-2. U Marsu-3 hodnotí pouze, zda odeslal nějaká užitečná data (s celkovým výsledkem "-", tj. nevěrohodné, což je ale v souladu s názorem dalších přispěvatelů).
Vzhledem k fotce možných artefaktů Marsu-3, kterou sem vložil Mirek Pospíšil, tedy prosím Davida ještě o doplňující hodnocení "+", "-", "0", zda Mars-3 přistál (byť podle Davida s vysokou pravděpodobností nevysílal data). Současně (aby to bylo spravedlivé) přijímám Davidovu výzvu a ohledně samotného přistání dávám "+". [Upraveno 20.4.2013 JiříHošek] |
| 20.4.2013 - 12:31 - David | |
|
citace:
Pokud správně chápu Davidovy příspěvky, tak o neúspěšném přistání píše jen v souvislosti s Marsem-2. U Marsu-3 hodnotí pouze, zda odeslal nějaká užitečná data (s celkovým výsledkem "-", tj. nevěrohodné, což je ale v souladu s názorem dalších přispěvatelů).
Vzhledem k fotce možných artefaktů Marsu-3, kterou sem vložil Mirek Pospíšil, tedy prosím Davida ještě o doplňující hodnocení "+", "-", "0", zda Mars-3 přistál (byť podle Davida s vysokou pravděpodobností nevysílal data). Současně (aby to bylo spravedlivé) přijímám Davidovu výzvu a ohledně samotného přistání dávám "+". [Upraveno 20.4.2013 JiříHošek]
Vložené snímky hodnotím "O" s přihlédnutím k tomu, že jejich interpretace není z dílny NASA, ale ruských nadšenců.
Pokud se týče Marsu-2, tak není jisté, zda vůbec na planetu dopadl, neb pan Vítek uvádí, že po oddělení s ním nebylo již navázáno spojení a zásah planety byl podmíněn zážehem brzdící rakety na palubě modulu.
Pokud se týče MARSU-3, tak zřejmě opravdu přistál, ale stejně jako Mars-6 " přistání" nepřečkal v provozuschopném stavu..Je vůbec zajímavé, že sovětské pokusy o přistání v následujícím okně r. 1973 se jako vejce vejci podobají pokusům z roku 1971.
Pokud se týče nevěrohodnosti sovětských prohlášení o " měkkých" přistáních, tak bych jako příklad uvedl Veneru-4, nebo Lunu-18 kterou Američané vyfotili, jak leží na boku a Sověti tvrdili, že se při přistání " jen " poškodila vrtná souprava. NIHIL NOVI.
|
|
citace:
Pokud se týče Marsu-2, tak není jisté, zda vůbec na planetu dopadl, neb pan Vítek uvádí, že po oddělení s ním nebylo již navázáno spojení a zásah planety byl podmíněn zážehem brzdící rakety na palubě modulu.
Pokud se týče MARSU-3, tak zřejmě opravdu přistál, ale stejně jako Mars-6 " přistání" nepřečkal v provozuschopném stavu..Je vůbec zajímavé, že sovětské pokusy o přistání v následujícím okně r. 1973 se jako vejce vejci podobají pokusům z roku 1971.
Pokud se týče nevěrohodnosti sovětských prohlášení o " měkkých" přistáních, tak bych jako příklad uvedl Veneru-4, nebo Lunu-18 kterou Američané vyfotili, jak leží na boku a Sověti tvrdili, že se při přistání " jen " poškodila vrtná souprava. NIHIL NOVI.
Takže david, pre upresnenie: dopad (je jedno v akom stave) Marsu 2 na povrch Marsu je istý. Na priamu trajektóriu k Marsu bol totiž lander nasmerovaný už pri oddelení od orbitera a tebou spomínané zapálenie "brzdiacich" (skôr korekčných) motorov slúžilo len na správne zorientovanie tepelného štítu pred vstupom do atmosféry, nie na zásadnejšie orbitálne manévre. Vplyvom chyby riadiaceho počítača však bol lander nasmerovaný na vstup do atmosféry pod oveľa strmším uhlom, ako sa plánovalo (rozhodne teda nemohol planétu minúť) a teda bol pravdepodobne deštruovaný už pri prechode atmosférou a na povrch dopadli len nejaké jeho zvyšky.
