Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: ISS po Columbii
08.4.2003 - 15:43 - 
MEK příspěvek #3512

Jen na okraj - ty "moduly" u Saljutů byly ve skutečnosti těžké nákladní lodě.

 

10.4.2003 - 22:59 - 
MEK příspěvek #3528

K #3488 z 3.4.2003 M.Filipa:
Díly kosmické stanice Freedom měly být vyneseny pouze pomocí raketoplánů; využití zbylých raket Saturn již v této době nebylo reálné. Díky sklonu dráhy stanice 28,5 st. měly být přetlakové moduly delší než u realizované společné stanice s Ruskem. Byl i jiný postup výstavby: při 1.letu část příhradové konstrukce a při 2.letu laboratorní modul. Osádky této a dalších montážních misí raketoplánů pak měly v modulu pobývat krátkodobě. Trvalý pobyt měl být zahájen asi o dva roky později v souvislosti s připojením obytného modulu.

 

12.4.2003 - 11:39 - 
MEK příspěvek #3536

Na stránkách http://www.vesmir.cz/03_2002/133.htm, jsem četl článek Antonína Vítka o MIRu a tam se předpokládá životnost ISS na 15 let. To se mě zdá relativně krátká doba. Co vůbec hlavně určuje životnost stanice, kromě financí?
Ve zmíněném článku to vypadá, že MIR "dojel", mimo nedostatku financí, na nespolehlivost řídicích systému stanice, dále se zde zmiňují problémy s netěsností a mikroorganismy. Tedy žádné fatální problémy, které by nevyřešila běžná údržba, pokud by na ni samozřejmě byly peníze.


 

12.4.2003 - 22:39 - 
MEK příspěvek #3538

Poradní výbor pro bezpečnost při ústředí NASA ve Washingtonu projednal během telekonference konané 2003-04-11 otázky bezpečnosti provozu ISS s dvoučlennou osádkou. Souhrn byl zveřejněn na

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=8788

Aerospace Safety Advisory Panel White Paper (Draft): Operation of ISS with Two Crew Members

Protože se domnívám, že je to zajímavý dokument, uvádím zde doslovný neupravený překlad. Slova uzavřená v hranatých závorkách [ ] jsem vložil do překladu oproti původnímu anglickému textu, abych dosáhl správného smyslu vět v češtině.

Bílý dokument Poradního výboru pro leteckou a kosmickou bezpečnost (koncept): Provozování ISS s dvěma členy osádky

