|
citace:
Vôbec sa nečudujem autorom sondy New Horizons, strielali na planétu a trafia trpaslíka. Viem si predstaviť, že sa boja, že poklesne význam ich práce.
????
Myslíte, že změna kategorie, kam je Pluto řazený ovlivní nějak naměřená data?
Kdo dnes ví, že nějaká sonda k Plutu letí? Jenom ti, co se o to zajímají.
S rostoucí citlivostí přístrojů by za chvíli ani astronomové nevěděli, kolik těch planet máme... |
| 16.9.2006 - 21:08 - anonim | |
|
citace:
citace:
Vôbec sa nečudujem autorom sondy New Horizons, strielali na planétu a trafia trpaslíka. Viem si predstaviť, že sa boja, že poklesne význam ich práce.
????
Myslíte, že změna kategorie, kam je Pluto řazený ovlivní nějak naměřená data?
Kdo dnes ví, že nějaká sonda k Plutu letí? Jenom ti, co se o to zajímají.
S rostoucí citlivostí přístrojů by za chvíli ani astronomové nevěděli, kolik těch planet máme...
Bude to první sonda co bude zkoumat Kuiperův pás!, už to samo o sobě přinese plno objevů a je jedno jestli je Pluto planeta nebo ne. Bude to určitě velká událost, nikdo sondou vzdálenější objekty nezkoumal. Je jasný, že ted to je každému jedno, 10 let je 10 let A do 10 let nebudeme mít dalekohled který by sondu zastoupil Měření budou stejně validní, ale možná dojde k tomu, že Pluto nebude první trpasličí planetou, která bude zkoumaná, protože pokud se realizuje sonda DAWN tak proletí kolem trpasličí planety Ceres o pul roku dříve |
| 17.9.2006 - 20:07 - Adolf | |
|
| Když už tam letěj, tak by se mohli kouknout ještě na systém Eris Dysmonia, ne? Když už je ta Eris větší. |
|
| Asi ne, Eris je na opačné straně než Pluto a dvakrát tak daleko, protože se blíží k aféliu. Čekat 20-25 let na výsledky se nikomu nechce a v perihelu bude za 280 let, takže v dohledné době bych se sondou k ní nepočítal. Pluto má nejméně tři měsíce a patrně nějaký divný prstenec, je tak mnohem zajímavější. Zajímavé je, že většinu TN objektů najdou relativně malé 1-1,5 m teleskopy, až se pro průzkum a hledání TNO začnou používat větší - aspoň 2-3 m, bude jich nalezeno řádově víc. |
| 25.9.2006 - 16:48 - Anonym | |
|
| Je právě zajímavý, že za Plutem chtějí zkoumat min. ještě nějáký tělaso, ale ještě není objevený Předpokládají tak fungování sondy ještě po roce 2020. Jak je třeba na již uvedeným odkazu http://www.lpi.usra.edu/vexag/road_map_final.pdf |
| 26.9.2006 - 08:34 - Adolf | |
|
citace:
ale možná dojde k tomu, že Pluto nebude první trpasličí planetou, která bude zkoumaná, protože pokud se realizuje sonda DAWN tak proletí kolem trpasličí planety Ceres o pul roku dříve
Celkem bych to viděl, že Ceres bude něco hóóódně odlišného od Pluta, Eris aj. ____________________
Áda |
|
máme první snímky Jupiteru ze sondy NEW HORIZONS
vzdálenost cca 300Gm
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/092606.html
|
| 27.9.2006 - 19:20 - Anonym | |
|
citace:
máme první snímky Jupiteru ze sondy NEW HORIZONS
vzdálenost cca 300Gm
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/092606.html
Musím uznat že ta vysokorozlišovací kamera kamera nemá chybu  je to vlatně focený na vzdálenost 2x Země-Slunce  |
|
První snímky Pluta pořídila sonda NH ve dnech 2006-09-21 až -24 ze vzdálenosti 4,2 Tm (terametru, tj. miliard kilometrů), byly nahrány do paměti a odvysílány nedávno na Zemi ze záznamu, viz
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/112806.htm ____________________
Antonín Vítek |
| 30.11.2006 - 22:25 - Anonym | |
|
citace:
První snímky Pluta pořídila sonda NH ve dnech 2006-09-21 až -24 ze vzdálenosti 4,2 Tm (terametru, tj. miliard kilometrů), byly nahrány do paměti a odvysílány nedávno na Zemi ze záznamu, viz
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/112806.htm
Popravdě, čekal jsem lepší snímky Pluta, něco jako Mars Reconnaissance Orbiter u Marsu, ale doletěl tam rychle?! Ted tedy směřuje dál do kuiperova pásu a pryč ze sluneční soustavy? |
|
> čekal jsem lepší snímky Pluta, něco jako Mars Reconnaissance Orbiter u Marsu, ale doletěl tam rychle?! Ted tedy směřuje dál do kuiperova pásu a pryč ze sluneční soustavy?
