|
Ve středu 24. listopadu v 17.00 na programu ČT2 bude vysílán asi 50 minutový dokumentární film USA Space Shuttle neboli raketoplán (repríza ve čtvrtek 25.11. ve 12.30 také na ČT2). Nebude asi tak napínavý jako večer na Nově uváděný film Apollo 13, ale již název slibuje pro našince zajímavé podívání. Bohužel, nemám o tomto filmu žádné další informace. |
|
Informace k tomuto pořadu z internetu:
Název: Space Shuttle neboli raketoplán /P/
Televize: ČT2
Datum: 24.11.2004
Čas vysílání pořadu: 17:00-18:00
Krátká informace: Více než dvacet let pomáhají tyto kosmické náklaďáky pronikat do vesmíru.
Americký dokument
Rozšířená informace: V červenci 1969 přistáli lidé na Měsíci. O tři roky později seznámila NASA veřejnost se svou velkolepou vizí letu na Mars. K tomu byl třeba zcela nový typ kosmického plavidla, jež by posádku a náklad vyneslo na oběžnou dráhu, do stanice, která by byla základnou pro další pronikání do vesmíru. Tak vznikla myšlenka raketoplánu. Toto kosmické plavidlo o hmotnosti dva tisíce tun bylo určeno k opakovaným letům. Jeho technická koncepce byla velmi komplikovaná, mimo jiné proto, že při návratu do zemské atmosféry musel povrch raketoplánu odolat obrovskému žáru. První space shuttle, jak zní anglický název raketoplánu, vyrazil do vesmíru v roce 1981. Od té doby podnikla tato letadla na sto misí a do kosmu se s nimi podívalo 230 astronautů.
Ačkoliv Challenger a Columbii stihl tragický konec, další rozvoj kosmonautiky je i nadále úzce spjat s těmito nebeskými kamióny.
|
|
| Tento dokument mne velmi potěšil. Dokonce i český komentář, i přes drobné nepřesnosti, považuji za neobvykle zdařilý, například i tím, že údaje byly přepočítány na u nás obvyklé jednotky (stupně Celsia, km, ...). Příští týden, ve středu 1. prosince v 17:00 na ČT2 (bez opakování) bude uveden další americký dokument Mezinárodní vesmírná stanice. Že by ČT zahájila vysílání volného seriálu o kosmonautice? Dejme se, doufám příjemně, překvapit. |
| 25.11.2004 - 09:11 - Ervé | |
|
| Souhlasím, včera to bylo parádní, takže moje video už je nastaveno, aby dnešní reprízu nahrálo, pokud máte ještě možnost, dnes ve 12:30 na ČT 2. |
|
Včera vysílaný dokument Space Shuttle neboli raketoplán byl zajímavý.
Ovšem ozvučení komentáře (i když byl kvalitní) bylo katastrofální (v některých částech a většinou v těch technicky nejzajímavějších nebylo rozumět ani anglicky a ani česky).Dále mě udivilo že nebyl ani na začátku ani na konci datovaný rokem výroby v USA(tipoval bych to tak na r.2000?spíš 99).Na konci sice bylo řečeno že byl v ČT vyroben letos, ale chyběly titulky. Asi když to na záčátku a konci uříznou tak je to levnější.V komentáři sice byla zmíněna loňská havárie Columbie a že z ní plynou nějaké úpravy pro budoucí lety.Ale o těch už tu nic nebylo.A to už to bude skoro 2 roky!!!Možná pan Vítek by nám řekl kdy byl dokument vyroben v originále, když zde spolupracoval na českém komentáři.
