Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  10    11    12    13    14    15    16  >>
Téma: SpaceX satelity (Starlink)
25.10.2019 - 09:40 - 
V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov. 
25.10.2019 - 11:54 - 
quote:
V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.


Není v tom přeci jen rozdíl ? Jak uvádíte ? Letadla vždy přistanou,natankují,a nebo dokonce jak doslouží jsou zrecyklovatelná. Jak budte řešit tak velké množství nefunkčních satelitu ,které jistě jednou doslouží? Jak dostanete tento skvěle a rychle létající šrot z drah, které budou potřeba a nebo tento zatím ne šrot bude ohrožovat další lety jiných kosmických těles ? Jak je soukromá osoba právně zavázána svým jednáním za zpúsobení škody na jiném majetku a nebo životech ? Řekl bych , že obavy z tak velkého množství objektú na orbitách je oprávněný.
 
25.10.2019 - 12:03 - 
Tvrdia, že na konci plánovanej životnosti budú družice stiahnuté na nízke orbity a do atmosfery.
A potom stačí jeden "efektívny manager" aby prišiel s rozhodnutím, že predsa sťahovať stále ešte funkčné satelity je neefektívne... a následky sa prejavia o desaťročie.

tých 200000 (presne 202 157) lietadiel:
https://www.independent.co.uk/travel/news-and-advice/flights-sky-map-worldwide-air-traffic-aviation-busiest-day-june-a8428451.html
 
25.10.2019 - 13:10 - 
quote:
V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.


To myslíš vážne?
Nejde mi o rozchodenie.
Ale ako sa dá prirovnávať objekt s rýchlosťou 500 až 1000 km/hod(0.138-0,277 km/s) k objektu 9 km/s.
Ja som to prirovnal k počtu parkovacích miest.
Ale dobre na oblohe, tak počtu vtákov.
"Vedecký výskum zameraný na tento druh predstavuje ich celkovú populáciu okolo 1,5 miliardy vtákov."

To ak 200000, tak aj 1,5 miliardy. Asi rovnaké kritérium.

Koľko sa im tam zmestí bude v rádoch vyšších ako 12000, len bude to treba dobre manažovať.

Som tu momentálne nechtiac za zlého, ale skúsme sa zamerať na dráhy starlinku.

Pre Petr_Šída mám graf v mierke:


Ak si dáš tu prácu v spočítaní, tak je ich tam 11943 v mierke.

 

____________________
Lamid
 
25.10.2019 - 13:34 - 
Přiznám se, že mi uniká smysl předchozího příspěvku, nešlo by otázku formulovat tak, aby dávala smysl? 
25.10.2019 - 13:56 - 
Akú otázku?

Nemám žiadnu.
Zverejnil som graf rozloženia satelitov Starlink od Benjamin Winkel
a dozvedám sa o počtu lietadiel na oblohe.
Tak uvádzam počet vtákov.

A na Tvoj podnet som graf dal v mierke.

Tot vše.

 

____________________
Lamid
 
25.10.2019 - 14:50 - 
quote:
Akú otázku?

Nemám žiadnu.
Zverejnil som graf rozloženia satelitov Starlink od Benjamin Winkel
a dozvedám sa o počtu lietadiel na oblohe.
Tak uvádzam počet vtákov.

A na Tvoj podnet som graf dal v mierke.

Tot vše.



Nu, z tvého příspěvku je cítit náznak nasrané ironie, i když nevím proč.

Jde o to, že ten původní odkaz, na který si upozornil je v duch, wow, podívejte, toho smetí...

A na to přišel komentář o měřítku, které zavádí

Není to myšleno osobně a popravdě nevím, proč to tak bereš
 
25.10.2019 - 18:02 - 
Asi rozčarovanie z reakcie.
Môj obdiv k riešeniu dráh Starlinku, a reakcia PinkasJ o počtu lietadiel a Tvoja o mierke.

A áno, pôvodný twiter má text:
"... satellite constellation reminds me of plots of space debris."

Ja som si z tweetu zobral predstavu o dráhach Strarlinku, a PinkasJ a Ty ten odpad.
Asi preto.

