Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Astronómia
28.12.2009 - 22:38 - 
http://veda.sme.sk/c/5169710/vedci-objavili-neviditelnu-galaxiu.html

"Vedcom sa vďaka teleskopu Isaac Newton podarilo zachytiť existenciu galaxie vytvorenej z neviditeľnej tmavej hmoty. Jej prítomnosť naznačuje deformovaný tvar susedných galaxií."

http://sk.wikipedia.org/wiki/VIRGOHI21

temná hmota?


#astronomie
 
29.12.2009 - 17:20 - 
sonda cassiny zaznamenala, odraz slnka od hladiny "kryo" jazera na titáne

http://www.astro.cz/clanek/4106
 
29.12.2009 - 18:16 - 
Sonda Cassini tu má samostatné vlákno: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=534&page=10 
06.1.2010 - 06:28 - 
Runaway Anti-Matter Makes For Massive Stellar Explosion

http://www.spacedaily.com/reports/Runaway_Anti_Matter_Makes_For_Massive_Stellar_Explosion_999.html
 
06.1.2010 - 06:47 - 
Supernova Explosions Stay In Shape

http://www.spacedaily.com/reports/Supernova_Explosions_Stay_In_Shape_999.html

Tyto zajímavé astronomické jevy sem dávám v (chabé) naději, že trochu odvedu pozornost klimaalarmistů a klimaskeptiků na poněkud klidnější a reálnější půdu.
 
06.1.2010 - 08:16 - 
Není mi jasná ta věc s antihmotou - pro vznik antihmoty se musí spotřebovat energie, takže její zánik by měl uvolnit, co se spotřebovalo, takže rovnováha, produkce antihmoty by neměla ovlivnit, jestli hvězda vybuchne nebo ne. Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo? 
06.1.2010 - 08:52 - 
citace:
... Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo?
Ervé, to by sis mohl nechat patentovat. Nebylo by to náhodou celkem solidní perpetum mobile?
 
06.1.2010 - 10:21 - 
citace:
citace:
... Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo?
Ervé, to by sis mohl nechat patentovat. Nebylo by to náhodou celkem solidní perpetum mobile?


V tom případě by perpetum mobile byla i zápalka. Když se objeví fotony s takovou energií, že ztratí stabilitu a musí se rozpadnout na pár částice antičástice, při čemž je kolem normální hmota, tak s ní pochopitelně interagují. Když se taková antičástice potká s kusem normální hmoty, proběhne interakce, při které se na energii přemění ta anatičástice ale také aspoň kus té normální hmoty (tedy víc energie než jen z anihilace antičástice), zbytek je obvykle jednak dost urychlen, že pak má sklon nukleárně exotermicky interagovat s další hmotou, a pak také ta zplodina je zpravidla nestabilní a má chuť se za uvolňování energie dále rozpadat. Prostě taková antihmotná zápalka ve skladu obyčejné hmoty z ní udělá nukleární palivo, ať je to cokoliv. Funguje to jak Čapkův Krakatit.

 

____________________
Áda
 
06.1.2010 - 10:46 - 
Teda, já sice nejsem fyzik, ale neznám fyzikální proces, při kterém by se foton (!) rozpadával na pár částice-antičástice.  
06.1.2010 - 10:55 - 
citace:
Supernova Explosions Stay In Shape

http://www.spacedaily.com/reports/Supernova_Explosions_Stay_In_Shape_999.html

Tyto zajímavé astronomické jevy sem dávám v (chabé) naději, že trochu odvedu pozornost klimaalarmistů a klimaskeptiků na poněkud klidnější a reálnější půdu.



No, ono je to úzce související téma.

Z té změny ve tvorbě oblačnosti, která má být podstatou řízení klimatu Sluncem, jsou podezřelé právě ty vysokoenergetické částice kosmického záření, které pochází z erupcí dávných supernov. Magnetické pole Slunce a sluneční vítr je pak modulující činitel, který přítok těchto částic z vesmíru odclání. Zemské klima není citlivé na jakoukoliv aktivitu slunce stejně, nejvíce je citlivé na to, co ovlivňuje právě toto záření. To se také projevuje v těch izotopech berylia, chlóru a uhlíku, z nichž na aktivitu Slunce v tomto směru usuzujeme.