Ale již na toto forum nepíše? |
|
I když v tv v poslední době o kosmonautice kromě zmiňovaného pořadu nebylo skoro nic tak mě ještě napadlo se zde zeptat, když tu přede mnou kolega uváděl že si pořad nahrává na video i na jeho budoucnost. Éra videa VHS již končí, hlavně ve vyspělých státech, nás to bude o pár let později, ale i tak obzvlášť se začátkem slibované digitální TV bude jeho konec asi dost rychlý. Tak se chci zeptat jestli někdo máte zkušenost s přepisem nahrávek VHS pomocí Tv karty do počítače na CD nebo DVD a do jakého formátu? Na DVD rekordér lze zřejmě pouze nahrávat z TV, ale starší nahrávky z VHS na DVD to asi přímo není možné jinak než přes počítač s tv kartou? Kolega Říha mi tu na toto téma před asi 2 roky odpovídal, že je to dosti obtížné, ale dnes již počítače poněkud pokročily (P4 - 2,4 až 3GHz s 1až 2GB RAM a 64 až 128 až 256 MB VGA již je dnes ve srovnání s dobou před 2 lety cenově dostupnější a půjde cenově dál dolů, ale zda je vůbec přepis VHS do digitální formy reálný?)
Díky za odpověď. |
| 25.11.2004 - 10:50 - Ondrej | |
|
:)
http://www.amazon.com/exec/obidos/tg/detail/-/6305641218/102-8484279-1739321?v=glance
Predpokladam ze to v cestine alebo slovencine nebude :-) |
| 25.11.2004 - 13:49 - Ervé | |
|
| Brácha si koupil DVD rekordér a bez problému všechny důležité videokazety přehrál na DVD disky, takže s tím žádné problémy nejsou. Máte pravdu s tím, že VHS končí a budoucnost patří DVD. Na uloženém nepoškrábaném DVD totiž záznam časem nedegraduje, zatímco pásek stárne. |
|
| Pokud má DVD rekordér vstup pro video signál (na zásuvce SCART nebo jiném konektoru, což je běžné vybavení) není problém na něj kazetu VHS nahrát. Je to pro něj jen další zdroj signálu. Problém může nastat jen s propojením, protože VHS A DVD přístroje mohou mít různé konektory, ale zde se bastlení při zachování zásad propojování meze nekladou. Jen kvalita bude nižší, než při přímém záznamu, protože na pásce je zaznamenán viditelně horší signál a kde nic není, ani DVD nebere. |
| 26.11.2004 - 07:12 - Patek | |
|
| Přehrávání VHS na DVD je sice hezký, ale tak za rok až dva bude klasické DVD mrtvé.V příštím roce se počítá s nástupem nových formátů,a budou hned dva.Takže kdo počítá s nákupem DVD rekordéru ať raději počká.Jinak si pořídí stroj na kterém nepřehraje nejnovější filmy(pochybuju,že budou vydávat filmy na starém typu DVD.U nových formátů se počítá s daleko větší ochranou proti kopírování.) |
| 26.11.2004 - 07:34 - Anonym | |
|
To je zajímavé. Mě tady v několika prodejnách ,,odborníci,,tvrdili, že na DVD rekordér prostě signál z VHS rekordéru nejde nahrát. Pouze prý z klasického tv přijímače. A viděl jsem že se tu na toto ptalo víc lidí a všichni sklopili ocasy a odešli....
Chápu, že elektronické koncerny potřebují zblbnout lidi aby si každý rok kupovali nové přístroje ale...
Můžete mi sem někdo napsat nějaký typ DVD rekordéru o kterém jste výše psali?
A s TV kartou do počítače (převod VHS na digitální formát)nemáte někdo zkušenost?
Některé starší dokumenty o kosmonautice, už se nebudou opakovat.
A když jsem viděl jak kolega v Bohdanči dopadl se zajímavým dokumentem ze 60.let který mu začal hořet v promítačce....je to škoda.
Videa za čas taky budou neopravitelná...
Díky.
|
|
Předchozí anonym jsem byl já.
