|
| Nakonec by to mohlo vypadat jako takova "Brnenska prehrada". Na jednom konci odebiram biomasu a spaluji, na druhem konci vkladam slunecni zareni, CO2 a fosfaty, ktere ziskam spalovanim biomasy. Malem bych zapomel na dusik a vody mam v prehrade dost. |
| 03.3.2005 - 08:57 - Adolf | |
|
citace:
MEK příspěvek #5027Jenom poznámka: Továrna v Bhopálu patřila americké společnosti a technologie výroby byla také made in USA. Viz.:
http://www.greenpeace.cz/bhopal/online.html
Bhópálská továrna nepatřila americké UC, nýbrž patřila indické akciové společnosti Union Carbide India Lim. Americká UC tam měla velký podíl, majoritní podíl však byl indických subjektů, myslím, že zejména bank. Na tragédii se podepsala řada specifik, která by v jiné zemi nebyla možná. Operátoři, kteří byli na místě během zarážky, nebyli schopni situaci vyřešit, ačkoliv odborník, kterého pak přivezli z města ji vyřešil velmi rychle. V bezpečnostní zóna továrny byla zaplněna černou zástavbou, neboť stavební uzávěra v zóně byla spíš příležitostí pro swotery nastěhovat se právě tam a nebýt tam rušeni. Při vyhlášení poplachu v továrně nikdo v bezpečnostní zóně na sirény nereagoval a jiné zabezpečení obyvatelstva tam zajištěno nebylo.  ____________________
Áda |
| 03.3.2005 - 09:16 - Adolf | |
|
| Jen pro zajímavost: Indie staví několik kilometrů dálnic denně. Za loňský rok zvedla spotřebu ropy o 19%. (Buďme rádi za posvátnost jejich krav, jinak by byla daleko vyšší.) Největší ocelářská korporace světa, která skupuje metalurgii i v ČR, je Indická. ____________________
Áda |
| 03.3.2005 - 10:21 - Vítězslav Novák | |
|
Indové nám ovšem v zaprasení vesmíru nepomůžou. Ti, kteří jedí aspoň krávy (muslimové) nejedí vepřové a spousta jich je býložravých. Uznávám, že obalit se dá i květ černého bezu, ale řízek to tedy není...
Vítám hlasatele řízkismu! |
|
citace:
Indové nám ovšem v zaprasení vesmíru nepomůžou. Ti, kteří jedí aspoň krávy (muslimové) nejedí vepřové a spousta jich je býložravých. Uznávám, že obalit se dá i květ černého bezu, ale řízek to tedy není...
Vítám hlasatele řízkismu!
Chudáku ... ty svý řízky si strč někam, stejně ti vo to nikdo moudrej nestojí, žer si co chceš, ale věz, že jen prase žere prase  |
| 03.3.2005 - 17:49 - Adolf | |
|
citace:
Indové nám ovšem v zaprasení vesmíru nepomůžou. Ti, kteří jedí aspoň krávy (muslimové) nejedí vepřové a spousta jich je býložravých. Uznávám, že obalit se dá i květ černého bezu, ale řízek to tedy není...
Vítám hlasatele řízkismu!
Zákonitý vývoj vesmíru, v němž lidstvo naplní svůj úděl a účel kosmonautiky - zaprasení vesmíru a zasvinění dálných světů bude splněn i s indickým přičiněním. Taková je historická nutnost kosmogeneze. Nebude to tak, že by vesmír zaplavili bejlopasové jak kobylky. Budeme to my zodpovědní a moudří mrchožrouti se svými jednlými vepři.  ____________________
Áda |
|
citace:
A kdyze muzeme ocekavat ten orbitalni boom? Zase jsem optimista a predpokladam to do deseti let.
Jirko, můžeš mi trochu rozvést, z čeho pramení tvůj optimismus směrem k "orbitálnímu boomu"? Nápadů skutečně "visí kolem spousta", ale většina z nich je stará více než 30 let. V čem je teď situace jiná, než třeba před deseti lety? Jsou lepší podmínky pro komerci? Proč? Jsou na obzoru nové komerční (ziskové) aktivity v kosmu (kromě turistiky)? Stačí k tomu (boomu) stávající (používané) technologie, nebo je třeba přijít s něčím novým? Co je nadějné? Taky bych chtěl být větší optimista, a proto mne zajímá, kde hledat známky oživení (před tím boomem). |
| 09.4.2005 - 08:27 - Modrá je dobrá | |
|
Kosmonautika dotovaná vládou je relikvií Studené války a prostředkem pro socialistické organizace typu NASA jak vytahovat peníze z kapes daňových poplatníků a zvyšovat přerozdělování.
