Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  22    23    24    25  >>
Téma: Chang'e 3 a 4 - čínské landery a rovery na Měsíci
18.9.2022 - 20:12 - 
Yutu-2 stále na Měsíci funguje. 4 rok.
https://www.space.com/china-yutu-2-rover-still-alive-moon-far-side
 
03.1.2023 - 21:41 - 
[4. výročí přistání]



Zdroj obrázku: Credit: Doug Ellison

Složený panoramatický snímek pořízený terénní kamerou (TCAM - Terrain Camera) přistávacího modulu Chang'e-4 [Čchang-e 4]. Tato kamera je schopná se otáčet kolem své osy o 360° a pořizovat snímky ve vysokém rozlišení. Snímek byl pořízený na konci 1. měsíčního dne (12. ledna 2019), kdy se vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] připravovalo na svou první hibernaci během měsíční noci, a takto jej zpracoval Doug Ellison. V tomto náhledu detaily nijak nevyniknou, tak doporučuju podívat se na originál ve vysokém rozlišení.


Před čtyřmi lety, 3. ledna 2019 v 02:26 UT, přistála čínská sonda Chang'e-4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] na měsíčním povrchu v oblasti kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Bylo to první a zatím i jediné přistání umělé sondy na odvrácené straně Měsíce. Vozítko úspěšně sjelo na povrch a postupně brázdilo měsíční regolit. Na Silvestra 31. prosince 2022 zapadlo Slunce v kráteru Von Kármán a skončil tak už 50. měsíční den na povrchu. Rád bych Vám přinesl i nějaké nové informace o pohybu vozítka a jeho výzkumech, ale ono jich moc není. Myslel jsem, že informací bude časem jen přibývat, ale opak je pravdou. Čínská strana z nějakého důvodu nové informace nezveřejňuje. Poslední informace máme z konce 46. měsíčního dne (září 2022), kdy byla zveřejněna celková ujetá vzdálenost 1 316,3 m. Dříve Číňani o postupu vozítka informovali skromně, ale celkem pravidelně. Nedostatek informací vznášel myšlenku, jestli vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] už neukončilo svou činnost z důvodu nějaké závady buď na vozítku nebo retranslační sondě Queqiao [Čchüe-čchiao], ale to byla opravdu jen spekulace. Minimální plánovaná životnost přistávacího modulu byla 1 rok a pro vozítko to byly 3 měsíce, takže by mělo teoreticky "odslouženo". Pro porovnání, vozítko Yutu [Jü-tchu], které přistálo v roce 2013 s přistávacím modulem Chang'e-3 [Čchang-e 3] v Moři dešťů (Mare Imbrium), ujelo "jen" 114 m, než jej selhání řídicího obvodu zastavilo. Ale jinak vozítko Yutu [Jü-tchu] bylo stále aktivní a vysílalo celkem 31 měsíců. Dnes 3. ledna 2023, ke dni 4. výročí přistání sondy Chang'e-4 [Čchang-e 4], Číňani uvolnili informaci, že vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] stále funguje a na konci 50. měsíčního dne má najeto... A teď si vyberte, protože se objevily dvě hodnoty. Tak první informace hovořila o 1 455 m a pozdější informace snížila délku celkového pojezdu na 1 410,9 m. Tolik vyčerpávající informace o činnosti čínského vozítka Yutu-2 [Jü-tchu 2] za poslední tři měsíce. Ale alespoň víme, že vozítko funguje.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Velmi důležitou součástí měsíční mise Chang'e-4 [Čchang-e 4] je retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která byla 20. května 2018 vynesena nosnou raketou Dlouhý pochod 4C a poté byla navedena směrem k Měsíci, kam dorazila 14. června 2018.