MF |
| 26.11.2004 - 08:47 - Ervé | |
|
| Nevěřím tomu, že by například Panasonic uvedl nový typ, na kterém by se nedaly přehrát staré DVD. Brácha se praštil přes kapsu a koupil Panasonic DMR-E 95 H za 27 000 v Elektronice Ďáblice, který přečte snad všechno a nahrává taky formát DVD-RAM, který mají myslím jen Panasonic a jedna firma. Tady se ale opravdu nevyplatí šetřit, protože ty levné značky většinou polovinu distribuovaných DVD nepřečtou. My máme 14 dní přehrávač Panasonic S47 za 3900 Kč, který taky zvládá DVD-RAM. |
| 26.11.2004 - 09:40 - Patek | |
|
Moc to sem nepatří,ale nemohu nereagovat,staré DVD určitě budou přehrávat.Ale starý přehrávač nepřehraje nový Blu-Ray Disc nebo
HD-DVD a nich budou všechny nové filmy(ochrana proti piráctví),a to i z půjčovny. |
| 26.11.2004 - 09:58 - Vojta | |
|
Tuto diskusi bych ponechal na serveru http://www.tvfreak.cz/
Tam najdete odpověď na většinu otázek tohoto druhu. |
|
Souhlasím, že je to téma na řešení jinde, ale přesto mi to nedá.
Záznam na DVD není trvalý, protože je nutné kupovat kvalitní DVD media, jinak je za 8 let nepřečtete.
Dále nevěřím tomu, že systém (i když je vyvíjený) převálcuje současné DVD. Bude trvat minimálně 10 let, než se zavede jako jediný formát (lidé mají velkou setrvačnost a když dnes začali vyměňovat VHS za DVD, tak jim to nějaký pátek vydrží)
A další možností přepisu VHS do počítače je jeho přepis na DV kameru (některé mají i vstup) a poté jeho stáhnutí do počítače prostřednictví FireWire. (je to i jedna z nejlegálnějších cest, protože většinu potřebného sw máte koupený s kamerou).
Véna |
| 30.11.2004 - 15:26 - Ervé | |
|
| Jenomže pokud výrobci zavedou systém, který starší přehrávače nepřečtou, většina lidí si tyhle DVD nekoupí a nepůjčí a celý nový skvělý systém pude do kytek. Takže bych to rozhodně černě neviděl. |
| 02.12.2004 - 00:44 - Hawaj | |
|
Nebojte se, blízká budoucnost patří všem video formátům tak jako ve vašem PC a internetu Akorát přibude vyšší rozlišení (i ve zvuku) takže budete totálně vtaženi do obrazu a čeká nás pěkná pastava pro oči a uši (a ostatní smysly taky). Navíc se značně vylepšují softwery na restauraci a obrazove zdokonalení starých archivních materiálů - to dokonce úzce souvisí s programem Apollo A média? No možná ňáké HD disky, ale spíš už velkokapacitní flash paměti, holografické paměti či paměti na úrovni atomů (kupodivu na principu klasického počitadla) apod.
|
| 19.11.2009 - 18:54 - Hawk | |
|
Tento příspěvek částečně navazuje na diskusi z vlákna Ares.
V podstatě by se NASA měla pokusit(i když šance na úspěch je vyloženě minimální) nabídnout raketoplány včetně ramp a další potřebné infrastruktury ke komerčnímu provozování společnosti/em, místo aby je nabídla muzeím.
Nikdo v podstatě neví jaké jsou rezervy v nákladech, jak moc se dají zefektivnít přípravné práce pro start raketoplánu. A pokuj jde o bezpečnost nic nebrání NASA jako případnému zákazníkovi ,aby si vydupala vlástní pozorovatele nad celým procesem startovací přípravy.
|
|
A oni budou rikat co se ma vymenit a tak, aby ti pozorovatele zachovali co nejvic pracovnich mist budou zadat toho vymenit co nejvic !!
Staci aby to zduvodnili jen pouhym podezrenim na poskozeni. |
| 19.11.2009 - 19:49 - David | |
|
Vytvářet uměle pracovní místa či tato místa účelově udržovat je znakem socialismu a všichni jistě víme jak to dopadlo. a v kryptokomunistických zemích stále dopadá. Pracovní místo není cílem, ale prostředkem.Tak jako je na každý projekt, či výrobek potřebné jiné množství materiálu, a nikdo se tomu nediví, je potřebné i jiné množství lidské práce a to se dá regulovat jen nabíráním, či propouštěním zaměstnanců, tedy " ztrátou " či vytvářením pracovních míst. Nad ztrátou pracovního místa může plakat jen komunista, socialista, potažmo odborář, nebo absolutně neschopný jedinec, schopný si rychle najde místo nové.