Skúsim si predstaviť


a


a nič, neviem ako u Vás ale u mňa nič,
uvedení dvaja rádioastronómovia mi to ukázali.

Reakcia:
počet lietadiel a mierka.
Tak som reagoval.
Už teraz sa teším na vizualizáciu 42000 satelitov Starlink. Ak bude od Vás, tak bude môj obdiv Váš.

 

____________________
Lamid
 
26.10.2019 - 10:12 - 
Ještě k těm letadlům: U letadel se dá zařídit, aby jejich trasy neprocházely nad špičkovými observatořemi nebo nad kosmodromy (zde stačí jen zákaz provozu letadel při plánovaném startu). Při rozsáhlých satelitních sítí to bude obtížné, při každém startu, mimo LEO bude nutno kalkulovat s pozicemi satelitů. Co když provozovatel sítě zbankrotuje – kdo se postará o bezpečné stažení jeho satelitů ? 
27.10.2019 - 09:59 - 
Trochu som oprášil stredoškolskú matematiku a vykreslil inicializačnú fázu konšteláciu Starlink-u.
24 orbitálnych rovín vo výške 550 km
sklon 53°
66 satelitov v každej
1584 spolu
uhlová vzdialenosť rovín
15°
vzdialenosť satelitov na dráhe
5,455° = 659,5 km



Stav k 26.10.2019



nebude ľahké ich zosynchronizovať, a to je ich len 60.
[upraveno 29.10.2019 08:17]

 

____________________
Lamid
 
27.10.2019 - 16:52 - 
Ako sú rozmiestnené satelity z prvej várky?
Na www.satflare.com sa dá stále sledovať vláčik Starlink:



vypustené boli 24.5.2019, teda cca 5 mesiacov.
Na obrázku je 60 satelitov Starlink plus 4 pozostatky (44295, 44296, 44297 a 44298 - FALCON 9 DEB)
Jedna orbita má mať 66 kusov.
Sú tam medzery, nie?
tak neviem, či sú úmyselne prázdne.
Ale aj tak to nevyzerá tak pekne rozložené ako na vizualizáciách.

[upraveno 27.10.2019 17:00]

 

____________________
Lamid
 
27.10.2019 - 17:40 - 
"pekne rozložené" to pri tejto "hustote" satelitov na dráhe nebude nikdy. Stačí odchýlka doslova pád centimetrov od ideálnej orbity (v výške apogea a perigea a ďalších dráhových parametroch) aby sa začala meniť doba obehu a časy prieletov. A s pribúdajúcim počtom obehov sa družice pekne "rozutekajú".
Navyše - vyvedenie jednotlivých družíc na finálnu dráhu bolo "postupné", ich motory pracovali v rôznom čase a na rôznych úsekoch prechodovej dráhy, takže už ako tak rovnomerné rozloženie na finálnej dráhe je celkom úspech programu riadiaceho vyvedenie. Časom sa to samozrejme môžu ešte pokúsiť vylepšiť, ale záleží na presnosti, s akou dokážu zmerať skutočné dráhy a pozície jednotlivých družíc. A vzhľadom na poruchové vplyvy Mesiacu a Slnka sa konštelácia družíc bude aj tak časom celkom rýchlo rozchádzať.
[upraveno 27.10.2019 20:54]
 
27.10.2019 - 21:58 - 
Každý satelit má sledovač hviezd.
Lietajú pod GPS.
Sú sledované radarmi United States Air Force.

Tak snáď s presnosťou menej ako sekunda. Dúfam, že si to neidealizujem.

Ja neviem akú nepresnosť môžu mať, keď budú v plnom počte v danej vrstve.
A to ako na jednotlivej dráhe, tak aj dráhy medzi sebou v danej vrstve.
A to za prvé z bezpečnosti, tak za druhé funkčnosti internetu.

A k tomu som smeroval, že k nie akému funkčnému usporiadaniu to má ďaleko. A znovu upozorňujem, 5 mesiacov od vypustenia.

