| 18.7.2021 - 23:16 - dodge | |
|
Sluneční soustavou uhání největší kometa, jakou jsme kdy viděli
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/slunecni-soustavou-uhani-nejvetsi-kometa-jakou-jsme-kdy-videli-40366347 |
|
citace 18.7.2021 - 23:16 - dodge:
Sluneční soustavou uhání největší kometa, jakou jsme kdy viděli
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/slunecni-soustavou-uhani-nejvetsi-kometa-jakou-jsme-kdy-videli-40366347
Jo, když jsem ten článek zaznamenal, zaplesal jsem, jaké bude na obloze divadlo. Ale jen do doby, než jsem si přečetl, že perihélium je cca 10 AU od Slunce a že tudíž pouhým okem nebude vidět nic. Škoda.
Ale jelikož ten průlet perihéliem má být 2031, tak by rozhodně stálo za to vyslat k autentickému objektu z Oortova oblaku sondu/družici/přistávací modul. Prostřednictvím SHS by mělo být celkem snadné vynést na LEO s dostatečným předstihem velké těleso s dostatečně výkonným vlastním pohonem. [upraveno 19.7.2021 12:57] |
|
| kometa sviští so sklonom 95° k ekliptike - takže geometria stretnutia ešte horšia ako v prípade Pluta a New Horizon |
|
citace 19.7.2021 - 13:22 - Alchymista:
...
...a rychlost v periheliu tiez nebude celkom zanedbatelna |
|
citace 19.7.2021 - 13:22 - Alchymista:
kometa sviští so sklonom 95° k ekliptike - takže geometria stretnutia ešte horšia ako v prípade Pluta a New Horizon
Uznávám, na družici to v žádném případě nebude. Ale průletová sonda, to je jiné kafe. V případě dobrého naplánování by si to klidně mohla hasit v rovině ekliptiky a doletět na místo setkání právě ve chvíli, kdy si to tam bude štrádovat ta kometa. Rychlost komety v perihéliu by měla být okolo 13 km/s. |
|
JPL Small-Body Database Browser: C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein)
https://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=C%2F2014%20UN271;orb=1;cov=0;log=0;cad=0
Kometa má nyní jasnost asi 20 mag, v perihelu 10,95 AJ od Slunce bude mít kolem 17 mag.
Pokud bychom uvažovali sondu s pericentrem na dráze Země a apocentrem v perihelu komety, bez uvažování sklonu dráhy, tak by druhá mocnina doby jejího oběhu byla:
G = 6,67430e−11 m3·kg−1·s−2
Ms= 1,9891e30 kg
r = (10,95+1)/2*1,495978707e11 m
Oběžná doba takové sondy by byla 14,6 roku, na cestu ke kometě by potřebovala polovinu této doby - 7,3 roku. To by musela startovat ze Země v říjnu 2023, aby do perihelu komety doletěla v lednu 2031. Tento odhad předpokládá dráhu Země i komety ve stejné rovině. Ve skutečnosti je oběžná rovina komety při sklonu 95 stupňů skoro kolmá na dráhu Země a mírně retrográdní. Pokud bychom chtěli sondu navést na oběžnou dráhu komety, tak by potřebná změna rychlosti sondy (Delta V) byla podstatně větší.
Jistě, snazší by byla pouze průletová sonda typu New Horizons na hyperbolické dráze.
 |
|
ani 7 rokov, ani 14km/s neznie na prvy pohlad hrozivo, avsak tych 14km/s je vo vzdialenosti 10AU.
Zjednodusene si staci uvedomit, ze dlhoperiodicke komety lietaju v periheliu takmer unikovou rychlostou. Inak povedane pristavacia sonda by musela zo Zeme odlietat tiez cca tretou kozmickou, ale vzhladom na rovinu drahy komety potrebujeme 47km/s vlastnymi silami.
Vsetky objekty vystrelene zo Zeme tretou kozmickou dodnes vyuzivali skladanie rychlosti v rovine drahy Zeme a scitovali 30km/s Zem + 16,7km/s sonda...
A 47km/s je celkom Scifi vyzva... |
|
Tak zjišťuji, že si jeden může pěkně navrhnout svoji misi k planetkám či kometám. Umožňuje to DESIGN INTERFACE - JPL Small-Body Database Browser jak se ostatně na organizaci jakou je JPL sluší a patří.