NASA obsadí jen tolik pracovních míst kolik jich pořebuje pro realizace svých úkolů a podle objemu prostředků, které jí na tyto podložené programy uvolní Kongres.
NASA zcela jistě zaměstná jen potřebné minimum pro ten který projekt a neměla by živit nějaké trubce nějaké trubce/ poradce/.
Není to nic nového, po skončení projektu Apollo opustilo služby NASA několik tisíc zaměstnanců a všichni našli uplatnění, podobně tomu bude i po skončení rekatoplánů. Pokud v budoucnu bude NASA potřebovat další lidi, hravě je nabere. Je třeba konečně zapomenout na totalitní výmysly, že každý má své místo jistě " do penze".
Nápad, že se NASA pouští do nějakého projektu " aby zaměstnana své lidi" je vezkrze scestný.Nutno ovšem připustit, že se na projektech NASA mohou tu a tam přiživit nějací výzkumníci. neboť je známá skutečnost, že ve státních firmách " z cizího krev neteče". |
| 20.11.2009 - 15:42 - David | |
|
I kdyby čínsko-ruská expedice letěla na Měsíc zítra, bude pořád čtyřicet let za amerikou !Úroveň čínské kosmické techniky je asi taková, že do deseti let může dosáhnout úrovně nějakého Saljutu.Podívate-li se na tempo vývoje v USA v době před Apollem, tak mezi jednotlivými kroky byly dva či tři měsíce, v čínském případě je to jeden či dva roky a to ještě jenom napodobují to co již bylo dávno realizováno, ovšem krom " mávání" to je něco zcela nového a převratného. Takovým tempem mohou sice dosáhnout Měsíce, ale nejdříve za sto let, resp. s ruskou pomocí za padesát.
|
|
| Rusko a cina ma asi taku motivaciu letiet na mesiac, ako USA alebo europa. Proste nie je politicky dovod. Takze to vidim maximalne tak na teatralne vyhlasenia, ze "do roku 2015 planujeme...". Osobne by som bol najradsej keby stafetu prebral sukromny sektor. Mate zaujem o vylet na mesiac? Mate 30milionov? Este mame volne miesta, hodime vas Ci sa tam idete opalovat alebo odhalovat zahady vesmiru, to je vasa vec, ak mate cash... |
|
yamato - je tu jeden zásadný problém.
"Vstupné náklady" pre vstup do oboru sú gigantické a základný výskum nesmierne riskantný. Na to takmer žiadna skupina so súkromným kapitálom nepristúpi. Motivácia pre základný vývoj a jeho financovanie musí byť silnejšia, ako motivácia ziskom. Taká motivácia v počiatočnej fáze kozmického vývoja existovala - bola to obranyschopnosť štátu a jeho politická prestíž.
Pokiaľ to zoberieš prísne, súkromné firmy, napriek tomu, že ťažia z poznatkov získaných štátnymi organizáciami za dobu niekoľkých desaťročí, sú približne tam, kde boli štátne organizácie niekedy na prelome 50-60. rokov, teda pred polstoročím. |
|
citace:
yamato - je tu jeden zásadný problém.
"Vstupné náklady" pre vstup do oboru sú gigantické a základný výskum nesmierne riskantný. Na to takmer žiadna skupina so súkromným kapitálom nepristúpi. Motivácia pre základný vývoj a jeho financovanie musí byť silnejšia, ako motivácia ziskom. Taká motivácia v počiatočnej fáze kozmického vývoja existovala - bola to obranyschopnosť štátu a jeho politická prestíž.
Pokiaľ to zoberieš prísne, súkromné firmy, napriek tomu, že ťažia z poznatkov získaných štátnymi organizáciami za dobu niekoľkých desaťročí, sú približne tam, kde boli štátne organizácie niekedy na prelome 50-60. rokov, teda pred polstoročím.