Poznámka
Pretuberancie dané Slnkom a Mesiacom sú dané a zahrnuté vo výpočtoch dráh. Poruchy na Slnku môžu mať vplyv, ale to by musela byť silná erupcia.
[upraveno 27.10.2019 22:08]

 

____________________
Lamid
 
27.10.2019 - 22:30 - 
quote:

Pretuberancie dané Slnkom a Mesiacom sú dané a zahrnuté vo výpočtoch dráh.

Myslíš "perturbace"
 
27.10.2019 - 23:14 - 
Sledovač hviezd je používaný skôr na priestorovú orientáciu než na určovanie presnej polohy - aj keď aj to sa dá.
Chyba pozície bude zrejme "nepravidelná" - domnievam sa, že chybový priestor bude nejaký trojosý elipsoid.

Čo sa týka funkčnosti - teoretický rozostup 60 družíc na rovnakej kruhovej dráhe vo výške 500km je ~720km, vo výške 800km ~750km. Pre pozície v rovine dráhy bude v pozícii vhodnej pre príjem v každom okamihu 5-7 družíc. Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol. Samozrejme, s obmedzenou kapacitou a obmedzeným počtom pozemných staníc.
 
28.10.2019 - 03:14 - 
quote:
Myslíš "perturbace"

Perturbácia
Vďaka za opravu

"Chyba pozície bude zrejme "nepravidelná" - domnievam sa, že chybový priestor bude nejaký trojosý elipsoid"
Ak myslíš odchýlku od elipsy vplyvom perturbácie, tak áno, ale to výpočty dráhy obsahujú.
SGP model
https://en.wikipedia.org/wiki/Simplified_perturbations_models

Elipsoid je plné teleso.
Elipticky toroid? [upraveno 28.10.2019 04:19]

 

____________________
Lamid
 
28.10.2019 - 08:02 - 
ešte k tým obežným časom.
Pre tých 60 satelitov vyšla mi priemerná obežná doba 95,34 min.
Použil som hodnotu 95,65 min a spravil graf odchýliek:

V grafe nie sú satelity s časom pod 95 minút,
tie blízko 0 sú asi na správnom mieste,
4, 5, 10 a 21 sekundová odchýlka - asi sa premiestňujú na svoju pozíciu?
1 až 60 je satelit: 1=44235(2019-029A), 60=44294(2019-029BM) [upraveno 28.10.2019 08:32]

Oprava:
0.7, 0.4, 10 a 21 sekundová odchýlka [upraveno 28.10.2019 09:16]

Edit2

zoom na výšky obežných dráh [upraveno 28.10.2019 10:23]

 

____________________
Lamid
 
28.10.2019 - 08:12 - 
Nie, nie, myslím chyby určenia "okamžitej" pozície satelitu (v danom momente).

quote:
4, 5, 10 a 21 sekundová odchýlka - asi sa premiestňujú na svoju pozíciu?
Možné to je... Rozdiel obežnej doby 5 sekund, to je koľko vo výške obežnej dráhy? Odhadom - 8-10km? [upraveno 28.10.2019 08:23]
 
28.10.2019 - 08:56 - 
9.65 a 9.566 min (5 second) je -4.02 km

quote:
Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol.


áno, je to prvá z 24 rovín. Tak ak sa počíta s určitým prekrytím, tak 1 a 1/2 hod je správne. [upraveno 28.10.2019 09:04]

 

____________________
Lamid
 
29.10.2019 - 12:47 - 
Jeden obeh vláčiku Starlink.

Tak fakt nelietajú v jednej rovine (zatiaľ?).

 

____________________
Lamid
 
29.10.2019 - 16:10 - 
"Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol. "

Podľa obrázku:

v inicializačnej fáze pokrýva 2*940,7 km=1881 km
to je na rovníku 16,9°, teda 1,127 hodiny,
k 53° rovnobežke úmerne viac 1,872 hod (28.08°)

 

____________________
Lamid
 
29.10.2019 - 20:39 - 
quote:
k 53° rovnobežke úmerne viac 1,872 hod (28.08°)
Myslím, že kolem 50 rovnoběžky je už teď možné časové pokrytí o dost delší, protože jsou použitelné minimálně tři po sobě jdoucí oběhy (vhodné). Spojení by tak mohlo být poskytnuto na dobu minimálně 3 hodiny (spíš až 4 hodiny) denně (v kuse, ale jen jednou denně).

