|
@kacenka
Trefa.
Indovia tvrdia že je to ich.
Článok sa objavil pred "30 minútami".
https://idrw.org/pslv-rockets-third-stage-motor-case-lands-in-australia/ ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Vesmír "uhorkovú sezónu" nepozná.
13. júla nás minul asteroid 2023 NT1 s priemerom asi 60 metrov, vo vzdialenosti jednej štvrtiny polomeru orbity Mesiaca. Pretože prišiel po tej istej trajektórii ako Čeľabinský meteorit "so Slnkom za chrbtom", podarilo sa ho identifikovať až o dva dni neskôr.
https://www.bfmtv.com/sciences/un-asteroide-a-frole-la-terre-et-n-a-ete-detecte-que-deux-jours-plus-tard_AN-202307180201.html
https://www.forbes.com/sites/ericmack/2023/07/16/hotel-sized-asteroid-undetected-until-two-days-after-close-pass-by-earth/ [upraveno 18.7.2023 11:49] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
| 60 m asteroid už je city killer. Chce to sledovací sondy. NEO Surveyor by ho ale asi nenašel, na to je příliš malý (má hledat objekty nad 100 m). |
|
bumerang..
citace:
https://nedd.tiscali.cz/objeven-meteorit-ktery-pochazi-z-nasi-planety-po-tisici-letech-se-vratil-jako-bumerang-561360
Meteorit byl nalezen v saharské poušti, v oblasti Maghrebu a před pěti lety ho koupil v Maroku Albert Jambon, profesor geologie z pařížské Sorbonny. Hornina o hmotnosti 646 gramů dostala označení Northwest Africa 13188.
Výzkumníci předpokládají, že kámen byl vymrštěn do vesmíru poté, co na Zemi zhruba před 10 000 lety dopadl asteroid.
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace:
https://vobraze.sk/dianie-v-regione/info-v-kocke/astronom-pavol-rapavy-naznacil-co-mohlo-byt-za-pondelnajsou-detonaciou-zareagovalo-aj-ministerstvo-obrany/
Silná včerajšia detonácia, ku ktorej došlo okolo 15:15 hod. v okolí Rimavskej Soboty, Hnúšte, či Fiľakova zaujala mnoho ľudí. Dvojité akoby zahrmenie vzbudilo záujem, nakoľko sa tak stalo počas dňa za miestami aj jasnej oblohy.
Podľa vyjadrenia astronóma Pavla Rapavého, bývalého vedúceho pracovníka rimavskosobotskej hvezdárne je pravdepodobné, že detonáciu spôsobil bolid. „Zrejme jeho dráha tu niekde končila v blízkosti nás.
citace:
https://sokszinuvidek.24.hu/mozaik/2023/07/25/meteorit-robbant-fel-a-nappali-egbolton/
Analýza Bencea Gucsika potvrdila, že dňa 24.07.2023 okolo 15:18:14 miestneho času bola na severovýchodnej oblohe z Budapešti viditeľná denná ohnivá guľa s fragmentáciou .
Špecialista našiel dva záznamy z Budapešti, takže dokázal vypočítať – aj keď s relatívne malou základnou vzdialenosťou –, že nad 60 km začalo svietiť natoľko, že už bolo vidieť aj na dennej oblohe . Vstupná rýchlosť tu nameraná bola 13,75 km/s, takže skutočná rýchlosť mohla byť okolo 14 km/s, ale nebola modelovaná.
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=pfbid0kyMgMNFvh8yQams38ct3PhwBmAE7xhBD3Dn5DMGBmqfkDgLnn9VvyzXXfaN6vqW3l&id=100081048621862&sfnsn=mo ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
V květnu byla dokončena definiční fáze evropské mise RAMSES. Cílem mise je velmi detailní průzkum potenciálně nebezpečné planetky 99942 Apophis před, v průběhu a po jejím průletu okolo Země. K největšímu přiblížení dojde 13. dubna 2029 na vzdálenost 31600 km. Sonda RAMSES o hmotnosti okolo 1250 kg ponese na své palubě čtyři vědecké přístroje a částečně pro vědecké účely půjde využít i optické a laserové navigační přístroje. Počítá se také s umístěním dvou průzkumných CubeSatů pro podporu měření. Vývoj mise je pod časovým tlakem, protože sonda musí být vypuštěna nejpozději v dubnu 2028, aby stihla splnit všechny úkoly. Na misi se podílí NASA, JAXA a ISRO. Jako nosná raketa může být použita Ariane 62, případně H3 pokud ji JAXA dá jako vklad do projektu.
