Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  3    4    5    6    7  >>
Téma: Nejefektivnejsi zpusob dosazeni orbitu
12.1.2009 - 10:39 - 
Při odhadu "příkonu", který by se musel reaktivnímu motoru dodávat externě (např. "po kabelech") je třeba počítat i s tou 50% účinností, takže "příkon" by musel být ještě dvakrát větší, než "čistý výkon" motoru. U STS při startu to tedy vychází nejméně kolem 100000 MW (100 GW), pro samotné 3xSSME pak nejméně 20000 MW, a dokonce i raketa Sojuz při startu generuje "tepelný výkon" ekvivalentní cca 10000 MW (tedy zhruba na úrovni elektrického příkonu celé ČR). Z toho je vidět náročnost případné externí dodávky energie nosným raketám (jde o obrovské výkony) a ukazuje to i na genialitu klasického řešení raket, kdy pohonná látka je současně i ultravýkonným zdrojem energie pro své vlastní urychlení.


To ano, ale ta genialna latka musi vynasat predovsetkym samu seba. Naviac externe zariadenie(hoci jednoduchy staticky motor generujuci tlak do rury) by bol viacnasobne pouzitelny, vysoko bezpecny,...

Na druhej strane i rura zakopana 1500m pod zem poskytne pri zrychleni 2g delta v iba 240m/s! aj pri 20g len 774m/s
...proste malo muziky za vela, vela penazi a s neznamim rizikom a navratnostou.
Aj 4km rura da pri 2g len 400m/s. proste rura, delo ma zmysel pre sialene zrychlenia.

Alternativy a kable zas uz nie su len o horaku, ale tu energiu treba transformovat na usalchtilu a to tiez nie je lacne. Avsak sa da vyhodit +-cely prvy stupen, takze treba porovnavat az prikony druheho stupna.
 
12.1.2009 - 10:48 - 
quote:
...Každopádně hadicí ani kabelem to nepůjde.

"klasickym" kablom som sa dopocital do "rozumnej" realizovatelnosti do cca 2000m/s. Ale to nechci vidiet zlozitost riesenia... A tiez mi chybal ekvivalentny zdroj...
 
12.1.2009 - 11:30 - 
quote:
To ano, ale ta genialna latka musi vynasat predovsetkym samu seba. Naviac externe zariadenie(hoci jednoduchy staticky motor generujuci tlak do rury) by bol viacnasobne pouzitelny, vysoko bezpecny,...

V tomto případě jsem mluvil jen o externí dodávce energie na klasickou raketu. Tedy žádná "roura", ani žádný "katapult", ale pořád pohonná látka v raketě (tedy "urychlující sebe sama"). Jen "ohřev" je jiný.

A pozor! U "roury" a "katapultu" už moje dříve uvedené vztahy neplatí (P=0,5.Isp.F)! Ty platí jen pro standardní reaktivní pohon (tedy pohonná látka musí být v raketě nebo v letadle). Např. u "katapultu" se průměrný "příkon" musí počítat třeba tak, že rozdíl počáteční a konečné kinetické energie se podělí časem urychlování na katapultu. To je úplně jiný princip, jiná čísla a jiné souvislosti. Podstatný efekt "katapultu" je například v tom, že při urychlování stejný příkon neudrží stále stejné zrychlení "užitečného zatížení", ale bude postupně klesat (nebo bude třeba větší příkon na stejné zrychlení). Je to proto, že při vysokých rychlostech roste kinetická energie rychleji, než při nízkých rychlostech (Ek=0,5.m.v^2) [zkuste si to třeba pro 0 - 50 m/s a pro 50 - 100 m/s ... atd.]. I v tom je výhoda rakety [reaktivního pohonu] (a v jistém smyslu i genialita), protože ta při konstatním výkonu udrží stejné zrychení při libovolné rychlosti (a s poklesem hmotnosti pak zrychlení dokonce ještě roste).
 
12.1.2009 - 12:05 - 
Ales, nechcel som spochybnovat spravnost fyziky, len dve poznamky:

1/ potrebny prikon privedeny do motora bude pri externom zdroji energie podstatne mensi ako startovaci prikon klasickej rakety.