Poradní výbor pro leteckou a kosmickou bezpečnost zhodnotil plány na provozování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) s dvoučlennou osádkou. Výbor se snažil porozumět potenciálním důsledkům takového provozu na bezpečnost osádky a ISS. Za tím účelem se [členové výboru] účastnili hlavních jednání o [uskutečňování] programu a diskutovali s manažerem programu a s klíčovými pracovníky programu. Tyto kroky ukázaly, že v rámci programu ISS byly účinně identifikovány a analyzovány oblasti možných rizik a byly přijaty přiměření kroky k jejich předcházení.
Po ztrátě Columbie odstavení flotily raketoplánů povede k nedostatku kritického spotřebního materiálu na palubě ISS. V reakci na to NASA bude provozovat ISS se dvěma členy osádky. Jsouce si vědomi toho, že to s sebou ponese dodatečná rizika, [pracovníci] programu ISS identifikovali potenciální nebezpečí, analyzovali z nich plynoucí rizika a restrukturalizovali činnosti na palubě [stanice]. Nové postupy a modifikace existujících postupů byly vyvinuty tam, kde to bylo zapotřebí a prověřeny za plé součinnosti týmu astronautů.
Rizika, která výbor hodnotil, zahrnovala nouzový výstup do volného prostoru, zneschopnění [tím se rozumí buď nemoc, nebo zranění, případně smrt, pozn. překl.] jednoho člena osádky, [stav] zásob, havárie na ISS (požár, proražení stěny, zamoření stanice), selhání přístrojů, pracovní zatížení osádky, údržba systémů a omezená životnost sojuzů. Ve všech případech byly obavy během rozborů učiněných výborem potlačeny.
Podle současných plánů má být Sojuz 6S vypuštěn k ISS koncem dubna s dvoučlennou Expedicí 7. Během tohoto tzv. „paralelního“ přístupu se po určité době překryvu vrátí Sojuz 5S s tříčlennou osádkou Expedice 6. Pokud se během výměny osádek zjistí, že Sojuz 5S je vadný, použije se pro návrat Expedice 6 Sojuz 6S a [nová] dvoučlenná osádka zůstane bez záchranné lodi. Výbor požádal o zhodnocení rizik při „sériovém“ přístupu, kdy by Sojuz 6S byl vypuštěn teprve po úspěšném návratu Expedice 6 na Sojuzu 5S. Analýza, uskutečněná vedením programu [ISS] ukázala, že riziko pro osádku se prakticky nemění. Riziko pro ISS je však pří „sériovém“ přístupu o řád vyšší, vzhledem k nutnosti ponechání ISS v bezpilotním režimu. Proto, vzhledem k závěru, že se „sériovým“ přístupem významně nesnižuje riziko pro osádku, není zřejmý důvod měnit plánovaný postup výměny osádek.
Vedení programu ISS přiměřeným způsobem reagovalo na všechny námitky vznesené [výborem] ASAP. Výbor zjistil, že provedené analýzy a kroky podniknuté k odstranění rizik byly rozumné a přiměřené.
Poznámka: Po telekonferenci 2003-04-11 členové výboru souhlasili se zněním tohoto dokumentu., Proto bude vydána nová verze, z níž bude odstraněno slovo „koncept“.



 

13.4.2003 - 23:52 - 
MEK příspěvek #3539

K #3536:
Těch 15 let bych považoval za jakýsi předem stanovený odhad aktivního provozu stanice od vynesení prvních dílů (konec 1998). V současnosti se kalkuluje s cca 20-letým provozem, ovšem další prodloužení není vyloučeno. U ISS jsou nejvíce degradující součásti výměnné (solární panely, gyroskopy atd.).

Poslední tři sovětské stanice zanikly až poté, co již byla v provozu nová stanice:
Saljut 6 měl předpokládanou aktivní životnost 22 měsíců; zanikl po téměř 6 letech (v provozu již byl Saljut 7)
Saljut 7: předpoklad 4-5 let; zanikl po téměř 9 letech (v provozu již Mir)
Mir: předpoklad 6 let; naveden do atmosféry po 15 letech (ISS ve výstavbě)

 

14.4.2003 - 07:24 - 
MEK příspěvek #3540

U ruských modulů byl a je hodně omezujícím prvkem stav koroze palivových cest systému korekčního motoru a motorků stabilizační, zejména ventilů v okysličovadlových cestách.

Ještě k tomu mému článku ve Vesmíru: co se týče mikroorganismů, tak informace o nich se zejména používaly jako argument proti navedení Mir do atmosféry Země jeho zastánci. S tím jsem tam polemizoval.

 

14.4.2003 - 09:05 - 
MEK příspěvek #3543 - reakce na příspěvek #3539

A jak je to s těsnícími materiály u stykových prvků a jejich životností? Není to limitující faktor? Dají se měnit u již spojených modulů? Nebo jsou plány s pevným neprodyšným spojením modulů?
 