Erupce supernovy v blízkosti Země je také považována za nejpravděpodobnější příčinu prvního velkého vymírání v historii Země, kdy planetu náhle postihla strašlivá doba ledová skoro stejná jak za dob "sněhové koule" - vymírání ordovicko-silurské.

Také to vypadá, že vysokoenergetické částice ze supernov jsou spouštěči nejspíš veškerých blesků v pozemských bouřkách. Vznik blesku má podle nových výzkumů vždy koincidenci se sprškou částic vzniklou ze zběsilé korpuskule od nějaké supernovy. Při tom blesky jsou signifikantním znakem vývoje různých meteorologických jevů různým způsobem. Když je v tropické tlakové níži hodně blesků, je skoro jisté, že se vyvine do hurikánu či tajfunu, zatímco když je to úplně stejná níže, ale s málo blesky, tak může vypadat, jak chce hrozivě, ale skončí jako obyčejná bouře a hurikán to nebude.

Prostě supernovy jsou drivem každodenních pozemských meteorologických fenoménů.

Hlavně ale doufám, že po erupci Eta Carinae tu nezmrznem. To bude za humny v naší galaxii, bude to hypernova, co štípe světlo na hmotu, a vlastně úvodní část erupce už začala, vidíme něco jako probíhající explozi rozbušky této nálože, takže během kosmického okamžiku budeme mít možná na chvilku druhé slunce i na noc.

 

____________________
Áda
 
06.1.2010 - 11:02 - 
citace:

Také to vypadá, že vysokoenergetické částice ze supernov jsou spouštěči nejspíš veškerých blesků v pozemských bouřkách. Vznik blesku má podle nových výzkumů vždy koincidenci se sprškou částic vzniklou ze zběsilé korpuskule od nějaké supernovy.



Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné.
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.
Kromě toho o spojitosti pozemských blesků s vysokoenergetickými částicemi taky slyším poprvé (což neznamená, že tomu tak není, schválně si to zkusím dohledat).
 
06.1.2010 - 11:06 - 
citace:
Teda, já sice nejsem fyzik, ale neznám fyzikální proces, při kterém by se foton (!) rozpadával na pár částice-antičástice.


Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron. I všechny částice s klidovou hmotností, když dostanou dost GeV, tak se na něco rozprsknou. Nejoblíbenějším vysvětlením je, že je to kvůli interakcím s vakuem, které jsou už moc silné. Látková forma hmoty se s tou vakuovou vzájemně trhá. Někteří to nazývají dokonce - ionizace vakua.

Tady jsou informace o největším zaznamenaném výbuchu supernovy právě tohoto typu, kdy tyto páry ze štěících se fotonů začnou hromadně vznikat. Je to anglický a český článek:

http://www.space.com/scienceastronomy/091202-violent-massive-supernova.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4753

 

____________________
Áda
 
06.1.2010 - 11:10 - 
citace:

Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné.
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.



Složky záření, které mají mít údajně původ v supernovách, na nás neusátle spojitě dopadají ze všech stran, ne jen, když my zaznamenáme supernovu.

 

____________________
Áda
 
06.1.2010 - 11:28 - 
citace:

Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné.
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.



http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=experts-do-cosmic-rays-cause-lightning
http://en.wikipedia.org/wiki/Cosmic_ray
http://dsc.discovery.com/news/2009/06/09/lightning-cosmic-rays.html
http://physicsworld.com/cws/article/news/39381
http://news.nationalgeographic.com/news/2007/10/071011-lightning-rays_2.html

 

____________________
Áda
 
06.1.2010 - 11:53 - 
citace:

Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron. I všechny částice s klidovou hmotností, když dostanou dost GeV, tak se na něco rozprsknou. Nejoblíbenějším vysvětlením je, že je to kvůli interakcím s vakuem, které jsou už moc silné. Látková forma hmoty se s tou vakuovou vzájemně trhá. Někteří to nazývají dokonce - ionizace vakua.