2/externy zdroj nie je lahko realizovatelny a momentalne ani efektivny
 
12.1.2009 - 12:11 - 
Jen mala poznamka ke zdrojum. Pro tyto ucely se pouzivaji tzv. akutatory. Coz je vlastne obri setrvacnik, ktery se elmag zabrzdi, cimz prevede svuj moment hybnosti na proud. Samozrejme je k tomu potreba supravodiva technika, jinak by to diky obrim proudum shorelo. Bezne se to ale pouziva pro velky lasery, linearni urychlovace, nebo railway kanony. 
12.1.2009 - 12:21 - 
quote:
bylo by v něčem užitečné raketu jakoby vystřelovat z hlavně?

moje představa je taková, že by se nosná raketa umístila do nějaké pomyslné studny a expandujicí plyny by nemohli utikat do stran a v případě efektivního utěsnění ani nahoru. nepředstavuji si to, že by se jednalo o klasický výstřel s vysokým zrychlením, ale nějaké urychlení by se tím dalo jistě získat, navic hnací látka pro prvních cca 300 metrů (kdy se rakety jen líně zvedají a překonávají gravitaci) by mohla pocházet ze zdroje mimo raketu.

100 metrů tubus nad zemí, 200 metrů pod zem ..

asi by to bylo pouze por náklad, kde jistě může být větší zrychlení ..

co myslíte? je to velká blbost ?


Podobný systém se používá u některých ruských vojenských raket, ale je to vlastně hlavně proto, že se motory na hypergolická paliva nahazují až ve vzduchu. Silo tedy zůstává poměrně čisté. K "výstřelu" se používá stlačný vzduch. Co se týká střel s raketovými motory do superděl, tak s takovou municí počítal třeba projekt Babylon. Hlavní vadou děl ale je, že zrychlení je zpravidla poměrně drastické, takže by nebyly použitelné nejen pro posádku ale ani pro jemnější zařízení. I v případě umístění rakety do hlavně by došlo k něčemu podobnému. Teoreticky by šlo použít superdlouhou hlaveň bez bočních komor s nějakým generátorem plynu umístěným pevně na konci hlavně, který by řízeně zvyšoval tlak a tedy i rychlost (něco jako obří foukačka). Ovšem tady by asi začaly být problémy s pevností materiálu.
 
12.1.2009 - 15:55 - 
quote:
Pro tyto ucely se pouzivaji tzv. akutatory. Coz je vlastne obri setrvacnik, ktery se elmag zabrzdi, cimz prevede svuj moment hybnosti na proud.


Výraz aktuátor obecně vnímám jako synonymum pro servopohon.

 

____________________
Áda
 
12.1.2009 - 16:36 - 
Mate pravdu, myslel jsem pri tom uz na neco jineho, mel jsem na mysli kompulzator. Nicmene at uz se to jmenuje jakkoliv, chtel jsem rict, ze takove zdroje jsou.
Jeste k vyse zminenym vojenskym raketam, u velkych protiletadlovych strel se obcas pouziva neco jako katapult/prak.
 
12.1.2009 - 16:44 - 
quote:


Při odhadu "příkonu", který by se musel reaktivnímu motoru dodávat externě (např. "po kabelech") je třeba počítat i s tou 50% účinností, takže "příkon" by musel být ještě dvakrát větší, než "čistý výkon" motoru. U STS při startu to tedy vychází nejméně kolem 100000 MW (100 GW), pro samotné 3xSSME pak nejméně 20000 MW, a dokonce i raketa Sojuz při startu generuje "tepelný výkon" ekvivalentní cca 10000 MW (tedy zhruba na úrovni elektrického příkonu celé ČR).


No tak, když si těch 200 GW tedy 2 * 10^11 W přepočtu na hustotu výkonu 1000 W/mm2, tak mi vychází průřez kabelu 200 m2. I kdybych měl supravodič s 10x větší proudovou hustotou, než ho nasytí magnetické pole, tak je to pořád 20 m2 a nemáme k tomu žádný kryogenický obal.

Hadice, co by tomu dodávala palivo nebo třebas odpovídající hydraulický příkon, by vyšla s menším průřezem.