Ehm. To má být legrace? Sonda New Horizons je v tuto chvíli někde mezi Marsem a Jupiterem. K Plutu dorazí až v roce 2015. Prezentovaná fotka je dělaná z obrovské vzdálenosti od Pluta. |
|
NASA plánuje tiskovou konferenci k průletu sondy New Horizons kolem Jupiteru na 2007-01-18. Je to skutečně rychlík, za rok od Země k Jupiteru to ještě žádná sonda neudělala!
Podle posledních informací všechny přístroje na palubě NH pracují OK.
Tiskovka se bude přenášet na NASA TV 2007-01-18 od 19:00 SEČ živě.
____________________
Antonín Vítek |
| 17.1.2007 - 15:26 - J2930 | |
|
tahy ho mame
Vzdalenost
od Jupiteru: 0,45 AU, 67 319 000 km
od Zeme: 5,57 AU, 833 260 000 km
od Pluta: 26,76 AU, 4 003 240 000 km
jestli to NASA dobre pocita... |
| 17.1.2007 - 20:10 - nick.do | |
|
citace:
tah
Vzdalenost
od Jupiteru: 0,45 AU, 67 319 000 km
od Zeme: 5,57 AU, 833 260 000 km
od Pluta: 26,76 AU, 4 003 240 000 km
jestli to NASA dobre pocita...
To mě napadlo (nechci to počítat:) To zpomalení je asi velký když má prulet kolem Pluta až v 2015 a přitom už proletěl (podle těch údajů) 1/6 vzdálenosti?! |
|
Je to jednoduché. Pro rychlost platí (když pomineme gravitační urychlení u Jupiteru, ale platí to pro každý heliocentrický úsek dráhy)
v = √{μ.[(2/r)-(1/a)]},
kde μ je gravitační parametr Slunce, a je velká poloosa dráhy a r je okamžitá vzdálenost od Slunce. v je heliocentrická inerciální rychlost (což není samozřejmě radiální složka rychlosti, protože sondy se pohybuje teď po elipse).
μ(Slunce) = 132712440018 km3/s2
____________________
Antonín Vítek |
| 19.1.2007 - 19:01 - nick.do | |
|
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2124
|
|
| Na to, že jsou fotky ze vzdálenosti přes 80 mil. km je to dost dobré! |
|
| Asi to tu už bylo, ale mají tam nové obrázky... http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl |
|
| Niekde som cital, ze po oblete Jupitera sondu hibernuju. Bude na nej fungovat aspon nejaky 'radiomajak' (na kontinualne sledovanie vzdialenosti/polohy, pripadne najzakladnejsich stavovych dat), alebo sa na nu vzdy na par mesiacov uplne vykaslu? |
|
NH ma premakanu spravu hybernacie. Pocas tohto casu ked sa bude nachadzat v hybernacii tak bude vysielat pomocou stredneziskovej anteny (ak sa nepletiem - je namontovana na spodnej strane tela sondy - viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 - kedze stredne ziskova antena ma vacsi uhol vyzarovania nevyzaduje si tak presne zacielenie na Zem a teda dochadza k uspore paliva a aj zotrvacnikov - na stabilizaciu bude stacit jednoosa stabilizacia rotaciou okolo hlavnej osy - osa anten) rozne typy signalu. Tieto signali budu vlasne signali z roznou frekvenciou, ktore budu priamo modulovnane na nosnu vlnu. Kazdy signal ma priradenu nejaku farbu. A podla toho sa bude urcovat o aku zavadu ide alebo v akom stave je prave sonda. Na prijem bude stacit len niekolko desiatok minut dlha radiova relacia (aby mohol byt jej slabucky signal odlisitelny od sumu pozadia) a to iba jednym smerom. Taketo relacie mozu byt aj raz za den. Ale vramci setrenia ich isto nebudu robyt skor ako raz za tyzden. Ak dojde k neocakavanej situacia miesto zeleneho signalu sa objavi iny ... tento stav sa bude po jeho zisteni nasledne operativne riesit prislusnym tymom.