Ano, je to tak. Musím uznat svůj omyl.
 
06.1.2010 - 12:07 - 
Omlouvám se, nesleduji celou diskuzi, ale jak se můžou fotony dostat nad určitou energii? Fotony jsou přeci přesně definovaná kvanta energie a pokud vím, nemohu je energeticky "dopovat" a už vůbec nevím o tom, že by se foton rozpadal ... ten max. svou energii předá ...

citace:

Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron ....



 
06.1.2010 - 12:39 - 
Accros - tu nejde len o vysokoenergetické gama fotóny, tie majú v mechanizme "spúšťača blesku" blesku skôr menšinový podiel. Spršky kozmického žiarenia, ktoré pozorujeme na povrchu Zeme, majú zrejme pôvod hlavne vo vysokoenergetických protónoch a ľahkých atomových jadrách, ktoré tvoria jednu zo zložiek kozmického žiarenia.

Keďže dráhy nabitých častíc sú v galaxii výrazne ovplyvnené galaktickými magnetickými poliami, i nepatrné rozdiely v počiatočnej energii častí majú veľký vplyv na tvar ich dráhy a dobu príletu k Zemi. Nedá sa teda potvrdiť priama súvislosť medzi smerom príletu častice a smerom k jej zdroju.

Povrch planéty Zem je cca pol miliardy kilometrov štvorcových, pokiaľ vami uvádzaný počet bleskov je 3 miliardy ročne, vychádza to, veľmi hrubo, priemerne 6 bleskov ročne na kilometer štvorcový. Pokiaľ sa pozrieme na graf energetického spektra kozmického žiarenia na wiki http://en.wikipedia.org/wiki/Cosmic_ray, dá sa nájsť vhodný rozsah energií, ktoré zodpovedajú rovnakej pravdepodobnosti. Samozrejme, blesky sa objavujú len za vhodných poveternostných a ďalších podmienok, takže minimálna energia "špúšťačov" musí byť v skutočnosti značne nižšia.
 
06.1.2010 - 13:57 - 
citace:
Omlouvám se, nesleduji celou diskuzi, ale jak se můžou fotony dostat nad určitou energii? Fotony jsou přeci přesně definovaná kvanta energie a pokud vím, nemohu je energeticky "dopovat" a už vůbec nevím o tom, že by se foton rozpadal ... ten max. svou energii předá ...






http://en.wikipedia.org/wiki/Pair_instability_supernova

 

____________________
Áda
 
06.1.2010 - 14:10 - 
Adolf: Foton je pouze spouštěč rozpadu atomového jádra na pozitron-elektron ... Podmínkou je, aby energie fotonu byla vyšší než energie potřebná na vznik těchto dvou částic. Takže se nerozapdává foton, ale částice v atomovém jádře a foton "jen" dodá potřebnou energie (tedy foton v podobě vysokoenergetického gamma záření). 
06.1.2010 - 14:53 - 
citace:
Adolf: Foton je pouze spouštěč rozpadu atomového jádra na pozitron-elektron ... Podmínkou je, aby energie fotonu byla vyšší než energie potřebná na vznik těchto dvou částic. Takže se nerozapdává foton, ale částice v atomovém jádře a foton "jen" dodá potřebnou energie (tedy foton v podobě vysokoenergetického gamma záření).


Ne, ten foton ty částice nevyrazí z atomového jádra, ale stačí, že se k němu přiblíží a roztrhne se o jeho magnetické pole na pár elektron pozitron sám, při čemž jádro může zůstat nezměněné. To je podstata těch běžných tvoření párů částic z fotonů i podstata tohoto typu extrémně hmotné supernovy.