Je třeba si uvědomit, že kus studené hmoty, skrze sebe těžko přenese takový výkon, jako raketový plamen, tedy hmota v rozžhavená tak, že každá její molekula má obrovskou energii, a při tom při rychlosti, která by normální kus hmoty při dopadu odpařila. Tedy hustota elektrické energie pří průtoku drátem, těžko může dosáhnout hustoty energie spalin v raketové trysce. Průřezy kabelů tedy budou vždy o dost větší než přůřezy trysek. Jediný vodič, který by mohl mít větší hustotu výkonu, by byla vysoce ionizovaná plazma. Ale kondenzovanou látkou ani supravodivou takovou hustotu výkonu jako tryskou nedostaneme.

Také třeba hydraulická potrubí jsou schopna přenést na krátké vzdálenosti výkon přes menší hmotnost hydraulického potrubí než by byla ekvivaletní hmotnost elektrického vedení. Také proto je hydraulika jako způsob transmise výkonu na krátké vzdálenosti dost často v technických aplikacích oblíbenější než elektrika, ač má také dost nevýhod.

Kdybychom rozváděli po městě nikoliv elektrický proud, ale třeba benzín, a místo elektromotorů měli nějaké spalovací motory, vyšlo by to na hmotnost palivového rozvodu líp než s hmotností elektrického rozvodu. Takže elektrické napájení, je vždy vzhledem k příkonu velmi hmotné napájení.

 

____________________
Áda
 
12.1.2009 - 18:38 - 
quote:
Podobný systém se používá u některých ruských vojenských raket, ale je to vlastně hlavně proto, že se motory na hypergolická paliva nahazují až ve vzduchu. Silo tedy zůstává poměrně čisté. K "výstřelu" se používá stlačný vzduch.
"Mínometný štart", ako sa to často označuje, má v prípade vojenských rakiet trochu iný zmysel ako ušetriť palivo alebo získať doplnkovú rýchlosť.
Pri štarte zo sila a často aj z hermetického kontajneru je raketa vynesená nad povrch terénu štartovacím raketovým blokom, alebo z kontajneru vytlačená piestom (úlohu piestu môže plniť aj zosilnená krytka trysky raketového motoru) poháňaným prachovou náložou (prachovým generátorom plynu) uloženou na dne kontajneru.
U strategických rakiet v silách je zmyslom tohoto riešenia ochrana trupu rakety proti pôsobeniu spalín prúdiacich okolo jej trupu (šachty sú z dôvodu potrebnej odolnosti proti účinkom jadrových zbraní relatívne veľmi tesné), u iných rakiet, hlavne protilietadlových, je zasa zmyslom ochrana odpaľovacieho zariadenia, opäť predovšetkým proti pôsobeniu spalín raketového motoru strely odpálenej z kontajneru a často aj zníženie demaskujúcich príznakov štartu rakety.
 
12.1.2009 - 20:51 - 
quote:
...
jde mi o to, že když nemůžeme externě dodávat energii do raket během letu, třeba by šlo někde získat usporu, alespoň pro prvních pár stovek metrů. ...



... no a co postavit rampu někde na kopci?

Myslím, že už tady šla úvaha o kosmodromu postaveném na náhorní plošině ve výšce cca 3500m poblíž rovníku v jižní americe. Výhod je několik: úspora paliva díky maximálnímu využití rotace Země, start rovnou ve výšce a v řidším vzduchu, lehčí raketa (díky suššímu a chladnějšímu vzduchu není potřeba tak mohutná izolace nádrží), stabilnější počasí, ...

Honza
 
12.1.2009 - 21:42 - 
quote:
... no a co postavit rampu někde na kopci?

Myslím, že už tady šla úvaha o kosmodromu postaveném na náhorní plošině ve výšce cca 3500m poblíž rovníku v jižní americe. Výhod je několik: úspora paliva díky maximálnímu využití rotace Země, start rovnou ve výšce a v řidším vzduchu, lehčí raketa (díky suššímu a chladnějšímu vzduchu není potřeba tak mohutná izolace nádrží), stabilnější počasí, ...

quote:
co třeba kosmodrom ve vyšší nadmořské výšce ?

myslím že 7000 metrů nad mořem a výše je asi nereálné, ale kolik pohonných hmot, nebo obecně energie by ušetřilo třeba 5000 metrů nad mořem ?
________________________________________
Uvědomte si že není cílem kosmonautiky dosáhnout co nejrychleji potenciální energii ale dosáhnou kinetickou energii (rychlost 7,9km/s) při co nejmenších nákladech. Při malých výškách (v husté atmosféře)se mužem flákat a pak je třeba do toho šlápnout.
Řešením by bylo výtah nebo nájezdová rampa(zubatka a lineární magnet) na pohoří Himaláj nebo na Kilimanjáro nebo na Chiborázo (6310) A JE TO.