co sa tyka telemetrie tak je pravdepodobne ze v ramci toho ze sonda bude komunikovat zo zemou iba jednym smerom budeme musiet podrobne telemetricke data ozeliet (vzdialenost, teploty v roznych castiach sondy a ine podrobne data) ... tie sa budu prenasat do farebnych signalov ... v pripade ze sonda prejde do safe mode bude vysielany cerveny signal a nasledne po je ho zachyteni sonda bude prebrata z hyberacia chybu sa pokusi vyriesit uz spominany prislusny tym. Ak ide o aktualnu letovu rychlost (okamzituu rychlost) alebo jej zmeny bude ju mozne odcitat z dopplerovho efektu ktory sa prejavuje na radiovom signaly. Z toho sa da extrapolaciou urcit aktualna vzdialenost s pomerne vysokou presnostou.
Sonda bude raz za cas prebudena zo spanku a pocas tejto doby budu prebiehat previerky pristorjov, stahovanie telemetrie a dat z neuspanych pristrojov (PEPSI?) z doby hybernacie. Mozno prebehnu aj nejake merania a istotne budu robene aj korekcie drahy ... toto obdobie takmer kontinualnej hybernacie bude trvat asi do obdobia 1/2 roka pred preletom okolo Pluta .. po nom zhruba po roku znovu nastane obdobie hybernacie (data z NH z preletu okolo Pluta budu stahovane dlhe mesiace - mozno za jeden rok!). Nasledny stav hybernacie bude navodeny na zatal neznamu dobu... pretoze NH sa bude snazit o prelet aj okolo inej planety minor ... uvidime ako to dopadne ...
to Pavel Smutný: takto ma vyzerat prispevok na tomto fore ... vydim ze o astronomii tak ako kozmonavtike vies prd! ... a nechod tu na nas tymi pohromami ... nevies o com hovoris |
|
citace:
... Ak ide o aktualnu letovu rychlost (okamzituu rychlost) alebo jej zmeny bude ju mozne odcitat z dopplerovho efektu ktory sa prejavuje na radiovom signaly. Z toho sa da extrapolaciou urcit aktualna vzdialenost s pomerne vysokou presnostou. ...
Jenom upřesnění:
a) Dopplerovskou metodou se měří pouze radiální složka rychlosti (t.j. rychlost vzdalování nebo přibližování sondy k Zemi). Skutečná inerciální rychlost sondy ve Sluneční soustavě je podstatně jiná, ale to nevadí, neboť radiální rychlost Vr je funkcí tzv. stavového vektoru sondy [x,y,z,Vx,Vy,Vz](t), kde x,y,z jsou koordináty okamžité polohy sondy v inerciálním souřadném systému (heliocentrickém) a Vx, Vy, Vz jsou složky vektoru rychlosti v témže souřadním systému a t je okamžitý čas. Postup je takový, že ze stanovení Vr v různých časech (počet měření musí být větší než 6, a to čím víc měření, tím líp) lze metodou nejmenších čtverců stanovit stavový vektor v určitém zvoleném časovém okamžiku, tedy jinými slovy, stanovit k tomuto okamžiku elementy dráhy sondy (neboť mezi stavovým vektorem a klasickými (např. keplerovskými) elementy existuje jedno-jednoznačný vztah).
b) Znám-li rychlost a polohu v jednom okamžíku (tedy stavový vektor), tak toto jsou okrajové podmínky soustavy diferenciálních rovnic, jejichž řešením (tedy nikoli extrapolací, ale lépe řečeno integrací) dostaneme polohu a rychlost v budoucím čase. Sama dopplerovská (radiální) složka rychlosti na to nestačí.