Pokud by tedy vypustili další Starlinky do celkem 6 vhodně posunutých rovin, bylo by v našich zeměpisných šířkách už možno poskytnout nepřetržité spojení. Celkem by na to tedy stačilo max. 360 družic Starlink (stačilo by jich ale i jen cca 50 aktivních v každé rovině, takže cca 300 aktivních družic). Uvidíme, do jakých rovin budou startovat další Starlinky.
 
30.10.2019 - 00:50 - 
quote:
Myslím, že kolem 50 rovnoběžky je už teď možné časové pokrytí o dost delší, protože jsou použitelné minimálně tři po sobě jdoucí oběhy (vhodné). Spojení by tak mohlo být poskytnuto na dobu minimálně 3 hodiny (spíš až 4 hodiny) denně (v kuse, ale jen jednou denně).

Pokud by tedy vypustili další Starlinky do celkem 6 vhodně posunutých rovin, bylo by v našich zeměpisných šířkách už možno poskytnout nepřetržité spojení...


Moc trom po sebe obehom nerozumiem. Obežná rovina stojí, Zem pod ňou rotuje. V hornej a dolnej max latitude sa satelity otáčajú a tým sa ich príletové a odletové kružnice pokrytia spájajú (2×1,87 hod) v jedno. Geometria nám dá, že kružnice pokrytia sa dotknú o rádius pred bodom obratu(53°) a teda na severe 940 km pod 53 rovnobežkou (juhu nad) sa dve 1,87 hod spoja v jedno 3,74 hodinové.(čas 1,87 a 3,74 je pre 53°, pre 53°-940 km treba prepočítať).

O druhej časti príspevku , 6 obežných rovín a nepretržitom pokrytí hovorí video

Vhodne rozloženie obežných rovín je 360/6=60°, inak by boli diery aj v max šírkach.
[upraveno 30.10.2019 05:08]

 

____________________
Lamid
 
30.10.2019 - 10:37 - 
quote:
Moc trom po sebe obehom nerozumiem. ...
Pokusím se to vysvětlit pomocí obrázků, které jsem neuměle vyrobil v programu Orbitron.

Tři po sobě následující oběhy. Je vidět, že všechny tři v pohodě pokrývají Prahu na 50. rovnoběžce.


Celková stopa oběžné dráhy Starlinku (jedné roviny). Je vidět, že na 50. rovnoběžce je pokrytí cca 75°, což je více než 5300 km průmětu na Zemi a více než 5 hodin denně (a naráz).

Z obrázku je vidět i to, že 50. rovnoběžka je pro pokrytí téměř ideální. Severnější i jižnější oblasti už mají pokrytí kratší, případně přerušené (ty blíže k rovníku), případně žádné (ty blíže k pólu).
 
30.10.2019 - 11:39 - 
Pekné. Už chápem ako to bolo myslené.
Pokúsil som sa o podobné a vyšlo mi 6 hodín.
30 oct 2019 11:30
30 oct 2019 17:30
Ja som to robil pre Hamburg, teda pre lat 53°, long 10°, kužeľ mám 56,3°, čo by malo zodpovedať výške satelitu 25° nad obzorom.

Netreba to brať presne, je to môj odhad. Možno to bude o 10-20 minút menej. V plnej prevádzke sa počíta len zo satelitmi 40° nad obzorom. [upraveno 30.10.2019 11:58]

Zabudol som napísať, že nie sú vykreslené kužele pokrytia všetkých satelitov vo vláčiku. Nechcelo sa mi ich všetky definovať.

Nie je problém to spraviť pre Prahu a Bratislavu(48°). [upraveno 30.10.2019 12:07]

Poznámka:
Na začiatku a konci keď je satelit 25° nad obzorom, vidieť ako široký je rozptyl dráh satelitov. Keď by sa stiahli do jednej línie o toľko by bola celková doba kratšia. [upraveno 30.10.2019 13:18]

 

____________________
Lamid
 
30.10.2019 - 14:45 - 
Praha 30.10.2019
10:51
17:36
spolu 6:45 hod



Dorobil som kužele pokrytia pre zostávajúce satelity, ale majú uhol 45°, nechce sa mi 30x ho prepisovať.