18.4.2003 - 20:04 - 
MEK příspěvek #3554

Dávám k dispozici neupravený překlad prohlášení komise CAIB, zveřejněného minulý čtvrtek. Tak jako v předchozím případě, i tentokrát jseo pouze vsunul proti angickému originálu slova tam, kde to vyžadoval srozumitelnější překlad do češtiny; tyto vsuvky jsou uzavřeny mezi hranaté závorky [ ]. Angický originál nejdete na

http://www.caib.us/news/press_releases/pr030417.html

Columbia Accident Investigation Board Issues Preliminary Recommendations to Improve Inspection and Testing of RCC Components, Shuttle Imaging on Orbit

Pro okamžité zveřejnění

CAIB PA 21-03

Datum: 17. dubna 2003

Komise pro vyšetřování havárie Columbie vydala předběžná doporučení pro zlepšení inspekce a testování kompozitních prvků uhlík-uhlík a snímkování raketoplánu na dráze




Houston, Texas -- Komise pro vyšetřování havárie Columbie (CAIB) dnes vydala dvě předběžná doporučení pro NASA. Kromě toho komise zveřejnila někok skutečností, týkajících se programu letů raketoplánu.

První doporučení:

Před obnovením letů by NASA měl vyvinout a zavést komplexní plán inspekce pro zjištění strukturání integrity všech systémů vyrobených z uhlík-uhlíkového laminátu (RCC). Twento plán prověrek by měl využívat nejmodernějších technik nedestruktvního testování.

Toto doporučení se vydává vzhledem k tomu, že komise dospěla k názoru, že inspekční techniky v současné době používané NASA nejsou dostatečné k tomu, aby prokázaly integritu RCC, nosných konstrukcí a upevňovacích prvků.

Druhé doporučení:

Před obnovením letů by NASA měl modifikovat Dohodu s Národní agenturou pro snímkování a mapování (NIMA) tak, aby [zahrnovala ustanovení, že] snímkování [raketoplánu] na oběžné dráze bude standardní procedurou.

Toto doporučení se vydává vzhledem k tomu, že komise dospěla k názoru, že nebylo využíváno všech prostředků [které má] vláda USA [k dipozici] pro snímkování raketoplánu na oběžné dráze.

Fakta týkající se prvků RCC

Komise zahrne do závěrečné zprávy následující skutečnosti:


  • Systém uhlík-uhlíkového laminátu (RCC) (včetně všech prvků RCC, nosných konstrukcí a upevňovacích prvků) je významnou součástí systému tepelné ochrany (TPS) družicového stupně raketoplánu a je klasifikován stupněm 1 z hlediska bezpečnosti (ztráta osádky - ztráta stroje).
  • Kompozit RCC sestává z laminátu uhlík-uhlík, který nese mechanické namáhání, impregnace tetraethylsilanem, ktgerá snižuje jeho porozitu, glazury z karbidu křemíku, která chrání [vlastní] laminát před oxidací a uzavírací nátěr pro dodatečnou ochranu proti oxidaci. Tyto kompozitní prvky jsou přepojeny k raketoplánu kovovými nosnými konstrukcemi.
  • Během předávání z výroby, integrita vyrobených kompozitů používaných pro RCC je v různých etapách průběhu výroby ověřována na fyzicky odebraných vzorcích materiálu, ultrazvukem, radigrafií, bludnými proudy [měření vodivosti v různých místech, pozn. překl.], změnami měrné hmotnosti a vizuálně. Kromě toho zkušební plochý ověřovací panel souběžně vyrobený s požadovaným výrobkem je destruktivně testován v různých fázích výroby.
  • Byla stanovena předpokládaná projektová životnost pro každý prvek RCC. Tato prognoza je založena na analýze vycházející z namáhání během simulovaných letů a předpokládá, že kompozitní materiál a nosné konstrukce jsou neporušené.
  • Vizuální vnější inspekce a ohmatání jsou jedinými stanovenými poletovými inspekcemi kompozintích prvků RCC. Demontáž prvků RCC pro podrobnější inspekci je obvykle plánována po mnoha letech raketoplánu, pokud to nevyžaduje stav jejich povrchu zjištěný jejich vizuální inspekcí nebo pokud není demontáž vynucena k zajištění přístupu k jiným operacím.
  • Nedestruktivní testování některých prvků RCC po [kosmickém] letu odhalilo defekty, které nebyly dříve zjištěny pomocí vizuálních metod kontroly, které jsou v současné době používány.