Pro planetky jako třeba Bohemia, Moravia či Silesia jsou vykreslené diagramy rychlostí moc pěkné a možných nosičů je dost:
https://ssd.jpl.nasa.gov/?mdesign_server&sstr=Bohemia
https://ssd.jpl.nasa.gov/?mdesign_server&sstr=Moravia
https://ssd.jpl.nasa.gov/?mdesign_server&sstr=Silesia
V případě komety C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein) se zdá, že do úvahy přichází jedině nosič doposud nevyzkoušený - SLS Block 2. V tom případě by dokázal dopravit ke kometě průletovou sondu o hmotnosti 6 tun. Na oběžnou dráhu komety by to ale bylo pouze něco kolem 100 kg. Startovací okna jsou každý rok zhruba od září letošního roku a posouvají se do října 2025 či listopadu v roce 2029. Bylo by zajímavé do této aplikace přidat i Starship/Superheavy, pokud vše půjde dobře, snad k tomu dojde.
Viz https://ssd.jpl.nasa.gov/?mdesign_server&des=2014%20UN271
 |
|
| Podľa mňa nič iné ako prieletová sonda, možno s rojom autonomnych kamier a prípadným impaktorom nepripadá do úvahy. Stretávacia rýchlosť bude dosť cez 50km/s. |
|
Naprostý souhlas. Už aby to někdo začal plánovat a financovat :-) Pokud by byl nosičem skutečně SLS Block2, tak tam se dá cena odhadnout na 2 mld USD, plus návrh a provoz vlastní sondy, to je další miliarda. Je otázkou zda to NASA dá. Jiná agentura se mi zdá dnes nepravděpodobná.
citace 19.7.2021 - 21:31 - Alchymista:
Podľa mňa nič iné ako prieletová sonda, možno s rojom autonomnych kamier a prípadným impaktorom nepripadá do úvahy. Stretávacia rýchlosť bude dosť cez 50km/s.
|
|
A čo takí japončíci s Muskom?
Japonci už predviedli, že sondy pre hlboký vesmír a autonomne kamery celkom vedia - a Falcon zasa dokáže dostať na orbitu cca 15 ton a 4 tony k Marsu, teda zostane dosť pre celkom slušný tretí/štvrtý stupeň pre zhruba poltonovú sondu. Falcon Heavy k Marsu až 16,8 tony (podľa wiki). To by sa už dala vyskladať celkom veľká sonda alebo pár.
RTG by pri Saturne asi ešte nepotrebovali, teoreticky by to mohli utiahnuť solárne panely a baterie - a kamery môžu byť aj na ramene ako kedysi u sond VEGA (Venera-Halley).
[upraveno 19.7.2021 22:32] |
|
Kometa bude 9.srpna 2033 na ekliptice, to je 2,5 roku po průchodu perihelem ve vzdálenosti asi 12 AU od Slunce. To by mohlo být vhodné místo setkání. Letělo by se jen v rovině ekliptiky. Falcon Heavy má podle https://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_Heavy nosnost k Plutu 3,5 tuny. K této kometě by to mohlo být o i o trochu více. Myslím, že by to šlo. Cena startu by mohla být někde kolem 200-300M, sonda a provoz 700M a máme to za pouhou miliardu USD :-)
citace 19.7.2021 - 22:16 - Alchymista:
A čo takí japončíci s Muskom?
Japonci už predviedli, že sondy pre hlboký vesmír a autonomne kamery celkom vedia - a Falcon zasa dokáže dostať na orbitu cca 15 ton a 4 tony k Marsu, teda zostane dosť pre celkom slušný tretí/štvrtý stupeň pre zhruba poltonovú sondu. Falcon Heavy k Marsu až 16,8 tony (podľa wiki). To by sa už dala vyskladať celkom veľká sonda alebo pár.
RTG by pri Saturne asi ešte nepotrebovali, teoreticky by to mohli utiahnuť solárne panely a baterie - a kamery môžu byť aj na ramene ako kedysi u sond VEGA (Venera-Halley).