Aby se dostala radiální rychlost co nejpřesněji, používá se tzv. dvoucestný Doppler. V takovém případě se ze Země vysílá na sondu signál, většinouo současně užívaný i k přenosu povelů, ale to nemusí být. Sonda nosnou frekvenci tohoto signálu použije jako etalon, převede do násobiče frekvencí a vyšle zpět na Zemi svůj signál, který je na jiné frekvenci, ale poměr obou frekvenci (přijaté a vyslané soundou) je vždy stejný (konstantní). V důsledku toho není nutné mít na sondě ultrastabilní oscilátor, který by jinak byl k dopplerovským měřením nezbytně nutný, protože jinak by měření přijaté ferkvence signálu ze sondy na Zemi bylo na houby a nic by se z toho nedalo určit. Navíc souhrnný efekt je dvakrát větší, než při jednocestném doppleru. S použitím dvoucestného dopplera lze měřit absolutní hodnoty s přesností lepší než 0,05 mm/s (přitom absolutní hodnoty Vr se pohybují až v desítkách km/s).
c) Samozřejmě pro terminální navigaci v okolí cílového tělesa (např. při letu k nějaké kometě, asteroidu apod.), se krozmě dopplerovských měření používá i astronavigačních postupů, zejména zaměřování cílového tělesa palubními kamerami. Tady však jde především o to, že znalost dráhy cílového tělesa je ve srovnání se znalostí dráhy sondy nevelká (naopak pohyb tělesa v blízkosti cílového tělesa velice zpřesní naše znalosti dráhy toho cílového tělesa; proto se např. navrhuje umístit na asteroid Apophis v roce 2012 sondu, která by sloužila k měření dráhy tohoto pro zeměkouli potenciálně nebezpečného tělesa).
Ad "Koberec": Netýká se sondy New Horizons; pokud v tom chcete pokračovat, založte novou niť!!!!!!!!!!
____________________
Antonín Vítek |
|
>> ... viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 ...
jj, moc zaumíjavé. Mimochodom, ňácí zmetkové vám tam zaneřádily diskusiu hnusným spamom - to je odkaz pre správcu SpaceProbes, ak je tu niekde okolo (to slovo zmetci je mimoriadne výstižné, H.Růžičková ho vedela tak krásne vyslovovať  ) |
|
Ještě k mému příspěvku: O navigaci sondy NH více viz odborný článek na
http://pluto.jhuapl.edu/overview/papers/SCMsnDe/nhnavMillerDaleAASpaper.pdf ____________________
Antonín Vítek |
|
no prakticky by stacilo namerat iba tri polohy a rychlosti sondy v case (uz cez tri body je mozne prelozit iba jedinu jednu kuzelosecku) ale bolo by to tak nepresne ze pre kozmonautiku nepouzitelne. Z astronomickych pozorovani telies sln. sustavy je mozne odcitat iba polohu a to dokonca v suradnicovej sustave ktora nieje uplne zhodna s inercialnou sustavou v ktorej sa teleso pohybuje aj ked nie prave najzlozitejsimi vypoctami je mozne previest geocenticku eqatorialnu a ekliptikalnu sur. sustavu na heliocentricku ekvatorialnu alebo ekliptikalnu. Na urcenie drahy v takom pripade nieje potrebne vobec vediet axialnu ani radialnu rychlost. Tie sa ale daju spocitat ak uz mame drahu vypocitanu (6 elementov drahy a epochu/cas). Standardne z klasickych optickych pozorovani vypadnu iba tri parametre ... a to rektascenzia, deklinacia a cas ... a to tolko krat kolko krat bolo merane ... pri blizkych objektoch je to celkom fasa .. lebo ked sa napozoruje priklad 30 poloh za 1rok tak presnost vypocinanej drahy je takmer identicka zo skutocnou. Ale ak ide o vzdialene objekty alebo objekty v bliskosti afelia (ktore je velmi daleko - komety) nieje mozne celkom presne ziskat ich drahu. kedze ani niekolko rokov pozorovani nepokriju ani 1/3 skutocnej drahy (teda su napozorovane iba obluky ktore maju nanajvys par stupnou) ... NH sa pri svojej ceste k Plutu bude vzdalovat od slnka .. takze obluk ktory vytvori na obloje bude kratky a klukaty. A vo vzdialenosti vacssej ako je Jupiter (mozno este mensej) je pozorovanie radioteleskopmi uz neucinne pre ziskavanie aktualnej polohy na oblohe ... proteze nemaju dostatocnu presnost ... a tie co maju maju inu pracu... preto sa preslo na opticku navigaciu, pomocou sledovania hviezdneho pozadia pred cielovimi objektami alebo pozorovaniam inych objektov ktorych drahy su celkom presne urcene. Axialna rycholost nam sice v tomto pripade vela nepovie ale predsa len odhali pripadne poruchy drahy, ktore bude potrebne dolatit skor ako bude neskoro. Ak sonda leti bez stretnutia z inym objektom velmi dlhu dobu tak je uplne zbytocne aby merala svoju vzdialenost, a rychlost (vzhladom na Zem) kazdu chviku a s vysokou presnostou... myslim ze raz za mesiac bude bohate stacit. Pritom pzorovacia kampan pre navigacne uceli odhali aj tie najmensie odchylky ktore bude mozne do korigovat v tom sa isto zhodneme.