Vysvetlite tie giganticke vstupne naklady Elonovi Muskovi, zjavne mu to nikto nepovedal, tak si postavil funkcnu raketu. Falcon 9 ma pred sebou prvy start, Dragon je vo vyvoji. Falcon 9 heavy, ako man rated, 25 ton na LEO, by mohol byt prakticky schopny poslat kabinu s ludmi na oblet mesiaca (neratal som to, vychadzam z toho ze rusom na to stacil Proton a zatvaram jedno ocko)
Ja nehovorim ze sukromny sektor bude robit zakladny vyskum. Sukromny sektor bude predavat sluzbu - doprava hocicoho hocikam. Ci ste turista co sa chce odfotit na mesiaci, alebo univerzita ktora si tam chce postavit teleskop, to je uplne jedno. Ide o to ci mate na letenku. Ak sa taki najdu (ropnych sejkov je dost...), tak sa poleti, ak nie tak nie. Ziadny kongres, ziadny obama, ziadna augustinova komisia |
|
yamato - podmienený súhlas. Ale to je možné len preto, že základy už niekto kedysi dávno vybudoval a vyskúmal za "štátne".
Pokiaľ by mal Musk platiť všetky súvisiace (už vykonané) výskumy a vývoj (už existujúcich) technológií z vlastného, tak sa do toho určite nepustí, pretože by na to potreboval rádovo väčší kapitál. On totiž nie je ten, kto investoval do hľadania riešení, len využíva poznatky získané za "štátne peniaze", takže si drahý základný výskum nemusí zahrnúť do celkových nákladov.
A tiež - potichu predpokladá, že jeho prácu "kúpi" zasa len tá preklínaná NASA, v rámci hľadania lacnejších riešení - pretože na voľnom trhu sú ceny, ktoré by pokryli jeho náklady, zasa len nerealizovateľné - proste nikto, okrem "štátnych organizácií" mu to nedokáže zaplatiť.
Tým Muskovu aktivitu nezhadzujem, len poukazujem na to, že ju treba vidieť v správnych či správnejších súvislostiach celého vývoja kozmonautiky a správne chápať, kto investuje a kto má potenciálny zisk.
Ak by som chcel byť zlý - ani desať takýchto firiem so súkromným kapitálom by sa nepustilo do takéhoto projektu v čase a v podmienkach, keď začínal Korolev alebo Čchien a zrejme ani von Braun. Za podmienok, že výsledok je krajne neistý a aplikačná oblasť celkom neprebádaná.
[Upraveno 20.11.2009 Alchymista] |
|
citace:
yamato - podmienený súhlas. Ale to je možné len preto, že základy už niekto kedysi dávno vybudoval a vyskúmal za "štátne".
Pokiaľ by mal Musk platiť všetky súvisiace (už vykonané) výskumy a vývoj (už existujúcich) technológií z vlastného, tak sa do toho určite nepustí, pretože by na to potreboval rádovo väčší kapitál. On totiž nie je ten, kto investoval do hľadania riešení, len využíva poznatky získané za "štátne peniaze", takže si drahý základný výskum nemusí zahrnúť do celkových nákladov.
A tiež - potichu predpokladá, že jeho prácu "kúpi" zasa len tá preklínaná NASA, v rámci hľadania lacnejších riešení - pretože na voľnom trhu sú ceny, ktoré by pokryli jeho náklady, zasa len nerealizovateľné - proste nikto, okrem "štátnych organizácií" mu to nedokáže zaplatiť.
Tým Muskovu aktivitu nezhadzujem, len poukazujem na to, že ju treba vidieť v správnych či správnejších súvislostiach celého vývoja kozmonautiky a správne chápať, kto investuje a kto má potenciálny zisk.
Ak by som chcel byť zlý - ani desať takýchto firiem so súkromným kapitálom by sa nepustilo do takéhoto projektu v čase a v podmienkach, keď začínal Korolev alebo Čchien a zrejme ani von Braun. Za podmienok, že výsledok je krajne neistý a aplikačná oblasť celkom neprebádaná.