Fakta týkající se snímkování raketoplánu

Komise zahrne do závěrečné zprávy následující skutečnosti:


  • Vláda USA má prostředky, umožňující snímkování raketoplánu na oběžné dráze.
  • Existuje Dohoda mezi NIMA a NASA, týkající se snímkování raketoplánu na oběžné dráze.
  • Během letu STS-107 nebyly pořízeny žádné snímky s dostatečnou rozlišovací schopností, které by umožnily zhonotit stav družicového stupně.

Komise CAIB zveřejnila tato doporučení a tyto skutečnosti dříve, než byly zahrnuty do závěrečné zprávy. Komise zveřejní závěrečnou zprávu později v létě [tohoto roku]. Zpráva bude zahrnovat pravděpodobnou příčinu havárie, faktory, které k havárii přispěly, zjištěné skutečnosti a další doporučení.

 

20.4.2003 - 09:38 - 
MEK příspěvek #3557

Viz příspěvek #3538.

Jakou pravomoc má ten Poradní výbor pro bezpečnost při ústředí NASA? To myslí vážně, že by posádka ISS zůstala bez záchranné lodi? Asi by jim nic nezbylo, když by jeden Sojuz nefungoval. Ale stejně je to velké riziko.

Mimochodem. Pane Vítku, všiml jsem si, že důsledně používáte slovo "osádka". Pro mě je přirozenější "posádka". Má ten rozdíl nějaký větší význam?
 

20.4.2003 - 09:39 - 
MEK příspěvek #3558

Dostal jsem e-mail od pana Halouska "COLUMBIA - VYŠETŘOVÁNÍ POKRAČUJE ...". Předpokládám, že jste tento dokument dostali všichni. Na závěr se pan Halousek omlouvá za nevyžádaný e-mail. Já se vůbec nezlobím. Naopak. Musím zde pana Halouska veřejně pochválit, protože ten dokument je zatím to nejkomplexnější, co jsem kdy četl o vyšetřování havárie raketoplánu Columbia v českém jazyce (a tedy mně dobře srozumitelném).

Jako nejpravděpodobnější příčina havárie je tam uvedeno odpadnutí přišroubovaného přechodového panelu na povrchu křídla. Po pravdě řečeno není mně jasné o jaký panel se jedná. Nemá někdo z vás odkaz na nějaký obrázek, z kterého by to bylo zřejmé? Díky.

Ještě mě zaujala zmínka o tom, že raketoplán Columbia musel stát na volném prostranství na dešti v závodě firmy Boeing. Jako nějaké auto. I když na rampě je raketoplán taky vystavený dešti a větru, takže musí něco vydržet. A to nemluvím o kosmickém letu. Mimochodem na titulní stránce L+K 4/03 je hezký snímek raketoplánu na rampě. Je na něm vidět docela velká opotřebovanost orbiteru. Vypadá tak omšele...
 

20.4.2003 - 17:01 - 
MEK příspěvek #3559


Citát ze statutu "Poradního výboru pro leteckou a kosmickou bezpečnost", odst. 3.1:

The Panel shall review safety studies and operations plans referred to it and shall make reports thereon, shall advise the Administrator with respect to the hazards of proposed or existing facilities and proposed operations and with respect to the adequacy of proposed or existing safety standards and shall perform such other duties as the Administrator may request. In the pursuit of these duties, the Panel will review, evaluate, and advise on those program activities, systems, procedures, and management policies that contribute to risk and provide identification and assessment for management. Priority will be given to those programs that involve the safety of human flight.

Úkolem výboru je zkoumat jemu předložené bezpečnostní studie a operační plány a vydávat o tomto zkoumání zprávy, překládat administrátorovi [NASA] doporučení, týkající se navrhovaných nebo existujících zařízení a plánovaných operací, vyjadřovat se k adekvátnosti navrhovanch nebo existujících bezpečnostních standardů a vykonávat další povinnosti podle požadavku administrátora. V rámci těchto povinností výbor zkoumá a hodnotí takové činnosti, systémy, postupy a manažerské principy, které ovlivňují rizika a předkládá řídicícm orgánům svá zjištění a hodnocení. Prioritu při tom mají ty programy, které zahrnují bezpečnost pilotovaných letů.