Jak vysílání lidí do kosmu, tak posílání umělých těles k cizím planetám nyní už nemá význam. Komunistický blok byl poražen, přínosy jsou minimální náklady obrovské. Jedině se udržují při životě socialističtí dinousauři zaměstnávající spousty lidí, kteří by mohli pracovat jinde ,vytvářet hodnoty a ušetřená částka by mohla jít na snížení daní.
Po zrušení socialistických kosmických agentur by se konečně otevřel prostor pro jedinou smysluplnou kosmonautiku - vynášení komerčních družic, kterou by mohly efektivně provozovat soukromé subjekty.
|
|
citace:
Jirko, můžeš mi trochu rozvést, z čeho pramení tvůj optimismus směrem k "orbitálnímu boomu"? Nápadů skutečně "visí kolem spousta", ale většina z nich je stará více než 30 let. V čem je teď situace jiná, než třeba před deseti lety? Jsou lepší podmínky pro komerci? Proč? Jsou na obzoru nové komerční (ziskové) aktivity v kosmu (kromě turistiky)? Stačí k tomu (boomu) stávající (používané) technologie, nebo je třeba přijít s něčím novým? Co je nadějné? Taky bych chtěl být větší optimista, a proto mne zajímá, kde hledat známky oživení (před tím boomem).
Rekl jsem to v prispevcich vyse a rika to i p. Hudson:
Hudson: The last few years have been rough for many of the players in the emerging space industry, and often for varying reasons. I guess I would have to say that I feel we have wasted decades and I am both frustrated and angry about that waste.
Time is the one thing we can't buy back. But I will admit that as each year goes by, the scale of the task becomes easier to achieve, and I do believe that real progress is being made. I am continually amazed by how much easier the job of getting to orbit is today than even a few years ago. Software, avionics and manufacturing technology have all improved measurably. This means that the number of people required to design a launch system is continually declining, and since manpower is the single highest cost of any development, this is good news. Very good news, in fact.
In addition, the interest in new projects seems to be increasing, and a heartening sign is that people of means are funding their own projects, such as Elon Musk (SpaceX) and Jeff Bezos (Blue Origin).
Situace je odlisna v tom, ze je ve vesmiru mnohem vice hracu nez jen USA a SSSR. Pro vypousteni satelitu uz dnes vpodstate existuje volny trh. Kdo je levnejsi, tak bere vsechno. To je duvod proc ma Boeing vpodstate jen statni zakazky. Rakety umi kde kdo a kosmicky program ma kdejaka latinskoamericka zeme. V trhu s velkyma satelitama jsou rozdany karty, ale v mensich satelitech se nejaky soukromy a levny prostredek snad sejde. Napriklad takovej Falcon muze mit svetlou budoucnost. Budto Falcon bude litat a pak muzou vydelat balik a nebo nebude a pak si za to muze E. Musk jen sam a sam. Jasna poptavka je po doprave rozmernejsich nakladu na a z ISS. Az odejde STS, tak tam neni nic. Financovani dopravy na ISS se muze zajistit jedine z penez na vyzkum, kterych ale neni moc a muzou pochazet jak od narodnich kosmickych agentur, tak od soukromych firem. Ty ovsem potrebuji mit na ISS dobry servis (personal, doprava vzorku). To vsechno snad bude dik NASA, ktera vystavbu ISS z velke casti zaplatila a nakonec opustila (po uspesne dostavbe doufejme)
Co se tyce suborbitalni turistiky, tam muze byt situace jeste dramatictejsi, nez zatim vypada. Spousta malych projektu je zamerena prave tam a vubec nejsou 30 let stare, ale technologicky dost pokrocile projekty znovupouzitelnych prostredku. Chybi jen vice investoru, kteri umi hrat a riskovat, coz NASA zda se neumi. Pokud bude mit Bronson/Rutan uspech, do nekolika let se vynori jejich konkurenti.
Nesmime zapomenout taky na dalsi X Price, ktera ma do budoucna slusny potencial.
Tyhle aktivity by meli probihat nezavisle na Mesicni iniciative. Pokud bude mozno vyuzivat CEV na orbite, tim lip, ale pochybuju ze bude komercne zajimavy. Nejspis to bude vykrik moderni techniky a proto velice drahy spas. Taky se urcite cely Mesicni program opozdi, pokud se bude vyvyjet novy tezky nosic na LEO. Treba se NASA mezitim rozpomene na nejakou drive rychleji realizovatelnou studii. |
|
Pro "Modrá je dobrá":
Oba způsoby financování kosmonautiky snad mohou klidně stát vedle sebe, nebo ne?
Základní kosmický výzkum a průzkum (exploration) je potřebný, a může být financován (převážně) ze státních prostředků (podobně jako věda a školství). Objem peněz je tu dlouhodobě stabilní (roste jen pomalu) a jde hlavně o to, aby byl efektivně využíván (to je asi obecný problém státních zakázek).
