V 02:56 SELČ, tedy téměř na konci hodinového startovního okna, odstartovala ze vzletové rampy SLC-41 nosná raketa Vulcan Centaur. Jednalo se o první použití varianty VC4S, tedy s čtveřicí pomocných urychlovacích motorů GEM 63XL a standardní délkou aerodynamického krytu. Při misi USSF-106 byl náklad dopraven přímo na geostacionární oběžnou dráhu.
S jistotou víme, že mezi nákladem několika družic byla NTS-3. Jde o technologickou družici ze stejnojmenného, a asi nejdéle existujícího, jednostranně zaměřeného družicového programu. Družice je společným projektem Výzkumné laboratoře amerického letectva (AFRL) a společnosti L3Harris. Jejím hlavním úkolem je otestování velmi pokročilých technologií využitelných v družicovém určování polohy. V plánu je více než 100 různých experimentů. Při nich se bude využívat stávající pozemní infrastruktura a družice GPS. NTS-3 bude tedy fakticky experimentálním rozšiřujícím systémem. Cílem je zvýšit přínos, přesnost a robustnost družicového určování polohy a přenosu času.
Družice NTS-3 je postavena na družicové platformě ESPAStar. Z inovativních částí stojí za zmínku přijímač signálů z družic GPS (ale i jiných GNSS) a využít je pro zajištění nepřetržitého provozu i při manévrech a jiné technické činnosti družice 110 antén umožňuje simultánní přenos signálu na celý viditelný povrch Země, či na vybrané regiony. S ohledem na armádní využití je možné v těchto regionálních případech zvýšit vysílací výkon a zamezit tak dnes velmi používanému záměrnému rušení. To ocení především ozbrojené síly USA a jejich spojenců. Proto také veškeré aktivity probíhají ve vojenském M kódu. Modulární a plně přeprogramovatelné signálové procesory umožní operativní změnu a flexibilitu ve využívání nových signálů.
Druhý start Angary 1.2 tento rok, 5 měsíců mezi starty. Zhruba stejné i mezi loňským (17.9.24) a prvním letošním startem (16.3.25). Další A1.2 už na letošek plánovaná není (snad).
V 01:06 SELČ odstartovala ze vzletové rampy SLC-4E na kosmodromu Vandenberg nosná raketa Falcon 9. Na nízkou oběžnou dráhu vynesla 21 družic T1TL-C, které jsou druhou várkou pro druhou vrstvu (Tranche 1) vojenské monitorovací sítě nové generace. Provozovatelem družic je obraná vývojová agentura SDA. Nejde o družice zpravodajské, jak je možné se někde dočíst. Družice T1TL jsou součástí vojenské komunikační vrstvy a zajišťují hybridní obousměrnou komunikační linku pro přenos taktických dat. Transpondéry pracují v pásmu L a Kₐ a družice jsou vybaveny také optickou (NIR) mezidružicovou komunikací. Transportní vrstvu Tranche 1 bude tvořit celkem 252 družic, které doplní 28 družic pro detekci a sledování balistických raket a hypersonických střel.
Pro ty, co nechtějí hledat, LVM3 už při dvou startech vynesla po 36 družicích OneWeb (5,8 t nákladu na start). LVM3 je spolehlivá a prý aktuálně levnější než tržní cena Falconu 9 - proto získala několik komerčních zakázek. Vypadá to ale, že Indie není schopná vypouštět raketu častěji. Průměrně jeden start ročně neodpovídá nízké ceně za start - pravděpodobně je v reálu podstatně dražší, proto má problém se zakázkami a zákazníky. Centrální stupeň pohání upravené motory Vikas 2 (vývoj ze zakoupených motorů N2O4-UDMH ze 70. let používané pro Ariane 1-4), k tomu dva těžké TPH boostery 1. stupně a horní stupeň na kyslík-vodík. Centrální stupeň se zažehuje až 110 s po startu, TPH motory tak tvoří 1. stupeň. Indové plánovali evoluci rakety, zatím neproběhla.
