| 22.2.2013 - 01:58 - ...bo | |
|
Dennis Tito založil nadaci, která chce s pomocí Falconu Heavy a výrazně modifikovaného Dragonu uskutečnit flyby průlet kolem Marsu.
Start v roce 2018, délka mise 501 dní...
http://www.parabolicarc.com/2013/02/21/dennis-tito-to-announce-2018-mission-to-mars/ |
|
Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok.
Nechápu proč čekat na rok 2018. Příští rok je startovací okno, Excalibur-Almaz má pokud vím několik hotových lodí, trochu úprav ať jsou "fancy". Jeden start Protonu loď, 4 strarty Protonu nebo dva starty FH (pokud bude existovat) pohon tam. O pohon zpět se moc starat nemusí 
A za pouhých 300 mil. USD má fly-by, případně mohou kosmonauti před smrtí vlézt do VA a až bude sestava u Marsu, tak VA provede impact. Čímž bude mít Tito první astronauty na Marsu
Edit:
stále nechápu, proč někdo chce modifikovat Dragona. Dyť to je plechovka, taxík, Apolloid, přistávací kapsule. Pro dlouhodbý let (týden a více) to je zcela nepoužitelné. To co potřebuje ve skutečnosti je Saljut(Zvezdu). Tedy autonomní, dlouhodobě obyvatelnou jednotku. Proč vyvíjet něco, co už někdo kdysi dávno vyvinul. [Upraveno 22.2.2013 cernakus] |
|
| Když američané vyhlašovali Apollo, ani nevěděli, jak na Měsíci přistát a loď Apollo byla jen na náčrtcích, ani ne na rýsovacích prknech. Dragon létá, na úpravách pro posádku se pracuje. Zásoby na 500 dní pro 2 lidi váží 5 tun, takže bez habu od Bigelowa nebo Cygnusu se nikam nedostanou. Excalibur-Almaz má skořápky, ale bez vybavení a systémů - to je nejjednodušších 10% lodě. |
|
citace:
Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok.
Nechápu proč čekat na rok 2018. Příští rok je startovací okno, Excalibur-Almaz má pokud vím několik hotových lodí, trochu úprav ať jsou "fancy". Jeden start Protonu loď, 4 strarty Protonu nebo dva starty FH (pokud bude existovat) pohon tam. O pohon zpět se moc starat nemusí
A za pouhých 300 mil. USD má fly-by, případně mohou kosmonauti před smrtí vlézt do VA a až bude sestava u Marsu, tak VA provede impact. Čímž bude mít Tito první astronauty na Marsu
Edit:
stále nechápu, proč někdo chce modifikovat Dragona. Dyť to je plechovka, taxík, Apolloid, přistávací kapsule. Pro dlouhodbý let (týden a více) to je zcela nepoužitelné. To co potřebuje ve skutečnosti je Saljut(Zvezdu). Tedy autonomní, dlouhodobě obyvatelnou jednotku. Proč vyvíjet něco, co už někdo kdysi dávno vyvinul. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]
Do bodky súhlasím. Od A po Z. |
| 22.2.2013 - 08:54 - ...bo | |
|
Detaily budou známy příští týden.
Dragon by pro ty 2 lidi pravděpodobně fungoval jako návratový modul (můj odhad).
Jako obytný/pracovní blok s radiačním krytem by zřejmě bylo něco od Bigelowa.
Uvidíme, bylo by to pěkné. Pokud by se jim podařilo těch 5 let zasprintovat a skutečně vyvinout systém schopný doletět na Mars a zpět s lidmi živými a víceméně zdravými .. tak paráda.