Při extrémně vysokých energií anihilací, kdy by měl vzniknout foton o extrémní energii, vzniká jen virtuální foton - protože se okamžitě rozpadá na spršku nějakých částic. Extrémně energetické fotony už nepotřebují ani destabilizaci elekromagnetickým polem blízkého atomového jádra, ale destabilizuje je už běžná nestabilita našeho světa - asi vakua samotného.

K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).

http://en.wikipedia.org/wiki/Gamma-ray
http://en.wikipedia.org/wiki/Pair_production

 

____________________
Áda
 
06.1.2010 - 15:19 - 
citace:
K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).

Do té wikiny se na to mrknu až někdy později, ale tento "foton" není "normální". Abych nezaváděl, nechci použít přímo termín "virtuální foton", ale tento pár vznikne ve vakuu zároveň s energetickým dluhem vůči vakuu. Pojem "trhání fotonu" vidím vskutku prvně a nezdá se mi být tím nejvhodnějším. Slovo "energie" je zde více na místě než slovo "foton". Ale to už jsme v detailech.

 

____________________
--
MIZ
 
06.1.2010 - 17:16 - 
citace:
citace:
K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).

Do té wikiny se na to mrknu až někdy později, ale tento "foton" není "normální". Abych nezaváděl, nechci použít přímo termín "virtuální foton", ale tento pár vznikne ve vakuu zároveň s energetickým dluhem vůči vakuu. Pojem "trhání fotonu" vidím vskutku prvně a nezdá se mi být tím nejvhodnějším. Slovo "energie" je zde více na místě než slovo "foton". Ale to už jsme v detailech.


Trhání fotonu - fak není standardní termín, ale pro účely oživení diskuse snad přijatelný. Virtuální foton a ty interakce s vakuem standardní jsou:

Něco k tomu česky.

http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vakuum/vakuum.html
http://bbs.inway.cz/bbs2www/CZscience/0323

Foton o extrémní energii při řadě anihilací asi vzniká a i teorie by ho očekávala. Ale nad určitými energiemi už tam odsud nikam nestihne uletět, protože na podobný efekt, rozpad fotonu na částice a antičástice - nejjednodušeji na elektron pozitron - dojde hned vzápětí a nevyžaduje to už rozptyl na tak silných polích, jako je elektromagnetické pole poblíž atomového jádra, ale stačí na to interakce s vakuem. Tyhle fotony z gigantické supernovy, které stačí jen na rozpad na elektron pozitron, jsou proti tomu energetičtí trpaslíčci.

Když uděláme nějak superfoton o extrémní energii, tak nikam neuletí, protože nepřežije interakce s vakuem, ale přemění se na trysky částic a antičástic.


 

____________________
Áda
 
07.1.2010 - 15:53 - 
zaujímavá myšlienka, vytvoriť systém "galaktického GPS", na základe signálu s pulzarov, ktorý by pomáhal pri detekovaní gravitačných vĺn.
http://wattsupwiththat.com/2010/01/07/natures-precise-clocks-may-make-galactic-gps-possible/
 
07.1.2010 - 16:26 - 
citace:
... systém "galaktického GPS", na základe signálu s pulzarov, ktorý by pomáhal pri detekovaní gravitačných vĺn....



Kdo chce jít k pramenům, tak podrobný návrh tohoto mezinárodního projektu, včetně rozuboru fyzikálního základu, je ke stažení jako pdf na

http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0911/0911.5206v1.pdf

Velmi zajímavé!

Abstract. The International Pulsar Timing Array project combines observations of pulsars from both Northern and Southern hemisphere observatories with the main aim of detecting ultra-low frequency (cca. 10 e−9 − 10 e−8 Hz) gravitational waves. Here we introduce the project, review the methods used to search for gravitational waves emitted from coalescing supermassive binary black-hole systems in the centres of merging galaxies and discuss the status of the project.