[upraveno 19.7.2021 22:32]
|
|
citace 19.7.2021 - 21:31 - Alchymista:
... Stretávacia rýchlosť bude dosť cez 50km/s.
1/ ono 42km/s bude startovacia rychlost kolmo na orbitu Zeme...
potom pri 10AU bude sonda Slnkom zbrzdena uz len cca 14km/s
2/ kometa bude pri 10AU v periheliu pod 14km/s, inak by tu bola naposledy.
https://sk.wikipedia.org/wiki/3._kozmick%C3%A1_r%C3%BDchlos%C5%A5 |
|
Ano rychlost 50km/s je moc. Rychlost setkání by byla méně než 19km/s.
citace 19.7.2021 - 23:57 - Martin Jediny:
citace 19.7.2021 - 21:31 - Alchymista:
... Stretávacia rýchlosť bude dosť cez 50km/s.
1/ ono 42km/s bude startovacia rychlost kolmo na orbitu Zeme...
potom pri 10AU bude sonda Slnkom zbrzdena uz len cca 14km/s
2/ kometa bude pri 10AU v periheliu pod 14km/s, inak by tu bola naposledy.
https://sk.wikipedia.org/wiki/3._kozmick%C3%A1_r%C3%BDchlos%C5%A5
|
|
citace 19.7.2021 - 23:57 - Martin Jediny:
citace 19.7.2021 - 21:31 - Alchymista:
... Stretávacia rýchlosť bude dosť cez 50km/s.
1/ ono 42km/s bude startovacia rychlost kolmo na orbitu Zeme...
potom pri 10AU bude sonda Slnkom zbrzdena uz len cca 14km/s
2/ kometa bude pri 10AU v periheliu pod 14km/s, inak by tu bola naposledy.
https://sk.wikipedia.org/wiki/3._kozmick%C3%A1_r%C3%BDchlos%C5%A5
Při té excentricitě, jakou má (skoro čistá 1), se bude v perihéliu pohybovat takřka parabolickou rychlostí. Proto jsem taky o pár příspěvků výš napsal cca 13 km/s. Co ale nechápu, proč se tu pořád opakuje mantra s kolmým startem na ekliptiku. To by skutečně chtělo urychlení šílených bezmála 50 kilometrů, ale proč? I kdyby perihélium bylo opravdu přesně v kolmici nad ekliptikou (což není jisté, ze šesti elementů dráhy kromě velmi přibližné velké poloosy, doby průchodu perihéliem a excentricity téměř 1 ty ostatní neznám), tak ale průsečík kometární dráhy s ekliptikou bude sice o něco dál, než těch 10 AU (ale zase ne až tak o moc), nicméně o to delší čas bude k dispozici tam doletět, a hlavně, v rovině ekliptiky většinu toho urychlení obstará samotná Země. |
|
| Inu, chybička se vloudila... Každopádne vysokú stretávaciu rýchlosť som neuvádzal kvôli brzdeniu či nejakým stíhacím manévrom, ale hlavne kvôli krátkosti času na blízke snímkovanie objektu. |
|
kolmy start ma samozrejme zmysel len pre subezny let, ci pristatie...
Pre preletovu misiu, ak sa zmierime so stretavacou rychlostou okolo 14 km/s, tak samozrejme sonda moze letiet v rovine ekliptiky, pretoze kometa ju pretne dva krat...
Este je otazka gravitacneho manevru pri Jupiteri... o kolko by bolo mozne stretavaciu rychlost znizit. Avsak stale by to zostavala preletova misia... |
|
| Základní otázkou je, jestli by mise přinesla zajímavé údaje. Pokud je to obyčejná, i když velká kometa, nevyplatí se průletová sonda. Na druhou stranu malá sonda využívající už vyvinutou techniku různých dosavadních misí vynesená Falconem Heavy by nemusela být moc drahá. |
|
| Malá průletová sonda, vzhledem k velké vzájemné rychlosti, mi nedává moc smysl . Jaká zajímavá měření lze tak realizovat , aby dávala nové poznatky? |
|
citace:
Základní otázkou je, jestli by mise přinesla zajímavé údaje.
To je pravda. Ale táto kometa nie je len "veľká" - takýto gigant je zaujímavý aj sám o sebe a o inej podobnej zatiaľ nevieme, - ona je aj "nebozkaná" Slnkom, v podstate nikdy zrejme nebola k Slnku bližšie ako tých 9-10 AU, ako je jej aktuálne perihelium.