Čo sa týka Luny 23 (s Lunou 18 si sa očividne pomýlil  ), tak Sovieti vôbec úmyselne neklamali. So sondou nestratili spojenie, dostávali od nej z povrchu dáta, akurát že sa im nezdarilo vrtanie. Tak si mysleli, že pristátie bolo plne úspešné a iba sa poškodil vrták. Nemali možnosť vedieť, že sa sonda prevrátila na bok (podľa mňa vzhľadom na funkčnosť sondy možno napriek tomu pristátie označiť za úspešné, aj ked misia sondy nebola naplnená). Aké výhrady máš proti Venere 4 (teda ak si si ju zase nepomýlil s nejakou inou sondou), netuším.
No a ešte by som k tvojim názorom dodal asi toľko. Mal by si si už konečne uvedomiť, že Studená vojna sa už hodne dávno skončila a Ruský vedci a inžinieri, ktorý sa na programoch sovietskych sond podieľali, nemajú v súčasnosti žiadny dôvod zatajovať (a ani to nerobia, práveže o vtedajšej dobe otvorene a detailne hovoria), čo sa vtedy stalo. Ak teda zanovito trváš na tom (alebo skôr priamo naznačuješ), že Sovieti pristátia planetárnych sond falšovali a stále to zatutlávajú, si pre mňa len další fanatický konšpiračný teoretik, nie nepodobný tým, ktorý spochybňujú pristátie Apolla na Mesiaci. |
| 20.4.2013 - 14:51 - David | |
|
Jestliže po oddělení přistávacího modulu Marsu-2 od orbitální části nebylo navázáno spojení, tak přece nebylo možné zjistit, zda se raketový motor, který měl navést přistávací část do atmosféry zapálil a pokud se zapálil, zda dodal potřebný impuls a modul skutečně vstoupil do atmosféry Marsu pod dostatečným úhlem. U Marsu-7 se tento motor nezapálil a k pokusu o přistání nedošlo. Orbitální část po oddělení pouzdra již nemanévrovala a pouze při průletu pericentrem zapálila motor pro navedení na oběžnou dráhu.
Pokud se týče Venery-4, tak Sověti též vydali zprávu o úspěšném PRVNÍM měkkém přistání na jiné planetě s tím, že po přistání bylo ztraceno spojení, neb se sonda převrátila na antény. [Upraveno 20.4.2013 David] |
|
citace:
Jestliže po oddělení přistávacího modulu Marsu-2 od orbitální části nebylo navázáno spojení, tak přece nebylo možné zjistit, zda se raketový motor, který měl navést přistávací část do atmosféry zapálil a pokud se zapálil, zda dodal potřebný impuls a modul skutečně vstoupil do atmosféry Marsu pod dostatečným úhlem. U Marsu-7 se tento motor nezapálil a k pokusu o přistání nedošlo. Orbitální část po oddělení pouzdra již nemanévrovala a pouze při průletu pericentrem zapálila motor pro navedení na oběžnou dráhu.
Pokud se týče Venery-4, tak Sověti též vydali zprávu o úspěšném PRVNÍM měkkém přistání na jiné planetě s tím, že po přistání bylo ztraceno spojení, neb se sonda převrátila na antény. [Upraveno 20.4.2013 David]
Ako hľadám, tak hľadám, no nikde som nenašiel informáciu o tom, žeby s landerom Marsu 2 po oddelení od orbitera (ktorý slúžil ako retlansačná družica) okamžite zlyhala komunikácia. Tá zlyhala až po očakávanom navedení do atmosféry (a bola teda dôkazom neúspešného pristátia) a tak to podľa všetkého myslel aj pan Vítek v SPACE40 (aj ked to tam nie je jednoznačne uvedené). Okrem toho sa vie, že chybné poveli prešli z orbitera na lander ešte pred oddelením.
No a čo sa týka Venery 4, neviem, ako presne znelo vtedajšie staré prehlásenie TASSu (na to si očividne väčší odborník ty), no každopádne bola Venera 4 prvou sondou, ktorá vysielala dáta z inej planéty po prechode jej atmosférou a k tomu pristátiu teda nemala ďaleko. |
|
citace:
Mimochodem, stáhl jsem předminulý rok snad všechny články o Marsech dostupné z knihovny NASA. Takže kdyby někdo měl nějakou otázku, můžu se do nich mrknout (jako jsem ostatně dělal do teď ) nebo nějaký i poslat třeba mailem nebo přes Google documents.