 

____________________
pravda rozum zvítězí
 
12.1.2009 - 21:42 - 
Na izolácii sa neušetrí skoro nič, pretože rozdiel teplôt je maximálne desať-pätnásť stupňov, a stabilita počasia je celkom dosť diskutabilný problém. Jediná úspora by bola v menšom aerodynamickom odpore v redšej atmosfére a menšom gravitačnom zrýchlení na mieste štaru. Navyše, poloha kozmodromu sa musí voliť aj s ohľadom na hlavný strelecký sektor, ktorý je vždy orientovaný na východ a tým pádom aj na dopadové oblasti vyhorených stupňov, aby sa vyhli husto osídleným priestorom. Tomu ale vyhovujú žiadne veľhory, ani Andy...
Pobyt vo výškach okolo 3000-3500 metrov je tiež pre bežných ľudí mimoriadne náročný a má celkom brutálny dopad na ich pracovnú výkonnosť, nehovoriac už o takých detailoch, ako je dopravná a iná infraštruktúra, potrebná pre zabezpečenie výstavby a prevádzky kozmodromu.
 
12.1.2009 - 22:41 - 
quote:
... Jediná úspora by bola v menšom aerodynamickom odpore v redšej atmosfére a menšom gravitačnom zrýchlení na mieste štaru. Navyše, poloha kozmodromu sa musí voliť aj s ohľadom na hlavný strelecký sektor, ktorý je vždy orientovaný na východ a tým pádom aj na dopadové oblasti vyhorených stupňov, aby sa vyhli husto osídleným priestorom. ...



Z tohoto duvodu se domnivam, ze usetreni "rozjetim" celeho komplexu by prineslo znacne uspory. Kolik energie je potreba dodat, aby komplex STS (berme zakladni vahu 2000t) dosahnul pouze rychlosti zvuku ~ 330m/s ? A jake mnozstvi paliva (hmotnosti) by se tim usetrilo ? Problem je v tomto okamziku pouze technologicky (vytvorit potrebne zarizeni je samo o sobe vyzvou) a ekonomicky (vyplati se to? Pri kolika startech?) Pri pretizeni 3G (zrychleni 20m/s a pritazlovost zeme) coz by melo byt maximum pro STS by na to mela v idealnim pripade stacit draha okolo 3km. Pokud by bylo mozne vyuzit nejakou formu katapultu, mohlo by to byt zajimave - pokud se neprekroci limity konstrukce. Komplex STS je patrne staven na namahani pouze ve vertikalnim smeru.
Jinou otazkou je, proc se stale vyuzivaji rakety a raketove sane. Znamena to, ze nemame lepsi pohon? Rakety jsou to nejlepsi co dovedeme ?
 
12.1.2009 - 23:40 - 
quote:
quote:
Podobný systém se používá u některých ruských vojenských raket, ale je to vlastně hlavně proto, že se motory na hypergolická paliva nahazují až ve vzduchu. Silo tedy zůstává poměrně čisté. K "výstřelu" se používá stlačný vzduch.
"Mínometný štart", ako sa to často označuje, má v prípade vojenských rakiet trochu iný zmysel ako ušetriť palivo alebo získať doplnkovú rýchlosť.
Pri štarte zo sila a často aj z hermetického kontajneru je raketa vynesená nad povrch terénu štartovacím raketovým blokom, alebo z kontajneru vytlačená piestom (úlohu piestu môže plniť aj zosilnená krytka trysky raketového motoru) poháňaným prachovou náložou (prachovým generátorom plynu) uloženou na dne kontajneru.
U strategických rakiet v silách je zmyslom tohoto riešenia ochrana trupu rakety proti pôsobeniu spalín prúdiacich okolo jej trupu (šachty sú z dôvodu potrebnej odolnosti proti účinkom jadrových zbraní relatívne veľmi tesné), u iných rakiet, hlavne protilietadlových, je zasa zmyslom ochrana odpaľovacieho zariadenia, opäť predovšetkým proti pôsobeniu spalín raketového motoru strely odpálenej z kontajneru a často aj zníženie demaskujúcich príznakov štartu rakety.


