|
Takže na orbitě je práve teď 31 satelitů GLONASS-M, síť je defakto již kompletní, z toho je 23 je v plném provozu, u čtyř práve probíha aktivaci (nové kusy) další dva jsou ted mimo operační režim, jeden je v záloze a jeden je testovací kus...
Kdyby minulý rok nedošlo k ztrátě tří satelitů vinou přetankovaného horního stupně "Block DM-3" na rakety Proton, tak by byla síť již globálně kompletní/dokončená. Na uzemí Ruska a zemí bývaleho SSSR je již sít kompletně dokončená a má 100% pokrytí od Řijna 2011. |
| 29.11.2011 - 06:27 - Ervé | |
|
| Patrně od Nového roku bude Glonass globální. Zálohy mají ve všech 3 rovinách, teď už jen potřebují zprovoznit poslední tři vypuštěné. Teď už jen udržovat. Nově musí Rusko postavit satelitní sledovací síť a la DSP - současný Oko sleduje jen USA, ale ne moře. |
|
No teď by mělo být na orbitě cca 6-7 satelitu SPRN Oka...
Kolik je jich zkutečně v provozu je nezjistitelné, poslední start byl 30 září 2010 z kosmodromu Plesetsk na raketě Molnya-M (vojenská verze Soyuzu).
Jinak po dokončení této sitě, pokud již není plně v provozu by mohly být na řadě spíše retlansační satelity na vysoké LEO orbitě pro komunikovaní a předávaní povelů na další satelity, Progress/Soyuz, a meziplanetární sondy... možná by takový systém 14-16 vysoko umístěných satelitů pokryl celou oblohu (ty co by byly nad uzemim Ruska, by komunikovaly s střediskem a pak informace posílali do celé sitě techto retlansačních satelitů a naopak.)
Již by se neopakovala chyba jako se stala u P-G, a nejspíš by to při seriové/manufaktůrní výrobě techto sond které by treba vyuzívali konstrukci Glonassu či jeho časti, nemuselo být ani zvlášt drahé.
Krom toho by ty druzice mohli poslat i nad orbitu Měsíce nebo Marsu, samosebou by měli třeba kamery navíc aby vykonávaly i jinou funkci ale aby byl základ stejný. |
|
citace:
Jinak po dokončení této sitě, pokud již není plně v provozu by mohly být na řadě spíše retlansační satelity na vysoké LEO orbitě pro komunikovaní a předávaní povelů na další satelity, Progress/Soyuz, a meziplanetární sondy... možná by takový systém 14-16 vysoko umístěných satelitů pokryl celou oblohu (ty co by byly nad uzemim Ruska, by komunikovaly s střediskem a pak informace posílali do celé sitě techto retlansačních satelitů a naopak.)
jj, tiez si myslim, ale netreba im 14-16, imo... tdrss ma 9 (3 primarne, 6 v zalohe)...
inak 11.12. startuje proton s prvym luchom, tak snad sa ta siet rozbehne a vynesu potom aj dalsie ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 29.11.2011 - 12:29 - Jaro. | |
|
No na Brize spolu s Amosom-5 to vyzerá nádherne.
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18350 |
|
Užasné.. krásne fotky, jsem ješte nikdy neviděl jak to přesně na sebe pasují...
Jinak TDRSS má jen 9 družic.... Tohle jsem netušil, celkem malý počet. Pokud by využili třeba platformu Glonassu M-K/nebo Elektro L, tak by se mohla síť, pokud opravdu stačí pouze 9-10 družic dala obnovit za rok maximálně dva roky. Při třech startech Protonu M. 