Mám zájem, machi. Kolik toho je? Třeba přes úschovnu. |
| 20.4.2013 - 21:56 - Machi | |
|
David, Erakis:
U Marsů 2 a 3 zřejmě nebylo vůbec žádné spojení až do případného přistání, takže na tvrdé přistání Marsu 2 se usuzuje na základě analýzy navigačních dat z počítače orbiteru Marsu 2. Jakmile se totiž modul odpoutal, začala automatická sestupová sekvence. Prvním krokem bylo po 15-ti minutách jednoduché zapálení motoru (na TPH). Po tom už Mars 2 letěl tak, že Mars nemohl minout. Sověti zřejmě počítali s tím, že se v tomto kroku nemohlo nic pokazit a že jej sestupový modul Marsu 2 provedl. Takže tvrdé přistání Marsu 2 není jisté, jen velmi pravděpodobné.
Oprava:
V jednom z minulých příspěvků jsem psal, že orbiter ještě prováděl úpravu dráhy po oddělení modulu, před navedením na oběžnou dráhu.
Tak to není pravda. Orbiter v čase od navedení sestupového modulu až po navedení na oběžnou dráhu, žádný další motorický manévr neprováděl (vyjma rotace v režimu tříosé stabilizace).
Mirek P.:
Je toho asi 40-50 MB, ale nemám všechno roztříděno.
Totiž u roztříděných souborů mám i jejich seznam s názvy a autory.
Dám to na google, ale v první várce asi nebude vše (ale bude se seznamem). |
| 21.4.2013 - 07:40 - David | |
|
To, že se po oddělení pouzdra může " něco pokazit" předvedl sestupový modul Marsu-7, jehož motor se se po oddělení nezapálil a modul minul Mars a to bylo s modulem spojení. S modulem Marsu-2 nebylo po oddělení ani toto spojení navázáno, jestliže nefungovalo spojení je pravděpodobné, že nefungovalo ani to ostatní a pouzdro minulo planetu stejně jako pouzdro Marsu-7.
Povšiml jsem si, že u Marsů 4 a 5 je uvedena ve SPACE 40 váha 4,5 tuny
a měla by být " jen cca 2.5 tuny. V roce 1973 bylo potřeba dodat k letu k Marsu vyšší rychlost a tu Proton sondě o váze 4,5 tuny nedokázal udělit a proto byla sonda typu Mars 2 rozdělena na dvě části po cca 2,5 tuny a to tak, že Marsy 4 a 5 nesly orbitální část, která měla po navedení na orbitu zajišťovat retranslaci pro Marsy 6 a 7, které nesly, jen přistávací pouzdra a jejich servisní část pro přelet mezi planetami kolem Marsu jen prolétala.
K Marsu tedy v roce 1973 odletěly čtyři sovětské sondy, výsledek této flotily byl ale žalostný, z orbiterů se na dráhu kolem Marsu dostal jen Mars-5, ale v době příletu přistávacích sond již nefungoval, z přistávacích modulů se k přistávacímu manévru dostal jen Mars-6 s nímž bylo ztraceno spojení v okamžiku kontaktu s povrchem Marsu, ačkoli ještě při letu na padáku údajně vysílal. Z toho je možno usuzovat, že konečná fáze sestupové sekvence nebyla schopna zajistit funkčnost po kontaktu s povrchem ani u Marsu-3. |
| 21.4.2013 - 11:25 - Machi | |
|
Nejlepší důkaz toho, že Sověti úspěšně přistáli s Marsem 3, je použití stejného přistávacího zařízení o dva roky později. Jediné co se změnilo, je že se přidaly vědecké přístroje a komunikační kanál, pro spojení v reálném čase, sestupový modul -> průletová sonda.
Tento kanál v roce 1971 nebyl a proto se nemohl ani pokazit.
Mars 6 těsně před přistáním přepnul na jiný vysílač, kterým měla být přenášena data na Mars 5. Protože ten už nefungoval, žádná data přijata být nemohla. Není tedy vyloučeno, že i Mars 6 úspěšně přistál.
