Kedze konjunkcia je priblizne 20 rocna a obeh Jupitera 12 rocny, tak posun konjunkcii voci stredu Slnka a galaxii je 120°. Potom mame 3x120° a teda 60 rocne cykly...
P.S. ak niekto ma obavu z konjunkcie 2080, tak nebude prilis rozdielna voci 2020. teraz mame Jupiter, Saturn v Strelcovi, Uran v Baranovi a Neptun vo Vodnarovi.( http://szaa.org/actual/ )
Takze teraz je takmer maximalna vzdialenost barycentra od stredu Slnka. V roku 2080 bude Neptun v opozicii a bude konjunkciu vyvazovat, takze odchylka barycentra bude dokonca mensia.
Ak sa nebojime teraz, preco by sme sa mali bat inych beznejsich konjunkcii? [upraveno 16.12.2020 23:14]
Martine, těleso https://en.wikipedia.org/wiki/3200_Phaethon se rozpadá. Při blízkém průletu okolo Slunce se zahřeje. Také zjasňuje, ale to nevíme proč.
Těch těles, které mohou zasáhnout Zemi je spousta.
Někde jsem četl, že nás chrání Jupiter se svou gravotací, který luxuje tělesa přilétávající z vnějších částí sluneční soustavy.
Bohužel ten článek jsem teď nenašel.
U Apollonů to bohužel neplatí: https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_asteroid
Phaethon, jako mateřskému tělesu pro Geminidy nehrozí nějaké výrazné změny dráhy vzhledem k tomu, že se nepřibližuje po výstřední dráze k dalšímu tělesu , hlavně v případě velkých změn k Jupiteru.
A chybí mi odpověď na otázku na ty druhé Geminidy ( kdy jsou a co je jejich zdrojem ) a rok 2080. [upraveno 17.12.2020 16:31] [upraveno 17.12.2020 16:32]
Jasně, a ještě lepší je, že napsali "jasná hvězda typu červený trpaslík", no ale co chtít od novináře z Novinek. Podstatné je, že se ta zpráva objevila.
Vždy je to krása.
Je zajímavé, že vliv M+S v zákrytu na tíhové zrychlení na Zemi je velmi malé:
Gravitační účinky Měsíce a Slunce (také příliv a odliv ) mají velmi malý vliv na zdánlivou sílu zemské gravitace, v závislosti na jejich relativních polohách; typické variace jsou 2 µm / s 2 (0,2 mGal ) v průběhu dne. https://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_of_Earth
citace 10.6.2021 - 15:03 - petrpetr:Vždy je to krása.
Je zajímavé, že vliv M+S v zákrytu na tíhové zrychlení na Zemi je velmi malé:
Gravitační účinky Měsíce a Slunce (také příliv a odliv ) mají velmi malý vliv na zdánlivou sílu zemské gravitace, v závislosti na jejich relativních polohách; typické variace jsou 2 µm / s 2 (0,2 mGal ) v průběhu dne. https://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_of_Earth
Přitom příliv, odliv je obrovský.
Příliv a odliv není způsobovaný gravitací, ale slapovými silami. Pokud by ho působila gravitace, tak by sluneční vzdutí hladiny bylo cca 170x větší, než od Měsíce, protože právě takový je rozdíl síly přitažlivosti vyvozované Sluncem a Měsícem na Zemi.
citace:Příliv a odliv není způsobovaný gravitací, ale slapovými silami. Pokud by ho působila gravitace, tak by sluneční vzdutí hladiny bylo cca 170x větší, než od Měsíce, protože právě takový je rozdíl síly přitažlivosti vyvozované Sluncem a Měsícem na Zemi.
A nejsou slapové síly výsledkem působení gravitačních sil?
Mne jak se vlivem slapových sil (gravitace) hýbe nejen voda, ale i pevnina. A vznikají zemětřesení a zesiluje sopečná činnost.
Zemská kůra je jen pomalu tekoucí hmota.
citace:Příliv a odliv není způsobovaný gravitací, ale slapovými silami. Pokud by ho působila gravitace, tak by sluneční vzdutí hladiny bylo cca 170x větší, než od Měsíce, protože právě takový je rozdíl síly přitažlivosti vyvozované Sluncem a Měsícem na Zemi.
A nejsou slapové síly výsledkem působení gravitačních sil?
Výsledkem jejich gradientu. Slunce i Měsíc působí na Zemi nějakou gravitační silou, jenže Země není hmotný bod, nýbrž dost velké těleso, a jelikož vyvozovaná gravitační síla klesá s druhou mocninou vzdálenosti, tak samozřejmě na přilehlou část Zeměkoule působí větší síla než na tu odvrácenou.
Slunce na Zemi působí cca 170x silnější gravitací, než Měsíc (je skoro 27 milionkrát hmotnější, ale v průměru 389x dál, což je třeba umocnit na druhou, takže nám vyjde 26,89 mil./151583).
Právě proto ale, že je Slunce 389x dál, tak ten gradient gravitace na přilehlou a odlehlou část Země je cca 2,5x slabší, než u Měsíce, a proto jsou přílivy působené Měsícem 2,5x výraznější.
citace 10.6.2021 - 22:37 - petrpetr:Mne jak se vlivem slapových sil (gravitace) hýbe nejen voda, ale i pevnina. A vznikají zemětřesení a zesiluje sopečná činnost.
Zemská kůra je jen pomalu tekoucí hmota.
Že by působením slapů na Zemi vznikalo zemětřesení, to čtu poprvé; nějaký zdroj?
Já znám jen zemětřesení tektonická (související s driftem litosférických desek), sopečná a řítivá.
Dále víme díky přesným měřením z družic GPS, že Zemská kůra se zvedá mezi dnem a nocí až o 30 cm a uplatňuje se tzv. západkový mechanismus - racheting, což znamená vznik nové zemské kůry v místě hřbetů a zasouvání tektonických desek pod sebe za vzniku vyšších napětí v určitých oblastech, které jsou známé.
Zemská kůra na magmatu plave, a čas od času v cyklech dle vlivu všech těles sluneční soustavy okolo Slunce dochází k nárůstu napětí díky slapovým silám ale i dalším vlivům.
Spouštěčem zemětřesení nebo sopečné činnosti, což je snižování napětí v kůře, může být i přechod tlakové níže, tj. atmosférický vliv.
Bohužel nejsme schopni vytvořit přesný model Země se všemi vlivy, které na ni působí. Alespoň si nejsem vědom, že by existoval.
Vše vychází ze vzájemných gravitační vlivů těles ve vesmíru. Navíc do toho mluví i elektromagnetismus těchto těles, ale tomu nerozumím.
Jen vím, že jádro Země je dynamo v tekutině a vesmíru, kde je elmag. pole celé sluneční soustavy - jádro Země si představuji jako klasický gyroskop v letadle, navíc je patrně polotekuté.
V současnosti patrně dochází k přepólování planety Země. Dle mne to přepolování vzniká díky džanibekovovu efektu u jádra Země. Ale to je má domněnka.
Mi o tom vyprávěl dlouze kamarád geofyzik, který právě předpovídá zesílenou zemětřesnou a sopečnou činnost na dalších cca 25 let do roku 2045. A tím se bude ochlazovat...
[upraveno 11.6.2021 06:17]