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Ve skutečnosti se pohybuje až za Měsícem, kde obíhá po tzv. "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země - Měsíc. Tato dráha umožňuje, aby sonda měla po celou dobu přímou viditelnost s pozemními stanicemi a zároveň s přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2], které jsou na odvrácené straně Měsíce. Sonda se pohybuje ve vzdálenosti asi 450 000 km od Země a zároveň asi 65 000 km od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] je vybavena velkou parabolickou anténou o průměru 4,2 m, která slouží k přímé komunikaci s pozemními stanicemi. Bez této retranslační sondy by nebyla možná komunikace s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] na odvrácené straně Měsíce. Plánovaná životnost retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] byla 5 let. Po ustavení sondy na "halo" dráhu zůstalo v nádržích 50 kg pohoných hmot, což bylo dostatečné množství na 10 let provozu. Nicméně, "halo" dráha je nestabilní a je nutné ji občas korigovat. Za více než čtyři roky, po které se sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] pohybuje po "halo" dráze, bylo provedeno více než 150 korekcí. I když množství pohonných látek spotřebovaných na úpravu oběžné dráhy je malé, tak v průběhu času se jedná o významnou spotřebu. Navíc s dobou provozu došlo ke snížení výkonu několika korekčních motorů a poklesu tlaku plynu v pohonném systému. Na udržování polohy sondy v prostoru se zřejmě používají gyroskopy, které je nutné občas nastavit. Při nastavování gyroskopů docházelo k odchylkám pohybu po "halo" dráze. Někdy se odchylky zvětšily, ale ve vzácných případech i zmenšily. Na polohu a pohyb sondy má vliv i tlak slunečního záření. Operátoři sondy z Pekingského kosmického řídícího střediska zjistili, že při různých polohách existují určité zákonitosti, které jsou ovlivněny tlakem slunečního záření (parabolická anténa o průměru 4,2 m) a momentu hybnosti gyroskopů, které by mohly využít při řízení polohy sondy. Proto se rozhodli, že počínaje 44. měsíčním dnem ponechají vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] na místě a budou se věnovat ověření akumulace momentu hybnosti v různých polohách. Po téměř dvou měsících testování operátoři zvládli příslušné zákonitosti a navrhly sadu režimů řízení momentu hybnosti sondy Queqiao [Čchüe-čchiao]. Využití těchto režimů řízení polohy sondy povede k výraznému snížení spotřeby pohonných látek na zlomek původní úrovně, což výrazně prodlouží dobu funkčnosti retranslační sondy.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] tak zůstalo v klidu i po celý 45. měsíční den a na další průzkum se vydalo až počátkem 46. měsíčního dne. Na konci 46. měsíčního dne vozítko zaparkovalo 10 m před kráterem, kde pořídilo tento snímek. Kolem kráteru se hojně vyskytují vyvržené kameny, což je neklamným znamením o jeho relativní mladosti. Pohled je směrem na jih/jihozápad. V pozadí je vidět val kráteru Von Kármán, který je ve vzdálenosti asi 40 km.