Z toho vyplývá, že příslušný výbor je skutečně pouze PORADNÍ a nemá rozhodovací pravomoci. Pouze předkládá svá doporučení jednotlivým úrovním managementu NASA a to až po samotného administrátora. Organizačně je začleněn pod Office of Safety and Mission Assurance (volně přeloženo "Odbor bezpečnosti a zabezpečení programů") na ústředí NASA, ale je jmenován a odpovídá přímo administrátorovi NASA (viz odst. 4.1 a 5.1.1 citovaného statutu).

Celý statut najdete (jako pdf soubor zhruba 300 KB velký) na adrese http://www.hq.nasa.gov/office/codeq/asap/charter.htm

Co se týče toho "zůstanou bez záchranné lodi", tak to se může stát kdykoliv, i například teď, tento den. Když prostě se zjistí, že z nějakého důvodu je připojený Sojuz-TMA 1 nepoužitelný, tak Expedice 6 je bez záchranné lodi a co naděláte.

Co se týče dubletu "osádka" versus "posádka". V běžném hovoru je samozřejmě obvyklejší "posádka", která také je uváděna ve staré normě ČSN 31 0001 (Letecké názvosloví). V L+K (před mnoha lety) mně škrtali to "p" s tím, že ve VOJENSKÉ terminologii se dělá rozdíl mezi těmito slovy a to takto: "posádka" se týká města, nebo obce kde jsou umístěny vojenské jednotky, resp. ty vojenské jednoky v té obci sídlící; naproti tomu skupina osob, která se nachází na palubě letadla, v dopravním nebo vojenském vozidle je jeho "osádka". Trénovali mě tak tvrdě, že to teď zcela automaticky dodržuji. Až vyjde novelizace normy ČSN 31 0001 (má to být do konce letošního roku), tak se budu řídit touto novou normou.
 

20.4.2003 - 22:17 - 
MEK příspěvek #3560

Zpracopval jsem nákres řezu náběžnou hranou (z manuálu k raketoplánu Columbia) a opatřil českými popisky.
Je na adrese

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/leadedge60bw.gif

Odebíratelné montážní kryty jsou na kresbě označeny MONTÁŽNÍ KRYTY IZOLOVANÉ HRSI

Fotografie jsou na adresách
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide20.jpg
href="http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide21.jpg">http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide21.jpg
href="http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide22.jpg">http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide22.jpg
 

21.4.2003 - 12:38 - 
MEK příspěvek #3561

Děkuju za odpovědi.

Z nákresu je zcela zřejmé o jaký panel se jedná. Z fotografií už tak chytrý nejsem.

Co se týče "posádky", ani jsem netušil, že jsou i na toto normy. Je to zajímavé.

A k té záchranné lodi. Když nad tím přemýšlím, tak musím uznat, že máte pravdu. Takové riziko vždy bylo a pravděpodobně ještě dlouho bude. Ono je vždy lepší zůstat na funkční stanici bez možnosti dočasného návratu, než třeba v raketoplánu bez možnosti návratu.
 

21.4.2003 - 12:40 - 
MEK příspěvek #3562

A když jste vzpomněl ty normy. Delší dobu se pozastavuju nad označením člověka letícího do vesmíru. Kosmonaut, astronaut nebo dokonce taikonaut. Řekl bych, že v češtině není nic špatného na slovním spojení ruský, americký či čínský kosmonaut.

Omlouvám se za témata mimo ISS.
 