A je to rychlejší, efektivnější a méně nákladnější než stavět pozemní stanice nebo lodě. |
| 29.11.2011 - 22:55 - Jaro. | |
|
Pokiaľ dobre viem, tak do roku 2015 sú planované tri: Luč-5A, Luč-5B a Luč-4. Popovkin sa však chváli, že chce vynášať viac satelitov a bude k tomu i meniť federálny program do roku 2015, tak kto vie...Všetky stavia ISS Rešetnev, 5A i 5B na platforme Express-1000A:
http://www.ciemat.es/sweb/Spain-ISTC-STCU/22abril/ISS.pdf
Glonass-K je na platforme Express-1000K. |
| 30.11.2011 - 06:17 - Ervé | |
|
| Pro globální pokrytí stačí 3 GEO satelity - proto jsou 3 operační, pro kompletní systém stačí už jen jeden nebo dva záložní (nové testování nebo starší, před vyřazením). Pro pokrytí pólů potřebujete 2 satelity na velmi výstředné dráze pro každý pól - ale to je většinou zbytečné, protože stačí Iridium. |
| 08.12.2011 - 16:26 - Jaro. | |
|
Rusi hlásia plných 24 satelitov Glonass v službe. 8. decembra bol do služby zaradený prvý z troch vynesených v novembri.
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18404 |
|
Takže dnes odtartoval v 15:17:00 (Moskevského času) z Baikonuru Proton-M/Briz-M s dzužicovým komunikačním satelitem Luch-5A, tento satelit bude usazen na kruhovou dráhu ve výšce 36 000 kilometrů se sklonem 5 stupnů k rovníku, je to první satelit z Ruské obnovované sítě komunikačních stelitů (obdoba TDRS).
Spolu s Luch-5A startoval také izraelský AMOS-5 který bude usazen ve geostacionární výšce.
Bohužel jobovka je že sonda F-G neobsahuje příjímač kterým by se dala navázat komunikace s Luch-5A, i když se to nejspíše bude zkoušet.
Originální zprava je zde: http://www.russianspaceweb.com/luch5a.html, je tam i vizualizace satelitu.
[Upraveno 11.12.2011 Conquistador] |
|
citace:
Takže dnes odtartoval v 15:17:00 (Moskevského času) z Baikonuru Proton-M/Briz-M s dzužicovým komunikačním satelitem Luch-5A, tento satelit bude usazen na kruhovou dráhu ve výšce 36 000 kilometrů se sklonem 5 stupnů k rovníku, je to první satelit z Ruské obnovované sítě komunikačních stelitů (obdoba TDRS).
Spolu s Luch-5A startoval také izraelský AMOS-5 který bude usazen ve geostacionární výšce.
Bohužel jobovka je že sonda F-G neobsahuje příjímač kterým by se dala navázat komunikace s Luch-5A, i když se to nejspíše bude zkoušet.
Originální zprava je zde: http://www.russianspaceweb.com/luch5a.html, je tam i vizualizace satelitu.
[Upraveno 11.12.2011 Conquistador]
Oproti první generaci družic Luč, bude Luč-5A pracovat v pásmu Ku a S. Druhá družice Luč-5B by měla být vypuštěna v květnu 2012. ____________________
|
|
| Pak se planuje další typ Luch 4, který by se měl dostat na orbitu v roce 2013. |
|
Kdyz se divam na ty anteny, tak v S pasmu (4 velke "tycky") a L pasmu (4 male "tycky") jsou to jen kruhove polarizace. Ku pasmo je pro spojeni s pozemnim GTW (GaTeWay), to jsou ty dve rozkladaci paraboly.
Vidim tam i dve male paraboly v dolnim Ka pasmu pro spojeni mezi jednotlivejma druzicema.
Takhle jsem si delal Helix anteny pro S pasmo (2320-2500MHz) ja
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/Helix/.
|
|
| Díky za info RYS, tvoje znalosti jsou na exelentní urovní, alespoň vím co a jak k čemu na té družici přesně slouží, (věděl jsem k čemu a jak slouží celek ale nedovedl jsem jednotlivým inštrumentům přiřadit funkce) což mne vždy zajímalo a díky vám mam již jasno, |
|
| luč je namieste... 4. burn bol úspešný, takisto oddelenie... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Díky za info RYS, tvoje znalosti jsou na exelentní urovní, alespoň vím co a jak k čemu na té družici přesně slouží, (věděl jsem k čemu a jak slouží celek ale nedovedl jsem jednotlivým inštrumentům přiřadit funkce) což mne vždy zajímalo a díky vám mam již jasno,
Snazim se psat tak, aby mi pokud mozno rozumeli i laici.