myslim ze az do diferencialnych rovnic by netrebalo zachadzat aj ked je to zaujimava tema ale pre ucely lajika je to akurat matuce. |
|
citace:
Ještě k mému příspěvku: O navigaci sondy NH více viz odborný článek na
http://pluto.jhuapl.edu/overview/papers/SCMsnDe/nhnavMillerDaleAASpaper.pdf
ano to je to prave orechove ... ale akurat tak pre tych co vedia o com su tie parametre z bodkou ... ale su tam celkom polopatisticky ukazane aj korekcie roznych chyb a presnost roznych merani... ako velmi pekny dokument |
|
pre P.S.:
aka je nejaky parameter z botkou je to jeho casova derivacia ... teda r z bodkou je podstate rychlost ... a ak je pred nim grecky znak mala delta tak je to parcialna derivacia ... ) |
|
citace:
>> ... viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 ...
jj, moc zaumíjavé. Mimochodom, ňácí zmetkové vám tam zaneřádily diskusiu hnusným spamom - to je odkaz pre správcu SpaceProbes, ak je tu niekde okolo (to slovo zmetci je mimoriadne výstižné, H.Růžičková ho vedela tak krásne vyslovovať )
Se spamy vedu v poslední době lítý boj. Stačí, když pár dní vynechám a už je jich až moc. Už jsem nasadil několik filtrů, ale asi budu muset být ještě brutálnější. Bohužel nelze zabránit tomu, aby se na stránky nedostal nikdo, kdo nemá čistý počítač a pak je to tu zas v jiné obdobě. |
|
citace:
no prakticky by stacilo namerat iba tri polohy a rychlosti sondy v case (uz cez tri body je mozne prelozit iba jedinu jednu kuzelosecku) ale bolo by to tak nepresne ze pre kozmonautiku nepouzitelne.
Je to skutečně v praxi kosmonautiky nepoužitelné, a to z těchto důvodů:
a) Narozdíl od opti#Aých pozorování (fotografie, CCD) poloh, tzn. rektascenze + deklinace, které jsou velmi přesně, toto pro pozorování kosmických sond, které jsou velmi vzdálené od Země je nepoužitelné, protože jejich hvězdná velikost je natolik malá, že žádné pozemské dalekohledy je prostě nezaregistrují. Stanovení týchž souřadnic jedním radioteleskopem (přijímací stanicí DSN) je úděsně nepřesné; k dosažení srovnatelné přesnosti by byla zapotřebí VLBI se základnou mnoho tisíc km.
b) Lze použít (jako doplňkové měření) k měření radiální rychlosti (angl. range rate) měření vzdálenosti (angl. range) ze stanovení doby letu signálu tam a zpět (s opravou na zpoždění způsobené zpracováním na palubě sondy, to je ale konstanta daná konstrukcí transponderu), ale to je zhruba o dekadický řád méně přesné, než měření dopplera (ale používá se to). To, že říkám, že je potřebí minimálně šesti měření radiální rychlosti, ja dáno tím, že při klasickém stanovování drah nebeských těles z pozorování polohy na obloze, dostávám z každého měření dvě hodnoty (alfa a delta), zatímco při měření radiální rychlosti dostávám jen jednu. Takže v OBOU PŘÍPADECH VYCHÁZÍM MINIMÁLNĚ Z ŠESTI HODNOT, abych dostal potřebných 6 elementů dráhy.
