|
hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .
|
|
citace:
hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .
 jasne, tajny vojensky projekt o ktorom sa vie iba to co sa neda utajit, a na nete bude delta V, operacne moznosti, vybavenie...
Aj keby niekde bolo, moc by som tomu neveril... |
|
citace:
citace:
hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .
jasne, tajny vojensky projekt o ktorom sa vie iba to co sa neda utajit, a na nete bude delta V, operacne moznosti, vybavenie...
Aj keby niekde bolo, moc by som tomu neveril...
Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu. |
|
Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu.
Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost,
když se vezme v uvahu že to původně měla nést Delta 2.
D.4 501 bude mít tak 9.5 t na LEO, takže taky otázka na
jakou dráhu bylo původní navedení. Tam asi byla velká
rezerva..
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,
|
|
citace:
Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu.
Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost,
když se vezme v uvahu že to původně měla nést Delta 2.
D.4 501 bude mít tak 9.5 t na LEO, takže taky otázka na
jakou dráhu bylo původní navedení. Tam asi byla velká
rezerva..
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,
je to mozne. naviac predpokladam, ze v nakladnom priestore v pripade potreby dokaze niest pridavnu nadrz s niekolkymi tonami paliva.
Na druhej strane ak ma v nakladovom priestore naklad, bude dV mensie. |
|
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,
Kdovi jestli není použita na x37b pro manévrováni na oběžné dráze fungl nová hnací jednotka VASIMR která má také pracovat na ISS. |
|
citace:
Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost, ...
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?
Osobně se domnívám, že pokud je skutečně plná startovací hmotnost X-37B cca 5000 kg, tak tam moc paliva asi nebude. Když vezmu v úvahu, že X-37B má délku cca 9 metrů, rozpětí 4,5 m a výšku téměř 3 m, tak jen samotná konstrukce a tepelná ochrana musí prostě něco vážit. Prototyp X-38/CRV byl zhruba stejně velký, ale měl hmotnost cca 10000 kg (tedy dvojnásobnou proti X-37B).
Nemůžeme tedy říci, kolik paliva je v X-37B, můžeme jen konstatovat, že pokud má X-37B celkovou startovací hmotnost (včetně paliva) cca 5000 kg a z toho je paliva 1500 kg, tak při Isp = 2800 Ns/kg má teoretickou zásobu rychlosti (delta-V) cca 1000 m/s. Pokud by paliva bylo 1000 kg, tak by delta-V bylo cca 500 m/s a pokud by paliva bylo 500 kg, tak by delta-V bylo cca 300 m/s. Osobně se odhadem kloním spíš k té poslední (nejnižší) hodnotě. |
|
| Liší se nějak použité ohnivzdorné materiály na povrchu X-37 od orbiteru STS? Na Wiki píšou že tam je nějaký vylepšený systém tepelné ochrany. |
|
X-37 nie je "iba" demonštrátor?
až na základe skúsenosti s ním by sa malo prejsť ku konštrukcii čohosi väčšieho, čo bude nasadené "operačne" |
|
Nadace Secure World Foundation (SWF) vydala svůj vlastní "Fact Sheet" k X-37B, ve kterém zkoumá a hodnotí možné oblasti použití tohoto bezpilotního raketoplánu. Podle názoru autorů dokumentu je X-37B nejlépe využitelný jako nosič různých senzorů a pro testování nových zařízení v kosmu (pro každou misi může být být vybaven jinou sestavou senzorů a zařízení). To je pravděpodobně i náplní současné mise X-37B OTV-1. O něco méně vhodnější by prý bylo využití X-37B k vypouštění malých družic. Ještě menší použitelnost má podle autorů zprávy využití pro opravy nebo dotankování starších družic, pro inspekci družic, případně pro zachycení starších družic a jejich dopravu na Zemi. Naprosto nevýhodné by prý bylo použití X-37B jako nosiče zbraní pro útok z oběžné dráhy.