Pokud mas prijimac a antenu, tak se zkus zaposlouchat:
http://zarya.info/Frequencies/FrequenciesAll.php
|
|
| Zatím bohužel nenám (a to mam střední elektrostavební průmyslovku) takže uplný laik v přenosové technice nejsem, ale spíše "teoretik", někdy by sem si rád nějakou aparatůru pořídil ale bohužel nejsou na to volné finance. |
|
Video ze startu rakety Proton M s satelitem Luch-5A a AMOS 5
http://www.youtube.com/watch?v=aFUpVg6duHQ
[Upraveno 12.12.2011 Conquistador] |
| 12.12.2011 - 21:54 - Jaro. | |
|
Podľa
http://www.gazeta.ru/social/2011/12/12/3925698.shtml
do konkurzu na MRKS su zapojene tri firmy: GRC Makeeva, CSKb Progress a GKNPC Chruničeva. |
|
Kez by to uz bylo na vsech nosicich.
Cena startů poklesne jedine az budou prvky nosicu vicenasobne pouzitelne.
Nekde jsem videl na obrazku i 4 okridlene prvni stupne a 2 okridlene druhe stupne, ktere se vraceji v podstate jako raketoplan.
Byla to nejaka ruska studie proveditelnosti.
Skylon by to nebyl, ale cena by skutecne klesla a pokud by posledni stupen byl okridleny miniraketoplan pro 50 cestujicich, ktery by se mohl dosplhat na prestupni LEO, tak je vyhrano.
|
| 13.12.2011 - 13:33 - Jan Bastecky | |
|
citace:
... Cena startů poklesne jedine az budou prvky nosicu vicenasobne pouzitelne.
...
To není pravda! To je jen taková "urban legend"
Při vícenásobné použitelnosti se mění struktura nákladů (zhruba řečeno: sníží se náklady na výrobu, zvýší se náklady na údržbu a testy). Jestli bude výsledná cena startů nižší se nedá takto paušálně určit.
Nicméně pokud srovnáte STS (zatím jedinný alespoň částečně znovupoužitelný systém) a raketu Sojuz (zatím jedinný dlouhodobě sériově vyráběný systém), tak náklady na vynesení 1kg vycházejí lépe u NEZNOVUPOUŽITELNÉHO SYSTÉMU rakety Sojuz. |
|
bohuzial STS je jediny "datapoint" co mame, ale je to dost nestastne. Naklady spocivali skutocne v narocnej udrzbe, ktora vychadzala z pouzitej tepelnej ochrany, pouziteho paliva, pouzitej pilotovanej koncepcie bez zachranneho systemu atd. Je nepochybne ze ina koncepcia (napr. znovupouzitelna kapsula s klasickym LAS) by mala naklady uplne ine a v inej strukture.
To iste booster Baikal. V podstate ide o booster, ktory sa oddeluje pri relativne malej rychlosti, neprekonava tak vyrazne brzdenie atmosferou, nema tepelny stit, motory su kerolox, system vyklopneho kridla je dobre znamy z rakiet s plochou drahou letu.
Naklady na udrzbu takehoto boostera by sice nejake boli, ale urcite neporovnatelne s STS.
Aj keby zvysok rakety znovupouzitelny nebol, fakt ze boostre a hlavne ich motory sa nevyrabaju zakazdym odznova by sa do ceny urcite vyrazne premietol. Podla studie USAF by napr. len zachrana prveho stupna rakiet znizila cenu za start o nejakych 40% tusim... |
|
No druhý takový prostředek byl defakto na prahu objektivních dat, bohužel jak všichni víme tak program Enegria/Buran se zastavil těsně před kompletní realizací... Což je z mnoha důvodu velká škoda a i kdyby se ukázala jakákoli čísla (určitě by tento orbiter nebyl nákladnější jak STS) tak by již bylo jak a s čím porovnávat... Škoda  |
|
| pri akych rychlostiach sa vlastne oddeluje prvy stupen Zenitu? (je to vlastne povodne booster z energije) Ak rusi uvazovali o zachrane bez nejakej vyraznej tepelnej ochrany (aspon o ziadnej neviem), tak to asi nebolo tak vysoke cislo... ci? |
|
| Našel jsem jen údaj, že první stupeň Zenitu pracuje 143 sec ( jinde 151 sec) a má suchou hmotu 29 tun. Tento stupeň zachránit by byl mnohem větší „úlovek“, než booster od Angary, zvlášť kdyby byl modulem nějaké větší rakety. |
|
Tak Zenit je z původních bosteru rakety Energia a ty boostery měly být přeci zachranovány, měli přistávat na plocho za pomocí dvou padáků, krom toho před dosednutím se meli zapálit přistávací motorky a vysunout přistavací nohy aby bylo přistaní defakto do měkkého.