 

____________________
Antonín Vítek
 
07.1.2010 - 23:45 - 
odbočím od Vašeho současného tematu k jiné ryzí Astronomii,
dnešnímu velkému výročí :

400 let od objevu Medicejských hvězd aneb pocta Galileovu pozorování z 7. ledna 1610 …
http://www.astronomie.cz/2010/01/400-let-od-objevu-medicejskych-hvezd-aneb-pocta-galileovu-pozorovani-z-7-ledna-1610-%e2%80%a6/

7.1.2010 18:00 :
na střední Moravě v Kojetíně je skoro jasno až jasno, -5stC,
takže od 17:35 pozoruji v Newton 110 / 65x
Jupiter se 3 měsíci Kalisto, Europa a Ganymed,
(Io prochází před kotoučem planety)

Kdo máte jasno, optiku, oči, fotofilmy nebo CCD vpořadku, neváhejte a pozorujte v tyto dny, 400 let po Galileo Galileim

S pozdravem LF
 
08.1.2010 - 09:34 - 
keď sa to tak vezme.. na tomto obrázku je predsa "observatórium"
 
05.3.2010 - 15:44 - 
NASA's Fermi Gamma-ray Space Telescope odhalil, že s gamapaprsky je to ve vesmíru nějak jinak. Neví zatím jak:

http://www.space.com/scienceastronomy/fermi-gamma-rays-100302.html

 

____________________
Áda
 
21.7.2010 - 17:32 - 
Není to dávno, co jsme se tu dohadovali o možné existenci a kolapsech hvězdných superbumbrdlíčků, na které starší teorie nevěřily:
http://www.chron.com/disp/story.mpl/world/7117560.html
http://www.novinky.cz/veda-skoly/206572-vedci-objevili-nejtezsi-hvezdu-ve-vesmiru-slunce-predci-265krat.html

 

____________________
Áda
 
21.7.2010 - 18:19 - 
citace:
Není to dávno, co jsme se tu dohadovali o možné existenci a kolapsech hvězdných superbumbrdlíčků,...


Originální plný text vědeckého článku o objevu (mimohodem při studiu starších archivních snímků z HST) je ke stažení jako pdf soubor na

http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1007/1007.3284v1.pdf


Název článku: The R136 star cluster hosts several stars whose individual masses greatly exceed the accepted 150 M stellar mass limit

Autoři: Paul A. Crowther, Olivier Schnurr, Raphael Hirschi, Norhasliza Yusof, Richard J. Parker, Simon P. Goodwin, Hasan Abu Kassim

Publikováno v časopise Monthly Notices of Royal Astronomical Society

Pokud by nebyla tato první verze článku už na webu, zkuste mateřskou stránku článku

http://arxiv.org/abs/1007.3284

Odborný komentář viz

http://www.physorg.com/news198924098.html

Ještě v roce 2006 se předpokládalo, že horní limit hmotnosti hvězd leží kolem 160 hmotn ostí Slunce. Jen ve hvězdokupě R136 s mladými hvězdami takových našli kromě zmiňované R136a1 víc (viz tabulky na str. 7 citované publikace).

 

____________________
Antonín Vítek
 
21.7.2010 - 20:20 - 
citace:

Ještě v roce 2006 se předpokládalo, že horní limit hmotnosti hvězd leží kolem 160 hmotn ostí Slunce. Jen ve hvězdokupě R136 s mladými hvězdami takových našli kromě zmiňované R136a1 víc (viz tabulky na str. 7 citované publikace).



Astrofyzikové koukám v poslední době musí dost pod tlakem dat překopávat své modely. I v případě našeho sluníčka, které se v posledních dvou cyklech chová dost nezvykle, a ukázalo se, že se v něm "zasekává" dopravník. A i ti, kdo ty vyvrácené modely dělali, nad tím jásají, jak teď to jejich modelování bude o to zajímavější.

Je krásné, že máme to štěstí vidět, jak se nám před očima mění věda a ti, co jí dělají, se radují z zhroucení svých konsensů a z dat, která vyvrací to, na čem dosud usilovně pracovali. A i my, co na to pohlížíme z povzdálí, se nestačíme divit.

 

____________________
Áda
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.126340 vteřiny.