Dobré je, že to konverguje s hlavním cílem SpaceX |
| 22.2.2013 - 10:19 - Jiřík | |
|
Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]
To je nepochybně pravda, ale pravda taky je, že výpravy Magellana, Amundsena nebo Fawceta byly rovněž odvážné a natolik sebevražedné, že během nich všichni uvedení (a vedle nich mnoho dalších, které jsem nejmenoval) složili kosti. Takže co? Pokud bude k dispozici loď, nějací po slávě toužící dobrodruzi se najdou, i když budou vědět, že jejich šance na návrat konvergují k nule. A ruku na srdce, pokud by v roce 2018 ta hazardní výprava skutečně odstartovala, my všichni, co se zde podílíme na těchto diskusích, ji budeme sledovat se zatajeným dechem. |
|
| do 2018 je dost casu na odskusanie aj modifikovanie Dragonu, a aj na zalietanie FH. Ale uprimne - bez nejakeho habitatu si to neviem predstavit. To sa ti dobrodruhovia pozabijaju uz niekde za mesacnou orbitou... |
|
citace:
Když američané vyhlašovali Apollo, ani nevěděli, jak na Měsíci přistát a loď Apollo byla jen na náčrtcích, ani ne na rýsovacích prknech. Dragon létá, na úpravách pro posádku se pracuje. Zásoby na 500 dní pro 2 lidi váží 5 tun, takže bez habu od Bigelowa nebo Cygnusu se nikam nedostanou. Excalibur-Almaz má skořápky, ale bez vybavení a systémů - to je nejjednodušších 10% lodě.
No to pochybuji. Lodě sice byly v různém stavu, ale všechny měly pohon, stabilizaci, elektroniku, napájení, navigaci a podporu života. Zejména v elektronice a podpoře života tam sice byly někde i značné nedodělky, ale to beztak museli vyměnit. A pokud byl Ex-Al připraven na lety už letos a kvůli rozšíření schopností sestavy to posunul na 2015, tak těžko dostali za své prachy 10%-ní lodě. Myšleny FGB, VAčka na tom byly hůře.
|
|
vsetky asi nie
kazdopadne almaz ma najblizsie k tomu co by mohlo sluzit ako preletovy hab |
|
Tak podľa mňa tu nie je veľmi o čom diskutovať. Nanajvýš tak o veľkej, preveľkej fantázii Dennisa Tita a o jeho schopnosti chápať objektívnu realitu. A tiež o tom, ako sú niektorý ľudia ľahko ochotný strhnúť sa nadšením pre plán, ktorý podľa mňa slovo nereálny optimizmus nevystihuje dostatočne. Skôr ho vystihujú slová ako fantazmagória, utopia a začínajúca senilita . Teda pokiaľ za tým Dennis Tito nesleduje niečo iné...
|
|
Dennis Tito cestoval za vlastne peniaze, v pokrocilom veku, na ISS napriek jednoznacnemu odporu NASA. Mozno je fantasta a mozno je to nerealne, ale nie je to senilny hlupak ani tlchuba  |
|
citace:
Dennis Tito cestoval za vlastne peniaze, v pokrocilom veku, na ISS napriek jednoznacnemu odporu NASA. Mozno je fantasta a mozno je to nerealne, ale nie je to senilny hlupak ani tlchuba
Tak hlupák určite nie je, ale o tom ostatnom si nie som až taký istý. Súkromný let na ISS a súkromný let na Mars je trocha rozdiel, že . Keby to naplánoval aspoň do roku 2028, tak by som sa nad tým len pousmial. Ale do roku 2018?!? Tu môžem povedať len "ach jaj, další fantasta". |
|
yamato:
jo máš pravdu. V TKS i Titovi. Ale stále to je odvážný krok. Jinak Tito není nijak závratně bohatý a na let dal značnou část svých aktiv. Ovšem on je bývalej konstruktér raket či co, takže lze ten jeho entuziazmus docela chápat.