Bohužel, nedostatek informací mně nedovoluje úplně udržovat přehled o ujeté vzdálenosti během jednotlivých měsíčních dnů. Tak snad přijde vhod i neúplný seznam. Poslední údaje máme z konce 50. měsíčního dne, ale údaje jsou trochu zmatené. Přikláním se k informaci, že vozítko ujelo celkovou vzdálenost 1 410,9 m. Nezbývá doufat, že budoucnost přinese přesné informace. V závorce je uváděná kumulativní ujetá vzdálenost:

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m (44,185 m)
2. měsíční den 75,815 m (120 m)
3. měsíční den 43 m ____(163 m)
4. měsíční den 15,9 m __(178,9 m)
5. měsíční den 11,76 m _(190,66 m)
6. měsíční den 22,33 m _(212,99 m)
7. měsíční den 24,88 m _(237,87 m)
8. měsíční den 33,13 m _(271 m)
9. měsíční den 13,661 m (284,661 m)
10. měsíční den 5,108 m _(289,769 m)
11. měsíční den 28,852 m (318,621 m)
12. měsíční den 26,438 m (345,059 m)
13. měsíční den 12,636 m (357,695 m)
14. měsíční den 9,56 m __(367,255 m)
15. měsíční den 32,533 m (399,788 m)
16. měsíční den 24,667 m (424,455 m)
17. měsíční den 23,225 m (447,68 m)
18. měsíční den 0 m _____(447,68 m) Vozítko stálo z důvodu úprav na pozemních komunikačních systémech.
19. měsíční den 15,58 m _(463,26 m)
20. měsíční den 27,64m __(490,9 m)
21. měsíční den 28,36m __(519,26 m)
22. měsíční den 27,88 m _(547,14 m)
23. měsíční den 18,73 m _(565,87 m)
24. měsíční den 21 m ____(586,87 m)
25. měsíční den 13,65 m _(600,52 m)
26. měsíční den 27,92 m _(628,44 m)
27. měsíční den 24,15 m _(652,59 m)
28. měsíční den 30,15 m _(682,74 m)
29. měsíční den 26,13 m _(708,87 m)
30. měsíční den 0 m _____(708,87 m) Vozítko stálo z důvodu vynesení marsovské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1].
31. měsíční den 29,7 m __(738,57 m)
32. měsíční den 33,4 m __(771,97 m)
33. měsíční den 27 m ____(798,97 m)
34. měsíční den 40,37 m _(839,34 m)
35. měsíční den ? m
36. měsíční den ? m _____(asi 900 m)
37. měsíční den asi 65 m __(965,8 m)
38. měsíční den ? m
39. měsíční den ? m
40. měsíční den ? m _____(1065,5 m)
41. měsíční den 76,887 m _(1 142,387 m)
42. měsíční den ? m
43. měsíční den ? m _____(1 231,7 m)
44. měsíční den 0 m _____(1 231,7 m) Vozítko stálo z důvodu řešení orientace retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].
45. měsíční den 0 m _____(1 231,7 m) Vozítko stálo z důvodu řešení orientace retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].
46. měsíční den 84,6 m ___(1 316,3 m)
47. měsíční den ? m
48. měsíční den ? m
49. měsíční den ? m
50. měsíční den ? m _____(1 410,9 m)
------------------------------------
Celkem: 1 410,9 m



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Byl zveřejněný obrázek s ujetou trasou přímo od Pekingského kosmického řídícího střediska ke konci 44. měsíčního dne.



Zdroj obrázku: Credit: Phil Stooke

Na základě výše zveřejněného obrázku z Pekingského kosmického řídícího střediska rozšířil Phil Stooke svou mapu o přibližnou polohu vozítka ke konci 44. měsíčního dne, kde vozítko zůstalo i přes 45. měsíční den včetně následující noci a zřejmě zde strávilo i 43. měsíční noc. Originální mapa ve vysokém rozlišení je zde.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

AKTUÁLNĚ: Dnes byl zveřejněný obrázek s ujetou trasou přímo od Pekingského kosmického řídícího střediska ke konci 50. měsíčního dne, který skončil 28. prosince 2022, ale to je ještě čerstvá informace, takže Phil Stooke ještě nemohl zanést změny do své mapy, ale věřím, že to brzy udělá.



Zdroj obrázku: Credit: CLEP/BACC

Takže víme, že vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] je v pořádku a normálně funguje a pohybuje se směrem ke svému dlouhodobému cíli. Podle topografických a geologických analýz místo, kde přistála sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4], leží na pásech výtrysků vyvrženého materiálu z blízkého kráteru Finsen. Tyto výtrysky překryly původní čedičové vyvřeliny a čínští vědci by chtěli zkoumat i původní čedičové vrstvy, které by mohly pocházet z měsíčního pláště. Místo, o kterém se domnívají, že by mohlo obsahovat tyto původní čedičové horniny, se nachází asi 1,6 km severozápadně od místa přistání, kam vozítko dlouhodobě směřuje. V současné době je tedy vozítko asi 950 m od této oblasti (na snímku červeně orámovaná).



Zdroj obrázku: Credit: Phil Stooke

Ještě podrobnější mapa od Phila Stookeho, kde je znázorněná poloha vozítka ke konci 42. měsíčního dne a hranice oblasti, kde čínští vědci očekávají původní čedičové horniny. [upraveno 3.1.2023 21:46]
 
13.1.2023 - 19:45 - 

Zdroj obrázku: Credit: Phil Stooke

Phil Stooke aktualizoval svou mapu o přibližnou polohu vozítka Yutu-2 [Jü-tchu 2] ke konci 50. měsíčního dne. Nicméně nedostatek informací mu nedovoluje určit přesný pohyb vozítka. I tak je ale obdivuhodné, že dokáže vytvořit takovou mapu. Originální mapa ve vysokém rozlišení je zde. [upraveno 13.1.2023 21:28]
 
25.1.2023 - 22:35 - 
AKTUÁLNĚ:




Dlouho nebylo o čínském vozítku Yutu-2 [Jü-tchu 2] slyšet a dokonce se začalo spekulovat i o ukončení činnosti z důvodu nějaké závady. Proto se netrpělivě očekávalo 4. výročí přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce, kdy by mohla Čína zveřejnit nové informace o probíhající misi. Bylo to trochu zklamání, protože byla zveřejněna jen informace o tom, že vozítko funguje a aktualizovaná informace o ujeté vzdálenosti ke konci 50. měsíčního dne (nakonec chybná - viz předchozí příspěvky). Ale alespoň jsme se dozvěděli, že vozítko stále normálně funguje a pracuje.

První letošní sluneční paprsky začaly dopadat do kráteru Von Kármán 14. ledna 2023, čímž začal pro přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] 51. měsíční den na povrchu odvrácené strany Měsíce. Ve skutečnosti ještě jeden až dva dny trvá, než nastanou takové světelné podmínky, aby se přistávací modul i vozítko probudily z noční hibernace. Takže přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] se probudil 15. ledna 2023, následován vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2], jehož probuzení se posunulo na 16. leden 2023.

Na 22. ledna 2023 našeho kalendáře připadl letos začátek Čínského nového roku, také nazývaný i lunární Nový rok, čímž započal rok vodního zajíce podle čínského zvěrokruhu. Jméno vozítka "Yutu [Jü-tchu] - " 玉兔 " se u nás obvykle překládá jako Nefritový králík. Ale ve starověké Číně králíci nežili, takže v původních čínských legendách se jednalo o zajíce. Králíky přivezli do Číny až Evropané (zřejmě) v 16. století. Takže správný překlad by měl být Nefritový zajíc. Ale dnes rozdíl mezi zajícem a králíkem v legendách není tak přísně vymezený, a tak se obě slova používají jako synonymum. Takže ať už králík nebo zajíc, symbolicky před začátkem Čínského lunárního roku vodního zajíce, byly uveřejněny 21. ledna 2023 novější informace a nějaké nové snímky.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

V předchozích příspěvcích jsem uvedl, že ke konci 50. měsíčního dne se objevily dvě různé hodnoty celkové ujeté vzdálenosti. Nakonec správná hodnota je 1455,2 m. Přesto údaje o ujeté vzdálenosti v jednotlivých dnech zůstávají z důvodu skrovných informací neúplné. Pekingské kosmické řídící středisko zveřejnilo i svou další mapu polohy vozítka ke konci 50. měsíčního dne s informací o přímé vzdálenosti vozítka Yutu-2 [Jü-tchu 2] od přistávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4], která činila 865,1 m.

Ujetá vzdálenost během jednotlivých měsíčních dní. V závorkách je uváděná kumulativní ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m (44,185 m)
2. měsíční den 75,815 m (120 m)
3. měsíční den 43 m ____(163 m)
4. měsíční den 15,9 m __(178,9 m)
5. měsíční den 11,76 m _(190,66 m)
6. měsíční den 22,33 m _(212,99 m)
7. měsíční den 24,88 m _(237,87 m)
8. měsíční den 33,13 m _(271 m)
9. měsíční den 13,661 m (284,661 m)
10. měsíční den 5,108 m _(289,769 m)
11. měsíční den 28,852 m (318,621 m)
12. měsíční den 26,438 m (345,059 m)
13. měsíční den 12,636 m (357,695 m)
14. měsíční den 9,56 m __(367,255 m)
15. měsíční den 32,533 m (399,788 m)
16. měsíční den 24,667 m (424,455 m)
17. měsíční den 23,225 m (447,68 m)
18. měsíční den 0 m _____(447,68 m) Vozítko stálo z důvodu úprav na pozemních komunikačních systémech.
19. měsíční den 15,58 m _(463,26 m)
20. měsíční den 27,64m __(490,9 m)
21. měsíční den 28,36m __(519,26 m)
22. měsíční den 27,88 m _(547,14 m)
23. měsíční den 18,73 m _(565,87 m)
24. měsíční den 21 m ____(586,87 m)
25. měsíční den 13,65 m _(600,52 m)
26. měsíční den 27,92 m _(628,44 m)
27. měsíční den 24,15 m _(652,59 m)
28. měsíční den 30,15 m _(682,74 m)
29. měsíční den 26,13 m _(708,87 m)
30. měsíční den 0 m _____(708,87 m) Vozítko stálo z důvodu vynesení marsovské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1].
31. měsíční den 29,7 m __(738,57 m)
32. měsíční den 33,4 m __(771,97 m)
33. měsíční den 27 m ____(798,97 m)
34. měsíční den 40,37 m _(839,34 m)
35. měsíční den ? m
36. měsíční den ? m _____(asi 900 m)
37. měsíční den asi 65 m __(965,8 m)
38. měsíční den ? m
39. měsíční den ? m
40. měsíční den ? m _____(1065,5 m)
41. měsíční den 76,887 m _(1 142,387 m)
42. měsíční den ? m
43. měsíční den ? m _____(1 231,7 m)
44. měsíční den 0 m _____(1 231,7 m) Vozítko stálo z důvodu řešení orientace retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].
45. měsíční den 0 m _____(1 231,7 m) Vozítko stálo z důvodu řešení orientace retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].
46. měsíční den 84,6 m ___(1 316,3 m)
47. měsíční den ? m
48. měsíční den ? m
49. měsíční den ? m
50. měsíční den ? m _____(1455,2 m)
------------------------------------
Celkem: 1455,2 m




Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Celkem nekvalitní poskládaný snímek panoramatu, který pořídilo vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] 18. ledna 2023 dopoledne 51. měsíčního dne. Snad se časem objeví i lepší snímek ve vysokém rozlišení.



Zdroj obrázků: (Credit: CLEP/BACC)

Z výše uvedeného nekvalitního panoramatu z 51. měsíčního dne máme alespoň několik výřezů s poněkud lepším rozlišení. Na prvním snímku jsou vidět vyjeté stopy zanechané vozítkem na měsíčním povrchu. Na druhém snímku je kámen o velikosti 25 cm ve vzdálenosti 4 m od vozítka. A na třetím snímku je malý impaktní kráter o průměru asi 5 m ve vzdálenosti 37 m.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Byly zveřejněny i nějaké snímky z předchozích měsíčních dnů. Na prvním (z 50. měsíčního dne) i druhém snímku (ze 49. měsíčního dne) je vidět několik impaktních kráterů. Vyvýšené zrnité horniny v okolí kráterů jsou neklamným znamením o jejich relativní mladosti. Tyto mladé krátery poutají pozornost vědců a umožňují jim zkoumat složení vyvržených nezvětralých hornin. V pozadí je vidět val kráteru Von Kármán ve vzdálenosti asi 50 km jihozápadním směrem.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Z 49. měsíčního dne je i snímek s kamenem v bezprostřední blízkosti stop od vozítka. Na snímku pořízeném ve 47. měsíčním dni jsou opět vidět stopy od kol vozítka. Analýzou stop mohou vědci odhadovat vlastnosti měsíčního regolitu.
 
03.2.2024 - 02:22 - 

Zdroj obrázku: (Credit: DSEL/CLEP/BACC)

5 LET!

Neměl jsem moc času na napsání tohoto příspěvku, takže mám měsíc zpoždění, ale snad to tak moc nevadí. Takže ano, už pět let a jeden měsíc brázdí čínské vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] po regolitu v pustině kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Stejně tak je funkční i přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4], který zde přistál 3. ledna 2019 v 02:26 UT. Velkou zásluhu na tomto úspěchu má retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení, jak s přistávacím modulem, tak s vozítkem.


Ve stručnosti trochu historie projektu :

- 20. května 2018 byla vynesena nosnou raketou Dlouhý pochod 4C retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která byla poté navedena směrem k Měsíci, kam dorazila 14. června 2018. Ve skutečnosti se sonda pohybuje až za Měsícem, kde obíhá po tzv. "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země - Měsíc. Tato dráha umožňuje, aby sonda měla po celou dobu přímou viditelnost s pozemními stanicemi a zároveň s přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2], které jsou na odvrácené straně Měsíce.

- 7. prosince 2018 (v 18:23 UT) odstartovala z vnitrozemského kosmodromu Xichang [Si-čchang] nosná raketa Dlouhý pochod 3B a vynesla na přeletovou dráhu směrem k Měsíci čínskou měsíční sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2]. K Měsíci sonda dorazila 12. prosince 2018 (v 08:45 UT), kde byla navedena motorickým manévrem na jeho oběžnou dráhu.