Dám sem ešte obrázok - pohlaď na obežnú rovinu satelitov Starlink, z ktorej je vidieť nerovnomerné rozdelenie satelitov na nej. Preto vychádzajú tak dlhé časy nepretržitého pokrytia, lebo sú v nej diery.

Keby boli rovnomerne rozložene, priehlbina medzi dvomi kružnicami by bola hlbšia, teda čas prenosu by začínal neskôr a skôr skončil.

Neviem, či to má zmysel riešiť, lebo ide o teoretický čas. Vieme ako je to s príjmom mobilných telefónov.

A ako je roztiahnutá línia orbity ukazuje tento záber kúsok od ústia Amazonky - teda na rovníku.

To tiež predlžuje čas "nepretržitého spojenia" [upraveno 30.10.2019 15:43]

 

____________________
Lamid
 
30.10.2019 - 15:27 - 
quote:
... Neviem, či to má zmysel riešiť, lebo ide o teoretický čas. Vieme ako je to s príjmom mobilných telefónov. ...
Ano, souhlasím, že přesné určování doby pokrytí nemá smysl. Je ale dobré si uvědomit, že 4 hodiny pokrytí denně jednou rovinou dráhy Starlinků jsou na 50. rovnoběžce bez problémů dosažitelné, takže 6 vhodně zvolených rovin drah (6 startů po 60 družicích) zajistí solidní a nepřetržité pokrytí velké části Evropy a severní Ameriky. Koncem příštího roku to klidně může začít komerčně běžet (a snad i vydělávat). Předpokládám, že SpaceX nejde primárně o "jednotlivé zákazníky", ale budou se snažit převzít část transatlantického a transpacifického komunikačního provozu (místo provozovatelů podmořských optických kabelů) a to by mohlo přinášet dost velké peníze poměrně dost rychle. Uvidíme. Nejprve to musí začít spolehlivě fungovat.
 
30.10.2019 - 16:19 - 
Áno, 4 hodiny istotne, to budú aj 40° nad horizontom.

Len uvažujem nad takýmito grafmi:
počet ľudí na zemepisnej šírke

Videl som aj krajší, len ho neviem nájsť.
http://www.circleid.com/posts/20190102_simulation_of_oneweb_spacex_telesats_broadband_constellations/

Ako v New Yorku (vo veľkomestách) budú mať užívateľské terminály o veľkosti strednej škatule od pizze umiestnené. Na strechách? Ako u nás satelity v oknách?
Lebo potom hodne populácie z toho grafu vypadne.


 

____________________
Lamid
 
30.10.2019 - 16:36 - 
quote:
... 6 vhodně zvolených rovin drah (6 startů po 60 družicích) zajistí solidní a nepřetržité pokrytí velké části Evropy a severní Ameriky.
...

Už som to raz písal. Vhodne je len 360/6. teda po 60°.
Klietka 6x60° a pod ňou rotuje Zem. Inak to nefunguje.
Ak by boli inak, tak je tam diera a inde zhustenie.

 

____________________
Lamid
 
02.11.2019 - 11:03 - 
Konečne bol určený prvý štart operačne spôsobilých Starlinkov - na 11. novembra. Je to síce vyše mesiac skzl oproti plánu oznámenému na začiatku septembra, ale vrámci klasických spacexovských odkladov je to ešte v norme.

quote:
Mission Date (NET)
Starlink-1 October 10th
Starlink-2 October 25th
Starlink-3 November 13th
Starlink-4 December 8th



Zaujímavé je, že už 19. novembra má prebehnúť aj prvý štart 34 operačne spôsobilých družíc Onewebu, takže skutočné vesmírne preteky o satelitný internet v priamom prenose začnú byť v plnom prúde. Fakt som zvedavý, koho systém sa nakoniec viac uchytí a bude ziskovejší (a napriek ohlasovanej kvantitatívnej prevahe Starlinku si nemyslím, že je nevyhnutné aby to bol práve on).
 
<<  10    11    12    13    14    15    16  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.483834 vteřiny.