Podle informací ve zprávě se už staví druhý exemplář X-37B.
http://www.spacewar.com/reports/New_Fact_Sheet_Details_Likely_Roles_Of_USAF_Secret_Space_Plane_999.html
http://www.secureworldfoundation.org/images/X-37BOTVFactsheet.pdf
Zajímavá je také informace převzatá z Jonathan's Space Reportu z 11.5.2010, podle které byl X-37B naveden na dráhu ve výši cca 400 km se sklonem cca 40°, ale protože nosná raketa Atlas V byla pro tento účel příliš silná, tak horní stupeň Centaur po oddělení od raketoplánu znovu zapálil svůj motor a zbytek paliva mu stačil na dosažení únikové rychlosti, takže Centaur přešel na heliocentrickou dráhu. |
|
Ted Molczan, Kevin Fetter a Greg Roberts dnes brzy rano oznamili, ze pozorovali objekt, ktery identifikovali jako experimentalni americky raketoplan X-37B OTV-1.
TLE je nasledujici:
1 36514U 10015A 10141.34117384 .00001134 00000-0 17740-4 0 09
2 36514 39.9923 182.0995 0015696 192.8143 167.2271 15.52662300 01
Data byla jiz vlozena do Heavens-Above. ____________________
|
|
| Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani? |
|
citace:
Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani?
Payload & Payload Bay: 500 lb, 7 ft x 4 ft
http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-37
Pri starte by si kolenami zapchaval usi, ak by chcel zaujat najvyhodnejsiu / prezitelnu polohu
Pristatie typujem optimistickejsie. |
|
citace:
Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani?
Osobně si to dovedu klidně představit. Nosnost je dostatečná (přes 200 kg), volný prostor vyhovující (přes 2 x 1 x 1 m) a přetížení bude určitě také snesitelné (pod 6 G). Nevidím žádný důvod, proč by člověk ve skafandru nemohl absolvovat krátkou misi uvnitř X-37B (max. několik hodin/oběhů) včetně přistání. |
|
| Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo? |
|
citace:
Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo?
225kg k dispozicii
-------------------
82 kg Aldrinov Mesacny skafander
80 kg Aldrin
20 kg otocne kreslo
43 kg rezerva (naradie + extra podpora zivota)
Nudzovo dosiahnu mozno az dva dni k dispozicii. |
|
citace:
Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo?
Chlap sa počíta cca 75-80kg, skafander musí byť podobného typu ako skafandre pre výstup do vesmíru, kvôli absencii iného systému zachovania životných podmienok - Orlan váži okolo 90kg, Shuttle EMU okolo 65kg, budúci NASA Mark III má mať okolo 35-40kg. Keďže tieto skafandre sú tuhé, kreslo nemusí byť anatomické - to naopak musí zabezpečiť samotný skafander, takže jeho váha zrejme o čosi narastie a pohyblivosť naopak klesne. Nejaká rámová konštrukcia "kresla" pre skafander, vybavená zámkami a tlmičmi by sa mohla zmestiť do 25-40kg.
Takže sa dostaneš niekam na 180-185kg s "minimalistickým" vybavením a doba letu môže byť 12-24 hodín s externou či doplnkovou zásobou kyslíku. |
|
| Myslíte, že je levnější budovat drahé velké raketoplány a posílat lidi opravovat družice na oběžnou dráhu, nebo je levnější pochroumanou družici zachytit levným malým raketoplánem, dopravit na Zem, dole ve vším komfortu opravit a pak jí zase vynést nahoru? Navíc může X37 fungovat jako orbitální tanker družic. A ještě tím, že se vynáší na raketě, se může raketa vyvíjet nezávisle na raketoplánu. Mě se tento scénář zdá nejpravděpodobnější. Jak vám? |
|
citace:
je levnější budovat drahé velké raketoplány a posílat lidi opravovat družice na oběžnou dráhu, nebo je levnější pochroumanou družici zachytit levným malým raketoplánem, dopravit na Zem, dole ve vším komfortu opravit a pak jí zase vynést nahoru?
To je otázka ekonomiky letov.