c) To, zda pracuji v kartézské souřadné soustavě, nebo ve sférické, je úplně lhostejné; jde jen o výběr souřadné soustavy, která však musí být inerciální (a to je každá z tebou zmiňovaných, protože třeba pro rektascenzi a deklinaci vycházíme z okamžité - nebo k určité epoše vztažené - rovině ekliptiky a směru k jarnímu bodu - a to není nic jiného, než inerciální souřadná soustava). Mohu sice použít i rotující souřadnou soustavu, ale tím si jen komplikuji výpočty (Uvědomíš-li si klasické elemety drah planet, planetek atd., pak hodnoty i, OMEGA a pi - či sletrnativně omega, jsou vztažené k ekliptice a jarnímu bodu). Vzhledem k technickému charakteru kosmonautiky je běžnější v kosmonautice používat kartézské souřadnice.
d) Stavový vektor není nic jiného, než jistá transformace klasických keplerovských elementů dráha. Opět máme 6 nezávislých elementů (u kartézských třeba a, e, i, OMEGA, pi (nebo omega), M k jistému okamžiku T; u stavového vektoru máme x, y, z, Vx, Vy, Vz zase k jistému časovému okamžiku T). Praktická výhoda stavového vektoru pro kosmonautiku spočívá zejména v tom, že umělá kosmická tělesa (kosmické sondy) se na rozdíl od většiny přirozených kosmických těles (především planet) pohybují po drahách, které čas od času se dostávají do blízkosti jiných hmotných kosmických těles (třeba teď NH bude prolétat v blízkosti Jupiteru) a i když tomu tak není, tak stále potřebujeme velmi přesnou znalost polohy, takže musíme řešit trajektorii neustálou integrací vlivu VŠECH A TO I VZDÁLENĚJŠÍCH PŘIROZENÝCH KOSMICKÝCH TĚLES (kromě Slunce tedy zejména všech planet). Kdybychom použili klasické keplerovské elementy, tak stejně musíme nejprve je převést na polohu a rychlost a pak integrovat. Protože ty keplerovksé jsou buď střední (tedy platné "průměrně" po určitou dobu, ale nikdy přesně, takže na přesný výpočet polohy jsou na draka), nebo jsou to oskulační elementy, které platí jen a jen pro jeden daný okamžik. A odtud musíme zase integrovat. PROTOŽE DRÁHA ŽÁDNÉHO KOSMICKÉHO TĚLESA, JAK PŘIROZENÉHO, TAK UMĚLÉHO PROSTĚ NENÍ KUŽELOSEČKA. Přesně by to platilo jen tahdy, kdyby tady byla v celém vesmíru práve jen dvě tělesa: Jedno to velké, vůči němuž se sonda pohybuje (třeba Slunce) a pak sonda samotná. Prostě to, čemu říkáme "problém dvou těles". Když jich je ve hře víc, tak (s výjimkou několika speciálních případů problému 3 těles) se to nedá řešit analyticky, ale jen numericky. Ke kuželosečce se skutečná dráha sondy občas více či méně blíží. Ale to přiblížení je tak nepřesné, že pro rálnou, praktickou kosmonautiku se to vůbec nehodí. Jen pro hrubé odhady, když třeba zjišťujeme, zda vůbec můžeme k některé planetě v dané době startovat, nebo zda je to energeticky příliš nevýhodné. Ale řídit podle toho reálný let, to nejde.
Howgh! ____________________
Antonín Vítek |
|
>> random: prakticky by stacilo namerat iba tri polohy a rychlosti sondy v case (uz cez tri body je mozne prelozit iba jedinu jednu kuzelosecku)
.
>> AVítek: DRÁHA ŽÁDNÉHO KOSMICKÉHO TĚLESA, JAK PŘIROZENÉHO, TAK UMĚLÉHO PROSTĚ NENÍ KUŽELOSEČKA.
.
Myslím, že random mal na mysli zhruba toto:
Ak o dráhe telesa (pohybujúceho sa pod vplyvom LEN gravitačných síl) zistíme dostatočný počet informácií (nejakú vhodnú šesticu čísel; podľa možnosti čo najpresnejšie, prípadne tú presnosť vylepšovať väčším počtom meraní), tak existuje len jedna jediná možná dráha, ktorá tejto skupine čísel zodpovedá.