Myslím ale, že komerční kosmonautika vedle toho stojí zcela nezávisle už teď. Proč by jí měl základní výzkum nějak překážet? Vynášení komerčních družic ani dnes nemá finančně nic společného s NASA ani jinými státními organizacemi (jsou to soukromé peníze mimo státní rozpočet). Je to jen věc nabídky a poptávky. Doufám, že tento (komerční) prostor se bude intenzivně rozšiřovat (a způsobí boom kosmonautiky :), ale nevidím důvod, proč by tomu zrušení státních kosmických agentur mělo nějak pomoci. Nepatrným snížením daní? Ale to by bylo na úkor základního výzkumu, který nakonec stejně využívá i komerční sféra ne? |
|
Teď jsem si ještě přečetl Jirkovu odpověď. Díky za upřesnění.
Věřme, že komerční kosmonautika ji (kosmonautiku) dokáže táhnout kupředu, Je to zřejmě nejnadějnější možnost, jak do kosmonautiky dostat víc peněz. Ale bude opravdu dost velká poptávka? Já taky doufám, že ano, ale to teprve uvidíme (protože takhle doufám už přes dvacet let).
Obávám se, že poptávka po dopravě na a z ISS je zatím spíš výzkumná (státní) záležitost. Myslím taky, že NASA tu není od toho, aby "uměla hrát a riskovat" :)
Souhlasím s tím, že komerční kosmické aktivity by měly probíhat prakticky nezávisle na státních výzkumných programech (které realizuje např. NASA). Státních peněz je ale v kosmonautice zatím o hodně víc než soukromých (alespoň myslím), takže doufejme, že se to brzy změní. Jsem zvědav, zda a kdy nějaká komerční aktivita dokáže do kosmonautiky prinést další opravdu velké objemy peněz a zajímá mne, která to bude (snad jich bude víc). Převážnou většinu současných komerčních aktivit dnes tvoří telekomunikační družice a zdá se, že zde už je trh delší dobu nasycen. |
|
| Souhlasim s tim ze NASA opravdu neni od toho aby na sebe brala nejaka rizika (myslel jsem ty obchodni) Co se tyce komercniho vyzkumu, nemyslim si ze by byla tak nizka poptavka, ale jde spis o cenu a efektivitu. Nabidnete soukromym firmam, ze do par mesicu od provedeni platby muzou umistit svuj experiment na stanici, kde si zaplati cas kvalifikovaneho personalu a za dalsich par mesicu maji experiment i se vzorky doma, popripade muzou experiment vyhodnotit primo na palube. Najde se urcite dost firem ochotnych par melounu$ pustit. Dnes je cena jeste porad jeste prilis vysoka (desitky tisis/kg), tak uvidime za 10 let. |
| 10.4.2005 - 21:23 - Adolf | |
|
citace:
Kosmonautika dotovaná vládou je relikvií Studené války a prostředkem pro socialistické organizace typu NASA jak vytahovat peníze z kapes daňových poplatníků a zvyšovat přerozdělování.
Jak vysílání lidí do kosmu, tak posílání umělých těles k cizím planetám nyní už nemá význam. Komunistický blok byl poražen, přínosy jsou minimální náklady obrovské. Jedině se udržují při životě socialističtí dinousauři zaměstnávající spousty lidí, kteří by mohli pracovat jinde ,vytvářet hodnoty a ušetřená částka by mohla jít na snížení daní.
Po zrušení socialistických kosmických agentur by se konečně otevřel prostor pro jedinou smysluplnou kosmonautiku - vynášení komerčních družic, kterou by mohly efektivně provozovat soukromé subjekty.
Zmínil jsem se, že si myslím, že kosmonautika je v krizi. Učinil jsem tak na diskusi, která je deklarovaná jako fosílie na Marsu, ale ve svém širším záběru se týká smyslu výzkumu kosmu za pomoci kosmonautiky, tudíž i účelnosti na ni vynakládaných prostředků a financování kosmonautiky. Udělal jsem to přiznám se s určitými provokativními motivy. Provokatéři, kteří vidí budoucnost létání do kosmu jen v intencích kosmických manévrů modrých ptáků a přednášejí model financování kosmických aktivit jak z ideologické dílny von Hayeka na sebe nenechali také dlouho čekat. Smířený pohled Vítězslava Nováka se současným modelem financování mi však připadá o něco realističtější a doufám i většinovější. Přesto si však dovolím oponovat oběma.