Koľko stojí let rakety alebo let raketoplánu?
Koľko stojí výroba náhradnej družice?
Koľko stojí opravárenská misia a náhradné diely?
Oprava družice na obežnej dráhe je výhodná, pokiaľ by náklady na stavbu náhradnej družice a jej vynesenie vysoko presahovali náklady na opravárenskú misiu - to je napríklad prípad HST, u ktorého náklady na vývoj a stavbu dosiahli 1,175 miliardy dolárov. Cena za servisnú misiu dosahuje asi 500 milionov dolárov vrátane náhradných dielov - cena za dopravu na Zem a opätovné vypustenie vyžaduje dva lety raketoplánu, teda najmenej 900 milionov dolárov plus cenu náhradných dielov a prác. Aby sa doprava družice na Zem a jej opätovné vypustenie vyplatila, cena družice by zrejme musela vysoko presahovať cenu HST a porucha by musela byť takého typu, aby sa nedala odstrániť na obežnej dráhe...
Nič také ako "malý a lacný raketoplán" neexistuje. Zvlášť nie, pokiaľ na dosiahnutie obežnej dráhy potrebuje klasický raketový nosič (X-37 bol vynesený raketou Atlas V).
Ani ako prostriedok doplňovania pohonných hmôt nie je miniraktoplán výhodný - užitočný náklad je len okolo 250kg pri celkovej hmotnosti 5 ton, pritom cena štartu rakety Atlas (Atlas 2AS) bola v roku 2000 okolo 97-98 milionov dolárov, Atlas V 138 mil dolárov v roku 2004, aktuálne 170-200 milionov. Pre porovnanie:
Progress váži 7150-7250kg a dopravuje 2230-2350kg nákladu, z toho môže byť až 1800kg kusového nákladu alebo až 1950kg rôznych kvapalín. Ako čisto tankovací by zrejme zvládol do 2500kg paliva, cena lode nezistená (odhad okolo 40 milionov dolárov), cena štartu Sojuz-U bola 38 mil dolárov v roku 2000, aktuálna okolo 55-66 milionov.
ATV pri celkovej hmotnosti 20750kg dopravuje 7667kg nákladu, cena prvej lode bola okolo 300 milionov dolárov, cena štartu Ariane 5 bola okolo 165 milionov dolárov v roku 2000, aktuálna okolo 300 milionov.
Náklad paliva teda môže predstavovať 30-40% celkovej hmotnosti jednorázovej automatickej nákladnej lode. Pokiaľ teda postavíme jednorázový prostriedok doplňovania pohonných hmôt s celkovou hmotnosťou 5 ton, bude schopný dopravovať najmenej jeden a pol tony, možno až dve tony paliva - teda najmenej šesť, možno až osem krát toľko ako X-37. Pritom bude potrebovať jeden raketový nosič, na rozdiel od X-37, ktorý ich spotrebuje šesť až osem.
Každý viacnásobne použiteľný prostriedok, ktorý nie je vytvorený ako úplný mnohonásobne použiteľný systém pohorí na najmenej jednej z týchto vecí:
- výrobné náklady - mnohonásobne použiteľné zariadenie je vždy drahšie ako jednorázové
- náklady na medziletovú údržbu - u jednorázového prostriedku úplne odpadajú
- náklady na jednorázovo použité časti
- efektivita - kým u mnohonásobne použiteľného prostriedku predstavuje užitočný náklad menej než 25% nosnosti systému, jednorázový systém využíva prakticky celú nosnosť systému
Raketoplán alebo iný viacnásobne použiteľný systém je výhodný, pokiaľ je "plne vyťažený" obomi smermi, pokiaľ obsahuje minimum jednorázovo použitých častí a pokiaľ náklady na medziletovú údržbu sú nižšie (výrazne) ako výrobné náklady jednorázového prostriedku a pokiaľ životnosť mnohonásobne použiteľného prostriedku dosahuje desiatky použití.