Navíc poruchy v roce 1973 byly způsobeny vadným transistorem, který v roce 1971 nebyl přítomen.
|
| 21.4.2013 - 14:09 - Machi | |
|
| Pro všechny, kteří by si chtěli stáhnout články o projektu M71 (Mars 2/3), pošlete mi email (planets alt+64 email.cz (bez mezer), je také uveden v profilu na mém blogu). 30 MB článků věnujícím se převážně výsledkům mise jsem nahrál na své konto na Google, ale protože nevím, zda je šíření nějak omezeno (nemělo by být), nechci dávat link přímo do fóra. [Upraveno 21.4.2013 Machi] |
| 21.4.2013 - 16:45 - David | |
|
Nechápu proč by Sověti přepínali vysilač na modulu Marsu 6 na přijímač který nebyl na oběžné dráze. Vysílání přes průletovou část byla asi záložním řešením, někde jsem ale četl, že stejně nebyla získána žádná vyhodnotitelná data, což silně připomíná kvalitou snímek z Marsu-3, ne němž též také nic není. Já bych naopak
viděl důkaz toho, že přistávací systém sovětům nefungoval to, že v roce 1975 již od dalších pokusů o přistání systémem padák + krátkodobý zážeh / do 1 vteřiny/ zcela upustili.
Jen bych doporučil zamyslet se nad tím co by mělo být cílem podobné mise jehož hodnocení by mělo dát odpověď, zda byl pokus úspěšný či neúspěšný. Domnívám se , že by to mělo být získání dat o planetě včetně snímků na nichž by ovšem mělo něco být. I kdyby sovětské moduly nakrásně přistály " jako první", ale nic nenaměřily a nevyfotily, tak by to stejně bylo k ničemu a taková " prvenství " si , řečeno s Werichem, lze leda vetknout za klobouk. |
|
Jen bych doporučil zamyslet se nad tím co by mělo být cílem podobné mise jehož hodnocení by mělo dát odpověď, zda byl pokus úspěšný či neúspěšný. Domnívám se , že by to mělo být získání dat o planetě včetně snímků na nichž by ovšem mělo něco být. I kdyby sovětské moduly nakrásně přistály " jako první", ale nic nenaměřily a nevyfotily, tak by to stejně bylo k ničemu a taková " prvenství " si, řečeno s Werichem, lze leda vetknout za klobouk.
To je nesporná pravda. Od krátkého období konce 50. let, kdy se "braly body" za zásah Měsíce apod., se od úspěšných letů žádá něco víc. Ona dokonce i ta Luna 3 se proslavila pouze díky tomu, že vyfotila odvrácenou stranu; kdyby jen proletěla za Měsícem a jinak nic, tak by po ní pes neštěkl, a to byl přitom rok 1959! |
| 22.4.2013 - 15:48 - Machi | |
|
Myslím, že si každý kdo si přečte příspěvky může udělat obrázek sám. Nedogmatičtí přispěvatelé myslím jasně dokážou oddělit technický vs. vědecký úspěch, částečný úspěch či neúspěch.
Faktem ale je, že si za pochyby můžou částečně Sověti a nástupnické státy samy, protože nezveřejnili originální záznamy dat.
(Část dat, která byla zveřejněna na internetu, třeba z Lunochodů, je publikována s copyrightem!) |
|
citace:
Machi
RYS:
Můžeš někde sehnat více informací s odkazem na zdroj?
Tak detailní popis vysílačů sond Mars jsem ještě neviděl.
Mám ale pocit, že popisuješ upravený komunikační systém sond Mars 6 a 7, které mohly komunikovat už během sestupu k povrchu přes nosič, který jen prolétl okolo planety. Poté se měl použít jiný vysílač pro vysílání dat na družici (Mars 5).
Ahoj Machi.
Presne popsane to vyslo pred lety v jednom Ruskem radioamaterskem casopise a taky jsem lecos cetl na inetu na Ruske strance venovane profi a vojenskym TRX v azbuce.
V tom casopise to bylo vysvetleno tak, ze vetsina radiotechniku-konstrukteru byli radioamateri a tak problematiku vysvetlovali radioamateri radioamaterum.
Bohuzel si z hlavy nevzpomenu kde co je a taky si uz nevzpomenu jak to bylo presne popsano.
Vzpominam si pouze na to co jsem napsal.
To prepnuti vykonu po kontaktu s povrchem mechanickym cidlem-prepinacem bylo kvuli tomu, ze tech 15W na 280MHz lze slyset na velkych parabolach v Rusku na Krymu a Sibiri. Takze to asi meli jako zalohu retlanslacniho orbiteru.
Co se tyce prijimace orbiteru, tak David tvrdi, ze prijimac byl natvrdo naladen na dany kmitocet (system mel 2 kmitocty...hlavni/zalozni), pravdou to nebylo. Prijimac na orbiteru se proladoval o zmenu kmitoctu danou Dopplerem a tak si konstrukteri pomohli tim pilotem CW-RTTY-AM/AFSK. Prijimac hledal ten pilot od ktereho se soustava prijimacu prubezne doladovala.