Jinak bych i pochopil, kdyby byl dobrovolník pro jednoho z těch kosmíků. Umřít v kosmu a ještě k tomu při cestě na Mars a být pohřben třebas na jeho orbitě .... defacto to není tak špatný. |
|
to čo Tito zatiaľ povedal, je dosť nekonkrétne
ja radšej počkám, kým o svojich plánoch neprezradí viac
ako som už inde povedal, aby to bolo realistické, musel by navrhnúť celí program postupných krokov, a prvými krokmi po konštrukčnej fáze, by museli byť nejaké skúšky ehm.. "iba trošku vyššie, ale zase.. nie až tak ďaleko" |
|
citace:
Tak hlupák určite nie je, ale o tom ostatnom si nie som až taký istý. Súkromný let na ISS a súkromný let na Mars je trocha rozdiel, že .
rozdiel to je, ale mozno mensi ako si myslime. V dobe ked Tito zacal vyjednavat s rusmi o lete na ISS to bola rovnaka fantasmagoria ako je dnes let okolo marsu. To len my dnes berieme ako normalku ze nejaky turista leti na ISS, ale pred Titom to bolo vo sfere sci-fi.
citace:
Keby to naplánoval aspoň do roku 2028, tak by som sa nad tým len pousmial. Ale do roku 2018?!? Tu môžem povedať len "ach jaj, další fantasta".
a co je na tom take nerealne? tu nejde o nejaky martansky vysadok, v podstate sa potrebuje dostat na preletovu drahu, potrebuje dostatok zasob a dostatocne tienenie pred vesmirnym prostredim mimo zemskeho magnetickeho pola. Nejde tu o nic co by sa nedalo zbuchat z existujucej technologie, az na to tienenie, a tam to prinajhorsom vyriesia nejakou vrstvou vody okolo obytnych casti. Cize v podstate ide o to ci ma dost penazi. Ziady technologicky zazrak sa nevyzaduje. |
|
Erakis:
yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá). |
|
no pokial pride s nejakym stupidnym crowd-fundingom tak to mozme rovno odpiskat  |
|
citace:
Erakis:
yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá).
to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2,
tak bolo "drahé, nárončné, nebezpečné" všetko bolo treba najprv odskúšať v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali "argumenty" že sa na to nijaký dodávateľ nedá nahovoriť
ale keď sa povie MARS
tak odrazu ide všetko ľahko "ako po masle"  |
|
Ale ja súhlasím s tým, žeby bol projekt takejto misie na Mars po technickej stránke teoreticky zrealizovateľný. Technicky by bol možno zrealizovatľný do dvadsiatich rokov napr. aj projekt Daedalus. Teda ak by sa podarilo zohnať bilióny dolárov a sústrediť prácu desaťtisícov vedcov a technikov. A tu je ten zásadný problém, ktorý tu mnohí nadšenci očividne ignorujú. Tito iba povedal, že má plán a aj to ešte nie jasné, aký presne. Takýto plán môže predostrieť ktokoľvek a nemali by sme jasať len kvôli tomu, že to bol práve Dennis Tito. Je jasné, že nemá ani dostatok peňazí, ani potrebných ľudí a vôbec, nič podstatné. A ak čaká, že mu to Musk zacvaká a pomôže do roku 2018 zorganizovať, je podľa mňa na veľmi veľkom omyle. A keby aj, nič to nezaručuje. Do roku 2018 sa ľudia k Marsu určite nedostanú, o tom som úplne presvedčený. A už určite nie vdaka Dennisovi Titovi.:-)
|
|
btw... zistoval niekto, ake delta-v treba na takyto let? 500 dni okolo marsu?
ak to tu niekde odznelo, tak sa ospravedlnujem, necitam vsetko v tomto vlakne
citace:
projekt Daedalus
heh, alan bond... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Erakis - si si uplne isty ze Dennis Tito nema 300mil. dolarov?