[Upraveno 12.8.2010 Alchymista] |
|
| Alchymista, veľmi dobrý článok a iba ťažko spochybniteľný. Niekto na ňom nájde nejake drobné nezrovnalosti ale budú to naozaj iba kozmetické drobnosti. |
|
citace:
Alchymista, veľmi dobrý článok a iba ťažko spochybniteľný. Niekto na ňom nájde nejake drobné nezrovnalosti ale budú to naozaj iba kozmetické drobnosti.
Pod to bych se chtěl také podepsat. Díky Alchymisto za kvalitní rozbor na dané téma.  |
|
| Díky za kvalitní rozbor, pomohlo mi to přehodnotit svůj postoj vůči X37. Nicméně k čemu si tedy myslíš, že armáda X37 použije? |
|
Armáda - to je "zcela jiný šálek kafe".
U "vojenských vecí" nerozhoduje cena či cenová efektivita, ktorej sa týkal môj rozbor, ale efektívnosť, operatívnosť a technologický náskok pred súpermi pri plnení špeciálnych úloh.
Treba brať do úvahy, že X-37 nie je definitívny typ na nejaký účel, ale predovšetkým technologický demonštrátor, na základe výsledkov ktorého sa v budúcnosti budú rozpracovávať konkrétne odvodeniny s využitím poznatkov a technológií overených na X-37.
Na čo sa teda dá X-37 použiť?
1) útočný prostriedok typu FOBS - dvestopäťdesiat kilogramov postačuje pre najmenej megatonovú nálož
2) mimoatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
3) vnútroatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
4) prieskumný a kontrolný prostriedok pre inšpekciu cudzích družíc
5) útočný prostriedok proti družiciam, alebo nosič protidružicových zbraní
6) testovanie zariadení pre vyvýjané družice
7) ... úlohy, ktoré ma teraz nenapadajú
V prvej a tretej úlohe výhoda spočíva v tom, že pri zostupe z obežnej dráhy dokáže veľmi dobre hospodáriť s kinetickou energiou, odoláva vysokým teplotám a namáhaniu a uchováva si vysokú rýchlosť a predovšetkým dostatočné manévrovacie schopnosti v širokom rozmedzí výšok, ale zvlášť v "území nikoho", vo výškach medzi 40 a 80km (na túto oblasť boli zamerané aj ďalšie dva testy - HLV-2 a X-51).
Ako útočný prostriedok lieta po vstupe do atmosféry príliš vysoko pre PVO, príliš nízko pre protidružicové zbrane... Je teda pravdepodobne schopný prekonať všetky súčasné i dohľadne perspektívne prostriedky PVO, PRO i PKO. Ani laserová zbraň typu ABL ho pravdepodobne nedokáže ohroziť - dokáže robiť efektívne uhybné manévre.
Ako prieskumný prekonáva "hranice" v kozmickom priestore a do záujmového priestoru vniká vo vnútrozemí, kde je výrazne nižšia koncentrácia bojových i prieskumných prostriedkov PVO a PRO. K systémom, ktoré strážia hranicu štátu predovšetkým smerom von sa blíži z neobvyklého smeru - z vnútrozemia.
V druhej úlohe má výhodu vysokej operatívnosti a "neočakávanosti" použitia - na rozdiel od bežných prieskumných družíc splní úlohu už pri prvom prielete nad záujmovým územím - protivník sa o jeho neočakávanom prielete dozvie až príliš neskoro.
[Upraveno 12.8.2010 Alchymista] |
| 12.8.2010 - 21:48 - Machi | |
|
citace:
Na čo sa teda dá X-37 použiť?
1) útočný prostriedok typu FOBS - dvestopäťdesiat kilogramov postačuje pre najmenej megatonovú nálož
2) mimoatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
3) vnútroatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
4) prieskumný a kontrolný prostriedok pre inšpekciu cudzích družíc
5) útočný prostriedok proti družiciam, alebo nosič protidružicových zbraní
6) testovanie zariadení pre vyvýjané družice
7) ... úlohy, ktoré ma teraz nenapadajú
Je otázka jestli operativnost a manévrovatelnost v atmosféře vynahradí náklady na pořízení. O efektivnosti vs. klasické družice se dá pochybovat.