- 3. ledna 2019 v 02:26 UT, přistála čínská sonda Chang'e-4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] na měsíčním povrchu v oblasti kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Bylo to první a zatím i jediné přistání umělé sondy na odvrácené straně Měsíce.

- Během 38. měsíčního dne (6. ledna 2022) vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] překonalo hranici 1 kilometru v celkové ujeté vzdálenosti.

- V současné době (k 3. únoru 2024) započal 64. měsíční den pobytu na Měsíci.

Přestože se jedná o velmi úspěšnou misi, na kterou by mohli být Číňani právem hrdí, tak z nějakého důvodu moc informací nezveřejňují. Řekl bych, že informují mnohem méně, než v počátcích. Dříve jsem zveřejňoval i souhrn ujeté vzdálenosti v jednotlivých měsíčních dnech, ale tyto údaje už dlouho nejsou veřejně známé. Přesto se sem tam nějaké informace objeví. Naposledy to bylo během čínského Svátku středu podzimu, který se slaví o úplňku 8. měsíce lunárního kalendáře a který loni připadl na 15. září, což bylo v 59. měsíčním dni. Čínská strana zveřejnila mapu pohybu vozítka a nějaké snímky z povrchu Měsíce.



Zdroj obrázku: (Credit: CAS/NAOC/GRAS/Seger YU)

Panoramatická kamera vozítka Yutu-2 [Jü-tchu 2] zachytila 15. července 2023, tj. krátce po začátku 57. měsíčního dne vlastní stopy po kolech. Na snímku pořízeném jižním směrem je vidět val kráteru Von Kármán ve vzdálenosti asi 45 km. V době pořízení snímku se vozítko nacházelo na 177,565254° východní délky a 45,424986° jižní šířky.



Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)

Objevilo se i panorama z 59. měsíčního dne. Protože obrázek je dlouhý a úzký, je možné jej stáhnout zde.



Zdroj obrázku: (Credit: CAS/NAOC/GRAS/Seger YU)

Výřez z panoramatického snímku pořízeném během Svátku středu podzimu 19. září 2023 (v 59. měsíčním dnu) směrem na sever. Úplně vlevo na horizontu je nezřetelně vidět centrální vrcholek Mons Tai [Mons Tchaj] kráteru Von Kármán ve vzdálenosti asi 45 km. Shodou okolností je to i směr, kterým bude vozítko pokračovat k lokalitě, kde se očekávají původní čedičové vrstvy, které by mohly pocházet z měsíčního pláště a které by čínští vědci chtěli prozkoumat. V současné době je vozítko ve vzdálenosti asi půl kilometru od hranice této oblasti. V době pořízení snímku se vozítko nacházelo na 177,565130° východní délky a 45,425154° jižní šířky. Doporučuju si snímky stáhnout a přiblížit.


Zdroj obrázku: (Credit: CAS/NAOC/GRAS/Seger YU)

Výřez z panoramatického snímku východním směrem. Na obzoru je vidět val kráteru Von Kármán ve vzdálenosti asi 50 km.


Zdroj obrázku: (Credit: CAS/NAOC/GRAS/Seger YU)

Jižní pohled na stopy po kolech a v pozadí na val kráteru Von Kármán ve vzdálenosti asi 45 km. V levé části snímku směrem k valu kráteru (jihovýchodním směrem, jak je ten světlý kráter) je ve vzdálenosti asi 930 m přistávací modul sondy Chang'e-4 [Čchang-e 4], který ovšem není vidět. Ale někde tam je.


Zdroj obrázku: (Credit: CAS/NAOC/GRAS/Seger YU)

Pohled na západ. Na obzoru jihozápadním směrem (vlevo) jsou vidět nepravidelné zbytky valu kráteru ve vzdálenosti asi 70 km.



Zdroj obrázku: Credit: Phil Stooke

Phil Stooke aktualizoval svou mapu o přibližnou polohu vozítka k 21. září 2023 ke konci 59. měsíčního dne. Novější informace o dalším pohybu vozítka od té doby nemáme. Originální mapa ve vysokém rozlišení je zde.