 |
|
Následky..
citace:
https://edition.cnn.com/2025/01/30/science/spacex-starship-explosion-debris-turks-caicos/index.html
Najsilnejšia raketa, aká bola kedy postavená, explodovala nad obývaným ostrovom. Obyvatelia sa so spadom stále vyrovnávajú
Na hromade sú zobrazené trosky z vozidla Starship, ktoré zozbierala obyvateľka Providenciales Lori Kaine. Kaine povedala, že nazbierala viac ako 200 libier trosiek.
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
No comment..
https://www.bbc.com/news/articles/c62z3vxjplpo
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
https://tvn24.pl/poznan/szczatki-rakiety-falcon-9-od-firmy-spacex-spadly-pod-poznaniem-st8312884
Našlo sa aj čosi trochu impaktnejšie..
https://tvn24.pl/poznan/wielkopolska-znaleziono-kolejny-niezidentyfikowany-obiekt-st8313991
..
Oprava.
Tá diera v asfalte sa vraj neráta, lebo je to vraj "súčasť asfaltu". [upraveno 20.2.2025 09:40] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Hlavně že se nikomu nic nestalo. Tohle ale byla porucha, odchylka od normálního stavu.
Ne jako když Číňané vypouští CZ-5 a centrální stupeň spadne, kde se mu zachce. |
|
Tak máme adepta na první ostrý pokus o planetární obranu.
2024 YR4 může zasáhnout Zemi v roce 2032 s šancí 1:32.
Po roce 2028 bychom mohli vyslat misi s nárazem a la Dart - na těleso o 40-90 m (tedy kolem 60m) by mělo stačit, pokud nosičem bude New Glenn, Falcon Heavy nebo Starship. Takových 10 až 15 t projektilu by mohlo udělat dost.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/hrozba-ze-planetka-2024-yr4-narazi-do-zeme-opet-stoupla-358250
Problém je s průletem 2028, vliv Země a Měsíce může změnit trajektorii a nepředvídatelně zvýšit nebo snížit pravděpodobnost zásahu. Teď ho můžeme pozorovat do konce března, od března do května ho bude sledovat Webb. [upraveno 20.2.2025 13:01] |
|
Hodně se v posledních dnech skloňuje spojení „Kosmos 482“. Pod tímto označením bychom nalezli neúspěšnou sovětskou kosmickou sondu z programu Veněra. Jejím cílem byla planeta Venuše, ale k ní se nikdy nedostala a ani neopustila blízké okolí Země. V rámci programu byly vypuštěny meziplanetární sondy, které měly okolo Venuše proletět, vypustit vědecké pouzdro pro studium její atmosféry či přímo přistávací pouzdro anebo z oběžné dráhy okolo Venuše provádět její dlouhodobý průzkum. Rozšiřující se znalosti o atmosféře Venuše umožnily upravit původně atmosférická pouzdra (mise Veněra 3 až 6) na plnohodnotná přistávací pouzdra. Kulové pouzdro o průměru 103 cm mělo maximální povolenou hmotnost okolo 500 kg. Uvnitř byla dvě hermetizovaná oddělení. Jedno pro vědecké přístroje, druhé pak pro padákový systém. Ten byl s ohledem na výše uvedené, a i jiný úkol mise, zredukován. Úplně původně sestával ze stabilizačního padáku o ploše 2,2 m² a hlavního padáku o ploše 55 m². V konečné podobě pouze z jednoho padáku o ploše 2,8 m². Ušetřené místo a hmotnost byly využity pro vědecké a palubní přístroje. Velkou změnou bylo upuštění od konstrukce pouzdra z hydronalia a jeho nahrazení titanem. Taktéž byla zmenšena tloušťka stěn z 25 na 12 mm. Téměř 40 kg ušetřené hmotnosti opět využily palubní přístroje. Zpět ale ke Kosmosu 482. Dne 27. března 1972 odstartoval z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Molnija-M s meziplanetární sondou Veněra 8. O čtyři dny později proběhl start s identickou meziplanetární sondou typu V-72 (v. č. 671). Sonda byla nejprve navedena na parkovací oběžnou dráhu okolo Země a zážeh motoru na horním stupni Blok 2VL nosné rakety ji měl dopravit na meziplanetární dráhu směrem k Venuši. Motor však pracoval 125 sekund namísto 192 sekund. Náklad tak nebyl dostatečně urychlen a zůstal na oběžné dráze okolo Země. Výška jejího perigea byla 210 km, apogea 9800 km a sklon 52° vůči rovníku. Z důvodu utajení nedošlo k pojmenování sondy Veněra, ale zůstalo se u krycího označení Kosmos 482.