22.4.2003 - 13:41 - 
MEK příspěvek #3566

I já děkuji p. Halouskovi za hromadný mail "COLUMBIA - VYŠETŘOVÁNÍ POKRAČUJE...". Jinak k té terminologii - posádka/osádka. Podle mého názoru je osádka významem něco podobného jako osazenstvo (osadit něco něčím, třeba záhony rajčaty). Čili je to takový trošku vykloubený vojenský výraz a já bych se raději přikláněl k slovu posádka, což se snad používá jak na civilních letadlech, tak na lodích. Osádka mně nepříjemně připomíná organicko-uhlíkovou náplň BVP nebo OT čili pasivní, na jatka nahnaný kanonenfutr. Nebo osivo resp. sazenice. :-).

Astronaut/kosmonaut: Používáme u nás častěji slovo kosmonaut zřejmě z toho důvodu, že v počátcích pilotovaných letů jsme byli součástí ruského a nikoliv amerického vlivového prostoru. Nicméně nemám dojem, že by to po obsahové stránce bylo nějak špatně - slovo kosmos je řeckého původu a svojí obecností mi vyhovuje více, než americké slovo astronaut, které evokuje lety ke hvězdám a patří proto zatím bohužel jen do sci-fi. Vzhledem k tomu, že většina pilotovaných letů probíhá dnes stále v blízkosti Země, bych dokonce volil i název více specifický - geonaut nebo metageonaut/transgeonaut :-).
 

22.4.2003 - 17:35 - 
MEK příspěvek #3567 - reakce na příspěvek #3558

Díky za pochvalu :-))) Dělám co můžu.
Pokud někdo článek nečetl je na:
http://web.quick.cz/sts107/text1111.htm

Milan H.



 

22.4.2003 - 21:29 - 
MEK příspěvek #3568 - reakce na příspěvek #3566

Ve sci-fi litaratuře již existuje moc pěkný výraz pro geonauta = přízemák :-).
 

25.4.2003 - 11:48 - 
MEK příspěvek #3574

24.4. (tj. včera) se na spacedaily.com (http://www.spacedaily.com/2003/030424165035.ba83xshf.html) objevila zpráva, že si američtí diplomaté myslí, že Rusko může samo financovat lety k ISS, které jsou nezbytné pro udržení funkční stanice. Z toho důvodu prý nepodpoří zrušení zákona znemožňujícího poskytnutí financí Rusku.
To by ale mohlo mít fatální následky, protože jestli nebudou mít rusové dost financí, může dojít k zakonzervování stanice.

 

25.4.2003 - 13:43 - 
MEK příspěvek #3575

A to řekli nějací přismahlí "redhokové" ze středozápadu???
 

27.4.2003 - 11:31 - 
MEK příspěvek #3577

Na SpaceDaily.com je zaujímavý článok "Ramping Up The Station Quickly And Cheaply", kde autor uvažuje a doporučuje NASA, aby financovala prítomnosť vždy dvoch Sojuzov na ISS a zvýšila tým počet členov stálej posádky na 6 a tým i využitelnosť stanice pre vedecké experimenty. Zároveň navrhuje, aby sa stále posádky dopravovali iba pomocou Sojuzov. Raketoplán by mal byť prerobený na automatický štart a pristátie ( ako príklad sa uvádza, že Rusi to dokázali s Buranom už v 80-tych rokoch ) a fungoval by iba na prevoz nákladu a potrebných komponentov na dobudovanie ISS. Týmto by nebolo potrebné investovať do bezpečnosti raketoplánov a podstatne by sa zlacnila aj predštartová príprava, ktorá teraz po haváriji Columbie ešte zdražie. Problémom je, že USA nemá vyvinutý na rozdiel od Rusov s 35 ročnými skúsenosťami a Japoncov automatický docking. Celá myšlienka ale vyzerá zaujímavo a peniaze nutné na prekopanie bezpečnosti raketoplánov a na ich zložitejšiu predštartovú prípravu, ako bolo doteraz, by sa dali použiť na vývoj nového dpravného prostriedku.

 

28.4.2003 - 10:42 - 
MEK příspěvek #3580

Ten návrh vypadá opravdu velmi rozumně. Jenže USA by museli "obrečet" STS jako pilotovaný prostředek a tomu bych se dost divil. Obávám se, že jejich "národní hrdost" tohle přes srdce nepřenese. Asi raději zaplatí miliardy USD navíc, jen aby s STS mohli zase létat pilotovaně. No, uvidíme.
 