K bodům:
1) To je možné, ale otázka je jak si vede z hlediska nákladů proti klasické manévrovatelné hlavici.
2) Vzhledem k rozměrům nikdy nedosáhne kvalit speciálních družic.
3) Je otázka co vám bude ve výšce 50 km a rychlosti okolo 20 000 km/h fungovat
4) Ano, ale opět, pokud je snad nechcete přímo ukrást, je to mrhání prostředky.
5) Zde se hodí operativnost a schopnost návratu. Zde souhlas.
6) Ano.
Aby výše zmíněné body byly efektivní, musí mít X-37 vyspělé charakteristiky Stealth, které se mimochodem při vstupu do nižší vrstev atmosféry vyruší. |
|
1) nie ako prostriedok pre masový úder, ale ako prostriedok pre ničenie zvlášť dôležitých cieľov pred samotným hromadným úderom - napríklad na vyradenie/zničenie RL stanice riadenia bojovej činnosti PRO typu Don. Ten má priamo k dispozície niekoľko antirakiet pre vlastnú obranu a riadi celý protiraketový systém, takže jeho vyradenie je náročné - odhaduje sa, že by to vyžadovalo 10-20 bežných hlavíc, aby bola nasýtená schopnosť jeho sebaobrany. Ale 10-20 hlavíc je už regulérny úder, ktorý neunikne pozornosti a reakcii - prostriedok ako X-37, prilietajúci z neobvyklého smeru má šancu preniknúť k cieľu bez predčasnej reakcie...
2) Zistiť aktuálne polohy mobilných raketových komplexov Topol je pomocou klasických prieskumných družíc prakticky nemožné, pozície zaujímajú a opúšťajú práve v "slepých oknách" prieskumného systému a majú veľmi dobre rozpracovaný systém maskovania - vysoká operatívnosť štartu X-37 umožňuje odhaliť systémy na pozíciách, keď ešte nie sú dostatočne zamaskované. Na to už zrejme postačuje kvalita vybavenia porovnateľná s leteckými prieskumnými prostriedkami.
3) Ano, je to trochu sporné, ale už na začiatku 60. rokov existovali prostriedky pre snímkovanie z výšky cez 30 000 metrov a rýchlosti do 4000km/h (SR-71, D-21...). Dá sa predpokladať, že vývoj v tejto oblasti za polstoročie primerane pokročil.
4) "ukradnúť" vojenskú prieskumnú alebo komunikačnú družicu je zložité, nielen preto, že sú pomerne veľké, ale i preto, že sú často vybavené účinným audeštrukčným systémom. To je ostatne dôvod, prečo sa o to zatiaľ nikto nepokúšal, hoci SpaceShuttle bol pripravovaný aj na takúto úlohu (jeho nákladový priestor je tak veľký, aby sa tam práve vošiel Saljut alebo Almaz).
A možnosť prehliadnuť si "zblízka" cudziu prieskumnú družicu je celkom iste lákavé - detailné fotografie prezradia odborníkom hodne o pravdepodobných možnostiach a schopnostiach družice. Aj možnosť sledovať a zaznamenať často úzko smerovú komunikáciu družice a pozemných staníc je lákavá...
Charakteristiky stealth nemusia byť vysoké, ochrana X-37 spočíva vo veľkej výške letu a vysokej rýchlosti, podobne ako kedysi u SR-71.
[Upraveno 13.8.2010 Alchymista] |
| 13.8.2010 - 16:02 - Machi | |
|
1) Nevím jestli má velký X-37 větší pravděpodobnost proniknout k cíli než relativně malá hlavice s parametry stealth, klamnými cíli, ochranou před EMG pulsem a excelentními manévrovacími schopnostmi. I kdyby ano, stále je otázkou za kolik.