Pamatuji si z toho clanku, ze v nejake vysce ...tusim 22km prisel impuls k aktivaci 1W PA vysilace telemetrie a po pristani se aktivoval vyssi vykon 15W PA spolu s SSTV obrazovym vysilacem.
Nevim jestli ten impuls bylo vytazeni padaku ci odhozeni tepelneho stitu, neco z toho....tedy pokud se pouzil padak.
Ten SSTV system bylo podobne jako normalnimu skeneru s fotonkou o 16stupnich sedi a stejne jako FAX se to posilalo radek po radku, cili bez zadne lander-pameti. Byl to v podstate RTTY Baudot podobny Robotu36, zadne 70kbps, to tehdy jeste nebylo prevadeno na prenosovoou rychlost. Pouzivalo se pouze modulacni rychlost dle Bell 202.
Prvni mezipamet (paskova) byla na orbiteru, ktery zaznamenal 40kHz sirokej SSTV signal z povrchu (+4kHz RTTY telemetrickeho signalu) na pasku a pak to dalkove na prikaz z Krymu prehrali do vysilace (v podstate NF cestou jako na kotoucaku, ostatne kotoucak bylo dlouho jedinne HAM zarizeni pro zaznam a odvysilani SSTV a pozdeji i RTTY) orbiteru, ktery byl na 2.2GHz v podstate SSB modulaci.
Uz si nepamatuji, jestli na Krymu/Sibiri dokazali zachytit i signal s povrchu na 280MHz VHF.
Podle meho to Amici mohli zachytit, tou dobou uz meli 70m parabolu v USA i Australii.
Mozna spise mlzej Amici, kdo vi jak to vse tenkrat bylo.
Ja jen pisu to co jsem si precetl v odbornem casopise v clanku s technickym obrazkem s popisem od Ruskeho radioamatera, ktery jako inzenyr pracoval na spojovacim stanovisti na Krymu.
|
| 23.4.2013 - 11:44 - David | |
|
Jestliže přistávací systém " dokázal" snížit rychlost modulu pouze na 61 m/s, jak uvádí pan Vítek ve SPACE 40 v případě Marsu-6, tak je asi zbytečné rozumovat o přepínání vysílačů po přistání / dopad takovou rychlostí prostě modul nemohl přežít/. Mars-3 během letu na padáku nevysílal a telemetrii modul " nestačily" vyslat, tak nebylo možno dopadovou rychlost změřit. Protože další pokusy o přistání v dalších "oknech" již neproběhly lze dovodit, že Sovětům " dokleplo" že jejich systém je v podmínkách Marsu neúčinný.
Sověti dle všeho používali brzdící raketu s chodem kolem 1 vteřiny, jaká se používá při padákovém vysazování těžkých nákladů ve vojenství. Americký systém, který se osvědčil, používá systém brzdících motorů s chodem v desítkách vteřin a vypínání dochází při rychlosti dopadu v metrech za vteřiny. Sovětský systém funguje v pozemských podmínkách husté atmosféry, kdy padáky sníží rychlost na méně než 20 m/s, v podmínkách extrémně řídké atmosféry se to odehraje při rychlosti vyšší než 100, možná 200 m/s, což nemůže fungovat. [Upraveno 23.4.2013 David] |
| 23.4.2013 - 13:19 - Machi | |
|
60-65 m/s byla rychlost na kterou lander zpomalil padák. Těsně před přistáním se vypnul vysílač, oddělil se padák a zažehly se brzdící motory. Lander pak měl dopadnout rychlostí menší než 12,5 m/s vertikálně (do ~20 m/s horizontálně). Takže u Marsu 6 vše fungovalo až do zážehu brzdících raket. Jak tomu bylo dál nevíme, protože už poté nebyl nikdo, kdo by signály zachytil (Mars 4 nebo Mars 5).
Pokusy o přistání v dalších oknech se neuskutečnily, protože měly přistát Vikingy, jejichž landery byly větší a lépe vybaveny (a tím pádem by "vyžraly" stejně veškerou slávu). Sověti se pak zaměřili na návrat vzorků (k němuž nedošlo z mnoha důvodů).
Podobné moduly a technika přistání byly později použity u ztroskotaného projektu Mars 96 (Mars 8). Díky lehčím landerům ale odpadly brzdící rakety, stačil padák + airbag.