Oba přístupy vychází z faktu, že v současnosti je přízemní kosmonautika velmi úspěšným a komerčně výnosným odvětvím průmyslu, které určitě není v krizi, s čímž lze nepochybně souhlasit. Modří při tom trochu zapomínají, že toto odvětví vzniklo jako vedlejší produkt investic z veřejných fondů, které skrze ty "socialistické" molochy vlády nainvestovaly do projektů, které byly příliš investičně náročné, rizikové a jejichž investiční cyklus je daleko za hranicí komerčního obzoru. Investiční soustředění a zaměření na perspektivu s výhledem dekád vytvořilo obrovský průmysl inovací. Ten technologický kopanec naší civilizaci, jaký přinesla 60. leta, by asi těžko vznikl bez kosmických závodů, které byly však jen jakousi složkou závodů ve zbrojení.
Inovace vyprodukované pod patronátem investičních molochů si komerční sféra ráda osvojila včetně technologií přízemní kosmonautiky, které dnes patří k základní technické infrastruktuře naší civilizace stejně jako silniční a železniční síť. Úspěch současného kosmického průmyslu je však výsledkem minulého kosmického výzkumu, ne úspěchem současného kosmického výzkumu. Námořník z výnosné hanzovní lodi pro příbřežní plavbu ve 13. století by mi asi také oponoval, kdybych tvrdil, že v jeho době námořní plavba stagnovala. Ale teprve éra zámořských objevů, kdy pod patronátem králů flotily vyrážely na objevné plavby kolem Afriky a k americkým břehům, nastala éra rozmachu tohoto odvětví.
Před 40 lety byl kosmický výzkum drivem inovativního proudu. Dnes jsou jeho produkty regálovým zbožím, ale svou někdejší úlohu lokomotivy inovací už dávno neplní. Dokonce se nechová ani jako ostatní odvětví, kde je zpravidla vzestup potenciálního produktu daleko vyšší, poměr výkonů k nákladům roste daleko rychleji a přitahuje velké objemy soukromých investic a houfy vynalézavých mozků. Kosmická technika současnosti dýchá nostalgickou atmosférou takových krásných technických děl, jako jsou parní lokomotivy, ale nečiší z ní příslib pro budoucnost. (Myslím, že rakety brzy začne malovat výtvarník nostalgie Adolf Born.) Určité zefektivnění kosmických technologií v současnosti je produktem inovací v úplně jiných oborech, které se do kosmonautiky s určitým zpožděním za ostatními obory dostalo. Celý ten komplex stagnace kosmonautiky a jeho inovativní sterilizace bych nazval, procesem zpřízemění kosmonautiky. Pokřik kosmických "modrých ptáků" volajících po uhnízdění veškeré kosmonautiky v čistě soukromých hnízdištích a přechod na čistě kramářský model financování kosmických aktivit pak vidím jako umělou abdikaci na určitou vývojovou perspektivu.
Základní výzkum za Rudolfa II. měl charakter okázalého pozičního statku kultury magnátského plýtvání stejně jako ostatní produkty rozmarnosti tehdejší aristokracie. Dnešní základní výzkum má sice také částečně podobný charakter, ale je fakticky výrobní silou, která produkuje inovace vytvářející cenné investiční příležitosti. Tuto úlohu kdysi rozvoj kosmonautiky plnil. Dnes postaví drahou ISS a vynakládá obrovské prostředky na její provoz, takže zaplatí prakticky všechny fixní náklady, nejsou však už prachy na to, aby se vynaložily nějaké produktové náklady na nějaký program tam umístěný, kvůli němuž by ty všechny fixní náklady měly být.
Ve skutečnosti by fakt, že ISS máme na orbitě, měl vytvořit investiční příležitost, do které by stálo za to se zapojit soukromým subjektům. Mechanismy zapojování soukromých investičních korporací do těchto projektů však zcela zřetelně nevznikly, což lze asi částečně vyložit jako působění adverze ze strany úředníků, kteří si střeží svůj monopol na rozhodování o těchto veřejných fondech a částečně rizikem politických rozhodnutí, které soukromníci nechtějí nést, a určitě absencí kvalitních mechanismů, jimiž se komerce mohla do těchto činností zapojit. Dokud ale nebude financování kosmického výzkumu join venture vládních agentur spolu s korporacemi sdružujícími soukromé investice a nezávislé výzkumné iniciativy, tak k efektivní součinnosti soukromé a veřejné sféry na tompto poli nenastane.