28.4.2003 - 10:47 - 
MEK příspěvek #3581

Nemyslím, že by bylo dobrý spoléhat se jen na technologii sojuzů, ty také nejsou bezchybné. Co se týče toho přistávání raketoplánů k ISS, do určité vzdálenosti je automatické, až posledních pár metrů je ručně. Rusové také často přecházeli na ruční řízení, protože automatické selhalo.
Zajímalo by mne, zdali ještě stále mají to automatické řízení řešeno mechanickým principem? Neví to někdo?
 

28.4.2003 - 11:31 - 
MEK příspěvek #3587 - reakce na příspěvek #3577

To se dvěma Soujzty diskutuje už hodně dlouho, v podstatě od doby, kdy byly zastaveny práce na CRV. Hlavní problém, kolem kterého se všechno točily, byly - kupodivu (cha, cha, cha!!!!) - peníze, resp. nemožnost profinancovávat nákup Sojuzu přes RAKA vzhledem k "iránskému zákonu" v USA.
 

02.5.2003 - 10:00 - 
MEK příspěvek #3627

Na SpaceRef.com je informácia o komisii NASA na preskúmanie znovuoživenia výroby modifikovanej lode Apollo. Veliteľský modul by vyniesol raketoplán, pripojil by ho k ISS a tu by slúžil až 3 roky ako CRV - crew return vehicle s kapacitou min. 4 osoby a po prípadnom zväčšení priemeru podľa možností nákladového priestoru raketoplánu až pre 7 osôb.
Veliteľský modul spolu s prístrojovým úsekom by zasa slúžil po štarte vlastnou raketou ako CTV - crew transfer vehicle.
Takato konfiguracia totiž splňuje požiadavky definované NASA na nový dopravný a záchranný prostriedok pre ISS a časovo sľubuje pre CRV nasadenie už o 4 roky.
 

02.5.2003 - 12:57 - 
MEK příspěvek #3635

To s tím Apollem není špatný nápad, je otázkou, jestli by to bylo trvalé řešení. Výzkum musí jít stále dále dál. Je také otázka, zdali vydrží Apollo funkční 3 léta, zatím to nikdo nevyzkoušel.
 

02.5.2003 - 14:15 - 
MEK příspěvek #3639

To už by bylo levnější modifikovat Sojuz na prodloužení životnosti (případně na zvětšení). Zadání by to splnilo taky, ale elegance veškerá žádná.
 

02.5.2003 - 17:57 - 
MEK příspěvek #3642

Ja bych to take nevide jako prilis stastne a hlavne realne reseni. Za prve, je Apollo ji silene zastarale, takze by se stejne muselo z vetsi miry predelat (resp. navrhnout znovu). Velitelsky modul u ISS by byl celkem naprd., podstatny je navratovy modul (pristavaci cast) a do te se horko tezko vejdou tri lide (musi byt mensiho vzrustu, aby to klaplo), kdo to videl na vlatni oci, pochopi, ze 4 se do toho mozna sice vejdou ctyri, ale budou to muset byt asioamericeni (po vzoru afroamericna, ja nevim, jak se oficialne tem sikmookejm amikum rika). Takze jak napsal uz Ales, cokoliv jineho bude minimalne stejne dobre.
 

02.5.2003 - 18:55 - 
MEK příspěvek #3643

Vypadá to, že USA se myšlenky na nový raketoplán nevzdávají:
http://portal.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=442&mode=&order=0
Podle mého názoru je to lepší řešení než investovat do vývoje OSP, které v podstatě s ničím převratným nepřichází.
Jenom doufám, že nový raketoplán bude navržen tak, aby byl schopen rovněž bezpilotních misí.
 