2) Pro špionážní družici je změna směru asi tak stejně obtížná jako pro X-37, takže zde skutečně nechápu. Předpokládám, že případný start X-37 by rusům neunikl, když zpravidla neunikne ani reportérům lepším magazínů s aerokosmickou problematikou. Nehledě k tomu, že v případě reálného ohrožení by pak došlo na sledovací lodě, jako byl bývalý Gagarin apod.
3) SR-71 měl jako hlavní přístroj zobrazovací radiolokátor SAR.
To je tak jediný přístroj, který by měl šanci při daných rychlostech v dané výšce fungovat.
O dostupných technologiích si iluze nedělejte. V mnoha případech jsme za svými předchůdci, už kvůli tomu, že mnoho špičkových technologií bylo spojených s konkrétním projektem a zanikly spolu s ním (ano i když se to nezdá můžeme v technologických schopnostech jít i zpět).
4) Počítám, že ukradnutí družice by druhá strana mohla klidně brát jako záminku k válce a proto to nehrozí. Popř. by mohla nastat éra kosmického terorismu s použitím kosmických min. Nemyslím, že by tedy X-37 byl v mírové době co k čemu.
Osobně si myslím, že X-37 je prostě "jen" technologický demonstrátor, který slouží k možnému vytyčení nových směrů, výzkumů technologií pro návrat do atmosféry a tak podobně. Na něčem je třeba vyškolit odborníky pro budoucí projekty (jak civilní tak vojenské) aby dané znalosti a zkušenosti nezmizely. |
|
V zhodnotení súčasného stavu a úlohy X-37 sa zhodneme - Ty píšeš "X-37 je prostě "jen" technologický demonstrátor", ja - "predovšetkým technologický demonštrátor".
Ak sa vrátim k pôvodnej otázke Václava Dajbycha - "k čemu armáda X37 použije?",
Reálne pripadá do úvahy predovšetkým úloha č. 6 - testovanie vyvíjaných zariadení, v menšej miere potom úloha č. 4 - prostriedok pre inšpekciu cudzích družíc, prípadne i vlastných, napríklad poškodených. Možnosť krádeže cudzej družice je vzhľadom na typické rozmery a hmotnosť a vzhľadom na nosnosť X-37 nepravdepodobná a dá sa vylúčiť.
Úlohy 1 a 5 sú agresívne, vedúce bezprostredne do otvoreného konfliktu, v prvom prípade priamo jadrovému. Agresívna je i úloha 3, hoci nemusí viesť k otvorenému konfliktu. |
|
Teď něco faktického, nikoli akademické teoretizování ...
Dne 2010-08-08 OTV-1 X-37B manévroval a přibližně o 24 km zvětšil velkou poloosu své dráhy (průměrnou výšku dráhy). Tím se na čas ztratil amatérským vizuálním pozorovatelům družic, než ho Greg Roberts dne 2009-08-19 znovuobjevil a Ted Moczan znova spočítal přibližné parametry dráhy. Doufejme, že brzy budou k dispozici upřesněné parametry z dalších pozorování. Budu to sledovat a dávat průběžně na stránku ve SPACE-40
http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I015A.HTM
Jinak, když už hovoříme o inspekci družic, tak v právě uplynulých dnech čínská družice SJ-12 se přiblížila přibližně na necelý čtvrt kilometr k starší čánské družici SJ-6-03B. Číňani o tom mlčí, takže se neví důvod. Celý program družic SJ je trochu tajuplný a hodně se svým charakterem podobá programu Kosmos za sovětské éry, kdy pod tento název spadalo skoro všechno. Podrobnosti s odkazy na web najdete na
http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I027A.HTM
____________________
Antonín Vítek |
|
Raketoplán zmizel amatérským pozorovatelům družic "z dohledu". Buď to znamená, že udělal nějakou podstatnou korekci dráhy, nebo - což je pravděpodobnější - že už přistál.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Kdyby už přístal tak by se určite US army jako vždy pochlubila, jak to má u takových projektů ve zvyku, a nebo se něco zvrtlo... A tež je možnost jak již bylo řečeno že opět zmenili korekci. |
|