Měl bych se trochu upřesnit, vzduchem se vystřelují hlavně rakety na TPH a to především z ponorek a některých mobilních zařízení. Někdy se tomu říká také "studený minometný start". "Horký" minometný start měly naopak velké sovětské rakety s hypergolickými palivy jako R-36M:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1860
K předešlé poznámce o tom, že by raketa mohla startovat vlastním motorem z "hlavně" jsem zjistil, že právě tak startovala sovětská vojenská raketa RT-2. Využívalo se při tom částečně i páry!
Popis je celkem zajímavý:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1950
 
13.1.2009 - 00:00 - 
quote:
quote:
... Jediná úspora by bola v menšom aerodynamickom odpore v redšej atmosfére a menšom gravitačnom zrýchlení na mieste štaru. Navyše, poloha kozmodromu sa musí voliť aj s ohľadom na hlavný strelecký sektor, ktorý je vždy orientovaný na východ a tým pádom aj na dopadové oblasti vyhorených stupňov, aby sa vyhli husto osídleným priestorom. ...



Z tohoto duvodu se domnivam, ze usetreni "rozjetim" celeho komplexu by prineslo znacne uspory. Kolik energie je potreba dodat, aby komplex STS (berme zakladni vahu 2000t) dosahnul pouze rychlosti zvuku ~ 330m/s ? A jake mnozstvi paliva (hmotnosti) by se tim usetrilo ? Problem je v tomto okamziku pouze technologicky (vytvorit potrebne zarizeni je samo o sobe vyzvou) a ekonomicky (vyplati se to? Pri kolika startech?) Pri pretizeni 3G (zrychleni 20m/s a pritazlovost zeme) coz by melo byt maximum pro STS by na to mela v idealnim pripade stacit draha okolo 3km. Pokud by bylo mozne vyuzit nejakou formu katapultu, mohlo by to byt zajimave - pokud se neprekroci limity konstrukce. Komplex STS je patrne staven na namahani pouze ve vertikalnim smeru.
Jinou otazkou je, proc se stale vyuzivaji rakety a raketove sane. Znamena to, ze nemame lepsi pohon? Rakety jsou to nejlepsi co dovedeme ?


Výraznější vliv by to začalo být až když by start probíhal ve více než 5000 metrech. Ten už zmiňovaný japonský projekt měl mít rampu vysokou 2100 metrů. U rampy je hlavní trik v tom, že by ta kosmická loď musela být stejně postavená v podstatě jako SSTO (STS je semi-SSTO - odhazuje motory a nádrž), ale rampa by zvedala množství užitečného zatížení.
Na otázku zda nemáme lepší pohon je jediná odpověď: Ano skutečně zatím lepší pohon nemáme. Můžeme skuhrat, ale nezbývá nám než vystačit s tím co je.
 
13.1.2009 - 04:24 - 
"Piest" na obrázku R-36 z palby je v skutočnosti blok s raketovými motormi - porovnajte so zábermi na videu



pekne tam vidno, čo sa deje, najlepšie to vidno na(cca 54 sekunda a potom znovu 2:17)
Protilietadlový systém TORhttp://www.youtube.com/watch?v=EUQVHASzXGI
[Upraveno 13.1.2009 poslal Alchymista]
 
13.1.2009 - 04:34 - 
Rakety z ponoriek (ruské riešenie) sú často "vyťahované" motorom alebo skupinou motorov na TPH umiestnenou na hlavici rakety, po vynorení je tento "klobúk" odstrelený a odlietava bokom. Riešení ale existuje niekoľko. Mnoho unikátnych záberov na takéto štarty je v ruskom televíznom seriáli "Uderná sila"  
13.1.2009 - 08:20 - 
quote:
Rakety z ponoriek (ruské riešenie) sú často "vyťahované" motorom alebo skupinou motorov na TPH umiestnenou na hlavici rakety, po vynorení je tento "klobúk" odstrelený a odlietava bokom. Riešení ale existuje niekoľko. Mnoho unikátnych záberov na takéto štarty je v ruskom televíznom seriáli "Uderná sila"


Díky, Alchymisto! Snad bychom se mohli obloukem vrátit k "Nejefektivnějšímu způsobu dosažení orbitu" tím, že bychom připomněli, že pro družice mohou být vojenské rakety na konci životnosti celkem levnou alternativou.
 