Souhrnná vzdálenost, kterou vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] urazilo k 19. září 2023 byla 1 568,4 m.

Ačkoliv se někomu může zdát celková ujetá vzdálenost za pět let velice malá, tak hlavním cílem mise nejsou kosmické rekordy, ale výsledky vědeckých měření. Vozítko se vůbec nepohybuje nepřetržitě a plynule. Pracuje v cyklech "měsíčního dne a měsíční noci". Je to vlastě otočení Měsíce kolem své osy, kdy doba oběhu Měsíce vzhledem k Zemi trvá přibližně 29,5 pozemských dnů, což je přibližně ten jeden pozemský měsíc. Takže polovinu tvoří měsíční den a druhou polovinu měsíční noc. Ale pro zjednodušení počítání "zaokrouhleme" tuto dobu na 28 dnů a tím pádem měsíční den trvá asi 14 dnů pozemských, stejně tak jako pak měsíční noc. Během mrazivé měsíční noci teplota povrchu běžně klesá na -190 až -200 °C a tak vozítko hibernuje a nic nedělá.

Na vědeckou práci tak zůstává měsíční den. Ale ani to není tak jednoduché. Z celkových asi 14 pozemských dnů, které trvá měsíční den, ubere 1 den po východu Slunce čekáním na vhodné světelné podmínky pro pobuzení vozítka. To se probudí samostatně, pokaždé v jinou dobu, právě v závislosti na postavení vozítka a světelných podmínkách. Večer musí jít vozítko spát taky asi 1 den před západem Slunce. Ze zbývajících asi 12 dnů musíme odečíst asi 6 dnů trvající polední pauzu, kdy je vozítko přepnuto do klidového módu, ve kterém přečká polední žár slunečních paprsků. Zbývá tedy jen 6 dnů. 3 dny "dopoledne" a 3 dny "odpoledne", kdy může vozítko přejíždět a pracovat.

Podle topografických a geologických analýz místo, kde přistála sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4], leží na pásech výtrysků vyvrženého materiálu z blízkého kráteru Finsen. Tyto výtrysky překryly původní čedičové vyvřeliny a čínští vědci by chtěli zkoumat i původní čedičové vrstvy, které by mohly pocházet z měsíčního pláště. Místo, o kterém se domnívají, že by mohlo obsahovat tyto původní čedičové horniny, se nachází asi 1,6 km severozápadně od místa přistání, kam vozítko dlouhodobě směřuje.

Plánovaná životnost retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] i přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] byla původně 5 let. Po ustavení sondy na "halo" dráhu za Měsícem zůstalo v nádržích 50 kg pohonných hmot, což bylo dostatečné množství na 10 let provozu. Nicméně, "halo" dráha je nestabilní a je nutné ji občas korigovat. I když množství pohonných látek spotřebovaných na úpravu oběžné dráhy je malé, tak v průběhu času se jedná o významnou spotřebu. Navíc s dobou provozu došlo ke snížení výkonu několika korekčních motorů a poklesu tlaku plynu v pohonném systému. Na udržování polohy sondy v prostoru se zřejmě používají gyroskopy, které je nutné občas nastavit. Na polohu a pohyb sondy má vliv i tlak slunečního záření. Operátoři sondy z Pekingského kosmického řídícího střediska se naučili řídit polohu sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] tak, že výrazně snížili spotřebu pohonných látek na zlomek původní úrovně, což výrazně prodlouží dobu funkčnosti retranslační sondy. Nicméně sonda stárne. Ale v brzké době dostane retranslační sonda pomocníka, protože se připravuje vypuštění další retranslační sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2], která má zajišťovat spojení se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Chang'e-6 [Čchang-e 6] má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce, konkrétně v jižní části kráteru Apollo (zhruba 600 km od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]), který sám leží ve větší impaktní pánvi South Pole-Aitken (SPA) a odebrat tam vzorky regolitu, které má dopravit zpět na Zemi. Vynesení sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] se očekává v květnu 2024. Ještě před tím bude vynesena nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] v březnu 2024. Po skončení mise Chang'e-6 [Čchang-e 6] bude nová retranslační sonda využita ke spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2]. [upraveno 3.2.2024 09:15]
 
<<  22    23    24    25  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.095721 vteřiny.