03.5.2003 - 08:28 - 
MEK příspěvek #3646

Co se týče použití Apolla jako záchranného a transportního prostředku pro ISS, tak ve specifikaci pro zadání předběžného vývoje těchto prostředků, zveřejněného v pondělí po havárii Columbie, byla jako jedna z možných variant uvedena i možnost použití balistické kabiny "typu Apollo".

Ve dnech 13,-14. března tr. se sešla ad hoc komise, ustavená vedením NASA, ve které mj. byli Aaron Cohen (bývalý ředitel Johnsonova kosmického střediska a bývalý manažer pro veliteský a služební modul Apollo v oddělení programu Apollo, bývalý manažér projektu družicového stupně raketoplánu odpovědný za ja¨ho vývoj, výrobui a zkušební lety a také bývalý náměstek administrátora NASA), astronauti Vance Brand a John Youong, Dale Myers (bývalý manažer vývjoe Apolla u firmy North American Aviation/Rockwell) a Kenneth Szalai (bývalý ředitel Drydenova střediska NASA a bývalý hlavní inženýr vývoje navigačních systémů Apolla ). Tito "pamětníci" měli za úkol zhodnotit možno použití velitelského a služebního modulu Apolla jako základu pro vývoj záchranného a transportního prostředku pro ISS. Šlo o ot, stanovit, zda se vůbes má o tom uvažovat.

Hlavní závěry, k nimž dospěli jsou následující (doslovný přehlad odstavce 3,0 jejich zprávy):

Členové komise dospěli k jednoznačnému závěru, že záchranná loď (CRV), odvozená od Apolla se zdá spl%novat většinu požadavků vypsaných v zadání OSP SRV úrovně 1. Od Apolla odvozená transportní loď (CTV) také se zdá splňovat většinu požadavků vypsaných v zadání OSP SRV úrovně 1, pokud se přidá služební modul. Komise se také domnívá, že existuje varianta uvařovat velitelský a služební modul Apolla (CSM) jako podklad pro jednotný systém CRV/CTV. Dále dospěla k závěru, že úvaha o použití velitelského modulu (CM) a služebního modulu (SM) Apolla je natolik závažná, že si zaslouží vážně míněnou detailní studii, týkající se otázek výkonnosti, finančních nákladů a časového harmonogramu [vývoje] takové varianty.

Milý RaStře, zřejmě jsi o hodně mladší než já, protože nevíš, že "velitelský modul" je u Apolla totéž, co návratový modul u Sojuzu, Je to ta jediná část, která se z Apolla vracela na zemi. Pokud prostuduješ podrobně závěrečnou zprávu této komise, tak je z ní zřejmé, že nejde o to, použít co bylo vyvinuto pro Apollo v celku, ale použít základních principů, zejména toho, že se pro tento Apollo-CRV použije jako tepelné ochrany ablativního štítu, který je zcela bezkonkurenčně nejspolehlivější variantou tepelné ochrany. V doprovodných tabulkách je dokonce poznamenáno, že by bylo třeba nutno zvětšit rozměry veliteské sekce o 5 až 8 %, což by umožnilo tam nacpat 6 až 7 osob (a nemuseli by to být drobní trpajzlíci). Přitom doprava na oběžnou dráhu by stále byla možná v nákladovém prostoru raketoplánu. Také by se změnila atmosféra z čistě kyslíkové na kyslíko-dusíkovou za normálního tlaku. Cena vývoje se počítala dokonce i bez použití čehokoliv, vyvinutého specificky pro Apollo.

 

03.5.2003 - 17:25 - 
MEK příspěvek #3653

RaStr si zřejmě spletl velitelský modul Apolla s lunárním výsadkovým modulem. Velitelský modul CM přistával na Zemi se všemi třemi astronauty. V době pobytu posádek na stanici Skylab byla na Zemi připravena záložní loď Apollo, která by v případě nouze odletěla ke stanici se dvěma astronauty a zpět na Zemi by se vrátila se všemi pěti.
Článek na SpaceRef.com, o kterém se zmiňuje Ľuboš, je na této adrese:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9031

 

<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.354436 vteřiny.