13.1.2009 - 13:51 - 
Když už jsem udělal tak pěkný oslí můstek, nevíte někdo který z té spousty principů byl použitý pro starty družic z ponorek? Pokud možno s odkazem. 
13.1.2009 - 17:18 - 
Pre vypúšťani družíc sa používa R-29R ako Volna a R-29RM ako Štil-1. Námorné balistické rakety série R-29 sú kvapalinové, palivo UDMH/N2O4.
Podľa videozáberov štartov to vyzerá, že raketa je zo šachty vytlačená plynom z prachových akumulátorov tlaku, ktorý pôsobí priamo na dno rakety a motory - sú tam badateľné nejaké krytky, ale žiadny väčší objekt, ktorý by zodpovedal "piestu", ktorý tlačí raketu pred sebou. Kvapalinové motory sa spúšťajú, keď je raketa niekoľko málo metrov nad trupom ponorky, pri štarte spod hladiny to vyzerá, že pracujú (zrejme v režime malého ťahu) už pod vodou, v plynovej bubline za raketou.

"Ťažný" systém sa používa u rakiet na TPH R-39.

 
14.1.2009 - 11:00 - 
Jen jsem chtěl připomenout, že se o rampách a raketových saních už mluvilo v diskuzi Kosmická rampa.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1236&page=3
 
14.1.2009 - 11:35 - 
Úvahy o rampě:
http://www.g2mil.com/skyramp.htm
 
01.7.2009 - 08:38 - 
Poznámka k efektivitě: chystá se start Ariane 5 ECA s družicí TerreStar-1, nosič o nosnosti 10 t na GTO vynese 7 t těžkou družici, to znamená, že 2 t nosnosti na GTO jsou nevyužity (cca 1 t by spotřeboval adaptér). 2000 kg, ach jo. 
01.7.2009 - 09:03 - 
quote:
Poznámka k efektivitě: chystá se start Ariane 5 ECA s družicí TerreStar-1, nosič o nosnosti 10 t na GTO vynese 7 t těžkou družici, to znamená, že 2 t nosnosti na GTO jsou nevyužity (cca 1 t by spotřeboval adaptér). 2000 kg, ach jo.


Ale predpokladam, ze taky cas sa asi pouzije menej paliva, alebo nie ?. Cena sa urcuje za kazdy kilogram, alebo je prax taka, ze sa uctuje za start na GTO do maximalnej hmotnosti nosnosti rakety a ked si tam da niekto menej tak je to jeho problem? Teda aka je efektivita, ked sa vynasa narp. pomerne mensia hmotnost ako je nosnost rakety? Predpokladam, ze su nejake fixne naklady za start + naklad na kilogram? Asi zalezi v akom pomere je ten fixny naklad k cene za hmotnost. Lebo ak ten start bude majitela druzice stat rovnako ako keby tam dal 10t, tak potom nechapem preco si do tej druzice nenatlacia napr. viac gyroskopov a hydrazinu aby jej predlzili zivotnost na GTO.
 
01.7.2009 - 11:17 - 
Zaujímavá otázka... Povedal by som, že v istom rozmedzí hmotnosti nákladu je určená len "cena za štart".
Cena paliva je proti cene konštrukcie vcelku smiešna, takže pokiaľ pri ľahšom náklade plnia menej paliva, bude to mať skôr iné príčiny ako samotnú cenu paliva, aj keď šetriť sa samozrejme musí .
Súkromné spoločnosti ako zákazníci zrejme další, súčasne vynášaný náklad nepripúšťajú - má to logiku, každý ďalší náklad zvyšuje riziko havárie alebo iných problémov a keďže platia celý štart, majú definitívne slovo o náklade.