.
Inými slovami: ak zistíme, že teleso preletelo bodmi [t1;x1,y1,z1] a [t2;x2,y2,z2], tak sa jeho dráha (aj keď je nekužeľosečková) dá určiť jednoznačne. (Prípadne ak máme [t1;u1,v1], [t2;u2,v2] a [t3;u3,v3], kde u,v sú nejaké sférické resp. smerovopohľadové súradnice).
.
Stále sa mi, v tejto súvislosti, tlačí na jazyk pojem (neviem, či už existujúci) "zákon zachovania informácie" - t.j. že z jednej úplnej informácie o telese jednoznačne vyplýva iná úplná, aj naopak.
.
Keď už beží reč o trajektóriách, pred pár rokmi mi padol do oka server "Horizons" - http://ssd.jpl.nasa.gov/?horizons , odkiaľ si človek môže stiahnuť podrobné info o trajektóriach hlavných telies slnečnej sústavy, vrátane niektorých sond, a to napr. v tvare dlhého listingu [t;x,y,z], prípadne si tam môže o tejto problematike prečítať - napr. niektoré pasáže v http://ssd.jpl.nasa.gov/?horizons_doc .
.
Tieto dráhy tam majú numericky naintegrované na niekoľko storočí dozadu aj dopredu a tvrdia, že sa používajú aj pri navigácii sond. Jedna z vecí, čo ma tam zaujala, je napr. fakt, že ťažisko/barycentrum slnečnej sústavy býva dosť často mimo Slnka (zásluhou váhy a vzdialenosti Jupitera a Saturna), čo mi dosť vzalo chuť ešte niekedy použiť keplerovské elementy.
|
|
to p. Antonin Vitek: ano... len ja som sa to snazil podat nejak jednoducho (co asi dost ludi nastvalo lebo to bolo az prilis jednoduche - mozno) ale niesom magor ktory sa ohana nejakymi kobercami co nemaju s nasou temou nic spolocne ... nechcem vyvolavat ziadne hadky koli slovickam a to ze som pouzil jednoduchu keplerovsku interpretaciu si myslim ze som nic nepokazil.
to Jano: v pripade slnecnej sustavy ide o problem n-telies co je poriadny nielen matematicky ale aj informaticky problem. Prave na tieto uceli vznikli napriklad specializovane distribuovane systemi ktore vedia pocitat interakcie telies omnoho rychlejsie ako bezne pocitace. prakticky je problem n-telies v analytickej matematike neriesitelny ... ide to iba numericky - numericke integracie. a ak do to ho zaratame este negravitacne efekty napriklad v blizkosti jupitera tak sa mozeme ist rovno zabit lebo bez priebeznych informacii o polohe by nebolo mozne tieto poruchy drahy najist a prislusne v matematickych modeloch korigovat .. je to podobne ako v meterologii (no toto je iba pripodobnenie) ... zacina tu vstupovat do celkoveho efektu tolko parametrov ze ich vsetky nie je mozne registrovat a zahrnut do modelu preto sa zistuje iba korekcia (pr. rozdiel vypocitanej a skutocnej polohy) a ta sa zapocita do modelu...
co sa tyka predpovedi pre slnecnu sustavu .. tak to je super silne kaficko ... setko zalezi od presnosti drah a znalosti drahovych poruch jednotlivich objektov slencnej sustavy... to ze je stred inercielnej sustavy slnecnej sustvy mimo stredu ci dokonca telesa majoritneho objektu je iba jeden z mala dosledkou (konkretne tento je spety s pomernymi hmotvnostami nadradenych objektov Sln. sust. a ich vzajomnych poloch) ale stvaju sa aj horsie veci .. napriklad trojania ci greci .. alebo taka nemesis aj ked len fiktivna ale ma to svoje caro .. a o zvlneni trajektorije nehovoriac .. do toho sa pridaju nejake relativisticke efekti napriklad stacanie perihelia ... a dosledok konecnej rychlosti svetla a dosledkou plinucich z toho pre pozorovatela .. no dalo by sa o tom pisat celu noc ...idem spat .. mal som tazky den |
|