Třeba v US by podle mě mělo vzniknout cosi jako FED, který v současnosti určuje monetární politiku země. Kdyby o monetárních opatřeních měl rozhodovat třeba Kongres, tak by asi země byla v pěkném finančním chaosu. Působení FEDu, který dává do souladu soukromé zájmy hráčů trhu s veřejným zájmem země, je pak velice účinné. Kdyby byl nalezen model NASA jako FEDu, aby sloužila jako inovativní agentura zemi i investičním korporacím po inovacích prahnoucího průmyslu, tak by na ISS seděla parta výzkumníků placených ze soukromých prostředků investiční korporace, která by se jistě dočkala pozitivního NPV vložených prostředků v podobě vyprodukovaných inovací. Nehrozilo by při tom, že si příští rok pár politiků vzpomene, že spustí monstrprojekt vrtochu v rudolfínském stylu, kvůli němuž se zruší všechny úspěšné a návratné projekty, které už běží nebo se kvalitně připravují.
Výzkumné projekty jako je výzkum Měsíce, Marsu a daší věci by se určitě velice zlevnily a organizačně zefektivnily, pokud by šlo o jakousi přidruženou výrobu realizovanou ve společné korporaci soustřeďující jak veřejné tak soukromé prostředky a i ty by byly zároveň inovativními projekty. Např. nové zdroje energie, což je třeba v oblasti atomové energie obor, který upadl do umělé stagnace, kterou snad prolomí investice do vývoje kosmických technologií. Výzkum universit a dalších veřejných institucí by mohl vstupovat do kosmických programů jako partner v kosorciu a měl by tam lepší pozici, kdyby věděl, že dalekohled, kterým sleduje vesmír, nebude záviset na vrtoších Kongresu, nýbrž na mechanismech v konsorciu, ze kterého mohou university odstoupit a stáhnout své prostředky.
Agentury jako NASA by měly fungovat jako veřejnoprávní korporace vlády a dalších veřejných subjektů spolu s investičními korporacemi komerčních subjektů. Ne jako "rozpočtovky" závislé na politické vrtošivosti. V současnosti vlastně existuje poptávka po možnostech investovat do kosmu a na druhou stranu drahé a nevyužité kosmické kapacity, pro jejichž využití nejsou dodatečné prostředky. V málokterém odvětví došlo k tak malému snížení cen výkonů jako v kosmonautice. Snad žádné odvětví nespadlo z Olympu tahouna inovací do technologické stagnace jako kosmonautika. Žádné odvětví nevytváří nesmírně nákladně krásné investiční příležitosti, jaké poskytuje např. ISS, aniž by nebyly využity. Mechanismus financování a rozhodování je zde tedy zcela neadekvátní. Je bohužel opravdu rudolfínský (jak se zmínil Vítězslav Novák), což prudce snižuje efektivnost prostředků do něj vkládaných a odhání potenciální komerční investory.
____________________
Áda |
|
To ze ISS by melo fungovat jako normalni akciovka je asi jasne a nejsem si jisty, ale asi to tak nejak funguje uz ted. Neni teda problem pro zadny subjekt do te akciovky vstoupit a nejak se podilet. Problemem je draha stavba pomoci STS a s tim spojena komplikovanost relativne malych modulu. Muze to byt ale i vyhoda do budoucna, kdy by se mohla modularita hodit. Udrzba ISS nemusi byt draha, pokud doprava a zasobovani nebudou drahe. Tezko rict jak dlouho ty moduly budou fungovat, ale i takovy Mir mohl byt flikovanej jeste mnohem, mnohem dyl, nez flikovanej byl.
Neni zadny duvod, aby si ta akciovka nekoupila i dalsi soukromy lety, nebo nekomu ty lety neumoznila provozovat. Ovsem velka cast tech akcii je vlozena prave dopravou na ISS. Treba Evropa posle ATV a hned tam budou mit i svyho kosmonauta. Ve skutecnosti je napriklad EU posedla statni podporou evropskeho vyzkumu, tak by pro evropske firmy melo byt v budoucnu relativne jednoduche a levne nejaky vyzkum v evropske casti provozovat. |
|
Dotazy na "Modrou":
-------------------------------------------------------------------
Po zrušení socialistických kosmických agentur by se konečně otevřel prostor pro jedinou smysluplnou kosmonautiku - vynášení komerčních družic, kterou by mohly efektivně provozovat soukromé subjekty.
------------------------------------------------------------------
a)
Proč jen komerční družice mají mít smysl? Tím,že nesou prachy zpět?
Ostatní obory kosmonautiky jsou nesmyslem? Je jasné, že výzkum planet a vesmíru nepřináší dnes finanční zisk, ale je naprosto nutný - je to základní výzkum. Z vašeho názoru lze vyvodit že ten je k ničemu (nesmyslný). Ale ten připravuje budoucí komerci.
b)proč je modrá dobrá?
děkuji za případnou odpověď |
| 11.4.2005 - 18:35 - Modrá je dobrá | |
|
Proč jen komerční družice mají mít smysl? Tím,že nesou prachy zpět?
Na otázku jste si sám a zcela správně zodpověděl. Na vysvětlenou -pod hlavičku komerční zařazuji i meteroologické, navigační družice atd.. Kdo chce informace tak ať je provozovatelům těchto družic zaplatí.