Terrestar je postavený na platforme LS-1300, ktorá má samotná okolo 5500kg a poskytuje podľa verzie výkon 5 až 12 alebo 12 až 18kW po celú dobu životnosti družice pre potreby zákazníckeho vybavenia. (používa sa asi od roku 1990)
Zákazník si zrejme po výbere platformy (servisného modulu) a prípadne verzie už veľmi nenavyberá, konštrukcia platformy sa neupravuje, alebo len za nemalý príplatok. Na platformu sa namontuje požadované účelové vybavenie, vyrobené na zakázku alebo v prípade televíznych a telekomunikačných družíc viacmenej "štandardné" - mnoho družíc je na jedno kopyto, líšia sa hlavne počtom transpondérov a menom.
 
03.7.2009 - 17:58 - 
Asi nie som prvý koho to napadlo. Zaoberal sa niekto dosiahnutím orbitu za pomoci odstredivej sily Zeme?
Princíp:
Ukotvíme niekoľko stokilometrové lano do zeme (najlepšie na rovníku) a druhý koniec lana vytiahneme na obežnú dráhu Zeme. Tam lano pustíme a to sa bude za pomoci odstredivej sily Zeme držať v tej istej polohe
Po lane potom môžeme lanovkovým spôsobom dopravovať na orbit materiál.

Škoda, že je to asi blbosť, len by som chcel počuť argumenty proti. Asi by sa musela Zem točiť rýchlejšie, čo?
 
03.7.2009 - 18:17 - 
hal_sk: Zaoberal sa niekto dosiahnutím orbitu za pomoci odstredivej sily Zeme?
volá sa to "orbitálny výťah" a už sa o tom tu bavíme celé roky..
nejaké rozumné zhrnutie celej veci, nájdeš napr. tu
http://bunta.blog.sme.sk/c/41881/Vesmirny-vytah-ziadna-utopia.html
 
03.7.2009 - 18:32 - 
quote:
hal_sk: Zaoberal sa niekto dosiahnutím orbitu za pomoci odstredivej sily Zeme?
volá sa to "orbitálny výťah" a už sa o tom tu bavíme celé roky..
nejaké rozumné zhrnutie celej veci, nájdeš napr. tu
http://bunta.blog.sme.sk/c/41881/Vesmirny-vytah-ziadna-utopia.html

Dík, to si prečítam. Počul som už o vesmírnom výťahu, ale nevedel som, že sa tým myslí práve toto. Túto diskusiu si tiež budem musieť prejsť celú
 
06.7.2009 - 00:31 - 
Vec co je napriklad v tom clanku o vesmirem vytahu spatne uvedena je zpusob a duvody teoristickeho utoku.

Podle mne nepujde totiz primo jen o pouhe zniceni lana, ale predevsim na zniceni nakladu a spise i vyuziti dusledku narazu toho nakladu na Zem.


Jednoduchy priklad v dobe, kdy se po lane vytahuje napriklad zasoba vodiku pro natankovani do nadrzi sondy k vzdalenejsim planetam Slunecni soustavy dojde za pomoci bud balisticke rakety ci nahle se odchylici se jakesi komercni druzice a oboji s jejich explozi pobliz lana.

Dojde samozrejme jak ke zniceni lana, ale i halvne padu vytahu mezi poskozenym mistem a Zemi.
Pokud vse bude provedeno tak, ze vytah dopadne napriklad zpet a jeste velmi rychle - byl jen male vysce - zpet na tu plosinu, tak nasledny vybuch toho prepravovaneho vodiku zrejme vazne i naslednym pozarem usmrti mnoho lidi na te plosine a zaroven ji samozrejme vazne poskodi - ne-li rovnou primo potopi.
Vychodiskem je zrejme po zacatku padu vytahu ho ihned odpalit - otazka pak jak se podari spolehlive ochranit plosina pred padajicimi a zrejme i horicimi troskami - mohou si vybrat ci i jiny "vhodnejsi" naklad napriklad nejake masivni casti kosmicke sondy ci orbitalni lodi.

Predpokladam, ze preruseni napajeni z te plosiny bude mit jen za nasedek spolehlive "prichyceni" toho vytahu k tomu lanu a ne jeho nekontrolovatelny sestup k poskozenemu mistu a nasledny volny pad zpet na Zem.

Totez by mohlo nastat pri preruseni lana vlivem nahle zmeny pocasi.
Tedy bud narocny jistici system - padaky + a i zrejme raketove brzdici motory nebo akceptovani tohto rizika...
 
<<  3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.245569 vteřiny.