A ani tam sa nejak dlho nezdržiavala - povedzme storočie z každých... Koľko? 5 milionov rokov? To by bolo len nejakých tisíc, tisícpäťsto obehov za celú dobu existencie Slnka...
Nesie teda veľmi starý a slnkom málo dotknutý "pramateriál" slnečnej sústavy. A na povrchu určite nesie aj materiál z veľmi ďalekých končín slnečnej sústavy, ktorý si nachytala počas pomalého putovania temnotou... A je dosť veľká, aby si ho podržala.
Komety sa aktívne hľadajú minimálne dve storočia - ak je "doteraz najväčšia", tak patrí k pomerne vzácnemu druhu - a predstavuje príležitosť, "ktorá sa opakuje raz za storočie"... Bola by škoda ju prešvihnúť.
milantos - to nemusí byť len jedna malá sonda, to môže byť aj celý roj malých sond, čo teleso obletia zo všetkých strán. Každá s kamerami a 1-2 identickými prístrojmi. [upraveno 20.7.2021 15:00] |
|
Výpočet možných drah aplikací JPL Small-Body Mission-Design Tool https://ssd.jpl.nasa.gov/?mdesign_server&des=2014%20UN271 pro kometu C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein) je omezen horní hranicí charakteristické energie C3 150 m2/s2. Všechny přílety ke kometě jsou v roce 2033, většina v srpnu, kdy kometa prochází rovinou ekliptiky. Nejnižší charakteristickou energii, viz https://sk.wikipedia.org/wiki/Charakteristick%C3%A1_energia_C3 , má dráha s označením Id 40:
Odlet:2026-10-07 Přílet:2033-08-10 Dnů letu:2499 C3:114.83 m2/s2 Odletová rychlost:10.7 km/s Příletová rychlost:12.6 km/s Vzdálenost od Země:12.594 AU
Příletová rychlost je srovnatelná s příletovou rychlostí sondy New Horizons k Plutu 14 km/s, viz https://www.bbc.com/news/science-environment-33524589 Ta získala gravitační asistencí Jupiteru 4 km/s navíc.
V zajímavém tweetu https://twitter.com/jeff_foust/status/1412808543514804226 končí tabulka charakteristických rychlostí pro Falcon Heavy u C3=55. Přesto si myslím, že pokud by se přidal další stupeň, třeba už v krytu užitečného zatížení, tak by bylo možné lehkou sondu vyslat.
[upraveno 20.7.2021 16:48] |
| 22.7.2021 - 13:01 - dodge | |
|
Tajemství polární záře Jupitera vyřešeno. Po dlouhých čtyřiceti letech
https://www.denik.cz/veda-a-technika/jupiter-polarni-zare-20220721.html |
| 23.7.2021 - 20:04 - dodge | |
|
Poprvé v historii zkoumá sonda NASA nitro Marsu
https://www.cnet.com/news/in-historic-first-nasa-spacecraft-maps-what-lurks-below-the-surface-of-mars/ |
| 25.7.2021 - 18:43 - dodge | |
|
8 podivností, která by byly na placaté Zeměkouli
https://www.livescience.com/flat-earth-weird-effects.html |
|
Daisy Dobrijevic nema fantaziu a cely clanok zalozila na nepodlozenej hypoteze, ze gravitacia plochozeme smeruje k strede placky, co je nezmysel, ktory si vymyslela...
|
|
V tom článku sa vôbec nespomínajú štyri slony a korytnačka.
Terry Pratchett to spracoval lepšie.
 |
|
| www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/zasadni-obrat-vesmir-by-mohl-byt-konecny-40367367 |
|
| Chlapci předpokládají velký tresk, což je omyl. Vychází jim hlouposti. |
|
citace 27.7.2021 - 22:26 - petrpetr:
Chlapci předpokládají velký tresk, což je omyl.
????????????????? |
| 28.7.2021 - 17:04 - dodge | |
|
Na obrovském Jupiterově měsíci Ganymede byla poprvé detekována vodní pára
https://www.space.com/jupiter-moon-ganymede-water-vapor-discovery
|