Myslím že se to tu již řešilo, i když první stupeň Zenitu na to nemá žádnou přípravu. |
| 13.12.2011 - 17:15 - Radek V. | |
|
| Hlavní problém byl v tom, že blok váží 35 tun bez záchranného systému. Takže co uděláte se 40 t blokem zapadlým někam do lesa nebo stepi 350-500 km od kosmodromu? Vrtulník ho neodveze, vyprošťovák tanků ho nejspíš přelomí. Příliš velký blok příliš velké rakety. Snad by se dal udělat rozebírací, jenže na to nikdo neměl prachy a představa demontáže raketového stupně někde v dešti nebo sněhové bouři při minus 30° je hrozivá. |
|
No tak už v sedumdesátých letech sověti projektovali vrtulník Mil V-12 který měl nosnost cca těch 40 tun, byly postaveny dva prototypy.
Když se pro koncept Energia/Buran postavil An 225 Mrija, tak by asi nebyl až tak velký problém zkonstruovat vrtulník který by unesl 40 tunový náklad...
Mrija si na sebe vydělá, takže myslím že by se i takový vrtulník uživil, nejen u armády ale pro přepravovaní nadměrných nákladů na různé špatně přístupných místech, protože i po Mil-26 je poptávka a dle různých kontrolních zdrojů je tento vrtulník bývá často přetěžován takže tu misto na trhu pro pár kusů bude. |
| 13.12.2011 - 18:23 - dodge | |
|
citace:
No tak už v sedumdesátých letech sověti projektovali vrtulník Mil V-12 který měl nosnost cca těch 40 tun, byly postaveny dva prototypy.
Když se pro koncept Energia/Buran postavil An 225 Mrija, tak by asi nebyl až tak velký problém zkonstruovat vrtulník který by unesl 40 tunový náklad...
Mrija si na sebe vydělá, takže myslím že by se i takový vrtulník uživil, nejen u armády ale pro přepravovaní nadměrných nákladů na různé špatně přístupných místech, protože i po Mil-26 je poptávka a dle různých kontrolních zdrojů je tento vrtulník bývá často přetěžován takže tu misto na trhu pro pár kusů bude.
Právě proto že je velký problém vrtulník o tak velké nosnosti zkonstruovat, byly vyrobeny pouze dva prototypy Mil V-12 a po dlouholetých zkouškách také z důvodu ztráty zájmu sovětské armády nedospěl vývoj do stadia použitelné pro sériovou výrobu. |
|
citace:
Právě proto že je velký problém vrtulník o tak velké nosnosti zkonstruovat, byly vyrobeny pouze dva prototypy Mil V-12 a po dlouholetých zkouškách také z důvodu ztráty zájmu sovětské armády nedospěl vývoj do stadia použitelné pro sériovou výrobu.
Uznávam že to je problém, ale není to nemožné.
Kor dnes by taková helikoptéra měla slušnou šanci na trhu, tenkrát vývoj helikoptér byl zavislý především od zájmu armády (jak sám píšete skapalo to na nezájem armády) dnes již nikoli (je mnoho privátních obsluhovatelů Mil 26), bohužel by stál vývoj mnoho peněz a ti odborníci a technici co V12 stavěli jsou nejspíš v důchodu nebo na pravdě boží.
Na druhé straně se ovšem vyvíjí Mil-46 což má být nástupce Mil 26, podtyp helikoptéry Mi-46K je ideový nastupce Mil-10.
Další varianta je takový booster přepravovat a vyprostit za pomoci vzducholodě či podobného zařízení což není také špatný nápad.
Určo by to nějak šlo, rozmontovávat takový booster na mistě pokládam za špatnou variantu. |