Základní výzkum je dost abstraktní pojem s pravděpodobně dost pružnou hranicí. Nicméně pochybuji, že informace získané doposud např. z Marsu se v relevantně blízké době použijí v aplikovaném výzkumu, aby obhájily miliardy vynaložené na tento výzkum. A to nemluvím o zmizelých či zničených sondách.
Kosmické agentury resp. jejich manažeři, vědci atd. jaksi zapomínají, že na tyto nákladné hračky musí někdo vydělat. Pokud někdo chce sledovat obrázky z jiných planet tak ať se spojí s podobnými fandy a založí sdružení, nadaci či jinou organizaci a atˇsi to zafinancují, ale ať netahají peníze z kapes jiných lidí, kterým to nic neříká. Kolik by jste dal Vy osobně?
Modrá symbolizuje v dnešní době jedinou podle mého názoru normální stranu v ČR - ODS. Ideál minimálního státu s co nejnižšími daněmi zbaveného pláštíku falešné solidarity s různými simulanty a nemakačenky a bez vyživovací povinnosti vůči hromadám státních úředníků ve školství, zdravotnictví, vědě a výzkumu atd.. Dokud si občané nezvyknou, že socialismus skončil, že nic není zadarmo a za vše se musí adresně platit včetně školství a zdravotnictví ,tak se ekonomika výrazně dopředu nepohne.
|
|
Navrhuji zalozit vlakno s nazvem politicke souvislosti kosmonautiky - podobne ladene prispevky, jako byla modra sance bych ale navrhoval preradit spice do vlakna "Hrobari ceske ekonomiky" nebo neco takoveho, co vice vystihuje situace. Jedina "zdrava strana" no mozna mi to nebudete verit ale uprime Vas lituji... apropo modrou barvu mam ve jmene )) |
| 11.4.2005 - 19:20 - Patek | |
|
citace:
Proč jen komerční družice mají mít smysl? Tím,že nesou prachy zpět?
Na otázku jste si sám a zcela správně zodpověděl. Na vysvětlenou -pod hlavičku komerční zařazuji i meteroologické, navigační družice atd.. Kdo chce informace tak ať je provozovatelům těchto družic zaplatí.
Základní výzkum je dost abstraktní pojem s pravděpodobně dost pružnou hranicí. Nicméně pochybuji, že informace získané doposud např. z Marsu se v relevantně blízké době použijí v aplikovaném výzkumu, aby obhájily miliardy vynaložené na tento výzkum. A to nemluvím o zmizelých či zničených sondách.
Kosmické agentury resp. jejich manažeři, vědci atd. jaksi zapomínají, že na tyto nákladné hračky musí někdo vydělat. Pokud někdo chce sledovat obrázky z jiných planet tak ať se spojí s podobnými fandy a založí sdružení, nadaci či jinou organizaci a atˇsi to zafinancují, ale ať netahají peníze z kapes jiných lidí, kterým to nic neříká. Kolik by jste dal Vy osobně?
Modrá symbolizuje v dnešní době jedinou podle mého názoru normální stranu v ČR - ODS. Ideál minimálního státu s co nejnižšími daněmi zbaveného pláštíku falešné solidarity s různými simulanty a nemakačenky a bez vyživovací povinnosti vůči hromadám státních úředníků ve školství, zdravotnictví, vědě a výzkumu atd.. Dokud si občané nezvyknou, že socialismus skončil, že nic není zadarmo a za vše se musí adresně platit včetně školství a zdravotnictví ,tak se ekonomika výrazně dopředu nepohne.
Tak to buďte rád,že Vaši rodiče měli (a asi jěště mají)jiný názor.Asi by jste se nenarodil.Dítě je totiž prvních 15 až 25 let
pro rodiče vysoce prodělečný podnik jak finančně tak i časově a návratnost je nepravděpodobná. |
| 11.4.2005 - 20:04 - Pravičák | |
|
citace:
Modrá symbolizuje v dnešní době jedinou podle mého názoru normální stranu v ČR - ODS. Ideál minimálního státu s co nejnižšími daněmi
Hezká slova, ale skutek jaksi této straně utek |
| 11.4.2005 - 22:24 - Adolf | |
|
citace:
Proč jen komerční družice mají mít smysl? Tím,že nesou prachy zpět?
Na otázku jste si sám a zcela správně zodpověděl. Na vysvětlenou -pod hlavičku komerční zařazuji i meteroologické, navigační družice atd.. Kdo chce informace tak ať je provozovatelům těchto družic zaplatí.
