V tom článku na teslarati je zaujímavá informácia, že druhý stupeň bude mať miesto jedného motora BE-4 dva BE-3. Druhý stupeň bude mať teda palivo vodík-kyslík, kým v prvom zostáva metán. Čiže budú musieť stavať štartovaciu rampu na dve rôzne palivá. Prvý štart sa kvôli tejto zmene posúva na rok 2O21 alebo možno až na 2O22, takže výprava na Mesiac v roku 2O23 je nereálna.
Systém testují skrz na skrz, nespěchají na prodej letenek. Ale stále chtějí začít co nejdříve v letošním roce. Cena letenky není určena zřejmě ani interně.
Já myslím, že ty skoky do vesmíru nepovažují za hlavní ani dlouhodobý cíl. Hlavně jim šlo o odzkoušení motoru BE-3, který má být perspektivní nejen v třetí, ale i druhém stupni rakety New Glenn a tam chtějí mít vodíkové motory. Vodíkový motor má výhodu velké regulace dolů a tak se může Shepard pohodlně vznášet při přistání
Trochu mne u New Glenn překvapuje tah druhého stupně, kde 2 x Be-3 mají celkem tah cca 100 tun. Když bude mít raketa nosnost na LEO 50 tun, tak nosný 2 stupeň bude mít hmotu s palivem alespoň 200 tun, celkem 250 tun. To se mi zdá trochu moc na tah 100 tun, i když v začátku může mít 2.st již sklon dráhy 45° a palivo a tedy i hmota budou rychle ubývat. Původně ve 2.st měl být jeden motor BE-4 s tahem 250 tun. Také může mít 2.st menší hmotu. Nevíte někdo, jak bude rozložení hmot na stupně u New Glenn?
Telesat oznámil, že pro vynášení jejich telekomunikačních satelitů bude hrát klíčovou roli společnost Blue Origin s jejich připravovanou raketou New Glenn
V zásadě celkem chytrá myšlenka, s tím momentem setrvačnosti: čím větší raket, tím snažší je přistát s ní vertikálně. Ovšem myslím to platí i obráceně - čím menší raketa, tím snažší by mělo být aerodynamické přistání - ať už pomocí padáku nebo nějakého typu tvaru vytvářejícího vztlak....
Dávám velkou naději do New Glenn, bude to další významný krok, navazující na Falcon 9.
Bezosova myšlenka začít kolonizaci lidstva ve vesmíru základnami mimo planety je zajímavá, ale má také úskalí. Taková základna bude mít sice neomezený zdroj energie od Slunce, blízkost k Zemi, ale nebude mít vodu a i když si teoreticky nějaké potraviny mohou vypěstovat, bude to nákladné. Takovou základnou je již ISS a bude jí Gateway.
Přesto základna na Měsíci bude také užitečná
ak som Bezosa dobre pochopil, jeho zámerom je vystavať v blízkom okolí Zeme určitú ekonomickú zónu (teda nie základne alebo kolónie v tom zmysle, ako napr. Musk), ktorá by mohla prevziať časť priemyselnej produkcie a tým odľahčiť pozemskému ekosystému.
Voda a suroviny by sa samozrejme dovážali (najskôr z mesiaca a asteroidov). Výhoda tohoto konceptu je, že je úplne zrejmé aký to má ekonomický účel a kto to zaplatí - pozemskí spotrebitelia. Na rozdiel od napr. marťanskej kolónie.
Prepravné náklady nám teraz môžu pripadať ako showstopper, ale to je vždy otázka technológie a objemu. Bavíme sa tu o zmene čo potrvá prinajmenšom desaťročia...