PS: Časová jednotka je sekunda, ne vteřina.
RYS:
Díky za odpověď!
To co popisuješ odpovídá landerům Mars 6 a 7. Mars 2 a 3 neměl ten vysílač pro přenos dat během přistání.
22 km odpovídá výšce, kde se obnovilo spojení po průletu atmosférou. Podle článku popisujícího průlet byl asi jen jeden takový vysílač a mezi 80 až 21 km nevysílal z důvodu rušení při průletu atmosférou.
O tom, že by se někomu podařilo zachytit signály ze Země jsem nikde nečetl a ani rusové to nikdy oficiálně netvrdili (všechny záznamy pocházejí z orbiterů nebo průletových modulů). V Německé Bochumi ale zachytili signály z orbitálních modulů.
Američané tehdy neměli 70 metrové antény, ale jen 64 metrové. K zvětšení rozměrů došlo až při letu Voyagerů.
72 kpbs je udávaný ekvivalent pokud by přenos byl digitální (jestli si dobře vzpomínám, tak přenos byl analogový a až na Zemi se signály převedly do digitální podoby). Každý ze dvou telefotometrů měl pořídit (po sloupcích, ne řádcích) ekvivalent panorámatu 500×6000 pixelů.
PS: Pokud bys náhodou někde ten originální článek našel, byl bych ti hodně vděčný za jeho kopii! |
|
Ahoj Machi.
Asi mas pravdu mohlo to byt M6 a M7, ja byl presvedcen, ze slo o M3.
Co se tyce prumeru tech anten, spise nez presny prumer jsem mel na mysli, ze meli tak velke prumery, ze by dokazali prijmout uzitecny signal z povrchoveho landeru, kdyz by lander mel vice jak 8W PA do QFA anteny nebo soustavy 2/4 J-pólů, tak jak pouzili u Lun.
Konec koncu HAMove v Bochumi povrchove vozitka se svoji 25m parabolou slysej v UHF pasmu.
Dokazali zachytit signal a i ho zpracovat.
Dokonce i z prvniho vozitka Pathfingera a ten mel jen tusim 7W PA do "pendrek" anteny.
Takze s 60m parabola by to nebyl dnes problem.
Pravda, tehdy HEXFETy nebyli, ale i tak predzesilovace na klystorech fungovali taky dobre a i Amici mohli sondy Mars slyset.
Kdyz by tehdy byla funkcni spoluprace Rusko-USA, tak by jim v tomto mohli vypomoci a sledovat primo lander na povrchu.
Diky bohu, ze v soucasnosti ta spoluprace existuje.
Co se tyce orbiteru, tak se 120cm satelitni parabolou je mozno zachytit X-pasmo signal z orbiteru MRO (PSK modulace) a i ho vyhodnotit.
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/newmro/
Porad lidi prispivaj na GO-Mars...radioamatersky satelit Phase 5A k Marsu.
Ten by sel poslouchat prave jen na 120cm parabole s beznym DVB-S konvertorem s IF 10GHz (HAM pasmo je 10.000-10.500GHz).
Takze po prijmu signalu by se pres SDR prijmac prohnali data do notebooka a ten by ukazoval prvni nezkreslena data z orbity Marsu.
http://www.amsat-dl.org/index.php/go-mars
Kdo vi, mozna se najdou penize i na privesek...lander s fotakem/WX/seismometr.
[Upraveno 24.4.2013 -=RYS=-] |
| 24.4.2013 - 20:54 - Machi | |
|
Ahoj RYSe:
Ad antény a jejich velikost. To je ten hnidopich ve mně, já už jiný nebudu.
Jinak díval jsem se do publikace NASA SP-2001-4227 UPLINK-DOWNLINK A History of the Deep Space Network, která byla vcelku dostupná v NTRS, (a naštěstí je po částech stále přistupná zde - http://history.nasa.gov/SP-4227/Uplink-Downlink.pdf), že největším problémem bylo omezení příjmu jen na pásmo S (což je tuším něco přes 2 GHz). Přistávací moduly Marsu 2, 3, 6 a 7 vysílaly na ~10× menších frekvencích.
Pro zajímavost první 64 metrová anténa přijala data od Marineru 4 v březnu 1966. Na 70 metrů byly všechny tři antény přestavěny během let 1986 až 1988, takže byly všechny připraveny při průletu Voyageru 2 okolo Neptuna. |
|
|