Základní výzkum je dost abstraktní pojem s pravděpodobně dost pružnou hranicí. Nicméně pochybuji, že informace získané doposud např. z Marsu se v relevantně blízké době použijí v aplikovaném výzkumu, aby obhájily miliardy vynaložené na tento výzkum. A to nemluvím o zmizelých či zničených sondách.
Kosmické agentury resp. jejich manažeři, vědci atd. jaksi zapomínají, že na tyto nákladné hračky musí někdo vydělat. Pokud někdo chce sledovat obrázky z jiných planet tak ať se spojí s podobnými fandy a založí sdružení, nadaci či jinou organizaci a atˇsi to zafinancují, ale ať netahají peníze z kapes jiných lidí, kterým to nic neříká. Kolik by jste dal Vy osobně?
Modrá symbolizuje v dnešní době jedinou podle mého názoru normální stranu v ČR - ODS. Ideál minimálního státu s co nejnižšími daněmi zbaveného pláštíku falešné solidarity s různými simulanty a nemakačenky a bez vyživovací povinnosti vůči hromadám státních úředníků ve školství, zdravotnictví, vědě a výzkumu atd.. Dokud si občané nezvyknou, že ocialismus skončil, že nic není zadarmo a za vše se musí adresně platit včetně školství a zdravotnictví ,tak se ekonomika výrazně dopředu nepohne.
Doporučuji se seznámit se základy se základy ekonomicklých teorií, z nichž si lze udělat obrázek o tom, co je to s tržním hospodářství a povinnostmi státu v tržním prostředí. Ovšem varuji, lze se při tom bolestivě zbavit mnoha iluzí, když člověk zjistí, že ti modří představují spíš normál platný někde v černé Africe, neboť jsou praxí, jakou uplatňovali, podobní spíš kleptokratickým družinám kolem Mobutu Seseka než standardům platným kolem severního Atlantiku.
Bylo by dobře pochopit takovou tu teorii veřejných statků, bez které by student v prváku na ekonomických i některých jiných školách vyletěl v prváku od zkoušky. Před tím je nutno pochopit celý ten aparát mezních nákladů, klesajících mezních užitků, přebytků spotřebitele aj. Takovéhoto hurá naivního trhovnictví se nedopouštěli ani klasičtí ekonomové, když vymýšleli takováta proslulá zaklínadla typu neviditelná ruka trhu aj. Oni totiž rozpracovávali i takové ty teorie o potřebě financování majáků z veřejných zdrojů, které je vhodné znát, pokud se člověk nechce z důvodů ideologického oslnění nějakou barvou dopouštět barvičkotaktilního jednání, jaké je příznačné spíš pro členovce a jiné nižší formy života se zjednodušenými vzorci vyhodnocování situací.
____________________
Áda |
|
Dík za odpověď,
ale modrou ve smyslu ODS nemám jaksi rád, trh bez sociálna také ne. Upadne-li někdo na ulici -pomůžu mu, nanechám ho ležet s poznámkou, že má svobodu a je to jeho věc. Ostatně to vám tu říkají i druzí.
Komerční kosmonautika vyrostla z té nevýdělečné a soialistické- Dnes máme shodou okolností 12.4. - Gagarin a nesmí se zapomenout, že i Sputnik 1 má stejný původ - socialistický. Podotýkám,že nejsem fanda rudých a SSSR.
|
|
A kdyz si koupim stroj co vyhral SpaceX, tak to je ucetne kosmicka lod, nebo neni? Jak to nas slavny goverment rozlisuje?
Jinak preji pekny den
Honza
citace:
Ano, letí to, 44let Gagarin a 24let STS Columbia.
---------------------------------------------
Jiří Grygar mi dnes poslal následující informaci:
Pokud někdo z vas kupuje kosmickou lod, pak se mu bude jiste hodit
nasledujici informace ministerstva financi:
Následující odpisové skupiny upravuje zákon o dani z příjmu a
slouží pro výpočet daňových odpisů:
Odpis. skupina 2: 6 let - koně, koberce, .... , letadla a kosmické lodě,......kolotoče
------------------------------------------
Přátelé, naše vláda myslí na vše!
S pozdravy pro všechny - máme den kosmonautiky?! K.B.
|
|
| Jenom upozorňuju, že jsem některé "politicko-ekonomické" příspěvky přesunul z tématu Space Shuttle (kam už se nehodily) do tohoto tématu o souvislostech. |
|
citace:
A kdyz si koupim stroj co vyhral SpaceX, tak to je ucetne kosmicka lod, nebo neni? Jak to nas slavny goverment rozlisuje?