kazdopadne dobra poznamka - zatial nic nepovedal takze ondulujeme vzduch. Pockajme na viac info. |
| 22.2.2013 - 16:02 - Jiřík | |
|
to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2, tak bolo "drahé, nárončné, nebezpečné" všetko bolo treba najprv odskúšať v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali "argumenty" že sa na to nijaký dodávateľ nedá nahovoriť
ale keď sa povie MARS, tak odrazu ide všetko ľahko "ako po masle"
L2 nikoho neohromí, Mars je jiná káva, takže propagace by byla zajištěná a s tím i prachy za každou reklamu během letu. A jen na okraj - proč by to, propána, mělo proběhnout v dokonale odstíněné lodi? Stačí jen taková ochrana, která zaručí, že se pasažéři vrátí na Zemi relativně živí a zaklepou bačkorami až půl roku poté. I tak by se na takovou cestu hlásili zájemci po tuctech... |
|
alamo:
Všimnul jsi si, že nepočítám ani s úspěšným návratem kabiny, natož s přežitím posádky? Prostě, když jde o to, poslat na Mars 2 lidi a je fuk, jaký bude jejich stav při dosažení planety, pak se bavíme o aktuálně dostupných strojích (nic by se nemuselo vyvíjet) a cca 300 mil. USD.
yamato:
když letěl, tak jsem četl, že na ten let padla cca teřtina jeho pasiv a aktiv. On je totiž hlavně papírový miliónář/miliardář. Většinu mí v rizikových CP a dluhopisech, ostatně se tím vlastně i "živí". Ale prý má pod kontrolou vklady v hodnotě desítek miliard USD. Mohl by je vytunelovat. Udělat si archu a se spoustou mladých koček odletět na Mars založit kolonii. Mars by mohlo být dobrý místo nejen pro rakev, ale i pro důchod a FBI na něj na Marsu nedosáhne [Upraveno 22.2.2013 cernakus] |
|
Agamnemon:
Počítal jsem to hodně zhruba, protože v astrodynamice moc kovanej nesjem a při využití Marsu jako grav. praku vyšlo 3,7km/s. Ale jednalo by se opravdu jen o let tam jeden necelý oblet Marsu a let zpět. Pokud by tam neměli zaparkovat, tak 3,78km/s.
Takže teoreticky by to mohlo jít se třemi Protony. TKS+2*Block-DM2 by měly k dispozici dV1=1300m/s + dV2=2200m/s + dV3 700m/s = 4200m/s. kdyby ale Block-DM2 byly tři, tak je to již s přehledem a zřejmě i s chybou mého výpočtu potřebné dV. [Upraveno 22.2.2013 cernakus] |
|
citace:
To len my dnes berieme ako normalku ze nejaky turista leti na ISS, ale pred Titom to bolo vo sfere sci-fi.
Zas né tolik - peníze se hodili a i jako propagace to bylo dobré - tréninkami prošel - takže svou odolnost prokázal a zavál se, že co na ISS případě během pobytu poškodí si také sám plně zaplatí.
Prostě - on to byl testy prověřený člověk.
To nebyl let jako běžným letadlem a nebo příprava na budoucí suborbitální skok. |
|
citace:
citace:
Erakis:
yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá).
to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2,
tak bolo "drahé, nárončné, nebezpečné" všetko bolo treba najprv odskúšať v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali "argumenty" že sa na to nijaký dodávateľ nedá nahovoriť
ale keď sa povie MARS
tak odrazu ide všetko ľahko "ako po masle"
Pokud se něco statne - tak za to nebude NASA odpovědná.
Zde prostě na vlstní riziko - jen tak aby ta jejich akce na Zemi nikoho neohrozila.
Tisk nepůjde po NASA - ta nejspíš vydá prohlášení, že ona jim ten let rozhodně neschválila - jen neměla pravomoc - zákoné důvody proč jim ho zakázat.
Prostě jako když nějaký jachtař zahyne na cestě malou jachtou po moři to bude - taky mu to nikdo nemohl zkázat - jen za něj nikdo neručil. |
|
citace:
Technicky by bol možno zrealizovatľný do dvadsiatich rokov napr. aj projekt Daedalus.