Vyšetřovací komise po pár týdnech nalezla příčinu nezdaru. Kosmos 482 byl plně funkční a tak byl využit pro testování komunikace a vzhledem k jeho oběžné dráze také ke zkoumání radiačních pásů okolo Země pomocí palubního souboru detektorů nabitých částic. Podle odtajněných dokumentů z vyšetřování bylo také přistoupeno k oddělení přistávacího pouzdra od družicové platformy. K tomu skutečně došlo v červenci 1972, kdy i Západní sledovací stanice detekovaly nový objekt na oběžné dráze. S misí Kosmos 482 je spojeno celkem pět objektů, které se pohybují nebo pohybovaly po oběžné dráze okolo Země. Šlo o samotnou družicovou platformu V-72, třetí stupeň nosné rakety Molnija-M, horní stupeň Blok 2VL, motor pro kompenzaci mikrogravitace a přistávací pouzdro. Až na přistávací pouzdro všechny objekty v letech 1972 až 1983 zanikly. Zánik přistávacího pouzdra by měl nastat v nejbližších dnech. Jde o zajímavou situaci, zejména s ohledem na to, že by mohlo bez úhony přežít průlet zemskou atmosférou. Velmi bude záležet na tom, v jaké je po více než 53 letech kondici. Ale s ohledem na konstrukci by toho mělo být schopno. Neznámou je stav padáku. Na snímcích, které byly pořízené v roce 2011 a i novějších je s pouzdrem vidět ještě jeden protáhlejší objekt. Podle některých jde o vytažený padák, podle jiných o část konstrukce družicové platformy po nečistém oddělení přistávacího pouzdra a je také možné, že jde o klam a špatné vyhodnocení pořízených snímků.
Aktuálně se přistávací pouzdro pohybuje po oběžné dráze s výškou perigea 141,4 km a apogea 268 km. Ke vstupu do atmosféry by mělo dojít 10. května v 09:51 SELČ ± 20,6 hodiny (dle Marca Langbroeka). Dopadová rychlost by měla být až 250 km/h. Odborníci z Keldyšova institutu aplikované matematiky vstup do atmosféry předpovídají na později. Aktuálně jim z modelů vychází 12. až 14. května. Uvidíme jak to celé dopadne a hlavně kam do dopadne. To je zatím totiž nemožné určit.
 |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1920921785035354456
|
|
Podle 18SDS mělo dojít dnes v 07:32 SELČ ke vstupu objektu 1972-023E (přistávací pouzdro neúspěšné sondy Veněra alias Kosmos 482) do atmosféry Země. A to nad Tichým oceánem v okolí Velikonočního ostrova. Na potvrzení si ale budeme muset několik hodin počkat. Nejistota je prozatím velká (skoro jeden celý oběh okolo Země). Osobně se přikláním k pozdějšímu vstupu do atmosféry, ale nechme se překvapit, co nám příroda připraví.
EDIT: V 08:04 SELČ měly radarové stanice v Německu zaznamenat objekt 1972-023E. Pozorování při dalším průletu zatím nebyla oznámena či potvrzena. |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1921135241520984266
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1921254469167169538
|
|
| Je taky otázka, jak vypadal štít po 50 letech létání v kosmu. Degradace vlivem Slunce a radiace. Hermetizaci zajišťují těsnění v místech průchodu drátů a ty rozhodně víc než pár let nevydrželi. Podle mě se pouzdro při průletu atmosférou rozpadlo a jen trosky dopadli do oceánu. |
|
...ako sa riešil hermetický radiačne odolný prechod káblov?
myslel som si, ze tak ako ti elektronky fungujú roky a to pri inych teplotnych sokoch, tak by som ocakaval excelentnu zivotnost aj pri kozmickych projektoch.
V amaterskych podmienkach som predbezne navrhol tlakove tesnenie s opornym kruzkom obojstranne zaliate epoxidom.
Myslim, ze rusi toto maju zvladnute...
|