Protože v textu jsou "letadla a kosmické lodě" bezprostředně vedle sebe, tak z hlediska daní je asi jedno, jak to deklaruješ :)
P.S.: Prosím všechny diskutující (zejména Adolfa) o uvážlivé quotování textu, na který odpovídáte. Vyberte jen to opravdu podstatné, nebo naznačte souvislost jinak, abychom tu dokola nekopírovali stále to samé. Rozumný člověk si návaznost jistě dokáže udělat sám :) |
| 12.4.2005 - 09:22 - Vítězslav Novák | |
|
Jsou lidé, kteří uvažují od jedné výroční valné hromady ke druhé.
Jsou lidé, kteří uvažují od jedněch voleb k druhým.
A jsou lidé, kteří posunují svět někam jinam než je dnes. Ne nutně kupředu, ale aspoň někam...
Kosmonautika - i ta dnešní "komerční" by nebyla možná bez základního výzkumu, financovaného státem. Jen stát, a to stát mající štěstí na politiky, kteří uvažují i dál než k nejbližším volbám, může financovat něco s tak dlouhou návratností. Pokud vůbec nějakou. USA takové štěstí měly v osobě JFK, který se ovšem nejbližších voleb pro jistotu vůbec nedožil. SSSR měl to (pochybné) štěstí, že místní politici o nějakých volbách nemusel uvažovat.
No - a my máme tu smůlu, že nám do 89. vládli lidé s nedůvěrou k "pracující inteligenci" a po 89. kupčíci s názory Modré dobré. To jsou totiž kupčické a vetešnické názory. Obávám se, že pro naši vědu - a kosmonautiku zvláště - jsou zhoubnější než názory krejčího "k sakám nepúšťať!". |
|
citace:
A kdyz si koupim stroj co vyhral SpaceX, tak to je ucetne kosmicka lod, nebo neni? Jak to nas slavny goverment rozlisuje?
SpaceX stavi stroj Falcon a ten by mel poprve letet z bezp. duvodu az po poslednim TitanuIV, cili nejdriv v cervenci.
Jinak velice politicke rozhodnuti bylo, ze Air Force rozdeli pristi svoje starty spravedlive mezi Boeing a Lockheed. To znamena, ze zustanou drahe a komercne neperspektivni, ale pristup do vesmiru bude zajisten.
Evropa s Ruskem budou vypoustet Soujuz 2 z Kuruou, ale zajimalo by me, jestli se pocita pouze s vypoustenim na GEO, nebo i pilotovane lety. |
|
Obávám se, že pro naši vědu - a kosmonautiku zvláště - jsou zhoubnější než názory krejčího "k sakám nepúšťať!".
Zhoubnější nejsou. Jsou stejně zhoubné. |
| 12.4.2005 - 12:04 - Anonym | |
|
citace:
Proč jen komerční družice mají mít smysl? Tím,že nesou prachy zpět?
Ideál minimálního státu s co nejnižšími daněmi zbaveného pláštíku falešné solidarity s různými simulanty a nemakačenky a bez vyživovací povinnosti vůči hromadám státních úředníků ve školství, zdravotnictví, vědě a výzkumu atd..
No tak tady v tom případě dejte bacha abyste jednou (nejednou) tu hromadu vědců a výzkumů nepotřeboval.
Pak si ty prachy můžete tak akorát... |
|
citace:
Základní výzkum je dost abstraktní pojem s pravděpodobně dost pružnou hranicí. Nicméně pochybuji, že informace získané doposud např. z Marsu se v relevantně blízké době použijí v aplikovaném výzkumu, aby obhájily miliardy vynaložené na tento výzkum. A to nemluvím o zmizelých či zničených sondách.
Neda se nepripomenout napriklad projekt Apollo (coz je dle Vas bezpochyby ukazkou draheho statniho projektu zakladniho vyzkumu, vedeneho navic prevazne z politickych pohnutek). Celkovy ekonomicky prinos technologickych inovaci, "vychovy" odborniku a pracovnich prilezitosti, ktere byly potreba pro zdarne dokonceni projektu byl velmi vyrazne vyssi, nez cely jeho rozpocet. A to se tyka prevazne casti zakladniho vyzkumu obecne. Jsem pevne presvecen, ze i superurychlovac LHC nebo projekt tokamaku ITER davaji jako "vedlejsi produkt" mnohem vice, nez do nich je treba investovat. Jejich problemem je, ze tento jejich prinos si nemuze do kolonky "prijmy" zapsat zadna konkretni firma, ale nenapadne z nich profituji vsichni. Coz je ovsem zrejme pod Vasi rozlisovaci schopnosti.
Spousta lidi by rada neco ridila. Ale neuvedomuji si, ze bez vedy (vcetne a zejmena zakladniho vyzkumu) by nemeli co ridit... |
|
| Naprosto souhlasím s Archimedem, jinak Anonym jsem byl ja, ale jaksi jsem se nepřihlasil. ____________________
Martin Hakel
© SHPP |
|