[Upraveno 20.11.2009 Alchymista]
Ved to je v poriadku, ja nevravim ze Musk to cele vyskumal a vymyslel. NASA ako statna organizacia urobila presne to co je jej ucelom - zakladny vyskum, ziskala data, nasla riesenia... Ale cele to ma logiku iba vtedy, ked vysledky zakladneho vyskumu nasledne prejdu do priemyselnej aplikacie.
Preto tvrdim, ze logickym dalsim krokom je nastup sukromneho sektoru (aj do pilotovanej kozmonautiky), ktory bude predavat sluzby za trhove ceny. NASA sa tak odbremeni od funkcie cestovnej kancelarie, tuto sluzbu si bude kupovat na trhu tak ako vsetci ostatni, a moze svoje zdroje a personalne kapacity opat sustredit na to na co bola zalozena - na zakladny vyskum. |
|
"NASA sa tak odbremeni od funkcie cestovnej kancelarie, tuto sluzbu si bude kupovat na trhu tak ako vsetci ostatni"
Ale pouze od Americkych firem - dokud bude minimalne Cina a castecne i Rusko a to predevsim jejich priznivci povazovat let na orbitalni drahu za prestizni zalezitost - tak je politicky zcela neprijatelne pro USA ,a by tyto sluzby kupovaly od jinych nez Americkych firem.
Proste kvuli prestizi musi letat na obeznenou drahu je za pomoci - tedy predevim - Americych firem - raketa kterou poleti proste musi byt z alespon z hlavni rozhodujci casti made in USA. |
|
citace:
"NASA sa tak odbremeni od funkcie cestovnej kancelarie, tuto sluzbu si bude kupovat na trhu tak ako vsetci ostatni"
Ale pouze od Americkych firem - dokud bude minimalne Cina a castecne i Rusko a to predevsim jejich priznivci povazovat let na orbitalni drahu za prestizni zalezitost - tak je politicky zcela neprijatelne pro USA ,a by tyto sluzby kupovaly od jinych nez Americkych firem.
Proste kvuli prestizi musi letat na obeznenou drahu je za pomoci - tedy predevim - Americych firem - raketa kterou poleti proste musi byt z alespon z hlavni rozhodujci casti made in USA.
Myslim ze uz nie je studena vojna, aby rozhodujucim kriteriom pri vybere dodavatela bola vlajka na rakete. V blizkej dobe, kedy let na LEO budu zvladat sukromne firmy, kazdy kto toto bude povazovat za vec narodnej prestize proste zaspal dobu. Ked mozu amici nakupovat japonske auta, europske lietadla a narodne vlajky made in china, tak mozu nakupovat aj dopravu na LEO od ruskej firmy, ak je najlepsia na trhu. Chce to len zmenu 50 rokov starej dogmy.
To o com ste pisali je obycajny protekcionizmus. Ma zmysel zadavat americkym firmam prace na novych plazmovych pohonoch, na jadrovych reaktoroch, na martanskych landeroch a podobnych hrackach, pretoze to su zalezitosti najnovsich technologii, a tam plati co je doma to se pocita. Ale tvrdit o rakete postavenej na relativne jednoduchom kerosinovom motore, ze to je hi-tech a vec narodnej prestize... to by musel niekto fakt zaspat dobu. |
|
"Myslim ze uz nie je studena vojna, aby rozhodujucim kriteriom pri vybere dodavatela bola vlajka na rakete. V blizkej dobe, kedy let na LEO budu zvladat sukromne firmy, kazdy kto toto bude povazovat za vec narodnej prestize proste zaspal dobu"
Je mi lito - ale staci si procist diskuze - pokud je nekde psano o ukonceni letu raketoplanu - jsou tam vzdy USA verejne zesmesnovany, ze nemaj zadnou lod a budou sluzby dopravy na obeznou drzhu nakupovat od RUSU.
Proste snizeni prestize daneho statu STALE PLATI - CINA I DALSI STATY TO TAK PROSTE CHAPOU !!! |
|