To v podstatě vylučuji -pokud je to ten projekt na mezihvězdnou sondu - pak ten pohon nelze zrealizovat tak rychle tecnicky - prostě prostě výzkum termojaderné fůzu chce čas - ani nalitím více pěnez prostě to zas tolik neurychlíte - vědců je jen omezený počet - špičkový vědec neutíká z oboru kvůli penězům - nebo jen vyjmečně - za své peníze rodinu dobře uživí ve vyspělém světě a po luxusu prostě netouží - pro něj je největší odměnou v životě je na tom projeku pracovat - pokud jste v něčem co vás velmi bavilo nepracoval, tak to nedokážete zodpovědně posoudit.
Životnost elektoniky má svoje limity i když je vynutá - starnutí součástek - a doba letu by byla přinejmeším 50 let - a to bude problém z hlediska zdroje energie.
Ani by to někde 50 let v sluneční soustavě pracovalo vám tu životnost nejspíš nikdo nezaručí.
Riziko selhání příliš velké - a nechtěl bych být v kůži toho kdo to bude muset obhajovat před veřejností.
A plně soukromý projekt jako let na Mars to určitě nebude - ztráta peněz a i lidské práce - nebude pak nikoho dalšího mrzet. |
|
| cernakus: vďaka za to delta-v ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| Uvedená hodnota 3,7 km/s je skutečně velmi dobrým určením minimálního delta-v pro odlet k Marsu (z LEO). Osobně bych ale pro jistotu počítal s potřebným delta-v cca 4 km/s, což postačuje pro TMI i pro méně výhodná startovní okna k Marsu. Tyto hodnoty jsou určitě dosažitelné. Titova vize bude asi hodně minimalistická, ale budu mu držet palce a doufám, že ještě před rokem 2020 se pár lidí k Marsu vydá (na průletovou misi). |
|
Myslim si, ze by teoreticky mohla byt soucasti mise i pristani lidi na jednom z Marsovskych mesicu. Temer nulova unikova rychlost znamena, ze by slo pristat s Red-Dragonem, ktery ma nozicky pro pristani na pevnine na Zemi.
Dokonce by slo mozna pristat na obou mesicich a ponechat na povrchu stale stanice ala ALSEP, jen napajene ftv.
Tento MARS ALSEP by mel mit laborator pro analyzu hornin, lopatku atd.. neco jako Phoenix.
Rozkladaci 2m destnikova parabola pro X pasmo by zajistila trvale 0.5-2kbps Mars-Zeme a az 20kbps Zeme-Mars.
Suprove by bylo, kdyz by tak 10m od stanice byla druha kvalitni kamera, ktera by snimala stanici a blizkej povrch, kvuli PR technickym fotografiim pro propagaci.
Bylo by zajimave porovna z ceho se sklada Phobos a z ceho Deimos.
Teoreticky by slo Phobos pouzit jako retlanslacni telco druzici. Posadil by se tam telco ALSEP UHF/Ka pro komunikaci se Zemi a 50m od nej by mohl byt ten vedecky ALSEP.
Suprovej by byl sismograf, mereni narazu do mesice by lecos reklo o strukture orbity Marsu.
Rekneme, ze by to byla vaha 500kg na jeden "Mars-ALSEP" a to vcetne nataceci desky ftv pro elektriku.
To by FH v habitatu odvezl. Pripadne by kosmici ponechali na povrchu 2 minirovery o velikosti mensi pracky.
Predpokladam, ze hlavni problem by bylo palivo pro zabrzdeni a nasledny odlet. Mozna by zde pomohl velky nafukovaci stit tak, aby dokazali zabrzdit o atmosferu Marsu. Kazdopadne porad to znamena mnozstvi paliva pro odlet k Zemi.
Mozna je otazkou, jestli by slo vytezit palivo z povrchu mesicu a nasledne pomoci termicko-chemicke reakce vytvorit vhodne palivo a okyslicovadlo.
Je to jen nadhozeny napad co me napadl. Predpokladam, ze ti chytrejsi z Vas by dokazali odborne posoudit jestli by to slo takto udelat a zaparkovat u Marsu a pripadne vytvorit alespon jeden vypad na treba Phobos.
|
